Poradna: Alík radí dětem

Na otázky odpovídají

pracovníci linky důvěry Modrá linka, Alíkova kamarádka BáraV, odborníci na boj proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

Dotazy smí pokládat čtenáři mladší 15 let.

Kamarádi

Ahoj, mám takový promblém ve škole s kamarády.

Dřvíe jsem se kamarádila s dalšíma třema kamarádkama. Ty mě ale začli časem pomlouvat. A tak jsem se s nimi přestala bavit a našla si nové kamarádky. Ale protože tamty byli potom co jsem „odešla“ tři, tak „odkoply“ ještě jednu. Ty dvě mě pořád pomlouvají, ale mně už to nevadí. Přenesla jsem se přes to.
Ale problém je s tou druhou co odkoply. Ta i přes to že mě pomlouvala, začla za mnou dolejzat. Ale já s ní nechtěla mít nic společnýho. A tak jsem se pořád bavila s „novýma“ kamarádkama. Ta holka co delejzala (říkejeme jí Karolína). Neměla jsem s ní špatné kamarádské vztahy. Ale už jsem si našla lepší kamarádky.
Karolína mi teda začla nové kamarádky přebírat. A teď si ve třídě připadám sama. Protože tam jsou již takové ty „skupinky“ co se spolu kamarádí.
Co mám dělat? Protože je nuda trávit přestávky sama.

Děkuji za radu.

holka, 12 let, 22. března

Ahoj,

věřím, že ve třídě je to často s kamarádskými vztahy složité. Chápu, že bys ráda přestávky trávila s kamarády a že není příjemné připadat si ve třídě sama. Připadá mi prima, že ses dokázala přenést přes pomlouvání oněch tří spolužaček. Někdy prostě není v našich silách ovlivnit, jak se k nám druzí lidí chovají - a není to naše chyba.
Nevím, přesně, jak to s "novými" kamarádkami teď máte, ale říkám si, že i když se s nimi teď hodně baví "Karolína", nemusí to hned znamenat, že jsi o kamarádství s nimi přišla a že s nimi už nemůžeš trávit čas i Ty. Říkám si, že bys jim mohla říct, že jsi s nimi ráda a navrhnout, že společně něco podniknete. Chápu, že je to teď komplikovanější kvůli karanténě, kdy nechodíte do školy, ale můžete se třeba spolu sejít na Skypu, probrat, co je nového, vymyslet co společně podniknete, až se budete moci vidět. Může se také stát, že si časem začneš dobře rozumět i s někým dalším ve třídě a budeš trávit čas i s ním.

Ať se daří,

Modrá linka

Kamarádi

Dobrý den
Nemohu si najít kamarády ve škole(4.třída) nemohli by jste mi prosím pomoci jak je najít?
Předem děkuji za odpověď.

kluk, 10 let, 11. března

Ahoj,

je prima, že píšeš, když si nevíš rady. Nevím, jak přesně vypadá Tvá situace ve třídě a jací jsou Tví spolužáci. Věřím, že Ti může být smutno, pokud se tam cítíš sám. Je přirozené chtít mít kamarády.

Důvodů, proč je těžké najít kamarády může být více. Možná jsi více uzavřený. Možná si se spolužáky nerozumíš, nemáte toho moc společného. Možná nevíš, jak kamarádství navázat. Jelikož nevím, jaké je to přesně u Tebe, tak Ti doporučuji obrátit se na někoho, komu důvěřuješ a kdo Tě dobře zná a probrat to s ním. Může Ti lépe nabídnout, co bys mohl třeba zkusit dělat jinak, abys kamarády našel. Můžete například spolu probrat to, jak jednáš s ostatními a jak na ně působíš.

Záleží i na tom, jaké máš spolužáky. Kamarádství často vznikají tam, kde lidé mají něco společného. Máš s některými svými spolužáky stejné zájmy? Je také možné, že "spřízněnou duši" najdeš jinde, mimo školu - třeba v nějakém kroužku nebo sportu, co Tě hodně baví. Chci Tě také povzbudit, aby ses nebál udělat první krok a někoho oslovit, začít se s ním/ní bavit. Je možné, že i ve Tvé třídě je někdo, kdo se cítí podobně jako Ty a také má pocit, že je sám. Zkus se porozhlédnout a třeba takového člověka oslovit. Někdy bychom byli rádi, kdyby za námi přišli ti druzí, ale je to i na nás dělat ty první kroky směrem k nim. A možná se to napoprvé nepodaří, ale to nevadí. I komunikace a navazování vztahů je něco, co se jako lidé učíme.

Můžeš se o tom pobavit i s rodiči nebo nějakým oblíbeným dospělým a zeptat se jich, jak oni přišli ke svým kamarádům. Pomoct Ti může i školní psycholog/psycholožka, pokud na škole máte.

Přejeme Ti, ať najdeš své kamarády.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj

V naší třídě je jeden kluk, který se chce bavit s naší třídou, ale nikdo za ním nepřijde a on sám se do společnosti naší třídy taky dost bojí. Vím to protože to dost často říkal učitel a taky to jde poznat . Chtěla bych mu pomoct, chtěla bych se s ním začít bavit, ale protože jsem velkej introvert je to pro mě nehorázně těžké nevím jak začít a ani nevím jak nenechat stát konverzaci. Když se s někým bavím snažím se ho do konverzace zapojit, ale pořát mi to nejde. Jak mu můžu pomoct?

