Poradna: Alík radí dětem

Na otázky odpovídají

pracovníci linky důvěry Modrá linka, Alíkova kamarádka BáraV, odborníci na boj proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

Dotazy smí pokládat čtenáři mladší 15 let.

Holky a láska

Ahoj.. jsem bisexuálka. Navzájem se máme rádi (milujeme) s jednou holkou, která už má přítelkyni. Cítím se zle, tak jako kdybych žárlila a chtěla ji jen pro sebe.. Nemohli byste mi nějak pomoct? Třeba s tím jak ji říct že mi to vadí nebo tak? Děkuji.

holka, 5. ledna

Ahoj,
chápu, že žárlivost je nepříjemná, ať už je se objevuje v heterosexuálním nebo homosexuálním vztahu. Ve tvých ostatních dotazech nicméně vidím, že je ti deset let a aniž bych chtěla tvé city nějak zlehčovat, v tomto věku skutečně ještě nelze mluvit o partnerském vztahu. Jedná se tedy spíše o přátelství s velmi silnými sympatiemi. Ani v přátelství, ani ve vztahu však nemůžeš nikoho vlastnit a nemůžeš po nikom vyžadovat, aby se přátelil jen s tebou a se všemi ostatními přerušil styky a necítil sympatie k nikomu jinému. To je právě jeden z projevů zralé osobnosti, že si není majetnická a chápe, že druhého člověka nelze vlastnit. Uvědom si, že to, že se tvá kamarádka kamarádí i s někým jiným neznamená, že tě nemá ráda a vaše přátelství tím nijak neutrpí. Neexistuje nic jako omezené množství citů, což by znamenalo, že když daruješ city jednomu člověku, už ti nezbydou žádné pro nikoho jiného.
Měj se hezky!
Bára

Holky a láska

Ahoj Alíku a ostatní. Chtěla bych se s Vámi o něco podělit a jestli to bude možné, poprosit o radu:
V lavici jsem seděla s jedním klukem. Dobře se s ním povídalo a já si uvědomila, že se mi moc líbí. Na konci šk. roku jsem se rozhodla že mu to řeknu. Měla jsem z toho dost velký strach, ale naštěstí mi pomohli kamarádi. Docela mě zaskočilo, když řekl, že už to dávno ví. Pak přišly prázdniny a já se nemohla dočkat až ho uvidím. Když byl první školní den, každý si mohl vybrat kde bude sedět. Já si sedla do poslední lavice a on na druhou stranu třídy. Tak jsem si řekla že určitě chce jen sedět se svými kámoši. Jenže od té doby se mnou vůbec nemluví a když jsem se ho zkoušela na něco zeptat, neodpověděl, nebo jen něco ironicky zamumlal. Napsala jsem mu i dopis o tom že nechápu proč se tak chová, ale žádná změna.
Tak se chci teda zeptat, jestli to mám dál zkoušet, nebo se na to slušně řečeno vykašlat.
Předem děkuji za odpověď :-)

holka, 13 let, 23. prosince 2018

Ahoj,

ptáš se, jestli zkoušet dál navazovat vztah s klukem, který se Ti líbí. Podle toho, co píšeš, ten kluk měl možnost Tvoji náklonnost opětovat, ale neudělal to. Co se v něm děje, ví jenom on. Můžeš se ho klidně na to zeptat, říct mu, že o něj stále stojíš a zeptat se ho, jak na tom u něj jsi (když si netroufneš přímo, tak třeba písemně, i přes sociální sítě).

Jak dál, to je jenom na Tobě. Když dáš Vám dvěma ještě šanci, může se časem „něco vyvinout“. Pokud se na to „vykašleš“, zase se otevřeš jiným možnostem, které by mohly přijít, ale také zřejmě uzavřeš tuto příležitost. Každá cesta má svoje pro a proti. Proto všechno v klidu zvaž a uvidíš, co bude dál.

Držíme palce,

Modrá linka

Holky a láska

Ahoj Alíku, mám takový dotaz. Mám kluka a je o dva roky starší než já. Poslední dobou jsme se hádali kvůli tomu, co dělám špatně. Změnila jsem se. On ve svém věku dělal horší věci, ale chápu, že se mě snaží chránit. Já ale cítím, že nám přestává fungovat vztah a začíná být nemocný. Nevím, jestli teď přes Vánoce nebo později, ale chtěla bych mu dát asi rozchod nebo spíš mu dát důvod, aby se on rozešel se mnou. Vzhledem k tomu, že je o dva roky starší už myslí na různý věci, ale mně je přece jenom o dva roky míň a mu by už se asi nechtělo čekat, rád mi sahá na zadek a hraje si s prsy, chtěl by se dostat i někam jinam, ale já prostě.. nechci.. myslím, že by si měl najít starší a lepší holku než jsem já, ale nevím, jak mu dát důvod, aby se se mnou rozešel, jelikož mě opravdu moc miluje a říká, že jsem jeho „pravá“ láska.

Takže kdybys mi dal nějaké rady, jak mu dát důvod na rozchod a zvládl se se mnou rozejít on sám, byla bych ti vděčná, předem děkuji za odpověď

holka, 14 let, 28. prosince 2018

Ahoj,
situace, kdy vztah přestává fungovat a ve vzduchu visí rozchod, je vždy složitá a nevděčná. Nicméně domnívám se, že všelijaké kličky ohledně toho, jak zařídit, aby se ten druhý rozešel s tebou a tys nemusela řešit rozchod, jsou vcelku k ničemu. Je pravděpodobné, že se do nich zamotáš a nakonec to všechno dopadne ještě hůř, než kdybys mu to řekla na rovinu. Nebude to zřejmě nic příjemného, ale seber odvahu a zkrátka mu řekni, že už to mezi vámi nefunguje tak jako dřív a že ve vašem vztahu nevidíš budoucnost. Vžij se do jeho role a uvědom si, že tobě by zřejmě také nebylo příjemné, kdyby si někdo hledal výmluvy a nedokázal ti říci na rovinu, že už s tebou nechce být. Zachovej se fér a jednej s ním tak, jak bys chtěla, aby ostatní jednali s tebou. Zůstávat ve vztahu ze soucitu, nebo setrvačnosti k ničemu nevede a každý člověk má právo na změnu názoru.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Holky a láska

