Ahoj Šárko,

píšeš nám o radu, jak kamarádce sdělit, co Ti na jejím chování vadí. Vymezit se druhému člověku může být těžké. Může to stát velké úsilí a chce to i určitou dávku odvahy. Napadá mě, že si Tvá kamarádka možná ani neuvědomuje, že jsou Ti zmiňované věci, které Ti dělá, nepříjemné. Moci říct nahlas a neskrývat v sobě to, co Ti vadí, může být do jisté míry úlevné. Zároveň vzájemné pochopení a upřímnost jsou důležitou součástí přátelství. Proto Tě ve svěření se kamarádce s tím, které věci Ti na jejím chování vadí, ráda podpořím.

Zkus najít takovou chvíli, kdy na sebe Ty i Tvá kamarádka budete mít dostatek času. Může to být například až k Tobě přijde příště na návštěvu, nebo třeba až vyrazíte společně ven. Zkrátka kdykoliv budeš cítit, že máte prostor si o všem samy dvě v klidu popovídat. Pokud by pro Tebe bylo náročné vše kamarádce sdělit do očí, můžeš jí to zkusit napsat například do dopisu, který ji poté předáš. Důležité je vše komunikovat tak, jak to skutečně cítíš, s veškerou citlivostí ke své kamarádce. Můžeš si tak zkusit představit, jaké by to bylo, kdyby podobnou věc měla naopak Tvá kamarádka sdělovat Tobě. A říct jí vše takovými slovy, jak by sis přála, aby s Tebou mluvila ona sama.

Držíme Ti v rozhovoru s kamarádkou palce!

Pěkné dny,

Modrá linka

Ahoj.

Říkám si, že musí být těžké mít pocit, že neumíš mluvit s lidmi, nebo že se dokonce mluvit s lidmi bojíš. Je moc fajn, že si píšeš o pomoc a nezůstáváš na to sama. Rozumím, že před přechodem na 2.stupeň ZŠ nebo na gymnázium se Tvoje obavy ještě zvětšují tím, že jdeš do něčeho neznámého. Na druhou stranu si říkám, že pokud to budou nově sestavené třídy, budete všichni ve stejné pozici. Někdo se možná s někým znát bude, ale taky tam bude spousta lidí, kteří stejně jako Ty přichází do něčeho nového. Může být fajn o tom, jak se v nové třídě cítíš, mluvit s někým, kdo Ti bude sympatický, nebo budeš mít pocit, že s ním bys mluvit chtěla a mohla. Často se nám s někým seznamuje lépe, když zjistíme, že máme něco společného. Můžeš se nových spolužáků ptát na to, co Tebe zajímá a baví a třeba narazíš na někoho, kdo to bude mít stejně - může to být oblíbená hudba, sport, knížky, malování, nebo cokoliv dalšího, co Ti dělá radost.

Napadá mě, že snažit se být někým, kým nejsme, a nutit se do něčeho, co nám není přirozené, může být hodně těžké a často to ani nemusí zafungovat. Nejdůležitější je, abys zůstala sama sebou. Píšeš, že máte jet na nějaký seznamovací nebo adaptační program/pobyt. Říkám si, že to může být fajn prostor, kde budete mít šanci se poznat mimo školu. Učitelé na takových pobytech většinou pro třídu vymýšlí i nějaké společné aktivity, při kterých by mělo být seznamování o něco snazší.

Moc bych Ti přála, abys potkala spolužáky, kteří Tě budou brát takovou jaká jsi.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je fajn, že píšeš, když potřebuješ poradit. Pokud to správně chápu, tato holka, o které píšeš, o Tobě roznáší pomluvy, už jste se i pohádaly a Ty přemýšlíš, co s tím teď dělat.