holka, 13 let, 7. března

Ahoj,
předně musí říct, že je moc hezké, že se snažíš pomoci spolužákovi, přemýšlíš o tom, jak se cítí a ráda bys ho zapojila do hovoru. Je to potřeba ocenit tím spíš, že jsi sama introvertka a uvědomuješ si, jak to pro tebe samotnou bude těžké. Osobně se domnívám, že pro zapojení někoho do hovoru (samozřejmě pokud on sám o to stojí) není potřeba vymýšlet žádné složité strategie. Často stačí přijít a zeptat se toho druhého, jak se má, nebo třeba jak strávil víkend. Tím mu dáš najevo, že o povídání s ním stojíš a často i takto jednoduchá otázka odstraní počáteční ostych a bariéry. Pokud se ho například zeptáš, co dělal o víkendu, existuje nepřeberné množství, jak na tuto otázku navázat. Můžeš se ho dál ptát, jestli ho jeho program bavil, kam přesně jel na výlet? Jestli jel jen s rodinou, nebo i nějakými kamarády? Co obvykle o víkendech dělá? Co ho baví? Můžeš se sama zmínit o tom, co jsi dělala o víkendu ty a co ve volném čase baví tebe. Jsem si jistá, že i přestože jste oba introvertního založení, že když oba vyvinete snahu, určitě najdete postupem času spousty témat k rozhovoru. A také jsem si jistá, že tvou snahu spolužák ocení a pomůžeš mu zapadnout do třídního kolektivu. Dost možná, že tak získáš nového, skvělého kamaráda.
Měj se hezky!
Bára

Kamarádi

Ahoj všichni,
Je tady jedna věc že kterou bych se vám chtěla svěřit. Jde o moje kamarádky. Takže mám dvě nejlepší kamarádky, ale jednu z nich mám trochu radši. Pojmenujme je třeba Ella a Sally. Máme založenou takovou partu. Ve které jsem já, moje sestra, Ella a Sally. Mám všechny holky moc ráda, ale dost často mi přijde, že mě nechápou, já jsem z nich nejstarší a tak cítím, že se dost často chovají, jak malé děti a dělají věci, které mě prostě nebaví. A taky se mým kamarádkám úplně ze vším nesvěřuji. Myslíte, že to je dobře nebo bych jim měla říct o sobě opravdu všechno? Holky o mě vědí skoro vše, až na pár věcí a jedna z nich je, že miluju jednoho kluka, jak už jsem psala v předešlém dotazu. Jde hlavně o to, že Ella a Sally, jak bych to řekla, nemají kluky moc v lásce a tím myslím všechny. Ale já narozdíl od nich mám kluky moc ráda, přijdou mi jako skvělý kamarádi a život bez nich si nedokážu představit. Ale Sally a Ella jsou toho názoru, že když se s nějakým klukem jen bavíš už jsi do něj zabouchlá, prostě si myslí, že kluk a holka nemůžou být jen kamarádi. A navíc je potíž v tom, že holky dělají, že všechny kluky nenávidí, ale já nevím, jestli jim v tomhle mužů opravdu věřit. Mám strach, že třeba Ella nebo Sally taky milují toho kluka, kterýho miluju i já. Pro holky jsou nejdůležitější kamarádky, ale pro mě ne. Kdybych si měla vybrat mezi mýma nejlepšími kamarádkami nebo klukem, kterého miluju vybrala bych si toho kluka. Je to špatně? Nevím, jestli bych se jim s tím měla svěřit. Přijde mi, že by to nepochopily. To, že miluju toho kluka ví jenom moje sestra. Sally a Ella se taky často hádají a já nikdy nevím na, čí stranu se postavit. Je to s nima někdy opravdu těžké, cítím, že mi Sally a Ella prostě nerozumí, ale zároveň je nechci ztratit, protože je mám moc ráda. Co mám podle vás dělat? Předem děkuji za odpověď.
Přeji hezký den...

Holka 13 let, 5. března

Ahoj,

také Ti přejeme hezký den.

Je dobře, že máš blízké kamarádky, a také to, že uvažuješ nad tím, co všechno kamarádství znamená. O každý vztah je třeba pečovat, a to Ty právě děláš - toho si opravdu vážíme.

Kamarády se stávají lidé, a ti jsou každý jiný, je tedy zcela normální mít jiné názory. To není špatně, to je naopak dobře. Dozvídáme se tak více o světě, o druhých, o sobě samých, učíme se také diskutovat, tříbit si názory, obhajovat je.

Někdy jsou našimi kamarády lidé, kteří se chovají jinak, než bychom chtěli. I to je vlastně v pořádku, kamarádství to vadit nemusí - a pokud by to bylo problémem, není žádnou povinností v kamarádství zůstávat. Pokud má ale člověk někoho rád, dokáže se na rozdílnosti přenést.

Kamarádství neznamená, že se musíme druhým úplně otevřít. Svoji třináctou komnatu má člověk právo otevřít pouze, komu chce, a třeba ji neotevřít nikomu. Není vůbec důvod, proč bys měla něco sdělovat i Sally a Elle, tím spíš, že Ti Tvá intuice říká, abys tak nepostupovala, protože cítíš, že Ti nerozumí a ani si nejsi jistá, jak to kamarádky s kluky doopravdy mají. Věřím, že Ti nejsou příjemné jejich hádky. Nemusíš se stavit na žádnou stranu, pokud nechceš. Je fajn, že v partě je i sestra, které, jestli tomu dobře rozumím, důvěřuješ víc. Spolu můžete dělat jiné věci a Sally a Ellu nechat, aby si to vyříkaly, nebo je naopak uklidnit, třeba navrhnout nějaký společný program, aktivitu - procházku, tanec, aerobik, vaření, prostě co vás baví všechny.

