Ahoj,
myslím, že na tom, že jsi si našla kluka, není nic, za co by ses měla stydět nebo to před rodiči tajit. Pokud jim to chceš říct, zkrátka si udělejte společně chvilku, kdy vás nebude nikdo rušit a budete mít klid a řekni jim, že trávíš volný čas s někým, kdo je ti sympatický a blízký. To, že dospívající začínají navazovat partnerské vztahy je naprosto běžná a normální věc a věřím, že to tví rodiče pochopí a budou bez problémů akceptovat.
Měj se hezky!
Bára

Ahoj z Modré linky,

chápu, že pro Tebe může být celá situace matoucí - přeci jen to bylo něco nového, neznámého. Někdy zkrátka není jednoduché poznat, jestli o nás druhý člověk skutečně stojí. Přijde mi přirozené doufat v pozvání na rande, a možná i v chození, pokud se nám někdo líbí.

Je možné, že Tvé pochybnosti byly pravdivé. Je možné, že jeho zájem opadl, a proto své chování změnil. Nebo také proto, že z Tvé strany vycítil určitou míru nedůvěry. Možností může být několik. To, jestli to byl jenom prank, nebo byl projevovaný zájem skutečný, se dozvíš pouze tak, že se daného kluka na vše přímo zeptáš.

Otázkou je, jestli je pro Tebe důležité se pravdu dozvědět? Pokud ano, podpořím Tě v tom, abyste si spolu promluvili o všem, co se mezi Vámi událo. Zkus společný rozhovor naplánovat na takovou chvíli, kdy na sebe budete mít dostatek času a soukromí. Když se dozvíš, že o žádný prank nešlo, můžeš mu zkusit říct, že Ti jeho chování už několikrát ublížilo - pokud by ses na to Ty sama cítila. Mohlo by mu to pomoci si uvědomit, a dále nedělat to, co Ti je nepříjemné. Je ale i úplně v pořádku po pravdě dál nepátrat a zkusit se teď spíše zaměřit na věci, které Ti přináší radost. Které by Tě mohly rozveselit a pomohly by Ti rozptýlit Tvé myšlenky od celé události.

Taky mě napadá zkusit se svěřit se svými pochybnostmi, a s tím, jak se ohledně celé situace cítíš, někomu, komu důvěřuješ. Ať už kamarádce nebo třeba svým rodičům. Myslím, že je důležité mít možnost vše sdílet s blízkou osobou a nezůstávat na svůj smutek sama.

Pěkné dny,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

píšeš nám o klukovi, který se Ti líbí, chtěla bys o něm říct i rodičům, ale nevíš jak. Chápu Tvou potřebu to s někým sdílet, probrat - je moc dobře, že jsi to řekla kamarádkám. Často to bývá úlevné, člověk na to není sám, nemusí to tajit a taky z toho můžeš cítit možná větší radost a vzrušení, že se to děje. Možná i proto jsi o něm začala povídat i doma. Říkám si, že Tví rodiče asi už něco tuší, když se Tě i ptají, jestli do něj nejsi „zabouchlá“. Být zamilovaný přináší spoustu pocitů a mezi nimi může být i stud, a to je normální. I když je to pro Tebe nová situace, není to nezvyklé - naopak je úplně běžné, že se v Tvém věku začínáš po klucích koukat a nějaký se Ti líbí víc. Jestli to chceš rodičům svěřit, tak určitě můžeš, pochopí to. Možná někdy večer doma anebo při společné procházce - místo a způsob dokážeš nejlépe vymyslet Ty, protože své rodiče znáš. Jejich reakce můžou být různé, možná se budou vyptávat nebo budou překvapení nebo spoustu dalšího. Přejeme, aby Ti v tom rodiče byli oporou, jakou bys ráda a aby se vše s tím klukem vyvíjelo podle Tvých představ.