Ahoj Alíku, nevím co mám dělat, mám vztah a miluji svého kluka nadevše, ale miluji i svého nejlepšího kamaráda a on mě a z mého vztahu nechci odejít a nechci chodit s oběma naráz...

holka, 14 let, 16. prosince 2018

Ahoj,

je prima, že se takto zamýšlíš nad svými city a moc se mně líbí, že bys nerada někoho zranila nebo mu komplikovala život. Ve 14 letech, v dospívání, mohou vztahy probíhat přesně tak, jak Ty uvádíš. Buď ráda, že to tak máš, na druhé straně jsou holky, které nemají vůbec nikoho a Ty si dobře rozumíš hned se dvěma kluky a miluješ je. Můžeš nechat čas i věci plynout, ono se to nějak časem vyvrbí, vždy to tak bývá.

Můžeš se také poradit s někým starším a zkušenějším, třeba mámou, která zná Tebe a možná i Tvého přítele a kamaráda, jak ona to vidí. Na rozdíl od nás vás zná, tak má větší přehled a spíše může poradit. Časem si také s jedním či druhým klukem můžeš o všem promluvit, jak oni to cítí, a co si oni myslí. Taková upřímná, otevřená komunikace, správně načasovaná, vám může ukázat správnou cestu.

Přejeme vám všem opravdu veselé a pohodové Vánoce.
Modrá linka

Holky a láska

Ahoj Alíku, Modrá linko a všichni kdo tam jste.
Je mi třináct let a před nedávnem jsem zjistila, že jsem bisexuálka. (Určitě už víte kdo jsem. Pořád vám píšu a pořád otravuju.) Ani nemusíte odepisovat. Jen se potřebuji vypsat...
No, teď to začíná vypadat, že jsem asi lesba. Prostě všechni holky z ročníku šílí po prvácích, sextánech a tak. Po takových těch „holčičích idolech“. Blonďáci, modroocí, sportovci. Však to znáte. No, oni za nimi běhají, píšou si s nimi přes instagram a jiné sociální sítě. Já si ale nedokážu představit, že bych s některým z nich chodila. Nanejvýše kamarádství... Ani to počáteční pobláznění tam není. Ani ta myšlenka: „Ten je cute!" Prostě mě kluci nezajímají z hlediska vztahu. S klukama se umím kamaradit, ale vztah? Zamilovanost? To ne...
Vždycky jsem byla jiná. Nemám instagram, facebook, snapchat ani nic takového. Nekouřím, nepiju, nevapuju. Prostě jsem jiná. Baví mě škola, hraju v divadle a žiju v realitě. Ne na Youtube, Instagramu, Tic toku a já nevím na čem ještě. Asi proto mě nikdo nemá rád...
Dříve jsem se snažila si zuby-nehty najít kluka. Nebo se do někoho alespoň zamilovat. Ale jakmile mě ten někdo pozve ven, stanou se z nás kamarádi, ale nedokážu si představit, že bych mu dala pusu nebo v budoucnosti něco víc... (Pro mé spolužačky už to není budoucnost. Už měli dokonce i sex. Tomu nerozumím... Ve 13 nebo 14...)
Problém je taky v několika klucích od nás ze třídy. Protože se jim líbím. (Řekli mi to.) No a já nechci nikomu ublížit, nikoho urazit...
A jak jsem už spoustokrát psala, líbí se mi jedna holka z naší třídy. Ale té se líbí náš spolužák. Ta holka mě začíná štvát. Ona mi prostě zlomila srdce... Poslední dobou je toho na mě prostě moc...
O mojí orientaci ví zase o člověka víc. :-) A to moje nejlepší kamarádka. Taky to vzala krásně. Mám jí moc ráda.
Holky ze třídy mě poslední dobou začali pomlouvat. Nevím proč. Všechny mi nadávají a říkají, že jsem píča, kurva a tak. A zmanipulovaly i kluky. Zastala jsem se jednoho spolužáka když si z něj dělali fakt ošklivou srandu. No a jeden týpek hned že „Nechceme poslouchat ty zkurvený kecy co vypouštíš ze svý zkurvený huby!“ Je mi to trochu líto... A moje bývalé kamarádky mi teď říkají, že jsem hnusná, a že mě nemají rády, a že jsem pitomá a kurva a kunda a já nevím co ještě... Nevím proč. Nic jsem jim neprovedla... Přemýšlím, že jim možná ta holka co se mi líbí řekla, že jsem na holky. Jsem naštvaná. Moje bývalé kamarádky na mě teď řvou že jsem píča...
Nevíte kde bych mohla potkat lidi z LGBT komunity (kromě akce pride)? A hlavně ... co mám dělat!?

holka, 13 let, 16. prosince 2018

Ahoj,
znovu se na nás obracíš, potřebuješ se vypsat, je toho na Tebe hodně. Popisuješ to, že ostatní holky běhají za klukama, ale Ty to máš jinak, líbí se Ti jedna holka ze třídy. Píšeš, že Ti zlomila srdce, líbí se jí jeden spolužák, Tvé city neopětuje. Svěřila ses nejlepší kamarádce, která je Ti oporou. Jiné holky ze třídy Ti začaly nadávat a pomlouvat Tě, stejně tak i některý spolužák. Ptáš se, co máš dělat a také kde bys mohla potkat lidi z LGBT komunity.

