Ahoj,
asi je ti jasné, že to, kolik na Matějské pouti utratíš, závisí na tom, na jaké atrakce budeš chtít jít. Jejich cena se samozřejmě liší, ale například v loňském roce stála jedna jízda na létajících labutích přibližně 80 Kč, autodrom vyšel na 120 Kč, cena nejdražších atrakcí se pohybovala kolem 200 Kč. Skutečně záleží na tom, jaké atrakce bys rád navštívil.
Měj se hezky!
Bára

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za Tvůj dotaz. Píšeš, že máš problém s komunikací s holkami - je Ti bližší spíše psaní, než osobní kontakt, chováš se spíše pasivně, a také je pro Tebe těžké se dát do hovoru.

Chci ocenit, že jsi napsal a snažíš se se svou situací něco dělat. Ve své zprávě nekladeš žádnou otázku, budu tedy reagovat spíše obecně. Pokud jsem správně pochopila, rád bys udělal pokrok v osobním kontaktu s holkami.

Souhlasím s Tebou, že je lepší se poznávat osobně, ale umím si představit, že to není jednoduché. Kontakt prostřednictvím sociálních sítí může být výhodný například ze začátku, protože tam je oslovení jednodušší. Pokud je to možné, můžeš pak začít s osobním kontaktem - tím, co je pro Tebe v pohodě: úsměvem, pozdravem, prohozením věty o tom, o čem jste si psali. Možná se tak osmělíš a nebude pro Tebe tak náročné udělat další krok.

Důležitá je také přirozenost. Může na Tobě klidně být vidět stud, tréma nebo rozpaky, to k tomu patří, a navíc časem budou opadat. Můžeš to nechat více i na té holce, tak, jak Ti v tom bude dobře.

Přejeme pěkné dny,

Modrá linka

Ahoj,
je hezké, že přemýšlíš nad tím, jak svou slečnu potěšit a souhlasím také s tím, že osobnější dárek než čokoláda je vždy lepší. Zároveň si nemyslím, že proto, aby dárek potěšil, musí být drahý. Napadá mě například, že bys mohl udělat koláž z fotek, osobně mám výbornou zkušenost také se záložkou vyrobenou z fotek nebo s fotkou zarámovanou ve hezkém rámečku. Určitě sám také přijdeš i na spoustu podobných finančně nenáročných dárků, které by tvé slečně udělaly radost.
Měj se hezky!
Bára

Ahoj,
tvoje otázka mě zaujala a prohlédla jsem si historii tvých dotazů. Vidím v ní, že jsi odpovědi na své dotazy dostal za tři dny, což mi skutečně nepřipadá jako dlouhá doba. Alík má lhůtu sedm pracovních dní na to, aby odpověděl na dotazy v poradně, ale v naprosté většině případů odpovídá dřív.
Je potřeba si uvědomit, že poradna Alíka je zadarmo a odpovídají v ní kvalifikovaní odborníci, což je benefit, který rozhodně není automatický. Nikdo z odborníků, kteří v poradně odpovídají, nemá poradnu jako své stálé zaměstnání a věnuje se jí ve svém volném čase. Všichni to dělají proto, že chtějí pomáhat a vnímají poradnu jako smyslupný projekt, který může mnoha dětem a dospívajícím pomoci. Ale při nejlepší vůli zkrátka není možné odpovědět ve stejném okamžiku, kdy dorazí otázka.
Měj se hezky.
Bára