Dále píšeš, že, kdybys měla volit mezi kamarádkami a tím klukem, kterého miluješ, zvolila bys toho kluka, a ptáš se, jestli je to špatně. Není. Je to prostě tak. Ty to tak máš a na ostatních je, aby to přijali jako Tvůj postoj. Ten se během života může měnit.

Přejeme Ti, aby vztahy s tím klukem i kamarádkami dobře fungovaly.

Modrá linka

Kamarádi

Ahoj,potřebuji poradit.Ve škole si spolužačky myslí že mám menstruaci i když to není pravda.Smějí se mi za to,dříve jsem to brala taky jako srandu ale teď už mi to začalo vadit.Povídají si o tom i za mími zády..Dříve jsem do školy chodila ráda ale teď se mi do školy vůbec nechce.Povídají si o tom hlavně když máme tělák.Když si chci dojít na záchod tak mě pronásledují až na záchod a hlídají jestli nemám menstruaci.Co mám dělat?

holka, 11 let, 28. února

Ahoj,
věřím, že Ti vadí, když se Ti spolužačky smějí za Tvými zády. Nedivím se, že Ti je líto, když se spolu potají baví o tom, že máš menstruaci – kterou ve skutečnosti ani nemáš. Žádná holka nedokáže ovlivnit, kdy menstruaci dostane, a jednou to čeká všechny dívky. Proto to není něco, za se dá druhým lidem vysmívat - i když se to tak někdy mezi holkami Tvého věku děje – možná je to tím, že je to pro ně něco hodně neznámého, nového, čeho se trošku bojí, ale zároveň je to hodně zajímá. Dříve či později menstruaci dostanou i spolužačky, které se Ti teď smějí. Můžeš jim zkusit upřímně říct, že Ti vadí, jak se k Tobě chovají a požádat je, aby s tím přestaly. Bohužel, někdy nedokážeme ovlivnit, jak se k nám druzí lidí budou chovat, i když bychom si to moc přáli. Říkám si, jestli máš kolem sebe někoho, komu věříš, a s kým bys mohla to, co Tě trápí, sdílet. Ať už někoho z kamarádů anebo z rodiny.

Zdraví,

Modrá linka

Kamarádi

Ahoj Alíku a ostatní ??. V tomhle období (třeba už 2 týdny ) když se s někým bavím (třeba s kamarádkou ve škole nebo z kroužku ) a pak domluvíme tak prostě nevím co si dal říct protože mi přijde že jsme si řekly už všechno a nic mě v tu danou chvíli nenapadne. Chtěla bych váš názor a o čem bych si třeba měla povídat. Ale zase je pravda že jak se vidíme casto tak už si nemáme co říct.

holka, 13 let, 22. února

Ahoj,
to, co popisuješ, se občas stává mnoha lidem - když se s někým vidíme velmi často a dobře se známe, jakoby bychom si už neměli co víc říct. Napadá mě, že můžete společně podniknout něco, co bude pro Vás obě nové a co přinese nová témata, o kterých se dá bavit nebo něco, kdy spolu budete trávit čas, aniž byste mluvily. Můžete se třeba společně podívat na nějaký film a potom si o něm povídat, můžete společně poslouchat hudbu. Můžete taky spolu zkusit připravit nějaké jídlo (třeba originální koláč nebo pizzu) anebo vyzkoušet nějaký nový sport - podle toho, co Vás obě bude bavit. Ve škole o přestávce si třeba můžete i zahrát nějakou hru.

Zdraví

Modrá linka

Kamarádi

Ahoj poradno od 9 let chodím na jeden kroužek a teď tam chodím třetím rokem. Chodí tam holky které jsou stejně staré jako já jen třeba o čtvr roku starší. Pořád jsem se s němi neskamarádila. Chodí tam i o 3 roky mladší a s těmi si celkem rozumím ??ale já bych se ráda kamarádka i s těma stejně starýma. Snažím se s němi trochu komunikovat ale když se všichni něčemu smějeme tak se na mě občas některá podívá jako kdyby jsem se s němi nemohla smát.?? A po takové době mi to přijde trochu divný. Já vím že každému se líbit nebudu ale je mi to trochu líto že ani jedna se se mnou moc nebaví. Takže se ptám jestli bych mohla něco udělat aby se se mnou alespoň jedna kamarádila nebo aby se na mě alespoň tak nedívali.Ten kroužek mě baví ale kvůli tomu se tam necítím úplně nejlíp.

holka, 11 let, 21. února

Ahoj,

mrzí mě, že máš pocit, že se s Tebou na kroužku nechtějí kamarádit i stejně staré holky, chápu, že Tě to trápí. Nevím, jak dlouho se s holkama znáte. Nejsem si také jistá, co přesně myslíš tím, že se na Tebe občas některá z holek podívá, "jako kdyby ses s nimi nemohla smát". Každopádně, umím si představit, že někdy trvá, než zapadneme do nějaké skupiny lidí, než se lépe poznáme. Můžeš se zkusit zamyslet nad tím, která z holek je Ti nejvíc sympatická, a co máte společného. Třeba Vás zajímají podobné věci, máte rády stejné filmy, knížky, hry anebo sport. Potom ji můžeš zkusit oslovit, zeptat se jí, co si myslí o nějakém novém filmu, co ji v kroužku nejvíc baví, na jaké další kroužky ještě chodí. Někdy se může stát, že ačkoliv se moc snažíme, chování druhých lidí neovlivníme - není to naše chyba, neznamená to, že jsme nějak horší, prostě se nejde zavděčit všem. Často pomáhá, když to, co nás trápí, s někým sdílíme. Říkám si, že by sis o tom mohla zkusit popovídat s nějakou další kamarádkou anebo s někým z rodiny.

