Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkova poradna

    Na otázky odpovídají

    pracovníci linky důvěry Modrá linka, psycholožka BáraV, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze čtenáři mladší 15 let.

    Kamarádi

    Ahojte,mm problém s kamarádkou.
    Je to moje nová spolužačka a ona si myslí,jak ji mám strašně ráda a jak si myslim,že je super. Já si to ale nemyslím. Nemám ji moc ráda, ale newím,jak ji to mám říct

    holčičí pohlaví, 11. února

    Ahoj,
    popravdě příliš nerozumím tomu, proč toužíš své spolužačce říci, že ji nemáš ráda. Je určitě nutné, aby to věděla? A abys jí na rovinu řekla, že ji nemáš ráda? To mi připadá poměrně drsné. Předpokládám, že ti lezou na nervy některé její zvyky, chování, či názory. Nebylo by tedy taktnější a citlivější upozornit ji pouze na tyto dílčí zlozvyky, které by mohla změnit a napravit, místo toho, abys jí rovnou vpálila, že ji nemáš ráda? Tak bys jí mohla dát šanci, aby se nad svým chováním zamyslela, napravila ho a třeba tím časem získá i tvé sympatie.
    Měj se hezky!
    Bára

    Kamarádi

    Ahoj. Přijde mi že mi jedna holka dělá naschvál. Vždycky když si na whatsappu uděláme třídní skupinu, tak si chvíli píšeme, je to v poho a pak mě jen tak vyhodí a vždycky mi na to napíše: „jen tak" a pak mi volá (většinou ještě s někým) a vždycky odběhne od kamery a típne to ( a ten druhej taky). Jsem z toho smutná, protože mi přijde jako že mě nikdo nemá rád :(

    holka, 11 let, 8. února

    Ahoj,
    chování spolužačky, které popisuješ, skutečně není v pořádku a není na něm nic hezkého. Není vůbec divné, že se ti nelíbí a že jsi z něj smutná. Myslím, že nejlepší by bylo promluvit si se spolužačkou o tom, proč se k tobě takto chová. Řekni jí, že ti její chování není příjemné, že tě mrzí a byla bys ráda, aby se k tobě začala chovat lépe. Zeptej se jí, co ji k takovému chování vede. Možná se dozvíš o nějaké překvapivé příčině. Třeba ti tímto hloupým způsobem „oplácí“ něco, cos jí provedla ty, nebo něco podobného. Stejně tak si můžeš o jejím chování promluvit s kamarády, které máš ve třídě. Píšeš, že tě vyhazuje z třídní skupiny, tak můžeš požádat kamarády, aby se tě zastali a řekli oné spolužačce, že její chování je nehezké a měla by se nad sebou zamyslet.
    Měj se hezky!
    Bára

    Kamarádi

    Ahoj Alíku. Dneska jsem udělala pořádnou kravinu a to, že jsem kamarádce snědla svačinu. Sice jsem jí řekla, že jí to klidně vynahradím, ale ona pořád mlela něco o peněžence a já jsem z toho celá smutná, protože o tomhle nic nevím. Zítra to s námi bude řešit učitelka. Já se nebojím to bude maximálně poznámka, ale jsem spíš zoufalá z toho, že mi verča o tý peněžence nevěří a já fakt přísahám, že jsem se jí ani nedotkla :(

    holka, 11 let, 28. ledna

    Ahoj,

    to je mně moc líto, že máš takové trápení. Každý z nás občas udělá nějakou chybu. Omluvila ses a slíbila nápravu, tak by to mělo i být. Postupovala jsi správně - svou chybu ses snažila napravit. Ovšem pokud Tvému dopisu dobře rozumím, ztratila Tvá kamarádka Verča ještě peněženku, o které Ty nic nevíš, ani ses jí nedotkla, ale Verča už Ti nevěří.