To, jak hrubě Tě uráží spolužáci, určitě není v pořádku a je na místě požádat o podporu učitele nebo školního psychologa, kteří by se Tě mohli zastat a řešit to, stejně tak i rodiče. Dále máš podezření, že dívka, která se Ti líbí, řekla ostatním, že jsi na holky. Nevím, z čeho tak soudíš, můžeš se jí na to zeptat, zda se tak opravdu stalo, nebo jí můžeš důvěřovat, že to zůstalo mezi vámi. Mrzí mě, že se jí líbí někdo jiný, ale nezbývá, než to respektovat. Každý z nás si někdy prožil platonickou lásku a i když bolí, i to je důležitá zkušenost do života. Smysluplný vztah musí být vždy oboustranný, jinak za to nestojí. K Tvému dalšímu dotazu - kontakt s LGBT komunitou můžeš navázat např. přes webové stránky lgbtq.cz/ nebo www.stud.cz/. Potkat je můžeš, stejně tak jako heterosexuální lidi, v podstatě kdekoli kolem sebe.

V úvodu jsi psala, že ani nemusíme odepisovat, používáš tedy Alíka spíš možná jako ventilaci toho, co prožíváš, co Ti běží hlavou. K tomu můžeš využít podporu svého okolí, zkusit se svěřit svým blízkým lidem, kterým důvěřuješ, pracovat na problémech s dospělými či školní psycholožkou. To je důležitý dlouhodobý kontakt, případně psychoterapie, které Alíkova poradna nemůže nahradit. Utřídit myšlenky a pojmenovat pocity pomáhá také deník, který si můžeš psát. Je zajímavé se do něj pak i s odstupem času začíst.

Přejeme Ti vše dobré,
Modrá linka

Holky a láska

Ahoj,
mám už další dotaz. Jsem velmi zamilovaná do jednoho kluka. Má to ale několik problémů :-(. Je to bratr mojí nejlepší kamarádky, oni bydlí v Praze a ja v JČ a od nás k nim je to přibližne 100 km. Rodiče se znají a hodně se přátelí. Občas se navštěvujeme ale spíše jen na závodech kde se s ním vidím ale moc se nebavíme protože na to není čas. Když měl vždycky jeden z nás svátek nebo narozeniny tak jsme si dali male dárečky on mi dal takový talisman a ja mu taky koupila něco a upletla čepici protoze se mu jedna líbila ale tehdy když ji na tech závodech viděl tak ji nemohl nikde sehnat tak jsem mu ji upletla. A on ji ted furt nosi i když už má tu co sháněl. Tak nevím jestli mu to mam říct a jak mu to mam říct protoze ani nwm jestli on mě miluje. Ale ta moje nejlepší kamarádka rika ze jo tak nwm. Prosím napište

Verča, 12 let, 13. prosince 2018

Ahoj,
podle toho, co popisuješ, se skutečně zdá, že i ty jsi onomu chlapci sympatická a pravděpodobně tě vnímá jako minimálně velmi dobrou kamarádku. Nicméně samozřejmě je to pouze dojem na základě popsaného chování a to, co skutečně cítí, ví jen on sám. Chápu také, že se bojíš případného odmítnutí, které by mohlo narušit váš kamarádský vztah. Zkus se proto zamyslet nad tím, co by se změnilo, kdybys mu o svých citech řekla. Dělí vás velká dálka a vzhledem k tvému věku byste za sebou zřejmě nejezdili o moc víc, ani kdybyste si oba vyznali lásku. Osobně si myslím, že není důvod nikam spěchat a klidně můžete dál rozvíjet své přátelství. Pokud vaše sympatie přetrvají i nadále, může se vaše kamarádství v dalších letech vyvinout v něco víc.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Holky a láska

Ahoj Alíku a spol
Mám takovou divnou otázku
Jak se pozná láska nebo, že je člověk zamilovaný ?

holka, 12 let, 6. prosince 2018

Ahoj,
na Tvoji otázku není úplně jednoduché odpovědět, protože každý prožívá zamilování a lásku trochu jinak. Hodně se o tom, co člověk cítí a jak se chová, píše v knížkách nebo se o tom točí filmy. Kdybych to měla nějak shrnout, tak zamilovaný člověk na toho druhého stále myslí, chce mu být na blízku, rychle se u něj střídají emoce – od velkého štěstí až po pláč. Jindy jen sedí a usmívá se a je jakoby duchem nepřítomný. Někde jsem četla, že dotyčný cítí takzvané „motýly v břiše“. V každém případě platí, že člověk, který je zamilovaný a prožívá lásku o tom sám ví, cítí ji a snaží se jí dát tomu druhému přímo nebo nepřímo najevo.

Přejeme klidný předvánoční čas.
Modrá linka

Holky a láska

Ahoj Alíku,Modrá Linko a všichni.
Je to blbý dotaz,ale potřebuji poradit.Možná mě budeš brát za blbou,ale jak se lidově říká líná huba holý neštěstí.Jen se chci zeptat.V mojí třídě se mi líbí jeden kluk(jak se teď říká CRUSH)a mé nejlepší kamarádce také.No a včera jsem se dozvěděla že jí ten můj CRUSH jakoby chce nebo že se mu líbí a že jí to chce říct později CCA za měsíc.Mně se líbí už od 6.třídy a chtěla bych se ho zeptat jestli by o mě neměl někdy zájem než bude pozdě chápeš než to řekne mé kamarádce.Nevím jak mu to mám napsat.Jo a jedna menší vsuvka semnou si ten můj CRUSH ve škole normálně povídá atd. a s tou mojí kamarádkou ne tak nevím jestli si jenom nedělal srandu.Předem děkuji za odpověď a s omluvou za nějaké pravopisné chyby jestli tam jsou.
Ahoj

holka, 14 let, 6. prosince 2018

Ahoj,
rozumím tomu, že prožívání první lásky je složité a často i bolestné. Zejména, pokud nejsou city opětované do té míry, jak by si člověk přál. Sama za sebe bych řekla, že pokud se člověk vyznává ze svých citů pod tlakem (v tvém případě pod časovým tlakem, do něhož tě dostala obava, že onen kluk projeví dřív zájem o tvou kamarádku), nikdy to nedělá dobrotu. Navíc pokud je tvá domněnka správná a on se skutečně zamiloval do tvé kamarádky, svým uspěchaným vyznáním nic nezměníš. Neexistuje způsob, jak donutit druhého člověka, aby se do někoho zamiloval.
Jako nadějné se mi jeví to, že si s tebou onen spolužák povídá a zřejmě jsi mu sympatická. Možná u něj tyto sympatie časem přerostou v něco víc (anebo také ne). Jako rozumné by se mi jevilo soustředit se na budování a možné prohloubení vašeho kamarádství. Pokud se mezitím rozhodne vyznat lásku tvé kamarádce, stejně s tím nic neuděláš a minimálně získáš dobrého kamaráda. Ale třeba se skutečně postupem času vaše kamarádství vyvine v něco většího.
Měj se hezky!
Bára