Zdraví

Modrá linka

Kamarádi

Ahoj
Mám hrozně ráda holku jménem Jojo siwa a její styl jak se obléká. Problém je v tom že, když přijdu do školy s mašlí na hlavě tak si že mě ostatní dělají srandu. Přece jenom mému věku to neodpovídá. Hodně večerů jsem kvůli tomu probrečela. Mám se kvůli nim změnit nebo si stát za tím co se mi libí? Kdyby to byli lidi, které znám jen z pohledu tak by mi to ani tolik nevadilo, jenže mě se smějí i kamarádky. Předem děkuju za odpověď.

holka, 13 let, 13. února

Ahoj,

chápu, že je někdy není lehké balancovat mezi stylem, který se nám líbí, a tím, jak na takový styl reaguje naše okolí. Věřím, že zamrzí, když se Ti posmívají i Tvoje kamarádky. Žijeme ve svobodné době a pokud oblékání nějak neodporuje školním předpisům, myslím si, že máš právo nosit to, co se Ti líbí. Ptáš se nás, jestli se máš změnit anebo si stát za tím, co máš ráda. To za Tebe rozhodnout nemůžeme. Každopádně, myslím si, že základ kamarádství je vzájemná podpora a pocit, že mě má druhý rád takovou, jaká jsem, aniž bych se musela měnit. Můžeš zkusit kamarádkám upřímně říct, že Tě trápí, že se Ti smějí, a vysvětlit, že je Ti v takovém oblečení prostě dobře. Uvidíš, jak budou reagovat. Je taky docela možné že se Tvůj styl oblékání bude časem vyvíjet a měnit, že se Ti za nějaký čas zalíbí anebo Tě inspiruje něco jiného. To je v dospívání úplně přirozené.

Zdraví

Modrá linka

Kamarádi

Ahojte,mm problém s kamarádkou.
Je to moje nová spolužačka a ona si myslí,jak ji mám strašně ráda a jak si myslim,že je super. Já si to ale nemyslím. Nemám ji moc ráda, ale newím,jak ji to mám říct

holčičí pohlaví, 11. února

Ahoj,
popravdě příliš nerozumím tomu, proč toužíš své spolužačce říci, že ji nemáš ráda. Je určitě nutné, aby to věděla? A abys jí na rovinu řekla, že ji nemáš ráda? To mi připadá poměrně drsné. Předpokládám, že ti lezou na nervy některé její zvyky, chování, či názory. Nebylo by tedy taktnější a citlivější upozornit ji pouze na tyto dílčí zlozvyky, které by mohla změnit a napravit, místo toho, abys jí rovnou vpálila, že ji nemáš ráda? Tak bys jí mohla dát šanci, aby se nad svým chováním zamyslela, napravila ho a třeba tím časem získá i tvé sympatie.
Měj se hezky!
Bára

Kamarádi

Ahoj. Přijde mi že mi jedna holka dělá naschvál. Vždycky když si na whatsappu uděláme třídní skupinu, tak si chvíli píšeme, je to v poho a pak mě jen tak vyhodí a vždycky mi na to napíše: „jen tak" a pak mi volá (většinou ještě s někým) a vždycky odběhne od kamery a típne to ( a ten druhej taky). Jsem z toho smutná, protože mi přijde jako že mě nikdo nemá rád :(

holka, 11 let, 8. února

Ahoj,
chování spolužačky, které popisuješ, skutečně není v pořádku a není na něm nic hezkého. Není vůbec divné, že se ti nelíbí a že jsi z něj smutná. Myslím, že nejlepší by bylo promluvit si se spolužačkou o tom, proč se k tobě takto chová. Řekni jí, že ti její chování není příjemné, že tě mrzí a byla bys ráda, aby se k tobě začala chovat lépe. Zeptej se jí, co ji k takovému chování vede. Možná se dozvíš o nějaké překvapivé příčině. Třeba ti tímto hloupým způsobem „oplácí“ něco, cos jí provedla ty, nebo něco podobného. Stejně tak si můžeš o jejím chování promluvit s kamarády, které máš ve třídě. Píšeš, že tě vyhazuje z třídní skupiny, tak můžeš požádat kamarády, aby se tě zastali a řekli oné spolužačce, že její chování je nehezké a měla by se nad sebou zamyslet.
Měj se hezky!
Bára

Kamarádi

Ahoj Alíku. Dneska jsem udělala pořádnou kravinu a to, že jsem kamarádce snědla svačinu. Sice jsem jí řekla, že jí to klidně vynahradím, ale ona pořád mlela něco o peněžence a já jsem z toho celá smutná, protože o tomhle nic nevím. Zítra to s námi bude řešit učitelka. Já se nebojím to bude maximálně poznámka, ale jsem spíš zoufalá z toho, že mi verča o tý peněžence nevěří a já fakt přísahám, že jsem se jí ani nedotkla :(

holka, 11 let, 28. ledna

Ahoj,

to je mně moc líto, že máš takové trápení. Každý z nás občas udělá nějakou chybu. Omluvila ses a slíbila nápravu, tak by to mělo i být. Postupovala jsi správně - svou chybu ses snažila napravit. Ovšem pokud Tvému dopisu dobře rozumím, ztratila Tvá kamarádka Verča ještě peněženku, o které Ty nic nevíš, ani ses jí nedotkla, ale Verča už Ti nevěří.