    To je skutečně politováníhodná skutečnost, protože přijít u někoho blízkého o důvěru lze za pár vteřin, ale obnovit ji, je náročná práce a běh na dlouhou trať a ne vždy se to podaří.
    Dnes už je situace jiná. Svůj e-mail jsi psala 28.1. a další den to s vámi učitelka měla řešit. Já netuším, jak vše dopadlo, zatímco Ty to už víš. Situace už se mohla zcela změnit (mohla se najít peněženka, nebo se zjistilo, kdo ji sebral, popř. že ji Verča třeba zapomněla doma, ve hře bylo cokoliv z toho), nebo se také mohla docela zamotat, já ovšem nevím, co se dělo, tak se k tomu nemohu vyjádřit. Nevím, zda už jste s Verčou za dobře a vše se Ti podařilo vysvětlit či nikoliv.

    Každopádně bys s těmito myšlenkami neměla zůstávat sama, ale s někým blízkým, komu věříš, (třeba rodiči, prarodiči, další kamarádkou), je sdílet. Takové sdílení uleví a přinese úlevu i třeba dobré rady od někoho, kdo do věci není zapletený, ale při tom Tě dobře zná. Mohla bys s rodiči vymyslet náhradu svačiny pro Verču, nějaké jídlo, které ona má ráda a uvidíš, jak bude vše pokračovat dál.

    Přejeme TI zklidnění atmosféry a opětovné navázání kontaktu s kamarádkou.
    Modrá linka

    Kamarádi

    Ahoj, myslíš, že ještě existují lidi (hlavně kluci :)) kteří nejsou úplně zkazeni dnešní dobou? Jakože jim nezáleží na značkách, neposlouchají tu dnešní prisernou hudbu a jsou jakž takž normální? Haha, divný dotaz, ale fakt nevím, kde jinde se zeptat než tady, a zatím jsi mi poradil docela dobře

    holka, 14 let, 21. ledna

    Ahoj,

    děkujeme za dotaz, který není divný, naopak svědčí o přemýšlivosti tazatelky, o jejích hodnotách a náhledu na život.

    Odpověď je jednoduchá - ano, existují takoví lidé i kluci. Je možné je potkat třeba i nahodile, nebo v prostředích, které souzní s Tvými hodnotami. Napadá mě třeba prostředí určitých sportů (je třeba si vybírat, samozřejmě), nebo třeba můžeš zkusit skauting, společenství opírající se o duchovní hodnoty, organizace, ve kterých lidé dobrovolničí apod.

    Někdy "stačí", že člověk podle určitých hodnot žije, i když je třeba "bílou vranou", a podobní lidé se k němu přirozeně přidají, nebo jiné třeba inspiruje.

    Fandíme Ti a přejeme, abys našla, co hledáš,

    Modrá linka

    Kamarádi

    Ahoj AlíkTýme,
    Poslední dobou se se mnou spolužáci přestali bavit. V září bylo všechno v pořádku, opravdu jsem si rozuměl s Jáchymem, pořád se s nim bavím, ale třída je rozdelená na 2 poloviny a většinou se učíme zvlášť, on je samozřejmě v té druhé. V Mé skupině mám také důležitého kámoše, (dejme tomu, že Šimona, protože má neobvyklé jméno) a kdybych přestoupil do té druhé skupiny tak ho tam nechám a to mi je blbé. Občas si ze mě utahuje, ale myslím, že to nedělá naschvál. Navíc je ve třídě 8 kluků a 21 holek. Ohledně mě to funguje tak , že když se bavím s holkami a přijde nějaký další kluk, tak sě baví jen s ním a naopak. Možná je to tím, že jsem malý a mám dost beďarů.
    Zhoršilo se to nejvíce Tím, když jsem se nudil a do třídní skupiny jsem napsal: "Někdo psát?". Všichni si to přečetli a nikdo neodepsal, znovu se mi to stalo včera, když jsem se ptal na úkol na chemii. To už se se mnou nebaví nikdo až na Šimona s Jáchymem.

    kluk, 14 let, 8. ledna

    Ahoj,

    je moc dobře, že se umíš zeptat a obrátil ses na AlíkTým, když Tě něco trápí.