Holky a láska

Ahoj alíku a spol. Chtěla bych se podělit o jednu cěc, zamilovala jsem se do jednoho kluka. Chodíme spolu do kroužků a celkem si i rozumíme. Ale problém je v tom že ob je o rok mladší než já. Taky bych se chtěla zeptat jestli není třeba nějaký "návod" na sbalení kluka. Další věc co mě trápí je, že vím že je do mě zamilovaný jeden kluk ale já do něho ne a nevím jak mu to říct aby se třeba nenaštval nebo tak... A poslední věc je že mě je 10 a masturbuju... Nemůže mě to protrhnout pannenskou blánu nebo tak něco.... Mája.

holka, 12 let, 28. listopadu 2018

Ahoj, Májo,

tak to není jeden dotaz, ale hned 4 v 1 balení, odpovíme na ně postupně.

Problém v tom, že ses zamilovala do kluka o rok mladšího, žádný nevidím. Chodíte spolu do kroužků, máte podobné zájmy, poznáváte se, nechte to tedy zatím tak, jak to je, a uvidíte.

Návody na "balení kluků" v nějakých tématických časopisech zcela určitě existují, měla bys ale vědět, že vzhledem k tomu, že jsme každý jiný, tak již z toho vyplývá, že na každého (naštěstí), platí úplně jiný postup. A tak je to dobře. Takže návody, ať už existují nebo neexistují, platí vždy jen na někoho. Obecně - začínat se může pohledem, úsměvem, pozdravem, nezávazným popovídáním, pak už je možné kluka oslovit přímo, třeba mu napsat, dát malý dárek, vymyslet nějakou společnou akci... Myslím si, že když to probereš s kamarádkami, vymyslíte spolu něco, co by šlo zkusit.

Tomu klukovi, co je do Tebe zamilovaný, ale Ty do něj nikoliv, možná nemusíš říkat vůbec nic. Nedáváš-li mu najevo svoji pozornost, zamilovanost, jak jsme už psali (pohledy, úsměvy, tónem mluvy) pak myslím, si sám domyslí i bez toho, že bys mu něco říkala. Takže to můžeš nechat volně plynout, rozhodně se k ničemu nenuť.

Dál píšeš o masturbaci. Uvádíš, že je Ti 10 let, v podpisu stojí, že je Ti už 12 let, nevíme tedy, jak to je.
Obecně - masturbace může ohrozit panenskou blánu, záleží na tom, jakým způsobem se provádí. Provádí-li se jemným, šetrným způsobem v souladu s hygienickými postupy, pak by mělo být vše v pořádku. V případě, že někdo používá při masturbaci nějaké pomůcky a ty třeba používá neošetřené, nemyté nebo jde o ostré či špičaté předměty, pak samo sebou dojít k úrazu může. Můžeš zkusit si o tom promluvit s někým, komu důvěřuješ a má třeba už nějakou zkušenost.

Přejeme Ti příjemný adventní čas.

Modrá linka

Holky a láska

Ahoj Alíku a všichni,
mám kluka s kterým jsem 4 měsíce (od začátku září) ale nevím jak to mám říct mámě. Taťka už možná něco tuší. Moji rodiče jsou rozvedení. Není moc brzo jí to říct? Jak jí to mám říct? Děkuji moc za odpověď.

holka, 11 let, 28. listopadu 2018


Ahoj,

moc se mně líbí, že myslíš na rodiče. Ti by opravdu měli vědět, s kým se jejich potomci stýkají, z mnoha různých důvodů. A pokud mezi rodiči a dětmi funguje upřímná a otevřená komunikace, sdílení, mnohem lépe si rozumějí. Nikdo totiž neví, co se druhému honí v hlavě, dokud mu to neprozradí. Jak to říct? Nejlépe nějak úplně obyčejně, přirozeně, popř. pokud by sis netroufala do toho jít, nebo to mámě třeba i napsat. Také se můžete jít spolu posadit do cukrárny nebo čajovny, a navzájem si vyměnit svá tajemství. Můžeš zpočátku i mluvit o sobě jako o kamarádce, a až uvidíš, jak máma zareaguje, budeš postupovat dál. Brzo určitě není.

Přejeme celé Tvé rodince pohodový adventní čas.

Modrá linka

Holky a láska

Ahoj je mi 12let a ještě nemám kluka. Jeden se mi líbí, ale moje kamarádka si myslí že se mu líbí a mě to taky přijde. Nevím co mám dělat. Na esemesky odepisuje je jako jo ne atd. Skoro všechny holky už kluka měli a já ještě ne. Bojím se že si kluka nenajdu. Jenom přece nejsem hezká. Co mám dělat? Předem děkuji za odpověď.

holka 12 let, 28. listopadu 2018

Ahoj,
mohu tě naprosto ujistit, že ve dvanácti letech máš na kluky ještě spoustu času a rozhodně jsi nic nezmeškala. I když se možná tvé kamarádky chlubí tím, že kluka měly, ve vašem věku jde spíše o kamarádské vztahy, které se skutečnými partnerskými vztahy nemají nic společného. Vůbec se nemusíš trápit tím, že jsi ještě žádného „kluka“ neměla a jsem si jistá, že až přijde ten správný čas, určitě potkáš někoho, kdo ti bude sympatický a zároveň i ty jemu. Neexistuje nejmenší důvod, proč bys měla spěchat. Nech věcem volný průběh a časem určitě vyplynou tak, že s nimi budeš spokojená.
Měj se hezky!
Bára

