Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožka BáraV, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, projekt Sbarvouven, MVDr. Přemysl Rabas, vědecký novinář Pragmatik, student práv Yaboiii, Škola Vitae, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Kamarádi

    Jak se naučit komunikovat a užívat si?

    Dobrý den/ahoj poradno,
    Omlouvám se že se svěřuju tady, ale už nevím co s tím.
    Celí život mi dělá problém se seznamovat s lidmi. Prostě nezvládnu jen tak za někým přít a začít s ním komunikovat, už od školky. Ale vážně mě baví at´ už si s lidmi povídat nebo jim pomáhat nebo cokoliv, problém je že jsem vždy taková ta která je někde na né moc viditelném místě a bojí se mluvit. :( Na kroužcích to samí.
    Dokážu si myslím být i docela přátelská a fakt se snažím maximum při rozhovoru s kýmkoli.
    A taky mě prostě nebaví ve třídě se mlátit a házet po sobě židle, jako většina dělá nonstop. Mám tam jednu kamarádku, je fajn ale myslím že o mě nestojí.
    Nemáme totiš moc společných zájmů, ale snažím se na tom pracovat.
    Jediná věc co je užitečná a můžu jí dělat v mím životě je učit se. Ale říkám si že je to vlastně zbytečný si tak neužívat život, někdy bych i řekla že je užitečnější házet židlema jako naše třída, aspn je to baví.
    Já jsem vážně vše co jsem měla za potíže a smutky jsem už nějak hodila za hlavu. Ale tohle už řeším nevím jak dlouho a furt se nikam neposouvám. Snažím být ok a nedávat moc najevo své pocity. Potom je větší pravděpodobnost že mě budou brát normálně.
    Ještě jednou se omlouvám že sem píšu ale rodičům nedůvěřuju! (ani nikomu) Takže shrnutí je jak se naučit komunikovat? A jak si více užívat život?
    Moc Vám děkuji za Váš čas a za odpovědˇ
    Holka
    10 let
    P.S: Modrá linka by se měla jmenovat Moudrá linka :D

    holka, 1. února

    Ahoj z Modré linky,

    svěřuješ se nám s tím, že máš problém se seznamovat s lidmi. Zároveň máš moc ráda povídání s druhými, popisuješ, že jsi přátelská a že se v rozhovorech snažíš komunikovat. Ptáš se nás, jak komunikovat lépe a jak si víc užívat život.

    Nejsi sama, pro kterou je těžké jen tak přijít a začít se bavit. Pro spoustu lidí bývá náročné oslovit někoho, koho neznají, ale i známější tváře. Jak píšeš, je moc fajn, pokud se můžete odrazit od nějakého společného tématu / zájmu. Zní mi proto dobře, že se snažíš hledat třeba s kamarádkou to, co vás spojuje. Často se to ukáže i během povídání, kdy se o sobě dozvídáte víc anebo si to můžete teprve vytvořit společnými zážitky. Komunikujeme nejen slovy, ale také gesty a vlastně celým tělem, proto je fajn, když dokážeme být uvolnění a komunikujeme ne proto, abychom se někomu „zalíbili“, ale protože sami chceme a zajímá nás to. Povídání pak může plynout snadněji, není třeba se do rozhovoru tlačit. Komunikovat se můžeš naučit tak, že budeš vyhledávat situace, kdy se s druhým potkáš a vznikne možnost si povídat. Nemusí to být hned podle Tvých představ a nezáleží to taky jen na Tvé komunikaci, ale i na mnoha okolnostech - kdo je ten druhý, kde jste, jakou máte náladu apod. Čím víckrát budeš mít možnost být s druhými v rozhovoru, tím můžeš časem být jistější a uvolněnější sama v sobě. Píšeš, že jsi v kolektivu tišší, říkám si, že není ani cílem být v komunikaci „nejhlasitější“ a přála bych Ti, abys časem našla Tobě příjemný způsob povídání.
    Napadá mě, že můžeš zkusit víc prozkoumat svůj hlas a dozvědět se, co všechno dokáže. Ve chvíli, kdy se budeš cítit bezpečně a budeš třeba sama, můžeš si se svým hlasem trochu pohrát, zkoušet nahlas zpívat a říkat, co Tě zrovna napadne, můžeš si pomoct i knížkou, kterou budeš nahlas číst nebo si ke zpívání pustíš hudbu. Jestli Ti zrovna lítá hlavou myšlenka za myšlenkou, anebo si zvyklá svěřovat se do deníku, můžeš se třeba zkusit nahrát na mobil, poslechnout si to a pak zase smazat. Možná máš nějaké sourozence, kteří by ocenili Tebou čtenou pohádku před spaním, možností je spousta. Když si budeš jistější, že dokážeš druhému říct to, co chceš, a budeš znát dobře svůj hlas, komunikace by pro Tebe mohla být snazší.