    Stěžuješ si, že se s Tebou spolužáci přestali bavit, ale máš přece Šimona s Jáchymem a to vůbec není málo. Píšeš, že si Šimon někdy z Tebe utahuje. Na to, jak to myslí, se ho můžeš zeptat. Ono existuje jak přátelské utahování a pošťuchování, tak i už takové hraniční, které může zamrzet, záleží to vše na míře, tónu hlasu, na tom, zda to dělá před spolužáky či mezi vámi dvěma. Je-li Ti to nepříjemné, klidně to Šimonovi řekni. Pokud je to jinak prima kluk, rozumíš si s ním a umí si utahovat i sám ze sebe (to je velmi důležité!), tak je vše v pořádku.

    Máš-li přesto pocit, že se atmosféra ve třídě směrem k Tobě nějak změnila, zkus to prodebatit s Tvými dvěma kamarády, kteří znají dobře jak Tebe, tak spolužáky a mohli by s Tebou pouvažovat, čím to je, že s Tebou spolužáci méně baví.

    Nemyslím, že by to souviselo s Tvým zjevem, i když v období dospívání se dospívající hodně sledují a bylo to tak vždy. Píšeš, že jsi malý. Ve 14 letech už má spousta Tvých spolužaček, které ve třídě počtem převažují, svou skoro dospělou postavu, zatímco kluci jsou sociálně i fyzicky ještě nezralí a nevyspělí. Nemáš-li malé rodiče, docela jistě vzrůst ještě doženeš, někteří kluci dokonce vyrostli až na vojně. Co se týká akné, o kterém se zmiňuješ, můžeš se poradit s praktickým lékařem/lékařkou, popř. kosmetičkou, která Ti může pleť odborně vyčistit a ošetřit. Vhodné jsou některé krémy, na komedony (beďary) dost platí Acnecolor, který dostaneš běžně v drogerii či lékárně, také zásypy se sírou, které mastnou pleť trošku vysuší. Důležitá je celková životospráva, dostatek tekutin ve formě vody, omezit koření, sladkou stravu, čokoládu, nezapomínat na hygienu.

    Přejeme Ti, aby ses ve škole cítil dobře.
    Modrá linka

    Kamarádi

    Ahoj.
    Poslední dobou su s nikým nerozumím. Kamarádi se se mnou už nebaví a s některými už nejsem v kontaktu. Už nemám nikoho a cítím se dost sama. Už nevím co mám dělat. Mám pocit, že už nejsem ani sama sebou.

    holka 14 let, 3. ledna

    Ahoj,
    je mi líto, že prožíváš takové nepříjemné období a je jasné, že člověku je bez kamarádů a „spřízněných duší“ smutno. V tvých předchozích dotazech vidím, že jsi často o kamarádech mluvila a je to jen pár měsíců dozadu. Očividně tedy kamarádství navázat umíš. V první řadě by ses teda měla zamyslet nad tím, co se za těch pár měsíců stalo, že jsi o všechny kamarády přišla. Nerada bych tě urazila, ale pokud člověk přijde o většinu, nebo dokonce všechny své kamarády, většinou je nějaká chyba u něj (není příliš pravděpodobné, že by se spojili všichni tví známí ze všech možných oblastí a domluvili se, že s tebou nebudou kamarádit). Zkus se tedy zamyslet nad tím, jak se chováš, jak jednáš a jestli třeba právě to nemůže být důvod, proč se bližšímu kontaktu s tebou kamarádi vyhýbají. Určitě by také nebylo od věci popovídat si o tom s nějakou ze svých bývalých kamarádek. Můžeš je poprosit, jestli by ti nevysvětlily, co se stalo a proč už se s tebou dál nebaví. Řekni jim, že tě mrzí, že vaše přátelství skončilo a chtěla bys vědět, co můžeš udělat pro jeho obnovení. Věřím, že tě alespoň některá z nich nasměruje správným směrem a pomůže ti odhalit, v čem je problém.
    Měj se hezky!
    Bára

    Kamarádi

    Ahoj Alíku proč nemám kamarády.