Ahoj, to je zajímavý dotaz. Obecně je těžké určit, co se v historii mohlo stát jinak, kdyby... Hezky se o tom točí filmy, ale nemůžeme samozřejmě vědět, co by se bylo bývalo stalo, kdyby někdo rozhodl jinak. Málokdy je historie dílem jednoho člověka, obvykle je ve hře mnoho věcí zároveň.
Zkus si to představit na příkladu: tvoje spolužačka není naučená na hodinu a učitel zkouší. Ty se přihlásíš dobrovolně a učitel vyzkouší tebe. Spolužačka ti děkuje: kdyby ses nepřihlásila, určitě by bývala dostala pětku a propadla by! Ano, je to možné, ale taky se mohlo stát spoustu jiných věcí. Mohl být vyvolaný někdo úplně jiný, nebo by se učitel rozhodl přestat zkoušet, nebo by jí dal takové otázky, že by je náhodou věděla a dostala by jedničku. Prostě dokud se něco nestane, tak většinou nemůžeme vědět, že by se to určitě stalo.
To byl dlouhý úvod, co? Chtěl jsem jen ukázat, že historie je spletitá. Co se týče Johna F. Kennedyho, amerického prezidenta v letech 1961 až 1963, narážka na třetí světovou válku se téměř určitě týká tzv. Kubánské krize v roce 1962. Tehdy došlo k napjatému střetu mezi USA a Sovětským svazem, a to poté, kdy USA získaly doklady o tom, že Sovětský svaz na Kubě rozmísťuje jaderné zbraně. Prezident Kennedy je obvykle chválen za to, že zvolil (víceméně) diplomatické řešení a podařilo se zajistit dohodu: SSSR stáhne své zbraně z Kuby a USA se zaváže, že Kubu nenapadne (teď to říkám dost zjednodušeně).
Takže ano, prezident Kennedy byl rozhodně jedním z klíčových lidí, kteří, kdyby reagovali přehnaně, mohli způsobit katastrofální konflikt. Neřekl bych, že „zabránil třetí světové válce“, ale pomohl (jako řada dalších), aby k ní nedošlo.

Ahoj z Modré linky,

myslím si, že je v pořádku spát s plyšákem v jakémkoliv věku, znám dost dospívajících a dokonce i pár dospělých, kteří mají plyšáky rádi. Spánek je poměrně intimní věc a je v pořádku, když si pro něj zajistíš podmínky tak, aby ses cítila bezpečně. Je mi líto, že si kvůli tomu z Tebe ostatní dělají srandu, to není v pořádku.

Nevím, kdy k tomu dochází, možná jste byli někde přes noc společně na výletě? Každopádně je v pořádku se vůči takovému posměchu vymezit. Můžeš například říct, že je to čistě Tvá věc a je Ti nepříjemné, že si z toho dělají srandu. Postavit se za sebe je někdy těžké, ale může to pomoci ukázat ostatním, že si takové chování nenecháš líbit a mohou toho pak nechat. Někdy je i možné, že si okolí neuvědomuje, že svými vtípky druhého zraňuje, takže i v tomto ohledu je dobré jim o tom dát vědět. Kdyby s posměchem nepřestávali a Tebe to dál trápilo, je dobré nebýt na to sama, svěřit se někomu, ke komu máš důvěru, třeba rodičům, staršímu sourozenci, kamarádce.

Držíme Ti palce.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je v pořádku zeptat se na to, co Tě zajímá. Přesné podmínky blokace neznám, ale představuji si, že k blokaci by se přistoupilo například v případě zneužívání poradny, což není případ těchto Tvých dotazů. Je také někdy fajn projít si starší dotazy pomocí vyhledávání, pokud je toho hodně, co Tě zajímá.

Chápu, že nepravidelná menstruace Tě může znejišťovat, avšak v Tvém věku se nejedná o nic neobvyklého. Menstruace se teprve ustaluje a nemusí být zatím pravidelná. Je to dáno tím, že Tvé dospívající tělo zatím nemusí být zralé na pravidelnou ovulaci (uvolňování vajíčka z vaječníku), a to je zcela v pořádku, nemusí Tě to znepokojovat. Není nic, co bys Ty sama mohla dělat pro to, aby byla menstruace pravidelnější. Kdyby Ti menstruace vynechala na nezvykle dlouhou dobu, byla by bolestivá či příliš dlouhá, můžeš to konzultovat s dětskou lékařkou a případně pak i s gynekoložkou.

Píšeš nám také o tom, že Ti připadá zvláštní, když se dívka v 8 letech maluje. Nedáváš nám k tomu konkrétní dotaz, možná Tě zajímá, co si o tom myslíme my? Podle mě je v pořádku, že občas nesouhlasíš s něčím, co druzí lidé dělají nebo se Ti nelíbí, jak se oblékají nebo líčí. Pokud však druhý člověk svým jednáním nikomu neubližuje a nepřekračuje ničí hranice, je v pořádku, aby se rozhodl podle sebe. O svém těle si rozhodujeme každý sám (děti případně s rodiči) a je normální, že ne vše se líbí všem. Hodně lidí bere oblékání a make-up jako způsob sebevyjádření a koníček. Chápu, že s tím nemusíš souhlasit a sama to máš jinak.

Zajímáš se o to, jakým způsobem pitný režim ovlivňuje průběh menstruace. To je bohužel příliš odborný dotaz, na který Ti nedokážu odpovědět, my tady na Modré lince nejsme lékaři. Pokud Tě to hodně zajímá, můžeš i toto konzultovat s dětskou lékařkou. Oceňuji, že pracuješ na svém pitném režimu a postupně se to zlepšuje, je vidět, že se o sebe staráš a to je dobře.

