Poradna: Alík radí dětem

Na otázky odpovídají

pracovníci linky důvěry Modrá linka, Alíkova kamarádka BáraV, odborníci na boj proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

Dotazy smí pokládat čtenáři mladší 15 let.

Kamarádi

Ahoj, mám kamarádku. když jsme samy dvě, je normální, ale když jsme ve společnosti, tak mě uráží nebo ubližuje. Mám se s ní kamarádit? Děkuji

Anet, 12 let, 5. dubna 2018

Ahoj,
to, co popisuješ, určitě není chování správné kamarádky. Kamarádce bys měla věřit, měla by tě podržet a mělo by na ní být spolehnutí. Zkus se tvé kamarádky zeptat, proč se k tobě tímto způsobem chová a můžeš jí dát ještě šanci tím, že jí na rovinu řekneš, že se ti její chování nelíbí a nechceš ho tolerovat. Podle toho, jestli se její chování v budoucnu změní, se sama rozhodneš, jestli ti její kamarádství za to stojí.
Měj se hezky!
Bára

Kamarádi

Ahoj. Mám hrozný problém..Moje dvě kamarádky se spolu pohádali..Jedna z nich začala chodit s jedním klukem a ta druhá jim to závidí a proto napsala ze svého facebooku nějakému chlapovi a svedla to na tu holku co si našla kluka..Ta která si vymyslela všechno s tim fb tak všem řekla že ta holka s tím klukem spolu spali..Chce říct všechno babičce a mamce holky která má toho kluka..Ta holka de hrozně bojí (je jí 13) a ona měla problémy se sebepoškozovánim..Všechny tři jsme se řezali. Jedna z nás se neřezala už půl roku,já týden (snažím se toho zbavit) ,ale holka která chodí s tím klukem má rozřezane obě ruce,celé...Dneska se chtěla prý predavkovat praskama.Ta holka s tím fb to chce říct jejim rodičům ve středu a když to udělá tak se to všechno zkazi.
Prosím pomoc mi. Štve mě jak se ničí a trápí,nechci aby se musela rozejít s klukem kterého má fakr ráda..Ona v životě nemá skoro žádné štěstí,narodila se v chudé rodině,nemá tátu. Jediné štěstí je že je krásná a chtějí ji kluci. Není ani moc chytrá a teď ji zlepšil život ten kluk.
Jak mám rozmluvit té holce aby to neresila?

holka, 13 let, 26. března 2018


Ahoj,

jsi dobrá kamarádka a ozýváš se delší zprávou kvůli kamarádce, přeješ jí, že si teď našla kluka, na kterém jí záleží, cítí se s ním dobře, zdá se Ti, že jinak neměla moc štěstí. Takový postoj ráda ocením. Další vaše kamarádka dvojici nepřeje a rozhodla se, že vše řekne mamce a babičce té holky, i že spolu spali. Všechny tři se řežete, ale ta kamarádka, o kterou Ti jde, a kterou chceš chránit, ta je pořezaná celá a navíc se chtěla i předávkovat prášky. Ta situace mně připadá dost naléhavá a než se k Tobě dostane naše odpověď, bude už zřejmě vše vypadat docela jinak. Každopádně si myslím, že na tak složitou situaci bys neměla být sama. Měla by ses obrátit na někoho dospělého ve svém okolí, nejlépe své rodiče, kterým bys vše pověděla, tak by se Ti i ulevilo, že vše už neleží jen na Tvých bedrech a sdílení ulevuje samo o sobě. Rodiče vás znají, znají i prostředí, v kterém se pohybujete, je možné, že je napadne nějaké vhodné řešení. My na Modré lince máme tu zkušenost, že málokdo umí s řezáním přestat sám. Řezání je ventilem, kdy je psychický tlak tak masivní, že je třeba "upustit páry". Řezání krátkodobě uleví, ale z dlouhodobého hlediska poškozuje, vzniká na něm závislost. Právě proto se děti, které se řezají, obracejí se svými rodiči na psychology, kteří s nimi pracují na odvykání řezání, hledají jiné cesty úlevy a náplň svých dnů radostí.