    Ahoj,
    opravdu těžko říct, když neuvádíš žádné další údaje. Důvodů, proč nemáš kamarády, může být celá řada. Doporučuji ti začít od sebe a podívat se objektivně na své chování. Možná, že se chováš způsobem, který ostatní odrazuje, máš nějaké rozčilující zlozvyky, nechováš se k ostatním hezky, neumíš naslouchat, neumíš se přizpůsobit... Ale jak říkám, důvodů může být celá řada a rozhodně se nedají identifikovat na základě jedné věty. Podívej se zkrátka na své chování očima lidí kolem sebe a dost možná odhalíš to, co bys měl změnit.
    Měj se hezky!
    Bára

    Kamarádi

    Ahoj Alíku a spol.
    Ve škole máme holku která je z vedlejší 7 třídy a ve třídě se jí hodně lidí směje a té budeme říkat Anička. Taky máme holku se kterou má dost často problémy a té budeme říkat Bára. Anička občas chodí na záchod kde se zamyká a brečí tam od 7 třídy a poslední dobou dost často. Včera se stalo to že někdo kouřil na záchodech a začalo se to řešit kdo to byl no a dnes se zjistilo že to byla nejspíš Anička. Anička si totiž často povídá s jedním “gangem“ který se rozrůstá do více tříd a ten gang nejspíš bere nějaké drogy a samozřejmě dělá nějaké průsery ale tentokrát jsou v tom s největší pravděpodobností vímečně nevině.Co se dnes stalo bylo to že jsem šla na záchody a slyším právě brečící Aničku na záchodě a tak jdu do třídy a vrátím se zpět ještě se 2 kamarádkama který chtěj aby Anička vylezla ale nevylezla a tak jdu pro klíče (nevím proč ale klíčema od skřínky jdou otevřít dveře od záchodu) a odemkneme dveře. Anička nám sice říká že nekouřila ale kouřila to víme. Říká to že prý že byla na záchodě s Bárou a ta prý kouřila a ona jí to jen držela no a potom tam příjde holka jménem (budeme jí říkat babochlap) právě z toho gangu a vysvětluje že Anička kouřila i to i na autobusové zastávce. A my 3 se ptáme co máme dělat. Chceme totiž aby Anička nebyla součástí toho gangu a aby nekouřila. Ona to totiž nemá úplně lehké co se týče rodiny a školy protože tátá je opustil a děti ve škole se jí smějou za to že kolikrát třeba i protekla když měla mentruaci apod.

    holka, 13 let, 12. prosince 2019

    Ahoj z Modré linky,

    je hezké, že chcete spolužačce pomoct. Co dělat? Můžete jí nabídnout kamarádství a mluvit s ní o tom, že kouření a nevhodní kamarádi jí nejsou moc prospěšní. Když jí ukážete, že to jde i jinak - že je možné trávit čas jiným způsobem, že budete na její straně a podpoříte ji, může už to samo o sobě pomoci. Pokud by nestačilo Vaše přátelství, je dobré obrátit se na někoho dospělého ve škole, komu věříte a kdo by mohl být na její straně a pomoci jí. Ať už to bude školní psycholožka (psycholog), pokud ji na škole máte, či Vaše třídní učitelka nebo jakákoli jiná.