Holky a láska

Ahoj, co když mne miluje muj kamarád kterému je 18 a chce se mnou chodit,co mu mám říct? A mam ještě jednu otázku. Co když chci masturbovat ale nechci rukou ale nevím čím. Předem děkuji za odpověď

holka, 12 let, 27. listopadu 2018

Ahoj,
nepíšeš, jaké city chováš ty ke svému kamarádovi, nicméně ve dvanácti letech zcela jistě nejsi ještě dostatečně vyspělá a zralá na plnohodnotný partnerský vztah. Na druhou stranu lze očekávat, že osmnáctiletý muž bude právě takovýto vztah očekávat. Myslím, že by proto bylo rozumné nabídnout mu „pouze“ kamarádství s tím, že na partnerský vztah máš ještě několik let čas. Nepochybuji o tom, že osmnáctiletý muž by tento důvod měl bez problémů pochopit. Nemělo by mu činit potíže pochopit, že ve dvanácti letech mu skutečně nemůžeš v otázce vztahových nároků stačit.
Co se týká tvého dotazu ohledně masturbace; záleží na tvých osobních preferencích. Masturbace by ti měla být příjemná a způsob, kterým masturbuje si tak každý člověk volí sám. Neexistuje nic jako správný nebo špatný způsob masturbace. Většina lidí masturbuje pomocí vlastních rukou, ale někteří k tomu využívají nejrůznější pomůcky, jako je například sprcha, sexuální hračky a podobně.
Měj se hezky!
Bára

Holky a láska

Ahoj Alíku, před rokem jsem se začala bavit jedním klukem- Markem, už jsem Vám o něm jednou psala... Byli jsme nejlepší kamarádi, říkali jsme si všechno a bylo to skvělé. Potom jsme se začali často hádat jen kvůli blbostem. Nejspíš to bylo kvůli tomu, že jsme si psali a volali skoro každý den...Ale vždycky to pak bylo zase v pohodě. Já ale jsem k němu začala cítit víc než jen kamarádství, takže jsem se do něj zamilovala, a on do mě taky. Ale nechodili jsme spolu, to mi ale nevadí, kamarádství je občas lepší než vztah... No, všechno bylo v pohodě, byla jsem do něj strašně moc zamilovaná. Potom se asi něco stalo, nebo já nevím, hrozně se změnil. Ale i přes to jak se choval, tak jsem se na něj nevykašlala a pořád jsem ho milovala. Hrozně moc. Potom začal být fakt hnusný na mě, už mě to přestávalo bavit, tak jsem si řekla, že mi nestojí za to, abych se kvůli němu takhle trápila. Pak se přestal se mnou bavit, a já na tom byla psychycky hodně špatně. Říkala jsem si jaká jsem hrozná a podobně. Přestala jsem jíst. Kvůli němu, i kvůli okolí. Chtěla jsem být prostě hubená, myslela jsem si že se mu pak budu líbit víc a že se zase začneme bavit. Potom jsem jela se školou do Chorvatska a tam byl jeden kluk. Začali jsme spolu chodit. Snažila jsem se na Marka zapomenout. Ale nešlo to. Tak jsme se rozešli. Pak jsem Markovi napsala, že mi chybí a že ho pořád miluju, tak jsme se začali bavit, ale už to nebylo tak jako před tím, neměli jsme si o čem psát, a hrozně mě mrzelo jeho chování. Pak byl opravdu hodně zlý na mě, tak zas jsme se přestali bavit. Znova jsem spadla do toho všeho, nejedla jsem, měla jsem ze sebe špatné pocity, že jsem špatná a tak... Nějak jsem se přes to všechno přenesla, chvíli jsem i měla pocit, že je to za mnou, že ho už nemiluju. Ale to dlouho netrvalo, nedávno mi začal zase hodně moc chybět, tentokrát už jsme se bavit nezačali, bála jsem se toho. On si asi našel holku, a chová se ke mě jak ke kusu hadru. Ale i tak ho strašně moc miluju, nejradši bych ho nemilovala. Tohle už vážně není taková ta dětská láska, tohle jsem ještě nikdy před tím nezažila. To co cítím k němu, je poprvé v životě. Zkoušela jsem se bavit i s ostatními kluky, třeba bych se do někoho mohla zamilovat, a na Marka zapomenout. Ale teď vím, že na Marka já jen tak nezapomenu, prostě to nepůjde. Vždycky když ho vidím ve škole, tak se mi chce brečet a vzpomenu si na ty naše hovory, kdy jsme se hrozně smáli a jak jsem se cítila krásně, že mám po boku člověka který tu pro mě je, se vším mi pomůže a podrží mě. Teď si ale hrozně všechno vyčítám, měla jsem spíš vydržet to jak se choval. Taky když jsem ho viděla, hrozně jsem se před ním na živo styděla, v autobuse když seděl sám, já jsem za ním nešla. Hrozně si to vyčítám... Strašně moc chci vrátit čas. Docela se bojím toho, až za pul roku odejdu na střední, tak že to bude horší, že ho nebudu vídat. Nebo to právě může být lepší, ale hrozně to obrečím... Bojím se že se do nikoho už nezamiluju tak, jako do Marka. Myslíte že bych mu měla napsat? Protože když mu občas napíšu jak se má a tak, tak je prostě zlý, a když jsem se ho zeptala proč je takový, tak odpověděl ,,protože jsi to ty,,... a to mě fakt hodně zabolelo. Opravdu hodně, ale pořád ho prostě miluju. Nevím co s tím mám dělat. nebavíme se už asi 3 měsíce, takže by to mělo být v pohodě ale není... Fakt nevím co s tím, hodně mě to trápí :(