Oceňuju, že Tě napadlo si s ní o tom popovídat. To mi přijde jako moc fajn nápad, je důležité to řešit, když Ti je z toho takto smutno a asi to i ovlivňuje Tvoje další vztahy ve škole. Napadá mě, že bys jí mohla napsat, že se s ní chceš sejít a celou situaci probrat. Zkus navrhnout místo a čas, kde budete mít klid a budete tam samy. Nevím, co ji vede k tomu, že o Tobě mluví takto škaredě a určitě to není v pořádku, tak by mi přišlo fajn to s ní přímo probrat, říct jí, co je Ti nepříjemné, vyslechnout i její pohled na situaci a dohodnout se na tom, jak to mezi vámi bude teď vypadat. Zároveň ale nevím, jestli ona bude ochotná se s Tebou setkat nebo si popovídat. Kdyby nechtěla, můžeš jí to i napsat do zprávy. Kdyby ani toto nezabralo a dál by se k Tobě takto chovala, můžeš se obrátit na někoho dospělého ve škole - oblíbenou učitelku/učitele, školní psycholožku atd.

Je dobré, že ses svěřila své sestře. Přijde mi důležité, abys na to nebyla sama, a přemýšlím nad tím, jestli to třeba potřebuješ probrat i se svými nejbližšími kamarádkami, aby věděly, co se děje, jak Ti v tom je, a mohly Ti být i oporou.

Přejeme Ti, ať se brzy situace vyřeší a je Ti ve vztazích dobře.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

popisuješ vývoj kamarádství s jednou holkou, Tvou kamarádkou, která se k Tobě ale nechová vždycky tak, jak by sis to od kamarádky představovala. Nejradši by ses s ní přestala bavit, ale máš obavy, že by proti Tobě postavila Tvé kamarádky. Nevíš, co s tím dál. Už víckrát jsi z její strany zažila chování, které je úplně jiné, než to vypadalo na začátku. Hádala se s Tebou, nebavila se, nadává Ti, nevrací Ti peníze aj.

To, co zmiňuješ, jsou dost závažné věci a nedivím se, když píšeš, že by ses s ní už nechtěla bavit. V kamarádském vztahu zůstáváme hlavně proto, že je oboustranně obohacující, cítíte, že se máte rádi a rádi spolu trávíte čas, povídáte si, svěřujete se i blíž, něco podnikáte a mnoho dalšího. Najednou, jakoby bez příčiny, se k Tobě začala chovat docela jinak. To si nezasloužíš. Máš plné právo se rozhodnout, jestli chceš dál kamarádství udržet anebo ne. Je určitě normální, že jako všechny vztahy, i kamarádství prochází krizemi a hádkami a může se zase dát dohromady, když o to obě strany stojí a snaží se to vyřešit, ujasnit.
Anebo si k sobě už cestu najít nemusíte. Nějaké chování totiž už může být přes hranici toho, co jsi ochotna snést. Můžeš se proto sama rozhodnout, jak to ve vašem případě cítíš. Možná to bude chvíli trvat, než Ti to bude jasnější. Sama pak nejlépe poznáš, jak to chceš dál mít, nehledě na vliv na okolní kamarádky. S těmi máte zase kamarádství na jiném základě a věřím, že pokud je pevné, tak ustojí i to, pokud by ses s ní přestala bavit. Můžeš se o tom všem s nimi zkusit pobavit, jak to vidí ony, jak se jim s ní baví apod.
Anebo možná budeš chtít ještě probrat něco s tou kamarádkou, která Ti teď dělá těžkou hlavu - třeba to, co bys potřebovala ve vašem kamarádství jinak, aby mohlo dál trvat. Možností je spousta a pravděpodobně to bude na delší dobu, než se vše ustálí a vyjasní.

Přejeme proto hodně sil. V případě potřeby hlubšího popovídání, naplánování, jsme tu pro Tebe na Modré lince (https://www.modralinka.cz/).

Přejeme, ať zažíváš kamarádství, která přinášejí radost.