Modrá linka

Zdravím tě z poradny Sbarvouven,

děkuji ti za důvěru, se kterou si se na Alíka obrátila. Rozumím tomu, že není jednoduché se přes to, že se ti líbí jedna holka „dostat“, jak sama píšeš. Pokud k někomu cítíme náklonost je to pocit, který není jednoduché jen tak zahodit. Píšeš, že se ti líbí holka, která je na kluky. Je tedy asi málo pravděpodobné, že by tvoje city opětovala. Je důležité myslet na sebe. Napadá mě zaměřit se na to, co ti dělá radost, co ti může pomoci myslet na něco jiného. Jestli je to možné, zkus omezit kontakt s danou dívkou a díky tomu si měla prostor pro sebe. Jak se říká, čas pomůže. Je třeba počítat s tím, že to může nějakou dobu trvat, než budeš moci celou věc zpracovat. Pokud máš kolem sebe někoho blízkého, se kterým by si mohla mluvit o tom, jak se cítíš a jak je to pro tebe náročné, zkus o tom s takovým člověkem mluvit. Pokud nikdo takový není, můžeš využít služby Linky bezpečí nebo jejich chatu.
I když bych měl moc rád pro tebe kouzelnou radu, jak to udělat, aby ses přes takové pocity dostala, žádná taková neexistuje. Nejsme totiž roboti a cítit emoce je naprosto normální. Netlač na sebe a zkus přijmout to, že to může být nyní těžké a můžeš cítit různé emoce - napadá mě, že můžeš cítit smutek, lítost a další pocity. Z toho důvodu bych ti přál, aby si na to nemusela být sama a měla někoho, s kým o tom můžeš mluvit nebo někoho s kým můžeš podnikat aktivity a díky tomu na chvíli myslet na jiné věci. Také tě chci podpořit v tom, že situace, kdy se nám někdo líbí a víme, že on naše pocity nebude pravděpodobně opětovat se stává a věřím, že se vše časem urovná, i když to nyní tak nemusí vypadat.
Moc držím palce, aby ti bylo lépe.

Poradna Sbarvouven. cz

Ahoj,
velmi si cením toho, že nechceš rodičům lhát. To je velmi rozumný přístup. Zkus si tedy s rodiči promluvit na rovinu a řekni jim o svém problému. Je pravděpodobné, že tví rodiče nebudou z představy setkání s cizím klukem, kterého jsi nikdy neviděla, nadšeni. Při seznamování online existuje spousta rizik a může dojít k řadě nebezpečných situací.
Zkuste proto společně najít řešení. Napadá mě například, že se můžete sejít v cukrárně, rodiče tě na místo dovezou, alespoň zdálky si tvého kamaráda prohlédnou, a pak tě zase ve smluvený čas vyzvednou. Nebo můžete jít do kina, přičemž rodiče počkají před kinem. Věřím, že když ukážeš rodičům, že chápeš jejich obavy, podaří se vám najít kompromis, který bude přijatelný pro vás všechny.
Měj se hezky!
Bára

Ahoj z Modré linky,

už asi dva roky vnímáš, že k jedné starší holce asi cítíš něco víc, nevíš přesně, co vše za tím může být. Ráda bys s ní zůstala v kontaktu, i když odejde na VŠ. Všechny varianty, o kterých píšeš, jsou možné. Nemám pro Tebe odpověď na to, jak to máš, a říkám si, že možná to ještě ani nejde říct, možná to teprve zjistíš. Nedivím se, že to v sobě ještě nemáš ujasněné a možná tak jako Ti přišla chaotická tato zpráva, jak jsi zmiňovala na konci, tak podobně chaoticky se z toho všeho můžeš cítit a zkrátka nevědět - a to je těžké. Zamilovanost můžeš cítit třeba právě tak, že na toho člověka hodně myslíš, chceš s ním trávit čas, přitahuje Tě i fyzicky. Je náročné být v nějakém nevědění a ještě i v silných emocích, které mohou být zamilování, ale taky „jen“ velké sympatie a to, že ji možná bereš jako vzor, jako někoho, komu by ses chtěla přiblížit. Obě varianty jsou úplně v pořádku a možné. Je taky v pořádku, že nevíš, jestli jsi bisexuální anebo ne. Právě dospívání je čas, ve kterém můžeš postupně všechno toto zjišťovat a zkoušet. Nemusí to být dáno nastálo, Tvoje preference kluků/holek se může měnit postupem času.

