Poradna: Alík radí dětem

Na otázky odpovídají

pracovníci linky důvěry Modrá linka, Alíkova kamarádka BáraV, odborníci na boj proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

Dotazy smí pokládat čtenáři mladší 15 let.

Kamarádi

Nemám žádné kamarády ve škole kromě ČÍČI800.

holka, 9 let, 15. ledna

Ta ti nestačí? Občas je důležitější síla přátelství než počet kamarádů.

Pokud si chceš najít další kamarády ve svém okolí, zkus udělat první krok ty. Říkej spolužákům o tom, co tě zajímá, co tě baví, čím trávíš volný čas, naslouchej, co zajímá je... a třeba se někdo chytí a společně zjistíte, že máte podobné zájmy. Kamarádství nevzniká jen tak samo, musí se nějak nastartovat a opečovávat.

Číča má víc kamarádů než jen tebe? Možná by její další kamarádi mohli být i tvými kamarády.

Hodně štěstí.

Alík

Kamarádi

Ahoj
Chodím do 7. Třídy.Když byli letní prázdniny přestěhovali jsme se hodně daleko,nastoupila jsem do nové školy kde se semnou skoro všechny holky bavili,ale teď poslední dobou jsou holky fakešné a nevím komu můžu věřit.Ve třídě jsem se začala hodně bavit s jednou holkou ale další den jsem byla nemocná a když jsem ji napsala řekla že se semnou nebaví...Vůbec nevím co mám dělat pořád se vymlouvám na to že mi je špatně abych do školy nemusela...Prosím poradis co mám delat

holka 13 let, 13. ledna

Ahoj,
je mi líto, co prožíváš a umím si představit, že přechod do nového kolektivu je téměř vždy svízelný a problematický. V první řadě si myslím, že bys měla zjistit, kde je příčina jejich chování a co jim na tobě vadí. Vyber si mezi nimi pár holek, kterých si vážíš a o jejichž kamarádství stojíš a neboj se jich přímo zeptat. Klidně jim řekni, že se cítíš mezi nimi odstrčená, že tě to mrzí a nevíš, proč tomu tak je. Že bys ráda udělala něco pro to, abys mezi ně zapadla a popros je, zda by ti v tom nemohly pomoci. Možná ti pomohou pojmenovat nějaké tvé chování nebo vlastnost, kvůli které tě ostatní nechtějí přijmout do kolektivu.
Samozřejmě nelze nikoho nutit, aby se s někým kamarádil, ale určitě neuškodí, když budeš o ostatní projevovat zájem, pozorně naslouchat a zajímat se o to, co je pro ně důležité. Obvykle platí, že ostatní se ke člověku chovají tak, jak se člověk chová k nim. Věřím, že tvá nepříjemná situace je jen dočasným stavem, který se ti podaří vyřešit.
Měj se hezky!
Bára

Kamarádi

Ahoj
Mám rada seriál my little pony a bojím sa že keď to poviem spolužiakom vysmejúsa mi za to.Vždi ked vidia spolužiaci niaky obrázok my little pony v mojom mobile vyhovorím sa že mi to tam stiahla sesternica. Viem že ten seriál majú radi aj starši ľudia ako ja...ale ja sa za to hanbím. Mám sa im priznať?

holka, 12 let, 9. ledna

Ahoj,

fajn je, pokud si člověk na nic nehraje a je prostě tím, kým je. K Tobě, Tvé osobnosti patří i Tvé záliby, mezi jiným tedy i seriál My little pony. Nevím, z čeho usuzuješ, že by se Ti spolužáci mohli vysmívat, ale věřím, že své spolužáky znáš.
Vždy ale záleží jen a jen na Tobě a na tom, jak se k celé té věci postavíš. Člověk by se měl umět za sebe a své záliby postavit. Pochopitelně, nikdy se nezavděčíš, to ani nejde, všem. Proto nějaké hlasy, které by se vysmívaly nebo pochybovaly, můžeš přejít, zkusit si jich nevšímat. Pokud by mezi takovými lidmi byl někdo, na kom Ti záleží, pak stojí za to, pokusit se takovému jedinci vysvětlit, co se Ti na dotyčném seriálu líbí, proč ho sleduješ. Všechno spočívá v klidné a rozumné komunikaci. Navíc každý člověk je jiný, tudíž se zcela pochopitelně liší i svými zálibami. Mám-li jiné záliby, je to v pohodě, ale nemám právo se druhému vysmívat jen proto, že on má nějaké jiné, odlišné od těch mých.