    Je úplně pochopitelné, že Ti nedává smysl ve třídě po sobě se spolužáky házet židlemi a mlátit se. Nemusíš se nutit do „zábavy“, která Ti nepřijde zábavná. Na druhou stranu chápu, že Ti někdy přijde i „užitečnější“ přidat se ke spolužákům a jen tak se bavit, nechat všechno být. Napadá mě otázka, co Tě opravdu potěší a pobaví? Můžou to být úplné maličkosti, při kterých si řekneš „to mě baví“, „to je super“. Je normální to v životě hledat a nevědět to hned. Bývají to ty momenty, kdy tak trochu zapomeneme na ostatní věci a užíváme si to, co se děje jen teď. Můžeš se nad tím zkusit zamyslet a třeba si to sepsat. Přála bych Ti, aby sis uměla dopřát víc chvil v situacích nebo s lidmi/věcmi, které Ti dělají radost.

    Píšeš, že nedůvěřuješ rodičům ani nikomu dalšímu. Nevím, co se všechno mezi vámi stalo, ale mrzí mě, že necítíš důvěru k okolí. I když Ti to tak nemusí připadat, tak kolem Tebe existují i další lidé, se kterými bys mohla zkusit navázat kontakt a popovídat si o tom, co potřebuješ probrat. Možná máš ve škole nebo na kroužcích někoho, kdo Ti je sympatický a umíš si představit jej oslovit. Možná máš oblíbenou učitelku/učitele, kterému by ses mohla svěřit anebo máte na škole školního psychologa, který je připravený s Tebou podobná témata řešit, neboj se mu ozvat. Jsme tu pro Tebe i dál na Modré lince.

    Radostnější dny přeje
    Modrá linka

    Kamarádi

    Ahoj Alíku a spol.
    Můj dotaz bude trochu složitý, mám totiž problém s kamarádkou. Ale není to problém, že bych s ní nevycházela, nebo tak, ale ona má problém s jedním spolužákem.
    On ji psal jak ji má rád, že ji miluje, a už s tím byl hodně otravný. Tak mu jednou řekla, ať už ji neotravuje a ať se nezlobí, ale že s ním chodit nebude. On se naštval, a rozhodl se, že ji za každou cenu získá. Jakkoliv. Takže na naši společnou třídní skupinu začal psát, že ji strašně moc miluje a jak mu ublížila. Ona pak začala chodit s jiným spolužákem (nevydrželo jim to moc dlouho) a ten co ji miloval přitlačil. Začal psát jak je blbá a psal tam i mnohem horší věci. Teď trochu povolil a už ji otravuje jen tak, že přijde začne na ni mluvit, ji to vadí, říká mu ať odejde ale on neposlouchá a otravuje dál. Jednou jsem se jí zeptala, jestli to nechce říct naší třídní učitelce. Ona říkala že ne, protože má strach aby se to pak neobrátilo proti ní, že mu pak také nadávala, přitom jen po tom, co jí řekl například, že je plochá jako letiště. Já bych za třídní klidně zašla. Je to moc milá paní a určitě by mé kamarádce pomohla, ale nechci dělat něco, s čím má kamarádka nesouhlasí, když se jí to týká.
    Mám zajít za naší třídní učitelkou a povědět jí, co ten spolužák mé kamarádce děl? Případně jak jinak ji mohu pomoci?
    Několikrát jsem ji bránila a zastávala se jí, ale nepomohlo to.
    Předem moc díky za radu.

    Kajinkaa 12 let, 24. ledna

    Milá pisatelko, 

    dotazuješ se poradny jak nejlépe pomoci kamarádce, které nadává a pomlouvá kluk ze třídy. Je moc pěkné, že máš o kamarádku starost. A správně váháš, co by mohla být z tvé strany nejlepší pomoc pro ní. Ano, je pravda, že upozornit na to vaší třídní učitelku by bylo moc dobré. Zvláště pokud je fajn a důvěřuješ jí. Ale sama od sebe to udělat nemůžeš, můžeš ale svou kamarádku zkusit přesvědčit, motivovat k tomu, aby za  učitelkou šla. Musí chtít ona sama. Můžete jít třeba spolu vy dvě.  Chování toho kluka je hodně nepřijatelné a bylo by dobře, aby to paní učitelka posoudila a jeho chování zastavila. Pak také můžeš říci kamarádce aby i ona napsala sem do poradny. Když svůj dotaz sepíše, tak si lépe uvědomí co jí trápí, dostane odpověď z poradny. Což jí může dát určitou podporu a povzbudit jí v tom, aby se i ona sama za sebe postavila. Může třeba využít i možnost chatu. Zde je možné psát anonymně a o všem, co jí trápí. Jeden najde na našich stránkách Centra Locika, je na adrese www.detstvibeznasili.cz. Otevřený každý den od pondělí do pátku, od 13ti do 17ti hodin. Prostě zkus svou kamarádku povzbudit v tom, aby svou situaci, která je jí nepříjemná, už dál nesnášela ale upozornila na to osoby, které jí mohou pomoci a sama se o možnost pomoci začala zajímat.  V tom jí můžeš ty povzbudit a dodat sílu a odvahu. Zároveň jí ukaž svou podporu, a to, že při ní stojíš. To je nejlepší způsob pomoci, jaký teď z tvé strany může být. A je moc dobře, že má tebe.
    Tak vám v tom oběma držím palce.
    Poradce Centra Locika

    Kamarádi

    Jak mít kamarády?