To je skutečně politováníhodná skutečnost, protože přijít u někoho blízkého o důvěru lze za pár vteřin, ale obnovit ji, je náročná práce a běh na dlouhou trať a ne vždy se to podaří.
Dnes už je situace jiná. Svůj e-mail jsi psala 28.1. a další den to s vámi učitelka měla řešit. Já netuším, jak vše dopadlo, zatímco Ty to už víš. Situace už se mohla zcela změnit (mohla se najít peněženka, nebo se zjistilo, kdo ji sebral, popř. že ji Verča třeba zapomněla doma, ve hře bylo cokoliv z toho), nebo se také mohla docela zamotat, já ovšem nevím, co se dělo, tak se k tomu nemohu vyjádřit. Nevím, zda už jste s Verčou za dobře a vše se Ti podařilo vysvětlit či nikoliv.

Každopádně bys s těmito myšlenkami neměla zůstávat sama, ale s někým blízkým, komu věříš, (třeba rodiči, prarodiči, další kamarádkou), je sdílet. Takové sdílení uleví a přinese úlevu i třeba dobré rady od někoho, kdo do věci není zapletený, ale při tom Tě dobře zná. Mohla bys s rodiči vymyslet náhradu svačiny pro Verču, nějaké jídlo, které ona má ráda a uvidíš, jak bude vše pokračovat dál.

Přejeme TI zklidnění atmosféry a opětovné navázání kontaktu s kamarádkou.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj, myslíš, že ještě existují lidi (hlavně kluci :)) kteří nejsou úplně zkazeni dnešní dobou? Jakože jim nezáleží na značkách, neposlouchají tu dnešní prisernou hudbu a jsou jakž takž normální? Haha, divný dotaz, ale fakt nevím, kde jinde se zeptat než tady, a zatím jsi mi poradil docela dobře

holka, 14 let, 21. ledna

Ahoj,

děkujeme za dotaz, který není divný, naopak svědčí o přemýšlivosti tazatelky, o jejích hodnotách a náhledu na život.

Odpověď je jednoduchá - ano, existují takoví lidé i kluci. Je možné je potkat třeba i nahodile, nebo v prostředích, které souzní s Tvými hodnotami. Napadá mě třeba prostředí určitých sportů (je třeba si vybírat, samozřejmě), nebo třeba můžeš zkusit skauting, společenství opírající se o duchovní hodnoty, organizace, ve kterých lidé dobrovolničí apod.

Někdy "stačí", že člověk podle určitých hodnot žije, i když je třeba "bílou vranou", a podobní lidé se k němu přirozeně přidají, nebo jiné třeba inspiruje.

Fandíme Ti a přejeme, abys našla, co hledáš,

Modrá linka

Kamarádi

Ahoj AlíkTýme,
Poslední dobou se se mnou spolužáci přestali bavit. V září bylo všechno v pořádku, opravdu jsem si rozuměl s Jáchymem, pořád se s nim bavím, ale třída je rozdelená na 2 poloviny a většinou se učíme zvlášť, on je samozřejmě v té druhé. V Mé skupině mám také důležitého kámoše, (dejme tomu, že Šimona, protože má neobvyklé jméno) a kdybych přestoupil do té druhé skupiny tak ho tam nechám a to mi je blbé. Občas si ze mě utahuje, ale myslím, že to nedělá naschvál. Navíc je ve třídě 8 kluků a 21 holek. Ohledně mě to funguje tak , že když se bavím s holkami a přijde nějaký další kluk, tak sě baví jen s ním a naopak. Možná je to tím, že jsem malý a mám dost beďarů.
Zhoršilo se to nejvíce Tím, když jsem se nudil a do třídní skupiny jsem napsal: "Někdo psát?". Všichni si to přečetli a nikdo neodepsal, znovu se mi to stalo včera, když jsem se ptal na úkol na chemii. To už se se mnou nebaví nikdo až na Šimona s Jáchymem.

kluk, 14 let, 8. ledna

Ahoj,

je moc dobře, že se umíš zeptat a obrátil ses na AlíkTým, když Tě něco trápí.

Stěžuješ si, že se s Tebou spolužáci přestali bavit, ale máš přece Šimona s Jáchymem a to vůbec není málo. Píšeš, že si Šimon někdy z Tebe utahuje. Na to, jak to myslí, se ho můžeš zeptat. Ono existuje jak přátelské utahování a pošťuchování, tak i už takové hraniční, které může zamrzet, záleží to vše na míře, tónu hlasu, na tom, zda to dělá před spolužáky či mezi vámi dvěma. Je-li Ti to nepříjemné, klidně to Šimonovi řekni. Pokud je to jinak prima kluk, rozumíš si s ním a umí si utahovat i sám ze sebe (to je velmi důležité!), tak je vše v pořádku.

Máš-li přesto pocit, že se atmosféra ve třídě směrem k Tobě nějak změnila, zkus to prodebatit s Tvými dvěma kamarády, kteří znají dobře jak Tebe, tak spolužáky a mohli by s Tebou pouvažovat, čím to je, že s Tebou spolužáci méně baví.

Nemyslím, že by to souviselo s Tvým zjevem, i když v období dospívání se dospívající hodně sledují a bylo to tak vždy. Píšeš, že jsi malý. Ve 14 letech už má spousta Tvých spolužaček, které ve třídě počtem převažují, svou skoro dospělou postavu, zatímco kluci jsou sociálně i fyzicky ještě nezralí a nevyspělí. Nemáš-li malé rodiče, docela jistě vzrůst ještě doženeš, někteří kluci dokonce vyrostli až na vojně. Co se týká akné, o kterém se zmiňuješ, můžeš se poradit s praktickým lékařem/lékařkou, popř. kosmetičkou, která Ti může pleť odborně vyčistit a ošetřit. Vhodné jsou některé krémy, na komedony (beďary) dost platí Acnecolor, který dostaneš běžně v drogerii či lékárně, také zásypy se sírou, které mastnou pleť trošku vysuší. Důležitá je celková životospráva, dostatek tekutin ve formě vody, omezit koření, sladkou stravu, čokoládu, nezapomínat na hygienu.