Přejeme Ti dobré zdraví v novém roce a hodně kamarádů kolem sebe.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj Alíku a spol.,
Už od školky jsem znala jednu holčinu... ale mně přijde, že nebyla a není úplně normální... ve školce se ke mně chovala divně (ale nechci si stěžovat), například mi vymýšlela podle mého názoru úplně tupé přezdívky se záměrem mě vyprovokovat, hrála si na emoce, přesvědčovala mě, ať se nebavím s mojí nejlepší kamarádkou... a pak se začla chovat, jako kdyby byla na holky a začala na mě být závislá.
Pak jsem s ní bohužel začala chodit do školy do třídy. Až do 3. třídy (základky) mi nedocházelo, jaká je. Byla na mě absolutně závislá, nedokázala si o nic sama říct, a měla divné způsoby... například vždycky když byla na záchodě, tak se oblékala až venku, s oblibou s někým lezla do kabinky WC... a pak to bylo ještě horší.
Začala se mnou mluvit o neuvěřitelných věcech, třeba o tom, že až bude velká, tak se nechá předělat na mužskýho, a že se mnou bude žít a mít rodinu atd... :(
Pak začala mluvit o umělém oplodnění nebo o čem, prostě pořád probírala úchylné věci.
A mně pořád nedocházelo, co je zač. Obrat ale nastal, když přišla s paranormálními jevy. Tak hrozně to se mnou probírala, řešila, ukazovala mi o tom knížku, až jsem se začala hrozně bát a skoro jsem nespala. Byla jsem hrozně frustrovaná a unavená... až mi to konečně ve 4. třídě došlo a utekla jsem si „A dost...“
Začala mě otravovat i její přítomnost, a ona poznala, že se s ní nechci bavit a pronásledovala mě ve škole na každém kroku...
byla jsem ráda, když jsem byla doma a ona ke mně nemohla. Pak si mě začala kupovat, tj. mi kupovala různé věci, abych jí měla ráda. Ale už to u mě rozházené, a tak se naštvala a začala mě skrytě srážet, stresovat, psychicky ubližovat atd.
Tak jsem přišla se šíleným nápadem, a to hrou na smečku. Byla to jakási „hierarchie“. Já jsem doufala, že když budu „ta ve velení“, tak mě nechá na pokoji. Ale zmýlila jsem se, začala mi závidět a terorizovat ještě víc.
Já jsem najednou byla úplně jiná, změnila jsem se v nepříjemnou fiflenu (ale jenom k ní). Pak bohužel i k jedné hodné, i když trochu infantilní holce, byla to celkem kamarádka.
A v 5. třídě jsem si uvědomila, jaká jsem byla a té hodné jsem se omluvila a všechno jí vysvětlila. Ta mi odpustila (a jsem za to ráda) a pomohla mi se zvednout a nebýt z toho na dně. Naštěstí jsem odešla na gympl a mám od té „teroristky“ pokoj. Ale bohužel mi občas píše. A taky se mi o ní často zdá,
ale já už na ní nechci myslet ani jí nikdy vidět; ale bohužel je často v mých myšlenkách...
Ale já už bych na ní ráda zapomněla a tak vás prosím, jestli nemáte nějakou radu, jak na ní rychleji zapomenout...
Předem moc děkuji,
Pája

(PS.: omlouvám se, že je to tak dlouhé a že to asi jako text nedává smysl, ale já jsem se potřebovala rozepsat.)

Pája - Papája, 12, 2. ledna

Ahoj Pájo,

ptáš se nás, jak co nejrychleji zapomenout na kamarádku, kterou jsi znala už od školky a která se k Tobě chovala docela zvláštně. Chápu, že bys chtěla o té dívce co nejdřív "nevědět", ale tak rychle to nejde zařídit. Znaly jste se docela dlouho, bude tedy jistě trvat nějakou dobu, než na ni přestaneš myslet.

Myslím, že teď je důležité, že se nevídáte a jste jenom v minimálním kontaktu. Bylo by dobré, kdyby sis to zařídila tak, aby Ti ta dívka nemohla už ani psát. Daleko lépe na ni nebudeš myslet, když se nebudete vůbec stýkat. Můžeš si ji zablokovat na sociálních sítích i v mobilu; také by samozřejmě bylo dobré, abys jí napsala a jednoznačně jí dala najevo, že si nepřeješ, aby Ti psala. Zakročit mohou i Tvoji rodiče.

Jinak si myslím, že si umíš i pěkně poradit sama. Píšeš, že ses potřebovala rozepsat, a to je přesně ono. Zkus o tom, co se dělo, s někým mluvit - s rodiči, kamarády. Zkus o tom psát, třeba něco jako povídku, nebo dopis té slečně - který budeš sloužit jenom k Tvému vypsání se a nebude odeslán. Určitě Ti může pomoci to, že budeš mít nové kamarády, nové zážitky a zkušenosti.

Pokud by bylo třeba, můžeš navštívit i školního či jiného psychologa.

Držíme palce,

Modrá linka

Kamarádi

Ahoj, možná někomu může přijít mé přání divné ale já už nevím co mám dělat, prostě si nechci s nikym psát ani se ve škole bavit, vím že to ke asi divné ale prostě nechci. Vždycky když si ale řeknu že ne tak mě to stejně nutí tomu člověku zase napsat. Co mám dělat? Prostě si nechci s nikym psát ani se s nikym bavit

holka, 14 let, 22. prosince 2018

Ahoj,
Pokud dobře rozumím, nechceš s nikým komunikovat, ale nakonec to stejně uděláš – a s tím chceš od nás pomoci.
Především – je v pořádku, když někdo nechce s někým mluvit, nebo si psát. Jsou lidé, kteří to tak mají, je jim většinou lépe samotným, než s někým jiným. I ten největší introvert (tak se říká lidem, kteří jsou spíše obráceni dovnitř svého světa, než ven) ale potřebuje druhé lidi. A to je asi to, co Tě nutí někomu napsat nebo s ním být jinak v kontaktu.
Dělej to tak, jak Ti zrovna bude příjemné, a nevyčítej si, že někdy děláš něco jiného, než bys úplně chtěla. Když takhle někomu třeba napíšeš, i když nechceš, buď klidně upřímná a dej najevo, že ani nevíš, proč s někým komunikuješ, že Ti to nedá. Ty sama si tím ulevíš a druhý bude vědět, na čem u Tebe je. Samozřejmě, je to jen na Tobě.

Přejeme aby, Ti bylo dobře sama se sebou – i s jinými.