Modrá linka

Milá dívko,

děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně s tím, že se k tobě nechová dobře učitelka na tělocviku, ani ostatní spolužáci. Ty pak ten tělocvik kvůli tomu nemáš ráda. A celkově nerada chodíš do školy kvůli tomu, jak se k tobě spolužáci chovají. Máš pravdu v tom, že takové chování spolužáků může být velmi nepříjemné a být důvodem, proč se ti pak do školy nechce. Z toho, co píšeš, je vidět, že spolužáci mají tendenci překračovat tvoje hranice a málo tě respektují. Často chování druhých k nám odráží to, jaký vztah máme my sami k sobě. Zkus se zamyslet nad tím, jak si vážíš ty sama sebe, jak se cítíš jistá či nejistá v sobě, jak si věříš atd. Je možné, že někdo už dříve tvoje sebevědomí a sebedůvěru narušoval, tím, jak se k tobě choval. Často se to naučíme v rodině, kdy se k nám chovají nějakým způsobem, který pak přeneseme do našeho vlastního vztahu k sobě samým. Zkus se nad tím zamyslet, nebo třeba zkus najít dětského psychologa a popovídat si o tom s ním. Třeba najdeš nějaké podobnosti v tom, co jsi zažívala již dříve a co zažíváš nyní ve škole. A tím i přijdeš na nějaké možnosti jak se tomu bránit. Třeba začneš víc projevovat svůj vztek vůči nim, nebo jim důrazně řekneš, že to nemají dělat, že to nechceš. Píšeš, že často pláčeš kvůli tomu. Je pochopitelné, že ti to je líto. A na druhou stranu oni druzí to pak z tebe cítí a může je to povzbuzovat v tom, aby s tebou takto jednali. Zkus si víc stanovit své hranice, vnímej, co chceš a co nechceš, co se ti líbí a co nelíbí a neboj se říci „ne“ nebo ty druhé poslat pryč. Zkus vnímat sama pro sebe, kde čerpáš podporu, co máš ráda, co se ti líbí. Vnímej, kdo jsou tví přátelé, koho máš ráda a tak podobně. Prostě posiluj vztah sama k sobě. A to ti pomůže se pak lépe vymezovat těm druhým. Pokud by sis o tom, co se ti děje ve škole chtěla víc podrobně popovídat, můžeš využít náš chat. Ten je anonymní a budeš si psát s dětským poradcem. Třeba spolu přijdete na další konkrétní kroky, co by ti pomohly. Je dobré své starosti sdílet a mluvit o nich. A je moc dobře, že ses rozhodla napsat do poradny. Chat Centra Locika najdeš na www.detstvibeznasili.cz. Je otevřený každý všední den, od 13ti do 17.30ti a v sobotu od 9ti do 13.30ti. Tak neváhej se ozvat, když budeš potřebovat. Držím ti palce, Poradce Centra Locika.

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za důvěru, kterou jsi vložila do své zprávy Alíkovi. Chci ocenit, že si říkáš o pomoc v situaci, kdy Ti není dobře, a kdy prožíváš hrozné pocity. Cením si i toho, že ve chvíli, kdy to nebylo vůbec lehké, ses pořezala jen „málem“.

Píšeš nám, že jsi v prosinci přišla o nejlepší kamarádky, a Tvoje nová nejlepší kamarádka Tě teď taky odkopla - založila si skupinu, kde se baví s jinými kamarádkami. Ptáš se nás, jestli je chyba na Tvé straně a jestli ses ztrapnila.

Umím si představit, že Ti teď může být opravdu hrozně, chápu, že se cítíš odkopnutá. Z toho, co píšeš, nevím, „kde je chyba“. Rozumím tomu, že je to pro Tebe asi teď důležité, ale kde leží pravda, se dá těžko určit. Tím, co jsi napsala kamarádce, jsi ale vyjádřila svoje pocity a myšlenky, a to je ve vztahu dvou lidí důležité, ne trapné. Kamarádce vysvětluješ, neútočíš, to je dobrá cesta k pochopení a porozumění. Má to ale jednu podmínku - že ten druhý chce pochopit a porozumět. Nyní je to tedy na té kamarádce.

Každý se může rozhodnout, s kým bude kamarádit, do jaké party by chtěl patřit, vždycky ale musí jít o to, aby se v tom zúčastnění shodli. Pokud se vám to s kamarádkou znovu povede, budete obě chtít, bude to fajn, ale to se vše uvidí.

Ty to máš nyní náročné, tak Tě chci povzbudit, aby ses o sebe postarala, udělala si nějakou radost, klidně se i pořádně vybrečela. Pokud máš někoho blízkého (doma, jiné kamarádky), můžeš s nimi o tom mluvit; někdy také pomáhá se ze všeho vypsat, třeba do deníku, nebo do dopisu pro kamarádku, kde všechno napíšeš, ale pak ho neodešleš, ale roztrháš nebo třeba spálíš. Rozumím tomu, že by pořezání mohlo ulevit bolesti, kterou prožíváš, ale zkus místo toho něco jiného - pomoci může aplikace Nepanikař nebo Instagramový účet vzkazy_na_tele. Řezání v konečném důsledku vše zhoršuje, a já bych Ti moc přála, aby Ti bylo lépe.