Ptáš se, jak se slečnou udržet kontakt, je Ti smutno z toho, že jí už nebudeš vídat. To chápu, bude to změna. Ty sama nejlíp víš, jaké máte možnosti - už jste si někdy psaly a jde v tom pokračovat? Šlo by se jí zeptat na něco v oblastech, kterým se věnuje a Tebe zajímají? Nejde se přidat do nějaké společné volnočasové aktivity/skupiny lidí, kteří se setkávají kolem nějaké činnosti/místa? Zkus popřemýšlet, věřím, že na nějakou cestu přijdeš.

Může to být někdy hodně bolestivé, když na někoho pořád myslíme, ale ten druhý to neopětuje anebo o tom vlastně ani neví a my nevíme „na čem jsme“. Pokud to tak budeš cítit, můžeš se jí svěřit s tím, jak jí vnímáš, co prožíváš, jak bys ráda, aby váš kontakt vypadal v budoucnu. Pokud bys to chtěla probrat víc a ulevit si a nebudeš mít v okolí nikoho, komu bys to chtěla svěřit, tak jsme tu pro Tebe na Modré lince (www.modralinka.cz) na telefonu nebo chatu, kde se větší prostor vše sdílet. Můžeš se ozvat i na Linku bezpečí (www.linkabezpeci.cz). Nemusíš na to být sama. Nezapomínej se o sebe starat a dopřej si dostatek času sama pro sebe i s kamarády a u věcí, které Ti přinášejí radost.

Držíme palce, aby vše pokračovalo dál podle Tvých představ,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je fajn, že si píšeš o radu, když Tě něco trápí. Oceňuji Tvoji odvahu opakovaně psát klukovi, který se Ti líbí, o svých pocitech. Představuju si, že pro Tebe může být dost těžké, když od něho nemáš žádnou reakci. Nevím, jestli jsem správně pochopila z Tvé zprávy, že by ses s ním chtěla více bavit, sblížit. Vnímám, že Tě možná mrzí, že se bavíte jen ve chvíli, kdy od Tebe něco ve škole potřebuje. Říkám si, že pokud on sám nechce, neexistuje cesta, jak ho přimět, aby s Tebou navázal bližší vztah. To, co můžeš udělat Ty, je chovat se k němu hezky, zkusit zahájit konverzaci na nějaké společné téma, ale hlavně být taková, jaká jsi. Nevím, jak to on má, to ví jen on sám a pokud to chceš vědět, říkám si, že by bylo i fajn mu o tom, co k němu cítíš, říct osobně, když na zprávy zatím nereagoval. Pak je důležité i respektovat to, když se třeba nebude chtít více sblížit.

Co se týče druhého kluka, o kterém píšeš, vlastně nevím, co bys v tom potřebovala. Pokud mu o svých pocitech říkat nechceš, je to v pořádku. Zároveň si říkám, že kdyby Tě to trápilo dlouho a potřebovala bys vědět, jak on vnímá Tebe, přišlo by mi fajn mu povědět, jak to máš. Mohlo by Ti třeba pomoct se rozhodnout, jak se svými pocity dál naložit.

Chci ještě říct, že je přirozené, že se nám někdo líbí, možná Tě na těchto dvou klucích přitahuje nějaká jejich vlastnost nebo vzhled. Můžeš se sama sebe ptát, co je to, co Tě k nim táhne a tak si třeba vytvářet i představu o tom, co je pro Tebe důležité u druhého člověka, kdybys pak třeba v budoucnu partnerský vztah chtěla.

