Ahoj z Modré linky,

ptáš se nás, co má znamenat škubání sebou při usínání nebo při probouzení - stává se Ti, že máš pocit, že Tě někdo fackuje, i když jsi v pokoji sama.

To, co popisuješ, není žádným nadpřirozeným jevem (že by Ti někdo neviditelný dal facku), ale tělesným projevem. Podle toho, co píšeš, se jedná o nervové záškuby svalů - ty jsou před usnutím, popřípadě při probouzení, normální. Tělo tak reaguje na přechod do nebo ze spánku. Někdy pomůže klidný čas před uložením se k spánku - žádné velké aktivity, vzruchy, ale činnost, při které se tělo a mysl zklidní.

Více by Ti řekl lékař, na kterého se také můžeš obrátit, pokud bys měla větší potíže.

Přejeme, aby se Ti dobře spalo.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je mi líto, že ztrácíš důvěru v lidi a cítíš se tak, že Ti každý podráží nohy. Je dobře, že si v takové chvíli pro sebe hledáš podporu. Neuvádíš mnoho informací, takže má odpověď bude spíše obecná a snad si v ní dokážeš najít to, co by Ti mohlo pomoci.

Možná Tě teď nejvíce trápí, že dívka, kterou máš rád, má crush na někoho jiného, jak jsi psal v minulé zprávě. To je mi líto a věřím, že Tě to zranilo a můžeš se kolem toho cítit smutný a možná i naštvaný. Vztahy takové někdy jsou, zvláště v době dospívání, kdy se vztahy a randěním teprve začínáš, poznáváš, jaké to je. Skoro každý z nás někdy zažil nebo zažije zklamání v lásce a není to nic příjemného. Umím si představit, že Ti teď připadá, že lidem už nemůžeš věřit, že už dál nemůžeš. Říkám si, jestli jsi s tou dívkou vlastně o svých pocitech mluvil. Někdy pomůže otevřeně tomu druhému říct, co cítíme. Někdy ve vztazích vznikají komplikace a nedorozumění tím, že spolu lidé nedostatečně komunikují. Možná, kdybyste si promluvili o tom, jak to spolu máte, mohlo by Ti to pomoci si to pro sebe uzavřít a jít dál, postupně se otevřít možnosti zase lidem věřit. Ale nemusíš na sebe tlačit, je v pořádku dát si od vztahů pauzu, věnovat se sobě, svým koníčkům a postarat se o sebe tak, jak potřebuješ.

Přemýšlím také o tom, jestli o tom všem máš s kým mluvit. Jestli je přece jen ještě někdo, komu věříš, s kým můžeš sdílet, jak Ti je. Třeba rodiče, starší sourozenec, kamarád nebo oblíbený učitel. I samotné sdílení může ulevit anebo Tě může inspirovat příběh někoho jiného s podobnou zkušeností. Kdyby Tě to i dál trápilo, může být fajn vyhledat pomoc psychologa, možná nějakého máte ve škole, anebo můžeš poprosit rodiče, aby Ti zajistili konzultaci. Kdybys o tom chtěl více mluvit, i my jako Modrá linka jsme Ti dále otevřeni, ideálně na chatu nebo telefonu, kde můžeme lépe reagovat na to, co potřebuješ (www.modralinka.cz).