Držíme Ti palce,

Modrá linka

Milá dívko,

děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně s tím, že v tobě vyvolává vztek chování některých spolužáků ve škole. Přijde ti, že se naštveš a vybouchneš snadno a ráda by jsi přišla na to, jak to udělat, aby jsi mohla vztek více kontrolovat a zvládnout. Je moc dobře, že se o to zajímáš a všímáš si toho, co se v tobě děje a na co citlivě reaguješ. Už to samo o sobě je důležitý krok k tomu, aby jsi mohla svůj vztek lépe zvládat. Pozoruješ jaké to jsou situace, na které jsi citlivá a vnímáš, co to v tobě vyvolává. To je moc dobře, že o tom víš. Můžeš pak také zkusit vypozorovat, kdy tě vztek přejde, co ti pomůže aby se zklidnil, co v tu chvíli potřebuješ. Třeba přijdeš na to, že ti pomůže když se z té situace vzdálíš, budeš je ignorovat. Nebo když zaměříš záměrně pozornost na něco jiného. Také je dobré být takovým pozorovatelem sebe sama. Jako když diváci sledují představení a říci si třeba „aha, tak teď tu je taková situace a ta ve mě může vyvolat vztek“. Prostě si udělat takový odstup a víc se od toho odosobnit. Samozřejmě bylo by dobré porozumět tomu, kde jsou kořeny toho, že právě tito spolužáci a takové chování v tobě vztek vyvolává. Je možné, že ti někoho připomíná, třeba chování někoho v rodině, kdy jsi musela vztek na takové chování v sobě potlačovat. A teď ti ho spolužáci otevírají a proto je tak silný. O tom by sis mohla třeba popovídat s vašim školním psychologem, mohl by ti pomoci najít souvislosti toho, co je zdroj této reakce v tobě. I to porozumění ti pomůže vztek lépe zvládat. Pak tu jsou různá cvičení, třeba s dechem nebo třesem rukou, nohou. Určitě najdeš na internetu dobré doporučení, jak zvládnout vztek skrze tělo. Jinak ale je dobré vědět, že vztek je vlastně přirozená reakce. A je pro lidi důležitý, protože je pomáhá chránit před tím, co by je mohlo ohrožovat, ubližovat jim. Vztek sám o sobě není špatný. Proto ho v sobě neodmítej. Pouze se nauč ho odvádět, tzv. ventilovat jinak, jinam. Třeba pohybem. A je moc dobře, že o něm v sobě víš a rozhodla ses hledat v tom pomoc. Držím ti palce, Poradce Centra Locika

Ahoj z Modré linky,

dovedu si představit, že může být velmi zraňující, když se Tvá nejlepší kamarádka více baví s jinými kamarádkami. Je pochopitelné, že jsi z toho teď smutná a máš o vaše přátelství obavy. Zároveň je dobře, že máš pro Naty pochopení, že si přeje přátelit se i s Theou. V každém vztahu, i v tom přátelském, je totiž důležité dát druhému člověku volnost a prostor pro dělání toho, co si on sám přeje. To ale nemusí znamenat, že by tím samotné přátelství ztrácelo na své síle.

Přemýšlím, jestli Naty ví o Tvém strachu, že bys ji mohla ztratit? Chtěla bych Tě podpořit v tom, aby sis s ní promluvila a řekla jí, jak se ohledně celé situace cítíš. Z Tvé zprávy mám pocit, že i Naty na Tobě záleží. Přijde mi proto důležité, aby věděla, že si přijdeš zbytečná, odstrčená. Věřím, že Tě vyslechne. A společně byste pak mohly zkusit přijít na to, jak to udělat, abyste měly obě prostor pro své jiné kamarády, ale zároveň neztratily pouto mezi sebou. Můžeš se nejprve i sama zkusit zamyslet nad tím, co by Ti pomohlo v tom, abys Naty věřila, že i ona Tebe stále vnímá jako nejku? Jestli je to více společně stráveného času? Nebo třeba něco úplně jiného? A zkusit pak Naty o to požádat.