Přejeme Ti, aby ses ve škole cítil dobře.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj.
Poslední dobou su s nikým nerozumím. Kamarádi se se mnou už nebaví a s některými už nejsem v kontaktu. Už nemám nikoho a cítím se dost sama. Už nevím co mám dělat. Mám pocit, že už nejsem ani sama sebou.

holka 14 let, 3. ledna

Ahoj,
je mi líto, že prožíváš takové nepříjemné období a je jasné, že člověku je bez kamarádů a „spřízněných duší“ smutno. V tvých předchozích dotazech vidím, že jsi často o kamarádech mluvila a je to jen pár měsíců dozadu. Očividně tedy kamarádství navázat umíš. V první řadě by ses teda měla zamyslet nad tím, co se za těch pár měsíců stalo, že jsi o všechny kamarády přišla. Nerada bych tě urazila, ale pokud člověk přijde o většinu, nebo dokonce všechny své kamarády, většinou je nějaká chyba u něj (není příliš pravděpodobné, že by se spojili všichni tví známí ze všech možných oblastí a domluvili se, že s tebou nebudou kamarádit). Zkus se tedy zamyslet nad tím, jak se chováš, jak jednáš a jestli třeba právě to nemůže být důvod, proč se bližšímu kontaktu s tebou kamarádi vyhýbají. Určitě by také nebylo od věci popovídat si o tom s nějakou ze svých bývalých kamarádek. Můžeš je poprosit, jestli by ti nevysvětlily, co se stalo a proč už se s tebou dál nebaví. Řekni jim, že tě mrzí, že vaše přátelství skončilo a chtěla bys vědět, co můžeš udělat pro jeho obnovení. Věřím, že tě alespoň některá z nich nasměruje správným směrem a pomůže ti odhalit, v čem je problém.
Měj se hezky!
Bára

Kamarádi

Ahoj Alíku proč nemám kamarády.

Ahoj,
opravdu těžko říct, když neuvádíš žádné další údaje. Důvodů, proč nemáš kamarády, může být celá řada. Doporučuji ti začít od sebe a podívat se objektivně na své chování. Možná, že se chováš způsobem, který ostatní odrazuje, máš nějaké rozčilující zlozvyky, nechováš se k ostatním hezky, neumíš naslouchat, neumíš se přizpůsobit... Ale jak říkám, důvodů může být celá řada a rozhodně se nedají identifikovat na základě jedné věty. Podívej se zkrátka na své chování očima lidí kolem sebe a dost možná odhalíš to, co bys měl změnit.
Měj se hezky!
Bára

Kamarádi

Ahoj Alíku a spol.
Ve škole máme holku která je z vedlejší 7 třídy a ve třídě se jí hodně lidí směje a té budeme říkat Anička. Taky máme holku se kterou má dost často problémy a té budeme říkat Bára. Anička občas chodí na záchod kde se zamyká a brečí tam od 7 třídy a poslední dobou dost často. Včera se stalo to že někdo kouřil na záchodech a začalo se to řešit kdo to byl no a dnes se zjistilo že to byla nejspíš Anička. Anička si totiž často povídá s jedním “gangem“ který se rozrůstá do více tříd a ten gang nejspíš bere nějaké drogy a samozřejmě dělá nějaké průsery ale tentokrát jsou v tom s největší pravděpodobností vímečně nevině.Co se dnes stalo bylo to že jsem šla na záchody a slyším právě brečící Aničku na záchodě a tak jdu do třídy a vrátím se zpět ještě se 2 kamarádkama který chtěj aby Anička vylezla ale nevylezla a tak jdu pro klíče (nevím proč ale klíčema od skřínky jdou otevřít dveře od záchodu) a odemkneme dveře. Anička nám sice říká že nekouřila ale kouřila to víme. Říká to že prý že byla na záchodě s Bárou a ta prý kouřila a ona jí to jen držela no a potom tam příjde holka jménem (budeme jí říkat babochlap) právě z toho gangu a vysvětluje že Anička kouřila i to i na autobusové zastávce. A my 3 se ptáme co máme dělat. Chceme totiž aby Anička nebyla součástí toho gangu a aby nekouřila. Ona to totiž nemá úplně lehké co se týče rodiny a školy protože tátá je opustil a děti ve škole se jí smějou za to že kolikrát třeba i protekla když měla mentruaci apod.

holka, 13 let, 12. prosince 2019

Ahoj z Modré linky,

je hezké, že chcete spolužačce pomoct. Co dělat? Můžete jí nabídnout kamarádství a mluvit s ní o tom, že kouření a nevhodní kamarádi jí nejsou moc prospěšní. Když jí ukážete, že to jde i jinak - že je možné trávit čas jiným způsobem, že budete na její straně a podpoříte ji, může už to samo o sobě pomoci. Pokud by nestačilo Vaše přátelství, je dobré obrátit se na někoho dospělého ve škole, komu věříte a kdo by mohl být na její straně a pomoci jí. Ať už to bude školní psycholožka (psycholog), pokud ji na škole máte, či Vaše třídní učitelka nebo jakákoli jiná.