Své kamarádce pomáháš už tím, že tu pro ni jsi, že jí nasloucháš s porozuměním, myslíš na ni, přeješ jí jen dobré, jsi jí prostě oporou. Z Tvé zprávy nevím, zda dvojice opravdu měla sexuální styk či jde o pomluvu. Sexuální styk i jakékoliv jednání sexuální podstaty je v ČR trestné, povolená věková hranice u nás je 15 let věku. V případě, že někdo toto jednání nahlásí, bude probíhat šetření.

Také jsem tak úplně neporozuměla té části dopisu, kde uvádíš, že pokud se to dozví rodiče té holky, všechno se zkazí. Nevím, co obnáší Tvé všechno, netuším, z čeho máš strach. Rodiče jsou zodpovědní za své děti až do 18 let jejich věku a proto by měli vědět, co jejich děti ve chvílích svého volna dělají, s kým se kamarádí, s kým tráví svůj čas. Rozhodně by to, co dělají, nemělo být něco nezákonného nebo něco, čím by mohly sobě nebo někomu jinému uškodit. Právě z těchto důvodů, dokud děti sociálně nevyspějí, je ze zákona nutný rodičovský dozor.

Situace vztahů, ať už mezi vrstevníky či mezi dětmi a jejich rodiči může být velmi spletitá, hranice jsou křehké. Pokud bys od nás potřebovala nějaké další informace vzhledem k vývoji vašeho kamarádství a celé situace, které se věnuješ, je lépe nám zavolat a použít telefon, mobil či skype, popř. chat, podrobně vše najdeš na našich stránkách www.modralinka.cz.

Přejeme Ti, ať vše dobře dopadne, držíme pěsti.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj,jenom muze se zeptat my mame ve skole jednu holku a ta za mnou a mema kamaradkama furt leze.Jak se ji mame zbavit?

holka, 11 let, 6. dubna 2018

Nejlepší by bylo se nad ni nepovyšovat a přijmout tu dívku. Předpokládám, že nemá žádné kamarádky a doufá, že ji mezi sebe přijmete.
Víš, ono je hrozně smutné, když je někdo sám. Zkus se vžít do té dívky. Jak se asi cítí, když ji každý od sebe odhání a nechová se k ní pěkně. Zkus si s ní povídat, usmát se na ni. Udělej ten první vstřícný krork. Uvidíš, že tě překvapí a bude skvělá kamarádka.

Kamarádi

Ahoj Alíku a spol,
Jedná moje kamarádka která byla asi moje první se už vůbec nesnaží aby naše přátelství klapalo. Našla jsem si nové kamarády, narozdíl od ní mě se ke mě chovají jako skutečné kamarádky (nezneužívají mě atd.). Můžu ji furt považovat za kamarádku a nebo se soustředit na lidi které považuji za skutečné kamarádky?
Předem děkuji

holka, 10 let, 26. března 2018

Ahoj,
bohužel neznám tvou kamarádku, tudíž nemohu odhadovat, jak tě bere a jestli o kamarádství s tebou stojí. Nicméně pokud ti s ní není příjemně a máš pocit, že se na ní nemůžeš spolehnout, nebo tě dokonce zneužívá, rozhodně se nemusíš do kamarádství s ní nutit. Na skutečné přátele by mělo být spolehnutí. Měla bys cítit, že tě mají rádi, že jim můžeš důvěřovat a že o přátelství s tebou stojí. To samozřejmě neznamená, že máš s tvou kamarádkou úplně přerušit komunikaci, ale můžeš přehodnotit to, co pro tebe vaše přátelství znamená. Třeba se časem ještě situace změní, ona přehodnotí své chování a znovu k sobě najdete cestu.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Kamarádi

Ahoj Alíku,
Co mám dělat když kamarádka řekla mému spolužákovi že ho miluju a říká dalším klukům že je miluju přitom to není pravda, ani jednoho nemiluju!