Přejeme Ti fajn dny.

Modrá linka

Ahoj Bello,

děkujeme Ti, že s důvěrou opět píšeš do Alíkovy poradny. Přijde mi moc fajn, že dokážeš napsat o svých pocitech a rozumím, že ne vše se dá vyjádřit slovy. Pokud jsem to pochopila správně, cítíš hodně silné pocity vůči stále stejnému chlapci a asi už se zdají být náročné na zvládnutí. Přijde mi v pořádku, že jsou Tvoje pocity tak mocné, jak popisuješ, někdy to tak máme, že nás naše emoce tak „převálcují“, ale zároveň by neměly být tím, co nás ovládá a dlouhodobě tíží. Vnímám, že už Ti asi dělají starosti a nejsi si jistá, jak je ustát.

Nevím, jestli už jsi tyto pocity s někým sdílela, třeba i s oním chlapcem, ke kterému je cítíš. Někdy může pomoci si tak ulevit od pocitů tím, že o nich mluvíme nahlas, vypíšeme se z nich (jak jsi nám už psala o své básničce) nebo je vložit do nějaké jiné aktivity/činnosti. Říkám si, že pokud jsi o svých pocitech ještě chlapci neřekla, možná by to stálo za zvážení. Nevím, jak to mezi sebou máte, ale mohlo by být fajn vědět, jak to cítí on. Pak by se dalo možná lépe si v sobě pocity urovnat, a buď rozvíjet vztah s chlapcem, nebo se posunout dál. Rozhodnutí, zda mu to říct je však jen na Tobě.

Je důležité vnímat, co cítíš a hledat, co v tom potřebuješ v dané chvíli - jestli pocity dát na papír, sdílet je, dát do fyzické aktivity, vybrečet se apod. Zároveň je ale taky podstatné někdy zkusit od nich poodstoupit a podívat se, jak Tě ovlivňují a jestli je to tím směrem, který Ty sama chceš. V tom může pomoct, když o pocitech s někým mluvíme a třeba sami v rozhovoru dojdeme k něčemu, co potřebujeme jinak, nebo nám druhý člověk ukáže nový pohled na situaci. Každopádně bývá dobré na takové silné emoce nezůstávat sama.

Kdybys chtěla o svých pocitech více mluvit ještě s námi, můžeš nás kontaktovat i přes chat nebo telefon, kde bychom měli víc prostoru se dostat k tomu, co bys v tom nejvíce potřebovala (www.modralinka.cz).

Přejeme Ti, ať je Ti v Tvých pocitech dobře.

Modrá linka

Ahoj,

mrzí mě, že nevyšlo naše doporučení. Nicméně Tě chci moc ocenit, že jsi to vyzkoušela. Píšeš o dalším klukovi, který se Ti asi líbí a i Ty vnímáš, že se na Tebe usmívá a chválí Tě. To je moc fajn, říkám si, že to musí být příjemný pocit. Bojíš se, že když mu řekneš, že se Ti líbí, že to bude vnímat špatně. Napadlo Tě se ho obecně zeptat, jak by na takovou věc reagoval. To mi přijde jako dobrý nápad. Možná v průběhu nějaké běžné kamarádské komunikace můžeš tohle téma nadnést a zjistit, jak se na tyto věci dívá on. Zároveň mě napadá, že je úplně v pořádku být nejdřív jen kamarády, užívat si společný čas a sportování, poznávat se. Pak možná tyto věci zjistíš úplně přirozeně a zároveň si ujasníš i svoje pocity ohledně vztahu k němu.

Držím pěsti, ať se vše vyvíjí jak si přeješ.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

oceňuji, že ses snažila kluka oslovit, vnímám Tvou velkou snahu. Je pro mě pochopitelné, že jsi z toho byla ve stresu a cítila jsi úzkost. Opravdu to není jednoduchá situace. Oslovit takhle někoho chce velkou odvahu, ale nejen to, člověk na to potřebuje být i v dobrém rozpoložení a cítit se na to. Je podle mě v pořádku, že se to nepodařilo, třeba to zrovna nebyla pro Tebe ta správná chvíle. Nevnímám to jako selhání nebo že bys nic nedokázala. Je mi líto, že se cítíš zle kvůli tomu, že se to nepodařilo.