Přejeme Vám i spolužačce hezké svátky.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj, Alíku a spol.
Chodím do sedmé třídy a nemám žádné kamarády. Můj nejlepší kamarád je můj pes. Když jsem chodila do šestky měla jsem dvě kamarádky.(říkejme jim třeba alíkk a tý druhý šmoula) Alíkk se se mnou přestala kamarádit, protože se naštvala "na mně,, i na šmoulu když jsme byly spolu na ŠvP, později když jsme se vrátili domů ostatní holky mi řekly že má vši a to definitivně ukončilo naše přátelství navždy, já jsem ji neměla ráda už dřív ,protože se chovala tak dětinsky, úchilně a otravně, i když jsme se přestaly kamarádit pořád se mnou hrála ty její debilní hry, třeba když jí na její obrázek řekl ,,máš to hezký" odpověděla ,,já vím" (nikdo jiný se s ní nebavil až na mě a Šmoulu, pak si povídala s bývalou pětkou ). Šmoula se se mnou přestala bavit těd v sedmičce. Spoustu věcí mi zatajovala třeba např. Jsme se domluvily že si půjdem zaplavat do jezera a ona mi pět minut předtím než mě se měli sejít řekla že nemá čas. Později sem zjistila že tam šla sněkým jiným. Na prvním stupni jsme byli BFF. Ona si našla jiný kamarádky místo mně. A stále se baví s alíkkem. Já jsem se v šestce chovala jako kok*t, nesměj se, mluv potichu, ty seš originální, zůstaň s kamennou tváří, slyším slova co jsem si myslela. Letos si holky udělaly takové skupinky kamarádek. Já nejsem ani v jedné. Když uslyším vlnu negativní kritiku na můj účet moje tak už nízké sebevědomí klesá.
Nadpřirozena se nebojím, a občas přemýšlím i o sebevraždě, ale stále na tomto světě jsem kvůli své rodině. Moje rodina taky není úplně nejlepší můj otec je fakt debil pořád křičí jaký jsme dementi a snaží se ušetřit každou korunu, zrovna teď je nezaměstnanej. Moje máma je hodná, jen se vždy netěším když má jít do práce na noční, protože to vždy přijde můj otec. Mám 4 sourozence dvě sestry a dva bratry. Nejstarší brácha je v pohodě ,ale umí být i pěkně protivněj když se jedná o úklid. Starší sestra je v poho, můj druhej brácha je tlustej špek kterej je zralej na psychiatrickou léčbu. Moje mladší sestra to je teprve případ, občas jí něco říct můžu a když je nasraná tak na mě všechno vykecá.
Do školy se nikdy netěším naše třída je plná debilů. V některých nejmenovaných hodinách musím s někým sedět. Proto většinou nechci chodit do školy. A dost často simuluju. Mám nad padesát promeškaných hodin. Moje máma je tak hodná že mi všechny hodiny omluvila. Zrovna tenhle týden mám angínu takže tři týdny prázdnin.
Budu se pokoušet přejít na šestileté gymnázium ,ale do konce školního roku budu muset vydržet. Nemáte nějaké nápady nebo cokoliv co by mi pomohlo najít si kamarády?

holka, 12 let, 17. prosince 2019

Ahoj,
mrzí mě, že prožíváš pocit osamocení, protože se přerušily vztahy s kamarádkami a i s dalšími lidmi ve třídě si nerozumíš. Podle toho, co popisuješ, i doma je to pro Tebe těžké, co se týče vztahů mezi Tebou a tátou a některými sourozenci. Věřím, že je toho na Tebe moc, možná proto se objevují myšlenky na sebevraždu a předstírání nemocí. Chápu, že se Ti těžko do školy chodí a přála by sis změnu. Je proto dobře, že pro sebe teď hledáš pomoc.

Z Tvého dopisu ale také dokážu vyčíst, že máš fajn mamku, která Tě podporuje a nejstarší brácha a starší sestra jsou také v pohodě. Možná oni by mohli být teď Tvojí oporou. Je dobré to vše s nimi sdílet a nebýt na to sama. Co se týče kamarádů, můžeš si zkusit se svými dvěma kamarádkami promluvit o tom, že Tě mrzí, že Vaše vztahy skončily, rozhovor a celkové vyříkání si věcí může někdy pomoci. Můžeš se také porozhlédnout ve třídě i po jiných holkách nebo klucích, kteří se třeba také cítí na okraji, možná mají podobnou touhu s někým víc kamarádit. Někdy se stává, že člověk nemá kamarády ve třídě, ale třeba v sousedství nebo děti z kroužků, kam chodí.
Napadlo mne také, že vše o čem píšeš, by bylo dobré sdílet nejen s rodinou, ale také například s psychologem/psycholožkou, který by Ti pomohl vše zvládnout a najít s Tebou cestu, co dál udělat. Zasloužila by sis pro sebe podporu. Možná máte nějakého psychologa ve škole nebo Tě může máma někam objednat.

Držíme palce, aby se Ti mohlo co nejdříve ulevit. Modrá linka

Kamarádi

Ahoj
Muj spolužák me strašně pomlouva a vadí mi to a rikala jsem to ucitelce a bude se to řešit ale až to bude vyřešení tak me zase bude pomlouvat jaká jsem P** nebo d*** atd. Strašně mi to vadí on rika ze ne ale moje spoluzacka co s nim sedí mi rika opak takže je to takovy komplikovaný nevim komu věřit moje spoluzacka taky pěkné lze
Děkuji moc Linda

holka, 11 let, 15. prosince 2019

Ahoj,
obávám se, že tvému dotazu příliš nerozumím. Jestli to dobře chápu, o pomluvách svého spolužáka víš jen od své spolužačky, které ale nevěříš, protože ti často lže. I přesto jsi to řekla paní učitelce, která ti slíbila, že to bude řešit, ale ty nevěříš, že se tím něco změní. Pokud to tak skutečně je, navrhuji, aby ses nejprve ujistila, že o tobě spolužák skutečně vykládá nehezké věci, promluvila sis s ním o jeho chování a důvěřovala paní učitelce, že její domluva pomůže.
Měj se hezky!
Bára