Přijde mi fajn, že máš kolem sebe i další kamarády, na které se můžeš spolehnout. Napadá mě se teď zkusit soustředit i na tato jiná přátelství. A například s kamarády vymyslet nějakou zábavnou aktivitu, kterou byste si společně užili, a při které bys mohla přijít na jiné myšlenky.

Pokud cítíš, že prožíváš úzkosti a deprese, ráda bych Tě podpořila, aby sis o svých pocitech a o celé situaci promluvila s nějakým dospělým, kterému důvěřuješ. Například s rodiči, oblíbenou učitelkou nebo třeba školní psycholožkou pokud u Vás ve škole působí. Takové pocity můžou někdy potkat každého z nás, bez ohledu na věk. Přijde mi ale důležité, abys na ně nezůstávala sama a měla možnost se s nimi někomu svěřit.

Popřípadě jsme Ti k dispozici i my na Modré lince modralinka.cz

Pěkné dny,
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

z Tvých řádků vnímám, že Ti na Tvých kamarádkách opravdu záleží. Je od Tebe ohleduplné, že se snažíš vztah mezi nimi zlepšit. I když od k3 není pěkné, že k1 před k2 pomlouvá za jejími zády, je na každém člověku (teď tedy hlavně na k2), koho si za svého kamaráda vybere, a s kým se rozhodne nadále nekamarádit.

To, co teď pro svou kamarádku Ty sama můžeš udělat, je být jí oporou v těžké chvíli a vyslechnout ji, pokud to bude potřebovat. Dát jí tak najevo, že Ty tu pro ni jako kamarádka stále jsi a může se na Tebe spolehnout. Případně jí zkusit dodat odvahu k rozhovoru s k2 ohledně jejich přátelství.

Můžete také společně vymyslet i nějaké aktivity, které by Vás obě bavily, a které by kamarádku rozveselily a přivedly na jiné myšlenky. Ať už například společná procházka, kino nebo třeba přespávačka. Pokud bys chtěla, můžeš nabídnout i k2 jestli by se k Vám dvěma nechtěla přidat, abyste si užili společnou zábavu jen ve třech bez k3. Holky by tak zároveň mohly mít prostor si spolu vše vyříkat. A zjistit tak, jestli obě o společné kamarádství stále stojí a případně, co pro něj samy mohou dál udělat.

Můžeš také kamarádce nabídnout aby se obrátila na nás na Modré lince - modralinka.cz, pokud by si chtěla o celé situaci a o smutku, který teď prožívá, s někým více promluvit.

Pěkné dny,

Modrá linka

Milá dívko,

děkujeme za důvěru. Je moc dobře, že ses rozhodla se svěřit do poradny a napsat o tom, co tě trápí. Ten kluk se k tobě opravdu nezachoval dobře, nikdo nemá právo ti říkat takové věci, co on napsal. Je celkem pochopitelné, že se tě to dotklo, že tě to bolelo. Myslím, že by bylo dobře, aby jsi to řešila. Bylo by fajn, kdyby ses mohla teď svěřit někomu ve tvém okolí a říci mu, co prožíváš. Možná by jsi mohla o tom, co se ti stalo a jak ti z toho je, říci vašemu školnímu psychologovi. Ten by měl umět naslouchat a brát vážně to, s čím se mu svěříš. Máš právo na své pocity a je potřeba je brát vážně. Vůči tomu klukovi se teď nejlépe chovej úplně neutrálně, nevšímej si ho. Nejspíš vůbec neví proč ti to napsal. Ale to neznamená, že tě to nemůže stále vnitřně trápit. Pokud by jsi o tom chtěla napsat víc, můžeš se svěřit třeba i na nějaký chat pro děti. Ten je anonymní, jsou zde dětští poradci a budou si s tebou psát o všem, co potřebuješ. Podrobně to s tebou rozeberou a třeba i dostaneš nějakou radu k tomu, jak se s tím vyrovnat a najít úlevu. Chat najdeš na www.detstvibeznasili.cz. Je to chat Centra Locika. Je otevřený každý všední den od 13ti do 17.30 a v sobotu od 9ti do 13.30ti. Držím ti palce aby jsi brzy našla úlevu a klid. Poradce Centra Locika

Milá dívko,

svěřuješ se poradně s tím, jak prožíváš vztahy mezi spolužačkami ve své třídě. Je patrné, že máš kvůli tomu jak se chovají v sobě hodně vzteku. A je dobře, že o něm mluvíš a otevřeně ho vyjadřuješ. Nejlepší bude ty osoby, které ti přijdou namyšlené, ignorovat, nevšímat si jejich chování. Uvědom si, co tě na jejich chování takto štve a v čem jsi jiná ty a osoby, se kterými se ráda bavíš. Může ti to pomoci k lepšímu poznání sebe sama a pochopení toho, co ti je a co není příjemné v chování druhých. A zaměř se na ty osoby, které ti jsou sympatické a jejich chování ti vyhovuje. Těm věnuj svou pozornost. Určitě máš své zájmy, chodíš možná do nějakého kroužku a zde potkáváš osoby, které mají podobné zájmy jako ty. V každé skupině, kde se nacházíme nám někdo vyhovuje a někdo ne. A je dobré se to učit, pro svůj dospělý život, jak s kým mluvit či nemluvit a jak se ke komu chovat. Je to taková škola mezilidských vztahů. Tak ti v tom držím palce. Poradce Centra Locika

Zdravíme Tě z Modré linky,

děkujeme za Tvůj dotaz Alíkovi. Trápí Tě, že Tvoje kamarádka má jiný názor na film, který Ty máš ráda. V této souvislosti nám pokládáš dvě otázky.

Odpověď na Tvoji první otázku je jednoduchá: je naprosto normální a v pořádku, že máš ráda Lociku. Bylo by to v pořádku, i kdybys byla starší. Filmové příběhy každého oslovují jinak, jiným způsobem se dotýkají jeho srdce i mysli. Hodně lidí se například v dospělosti vrací k pohádkovým příběhům, a nachází v něm to, co v životě potřebují. Za to, že máš ráda Na vlásku, se určitě stydět nemusíš.

Kamarádce můžeš říct to, co jsme Ti napsali. Že je v pořádku, když ona má ráda Harryho Pottera, že to tak bereš, a byla bys ráda, kdyby i ona brala v pohodě to, že Ty máš ráda Lociku. Můžeš jí popsat svoje pocity, které se v Tobě odehrávají, když se k Tobě chová tak, jak píšeš, a požádat ji, aby to nedělala. Jak bude reagovat, nevím, ale Ty budeš vědět, že jsi pro to udělala, co jsi mohla.

Přejeme Ti pěkné svátky, třeba i s Tvým oblíbeným filmem.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za Tvůj dotaz Alíkovi. Chci moc ocenit, že chceš pomoci kamarádce‚ která je nešťastně zamilovaná. Je moc dobře, že v Tobě má kamarádka oporu.

Nešťastné lásky dovedou opravdu hodně potrápit, ale zároveň patří k životu. Někdy to opravdu dlouho trvá, než se člověk dá dohromady. To, co pomáhá, je věnovat se sama sobě, dělat si radost, zaměřit se na to, aby mi bylo se sebou dobře. Je úplně v pořádku se z nenaplněné lásky vyplakat, vypsat, uzavřít ji. To všechno ale závisí na tom, jestli člověk chce a jestli toho je schopen.

Kamarádce můžeš klidně dát přečíst naši odpověď. Může se na nás obrátit i sama, nebo může vyhledat i odbornou pomoc, například školního psychologa - zejména tehdy, pokud by jí nenaplněné zamilování dělalo problémy zvládat běžné denní povinnosti.

To, co kamarádka udělá, je jenom na ní, a také je to její odpovědnost (nebo také i jejich rodičů), ne Tvoje. V Tobě může mít podporu a oporu. Můžeš jí naslouchat, povzbudit nebo s ní jen tak být v tom, co prožívá. To může být samo o sobě důležité.