Chápu, že teď jsi nervózní jen když jedeš kolem té zastávky. Myslím, že na sebe nemusíš tlačit. Není třeba ho oslovit v nejbližších dnech a nemusí to ani být na té zastávce. Možná jde vymyslet nějaký nový plán, jiné místo nebo způsob, jak se s ním dát do řeči? Je možné, že teď potřebuješ několik dní na vzpamatování se z toho nepříjemného zážitku a zkusit to, až se na to budeš cítit připravená. Možná by Ti více vyhovovalo napsat mu na mobil nebo třeba dopis? Možností je spousta a žádná z nich není ani správná ani špatná. Důležité je, aby ses cítila bezpečně a dobře. Můžeš se zkusit sama sebe zeptat, co bys potřebovala, abys ho dokázala oslovit, co by Ti pomohlo cítit se v tom sebevědoměji. Může pomoci i promluvit si s kamarádkou, mámou nebo s někým, komu důvěřuješ, kdo už má třeba s něčím takovým zkušenost.

Držíme Ti palce.

Modrá linka

Ahoj,

věřím, že jsi zaskočená tím, že Ti kluk přestal odepisovat na zprávy a dokonce si je ani nečte. Bohužel se k nám Tvůj dotaz dostal se zpožděním a tak je docela možné, že už je za těch pár dní všechno jinak. Přesto zkusím napsat, co mě napadá.

Někdy se stává, že si lámeme hlavu (i srdce) nad chováním lidí, kteří jsou našemu srdci blízcí, protože máme tendenci analyzovat důvody a příčiny, často si je bereme i osobně. Třeba ze strachu, že bychom přízeň toho druhého mohli ztratit. Pořád jsou to ale jen naše domněnky. Taková hra mozku „Já si myslím, že si myslíš (že si myslím,...)“. Není nic těžkého do tohoto víru spadnout. To, co na něj účinně pomáhá, je zeptat se upřímně toho druhého, jak to má - přiznat, že nevíme, jestli a co se děje, jestli s tím můžeme něco dělat. Dá se přidat i ujištění, že nám na tom druhém záleží.

Pokud kluk nereaguje na zprávy, asi by bylo lepší si s ním promluvit osobně. Není to úplně jednoduchý krok, protože to znamená jít s kůží na trh, ale může vás i více sblížit, v každém vztahu je někdy potřeba mluvit také o tom, že se jeden nebo oba necítí zrovna fajn.

Ještě mě napadá, že by Ti nějakou nápovědu mohl poskytnout někdo z vašich kamarádů, kdo vás oba zná. Ale pořád je to jen výklad někoho třetího, co se „asi“ děje.

Pokud by sis o tom chtěla promluvit hlouběji, třeba na telefonu nebo chatu, všechny kontakty najdeš na www.modralinka.cz.

Přejeme Ti brzké uklidnění.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za důvěrou, se kterou píšeš do Alíkovy poradny. Chápu, že bys s tímto klukem chtěla chodit, když ho máš ráda. Mrzí mě, že se asi moc nedaří se s ním více sblížit.

Píšeš, že už ses snažila s ním trávit více času, ale nešlo to. Běží mi hlavou, jak to vlastně vypadalo. Přijde mi fajn zkoušet s ním navázat oční kontakt, oslovit ho, ptát se ho na otázky, zajímat se o něj. Můžeš třeba využít toho, že se věnujete stejnému sportu a máte tedy něco společného. Zároveň je však třeba i respektovat, pokud se on bavit nechce. To nejvíc, co můžeš udělat, je být taková, jaká jsi, a pokud on nebude chtít s Tebou vztah budovat, více asi udělat nemůžeš. Každého mohou přitahovat jiné vlastnosti nebo osobnost toho druhého a může se stát, že se to zrovna nepotká.