    jak mít kamarády? lidé okolo mě se mi vyhýbají :c
    taky mi přijde že mám radši 2D postavy více než reálné lidi>X<-

    klučina, 11 let, 26. ledna

    Ahoj,
    pokud chceš mít kamarády, základem je, abys o to sám opravdu stál a byl ochotný pro to něco udělat. Lidé jsou ochotní trávit svůj čas s těmi lidmi, kteří jsou otevření, přátelští, zajímají se o druhé a jsou jim ochotni třeba pomoci, když je to potřeba. Vycházet z toho, že máš radši 2D postavy než reálné lidi, tedy není příliš dobrý začátek.
    Jestliže tedy opravdu stojíš o to, abys měl kamarády a lidé se ti nevyhýbali, musíš projevit svůj zájem. Není to přirom nijak složité. Zajímej se o lidi kolem sebe, povídej si s nimi, ptej se na jejich názory, zážitky, starosti i to, co je baví. Ukaž, že jsi ochotný naslouchat, ale i sdílet. Snaž se vcítit do jejich pocitů a když to bude potřeba, nabídni pomoct. Zkrátka buď otevřený, vnímavý a přátelský.
    Může se ti to zdát jako klišé, ale v tom případě víc než jindy platí, že přesně tak, jak se ty budeš chovat k ostatním, budou se ostatní chovat k tobě. Jestliže se tedy bude projevovat přátelsky, ostatní k tobě také budou kamarádští.
    Měj se hezky!
    Bára

    Kamarádi

    Ahoj poradno,
    Zjistila jsem že si s teenagerama vůbec nerozumím. Hódně se od nich liším např. Nekouřím, nechlastám, nešňupu, nemluvím sprostě, nepoužívám jejich výrazy, nechodím na sociální sítě... samozřejmě si nemyslím že tohle dělají všichni ale vůbec si s nimi nedokážu povídat, všechno je pro ně voprus, nedá se s nima dělat nic, nejradši by byly furt na mobilech a koukali na tiktok kde lidi dělají že zpívaj. Já si naopak rozumím s dospělou generací, třeba s učitelama kteří jsou ti dospělí kteří se kolem mě nejvíc motaj. Mnohem častěji u nich nalézám lidi se kterými bych si dokázala povídat hodiny. Ale má to háček. Jsou chvíle kdy se se mnou fakt nechtějí bavit kvůli mému věku. Sice jsme tu už něco podobného řešili ale já chci aby mě vnímali jako dospělého člověka kterým se cítím být. Ale oni když vědí že mi je 15 tak bych jejich myšlenky charakterizovala touto větou „ pubertální monstrum závislé na elektronice které se neumí chovat„ jak to mám změnit a ukázat jim že já jsem někdo úplně jiný. Mě to fakt dělá starosti, cítím se sama a už jsem z toho zoufalá. Když není pravý přítel, nejsou reálné sny. Předem děkuji za odpověď

    holka 14 let, 22. ledna

    Ahoj,
    píšeš o tom, že se k tobě dospělí chovají stále jako k dítěti a neberou tě jako sobě rovnou. Když chceš tohle změnit, nemusíš dělat nic speciálního, stačí, když s nimi strávíš ještě nějaký čas, aby měli možnost tě lépe poznat. Stejně tak ale věřím, že i mezi vrstevníky najdeš někoho s kým si budeš rozumět. Přátelství s oběma těmito skupinami má své výhody. Zamysli se tedy, kde by se mohli pohybovat vrstevníci, kteří jsou na tom podobně jako ty? Kde tráví svůj volný čas? Na těchto místech pak bude velká šance, že poznáš člověka, se kterým si budeš rozumět.
    Měj se krásně,
    Péťa

    Kamarádi

    Chybí mi kamarádka ze staré školy

    Ahoj, omlouvám se, že vás teď tak zásobuji dotazy😅Mám teď takový problém a chtěla bych znát váš názor na věc...

    Poslední dobou se mi strašně stýská po mých kamarádech... Přestoupila jsem na novou školu a od té doby jsem je neviděla... Četně mojí nejlepší kamarádky na světě, se kterou se znám od školky... Už několikrát jsem se s ní chtěla vidět, ale v týdnu kvůli dlouhé a rozdílně trvající škole to prakticky nejde a o víkendech většinou nemůže a já taky ne... Akorát si píšeme a jjednou jedinkrát jsme si volali... Jednou jsme se už dohodly na víkend, ale ona mi ani nedala vědět a když jsem ji psala, jestli to platí, tak napsala, ze ne, ze nakonec nemá čas... A ja si tak říkám, že už me asi ani vidět nechce, nebo nevím... A hlavně už tou dobou si našla ještě jednu kamarádku na konci toho posledního roku a trávila s ní více času, ale přes mojí prosbu se s ní když jsem tam byla tolik nebavila... No a teď už jí za mě asi vyměnila... Je tam prostě v partě 5-ti holek se kterýma tráví prakticky všechen čas a na mě si ho asi už neudělá, prostě já jí a ona mě už zmizela téměř ze života... Jako píšem si alespoň tak 1x týdně, ale i tak... Mně se rozzáří oči, když vidím třeba jen její fotku na Ig a já ji zas mohu vidět alespoň tak... Ona mi taky furt píše, že už se chce se mnou vidět, ale je to složité... Mne je to strašně líto a stýská se mi, protože než jsem odešla, tak pro mě udělala video s fotkama z našeho společného dětství a chtělo se mi brečet... Hlavně když tam o mně psala tak hezký věci a psala, že ten její žal přejde, protože se budeme nadále scházet, ale zatím jsme se neviděli... 😭😭😭😭