Myslíš že je to normální? Když kamarádka říká všem klukům na potkání že je miluju když to není pravda, nebo to že se mi líbí jeden kluk ale neznamená to že ho miluju. A když se mě zeptá koho bych si vybrala a řekne že si musím vybrar a když jsi teda vyberu tak za ním běží a řekne že ho miluju a všichni se samozřejmě smějí.
To není kamarádství!
Děkuju za odpověď, prosím odpovězte.

holka, 13 let, 26. března 2018

Ahoj z Modré linky,

chápu, že se Ti chování kamarádky nelíbí. Myslím si, že je důležité si s ní pořádně promluvit, dát jí najevo, že se Ti to nelíbí. Když už víš, k čemu její otázky vedou, neodpovídat na ně. A pokud se i nadále bude chovat tak, jak Ti to nebude příjemné, můžeš jí dát najevo, že kamarádství rozhodně vypadá jinak, a pokud nepřestane, najdeš si jinou kamarádku.

Přejeme Vám oběma, abyste to mezi sebou urovnaly a užily si hezké jaro,
Modrá linka

Kamarádi

ahoj,
moje kamarádka měla kluka. No a ten se sní rozešel. Ona je z toho smutná a dokonce se řeže:( Chtěla bych jí pomoct než si něco udělá, ale nevím co. Ten kluk, který s ní chodil tak to jen zhoršuje tím, že jí nadává. Prosím o rychlou odpověď, protože ji nechci ztratit:( (mojí kamarádce je 15 let)

Ahoj,

s Tvou patnáctiletou kamarádkou se rozešel kluk, a teď jí ještě navíc nadává. Netuším, jak dlouho spolu byli, a co vše spolu prožili, ale věřím, že Tvá kamarádka je z toho smutná. To je po rozchodu zcela normální a přirozené, nezbývá, než si tímto bolavým časem projít. Jiná věc je řezání, jímž si Tvá kamarádka ulevuje a vypouští psychický přetlak, který rozchod přirozeně doprovází. Řezání je nebezpečné, dokonce na něj vzniká závislost, přináší úlevu jen krátkodobou, z dlouhodobého hlediska naopak stav jak psychický, tak fyzický, zhoršuje a komplikuje. Nevím, jak dlouho se Tvá kamarádka řeže a jak často, to nezmiňuješ, ale my na Modré lince (podobně jako i ostatní linky důvěry) máme tu zkušenost, že bez pomoci odborníka je cesta ven dost obtížná.

Ty jí chceš pomoci, ale Ty jí už pomáháš a moc víc dělat nemůžeš. Pomáháš jí svým pochopením, svou empatií, tím, že jsi tu pro ni, že jí nasloucháš, věnuješ jí svůj čas a svou energii. To je to nejcennější, co máš. Tyto vlastnosti a tento přístup patří ke správnému kamarádství. Můžeš třeba ještě zjistit, kde ve vašem okolí pracuje nějaký psycholog/psycholožka, popřípadě svou kamarádku k němu (s jejím souhlasem pochopitelně) můžeš i objednat a doprovodit ji tam. Každopádně by vše, co prožívá, měli vědět i její rodiče, kteří jsou zodpovědní za její zdraví. Navíc na řezání se většinou, dříve či později, přijde, takže pokud s tím kamarádka vyjde sama, bude to tak pro ni mnohem lepší.

Přejeme Tobě i Tvé kamarádce klidnější období a pěkné prožití jara.
Modrá linka

Kamarádi

Dobrý den,
píše mi pořád jeden kluk, já si s ním psát nechci, ale nechci být hnusná a napsat mu to. Neznáme se osobně, ale chce se mnou jít ven, jenže já před klukem neřeknu ani slovo a navíc nechci jít ven s někým, koho ani neznám osobně. Co mu mám napsat? Děkuju za radu.

Andy, 14 let, 14. března 2018

Ahoj Andy,
je úplně v pořádku, že nad tím takhle přemýšlíš, a chceme Tě podpořit v tom, aby ses podle svého pocitu zařídila. Pokud se Ti nechce nic podnikat, máš plné právo to říci. Je v pořádku vysvětlit, že na setkání s cizími lidmi moc nejsi, že bys z toho byla nervózní. Zkus napsat nějakou verzi a ukázat ji někomu ve svém okolí. Tobě třeba bude připadat málo citlivá, ale okolí to často vidí jinak.
Je moc dobře, že se snažíš ochránit a chovat jen tak, aby Ti bylo příjemně.