Kamarádi

Ahoj poradno,
mám závažný problém (nebo aspoň z mého pohledu). Dříve jsem mívala hodně kamarádů ve škole, ale před měsícem se to změnilo.
Všechno to začalao tím, že jsem se o prázdninách pohádala s tehdy nejlepší kamarádkou (říkejme ji #). Já jsem se snažila vyřešit ten spor mezi námi, ale ona mi nadávala atd. Když začala škola, snažila jsem se ji ignorovat, ale bylo dost těžké, protože jsme se kamarádily se stejnými lidmi.
Ke konci září šla # na operaci a musela zůstat měsíc doma. A I když to zní hnusně byla jsem ráda. Užívala jsem si prostě měsíc s kamarády aniž bych myslela na #. Zanedlouho # už byla zase ve škole, ale mě to zas tak nevadilo.
Ten týden kdy přišla # jsem byla smutná, ne kvůli ní, ale kvůli něčemu jinému.
Místo toho aby se mě kamarádky zeptaly co se děje nebo mě rozveselily, tak mě pomlouvaly (hlavně #) a myslely si, že jsem na ně naštvaná. Já se moc lidem nesvěřuju, protože je nechci zatěžovat svými problémy, a kdybych věděla že si myslely že jsem na ně naštvaná, tak bych jim to vysvětlila.
Bohužel ještě v tom týdnu v pátek když skončila škola tak jsem dostala zprávu od jedné z mých kamarádek. Promiň ale na mojí přespávačku jít nemůžeš, protože si nás poslední dobou urážela atd. v tu chvíli když jsem si to přečetla jsem měla chuť vyskočil z okna. Rychle jsem jí odepsala, že nechápu co tím myslí a potom jsem jí napsala, že to je nejspíš nějaké nedorozumění, že já jsem jim nenadávala nebo nepomlouvala, jen jsem se s nima tolik nebavila, protože jsem byla smutná. Na to už nic neodepsala.
Od té doby se se mnou nebaví žádná z mých kamarádek ze školy a jsem sama. Na obědy tak často nechodím, protože nechci sedět sama, když je tam spoustu lidí. Chce se mi brečet vždycky, když vidím moje bývalé kamarádky se bavit nebo když mě pomlouvají. Chtěla bych se s nimi zase kamarádit a chtěla bych si o tom promluvit, ale bojím se co na to řeknou.
Myslela jsem si, že jsem byla pro ně stejně tak důležitá jako byly ony pro mě :-(
Děkuji (a omlouvám se jestli to bylo moc dlouhé nebo komplikované)

holka, 14 let, 3. prosince 2019

Ahoj,

píšeš o situaci, kterou prožíváš. Umím si představit, že není příjemné, když jsi sama, když Tě ostatní pomlouvají nebo nezvou na společné akce.

Chtěla bych Ti napsat, že taková období, jaké prožíváš Ty, v životě přicházejí. Jsou období, kdy míváme více hezkých vztahů, a pak třeba ta, kdy jich máme málo. V dospívání se to ještě násobí, protože to samo přináší spoustu změn, výkyvů a citových zmatků. To ale neznamená, že je to snadné, to spíše naopak. Je ale docela pravděpodobné, že toto období časem přejde.

Teď Ti ale není dobře v tom, co prožíváš. Co můžeš udělat, je snažit se s kamarádkami nějak usmířit či dát dohromady. Můžeš si vybrat jednu z nich (třeba X) a říct jí, jak se cítíš, co vnímáš a prožíváš. Pokud jste se třeba pohádaly, můžeš nabídnout i omluvu. Je důležité, aby věděly, že o ně stojíš, že Ti takto není dobře, i když se obvykle nesvěřuješ. Pokud o Tobě nic neví, mohou se například domnívat, že o ně nestojíš nebo jsi naštvaná.
I kdyby všechno zůstalo tak jak nyní, můžeš hledat blízké vztahy jinde – ve společnosti lidí, se kterými máš stejné záliby či koníčky, sportovním kroužku apod. Ostatně to můžeš udělat vždycky, hezkých vztahů může být samozřejmě i více.

Přejeme, aby se Tvoje vztahy zlepšily,

Modrá linka

Kamarádi

Ahoj citim sa sama nemam kamošov v škole pri obedoch sedim vzdy sama a to len sa prehrabujem v jedle a potom to zjem citim sa sama nikdo sa somnou nebavi mam asistentku ktora mi pomaha v škole so sjl a mat cez hodiny a jednej babe to vadi čo sedi vedla mna s tou babou som sa bavila ale uz sa somnou nebavi lebo jej vadim ja aj asistentka som extrovert

holka, 14 let, 30. listopadu 2019

Ahoj,
v historii tvých dotazů vidím, že jsi si na osamělost stěžovala už na konci října a kolegyně z Modré linky ti v souvislosti s dalšími věcmi, na které jsi se ptala, radila, abys vyhledala odbornou pomoc. Udělala jsi to? Myslím, že právě psycholog by ti mohl pomoci i s tímto problémem.
Naprosto chápu, že situace, kdy se s tebou nikdo nebaví, je pro tebe velmi nepříjemná, náročná a stresující. Sama za sebe se můžeš zkusit zamyslet nad tím, proč tě ostatní děti odmítají. Chybí vám například společná témata? Nechováš se nějakým způsobem, který ostatním dětem vadí? O pomoc bys mohla požádat i svou asistentku, která do poměrů ve třídě „vidí“ víc a mohla by s tebou například zajít za školním psychologem. Společně pak můžete rozebrat situaci ve třídě a zvážit možné řešení. Navíc školní psycholog může pracovat i s celou třídou.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára