Ahoj z Modré linky,

rozumím tomu, že by sis ráda našla kamarády nebo kamarádky a je mi líto, že se Ti to zatím nedaří. V mé odpovědi Ti nedokážu dát nějaký přesný návod na to, jak si kamarády najít, protože takový návod neexistuje, každý jsme jiný a každému nám může fungovat něco trochu jiného. Ráda bych s Tebou ale sdílela některé myšlenky a nápady, které mi běžely hlavou při čtení Tvého dotazu.

Všimla jsem si, že pozoruješ své chování vůči druhým a dáváš mu nějaké názvy. Ať už to dřív byl introvert, teď spíš sociální fobie anebo že jsi melancholik. A napadá mě u toho, že někdy může být na škodu napasovat se do nějaké takové škatulky. Je určitě přirozené, že se snažíme věcem rozumět, pojmenovávat je a hledat souvislosti. Nicméně takové nálepky jako introvert a podobně mohou způsobit, že se s takovým označením sžiješ natolik, že Ti to pak může bránit dělat některé věci, třeba hledat kamarády, zapojovat se do rozhovorů, někoho oslovit. Nemusí to tak být, jen o tom přemýšlím. Byla by škoda, kdyby ses kvůli nějakému označení ochudila o zážitky s kamarády. Je v pořádku, pokud méně mluvíš anebo se více stydíš. I přesto můžeš najít kamarády, překonávat se, oslovit někoho ve škole, snažit se seznámit. Píšeš, že ta fobie není až tak vážná a vlastně ani nevím, kdo Ti potvrdil, že ji máš...

V Tvém dotazu mi přišlo důležité, jak jsi popisovala, že se lišíš od ostatních, nemáš stejné zájmy, jinak se oblékáš, nelíčíš se a vlastně ani nechceš, nejsi na to. Je podle mě v pořádku, abys byla sama sebou, i když to znamená, že se odlišuješ od ostatních. Někdy se může stát, že to okolí nepřijme. Píšeš, že by se s Tebou holky možná víc bavily, kdyby ses líčila a nosila víc černou. Možné to tak opravdu je. Co to ale říká o jejich charakteru, pokud si vybírají kamarádky podle vzhledu? Přála bych Ti kamarády, kterým bude jedno, do jaké barvy se oblékáš, ale budou se s Tebou bavit proto, jaká jsi. Každý z nás je něčím jedinečný a věřím, že dokážeš zaujmout jinými přednostmi. Navíc jsi i psala, že se Ti ty holky zdají namyšlené, to nezní, že bys s nimi chtěla kamarádit. Myslím, že je prima nápad, jak píšeš, že bys zkusila hledat kamarádky mimo tu partu. Píšeš, že jsi vybíravá, u každého vidíš problém. Říkám si, že je v pořádku mít své požadavky na to, s jakými lidmi se chceš bavit. Zároveň všichni máme chyby a můžeme se s druhými bavit a mít je rádi i přes tyto chyby. To záleží na Tobě, co je pro Tebe přijatelné. Třeba by se to, co Ti teď vadí, nezdálo tolik důležité, kdybys ty lidi poznala blíž.

Ve třídě se Ti líbí kluk, ale kvůli sociální fobii mu to nemůžeš říct. Můžeš zkusit popřemýšlet o tom, co by Ti pomohlo sebrat odvahu a oslovit ho. Nemusíš mu hned říkat, že se Ti líbí, prozatím si můžete jen povídat, domluvit se a jít spolu třeba ven. Něco víc může přijít až postupně, nemusíš na sebe tlačit.

Držíme Ti palce.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za důvěru, se kterou nám píšeš. Kamarádky komentují, jak jim přijde Tvůj vzhled, na začátku jsi to brala jako srandu, teď už to ale přehání a vadí Ti to. Začínáš si být sama sebou nejistá. Zvažuješ, že se s nimi přestaneš bavit, zároveň o ně nechceš přijít.

Mrzí mě, že Ti teď kamarádky říkají něco, co Ti vadí a zraňuje Tě. To si nezasloužíš.

Určitě se s tím ale něco dá zkusit dělat. Říkám si, že možná kamarádkám nedošlo, že to pro Tebe už není sranda. Mohla jsi to mít na začátku jinak než teď. To, že si ze sebe umíme udělat srandu, je fajn, ale je taky dobře, že už jsi pocítila svou hranici, za kterou Ti v tom fajn není.

Chtěla bych Tě povzbudit, abys kamarádkám otevřeně řekla, že Ti vadí, když mají tyhle komentáře. Každý máme jiný typ postavy, v pubertě se taky hodně mění, bývají různá období, ve kterých se můžeš cítit více či méně ve svém těle spokojeně. Neznamená to ale, že by si mohly holky dovolovat narážky, které Ti vadí. Neboj se v tom vymezit – říct jim konkrétně, co jsi od nich slyšela, co kolem toho cítíš a jak bys to chtěla dál. Možná budete mít společnou chvíli po škole anebo máte jiné společné aktivity, kde by se na to dal vyhradit prostor a tyto věci si ujasnit? Zasloužíš si zažívat kamarádství bez posměchu nebo nepříjemných narážek.

Držíme palce,
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je fajn, žes potkal někoho, s kým si tak rozumíš. Na Tvou otázku však neumím odpovědět, neznám žádné takové statistiky. Spíše Tě chci podpořit, aby sis užíval společnosti stejně naladěného spolužáka.

Prima dny Ti přeje
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

chápu, že je Ti líto, když se s Tebou kamarádka přestává bavit. Někdy se stává, že se cesty kamarádů rozcházejí. A vůbec to nemusí být něčí vina, prostě se vyvíjejí každý jiným směrem. Sama píšeš, že toho s kamarádkou moc společného nemáš. Jakákoli ztráta je potřeba odtruchlit, odsmutnit. Můžeš klidně plakat, když je Ti to líto. Chci Tě ale povzbudit v tom, abys dál žila svůj život, věnovala se svým povinnostem, i koníčkům. A zároveň se rozhlížela kolem sebe. Ve třídě máš více spolužáků, možná si s někým z nich můžeš rozumět více, než se svou původní kamarádkou. Ono to někdy může chvíli trvat, než člověk potká lidi, se kterými si opravdu rozumí. I kdyby se nikdo takový nenašel přímo ve Tvé třídě, třeba jsou nějací fajn lidi v jiné třídě nebo tam, kde bydlíš, případně v nějakém kroužku. V kroužcích se hledají kamarádi snadněji, protože mají společné zájmy. Zkus to tedy nevzdávat.

Bezstarostné dny Ti přeje
Modrá linka

Ahoj z Modré linky.

je moc dobře, že si pro sebe hledáš podporu v těžkých chvílích. Z Tvého dotazu jsem pochopila, že je toho teď opravdu hodně, co se ve Tvém životě děje - ve škole i na kroužku se Ti posmívají, rozešla ses s klukem, kterému navíc jiná holka o Tobě vykládá lži a ani doma to není nic moc, dokonce mámu vnímáš jako začátek problémů.

Je mi líto, že tohle ve svém životě teď prožíváš. Není v pořádku, aby se Ti kdokoliv posmíval, takové chování si nezasloužíš. Moc oceňuji, že jsi o tom mluvila se školní psycholožkou, představuji si, že nebylo snadné se jí svěřit. Nejsem si jistá, kolikrát jsi u ní byla a zda k ní ještě dál chodit budeš. Pokud je přímo u Vás ve škole, měla by právě ona ve spolupráci s učiteli dál řešit, aby se k Tobě takto děti nechovaly. Může Ti dát nějaká doporučení, jak v případě posmívání reagovat a můžete o tom spolu dál mluvit. Zároveň je dobré, aby učitelé dali najevo spolužákům, aby s tím přestali a upozornili je, co to pro ně bude znamenat, když nepřestanou. Kdybys měla pocit, že to ve škole nikdo z dospělých neřeší, můžeš se obrátit ještě i na ředitelku/ředitele anebo potom na dalšího dospělého z Tvého okolí, který by mohl do školy jít a probrat to s učiteli. Psala jsi, že mámě se svěřovat nechceš, to je mi líto. Je někdo jiný dospělý, komu věříš? Táta, babička, teta? Je moc důležité, abys na to nebyla sama. I naše linka je Ti nadále k dispozici, lépe však na telefonu anebo chatu, kde můžeme jít více do hloubky, vzájemně se doptávat a lépe tak reagovat na to, co potřebuješ (www.modralinka.cz)

Co se týče Tvého bývalého kluka a že mu nějaká kamarádka o Tobě lže... Vím toho o situaci velmi málo na to, abych Ti dávala jednoznačnou radu. Věřím, že Ty sama tušíš, co bys chtěla udělat, co by mohlo pomoci, možná jsi o tom sama přemýšlela. Napadá mě, že nejjednodušší by mohlo být promluvit přímo s ním a říct mu, jak to máš. Ale Tvoje povinnost to není a kdyby se Ti to už dál řešit nechtělo, i to je v pořádku.

Držíme Ti palce, abys pro sebe našla vhodnou podporu.
Modrá linka

Ahoj,

oceňuji, že si všímáš toho, jak se chováš ke kamarádce ve škole a přemýšlíš o tom, co s tím. Nejsem si jistá, jestli jsem Tě pochopila správně, raději to shrnu. Mimo školu se s kamarádkou bavíš normálně, ale ve škole si z ní děláš srandu a připadá Ti, že ji to možná zraňuje i když nedává nic najevo. Děláš to zřejmě kvůli tomu, že Tě štve, co kamarádka říká v hodinách a také kvůli spolužákům, kteří Tě nemají rádi, protože se s kamarádkou bavíš.

Je podle mě moc dobře, že si uvědomuješ takové souvislosti a přemýšlíš o tom, jak se asi Tvá kamarádka cítí. Lidé často nedávají najevo, když jim něco ubližuje, takže moc oceňuji, že nad tím uvažuješ, přestože kamarádka se tváří, že je vše v pořádku. Napadá Tě, že by ses s ní nejraději nebavila, aby to ve škole bylo jinak a abys jí neubližovala, ale současně Ti to jen tak nejde. Tomu rozumím, asi by to bylo zvláštní, kdyby ses s ní jen tak přestala bavit bez nějakého vysvětlení. Říkám si proto, jestli je pro Tebe možné s kamarádkou si co nejotevřeněji promluvit a říct jí, jak se cítíš. Klidně podobně, jako jsi to napsala nám. Můžeš se jí zeptat, co si o tom myslí ona a jak se cítí ve třídě. Také je v pořádku, aby ses jí zeptala na to, co říká v hodinách. Můžeš jí říct o tom, že Tě to někdy rozčiluje, protože tomu nerozumíš. Třeba Ti to kamarádka nějak vysvětlí. K přátelství patří i debaty o nepříjemných věcech. Může to být těžké a možná z toho budeš nervózní, ale obvykle pokud se o podobných věcech nemluví, udělá to ve vztahu neplechu. Může pomoct také promluvit si o tom s někým, komu věříš a nebýt na to sama.

Přejeme Ti, abyste s kamarádkou dokázaly mluvit o tom, co se děje.
Modrá linka

Ahoj,

období kovidového lockdownu zasáhlo hodně dětí, nejsi sama, kdo prošel tímto obdobím a cítí na sobě následky, změnu oproti minulosti. Mnoho dětí má po lockdownu psychické následky.
Mrzí mne, že máš nyní méně kamarádek. Vidíš, jak se spolužáci baví a sleduješ je z lavice, zatímco dříve ses k nim vždy přidala. Nemohu takto na dálku po internetu posoudit, zda jsi skutečně introvert nebo Ti v zapojení se do zábavy vadí nějaký ostych se „odvázat“. Máš obavu ze školy v přírodě, že se tam nebudeš bavit tak, jak by sis ráda představovala. Hledáš podporu v Alíkově poradně, ale toto složité téma vztahů a komunikace, sociálních kontaktů, je pro poradnu dosti náročné. Neměla bys se svými myšlenkami zůstávat sama, zkus se obrátit na někoho dospělého, komu věříš, třeba rodiče, prarodiče, oblíbenou učitelku, vedoucí kroužku...Máte-li na své škole psychologa, můžeš se obrátit i na něj.

Přejeme Ti, ať se Ti daří.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

svěřuješ se nám s tím, že se často cítíš sám. Je mi moc líto, že prožíváš samotu, která pro Tebe není příjemná. Může být tíživá, bez radosti, můžeš kolem toho zažívat spousty další pocitů, kterými může být těžké projít. Jsem moc ráda, že jsi napsal a hledáš si způsoby, jak to zkusit změnit. To je moc fajn první krok - být otevřený k druhým. Cest je určitě víc a bude to chtít i Tvou odvahu se po nich vydat. Napadá mě, kdo se Ti vybaví, když se řekne „můj blízký člověk“ anebo „člověk, kterému věřím“? Je to někdo z Tvé rodiny, někdo z kamarádů, někdo ze školy, z volnočasových aktivit? Když se cítíš sám, není vůbec ostuda se tomuto člověku ozvat - jak se asi má, co dělá, a Ty mu můžeš povědět, co se děje teď u Tebe. Můžete si spolu napsat, zavolat, jít někam ven, naplánovat si něco společného na později. Je někdo, koho bys mohl jít navštívit? Dalšími místy, kde se dá blíž potkat s ostatními jsou třeba škola (během přestávek, společných projektů) anebo kroužky - navštěvuješ teď nějaké anebo Tě láká do nějakého nového chodit? Zkus to probrat s rodiči a můžeš začít klidně něco nového, co do Tvého života přivede další lidi, snad časem kamarády. O tom všem si můžeš popovídat podrobněji, nebo napsat i v online poradnách, jsme tu pro Tebe anonymně na Modré lince (https://www.modralinka.cz/) anebo na Lince bezpečí (https://www.linkabezpeci.cz/). Neboj se ozvat. Možná i jarní dny přinesou víc možností, jak se potkávat s lidmi, možná rád chodíš na procházky, na hřiště, sportuješ venku, snad Ti to otevře další možnosti, jak být spolu.

Ať máš brzy hezčí dny přeje
Modrá linka

Milá dívko,

děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně s tím, že ti máma nedovolí nosit oblečení a používat kosmetiku stejnou jako používají. A také tě trápí to, že se ti hodně mastí vlasy a ty nevíš co s tím. K tomu bych ti doporučila, abys to řešila s lékařem. Třeba potřebuješ šampon s nějakým léčebným, antibakteriálním přípravkem. Určitě to není nic neobvyklého, ve tvém věku, že se začnou vlasy více mastit. Je to spojené i s dalšími tělesnými změny a tvým vývojem. A pomoc určitě existuje. A k tomu, co píšeš jako druhé - zkus si s mámou o tom v klidu promluvit. Řekni jí po pravdě, jak se ve třídě, mezi ostatními dívkami cítíš. Je to pochopitelné, že bys nyní ráda zapadla mezi své vrstevníky a můžeš se takto cítit vydělená. Samozřejmě to, jaké máš vztahy s druhými by nemělo záležet na tom, co nosíš či nenosíš. Ale je pochopitelné, že nyní je to pro tebe důležité. Mamka může mít pravdu v tom, že není potřeba abys napodobovala ostatní ve všem, co u nich vidíš. A je dobré si uchovat svůj názor a svou osobitost. Nemusíš se ve všem přizpůsobovat. Na druhou stranu je potřeba vypadat tak, aby ses cítila dobře a sebejistě. Zkus si o tom v tomto duchu s mamkou promluvit. Třeba by ti i mohla poradit, jak to máš udělat, co by si tedy představovala ona a co by dělala ona, na tvém místě.
Držím ti v tom palce. Poradce Centra Locika

Ahoj z Modré linky,

je fajn, že chceš podpořit kamaráda, který se trápí po rozchodu. Myslím si, že nabídnout mu svou společnost, dát mu možnost se vypovídat či dělat společně nějaké aktivity, je dostatečná pomoc. Jestliže máš dojem, že ho spíše otravuješ, jak Ty sama píšeš, potom se ho na to klidně můžeš zeptat. Můžeš mu prostě na rovinu říct, že bys ho chtěla podpořit, ale vlastně nevíš jak. Tak si on sám může říct, co potřebuje.

Zároveň Ti chci napsat, že to, že je smutný, není špatně. K životu paří i situace, kdy nám smutno je. Rozchod je ztráta a ztráta potřebuje čas, aby si ji člověk „odsmutnil“ – odtruchlil. Takže je možné, že kamarádovi pomáháš dostatečně, přestože je i nadále smutný. S takovýmto smutkem skutečně pomáhá i čas.

Prima dny Tobě i kamarádovi přeje
Modrá linka

Ahoj,

je fajn, že jste se s kamarádem dokázali vzájemně omluvit po tom, co mezi Vámi došlo k nedorozumění. Rozumím tomu, že by ses ním chtěla začít znovu bavit, není na to ale bohužel žádný jednoznačný recept. Napadá mě, že bys mohla kamarádovi říct, že Tě mrzí to, že se spolu nebavíte a chtěla bys s ním zas kamarádit. Pokud ale nebude chtít, nejde nikoho nutit k ničemu, co nechce. Odmítnutí může být někdy bolavé a je pochopitelné, že je z toho člověk smutný nebo naštvaný. Někdy se cesty lidí v průběhu života rozchází a občas i dlouhodobá přátelství končí. Někdy zas vztahy potřebují čas, aby se urovnaly. Uvidíš, jak kamarád zareaguje, když mu dáš najevo, že by ses s ním chtěla znovu bavit.

Držíme Ti palce

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

rozumím tomu, že je Ti smutno z toho, když máš dojem, že se o Tebe kamarádka nezajímá. Z toho, co píšeš, to tak být může. Také ale nemusí. Možná se ze strany Tvé kamarádky nemusí jednat o nezájem, třeba prostě neví, jak Tě podpořit, co říct. A proto se možná snaží odvést pozornost jinam.

Chci Tě proto podpořit v tom, aby sis o tom s kamarádkou úplně normálně popovídala. Ve chvíli, kdy odvede pozornost jinam, se jí můžeš zeptat, jestli ji to nezajímá. Také jí můžeš říct, co bys potřebovala nebo chtěla. Například o tom víc mluvit, obejmout, když Ti není dobře či cokoli jiného. A pokud bys opravdu zjistila, že se o Tebe nezajímá, můžeš jí klidně říct, že Ti to vadí a uvidíš, jak zareaguje. V případě, že o Tebe zájem neprojeví a pro Tebe je to důležité, potom asi stojí za to zvážit si, jestli si nenajít jinou kamarádku.

Přejeme Ti hezké dny
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

s kamarádem se teď nebavíte, máš pocit, že žárlí na lidi, se kterými se bavíš Ty a snaží se je dostat na svou stranu. Rád bys, aby toho nechal.
Z Tvého psaní mi není jasné, jestli se s ním nechceš už vůbec bavit, anebo máte teď období, kdy se bavíte prostě méně. Mezi kamarády to tak může být, že v různém čase se bavíte s jinými víc, protože si zrovna máte více co říct, řešíte společné věci apod. Není to nic, co by bylo k výčitkám. Zkouším si představit, že se kamarád může cítit tak trochu na druhé koleji a „hlásí se“ o Tvou pozornost, třeba i tak že se snaží upoutat lidi, se kterými se bavíš. Ty máš jistě volbu se bavit s tím, s kým chceš, zároveň se nedivím, pokud se to stalo třeba náhle a kamarádovi chybíš. Musí si zvykat na to, že to je mezi vámi teď jinak, že jste si vzdálenější. Každý to bere jinak, každý potřebuje na takové změny jinak dlouhý čas. Říkám si, že byste si zasloužili se o tom společně pobavit – jaké máš Ty představy o vašem dalším kontaktu, co Ti vadí, co bys rád jinak, a naopak zase pak Ty můžeš vyslechnout jeho. Mohlo by to celou věc vyjasnit a zklidnit. Bude se to časem různě vyvíjet a měnit, a to je normální. Můžeš ho oslovit/napsat mu, abyste se potkali a popovídali. Možná máš v okolí jiné kamarády, kteří vás oba znají, neboj se to probrat i s nimi a vyslechnout jiný pohled.

Držíme palce a přejeme hezké dny.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

mrzí Tě, že už to není mezi Tebou a kamarádkou takové jako předtím – našla si kluka a přijde Ti, že tím vaše kamarádství hodně ztratilo. Nedivím se, že Tě ta změna tak zasáhla. Zní to, že jste byli zvyklí být hodně spolu a věnovali jste si spoustu pozornosti, chodili jste ven. Asi Ti ten čas hodně chybí, to je pochopitelné. Říkám si, že skloubit a rozdělit čas mezi kamarády a partnery – kluky, se kterými teď začaly Tvoje kamarádky chodit, je asi náročné. Určitě se to dá, ale chvíli se to možná bude ustalovat. Často to, co je nové, láká k objevování, a pokud je kamarádka, jak píšeš, zamilovaná, tak není vlastně divu, že má svého kluka teď „plnou hlavu“. Kamarádství může získat dost jinou podobu. Zároveň to neznamená, že zmizí úplně, pokud obě strany nebudou chtít. Říkám si, že možná je spousta věcí ohledně toho, co teď zažíváš a chtěl bys je říct i kamarádce. Neboj se jí to všechno povědět a uvidíš, co ona na to. Snad uslyší, že Ti na ní záleží a třeba najdete způsoby, jak to zkusit lépe skloubit. Můžeš se s tím svěřit i jiným kamarádům a celou věc brát i jako možnost mít čas i víc na ně. Můžeš třeba napsat někomu, s kým ses už dlouho neviděl, někomu, koho bys rád víc poznal. Nezapomínej taky na svůj volný čas a pro Tebe příjemně strávené chvíle, ať už s rodinou anebo o samotě.

Ať máš co nejhezčí dny přeje
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

trápí tě vzdálení se od kamarádky. Bavíte se už opravdu dlouho, teď se ale něco změnilo a ona se poslední měsíc baví víc s jinými holkami ze třídy. Už jsi jí říkala, že Ti to vadí, ale ona Tě nechce ztratit.

Říkám si, že to pro Tebe a vaše kamarádství musí být velká změna. Nedivím se, že Tě to štve. Na druhou stranu je běžné, že jsou v přátelství období, kdy se od sebe vzdálíte a nemusí to hned znamenat, že vaše přátelství skončilo. Je to přirozená potřeba - být v kontaktu i s dalšími vrstevníky a poznávat víc do hloubky nové lidi. Říkám si, že možná to teď Tvoje kamarádka tak potřebuje. Je to do nějaké míry normální, že ve vztazích jsou období, kdy se bavíme víc s jedním než s druhým. Možná zrovna řešíme podobná témata, máme v něčem k sobě blíž. Právě pro to všechno bývá moc přínosné potkávat se a bavit se i s ostatními lidmi. Neznamená to, že někdo je lepší nebo horší. To nejde srovnávat. Jde jen o to, že nám různí lidé mohou do života přinést různé věci, inspirovat nás, něco nás naučit, jinak s námi jednat.

Máš plné právo to s kamarádkou ještě celé probrat a upřímně jí sdělit, co Tě štve, z čeho máš obavy a jak by sis to představovala jinak. Uvidíš, co ona na to. Říkám si, že hloubka vašeho přátelství může být dost veliká, když k sobě máte od první třídy blízko. To je moc vzácné. Neznamená to, že to je všechno zničeno, když se váš kontakt teď poslední měsíc změnil. Máš taky možnost si dát „odstup“ od toho všeho, jak píšeš. Můžeš zkusit věnovat víc pozornosti sama sobě a dělat věci, co máš ráda, můžeš si zkusit o tom všem, co se Ti honí hlavou, psát deník, možná budeš mít víc prostoru trávit čas s blízkými z rodiny anebo jinými kamarády.

Držíme palce, abyste mohli s kamarádkou anebo i s ostatními kamarády trávit dny, které pro Tebe budou příjemné a budeš v nich zažívat blízkost.

Modrá linka