Přejeme Ti hezké lednové dny.

Modrá linka

Ahoj,
vzhledem k tomu, že sama knihy píši, myslím, že ti mohu na tvé dotazy relevantně odpovědět. Pokusím se je brát postupně:
V okamžiku, kdy máš napsaný rukopis (nebo alespoň jeho podstatnou část), můžes ho poslat do vydavatelství k posouzení. Pokud se bude redaktorovi líbit, vezme jej na redakční radu a jestliže se bude vydavatelství hodit do edičního plánu, rozhodnou se jej vydat. V takovém případě se už nemusíš o nic starat a neplatíš ani vydání, ani za ilustrátora, grafika, korektora, redaktora a další lidi, kteří jsou k vydání knihy zapotřebí. Neplatíš samozřejmě ani za obálku. To všechno jde na náklady vydavatelství. Vydavatelství s tebou podepíše smlouvu, ve které je přesně stanoveno, kolik procent ze zisku z prodaných výtisků připadne tobě a kolik zůstane vydavatelství. Cenu knihy stanovuje také vydavatelství a ono zodpovídá i za skladování a distribuci výtisků.
Držím ti palce, aby ti tvůj sen vyšel!
Bára

Ahoj z Modré linky,

myslím, že všichni děláme chyby, kterých později můžeme litovat. To se zkrátka stává. Podstatné je, že jsi v sobě našla odvahu se kamarádce omluvit. To je důležitý první krok k tomu, abyste k sobě mohly opět nalézt cestu. Mnohdy je ale účinnější omluva osobní, kdy si s kamarádkou vše můžete lépe vyříkat, než přes psanou zprávu. Pokud budeš chtít, můžeš se tak zkusit kamarádce znovu omluvit i osobně. Napadá mě také zkusit pro ni na udobření udělat nějaké milé gesto, o kterém víš, že by ji potěšilo. Tím může být cokoliv. Od koupení čokolády, pozvání do kina nebo na holčičí přespávačku, až po prosté obejmutí. Píšeš také o pošťuchování a zlobení holek ve třídě, které se Tvé kamarádce nemuselo líbit. Hezkým gestem může být i to, že nebudeš dělat, co je druhým nepříjemné.

Je ale možné, že Ti kamarádka, i přes Tvou snahu, nebude schopna zmiňované pomluvy odpustit. Je teď jen na ni, jestli se rozhodne dát Ti ve Vašem kamarádství „druhou šanci“. Někdy se také může stát, že si s druhým člověkem zkrátka přestanete vzájemně rozumět, nebo začne mít každá z Vás jiné zájmy. A je to tak v pořádku. Některá přátelství po čase zaniknou, ale objeví se zase přátelství nová. Říkáš, že ostatní ve třídě se s Tebou baví a jsou na Tebe hodní. Můžeš tak případně zaměřit svou energii na budování přátelských vztahů právě s těmi, kteří o to budou stát.

Teď k Tvému druhému dotazu. Na psychické potíže by neměl být nikdo sám. Lépe se zvládají, pokud máš oporu ve svých blízkých. Jsem proto ráda, že se Ti jí dostalo od Tvých kamarádek a paní učitelky ve chvíli, kdy jsi jí potřebovala. Pokud se nyní necítíš dobře, zkus se jim opět svěřit s tím, co Tě trápí. Píšeš, že by ses s psychickými potížemi chtěla zkusit poprat bez návštěvy psychologa. Takovou první pomocí v tíživých chvílích Ti může být aplikace Nepanikař, kterou si můžeš zdarma stáhnout. Další užitečné tipy, jak pečovat o své duševní zdraví, najdeš na webových stránkách Opatruj.se. Někdy ale naopak vyhledání odborníka může být to, co dokáže nejvíce pomoci. Doporučím Ti tak ještě jeho návštěvu zvážit. Může jím být například školní psycholog, pokud ve vaší škole působí, nebo jiný odborník, kterého můžeš s pomocí rodičů, vyhledat.