Přejeme pěkné sváteční dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

zvažuješ, jestli a případně jak ukončit kamarádství s Tvými bývalými spolužačkami. Vaše vztahy se hodně změnily, i Ty sama i ony se změnily. Pokusy o vídání se byly, ale ne takové, jaké by sis představovala. Zní to, že sis prošla a možná i teď procházíš náročnějším obdobím, které může přinášet spoustu změn, třeba i v přátelských vztazích. Kamarádství/přátelství přináší často společnou pohodu, radost, touhu trávit spolu čas, zabývat se věcmi, které vás baví, ale taky vyslechnutí a pomocnou ruku v těžkých chvílích. Zároveň se kamarádství nezjeví „jen tak“ a najednou vše funguje, ale buduje se společnými zážitky, poznáváním druhého a vzájemnými sympatiemi - pokud to tak obě strany chtějí a něco pro to dělají. Stejně tak Ty, pokud cítíš, že bys do vztahů s kamarádkami ještě ráda vložila kus svého úsilí a dala tomu šanci, tak věřím, že něco společného postupně najdete a třeba se začnete přibližovat víc. Na druhou stranu ne každý si sedne s každým a s někým nám to kamarádství zkrátka nejde. Můžeš se rozhodnout i naopak do toho už nejít, ukončit to aktivně anebo to nechat pomalu odeznít tím, že se váš kontakt bude zmenšovat. Neumím a ani nechci Ti radit, jak v tom pokračovat. Ty sama nejlépe poznáš, jak bys to měla nejradši dál - upřímně sama k sobě i k nim. Je normální, že to ještě teď třeba nevíš jistě a váháš, zvažuješ. Postupem času přijdeš na to, jak dál. Často nám přijde, že musíme něco posunout, rozhodnout, ale je taky možné, že to má ještě čas, když ohledně toho cítíš ještě nejasnosti. Říkám si, že možná by pomohlo svěřit se s tím, co kolem toho zažíváš, ještě někomu dalšímu v Tvém okolí, komu důvěřuješ. Můžeš si tak uspořádat myšlenky nahlas. Jsme tu pro Tebe i na Modré lince (https://www.modralinka.cz/) na telefonu nebo chatu, je tam větší prostor pro sdílení.

Je mi líto, že pro Tebe návrat do školy byl takový, jaký popisuješ. Nyní zkoušíš ale jinou formu vzdělávání. Ať už to bude dál jakkoliv, budu moc držet palce, aby sis v tom našla klid a pro Tebe příjemný způsob učení, který Tě naplňuje, dává Ti smysl a zároveň Ti umožňuje udržovat si psychickou pohodu.

Co nejhezčí jarní dny přeje,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

oceňuji, že přemýšlíš nad tím, jak zachránit kamarádství s Jančou. Je mi líto, že se teď více baví s jinou spolužačkou. Umím si představit, že Ti to je asi líto anebo můžeš mít spoustu jiných dalších emocí, a to je v pořádku. Říkám si také, že v tomto životním období, kolem puberty, se občas stává, že vztahy se proměňují, člověka může zaujmout najednou někdo jiný, než s kým se doposud bavil nejvíc. Myslím si, že to nemusí nutně znamenat, že by Vaše kamarádství bylo u konce, někdy je to jen chvilková změna anebo je možné, že se z dvojice kamarádek stane trojice a vznikne tak parta.

Vnímám ale, že se cítíš odstrčená a je moc dobře, že si toho všímáš. Myslím si, že stojí za to takhle to říct Tvé kamarádce Janči. Může pomoci v klidné chvíli s ní promluvit a říct jí co nejupřímněji, jak na Tebe celá situace působí, podobně jako jsi to napsala nám. Uvidíš, jak na to zareaguje a i podle toho možná poznáš, jestli pro Tebe bude mít cenu na vztahu ještě dále pracovat. Věřím, že Tvou kamarádku bude zajímat, jak Ti je a můžete společně najít cestu, která bude vyhovovat všem. Kdyby se to nepodařilo, i to se někdy stává a jsem ráda, že máš ještě jinou kamarádku, která Ti třeba bude oporou. Někdy pomůže také svěřit se někomu blízkému, komu věříš, třeba rodičům, staršímu sourozenci anebo právě té druhé kamarádce ze třídy.

Držíme Ti palce,

Modrá linka