Marťa, 15 let, 23. listopadu 2018

Zdravíme z Modré linky, Marťo,
píšete o své první silné lásce, která ještě neodezněla, přestože už nejste v kontaktu a Marek na Vás je zlý a uráží Vás. Je ve Vás lítost, že skončilo něco, co bylo na začátku pěkné, nostalgicky na to vzpomínáte a i si vyčítáte, že jste s ním přerušila kontakt. Zároveň se pak ale změnil a nechová se k Vám hezky, ani jako ke kamarádce, neváží si Vás. Odstartovalo to u Vás problémy se sebepřijetím a s jídlem, forma určitého sebetrýznění.
Z toho, co popisujete, vnímám, že tento vztah pro Vás je destruktivní, přesto si nemůžete pomoci a stále Marka milujete, i když vnímáte, že si to nezaslouží. Může v tom být nostalgie po ukončení vztahu, kdy člověk vzpomíná spíše na to hezké a má pochyby, zda něco neudělal špatně. To jsou přirozené pocity po rozchodu, obzvláště první lásky bývají silné a nezapomenutelné, mají své zvláštní kouzlo, je to poprvé, co člověk cítí, že má opravdu rád. Důležité však pro smysluplný vztah je, aby tyto city byly opětovány, nejen slovy, ale především činy, tím, jak se k Vám ten druhý chová. Píšete, že litujete, že jste měla vydržet to, jak se choval. Napadá mě otázka, k čemu by to bylo dobré? Věřím, že pro Vás a Vaši psychickou pohodu ne. Není správné, aby vztah člověka samotného ničil, aby fungoval na jeho úkor, za cenu, že necháte někoho, aby Vám ubližoval a byl na Vás zlý. Také není možné kohokoli do vztahu nutit, musí sám svobodně chtít. Věřím, že v takovém vztahu není o co stát a přeji Vám lepší s někým, kdo si Vás bude vážit a bude Vás také milovat.
Pokud vnímáte, že problém je někde hlouběji, např. v nějaké Vaší tendenci si ubližovat či si nechat ubližovat, mít snížený pud sebezáchovy a sebeúcty, přála bych Vám v tom odbornou podporu psychologa, aby Vám to nebránilo ve zdravém vztahu k sobě i k ostatním. S poruchami stravy se můžete sama i anonymně obrátit např. na poradnu Anabell (www.anabell.cz) či se poradit se školním psychologem, pokud ho ve škole máte. Nebojte se také mluvit o svých pocitech s někým, komu důvěřujete, ať už s mamkou nebo kamarádkou. I to může pomoci ulevit a ujasnit si své myšlenky, to, jak to všechno vnímáte a jak to třeba vnímá Vaše okolí, někdo, kdo Vás zná a komu na Vás záleží. Nebojte se v tom nebýt sama, využít podpory okolí.

Přejeme Vám vše dobré,
Modrá linka

Holky a láska

Dobrý den, chci se jen zeptat co mám dělat. Situace je taková :
Jeden kluk (o rok mladší) mi řekl že se mnou chce chodit. Jeho kamarádi ho do toho navedli. Já se s ním začala bavit, a taky jsem s ním chodila ven, ale on skáče parkour a naučil mě to. Ale já nevím. On si myslí že spolu chodíme a rekl to svým kamarádům, oni říkají že se z toho vymlouvam když říkám že nechodíme. A já to jednou Ondrovi řekla, že budeme jen kamarádi, a on se totálně naštval a odmítal se se mnou bavit, musela jsem skrz jeho kamaráda domluvit že mu musím něco říct, no a já chtěla aby se se mnou kamaradil a řekla jsem mu že jsem si dělala legraci. Nechtěla jsem ho ztratit. Ale on se mi trochu líbí, jen... Já chci počkat. Nevím, možná potkám někoho lepšího... No a tak teď prostě se se mnou baví a celá škola říká že spolu chodíme... No a ti jeho kamarádi mi furt píšou že jsem divná a vypatlana že mu ani nedám pusu ani ho neobejmu. A v naší třídě zase říkají že se s ním nemám zahazovat, že je to blbecek apod. Co mám dělat?! Prosím poraďte. Marně čekám na kamarády a nechci stratit jediného kterého zrovna mám....

holka, 13 let, 20. listopadu 2018

Ahoj,
chápu, že je Ti nepříjemné být ve vztahu, do kterého Tě tlačí okolí a sama ho nechceš. Je moc dobře, že upřímně víš, co chceš a co ne a nebojíš se napsat si o podporu. Vztah, ve kterém si člověk není jistý, že ho opravdu chce, není svobodný a upřímný, ztrácí smysl. Vnímám, že Ondra k němu nejspíš ještě nedozrál, pokud má pocit, že si jej může vynutit, v podstatě Tě citově vydírat tím, že se s Tebou přestane bavit a tlačí na Tebe i přes své kamarády. Ano, někdy odmítnutím chození skončí i kamarádství. Věřím však, že pokud je opravdové, není v něm nátlak a podmínky. Je na Tobě, zda se necháš ovlivnit tlakem jeho a jeho kamarádů k něčemu, co sama nechceš. Máš právo jednat podle svých pocitů a představ, odmítnout to, co Ti není příjemné, bez ohledu na reakci a názor okolí. I to patří ke zralému rozhodování o svých vztazích a životě. Můžeš to také probrat s někým blízkým, mamkou, kamarádkou či školní psycholožkou a ujasnit si tak, co vlastně chceš a jak být ve svém rozhodnutí pevná.