Držíme Ti palce.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

poslala jsi nám dva dotazy, odpovím Ti na ně postupně. Trápí Tě, že někdy předstíráš úsměv, když to tak v danou chvíli necítíš. Nejsem si jistá, jestli jsem Tě správně pochopila, asi to nějak souvisí s tím, že jsi měla berle a rodiče chtěli jet na dovolenou bez Tebe? Umím si představit, že Tě ranilo, když rodiče chtěli jet bez Tebe a zároveň je fajn, že mamka dokázala plány změnit, když viděla, že se Tě to dotklo. Nevím, jestli jsem pochopila správně, že berle už nemáš (psala jsi o nich v minulém čase) a na dovolené jste od té doby ještě nebyli, což Tě také trápí. Všímáš si, že s kamarádkou nebo s rodinou úsměv předstírat nemusíš. To ráda čtu a myslím, že je to známka toho, že je Ti s nimi dobře. Nedokážu říct, čím to je, že jindy se do úsměvu musíš nutit, ale chci Ti říct, že je v pořádku se někdy neusmívat nebo se cítit i špatně. Je normální mít i takové dny a není třeba se tlačit do úsměvu. Napadá Tě, že bys o tom chtěla mluvit s psychologem nebo psycholožkou. To je moc dobrý nápad a oceňuji, že nad tím takhle uvažuješ. Možná máte někoho takového ve škole, tam bys mohla přijít v konzultačních hodinách. A pokud ne, můžeš se obrátit i na rodiče a poprosit je, aby Ti konzultaci zajistili.

Další část Tvého dotazu se týká kluka, kterému se možná líbíš. Nejsem si jistá, co přesně bys v tomto od nás potřebovala, nepokládáš žádnou otázku. Chápu to tak, že jsi možná nejistá, jestli se mu opravdu líbíš. Popisuješ situace, kdy Ti to tak připadalo a možná bys ráda znala náš názor. Nedokážu Ti s jistotou říct, jestli to tak je nebo ne, ale některé signály, kterých sis všimla (dívá se Ti do očí, pozoruje Tě, i když jsou tam jiné holky, usmívá se na Tebe) mohou opravdu nasvědčovat, že se mu líbíš. Navíc Ti připadá, že i on se začíná líbit Tobě. Je na Tobě, jestli budeš chtít vztah posunout, abyste byli více než kamarádi. Můžeš si dát čas, dále to pozorovat anebo ho i oslovit, záleží to jen na Tobě a na tom, co sama chceš. Umím si představit, že spolu můžete jít třeba ven, anebo trávit spolu nějaký čas třeba o přestávce, pokud to jde, a více se poznat.

Nevím, jestli jsi v naší odpovědi dostala to, co jsi potřebovala. Pokud bys k tomu měla další dotazy, můžeš se na nás (Modrou linku) obrátit na telefonu nebo na chatu, kde můžeme jít více do hloubky a vzájemně se doptávat. Všechny možnosti kontaktu najdeš na našich stránkách www.modralinka.cz.

Měj hezké předvánoční dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je fajn, že si pro sebe hledáš radu, když se děje něco, co je pro Tebe neznámé a nevíš, co si o tom máš myslet. Jestli jsem Tě správně pochopila, cítíš poslední dobou brnění po celém těle, popisuješ to jako dobrý pocit, a je to v přítomnosti jisté osoby. Dokonce ten člověk to má stejně jako Ty, a ani jeden nevíte, o co jde. Oceňuji, že jste spolu o tom mluvili, představuji si, že nemuselo být lehké se s tím svěřit. Zvlášť když píšeš, že žádní jiní lidé to neznají a nechápou. Je těžké takto na dálku určit, o co by se mohlo jednat. Popravdě, hned jako první mě napadlo, že by to mohlo být zamilování. Občas lidé popisují šimrání v břiše anebo pocit jakoby nabití elektřinou. Připadá mi důležité, že Ti ty pocity nejsou nepříjemné. Nevím, co si o mé teorii se zamilovanosti myslíš, ale pokud by se Ti zdála jako pravděpodobně a měli byste to s tou druhou osobou podobně, můžete o tom spolu mluvit a postupně hledat, co byste s tím mohli udělat. Může to být nějaká nahromaděná energie. Uvolnit se může třeba právě tím sdílením. Ale je to spíš taková má teorie. Můžeš to zkoumat, dát tomu čas. Kdyby Tě to dál trápilo, můžeš se zkusit svěřit i někomu dospělému, komu věříš.