    Přejeme Vám i spolužačce hezké svátky.
    Modrá linka

    Kamarádi

    Ahoj, Alíku a spol.
    Chodím do sedmé třídy a nemám žádné kamarády. Můj nejlepší kamarád je můj pes. Když jsem chodila do šestky měla jsem dvě kamarádky.(říkejme jim třeba alíkk a tý druhý šmoula) Alíkk se se mnou přestala kamarádit, protože se naštvala "na mně,, i na šmoulu když jsme byly spolu na ŠvP, později když jsme se vrátili domů ostatní holky mi řekly že má vši a to definitivně ukončilo naše přátelství navždy, já jsem ji neměla ráda už dřív ,protože se chovala tak dětinsky, úchilně a otravně, i když jsme se přestaly kamarádit pořád se mnou hrála ty její debilní hry, třeba když jí na její obrázek řekl ,,máš to hezký" odpověděla ,,já vím" (nikdo jiný se s ní nebavil až na mě a Šmoulu, pak si povídala s bývalou pětkou ). Šmoula se se mnou přestala bavit těd v sedmičce. Spoustu věcí mi zatajovala třeba např. Jsme se domluvily že si půjdem zaplavat do jezera a ona mi pět minut předtím než mě se měli sejít řekla že nemá čas. Později sem zjistila že tam šla sněkým jiným. Na prvním stupni jsme byli BFF. Ona si našla jiný kamarádky místo mně. A stále se baví s alíkkem. Já jsem se v šestce chovala jako kok*t, nesměj se, mluv potichu, ty seš originální, zůstaň s kamennou tváří, slyším slova co jsem si myslela. Letos si holky udělaly takové skupinky kamarádek. Já nejsem ani v jedné. Když uslyším vlnu negativní kritiku na můj účet moje tak už nízké sebevědomí klesá.
    Nadpřirozena se nebojím, a občas přemýšlím i o sebevraždě, ale stále na tomto světě jsem kvůli své rodině. Moje rodina taky není úplně nejlepší můj otec je fakt debil pořád křičí jaký jsme dementi a snaží se ušetřit každou korunu, zrovna teď je nezaměstnanej. Moje máma je hodná, jen se vždy netěším když má jít do práce na noční, protože to vždy přijde můj otec. Mám 4 sourozence dvě sestry a dva bratry. Nejstarší brácha je v pohodě ,ale umí být i pěkně protivněj když se jedná o úklid. Starší sestra je v poho, můj druhej brácha je tlustej špek kterej je zralej na psychiatrickou léčbu. Moje mladší sestra to je teprve případ, občas jí něco říct můžu a když je nasraná tak na mě všechno vykecá.
    Do školy se nikdy netěším naše třída je plná debilů. V některých nejmenovaných hodinách musím s někým sedět. Proto většinou nechci chodit do školy. A dost často simuluju. Mám nad padesát promeškaných hodin. Moje máma je tak hodná že mi všechny hodiny omluvila. Zrovna tenhle týden mám angínu takže tři týdny prázdnin.
    Budu se pokoušet přejít na šestileté gymnázium ,ale do konce školního roku budu muset vydržet. Nemáte nějaké nápady nebo cokoliv co by mi pomohlo najít si kamarády?

    holka, 12 let, 17. prosince 2019

    Ahoj,
    mrzí mě, že prožíváš pocit osamocení, protože se přerušily vztahy s kamarádkami a i s dalšími lidmi ve třídě si nerozumíš. Podle toho, co popisuješ, i doma je to pro Tebe těžké, co se týče vztahů mezi Tebou a tátou a některými sourozenci. Věřím, že je toho na Tebe moc, možná proto se objevují myšlenky na sebevraždu a předstírání nemocí. Chápu, že se Ti těžko do školy chodí a přála by sis změnu. Je proto dobře, že pro sebe teď hledáš pomoc.

    Z Tvého dopisu ale také dokážu vyčíst, že máš fajn mamku, která Tě podporuje a nejstarší brácha a starší sestra jsou také v pohodě. Možná oni by mohli být teď Tvojí oporou. Je dobré to vše s nimi sdílet a nebýt na to sama. Co se týče kamarádů, můžeš si zkusit se svými dvěma kamarádkami promluvit o tom, že Tě mrzí, že Vaše vztahy skončily, rozhovor a celkové vyříkání si věcí může někdy pomoci. Můžeš se také porozhlédnout ve třídě i po jiných holkách nebo klucích, kteří se třeba také cítí na okraji, možná mají podobnou touhu s někým víc kamarádit. Někdy se stává, že člověk nemá kamarády ve třídě, ale třeba v sousedství nebo děti z kroužků, kam chodí.
    Napadlo mne také, že vše o čem píšeš, by bylo dobré sdílet nejen s rodinou, ale také například s psychologem/psycholožkou, který by Ti pomohl vše zvládnout a najít s Tebou cestu, co dál udělat. Zasloužila by sis pro sebe podporu. Možná máte nějakého psychologa ve škole nebo Tě může máma někam objednat.