Modrá linka

Kamarádi

Ahoj Alíku a ostatní.
Mám kamarádku která často lže. Třeba v červnu říkala, že o prázdninách poletí na Maledivy, Kypr, Hawai atd. no a samozřejmě neletěla. Pak zase říkala, že jedna kámoška měla narozeniny a tak s ní šla nakupovat a dala za ní údajně šest tisíc. No a takhle si vymýšlí pořád a mě to už štve. A problém je v tom, že já nesnáším když někdo lže a nevím jestli jí mám říct, aby se pořád nevytahovala, a nebo to mám nechat plavat dál. Já se bojím toho, že kdybych jí to řekla, tak by jsme se pohádali a pak už by se se mnou nechtěla kamarádit, ona je ale jinak dobrá kamarádka. Ale zase nechci, aby pořád lhala. Děkuji za odpověď.

holka, 12 let, 27. prosince 2018

Ahoj,
naprosto chápu, že se ti nelíbí, že ti tvá kamarádka neustále lže a vymýšlí si. To by nebylo příjemné nikomu. Kamarádka se zřejmě takovým chováním snaží získat pozornost a obdiv, ale na druhou stranu už je dost velká na to, aby chápala, že vymýšlením si ničeho nedosáhne. Myslím, že není nic špatného na tom, když jí dáš jasně najevo, že víš, že lže a nejsi ochotná takové chování respektovat. Klidně jí řekni, že si jí vážíš, že nechceš o její kamarádství přijít, ale že je pro tebe její lhaní nepřijatelné. Pokud má vaše kamarádství fungovat, musíte si navzájem důvěřovat a to jde s lhaním dost těžko. Jestliže své chování nezmění, pravděpodobně budeš vždy přemýšlet o tom, jestli jí můžeš věřit a jestli ti nelže i v ostatních věcech. Věřím, že pokud je to skutečná kamarádka a o tvé přátelství stojí, pochopí, že je ti její chování nepříjemné a pokusí se ho změnit.
Měj se hezky!
Bára

Kamarádi

Ahoj mám takový mini problém
Mám jednu kamarádku až do 5 třídy jsme se pořád vídaly a byly jsem BFF
Ale pak ona šla na gympl a já na základku sice jsme chodily na stejný kroužek ale pak mi učitelka zpěvu nabídla abych místo sboru chodila na KOMORNÍ ZPĚV
ajen kvůli tou že chci to se zpěvem někam Dotáhnout ak jsem souhlasila na kamarádku se mi vymazalo číslo a vidíme se jen zřídka

holka, 12 let, 26. prosince 2018

Ahoj,
mrzí mě, že jsi přišla o svou dobrou kamarádku a chápu, že to pro tebe musí být velké zklamání. Nicméně pokud si tvé číslo vymazala skutečně jen proto, že jsi začala chodit na jiný kroužek než ona a kvůli tomu s tebou přerušila styky, mohu tě ujistit, že nestojí za to, aby jsi kvůli ní byla smutná. Skuteční kamarádi si nezávidí, jsou si navzájem oporou a přejí si navzájem úspěch. Opravdová kamarádka by měla mít radost z toho, že se ti podařilo někam se ve zpěvu posunout, měla by tě podporovat a nikoli shazovat, nebo snad dokonce přerušit vzájemné kontakty. Takové chování spíš vypovídá o závisti a nepřejícnosti než kamarádství. Pokud o svou kamarádku skutečně hodně stojíš, můžeš se s ní zkusit na toto téma pobavit a zeptat se jí, co ji k takovému chování vede. Nicméně ty jsi neudělala nic špatného a neexistuje důvod, proč by ses měla omlouvat za to, že se ti ve zpěvu daří.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Kamarádi

Ahoj Alíku.
Mám takový jeden problém. Už od malička jsem se bavila jen s holkama a kluci mi byli ukradení (jako kamarádi). No a teď jsem už v osmé třídě, ale stále to nějak nejde. Vždy když se mám bavit s klukem - znervózním a chovám se divně. Nedělám to schválně. Prostě to vždycky bylo tak, že jsem byla já ukradená klukům a oni mně. No ale teď už mě to začíná štvát.. Holky - celkem holky, jak se chovají,.. - mi už lezou krkem a já po většinu času trávím sama. Proto bych se ráda začala bavit s klukama,jen nevím jak na to.
Budu moc ráda, když mi odpovíš a předem děkuji.

holka, 13 let, 18. prosince 2018

Ahoj,
myslím, že vzhledem k tomu, že začínáš dospívat, je tvůj posun a touha bavit se víc s kluky, zcela normální. A stejně tak jsem si jistá, že se nemusíš konverzace s nimi obávat. Zkrátka se s nimi začni bavit o věcech a tématech, které máte společné a které vás zajímají. Neexistuje jediný důvod, proč by sis s kluky měla povídat jinak než se svými kamarádkami. Buď přirozená a sama sebou. Stejně jako mezi holkami jsou ty, které ti jsou sympatičtější a ty, s nimiž nemáte nic společného, s kluky je to stejné. Začni se bavit s těmi, s nimiž máte společné zájmy a témata. Snáze tak najdeš téma k hovoru a konverzace bude plynout přirozeněji. Věřím, že si mezi kluky brzo najdeš nové kamarády.
Měj se hezky!
Bára

Kamarádi

Ahoj mám bývalou kamarádku a ta prej pro mě ma už dárek k vánocům ale nevěřím tomu protože kdyz jsem ji řekla ze ji dárek nedam tak ona nato"ale ja už to mam koupený"tak jsem ji řekla at si ho teda nechá ale řekla ne a já nevim jistli jí ho mam dat

holka, 13 let, 12. prosince 2018

Ahoj,
popravdě si nejsem úplně jistá, co ti mám odpovědět. Nevím, jestli tě trápí možnost, že by ti kamarádka dala dárek a ty bys pro ni nic neměla. Jestli už ji považuješ definitivně za svou bývalou kamarádku a nechceš už s ní mít nic společného. A jaký vztah má k tobě ona - zda například nebere Vánoce jako příležitost k usmíření.
Jako nejjednodušší se mi jeví promluvit si s ní o tom na rovinou. Pokud se s ní skutečně už nechceš kamarádit, nemá samozřejmě smysl, abys jí kupovala vánoční dárek. Jestliže si chceš nechat tuto možnost otevřenou, můžeš koupit nějaký neutrální dárek a počkat, jak se situace vyvine a jestli ti bude chtít sama dárek předat. Případně jí můžeš dát svůj dárek (nebo si ho nechat pro někoho jiného a pro jinou příležitost, kdyby ses rozhodla, že jí ho předat nechceš).
Měj se hezky!
Bára