Držíme Ti palce.

Modrá linka

Ahoj,
podle zákona mohou i nezletilí uzavírat obchodní smlouvy, takže ty si můžeš objednat zboží a zaplatit jej na dobírku bez problémů. V případě, že si zboží objedná tvoje maminka, může být problém v tom, že zásilka bude na její jméno. Na poště ti ji zcela určitě nevydají, při doručení domů s tím pošťáci obvykle nemívají problém, ale záleží spíše na jeho dobré vůli.
Měj se hezky!
Bára

Ahoj z Modré linky,

oceňuji, že si všímáš svého chování a přemýšlíš nad tím, co Ti nevyhovuje a co bys možná ráda změnila. Nedokážu Ti jednoznačně říct, jestli Tvé změny nálad jsou normální, obvykle to není tak snadné určit. Obecně se ale dá říct, že k pubertě mohou patřit různé emoce a nálady. Vnímám, že se porovnáváš s ostatními. Je v pořádku, že jsme každý jiný. Je normální, že i ve stejné situaci různí lidé reagují různě. Někdo má klidnější povahu, jen tak něco ho nerozhází a někdo rychleji na druhého vyjede.

Především je moc fajn, že přemýšlíš nad svým chováním. Pokud se Ti nějaká Tvá reakce zdá nepřiměřená, je dobré se za ni druhému omluvit, vysvětlit, co se děje, že někdy příliš rychle reaguješ, ale nemyslíš to zle. Věřím, že to mohou ostatní ocenit a lépe tak chápat, jak to máš. Hlavou mi také běží otázka, jestli jsi to tak měla vždycky anebo je to něco, čeho si všímáš až poslední dobou. Může se totiž stát, že takové výkyvy nálad mohou souviset i s něčím, co se děje ve Tvém životě. Když jsme pod tlakem nebo prožíváme něco těžkého, můžeme být více vznětliví, občas na někoho vyjet. Pak by bylo dobré zkusit hledat, jak si můžeš ulevit od stresu a cítit se zase více v klidu. Přála bych Ti, abys na to nebyla sama a měla se komu svěřit, třeba rodičům, kamarádce, staršímu sourozenci anebo i oblíbené učitelce. Kdyby Tě to trápilo dál, můžeš navštívit i psychologa, někdy bývá i ve škole.

Přejeme Ti hezké adventní dny.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

oceňuji, že pro sebe hledáš radu, jak se cítit lépe. Podle toho, jak jsi to popsala, to byl opravdu z Tvé strany omyl a to se může stát každému. Přesto chápu, že se můžeš cítit blbě. Asi každý z nás někdy zažil, že se mu myšlenky vrací k nějaké situaci a vyčítá si ji, nebo si říká, jak to měl udělat jinak. Oceňuji, že ses chtěla tomu dotyčnému omluvit. Nemůžeš za to, že tam už nebyl, ztratil se v davu a nemůžeš ani za to, že sis ho spletla. Může pomoci uvědomit si, že jsi to neudělala schválně a že každý z nás dělá chyby. Nevím, jaká je Tvá zkušenost, ale často tyto pocity postupně slábnou s ubíhajícími dny. Někomu pomáhá vzpomenout si na nějakou podobnou situaci v minulosti, kdy se cítil stejně a co mu tehdy pomohlo. Může být fajn zkusit se odreagovat nějakou oblíbenou činností, u které trochu „vypneš hlavu“. Ale také je možné vypsat si své pocity do deníku. Můžeš si tam i napsat, že si odpouštíš. Kdyby Tě to dál trápilo, je možné obrátit se na někoho, komu věříš? Rodiče, kamarádka, oblíbená učitelka? Věřím, že se brzy budeš cítit lépe.

Držíme Ti palce.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

svěřuješ se nám s tím, že si v koupelně pouštíš horkou až vařící vodu, míváš pak červenou kůži a někdy se Ti i loupe. Popisuješ, že tomu nejde odolat, zvažuješ, jestli už to není příliš. Chtěla bych moc ocenit, že přemýšlíš o tom, jak to lépe vzít pod svou kontrolu a jak přestat. Je pravda, že každý máme jinak citlivou kůži a že někomu je příjemnější i hodně teplá voda, někdo s jiným typem kůže upřednostňuje vodu vlažnější. Popisuješ i začervenání a sloupávání kůže, to mi zní vážně a pravděpodobně se jedná již o popálení. Zní to, že vnímáš, že to je pro Tebe něco přes hranici, vadí Ti to, ale neumíš si v tom pomoct, je dobře, žes napsala. Může se jednat o určitý typ sebepoškozování. Stálo by za to víc prozkoumat, kdy to u Tebe začalo, jestli to možná nesouvisí se zažíváním nějaké nepohody a dlouhodobější nespokojenosti.
Toto všechno bys mohla probrat s někým z rodiny, komu důvěřuješ, anebo pak s psychologem. Možná ve škole máte školní psycholožku, můžeš se za ní stavit třeba o přestávce/napsat jí, anebo by Tě rodiče k někomu objednali. Zasloužíš si v tom dlouhodobou podporu. Můžeš i Ty sama vypozorovat, jaké jsou dny, ve kterých nemáš chuť to udělat. Daří se to? V čem jsou jiné? Nezapomínej si dopřát dost času na odpočinek. Může k tomu přispívat dlouhodobé tělesné i psychické napětí, proto klidnější a radostnější činnosti můžou ulevit. Můžeš si ze začátku zkoušet dávat vany, do kterých si vodu tak akorát napustíš a už si nebudeš muset sprchu pouštět. Všimni si jaké to je, když zvládneš sprchu s běžnou teplotou, co na to Tvoje kůže, co Ti běželo hlavou? Zkus si celé tělo pak namazat nějakým voňavým tělovým mlékem, věnovat mu péči. Můžeš si pak všechny ty dojmy sepsat do deníčku anebo nejlépe někomu říct, může to být někdo z rodiny, kamarádů, nemusíš v tom být sama. Je dobře, že dokážeš rozlišit, co Tvému tělu dělá dobře a co už mu naopak škodí a chceš s tím něco dělat. I když to může být delší cesta, určitě existuje způsob, jak to zvládnout. Moc držíme palce,

Hezké zimní dny přeje
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

není jeden jednoduchý návod na to, jak se zbavit strachu z výšky. Každému může fungovat něco trochu jiného. Moc oceňuji, že se zajímáš o to, jak změnit něco, co Ti nevyhovuje. Můžeš pro začátek zkusit ten strach pozorovat. Kdy přichází, kde v těle ho cítíš a co třeba bys v tu danou chvíli pro sebe potřebovala, aby ses cítila jistěji. Pokud dokážeš poznat, kde v těle strach cítíš, je možné mu poslat pár nádechů. Představovat si třeba, že s každým nádechem jsi sebejistější a s každým výdechem Tvůj strach slábne. Je možné si opakovat, že jsi v pořádku, že to zvládneš. Píšeš, že na koních jezdíš, chápu to tedy tak, že nakonec na koně nasedneš a jedeš. Říkám si, co Ti pomáhá ten strach překonat? Je dobré se za to také ocenit. Sice máš velký strach, ale překonáš ho. I opakovanou zkušeností, kdy se Ti podaří strach překonat, můžeš nabýt sebejistotu v tom, že to zvládneš.

Kdyby se Ti zdálo, že to sama nezvládneš, není se za co stydět, je možné vyhledat odbornou pomoc - psychologa. Možná někoho takového máte ve škole, pokud ano, můžeš to zkusit tam.

Držíme Ti palce.

Modrá linka

Ahoj Vevo,

první dva body Tvé zprávy se týkají Tvého nevlastního otce, zareaguji na ně zároveň. Otec Tvého bratra je Tvůj nevlastní otec, neboli otčím. Jestliže s Vámi žije, je to další dospělá osoba, která je za Vás zodpovědná. Možná proto se Tě snaží vychovávat. Chápu, že je Ti nepříjemné, pokud jeho výchovu vnímáš jako nespravedlivou a nesmyslnou. Chci Tě podpořit v tom, abys na své pocity nebyla sama. Zkus si s mamkou v klidu popovídat o tom, jak se cítíš, můžete si všichni společně dohodnout nějaká pravidla soužití, která Vám ulehčí společný život. Případně si můžeš o podporu říct i u někoho jiného z rodiny.

Stejně tak je důležité se někomu svěřit se svými depresemi, nesoustředěním a stresem. Možná nejlépe školní psycholožce (psychologovi), pokud ve škole máte. Případně nějaké oblíbené paní učitelce (učiteli), které věříš. A samozřejmě také třeba někomu z rodiny. Společně byste mohli pak hledat cesty, jak se cítit postupně lépe. Deprese a stres často zhoršuje právě to, že své pocity držíme v sobě, nesdílíme je. K uklidnění může každému pomáhat něco trochu jiného, mohou to být například relaxace, které je možné najít i na internetu, nebo třeba oblíbená hudba, četba knížky, procházka, v neposlední řadě to může být právě i sdílení s někým dalším. Můžeš hledat, co Tobě dělá dobře, v čem Ti je třeba trochu lépe, více zklidněně.

Na Tvou poslední otázku, jak získat kamarády zpět, Ti úplně nedokážu odpovědět, protože nevím, co se mezi vámi stalo. Pokud to nevíš ani Ty, jak vyplývá z toho, co píšeš, můžeš se jich zkusit zeptat, co se to mezi vámi odehrálo, že se začali k Tobě chovat jinak. Obecně k navazování kamarádství pomáhá, když je člověk přátelský, dává najevo zájem o toho druhého, ale zároveň i to, že je sám sebou. Můžeš se zkusit na kamarády usmívat, zdravit je, třeba jako první, navrhnout jim nějakou společnou aktivitu, ale kdybys od nich žádnou odezvu necítila a nebylo Ti v tom dobře, je v pořádku navazovat vztahy s jinými lidmi. I v tomhle Ti může poradit nějaký dospělý člověk, který Tě více zná. Když budeš chtít, obrátit se můžeš i na nás, na Modrou linku, nejlépe telefonicky či prostřednictvím chatu, abychom si s Tebou mohli o tom, co Tě trápí, popovídat více do hloubky. Kontakty najdeš na www.modralinka.cz.

Vevo, přejeme Ti, abys na své pocity nezůstávala sama.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

ptáš se nás, jak se uklidnit před koncertem sboru, jak být méně nervózní. Děkujeme za Tvůj dotaz a oceňujeme, že se dokážeš zeptat na to, co potřebuješ.
Tréma je přirozená, například při veřejném projevu provází mnoho lidí. Dobrou zprávou je, že se s ní dá docela dobře bojovat. Nejvíce pomáhají dechová cvičení, například: hluboký nádech, pomalý výdech delší, než byl nádech; dále hluboké nádechy a výdechy, a mezi nimi zadržet dech (1-2-3-4 nádech, 1-2-3-4 zadržení dechu, 1-2-3-4 výdech, 1-2-3-4 zadržení dechu…). Můžeš také odvést pozornost, třeba počítat si v duchu příklady, nebo v duchu vyjmenovat všechny kulaté předměty v místnosti apod. Při koncertu samotném si můžeš najít jednoho člověka, kterému budeš zpívat, a soustředit se na něj. Kdyby se Ti chtělo smát, můžeš zkusit například zatínat a povolat pěsti, nebo na chvíli při zpěvu zavřít oči.
Může Ti pomoci i aplikace Nepanikař, kterou si můžeš stáhnout do mobilu, a cvičení na uklidnění v ní najdeš.