    holka, 13 let, 20. ledna

    Ahoj,

    dokážu si představit, že je to teď pro Tebe těžké, když jsi přestoupila na novou školu a bývalé spolužáky téměř nevidíš. Píšeš o kamarádce, kterou jsi dlouho neviděla, sejít se je komplikované a je Ti to moc líto.
    Představuju si, že bys kamarádce mohla napsat, že Tě moc mrzí, že se nevídáte a píšete si 1x do týdne. Mohla bys jí také napsat, co Ti dělalo radost, když jste se pravidelně vídaly. Napadá mne také možnost poprosit rodiče, zda by Ti nemohli pomoct s kamarádkou se sejít.

    Držíme pěsti,
    Modrá linka

    Kamarádi

    Nemám žádné kamarádky

    Ahoj Alíku,

    Jmenuji se Anika a chodím do 4.třídy. Ale ve třídě nemám žádné kamarádky. Ale strašně moc bych nějakou chtěla! Do třídy semnou chodí holčička Marianka, a máme spoustu společných věcí!!;-) Ale ona se baví s jednou partou holek a mně si vůbec nevšímá;-( A tak tě prosím, jak si mám najít nějaké kamarádky?
    Maminka a tatínek o mně říkají že jsem fajn a že nechápou proč se semnou holky nebaví! Předem moc krát děkuji Anika

    Anika, 9 let, 20. ledna

    Ahoj Aniko,

    moc mě mrzí, že ve třídě nemáš žádné kamarádky. Každý z nás kolem sebe potřebuje někoho, s kým si může povídat, sdílet, ale i jen tak být. Je dobře, že nám píšeš, co Tě trápí a umíš si říct o radu.
    Při hledání kamarádky by ses mohla zaměřit na to, co máte společného, např. podobné zájmy, názory a pokud to spolužačka Marianka ale i nějaká jiná spolužačka splňuje, mohla bys ji oslovit. Můžeš říct, že o kamarádství s ní stojíš a nebo začít postupně, zkusit něco říct, na něco se zeptat, postupně s ní být víc a hledat k sobě cestu.
    Je moc fajn, že máš rodiče, kteří Tě mají rádi a můžeš se na ně obrátit.

    Držíme pěsti,

    Modrá linka

    Kamarádi

    Chtěla jsem se zeptat, s kamarádkou jsme hodně dobří kamarádi Ale, když jsem začala chodit na nový kroužek a ukázala věci co jsme dělala (není to chlubení) tak na to řekla Mě to nezajímá a když udělá to samé mě tak mě to zajímá tak je to v poho ale když řeknu ne tak se urazí, nevím co s tím mám dělat

    holka, 9 let, 7. ledna

    Milá pisatelko, 

    svěřuješ se poradně, že nerozumíš chování své dobré kamarádky. Ta neumí pochválit tvé výrobky z kroužku a říká, že jí to nezajímá. Na druhou stranu ona sama pochvalu za své výrobky očekává a je uražená, když jí neoceníš. Možná je v tom to, že je hodně soutěživá, srovnává se a nesnese, když má pocit, že by někdo mohl být lepší než ona. Může to tak mít naučené ze své rodiny, třeba zažila to, že jí rodiče srovnávali se sourozenci. A ona se teď bojí aby nebyla v něčem horší. To mě tak napadá. Ale určitě bude dobře, když se jí na to zeptáš. Promluv si s ní o tom přátelsky o tom. A uvidíš, co ti na to řekne. Třeba si to ani neuvědomuje, že to dělá. A dál se neboj své výrobky ukazovat kamarádkám. Stůj si za tím, co se líbí tobě a co oceňuješ ty. Nedávej kamarádce pochvaly, pokud to tak skutečně necítíš ale pokus se ti její výrobek opravdu líbí, tak jí klidně otevřeně pochval. Neboj se být i nadále upřímná, i přesto, jak se k tobě chová ta kamarádka. Buď v tom sama sebou. Tak ti držím palce. Poradce Centra Locika

    Kamarádi

    Jen ode mě opisují

    Ahoj,
    tenhle dotaz bude možná trochu zbytečný, ale celkem mě to trápí tak vám to napíšu
    Mám pocit že mě mé kamarádky víc a víc využívají kvůli úkolům, já jsem byla vždy ta která si ty úkoly normálně dělala a měla jsem je téměř furt, a to se mi vymstilo tak, že hodně lidí na ně jednoduše kašlou, vždyť já dám opsat. Mám 2 kamarádky které to taky dělají strašně moc. Jedna se mnou až tak moc nemluví a když za mnou přijde tak na 90% něco potřebuje opsat. Přitom ty úkoly nejsou těžké, jim se prostě nechce. A pak je tu ještě jedna holka, není má kamarádka, nikdy se mnou nepromluvila, ale úkoly by chtěla pořád (přitom ve škole by o mě ani nezakopla, ale na úkoly jsem jí dobrá) Já nemám to srdce říct jim co si o tom opravdu myslím, ale už přestávám vládat, jak to vyřešit poradno?

    holka, 17. ledna

    Ahoj z Modré linky,

    naprosto rozumím tomu, že Tě mrzí, když se k Tobě ostatní znají jen proto, že od Tebe něco chtějí. Také si umím představit, že pro Tebe není snadné jim říct, že se Ti to nelíbí. Ale chci Tě podpořit v tom, aby sis zkusila najít způsob, jak jim to říct. Taková komunikace je totiž v životě velmi důležitá. Sdílet s ostatními to, co cítíme, co si myslíme. Mnohdy totiž může docházet k nedorozumění. Někteří spolužáci od Tebe možná opravdu chtějí pouze opsat úkoly, jiní by ale možná přece jen o přátelství s Tebou stáli, a třeba úplně neví, jak na to. Když jim řekneš, jak vše vnímáš a prožíváš, podle jejich reakcí můžeš poznat mnohem více. Klidně můžeš všem říct, že toho opisování už máš opravdu dost a že pro ně úkoly ztrácí smysl, když je jen opisují a nepřemýšlejí o nich. I na to máš právo. Každý člověk má právo na své emoce, prožívání, přání i potřeby. A jejich sdílení je důležité. Pokud by sis nevěděla rady s tím, jak na to, můžeš požádat o podporu něho dospělého například rodiče, školní psycholožku nebo oblíbenou paní učitelku.

    Přejeme Ti odvahu a správné kamarády.
    Modrá linka

    Kamarádi

    Chci jinou nejlepší kamarádku

    Ahój, Alíku
    Mám (nouzovou) bff(nejlepší kamarádka). No a me prijde ze me nama moc rada. Ne ze jako ze by me nemela rada, ale ze me nema rada tak jako nekdo jinej. No a my mame ve skole 2 holky ktere jsou spolu bff. A ted mi jedna z nich(Anet) psala ze by se mnou klidne byla ale ue uz ma ji. Ale ja ji moc za bff chci. Ja nevim co mam delat a mam ji fakt rada a ona by me mela taky. Mam chut se rezat.!ko

    holka, 12 let., 11. ledna

    Ahoj z Modré linky,

    přijde Ti, že Tvá nejlepší kamarádka Tě nemá moc ráda. Jedna holka ze školy, Anet, Ti psala, že by s Tebou ráda kamarádila, ale že už BFF má. Ty bys s ní kamarádit taky chtěla. Zmiňuješ, že máš chuť se řezat.

    Zkouším si představit, že můžeš cítit bezmoc v tom, co teď dělat a že jsou věci jinak, než bys chtěla. Rozumím, že by ses toho nepříjemného pocitu chtěla zbavit a možná myslíš, že by Ti v tom řezání ulevilo. Řezání ale není dlouhodobou úlevou, když je Ti z něčeho na nic. Naopak, bohužel, dostává lidi, kteří to dělají, do ještě větších nesnází. Chci Ti proto pomoct najít účinnější způsoby, co s tím - je moc dobře, že ses ozvala.

    Zní to, že nejsi spokojená s nejlepší kamarádkou, co máš teď, ve vašem kamarádství Ti chybí větší výjimečnost. Je normální, že si s jedním člověkem rozumíš lépe než s druhým, k někomu si hledáš cestu dlouho a u někoho je to jako byste se znali od mala. V nějakých obdobích života se s někým bavíme víc, podle toho, jakou máme možnost se vidět (třeba ve škole), anebo podle toho, jaké máme zájmy a jak si na sebe uděláme čas. Nejlepší kamarádství může znít jako něco výlučného a jen jedno, ale pravdou je, že s každým tvoříš vždycky neopakovatelný a výjimečný vztah. Nikde není dáno, že můžeš mít jen jednu (nejlepší) kamarádku. Je to velký dar, ale taky velká práce, když se Ti podaří mít s ostatními dobré vztahy a zažívat kamarádství. Napadá mě, že by stálo za to si o tom, jak to teď máš, popovídat s Tvou nejlepší kamarádkou, říci ji, jak to máš a co si o Vašem kamarádství myslíš a co by jsi potřebovala. Také by bylo fajn si popovídat s Anet a možná přijdete na způsob, jak by se dalo kamarádit se všemi dohromady, najít společný zájem všech, nebo co je možné podniknout spolu, aby to ostatním nevadilo. Neboj se svěřit i někomu jinému blízkému, třeba už dospělému, možná zažíval něco podobného a uslyšíš od něj jiný pohled.

    Držíme palce,
    Modrá linka

    Kamarádi

    Ahoj Poradno, po dlouhé době se k vám zase obracím s problémem.
    Kamarádka se mi dneska svěřila, že se kvůli klukovi co se jí líbí začala řezat. Má prý i deprese. Říkala, že ten kluk se s ní nechce bavit. S druhou kamarádkou jsme jí zkusily domluvit, ale to nepomáhá. Řekla mi, že s tím přestane, ale nevím jestli jí můžu věřit. Říkala jsem jí, že by se měla svěřit někomu blízkému, třeba rodičům, ale ona řekla že s tím stejně nic neudělají.
    Mohli byste mi prosím poradit? Nechci aby si ublížila...
    Alexandra

    Alexandra, 12 let, 10. ledna

    Ahoj,
    moc mě mrzí, že se tvá kamarádka cítí takhle. Dobře si jí poradila, že by se s tím měla svěřit ať už rodičům nebo třeba školnímu psychologovi. Teď už je na ní, jak se rozhodne. Když bys o ní měla velký strach, klidně o jejím sebepoškozování řekni někomu dospělému, kterému věříš a který by ti mohl pomoci s řešením. Nejsi na to sama a nezodpovídáš za její potíže, můžeš jen nabídnout pomoc.
    Ať se to brzy vyřeší,
    Péťa

    Kamarádi

    Ahoj Alíku a spol.,
    Předem se omlouvám za to, že pokládám tolik dotazů a že si tenhle dotazpřečtěte ❤️

    Takže 1. Dotaz:
    Chodím do primy na víceletém gymnázium, na které jsem letos , teda vlastně loni nastoupila. Nikdo z mé minulé školy tam nešel, kromě jedné spolužačky (která teď se mnou sedí v lavici) se kterou jsem se kamarádila asi z minulé třídy nejvíc, ale ona se nakonec projevila špatně. Prostě na mě začala být hnusná. Např. když jsem nakreslila obrázek nebo něco podobného stvořila, tak se tomu smála a říkala jak maluju jak malé dítě apod. Moc mě to netrápilo, to já si řeknu, že je prostě blbá a nic mi po tom není, co si ona myslí. Ale přece jenom mě trápilo to, že já jsem jí na začátku školního roku pomáhala až až. Na konci prázdnin si totiž zlomila vážně nohu a do školy první tři týdny nechodila. Já jsem se teda rozhodla, že jí pomůžu a budu jí posílat úkoly, nosit nové učebnice a řešila jsem za ní všechno. Moc jsme si to spolu užily, pokaždé jsme si pěkně popovídaly. Ale teď je to s ní nesnesitelné, i když se všemi v naší třídě vychází dobře. S ostatními ve třídě také moc dobře nevycházím, i na minulé škole, ale našla jsem si zde kamarádku, která je moje současná nejlepší kámoška. Ve třídě máme dvě holky, které se ke mě vážně dobře nechovaly. Třeba jsem se zeptala: Jaký teď máme předmět? A ona na mě začala řvát ať si to zjistím sama a ať ji už neotravuju. Zase ta druhá holka, když projdu kolem její lavice a třeba se tam zastavím, protože s ní sedí ta moje BFF ( i když ji nenávidí), tak mě praští do ramene. Jednou se mi to stalo když jsem byla po očkování a hodně mě to rameno bolelo a ona mě do něho praštila tak silně, že mě z toho rozbolela hlava (a písemku z biologie jsem napsala na čtyřku). Naštěstí to začala řešit naše nejlepší třídní učitelka a nyní už naše vztahy nejsou tak strašné. Nicméně kromě mojí BFF, kamarádky z našeho domu a dvou kamarádek ze ZUŠ, které bydlí daleko nemám žádné kamarádky. Mám jiné zájmy, ráda píšu příběhy, nebo cvičím balet, zatímco ostatní (kromě mých kamarádek, které jsem výše uvedla) si dopisují na WhatsAppu klidně i čtyři hodiny (vím to, protože máme třídní skupinu). Jsem hooodně klidná a samotářská ale po nikom nekřičím, ani se k němu nechovám ošklivě. Proč nemám žádné kamarádky? Může to být mou povahou a prostě je mi to souzeno? Nebo prostě mají všichni něco proti MĚ?
    A ještě jedna taková maličkost: jak vlastně vznikne přezdívka? Já žádnou nemám ale chtěla bych mít. Podle čeho se tvoří? Moje kamarádky mají přezdívky perla, čokoláda apod.
    Děkuju moc moc moc moc moc ❤️❤️❤️❤️❤️❤️za odpověď a doufám, že se aspoň tady na Alíkovi bude udržovat pevné přátelství mezi všemi ❤️
    Zuzanka

    Zuzanka, 12 let, 6. ledna

    Ahoj,
    někdy chvilku trvá, než si člověk najde opravdu dobré přátele. Nemyslím si, že by s tebou všichni měli nějaký problém, možná si zatím prostě jen nenarazila na lidi, se kterými si dobře sedneš. Dej tomu čas, moc se tím nezabývej a uvidíš, že se brzy nějaké kamarádky najdou.
    Přezdívka většinou vzniká na základě vlastností nebo nějakých událostí; které jsou s daným člověkem spojené. Třeba někdo, kdo se dobře opaluje a je celé léto hnědý, může dostat přezdívku „čokoláda“.
    Měj se krásně a držím palce s kámošením.
    Péťa

    Kamarádi

    Objímačky s kamarádkou

    Ahoj, je divné že dvě nejlepší kámošky (13 let) že ze srandy dělají "úchylné" věci tipů dávají si pusu a válejí se po sobě ( samozřejmě v oblečení ) a tak dále 🥴 . Předem děkujeme za odpověď .

    holka, 13 let, 10. ledna

    Ahoj z Modré linky,

    odpověď na to, co je normální, může být docela složitá. Pokud však mohu soudit podle toho mála, cos napsala, domnívám se, že takový fyzický kontakt mezi kamarádkami, je docela běžný. To důležité je, aby to bylo v pořádku pro Vás obě.

    Užívejte si své přátelství,
    Modrá linka

    Kamarádi

    Nejlepší kamarádka se odstěhuje

    Zdravím ☹️omlouvam se, že nepíšu v dobré náladě.Moje nelepší kamarádka se zřejmě bude stehovat 300km daleko(s tou kamaradkou se znam přes 10 let)a je to opravdu těžké přemýšlet nad tím že ji bůh vi jak dlouho neuvidím,a že bude pryč.Opravdu mi je z toho hrozně smutno.:-(všechno jsem dělala s ní jezdila na dovolenou,chodim s ni každé ráno do školy,a pak ze školy,s nikým jiným mi není líp jak s ní 😭

    holka, 11 let, 6. ledna

    Ahoj,

    nemusíš se omlouvat za svoji náladu. Nedivím se, že se trápíš, když Tvá nejlepší kamarádka, se kterou celý život prožíváš společné chvíle, doprovázíte se navzájem do školy, jezdíte na společnou dovolenou, se má odstěhovat tak daleko. Možná Vám ve společném kontaktu můžou pomoct mobily a sociální sítě, které dnes umožňují si popovídat i na velkou vzdálenost. Můžete si pravidelně zavolat a povykládat si, posílat si fotky toho, co se událo. Uvědomuju si ale, že osobní přítomnost kamarádky Ti to asi úplně nevynahradí. Vzácná a velká přátelství, každopádně dokáží překonat i velkou dálku a vydržet. Na společné dovolené, byste možná mohly jezdit i dál, vše záleží i na přístupu a domluvě rodičů. Bavila si se s nimi o stěhování kamarádky? Je pravdou, že opravdu dobré přátelství je velkým a vzácným pokladem, a je dobré o takový vztah pečovat.

    Vše dobré do roku 2022, přejeme Ti, aby přátelství vydrželo.
    Modrá linka

    Kamarádi

    Ahoj Alíku a spol.
    Jednou jsme se s kamarádkou dohodly, že ze školy pojedeme rovnou ke mně domů. Ona pořád mluvila o tom že se někde budeme muset stavit aby mým rodičům a mému bratrovi koupila nějakou čokoládu. Když jsme přišli na zastávku, letěli jsme ještě do nejbližšího obchodu s potravinami. Ona koupila dvě čokolády a dva pytlíky bonbónů, já jsem si koupila pytlík chipsů a čokoládu k Vánocům pro naši paní učitelku. U pokladny jsme se dohodli že to zaplatíme najednou a protože jsme nechtěli řešit u té pokladny kdo kolik dá peněz, platila jsem to já na mou platební kartu s tím, že ona mi to pak vrátí (to co chtěla kupovat ona). Přijely jsme k nám a ona našim dala tu čokoládu a bonbony pro bráchu. Když odjela, řekla jsem mamce, že jsem to platila já a že mi to prý vrátí, aby mamka věděla, kdo to platil. Asi o dva dny později jsem té kamarádce připomněla, že mi to stále nevrátila. Ona nejdřív tvrdila že mi to už vracela, přitom to nebyla pravda a potom řekla že má stejně peníze jen na školní tričko, co si objednávala. Věřila jsem ji a nechala to plavat, že mi to pak vrátí. Odpoledne toho dne jsem to řekla mamce jak na mě ta kamarádka vyjela a mamka řekla ať to nechám že mi tu stovku (tolik ty bonbony a čokoláda stály) vrátí. Řekla jsem že to nechci od mamky ale od té kamarádky. Nedávno jsem se na tu kamarádku už opravdu naštvala. Napsala jsem ji, že mi to má už vrátit. Ona na to, že prý to sním já a moje rodina. Přitom já bych to prostě našim nekoupila jen tak. Ona říkala že mě nikdo nenutil a že jsem to nemusela kupovat, přitom jsem ji několikrát řekla ať to nekupuje, že je to zbytečné. Poslední zpráva co jsem ji zatím poslala byla: V pondělí (první pondělí nového roku ve škole) mi koukej vrátit ty peníze.
    Je to trošku problémová holka. Má dva o dost starší už plnoleté sourozence, takže je to vlastně jedináček a ve třídě moc oblíbená není, protože je taková rozmazlená. Vše co chce ji rodiče koupí a po škole si klidně chodí za maminkou do práce, místo toho aby jela autobusem s námi a chová se jako namyšlená fiflena. Když jsem říkala holkám, co mi udělala, řekly že stojí na mé straně. Jsem za ro moc ráda.
    Hlavní pointa tohoto dotazu je:
    Udělala jsem správně že ty peníze chci vrátit, zareagovala jsme na to dobře a mám se s ní ještě kamarádit? Případně, jak bych měla pokračovat dál a co dělat s tím, kdyby mi to stále nevrátila. Stovka není moc, ale když je to mě týdenní kapesné, zase tak málo to pro mě není.
    Děkuji moc za odpověď a moc se omlouvám za tak dlouhý dotaz.

    Kája, 12 let, 29. prosince 2021

    Milá Kájo, 

    děkujeme za důvěru, pěkně jsi popsala, co tě trápí a je dobře, že sis to nenechala pro sebe ale hledáš řešení.  Obracíš se na poradnu s dotazem ohledně peněz, které ti nevrátila kamarádka. Ptáš se, zda-li je to dobře, že chceš aby ti peníze vrátila a jestli byla tvá reakce správná. Máš pravdu, že sto korun zase tak málo není a pokud je to tvé týdenní kapesné, tak je pochopitelné, že to vnímáš jako velkou částku. A i kdyby to byla částka menší, tak pořád je pravda to, že se v tom můžeš cítit podvedená. Oprávněně tedy zpochybňuješ, jestli má i nadále trvat vaše přátelství. Říká se, že "pořádek, dělá přátele" a ohledně peněz, to platí zvlášť. Myslím si, že je dobře, že ses ozvala a nenechala to jen tak být. Pořád by tě to vnitřně trápilo a tvou důvěru k té kamarádce by to stejně nevrátilo. Doporučuju ti abys jí to dál připomínala a peníze žádala  zpět. Pokud to nepomůže, tak na to zkus upozornit  nějakou třetí stranu - nejlépe dospělou osobu, třeba třídní učitelku. A požádat jí ať si vás obě najednou pozve a promluvíte si o tom, ať vás obě vyslechne a řekne, kde je pravda a co by se mělo udělat.   A tu kamarádku na to upozorni, že o tom chceš mluvit s učitelkou. Kamarádka si tak uvědomí, že její chování není legrace a že je potřeba aby tě brala vážně.  Myslím si také, že tvoje přátelství s touto holkou se nemůže skutečně vrátit, pokud tohle nebudete mít mezi sebou vyřešené. I na to můžeš tu kamarádku upozornit, že máš o ní jako o kamarádce pochybnosti. Třeba jí právě tohle, když uvidí, jaké důsledky to má,  přiměje k tomu, aby ti peníze vrátila.
    Tak ti v tom držím palce, ať se ta situace brzy vyřeší.
    Poradce Centra Locika

    Kamarádi

    Dobrý den, chtěl bych se zeptat co mám dělat když jeden z mých nejlepších kamarádů je teď v šestce na (skoro) všechny hnusný. Abych šel víc do podrobna tak neustále kritizuje co se mu zachce, třeba co ostatní hrajou za hry atd. Já a jeden z mých spolužáků Petr jsme jeho nejmíň oblíbení. Když se naštve tak si to vždycky vybije na nás. Štve nás to oba s Petrem.

    Děkuji předem za odpověď ok.

    kluk, 13 let, 16. prosince 2021

    Milý pisateli, 

    děkujeme za důvěru, obracíš se na poradnu s dotazem co máš dělat, když se k tobě chová špatně jeden kluk ze třídy. Dokonce píšeš, že je to jeden z tvých nejlepších kamarádů a chová se tak nejenom k tobě ale i k ostatním. Vůči tobě a jednomu spolužákovi je jeho chování navíc nejhorší. Máš pocit, že si na vás vybíjí svůj vztek. To, co bych ti mohla doporučit je, abyste o tom zkusili tomu kamarádovi říci. Upozornit ho na jeho chování a říci mu, že se vám vůbec nelíbí. Můžeš zkusit ho prostě požádat ať toho nechá. A třeba mu říci, že pak nebude už tvůj kamarád, když se bude k tobě takto chovat. Můžeš ho na jeho chování upozornit a zeptat se ho proč to dělá. Je také možné ho poslat pryč, říci mu "nech si toho", "na mě to nezkoušej", "štveš nás" a podobně. Prostě mu  dejte najevo, že vám jeho chování vadí. A pokud to nepomůže, může být další krok to, že ho prostě začnete ignorovat. Nevšímat si jeho chování a dělat, jako by tam vůbec nebyl. I to by ho mohlo odradit, když nebude mít žádnou vaší reakci. I to pomáhá. Rozumím tomu, že vás to hodně štve, zkuste ale si i sami pro sebe říci, že vás to štvát nemusí, že vám to je jedno a prostě najít způsob jak být nad tím, nenechat se tím rozčilovat. Je možné, že jeho chování k vám odráží nějakou jeho zkušenost, třeba z rodiny, kdy se takto chová někdo k němu. A on se vlastně uvnitř sebe sám trápí a je naštvaný za to, co zažívá a pak si to doslova vybíjí ve třídě. Pokud by jeho chování se zhoršovalo, tak bude samozřejmě lepší, když na to upozorníte třídního učitele či školního psychologa. Tak ti držím palce, aby se ta situace brzy zlepšila. Poradce Centra Locika


    Prosba od Alíka

    Podpořte prosím
    Modrou linku!