Pěkné dny,

Modrá linka

Ahoj,

věřím Ti, že Tě informace, že Tvůj kamarád přespal v jedné posteli hned se dvěma holkami současně, zaskočila a je pro mě zároveň pochopitelné, že kamarádovi, který Tě nikdy nezklamal, věříš. Dovedu si také představit, že Tě k tomu napadá mnoho otázek a že v Tobě ta představa může vzbuzovat různé pocity - od zvědavosti až třeba po ostych nebo odpor. Každý to může mít jinak a je to v pořádku.

Z toho, co píšeš, mi vyplývá, že se mezi kamarádem a těmi dívkami nic intimního nestalo, přesto ale mám potřebu napsat, že podle zákona se mezi dospívajícími pod 15 let nesmí dít nic intimního. Zodpovědnost ohlídat to mají dospělí, kteří by při nedodržení zákona mohli mít problémy, proto opravdu není úplně běžné, že by takovéto společné přespání dospívajících dovolili, pokud to není třeba z prostorových důvodů na návštěvě a podobně. Právě to ale nevíme a neznáme důvody, proč to bylo tak, jak píšeš. Pokud zákon nepřekročili, je to trochu podobné jako kdyby kamarád na stejné posteli spal se dvěma dalšími kamarády nebo třeba sourozenci.

Pokud by Ti to nadále leželo v hlavě, můžeš to zkusit probrat přímo s kamarádem, s někým blízkým, komu důvěřuješ, nebo znovu s námi.

Přejeme Ti kvetoucí vztahy s kamarády.

Modrá linka

Ahoj,

Píšeš, že jsi obětí nudaka. Není Ti dobře, nechceš to řešit s mamkou, ráda bys se svěřila své nejlepší kamarádce, ale bojíš se. Je mi líto, že se Ti stalo něco takového. Nepíšeš, co konkrétně se Ti přihodilo, ale rozumím, že se necítíš dobře.
Je fajn, že se snažíš odvést myšlenky někam jinam a dělat věci, které Tě baví, jako je poslouchání hudby. Zároveň bych Tě moc podpořila v tom, abys se někomu svěřila. Říkám si, že svěřit se někomu, třeba právě nejlepší kamarádce, může přinést úlevu a společně se pak můžete bavit o tom, co dělat dál. Kamarádka Tě může podpořit v tom, jak to říct mamce, nebo někomu jinému dospělému, kterému věříš, a se kterým bys to mohla řešit. Napadá mě, že pokud bys o tom, co se Ti stalo chtěla mluvit podrobněji, můžeš nás kontaktovat na chatu nebo na telefonu, kde je víc možností celou situaci probrat. Kontakty nalezneš na www.modralinka.cz

Také píšeš, že jsi byla v dreamcore, ale na nic se neptáš, takže nevím, na co reagovat. Tak, jak jsem zmínila výše, můžeš se na nás obrátit na chatu nebo na telefonu a můžeme k tomuto tématu probrat, co potřebuješ.

Držím palce, aby se Ti povedlo situaci řešit a bylo Ti líp.

Modrá linka

Ahoj, to je super, že se chystáš na střední školu a bereš to takto zodpovědně. Co se týče prastaré otázky Mac nebo PC, myslím, že dnes už jsou ty rozdíly podstatně menší. Zatímco dřív platilo, že šlo o oddělené světy, nyní si můžeš vybrat jeden nebo druhý bez větších obav, že o něco přicházíš, protože většina aplikací funguje na obou platformách a lidé beztak tráví čas hlavně v prohlížeči.

Asi bych se rozhodoval podle financí. Nevím, jestli ses dívala na tzv. repasované počítače, podle mého by to pro tebe mohla být dobrá volba. Repasované počítače jsou použité, ale pečlivě prohlédnuté stroje, na které dostaneš záruku. Ušetřit ale můžeš klidně 80 % oproti původní ceně stroje. Není to úplně to stejné, jako bazarové zboží, protože na to obvykle žádnou záruku nemáš.

Třeba teď koukám na nějaké repasované notebooky (nabízí je třeba GigaComputer, Pocitarna, Levná PC a řada dalších) a vidím tam za cenu do pěti tisíc velmi profi kousky, které se ještě před pěti lety prodávaly za ceny nad 40 tisíc. MacBooky teda za pět tisíc asi neseženeš, ale i ty se dají koupit použité.

Dej si pozor na tyto věci:

• dostatečná operační paměť (už bych asi nekupoval nic pod 8 GB, a na operační paměti bych nešetřil)
• disk SSD už není drahý, jako kdysi býval, a opravdu pomáhá urychlit běh počítače, ale umí taky navýšit cenu
• grafika není pro běžné využívání až tak důležitá, ale pokud plánuješ stříhat video, renderovat 3D objekty nebo hrát náročné hry, tak se hodí investovat do dražší grafické karty
• často lidé podceňují klávesnici, ale podle mého se vyplatí minimálně ověřit u ostatní uživatelů (třeba v recenzích), že s klávesnicí u toho modelu není nějaký problém nebo se třeba rychle neopotřebuje

Obecně bych doporučil spíš koupit první počítač levnější a použitý, a třeba za dva roky koupit další a lepší. To už budeš třeba více vědět, co potřebuješ a kterým směrem tě to láká, a tomu uzpůsobíš i svůj výběr.

Ahoj Kari,

chápu, že Tě trápí, že máš pocit, že to někdy v komunikaci s druhými vázne - s mámou, s kamarádkou, když jste jen ve dvou.

Někdo je od dětství víc výřečný, někdo nemluví tolik - neznamená to ale, že ten kdo více mluví, je „lepší“. Je normální, že nám někdy docházejí témata a slova. S některými lidmi se přirozeně cítíme uvolněněji a tak i povídání jde snáz - třeba jak píšeš s kamarády, s učitelkou na klavír apod. Když jste jen ve dvou, tak to může být těžší, přirozeně těch témat a věcí, co se děje kolem, bývá méně, proto může i déle trvat, než zase najdete společnou řeč. Pak můžeš mít obavy, jestli je všechno v pořádku. Někdy to pro Tebe může být i otravné a nudit Tě to.
Někdy bývá užitečné říct i to, co se Ti právě teď honí hlavou, co bys potřebovala - že Tě třeba nenapadá nic, co bys dál řekla, že by sis ráda povídala, ale nevíš o čem a můžeš se zeptat druhého, jestli je něco, co by chtěl on. Často pomáhá změnit prostředí, jít na procházku, do jiné místnosti, ptát se na plány do budoucna a různá přání. Přála bych Ti, aby Ti povídání s druhými přinášelo radost a fajn společně strávený čas.

Co nejhezčí dny přeje

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

svěřuješ se nám s pocitem, že nezapadáš dobře do kolektivu. Ptáš se nás, jestli to jde nějak urychlit.

Je v pořádku, že každý má své vlastní tempo a chuť věci objevovat a některé taky vynechat. Je běžné, že během dospívání poznáváš, co Tě baví a co naopak není Tvoje oblíbené a nepotřebuješ se tím zabývat. Nemusíš jít jen „s trendy“, kterými se zabývají Tví spolužáci, ale jsou důležité ty věci, které se líbí Tobě. Je taky normální, že se potkáváš se spoustou slov, kterým ještě nerozumíš a postupně teprve zjišťuješ, co znamenají. Pravděpodobně se setkáváš se novými věcmi a někdy bývá těžké se v tom vyznat. I Tví spolužáci to tak mají, i když Ti může připadat, že v nějakých věcech už to vědí, najdou se určitě i oblasti, které jsou pro ně taky nové. Jak píšeš, zeptat se hned na co, čemu nerozumíš, je taky možnost, anebo si to později můžeš vyhledat. Někdy bývá těžké najít balanc mezi tím, co se líbí Tobě, co je „v módě“ a často se to bude i překrývat. Přála bych Ti, abys na téhle dobrodružné cestě nacházela to Tvoje a bavilo Tě objevovat i to nové společně se spolužáky.

Ať máš hezké dny přeje

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

chápu, že Tě lákají filmy pro „větší“. Už i teď koukáš na něco mezi, ale chtěla bys ještě trochu něco jiného. Píšeš ale, že by to nedovolila. Nevím, zda jsi to už zkoušela navrhnout, nebo máš jen ten dojem. Můžeš zkusit za mamkou přijít s nějakým dalším filmem, zas o něco víc k těm dospělejším, něco si o něm zjistit, říct jí, proč bys ho chtěla vidět a třeba mu dáte spolu šanci. Mezi filmy pro „menší“ a pro „větší“ nejde udělat striktní rozdělení, pravděpodobně se i mamce bude časem posouvat hranice, co Ti dovolí a co ne.

Nevím, jestli a jak máš příležitost se koukat i sama, anebo koukáš vždycky s mamkou. Možná máš příležitost se koukat i s někým jiným z rodiny nebo s kamarády na filmy, které Tě zajímají. Můžeš zkusit popřemýšlet, komu bys to mohla navrhnout.

Ať máš hezké dny přeje

Modrá linka