Držíme palce.
Modrá linka

Ahoj,
nehty na nohou rostou mnohem pomaleji než nehty na rukou (zhruba 1,6 milimetru za měsíc) a jejich růst se ještě zpomaluje například v zimním období. Není však možné, aby ti úplně přestaly růst všechny nehty na nohou. Je samozřejmě možné, že například v důsledku úrazu odumře jeden nehet, nebo že se například v důsledku nedostatku vitamínů zpomalí růst všech nehtů. Ale skutečně není pravděpodobné, že by ti přestaly růst všechny nehty na nohou. Jako pravděpodobnější se mi jeví vysvětlení, že je například jejich přírůstek menší, než sis představoval.
Měj se hezky!
Bára

Milý chlapče,

děkujeme za důvěru. Prožíváš rozpor mezi tím, co se ti líbí, jak bys chtěl vypadat, s čím se identifikuješ a tím, jak by na tyto styly reagovalo tvoje okolí. Bojíš se toho, že by ses setkával s negativní odezvou. Každý vyhraněný styl v sobě nese i to, že s ním různí lidé v okolí nesouhlasí a dávají to najevo. Tak jako ty máš právo na to abys vyjádřil své přesvědčení skrze nějaký styl, tak oni mají právo na to reagovat. Rozumím ale tomu, že to může být velmi náročné a je těžké to unést, protože to mohou být nejbližší lidé ve tvém okolí. Doporučila bych ti s tím stylem začít pomalu. Můžeš třeba nosit jenom některé, méně nápadné prvky toho stylu. Také si o každém tom stylu víc přečti, co vlastně vyjadřuje za myšlenky, jaká je tzv. psychologie v jeho hloubce a přemýšlej o tom, jakým jiným způsobem by se tyto myšlenky daly vyjádřit . I ty sám si uvědom, co tě na těchto stylech oslovuje, jaké vlastnosti se ti líbí a čím je ti to tak blízké. A třeba přijdeš na to, že podobný styl můžeš vyjádřit i jiným způsobem, který nebude tak nápadný. A tedy nebude způsobovat tolik rozporů s tvým okolím.
A druhá možnost je ta, že do toho prostě půjdeš naplno a najdeš způsob jak se povznést nad reakce tvého okolí. Okolí si na to nejspíš během času zvykne a přestane tvůj vzhled komentovat. Důležité je aby ty sám jsi o něm byl přesvědčený a stál si za tím. Pak to bude lépe přijímat i tvé okolí.
Poradce Centra Locika

Ahoj, v tomto případě asi bude nejlepší odnést telefon do servisu, ať se na to někdo přímo podívá

Ahoj z Modré linky,

umístění piercingu nezávisí na věku dané osoby. Celkově není ani samotná aplikace piercingu věkem omezená. Do 18 let ale potřebuješ souhlas s piercingem od rodičů nebo jiného zákonného zástupce. Při samotném propichování piercingu je nutné tento souhlas mít s sebou podepsaný. Nebo případně do daného salónu dorazit společně i se zákonným zástupcem. Piercing umístěný v intimních partiích (pokud je správně aplikovaný) by neměl nijak překážet ani při močení, ani při pohlavním styku. Je ale nutné dodržovat doporučená hygienická opatření, jinak by se místo vpichu piercingu mohlo zanítit a následně možné komplikace způsobit (k tomu však může dojít i v případě umístění piercingu i na jiných místech na těle). Je také možné, že během pohlavního styku může druhý z partnerů piercing partnera cítit. Což mu může být příjemné i nepříjemné. Někdy si lidé piercing do intimních partiích umisťují právě za účelem zvýšení sexuálního prožitku.

Pěkné dny,
Modrá linka