Hezké dny,
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj všem,
Měla bych takový dotaz, ale nevím kde začít...�� Už jsem sem ohledně kamarádky, ( pokusila se o sebevraždu a nevěděla jsem kde je, nevěděla jsem co dělat) no a teď jde taky o ní.... Abych upřesnila....������ Našla se, "v pohodě" a hlavně živá..... Ale teď abych psala dál....�������� Je to pro mě hrozně těžký.....������ Když ji našli vyslýchala ji policie... Říkala mi to v pondělí... Ale to jsme (minimálně já ). Nic nevěděli.... Další den v úterý v 10 večer mi přišla taková zpráva, že ještě teď nevím jak s tím naložit, nevím vůbec , prostě jsem z toho úplně na kolenou...������ Dozvěděla jsem se (v té zprávě) že ji zavřeli na psychiatrii.... Prý nějaká depresivní porucha... (Ještě nevíme jaká) ������ už já pátek a já jsem se furt nevzpamatovala....�� Spojila jsem se s její mámou, naštěstí mi dala její adresu abych mohla posíla dopisy, a slíbila mi že se s ní (mamkou) setkáme a dám jí dárek a ta že jo předá té kamarádce (jelikož mám dlouho koupený dárek k jejím 15 nám a má je zítra).... ���� Sice aspoň to mě trošku uklidnilo že neztratím úplně kontakt a že mi bude (její mamka) říkat o jejím zdravotním stavu......������ Ale já furt jsem v koncích do teď jsem s ní byla 95% svýho času....ale teď ji neuvidím minimálně do konce školního roku.... ���� Já vůbec nevím co dělat.... Včera jsem málem skočila z okna jak jsem byla zoufalá.... To ona mě tu držela při životě, teď nemám komu se svěřit, s kým si popovídat (rodiče nefungují) ���� nevím co mám dělat.... Jak se s tím mám vyrovnat? Jak výdržet ten čas bez ní? Ona je můj život a já bez ní nedokážu být..... Pomozte mi prosím najít řešení �������� moc vás prosím jsem úplně zoufalá....����

Zoufalá "psychopatka", 13 let, 16. března 2018

Ahoj,
je dobře, že píšeš s tím, co Tě trápí. Není divu, že Tě zpráva o kamarádce vykolejila a že teď kolem toho prožíváš spoustu pocitů, včetně zoufalství. Je to čerstvá zpráva a je v přirozené, že na ni nějak reaguješ. Věřím, že právě teď to pro Tebe může být nejtěžší, protože je to zatím živá rána, časem by to mohlo být snazší.
Napadá mě také, že tím, že se to všechno stalo tak rychle, tak zatím nemáš moc informací. Snad i proto je teď tak těžká představa, že bys byla tak dlouho bez kamarádky. Až se situace trochu uklidní, nejspíš se s ní budeš moct vídat, zdá se mi i reálné, že dřív než na konci školního roku.
Teď je důležité, aby ses zaměřila na svou vlastní podporu, abys to ustála. Pečuj o sebe, věnuj se dalším věcem, které jsou pro Tebe příjemné, mluv s bízkými o tom, jak Tě to zasáhlo. Kdyby to nestačilo, můžeš se obrátit třeba na psychologa ve škole anebo jinde, či na krizovou linku, když Ti nebude dobře, třeba na naši Modrou linku nebo Linku bezpečí.
Z Tvých řádků čtu, že se situací hodně trápíš. Ale chci moc ocenit, že jsi vůbec napsala, a že pro sebe hledáš oporu, kterou si zasloužíš.

Držíme palce, ať se brzy situace uklidní.