Kamarádi

Ahoj Alíku.
Pokud už tady tento dotaz je, tak se omlouvám ale nechce se mi to pročítat.Mám takový menší problém s jednou kamarádkou.Jmenuje se Katka.Přišla k nám minulý školní rok k nám do třídy.Ze začátku s ní byla legrace ale potom se začala chovat protivně a vlezle.Tento rok je to stejné.Pořád dolízá za ostatnímy a odposlouchává cizí konverzace.Jakýkoliv dialog vedu s kamarády,okamžitě přileze a pak je jak rádio a všem vykecá co si s kým povídám.Mám jednu dobrou kamarádku Káju.Ta Katka se nás snaží rozdělit.Na Káju je zlá a říká jí,ať se se mnou nebaví a baví se s ní.Přitom jí zbytek třídy říká ať se se mnou baví dál.
..V pátek jsme byli v Olomouci v galerii Šantovka.Byla jsem domluvená s tou Kájou,Katkou a jednou spolužačkou Klárkou.Chtěli jsme jít do Pepka ( obchod s oblečením,doplňky atd...) a do H&M ( Boty ).Taky sem se chtěla jít podívat do knihkupectví a pak sme měli jít do KFC.No a klasická Katka.Přijdem tam a ona začne vymrčovat že chce kupovat hračky.Šli jsme do ňáké bambule kde bylo vše strašně drahé a ona tam stejně nic nekoupila.Potom jsme šli do toho KFC.Tam taky otravovala že to je drahý,že to jìst nebude,že je to hnusný a že to má zakázaný.Bylo tam asi 5 dalších obchůdků s jídlem.V žádném si nic nevybrala a mrčela že chce jinam.Kája s ní šla někam dolů do bufetku kde bylo stejně zavřeno.Vrátily se tedy zpět a ona ani té Káje NEPODĚKOVALA a dál byla nafučená.Když jsme přijeli psala mi zprávy že mě má plný zuby a že jí lezu na narvy tak sem jí napsala ať mě nechá na pokoji a že už se s ní prostě bavit nebudu.Ona se najednou začala omlouvat ale do dělala asi i před 1 měsícem.Dnes ve škole dělala jakoby nic a bavila se se mnou a dál dělala naschválníčka.Mám jí vážně dost.Prosím poraďte mi.Mám opravdu sto chutí jednu ji vlepit ale tím ničím nedocílím.Nevím jak dál ale docela se trápím.Přebírá mi kamarády a využívá je.Je falešná jak pětikačka a pořád mě pomlouvá.Děkuji za jakoukoli odpověď nebo radu.
Míša11150

holka, 11 let, 10. prosince 2018

Ahoj Míšo,
věřím, že chování Katky Tě dokázalo pěkně naštvat. Jak ale sama píšeš - tím, že bys jí jednu vlepila, asi nic nezměníš. Líbí se mi, že hledáš nějaká další řešení, jak se s Tím vypořádat.

Zkouším si představit, proč se Katka takto chová a důvodů může být mnoho. Možná si je sama sebou nejistá, bojí se, že nebude mít žádné kamarády a možná se snaží na sebe především upozornit, protože má strach, aby nezůstala sama. Nebo má prostě takové špatné období, které souvisí s dospíváním, pubertou, kdy člověk sám sobě moc nerozumí a chvíli se cítí dobře a chvíli mizerně. Může to být také i něčím dalším. Zkusit se na to podívat z její strany někdy může trochu pomoci.

Ptáš se, co dál dělat. Můžeš si zkusit s ní o všem promluvit. Říct jí, že Ti vadí, jak Tě pomlouvá před kamarády a snaží se Tě rozdělit s Kájou a je často protivná. Nemyslím, že by to mělo být v nějaké hádce, ale úplně v klidu, když budete obě dvě v dobré náladě. Můžeš ji poprosit, aby to už nedělala. Uvidíš, co bude dál, jak to Katka pro sebe přebere a jestli se bude snažit třeba trochu změnit. Pokud se nic nestane, máš plné právo s ní trávit co nejméně času, nechodit s ní například na nákupy apod. a víc se věnovat ostatním kamarádům.

Přejeme Ti klidnější dny.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj, jsem introvert a chodím do třídy s dalšými 33 spolužáky. Ráda bych se s nimi bavila, ale nevím jak. Neumím započít konverzaci nebo navázat přátelství. Přijde mi že dokážu umlčet i absolutního extroverta. Je mi z toho smutno, když vidím, jak se tam všichni baví a já sedím v rohu. Hrozně bych si přála být extrovertem. Co mám dělat?

holka 13, 9. prosince 2018

Ahoj,
úplně chápu, že bys ráda uměla mluvit se spolužáky a navázat přátelství. Je to důležité pro každého člověka v každém věku. Možná sis všimla, o čem se baví ostatní vrstevníci – většinou to bývá o tom, co dělali předchozí den, o muzice, o koníčcích, filmech nebo jen tak o škole. Možná je ve třídě také někdo, kdo je uzavřenější jako Ty a přivítal by, kdyby ses s ním začala bavit jako první. Nemusí to být napoprvé hned dlouhý rozhovor, ale krok po kroku se můžeš například zeptat, jak se má, jestli nepotřebuje s něčím pomoct, jestli nechce jít do kina apod. Komunikace se dobře navazuje také s lidmi, kteří mají něco společného, třeba s těmi, se kterými chodíš do nějakého kroužku, sportu apod.

Někdy je ale opravdu těžké se překonat a zkoušet to dělat jinak. Pokud bys to potřebovala více probrat, získat větší jistotu a třeba si i něco natrénovat dopředu, doporučuji navštívit psychologa, který by Ti se vším mohl více pomoci. Je možné, že máte školního psychologa, za kterým bys mohla zajít nebo Tě mohou rodiče někam objednat. Stojí za to to nevzdat, abys mohla být více spokojená.

Držíme palce, aby vše dobře dopadlo.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj Aliku,
Mam ce skole 3 velmi dobre kamaradky, s kterymi se bavim uz 4. rokem, protoze jsme se poznaly v 6. tride. Jedna z nich je ma nejlepsi, ale mam problem. Uz asi 10 mesicu se mi libi, ale od zacatku skolniho roku jsem si zacala uvedomovat, ze tak trochu to vidim i u ni. Uz jsme se i parkrat drzely za ruce a bylo nam opravdu fajn a dokonce jsme si i nekolikrat rekly, ze se milujeme, ale myslim, ze to brala kamaradsky. Ona je ale takovej typ cloveka, co by tohle nikdy nikomu nerekl. Ma problem vubec nekomu rict, ze ho ma rada, nebo ho obejmout. Prave se ji to ale bojim rict, ze k ni citim neco vic, nez jen ke kamardce, protoze se bojim, ze se se mnou prestane bavit, nebo to vsem rekne a budou se mi vsichni smat. Navic kdyz vidi nejaky holky, jak si daji pusu na tvar, tak hned rika jak je to nechutny.

holka, 14 let, 24. listopadu 2018

Ahoj,
stává se, že když jsou lidé dobrými přáteli, může mezi nimi být i pocit něčeho víc, přitažlivosti, blízkosti, touhy i po fyzickém kontaktu. To je něco, co také patří k přátelství. Nevím, jak to máš Ty, zda tím, že se Ti líbí, máš na mysli právě tuto přátelskou přitažlivost, nebo bys jí chtěla např. nabídnout chození, chtěla bys s ní tvořit pár. Pokud k ní máš důvěru, věřím, že dokážeš upřímně se jí svěřit se svými pocity a také ona Ti řekne, jak to cítí k Tobě. Pokud tuto důvěru nemáš a bojíš se, že by tím mohlo Vaše přátelství skončit a ona by to řekla ostatním, chápu, že se s necítíš tak bezpečně, aby ses jí svěřila. V tom případě by bylo dobré pracovat spíše na prohlubování Vašeho přátelství, pokud je pro Vás obě důležité právě tak, aby tam vznikla důvěra, že si můžete říci cokoli a ta druhá toho nezneužije. To je základem jak pro důvěrné přátelství, tak i pro partnerský vztah. Můžeš zjišťovat, co si myslí o různých věcech, jak to cítí ona, co pro ni Vaše přátelství znamená. Věřím, že tak postupně časem zjistíš, zda jí můžeš důvěřovat a případně i svěřit své city. S tím, co prožíváš, se můžeš svěřit také někomu jinému blízkému, třeba mamce, školní psycholožce, nebo si začít psát deník o svých pocitech, i to může ulevit.

Přejeme Ti hezké dny,
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj občas si myslím že mě nej kamarádka využívá protože furt za ní musim utracet když mam lepidlo tak hned chce vyrobit mega sliz a pulku si nechat ale vždy to dopadne tak že si nechá celej bere mi sladkosti a ani se nezeptá a když jí k něčemu řeknu ne tak hned že jsem sobec a nebo že jí doma nechu leze mi do mobilu a kdyz ji něco půjčím tak mi to nekdy nevrátí jednou jsem řekla kamarádce že modelínu a nej kamarádka mi za to rozbila vycunovaci gumu a když ji řekne kamarádka ať po me fluše tak po mě fluše vůbec nevim co dělat co jí mam říst ale ja o ni přijít nechci a ještě když ona ke mě nemůže tak hned ty mě tam nechceš a dal mele svoje prosím poraďte mi

holka, 13 let, 23. listopadu 2018

Ahoj,
upřímně musím říci, že po přečtení tvého dotazu příliš nerozumím tomu, proč onu dívku považuješ stále za svou kamarádku - a dokonce za svou nejlepší kamarádku. Pokud se chová opravdu tak, jak popisuješ, rozhodně se nejedná o člověka, o kterého by ses mohla opřít a spolehnout se na něj. Spíš ti musím dát za pravdu v tom, že tě zřejmě skutečně využívá a chová se tak, jak by skutečná kamarádka rozhodně neměla.
Na tvém místě bych nejprve zvážila, zda ti její kamarádství za všechna tato příkoří stojí a proč o něj vlastně tolik stojíš. Není to třeba tím, že už jsi na ní zvyklá, je ti jí trochu líto a vlastně máš strach, že si nové kamarády nenajdeš? Protože lidé často setrvávají v nevyhovujících vztazích právě z těchto důvodů. A rozhodně si s ní o jejím chování promluv. Dej jí jasně najevo, že ti nevyhovuje a nehodláš je tolerovat. Ostatně jí by také nebylo příjemné, kdyby ses k ní chovala stejným způsobem. Vymez si pevné hranice a trvej na tom, aby je dodržovala. Nenech se zviklat tím, že se bude snažit otočit a svalit vinu na tebe (například tě bude obviňovat, že jsi sobec a podobně). Kamarádství může fungovat pouze tehdy, pokud je v něm dobře oběma stranám - a nikoli pokud jedna druhou využívá.
Měj se hezky!
Bára

Kamarádi

Ahoj, před asi 6 měsíci jsem poznala jednu holku,a od té doby jsem byla s ní byla nejlepší kamarádka. Ale poslední dobou bylo mezi námy hodně problémů, a ona mi napsala že jsem kráva a nemá čas na lidi jako jsem já. Vždycky když jsem ted mezi lidmi je mi dobře ale pak když jsem sama tak je mi z toho co se stalo zle a je mi to líto. Promin už jsem řekla a ona už mě nechce ani vidět. Co mám dělat aby mi bylo líp a cítala jsem se štastně?

Ahoj z Modré linky,

mrzí mě, že máš takovou zkušenost s kamarádkou a že se k Tobě chová tak, jak píšeš. Takové věci se ale mezi kamarádkami a obecně mezi lidmi stávají. Člověk tak aspoň pozná, s kým stojí za to být a s kým ne. Říkám si, že když se kamarádka vyjádřila o Tobě tak, jak píšeš, že je vlastně dobře, že spolu nejste, pokud se takto dokáže k Tobě chovat. Jistě se najdou další lidé, kteří si Tě budou vážit takové, jaká jsi, a s kým Ti bude dobře.

Otázka je, jak to teď zvládnout, aby Ti bylo lépe. Napadá mě, že trochu smutku k tomuto období patří - když něco končí, bývá to provázeno lítostí a smutnými pocity. Můžeš kamarádce třeba zkusit napsat dopis, ve které se vypíšeš z toho, čeho jsi plná. Dopis ani nemusíš odeslat, může být jen pro Tebe a pomoci Ti vyznat se v Tvých pocitech. Můžeš si i pobrečet, můžeš namalovat obrázek, udělat koláž, pustit si písničku, kterou máš ráda nebo jste měly rády s kamarádkou. To všechno Ti může pomoci pomalu uzavřít kapitolu Vašeho kamarádství - a otevřít se novým příležitostem.

Neboj se být sama a prožívat svoje pocity, ale také si užij spolubytí s jinými lidmi, se kterými je Ti dobře. Rozhlížej se kolem sebe, dost možná kolem Tebe bude někdo, s kým bude stát za to být nebo ho víc poznat. Zabývej se taky svými koníčky či zájmy, můžeš hledat i něco jiného, co Ti udělá radost.

Držíme palce, aby Ti bylo lépe a přejeme nová, krásná kamarádství.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj mám takový problém, u nás ve škole kouří skoro celý druhý stupeň no a bohužel také skoro celá naše třída. Naše třída se dělí na takové tři partičky: normální lidi, šprti a ty největší průšviháři a záškolaci sama nevím do jaké s těch skupin patřím, bavím skoro se všema, ale poslední dobou i přesto, že k ním ani z části nepatřím bavím se poslední měsíc převážně s průšviháři no a v této partě kouří bez výjimky všichni no a to je kámen úrazu.... Členem této party je také můj nejlepší kamarád ( proto se také bavím se zbytkem party ) ale teď k věci chodím s nimi ven a tak je pro ně pochopitelné že budu kouřit také což já odmítám, kdyby šlo pouze o kouření cigaret ale jak jsem zjistila k této partě patří také tráva extáze a sem tam drobné krádeže. Nutí mně kouřit fetovat a krást nevím jak jim mám vysvětlit že nic takového dělat nebudu vždy jsem patřila mezi jedničkáře ale od doby co se s nimi bavím jsem klesla na trojky. Jak mám z této party odejít? mám z nich strach už několik lidí zbili a to vážně do krve.... Jak mám kamarádovi vysvětlit že to co dělá je špatné že to dělat nemá? Jak to mám zatajit před rodiči? mám strach že to zjistí, nemám s nimi moc hezký vztah. Předem děkuji za odpověď <Sharlota>

Holka 14 let, 24. října 2018

Milá Sharloto,
je dobře, že přemýšlíš nad tím, co se kolem Tebe děje a zda se do toho chceš nebo nechceš zapojit. Jak jsi sama popsala, lidé jsou různí, a někdy dělají věci, které nejsou správné. Kouření, drogy, krádeže nebo bití jsou - jak sama víš - špatné, protože tím ti lidé ubližují sami sobě nebo druhým. Chci moc ocenit, že se tím nenecháš sama strhnout a sama si držíš svůj pohled na věc, svůj vlastní cit, podle kterých jsi vyhodnotila, že tohle Ty sama dělat nechceš.
Máš mezi nimi i dobrého kamaráda - sama tedy teď zažíváš, že lidé nejsou černobílí. Můžeš mít kamaráda ráda, přestože nesouhlasíš s tím, co dělá. A to se mi zdá, že může být klíč k tomu, jak mu to také říct. Je zcela v pořádku říct, že nikoho neodsuzuješ, nicméně že Ty sama z těch věcí nemáš dobrý pocit a nechceš se jich účastnit. Rozumím, že z toho můžeš mít zvláštní pocit nebo dokonce strach, ale opravdu nejde o nic, co by druhé mělo urazit. Naopak, pokud jde o dobré přátele, mohou ocenit, že jsi natolik upřímná a přímá.
Když se ptáš, jak z party odejít, působí to, že už ses možná rozhodla anebo přinejmenším už v Tobě dozrává, že toho bylo dost a nechceš v tom pokračovat. Když to tak cítíš, chci Tě v tom podpořit. Byla by škoda, kdybys pokračovala v něčem, co ve skutečnosti nechceš (ať už jde v životě o cokoli). Chápu, že to nemusí být jednoduchý krok, nicméně ve své podstatě vlastně může být snadný: napadá mě například postupně chodit na čím dál méně setkání, účastnit se jen toho, co Tě zajímá, a postupně se z tak z party vytratit. Další možnost se pak určitě nabízí, že prostě přestaneš na schůzky party chodit úplně. A je jen na Tobě, jestli s nějakým vysvětlením nebo bez, někomu by pomohla nějaká výmluva, nicméně do té je někdy snadné se zaplést, proto se rozhodni podle toho, jaký jsi typ člověka. Na Tvé otázky, jak to tajit před rodiči a podobně, neznám odpověď. Nicméně věřím, že když tahle témata probereš s někým blízkým, najdete odpovědi. Může to být kamarád, blízký z rodiny, školní psycholog nebo třeba i linka důvěry, nicméně v tom případě lépe po telefonu, kde je možnost se vzájemně doptávat.
Přejeme hodně odvahy v tom jít si za tím, kdo Ty sama jsi.

Modrá linka

Kamarádi

ahoj
mám problémy.
mojí nejkámošku Evelínu jsem pozvala na svojí narozenin oslavu , jenže ona řekla že nemůže, má už oslavu narozenin své tety...
tak jsem tu oslavu odložila na další den, aby mohla přijít. jely jsme s mámou na výlet . mobil si máma nechala doma. pak se koukla na mobil a měla tam několik zmeškaných hovorů od Evči mámy . řekla, že Evelína tu oslavu u nich doma taky odložila, a zvonila doma na mýho tátu, jenže ten spal, byl rozespalej protože spal a na výlet nejel, my jsme tam s mámou nebyly tak jí řekl že neví kde jsme, já nevim, takže máma Evelíny byla naštvaná. no ale ona věděla, že tu oslavu odkládam, Evčina máma už byla možná naštvaná z minula, že jsem něco blbýho o Evelíně řekla, a ona řekla svý mámě, a ta byla naštvaná asi na mě a proto to takhle udělala. aby nemohla na tu oslavu.. no a od tý doby je asi naštvaná já nevím.... chtěla bych ještě Evelínu navštěvovat doma, protože s tou se bavím úplně v pohodě jsme nejlepší kámošky ... já nevím co dělat a Evelína pořád říká, ať zavolám její mámě jestli tam můžu ject na návštěvu, jenže mě se nechce potom co se stalo.. poradíte? :(
díky

KLára 11 let, 21. října 2018

Ahoj Kláro,

chápu, že se chceš s kamarádkou vídat. Chceš poradit, ale neupřesňuješ úplně s čím. Zní to tak, že bys k nim na návštěvu možná jet mohla, když mámě Evelíny zavoláš, Ty ale nechceš. Moc tedy nevím, s čím Ti poradit. V každém případě si myslím, že mnohem víc, než my, kteří Tě neznáme, Ti může poradit Tvoje máma, která zná Tebe, kamarádku, možná i její mámu a hlavně celou situaci, která pro mě není zcela přehledná. Zkus svou mámu poprosit o její názor, radu, podporu. Může to být i docela příležitost si popovídat, zeptat se jí, jak ona prožívala svá přátelství ve Tvém věku, jak se s kamarády bavili, jaké má vzpomínky, veselé historky, jaká nedorozumění prožívala.

Přejeme Ti spoustu prima chvil s kamarádkou i mámou.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj,
Nevím zda se můj problém dá považovat za šikanu nebo ne. Nedokážu to moc odhadnout, ale myslím si že to má k šikaně hodně blízko nebo to už možná tak je. V mé třídě nemám vůbec žádné kamarády, vím že mě čas od času pomlouvají nebo mi dělají jiné problémy (že mě třeba uráží nebo udělají něco tak, abych byla trapná). Problém má třídní učitelka ví, ale tak nějak to neřeší, rodiče mi moc nedokáží poradit, protože neví úplně přesně co se třeba ve třídě děje. Myslím si, že to aktuálně není úplně vážný problém, ale podle toho co vidím si myslím, že se to bude zhoršovat a lepší to nebude. Prostě bych si přála, abych měla nějakého kamaráda/kamarádku ve třídě, ale těžko se někdo takový hledá, když je ten člověk úplně rozdílný, pár kamarádů mám mimo školu a jsou fajn, takže alespoň někde se cítím dobře. Ale ve škole trávím nejvíce času, takže právě ve škole bych si potřebovala najít kamarády. Dříve (cca před rokem) jsem byla úplně v pohodě, takovéto problémy jsem neřešila, měla jsem úplně jiné myšlenky, ale teď mi většina kamarádů odešla na gymnázium a zůstali ty, co mi nikdy moc nesedli a neměla jsem je ráda. Nechci být ve třídě sama, je to takový blbý pocit, když se mezi sebou všichni baví, a já jenom tak koukám. Má to i tu nevýhodu, že se nemůžu na nikoho obrátit, no spíše se všem ze školy vyhýbám, a já to tak nechci, takže nevím žádný „návod“ jak získat nebo si založit nové kamarády.

Anonymní, 17. října 2018

Dobrý den z Modré linky,
je dobře, že píšeš. Z toho, že kamarádi odešli na gymnázium, soudím, že jsi na základní škole - proto Ti budu tykat. Pokud jsi starší 15 let, tak se za omyl omlouvám.
Nicméně k tomu, o čem píšeš. Zdá se mi to důležité a dovedu si představit, že Ti ve škole může být dost nepříjemně. Je vidět, že jsi z toho asi smutná, navíc máš obavu, že by se to mohlo i zhoršit. Takové pocity mi připadají úplně přirozené. Navíc Ti nikdo z okolí zatím nedokázal pomoct nebo poradit, tak věřím, že Tě to může dost tížit.
Ani mě nějaký "návod" nenapadá, nejspíš ani není. Nicméně nechci Tě tím odradit, spíš podpořit v tom, že nejspíš děláš, co umíš a můžeš. Kdyby takový návod byl, už bys na to nejspíš přišla. Je vidět, že jsi nad tím přemýšlela, svěřila ses i dospělým. Za to všechno Tě chci opravdu ocenit - je moc důležité, že teď v tomhle období nejsi úplně sama. Říkám si, že když kamarádi odešli, může tohle být dočasné, než se s někým sblížíš - to většinou vzniká i náhodou. Ale samozřejmě tomu můžeš pomoct - přes společného kamaráda, při hromadných úkolech, zkusit se víc zajímat o toho, kdo Ti ze spolužáků připadá tak nějak nejvíc v pohodě. Pomoct by měli umět i ve škole - klidně zajdi za školním psychologem, výchovným poradcem nebo i učitelkou a požádej o pomoc, zasloužíš si ji.
Kdybys to všechno chtěla probrat víc do hloubky, můžeš volat na linku důvěry, kde je větší možnost se doptávat a tak i společně něco vymyslet.

Přejeme hodně štěstí.
Modrá linka

Kamarádi

Ahojky alíku , skámošila jsem se s jedním klukem. Tak trošku jsem ho milovala.A tak jsem se rozhodla že sním budu trávit co nejvíc času. Riskovala jsem kvůli němu tolik trestů a vyšlo mi to ale o tohohle školního roku mě strašně otravuje,bere mi věči a pak je hází,vysmívá se mi a já se nim chci kámošit. Prosím poraď.Díky

holka, 9 let, 11. října 2018

Ahoj,

je fajn, chtít trávit více času s tím, kdo se nám líbí. Ovšem zdá-li se Ti, že se to (tedy váš vzájemný vztah) nějak zvrtlo a ten kluk se od tohoto školního roku nechová správně, jak by měl, pak by bylo fajn ho na to upozornit a otevřeně mu říct, o co Ti jde a jak se cítíš, když Ti bere věci a vysmívá se Ti. Uvidíš, co Ti odpoví.
Můžeš si o tom všem promluvit i s někým dospělým, komu věříš, třeba rodiči, jak oni to vidí. Tebe znají dokonale, navíc vás takové sdílení může sblížit a to by bylo fajn, ne?

Přejeme Ti, ať správné kamarádství vyhraje a oba to zvládnete.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj Alíku, chtěl bych se zeptat zda je legální stříhat vlastnímu dítěti vlasy a poté je prodávat. Protože jedna holka ze třídy která se chová docela divně až skoro tak smutně, říkala že ji stříhají vlasy a poté to prodávají. Také např. když se paní učitelka dneska ptala jak slaví narozeniny řekla že neslaví, že to je pro ní obyčejný den ani dárky, ani dort nemá. Proto se ptám jestli s tím mám něco dělat i když na druhou stranu do její domácnosti nevidím takže bych její rodiče nějak nechtěl obviňovat. Předem děkuji za odpověď.

kluk, 13 let, 10. října 2018

Ahoj,

líbí se mně moc, že si všímáš lidí kolem sebe, okolí Tě nenechává lhostejným, trápí Tě, co ses o té holce ze třídy dozvěděl, zároveň dokážeš nedělat rychlé soudy a někoho obviňovat, když do toho nevidíš. Klobouk dolů, mnoho dospělých by nezvládalo situaci tak dobře jako Ty, je vidět, že o věcech přemýšlíš do hloubky.
Na Tvůj dotaz, zda to je či není legální, stříhat a prodávat vlasy dcery, odpověď nemám, to by chtělo spíše právníka, domnívám se, že by ale šlo těžko prokazovat, že šlo o nějaké násilí nebo nepravost. Také nevidím do domácnosti té rodiny, ale i mne zaráží, že se u nich neslaví dívčiny narozeniny, navíc píšeš, že se chová divně, smutně. Můžeš tedy za ní zajít a normálně se jí zeptat, jak to u nich doma chodí. Proč neslaví narozeniny, proč je smutná...uvidíš, co Ti odpoví. Můžeš se jí i otevřeně zeptat, zda jí doma někdo neubližuje. Můžeš o tom také doma hovořit se svými rodiči, poradí Ti, jak na to jít.

Přejeme Ti úspěchy v kolektivu.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj Alíku, s mou kamarádkou dnes jdeme do nového kroužku ale ti lidi tam jsou asi už spřátelení a my se bojíme že nenápadněji do kolektivu. Nevis co bychom mohly delat? Ti lidé jsou totiž starší. Předem dekujeme za odpověď.

holka, 12 let, 7. října 2018

Ahoj,
chápu tvoje obavy, že do nového kroužku, kde se lidé už znají a kamarádí, nastupuješ s obavami, jestli se ti podaří mezi ně zapadnout. Určitě ale nechte věcem volný průběh, netlačte „na pilu“ a zpočátku se spíš rozhlížejte a dávejte najevo, že byste se chtěly skamarádit. Projevujte o ostatní zájem, nebojte se pochválit, nebo se třeba zeptat. Každý člověk je rád, pokud se o něj někdo další zajímá a určitě vám to pomůže v úspěšném uvedení do kolektivu. Nebojte se také klidně na rovinu přiznat, že jste měly strach z toho, jak vás členové kroužku přijmou. Určitě si časem mezi nimi najdete dobré, nové kamarády.
Přeji vám hodně štěstí!
Bára