Držíme Ti palce,
Modrá linka

Holky a láska

Ahoj musím se vypsat, protože jsem strašně naštvaná! Klidně mi neodpisujte, nebude mi to vadit. Zrovna jsme na skupině na Messengeru měli menší problém se spolužáky. Jedna spolužačka (třeba Lucka) tam napsala, že jedna moje kamarádka (třeba Julie) je lesba. Jeden kluk (třeba Honza), kterého jsem až doteď považovala za kámoše (stejně jako tu Lucku), ji začal podporovat. No, chvilku jsem jim to i věřila, když psali, že jim to Julie řekla. Ale potom jsem si řekla, že to je velká kravina, protože zrovna Honzovi by to Julie neřekla. Já i ostatní spolužáci jsme jim začali psát, jestli to není nějaký prank. Psali, že ne a že Julie chodí s jednou holčinou z vedlejší třídy (třeba Kiki). Už, už jsem Julii chtěla psát a zeptat se jí jak to teda je, ale pak jsem se rozhodla, že to nebudu dělat. Ostatní i já jsme začali psát do skupiny, že je to teda pěknej hnus, že o ní něco takového píšou, a že Lucka asi nebude Juliina kamarádka. Začali se obhajovat, že to s Julií mají domluvené a že je to prank a já jim napsala: I kdyby jste s Julčou byli domluvení (což podle vašich slov jste), pochybuju, že jste domluvení s Kiki. Začali psát, že jsou domluvení i s Kiki, a Honza napsal, že on za to nemůže, že to vymyslela Julča. Trápí mě, že se nemůžu rovnou zeptat, protože o tomhle si s ní nechci psát nebo volat přes telefon, lepší by bylo z očí do očí. Jak jsem řekla, klidně mi neodpovídejte, jen jsem se chtěla vypsat, protože jsem naštvaná jako nikdy!

Naštvaná holka, 11 let, 23. listopadu 2018

Ahoj,
zamyslel bych se nad tím, proč je tak důležité, jestli si někdo o někom myslí, že je nebo není lesba. Mně to nijak zvlášť důležité nepřijde. Horší by byla pomluva, že třeba někdo něco ukradl, nebo že někoho nějak zradil nebo tak něco... ale tohle mi přijde jako malichernost, kvůli které se není nutné naštvávat.

Tebe to trápí, protože Julie může kvůli tomuto možná-drbu přijít o nápadníky? Vyvrátit podobný drb není zase tak těžké, ne?

Alík

P.S.: Mimochodem, pokud tyto věci sdělujete Facebooku do jeho Messengeru, tak ten si na vaši sexuální orientaci a celkové psychické rozpoložení také dělá nějaký názor. Na rozdíl od spolužáků ho časem nezapomene.

Holky a láska

Ahoj Alíku. Minule jsem napsala tohle : Ahoj Alíku,
Píšu zase kvůli mé orientaci a hlavně zamilovanosti. Jak jsem už dřív psala, jsem bisexuálka. No, a zamilovala jsem se do jedné holky. Je jediná, kdo ví o mojí orientaci. No, a já nevím, jestli ji mam říct, že se mi líbi. Nechci zkazit naše přátelství. Díky
No, a já jsem to té holce řekla. Tady, napsala jsem jí to. A ona psala, že taky uvažuje jestli není bi. Ale je zamilovaná do jednoho kluka z naší třídy. Chci jí to přát, protože myslím, že se mu taky líbí, ale moc to nejde, protože mám „zlomené srdce“. Jednou jsme si s ní a ještě jednou kamarádkou říkaly o těch, co se nám líbí. No tak ta jedna má kluka a ta, do které jsem se zamilovala je prostě hetero. Já nevím jestli se mám snažit aby se do mě zamilovala nebo se pokusit zamilovat do někoho jiného? Je to těžké, jednu dobu mi přišlo, že mi tu zamilovanost opětuje, že se chovala prostě tak trochu jinak... Ale asi jsem si to jen nalhávala. Ale alespoň něco se obrátilo k lepšímu. Řekla jsem o své orientaci mámě, a ta to vzala úplně v pohodě. Co mám ale dělat teď? Díky.

holka, 13 let, 18. listopadu 2018

Ahoj z Modré linky,

je fajn, že máma přijala vše v pohodě. Je přirozené, že Tě mrzí, co Ti kamarádka řekla, nicméně říkám si, že je dobře, že umíš být aktivní a zjišťovat, na čem jsi. Co dělat dál, Ti nemůže nikdo říct. Chceme Tě spíš podpořit, ať se spolehneš na své pocity. Je to Tvůj život, který žiješ Ty, je tedy třeba, abys dělala svá vlastní rozhodnutí. Sama uvádíš možnosti, které máš - je prima, že je vidíš. Můžeš o svou kamarádku usilovat, nicméně sama asi tušíš, že city druhého si nemůžeme nijak vynutit. Možná je fajn už jen to, že máte hezký vztah a navzájem jste si blízké, už to je vzácné. Také si celou situaci můžeš s kamarádkou vyjasnit, zjistit, jak váš vztah a jeho vývoj vnímá ona. Aby Ti bylo dobře, bude určitě skvělé zaměřit se na sebe a dělat, co Tě baví a zajímá. Možná zjistíš, že v Tvé blízkosti jsou i další lidé, kteří by Tě mohli zaujmout a se kterými by Ti mohlo být dobře.
Píšeš opakovaně sem, asi potřebuješ sdílet, jak se Tvé city vyvíjí. Říkám si ale, že v poradně nejspíš nedostaneš tolik, jako kdyby sis o tom s někým promluvila víc do hloubky. Může to být někdo z přátel nebo třeba i máma, která teď ví, jak to máš. Sdílení s blízkými může hodně ulevit a mnohdy nás nasměřuje. Nicméně to nejpodstatnější jsou Tvé vlastní pocity a Tvá rozhodnutí.

Přejeme Ti, abys naslouchala sama sobě a bylo Ti v tom dobře.
Modrá linka

Holky a láska

ahoj alíku..
Mám nejlepšího kamaráda který je o dva roky starší tudíž mu je 16..
Mám ho ráda jako kamaráda ale on cítí něco víc jak přátelství..
Nevím jak na to mám reagovat předci jenom je starší a je to kamarád a já mu nechci nijak ublížit odmítnutím..

holka, 14 let, 16. listopadu 2018

Ahoj,
chápu, že nechceš kamarádovi ublížit, zároveň by k němu bylo fér, aby věděl, jak to cítíš Ty a zda má u Tebe naději na bližší vztah nebo ne. Můžeš si s ním o tom v klidu promluvit, říct mu, jak to vidíš Ty, že bys nerada přišla o vaše přátelství. Věřím, že Tvé rozhodnutí bude respektovat. V životě se stává, že jeden z dvojice je třeba zamilovaný a druhý ne, i to je potřeba přijmout a je to důležitá zkušenost. Pokud budete oba chtít, můžete si dál rozumět jako přátelé, i to je velice cenný vztah.

Přejeme Ti hezké dny,
Modrá linka

Holky a láska

Ahoj Alíku,
Píšu zase kvůli mé orientaci a hlavně zamilovanosti. Jak jsem už dřív psala, jsem bisexuálka. No, a zamilovala jsem se do jedné holky. Je jediná, kdo ví o mojí orientaci. No, a já nevím, jestli ji mam říct, že se mi líbi. Nechci zkazit naše přátelství. Díky

holka, 13 let, 9. listopadu 2018

Ahoj,

zamilování je moc hezký cit, i když je třeba jen na začátku a není jasné, jestli bude opětované, nebo ne. Stojí za to si ho užít.

Klidně můžeš zatím zůstat u přátelství, a nic té holce neříkat a počkat, jak se to dále bude vyvíjet - vlastně není kam spěchat. Pokud bys chtěla v blízké době něco víc, než přátelství, můžeš to té holce naznačit. Je dost možné, že to i sama pozná z Tvého chování, z úsměvu, letmého doteku, pohledu do očí. Můžeš být i přímější, říct jí, nebo třeba i napsat, že k ní cítíš víc než přátelství. Uvidíš, jak bude reagovat, Je samozřejmě potřeba počítat i s odmítnutím, protože aby se uskutečnil jakýkoliv vztah, musí to chtít oba dva lidé.

Jsi uprostřed dospívání, kdy se vyvíjíš v dospělou ženu, hledáš sama sebe i svou sexualitu. Postupně se bude všechno ustalovat a dostávat svoji podobu. Dopřej si na všechno dost času.

Přejeme hezké dny,
Modrá linka

Holky a láska

Ahoj Alíku..
Je mi pouhých 13 let a jsem zamilovaná do 20 letého
Nevim zda to je normální.Já a on se normálně bavíme, akorát že přes internet..
Bavíme se 3 - 4 roky a někdy v blízký době chystáme schůzku..
Mám se toho raději vzdát? nebo pokračovat v mé bláznivé cestě?

holka, 13 let, 8. listopadu 2018

Ahoj,

běžnější je, že v Tvém věku spolu chodí vrstevníci, a to z toho důvodu, že v dospívání rozdíl i pár roků znamená obrovskou propast v tom, co si kdo představuje od vztahu. Dvacetiletý muž je dospělým mladým mužem, který už má nárok na plnohodnotný vztah s ženou po všech stránkách, a to jak duchovně (to zejména), tak i po sexuální stránce, zatímco třináctiletá slečna by se zatím měla jen okukovat s kluky, učit se poznávat druhé pohlaví, obeznamovat se s tím neznámým světem, o kterém zatím skoro nic neví. Co se týká sexu, je nejen styk, ale jakékoliv sexuální aktivity v tomto věku podle našich zákonů zakázané, lze je hodnotit jako trestný čin.

Kamarádit nebo přátelit se samo sebou můžete, pokud vám vztah vydrží, ve vyšším věku už věkový rozdíl 7 let (např. Ty 20 let, on 27) nebude překážkou, jakou je nyní, v tomto období. Pokud se zatím neznáte a nikdy jste se neviděli, měli byste se setkat na veřejném místě-kavárna, čajovna, restaurace, a Ty bys měla zvolit doprovod jednoho z rodičů, nebo alespoň nějakých dobrých kamarádů. Nikdy totiž nemůžeme vědět, kdo se skrývá pod nějakou identitou na internetu.

Přejeme Ti pohodový podzim i pokračování kamarádství.
Modrá linka

Holky a láska

Ahoj, je mi 14 a už třičtvtě roku jsem cvok do kluka co je o rok starší než já a minulý rok jsem si myslela (i moje kamarádky) že se mu líbím taky ale další rok mají třídu uplně jinde a už se tolik nevídáme a už o mě nejeví takový zájem :( .. spíše vůbec sice jsme spolu nikdy nemluvily což je asi směšné na třičtvtě roku .. ale když jsem mu napsala na FB nevěděl kdo jsem i když jsem mu řekla dost přesně kdo jsem, bloknul si mě... bojím se mu to říct protože se bojím šikany atd.. co byste mi poradily ?? Děkuju

holka, 14 let, 8. listopadu 2018

Ahoj,

rozumím tomu, že nad vším hodně přemýšlíš. Napadá mě, že buď si tento vztah necháš zakonzervovaný tak, jak to je a budeš dále žít v nejistotě, nebo sebereš odvahu a pokusíš se toho kluka oslovit. Dopředu se nedá zjistit, jak bude onen kluk reagovat, je možné i odmítnutí, ale alespoň budeš mít jistotu. A budeš mít víc, než jenom tu jistotu. Získáš třeba novou životní zkušenost, která je k nezaplacení, a bude se Ti hodit při budování dalších vztahů a při dalších setkáních, která Tě čekají. Vnímám, že je to teď nejvíc o Tobě, o tom, co cítíš a co si přeješ udělat, je v pořádku rozhodnout se jakkoliv.

Můžeš-třeba i jenom obecně-probrat problémy kolem vztahů se svými rodiči, nebo i někým jiným, komu plně důvěřuješ. Sblíží vás to, pro Tebe budou cenné jejich rady a informace. Moc nerozumím tomu, proč se bojíš šikany, nevím, jak by měla souviset s Tvým oslovením toho kluka.

Přejeme Ti vše dobré,
Modrá linka