Modrá linka

Kamarádi

Ahoj aliku chodím do 6 tridy minuly rok odešla ze školy moje nejlepší kamaradka kvuli šikanĕ...atd pred mĕsícem odešla další super kamaradka,ve tride mame holky ale ty maji svoji skupinku kamaradek a nikoho do ni nevezmou od dalšího školní roku odejde další kamaradka ze všema kamaradkama sem sedĕla takže bych musela sedĕt sama.jak mam rict rodicum ze chci jit na jinou skolu uz sem jim to rikala ale oni mne to nechcou dovolit....už mĕ také napadlo ze se semnou holky ze tridy nebaví kvuli vaze a vyšce vazim 53kg a merim 164cm,nebo taky ze nemam samí jedničky na vysvedceni sem mnela dve3 a dve2 jinak samí pomoc jsem zoufala

holka, 12 let, 12. března 2018

Ahoj z Modré linky,

rozumím tomu, že je Ti smutno, když Ti ze třídy odcházejí kamarádky. To je nepříjemné. Zároveň to pro Tebe ale může být příležitost dívat se více kolem sebe. Třeba, pokud bys opravdu chtěla, by se nějaká nová kamarádka ve třídě najít mohla. A třeba k vám do třídy přijde někdo nový, možná odejdou i jiné holky a parta už nebude partou. Nepřipadá mi, že by se s Tebou holky nebavily kvůli postavě nebo známkám - to nejsou ty nejdůležitější oblasti, na kterých by stálo přátelství. Pokud jsi nejistá ohledně navazování vztahů, bylo by dobré, aby ses obrátila na někoho dospělého, komu věříš, aby sis mohla promluvit o tom, co Tě trápí. Pokud máte na škole školního psychologa/psycholožku, je to ten správný člověk, kdo by Ti se vztahy ve třídě mohl pomoci. Svěřovat se můžeš i rodičům, případně komukoli jinému z rodiny. I když Ti nedovolí přestup na jinou školu - to s sebou může přinášet spoustu komplikací, je dobré nebýt na své trápení sama. A s kamarádkami můžeš být v kontaktu, i když spolu nebudete chodit do třídy.

Přejeme Ti hezké nastávající jaro.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj poradno,
už od mojí 2 třídy se mi všichni smějí za to že mám křiví zuby ale já za to nemohu.
A moje nejlepší kamarádka mě pořád štve jednou se se mnou baví a pak ne,třeba jak jsme byli na lyžáku tak jsme si s ní koupili barvu na vlasy a zaplatili jsme to dohromady a ona mi nabarvila vlasy ,ale nenechala mě si na ní sáhnou tak jsem na ní byla naštvaná a řekla jsem to kámošce Kačce že se se mnou nebaví.A ta kamarádka co se se mnou nebaví řekla že si furt vymýšlím .Prosím poraďte
DĚKUJI

holka, 11 let, 10. března 2018

Ahoj,
mrzí mě, že se ti děti posmívají kvůli křivým zubům. Hodnota člověka se rozhodně neměří podle toho, jak vypadá, nebo jaké má jeho vzhled nedostatky. Pokud křivé zuby vadí i tobě osobně, můžeš požádat rodiče, aby tě objednali na konzultaci k ortodontistovi. Rovnátka jsou zcela běžnou věcí a čím dřív je začneš nosit, tím větší je šance, že se ti zuby srovnají.
Tvůj dotaz ohledně kamarádek popravdě řečeno úplně nechápu. Nerozumím příliš tomu, komu kdo řekl, že se s kým nebaví. Jestli tomu správně rozumím, základní problém je v tom, že se s tebou tvá nejlepší kamarádka střídavě baví a nebaví. Chápu, že ti to vadí, ale myslím, že neexistuje jiný způsob, jak tuto situaci vyřešit, než si s kamarádkou promluvit a na rovinu se jí zeptat na důvod jejího chování. Současně jí určitě řekni o tom, že ti její chování vadí. Věřím, že když si promluvíte na rovinu, situace se tím vyjasní a atmosféra se pročistí.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Kamarádi