    Držíme palce, aby se Ti mohlo co nejdříve ulevit. Modrá linka

    Kamarádi

    Ahoj
    Muj spolužák me strašně pomlouva a vadí mi to a rikala jsem to ucitelce a bude se to řešit ale až to bude vyřešení tak me zase bude pomlouvat jaká jsem P** nebo d*** atd. Strašně mi to vadí on rika ze ne ale moje spoluzacka co s nim sedí mi rika opak takže je to takovy komplikovaný nevim komu věřit moje spoluzacka taky pěkné lze
    Děkuji moc Linda

    holka, 11 let, 15. prosince 2019

    Ahoj,
    obávám se, že tvému dotazu příliš nerozumím. Jestli to dobře chápu, o pomluvách svého spolužáka víš jen od své spolužačky, které ale nevěříš, protože ti často lže. I přesto jsi to řekla paní učitelce, která ti slíbila, že to bude řešit, ale ty nevěříš, že se tím něco změní. Pokud to tak skutečně je, navrhuji, aby ses nejprve ujistila, že o tobě spolužák skutečně vykládá nehezké věci, promluvila sis s ním o jeho chování a důvěřovala paní učitelce, že její domluva pomůže.
    Měj se hezky!
    Bára

    Kamarádi

    Ahoj poradno,
    mám závažný problém (nebo aspoň z mého pohledu). Dříve jsem mívala hodně kamarádů ve škole, ale před měsícem se to změnilo.
    Všechno to začalao tím, že jsem se o prázdninách pohádala s tehdy nejlepší kamarádkou (říkejme ji #). Já jsem se snažila vyřešit ten spor mezi námi, ale ona mi nadávala atd. Když začala škola, snažila jsem se ji ignorovat, ale bylo dost těžké, protože jsme se kamarádily se stejnými lidmi.
    Ke konci září šla # na operaci a musela zůstat měsíc doma. A I když to zní hnusně byla jsem ráda. Užívala jsem si prostě měsíc s kamarády aniž bych myslela na #. Zanedlouho # už byla zase ve škole, ale mě to zas tak nevadilo.
    Ten týden kdy přišla # jsem byla smutná, ne kvůli ní, ale kvůli něčemu jinému.
    Místo toho aby se mě kamarádky zeptaly co se děje nebo mě rozveselily, tak mě pomlouvaly (hlavně #) a myslely si, že jsem na ně naštvaná. Já se moc lidem nesvěřuju, protože je nechci zatěžovat svými problémy, a kdybych věděla že si myslely že jsem na ně naštvaná, tak bych jim to vysvětlila.
    Bohužel ještě v tom týdnu v pátek když skončila škola tak jsem dostala zprávu od jedné z mých kamarádek. Promiň ale na mojí přespávačku jít nemůžeš, protože si nás poslední dobou urážela atd. v tu chvíli když jsem si to přečetla jsem měla chuť vyskočil z okna. Rychle jsem jí odepsala, že nechápu co tím myslí a potom jsem jí napsala, že to je nejspíš nějaké nedorozumění, že já jsem jim nenadávala nebo nepomlouvala, jen jsem se s nima tolik nebavila, protože jsem byla smutná. Na to už nic neodepsala.
    Od té doby se se mnou nebaví žádná z mých kamarádek ze školy a jsem sama. Na obědy tak často nechodím, protože nechci sedět sama, když je tam spoustu lidí. Chce se mi brečet vždycky, když vidím moje bývalé kamarádky se bavit nebo když mě pomlouvají. Chtěla bych se s nimi zase kamarádit a chtěla bych si o tom promluvit, ale bojím se co na to řeknou.
    Myslela jsem si, že jsem byla pro ně stejně tak důležitá jako byly ony pro mě :-(
    Děkuji (a omlouvám se jestli to bylo moc dlouhé nebo komplikované)

    holka, 14 let, 3. prosince 2019

    Ahoj,

    píšeš o situaci, kterou prožíváš. Umím si představit, že není příjemné, když jsi sama, když Tě ostatní pomlouvají nebo nezvou na společné akce.