Říkám si, že by možná bylo i fajn mu říct, co k němu cítíš. Nevím, z čeho usuzuješ, že Tě nemá rád, jestli Ti to řekl nebo máš takový pocit z jeho chování, každopádně by mohlo pomoct si to vyjasnit, jak to každý z vás má, abys věděla, na čem jsi. Vím, že mluvit o takových pocitech, může být těžké, možná se můžeš i bát toho, jak bude reagovat. Chci Tě ale povzbudit v tom, abys to zkusila, ať už bude „výsledek“ jakýkoli. Budeš pak vědět, jestli dává smysl se dál snažit s ním sblížit, nebo jestli se posunout dál.

Napadá mě také, že by bylo fajn, abys na to nebyla sama a mohla s někým sdílet, co Tě trápí. Zkus popřemýšlet, komu důvěřuješ, kdo by Ti mohl být oporou, a svěř se mu/jí.

Přejeme Ti, ať je Ti ve vztazích dobře.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za důvěru, se kterou píšeš do Alíkovy poradny. Chápu, že Ti je smutno z toho, že nemůžeš být s někým, kdo se Ti líbí. Vlastně nevím, jestli potřebuješ pomoci, jak zvládnout ten smutek, který pociťuješ anebo třeba i přemýšlíš nad tím, jak je „dostat z hlavy“, aby ses netrápila. Vyjádřím se tedy k oběma možnostem.

Co se týče toho, že je Ti smutno, bývá dobré s někým probrat, co prožíváš. Někdy je hodně potřebné mít někoho jako oporu, když procházíme něčím těžkým. Můžeš zkusit popřemýšlet nad tím, komu by ses mohla a chtěla svěřit. Taky Tě chci povzbudit v tom, aby ses sama sebe ptala, co potřebuješ v té chvíli, kdy je Ti smutno. Někdo víc vyhledává klidné místo, kde dá průchod všem pocitům, třeba i pláči; někdo jiný zas potřebuje přesunout pozornost na jinou aktivitu/zálibu; další zas potřebuje být s lidmi, se kterými je mu dobře.

Co se týče toho, jak někoho „dostat z hlavy“, kromě věcí, které píšu výše, bývá užitečné trávit čas tím, co máš ráda, možná i hledat nějakou novou zálibu/koníček, který by Tě mohl bavit a který Tě přivede myšlenkami jinam.

Chci ještě říct, že to, že se nám líbí někdo známý (zpěvák, youtuber, herec,...), je docela časté. Ten způsob, jak se ukazují nebo jak jsou prezentováni, bývá atraktivní, zajímavý, líbivý. Je snadné se tím nechat strhnout a přemýšlet nad tím, jaké by to bylo být s někým takovým nablízko. Zároveň je ale důležité někdy poodstoupit a zamyslet se nad tím, zda to má ještě zdravou míru, aby se to nedostalo třeba do bodu, kdy nás to hodně trápí a přestáváme vnímat ostatní hezké věci ve svém životě.

Přejeme Ti klidné dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

z Tvého psaní vnímám velkou snahu toho kluka zaujmout - učíš se, dbáš o svůj vzhled, dokonce se snažíš působit jinak, než jak se doopravdy cítíš. Snažila ses s ním několikrát promluvit, ale jeho reakce nebyla taková, jakou by sis přála. To asi chce hodně úsilí a je mi líto, že se Ti zatím zdá, že jsi ho nezaujala.

Nedokážu Ti dát konkrétní radu, jak si získat jeho náklonnost, ale mohu Ti nabídnout, co mě při čtení Tvého dotazu napadalo. Někdy se stává, že lidé spolu nekomunikují na rovinu, ale spíš v náznacích, a pak vznikají různá nedorozumění. Psala jsi, že ses ho ptala na Instagram a on si možná myslel, že si z něj děláš srandu, protože sis ji dělala někdy dříve. Napadá mě, zda je možné, že se tím cítí stále dotčený a tak si od Tebe drží odstup? Ptáš se, jestli to ještě zkoušet. Připadá mi, že vzdát to nechceš. Někdy pomáhá mluvit s druhým co nejvíce upřímně a dát mu najevo své city. Chce to hodně odvahy a dáš tím najevo svou zranitelnost, ale současně můžeš hodně získat a budeš vědět, na čem jsi. Je to ale jen možnost, nemusíš se do ničeho nutit. Důležité je, aby v tom bylo dobře Tobě.

Chci Tě také povzbudit k tomu, aby ses snažila být v kontaktu s ním sama sebou. Je přirozené, že se chceme druhému zalíbit, ale rizikem je, že potom druhému ukazujeme nějakou „umělou“ verzi, která není opravdová. Zasloužíš si někoho, kdo Tě bude mít rád právě proto, jaká jsi. Někdy paradoxně pomůže ze snahy trochu ubrat a dát věcem volný průběh. Kdybys o tom potřebovala mluvit více, můžeš nám napsat na chat, nebo zavolat, kde se můžeme doptávat a jít více do hloubky (kontakty najdeš na modralinka.cz). Můžeš se také zkusit svěřit někomu, ke komu máš důvěru - kamarádka, sourozenec, rodiče, teta.

Držíme Ti palce.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

odpovím Ti postupně na Tvé dotazy. Pokud správně chápu, máš teď kluka a napadá Tě, že by ses s ním kvůli Vojtovi rozešla. Nevíš ale, jestli s Tebou Vojta bude chtít chodit. Chápu takovou obavu, to skutečně předem nemůžeš vědět. Pochopila jsem, že Vojta u Vás ve třídě ještě není. Nevíš tedy, jaký vlastně bude. Říkám si, jestli by šlo zkusit počkat, až do školy nastoupí, zjistit, jaký teď je (vyrostl a mohl se změnit), jak si s ním rozumíš a podle toho se dál rozhodnout? Nemusíš na sebe tlačit a hned jednat. Současně mi ale připadá fér k Tvému současnému klukovi, aby případně věděl, co se děje. Kdyby se Ti Vojta líbil, sblížili byste se a plánovala bys s ním chodit, je dobré být k současnému klukovi upřímná a říct mu, jak to cítíš.

Dále se bojíš, že si to bude pamatovat a že se budeš červenat, až ho uvidíš. Červenání je přirozená reakce těla, kterou nemůžeme ovlivnit. Není to něco, za co by ses musela stydět, je dobré s tím nebojovat, aby červenání o to dříve opadlo. Napadá mě také, že pokud si Vojta situaci ze školky pamatuje, možná bude řešit v hlavě něco podobného jako Ty. Je možné, že i on se bude červenat nebo z toho bude mít strach.

Nejsem si jistá, zda se Tvůj strach, že se to někdo dozví týká té události ze školky? Říkám si, že spousta dětí má ze školky nějaký podobný zážitek. Zvědavost ohledně intimních partií je v předškolním věku běžná a nejsi určitě sama, kdo něco podobného se spolužákem udělal. Napadá mě, že kdyby na to s Vojtou přišla řeč, můžeš mu o své obavě říct a poprosit ho, aby to nikomu neříkal.

A k Tvému poslednímu dotazu... Je v pořádku si představovat intimnosti nebo i pohlavní styk s někým, kdo se Ti líbí a přitahuje Tě. Jsi ve věku, kdy se Tvá sexualita vyvíjí a objevuješ ji. Současně, jak sama asi víš, sex je dovolen od 15 let, je tedy dobré, aby to prozatím zůstalo ve Tvé fantazii.

Držíme Ti palce v setkání s Vojtou.

Modrá linka