    Chtěla bych Ti napsat, že taková období, jaké prožíváš Ty, v životě přicházejí. Jsou období, kdy míváme více hezkých vztahů, a pak třeba ta, kdy jich máme málo. V dospívání se to ještě násobí, protože to samo přináší spoustu změn, výkyvů a citových zmatků. To ale neznamená, že je to snadné, to spíše naopak. Je ale docela pravděpodobné, že toto období časem přejde.

    Teď Ti ale není dobře v tom, co prožíváš. Co můžeš udělat, je snažit se s kamarádkami nějak usmířit či dát dohromady. Můžeš si vybrat jednu z nich (třeba X) a říct jí, jak se cítíš, co vnímáš a prožíváš. Pokud jste se třeba pohádaly, můžeš nabídnout i omluvu. Je důležité, aby věděly, že o ně stojíš, že Ti takto není dobře, i když se obvykle nesvěřuješ. Pokud o Tobě nic neví, mohou se například domnívat, že o ně nestojíš nebo jsi naštvaná.
    I kdyby všechno zůstalo tak jak nyní, můžeš hledat blízké vztahy jinde – ve společnosti lidí, se kterými máš stejné záliby či koníčky, sportovním kroužku apod. Ostatně to můžeš udělat vždycky, hezkých vztahů může být samozřejmě i více.

    Přejeme, aby se Tvoje vztahy zlepšily,

    Modrá linka

    Kamarádi

    Ahoj citim sa sama nemam kamošov v škole pri obedoch sedim vzdy sama a to len sa prehrabujem v jedle a potom to zjem citim sa sama nikdo sa somnou nebavi mam asistentku ktora mi pomaha v škole so sjl a mat cez hodiny a jednej babe to vadi čo sedi vedla mna s tou babou som sa bavila ale uz sa somnou nebavi lebo jej vadim ja aj asistentka som extrovert

    holka, 14 let, 30. listopadu 2019

    Ahoj,
    v historii tvých dotazů vidím, že jsi si na osamělost stěžovala už na konci října a kolegyně z Modré linky ti v souvislosti s dalšími věcmi, na které jsi se ptala, radila, abys vyhledala odbornou pomoc. Udělala jsi to? Myslím, že právě psycholog by ti mohl pomoci i s tímto problémem.
    Naprosto chápu, že situace, kdy se s tebou nikdo nebaví, je pro tebe velmi nepříjemná, náročná a stresující. Sama za sebe se můžeš zkusit zamyslet nad tím, proč tě ostatní děti odmítají. Chybí vám například společná témata? Nechováš se nějakým způsobem, který ostatním dětem vadí? O pomoc bys mohla požádat i svou asistentku, která do poměrů ve třídě „vidí“ víc a mohla by s tebou například zajít za školním psychologem. Společně pak můžete rozebrat situaci ve třídě a zvážit možné řešení. Navíc školní psycholog může pracovat i s celou třídou.
    Přeji ti hodně štěstí!
    Bára

    Kamarádi

    Ahoj, potřebuji trochou pomoct. Chodím 4.rokem na gymnázium a hned od prvního dne jsem si našla opravdu nejlepší kamarádku. Vždycky jsme se shodli nedělali jsme nic špatného a ona by nikdy neublížila ani mouše. Na konci roku se se mnou přestala bavit. Poslední den jsme si to vyříkali a řekla mi, že měla jen ponorku. O prázdninách jsme ji vzali k moři moc jsme si to užili i ona. A na začátku tohoto roku když se nás na to kamarádky ptali nechtěla na to odpovídat. A od této doby jsem od ní cítila, že je tam nějaký problém. Také k nám přišla nová holka. Ona se jí hned chytla a se mnou se úplně přestala bavit. Jenže já jsem lichá a všichni jsou ve dvojicích a já nemám nikoho a myslím že ji ta nová zkazila. Chtěla bych se s ní zase přátelit tak jako dřív.

    Ahoj,
    mrzí mě, že to mezi Tebou a kamarádkou už není, jako dřív, chápu, že se tím trápíš. Stejně jako Ty, ani já nedokážu říct, co kamarádku vede k tomu, že se teď k Tobě chová takhle. Jediná možnost, která mě napadá, je zkusit si o tom s ní upřímně promluvit. Říct jí, že Tě její chování trápí, že mu nerozumíš a ráda by ses s ní zase přátelila. Píšeš, že už se Vám povedlo vše si vyříkat ke konci školního roku - je šance, že se to podaří i tentokrát, můžeš na to jít podobně, jako tehdy. I když bys to moc přála, bohužel, se nedá zaručit, že mezi Vámi bude vše jako dřív. Na kamarádství musí být dva, nestačí, když se snaží jen jeden z přátel. Je dobře, že na svoje trápení nechceš být sama - stejně, jako jsi napsala nám, se můžeš svěřit i někomu blízkému ve svém okolí, třeba v rodině nebo jiné spolužačce nebo spolužákovi.

    Pěkné dny přeje

    Modrá linka

    Kamarádi

    Ahoj Aliku, mám trošku větší problém.Nastoupila sem na novou školu kde se mi zalíbila moje spolužačka... všechno šlo vpodstatě samo a dali jsme se dohromady.No asi před týdnem se vše pokazilo... přišla o člověka,kterého moc milovala a náš "vztah" ukončila.V ten den sem byla hodně špatná a svěřila se dvou svým kamarádkám.K mému neštěstí na to přišla a naštvala se na mě...Už delší dobu se se mnou nebaví a jsem z toho opravdu nešťastná,už několikrát sem se jí omluvila,ale nepomohlo to.Nejsem schopná se kvůli tomu pořádně najíst, vyspat, učit,prostě normálně fungovat... Svůj stav nechci řešit jako něco vážného... Nevíš co bych měla dělat aby se má nálada zlepšila a aby mi odpustila?

    holka, 14 let, 17. října 2019

    Ahoj,

    chápu, že Tě mrzí, že už si se spolužačkou nejste tak blízké, jako dřív. Ukončila váš vztah a připadá mi v pořádku, že ses s tím svěřila kamarádkám, na tom nevidím nic špatného. Snažila ses jí omluvit, ale stále se s Tebou nebaví. Myslím, že jsi pro obnovení vztahu udělala maximum, cos mohla. Teď je na té spolužačce, zda s Tebou chce být dál v kontaktu, nemůžeš ji nijak přesvědčit nebo nutit, pokud ona sama nebude chtít vztah dál budovat.

    Ke zlepšení Tvé nálady by mohlo pomoci dopřát teď péči a pozornost především sobě, snažit se trochu vyspat, odpočinout, něco málo sníst, dát svým dnům řád. Pomáhá dělat něco, co Tě baví a u čeho se odreaguješ, využít podpory svých blízkých (v rodině i mezi kamarády), probrat s nimi své pocity. Už to může hodně ulevit. Věřím, že i čas dokáže zklamání postupně zhojit a člověk začne vidět kolem sebe i jiné důležité věci a blízké lidi, opadnou emoce a situace se uklidní.

    Přejeme Ti vše dobré,
    Modrá linka

    Kamarádi

    Ahoj Alíku,
    Na oslavu narozenin by jsem si chtěla pozvat jednoho kluka se kterým se teď hodně bavím ,ale bojím se že pak budou moje spolužačky říkat že ho miluji a roznesou to po celé škole.Prosím o radu a předem děkuji.

    holka, 9 let, 16. října 2019

    Ahoj,

    je hezké, že máš kamaráda, se kterým si rozumíš. Chápu, že bys ho ráda pozvala na oslavu narozenin, to mi připadá fajn. Jak by na to mohly reagovat spolužačky, se dá těžko odhadnout. Je teď na Tobě, co je pro Tebe důležitější - že bude nebo nebude kamarád na oslavě, nebo že by někdo mohl vést nepříjemné řeči. Pokud máš už nějakou špatnou zkušenost s tím, že o Tobě spolužačky něco ve škole říkají, neboj se dát jim najevo, co Ti vadí. Pomoci může také svoje obavy a rozhodování probrat s někým blízkým, komu důvěřuješ, ať už v rodině, nebo s kamarády.

    Přejeme Ti hezkou oslavu,
    Modrá linka