Ahoj, omlouvám se, že zase píšu. Potřebuju si nutně popovídat, ale nemůžu. Nemám moc s kým.
Psala jsem vám ohledně svých kamarádek.. jedna (ze dvou, obě jsou mé spolužačky) dělá.. no, prostě jsem pro ni zmizela ze světa. Ona mě neignoruje. Já vůbec nejsem. A druhá ? Baví se s tou první.. a já sedím věčně sama v lavici.
Spolužačka Káťa, která se docela dost baví s tou druhou kamarádkou (a budeme jí říkat Eliška, protože se tak opravdu jmenuje :D), mi řekla, že se z několika menších zdrojů a taky od Elišky doslechla, že jsem na holky.. A že právě proto se se mnou Eliška prý už tolik nebaví.. Byla jsem dost zdrcená z toho, že o mě vypráví věci, které nejsou pravda.. Nejsem na holky a Eliška to ví. Jednou, když jsem byla u ní na návštěvě jsme blbly (a neříkala jsem vám to už?..) a já ji v jeden moment objala, jako by pro mě byla celým světem..jako kdybych po ní ..vyjela ? Dá se to tak říct. Dokonce jsem pocítila silnou chuť ji políbit, haha. Postupem doby jsem přišla k názoru, že jsem pravděpodobně bisexuální (možná i demisexuál, kdo ví. Vždyť mi bude za týden patnáct, takže na ujasnění mám..fůru času). Je fakt, že nějakou, celkem krátkou dobu jsem na ni měla „crush“, byla jsem do ní v podstatě zakoukaná..a pak to skončilo. Jen kamarádka. Ta nejlepší.
Říkám si, a to docela často, že za naším kamarádstvím udělám opravdu tlustou čáru (jako symbol - ustřihla jsem si dokonce vlasy na důkaz nového začátku, heh) a najdu si někoho.. nového.. Jenže vždycky jednou za čas mi Eliška buď řekne nějak hezky, třeba „Týny“ nebo vůbec už to, že na mě promluví (ba dokonce že se na mě podívá), je úspěch.. a mně se vždycky rozbuší srdce a mám motýly v břiše. Jsem šťastná. Obě dvě, i kamarádka číslo jedna i Eliška byly moje nejlepší kamarádky, takže nemám opravdu nejmenší ponětí, proč to muselo skončit..
Mám asi zvláštní talent na to ztrácet přátele.
Závidím těm, kdo mají partnera, kamarády.. Nepotřebuji jich moc. Nevadí mi být sama, vadí mi být osaměla, to chápete. Potřebuji dalšího snílka, jako jsem já. Potřebuji někoho, do koho budu moct vkládat svou lásku, o koho se budu moct starat, kdo mě bude mít rád a mé city a pocity oplácet. Stačí mi nějaký opravdový, trvanlivý (haha) přítel..kamarádka.. Prostě někdo. Potřebuji si jen popovídat. Radu ani tak moc nepotřebuji, nemůžete mi přeci říct, co mám dělat se svým životem..nebo se sebou. Vím, že to není v popisu vaší práce, které si mimochodem moc cením a děkuji vám za ni a za vaši nehasnoucí trpělivost.
Určitě se ještě ozvu, problémy dospívajících jsou přece nekonečné. :D
S pozdravem a velkými díky

Fox. X.

holka, 14 let, 27. února 2018

Ahoj,
z tvého dopisu je cítit, jak o vašem kamarádství přemýšlíš a jak jsou pro tebe kamarádky důležité. Dívala jsem se, že už v říjnu jsi psala, že se cítíš mezi kamarádkami navíc a nechovají se k tobě příliš hezky. K dospívání patří i tápání ohledně sexuální orientace, ale i kdybys byla skutečně lesbicky založená, není to důvod k tomu, aby se s tebou kamarádky přestaly kamarádit. Hodnota člověka se přece neměří sexuální orientací ale úplně jinými věcmi.
Zkus popřemýšlet o tom, jestli ti za to kamarádky skutečně stojí. Pokud ses od října snažila vaše vztahy urovnat a nic se nezměnilo, je otázka, jestli se nepoohlédnout po jiných kamarádkách, které si tě budou vážit. Třeba se postupem času ještě vaše vztahy spraví, ale jak už ti psala kolegyně z Modré linky, kamarádství se nedá vynutit, koupit, ani vyprosit. Jestliže ti kamarádky přináší víc negativních pocitů než pozitivních, nejde je za kamarádky příliš považovat.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Kamarádi

Ahoj Alíku
Moje kamarádka před 3-mi roki po celé škole mě pomluvila že jsem lesba a mám ty menstruace !! Přitom to vůbec není pravda , že jsem lesba !! Mám ji i teď plné zuby , chová se ke mě divně , někdy mám chuť ji zažalovat u ředitelky !! Tato kamarádka mi občas nosí ukoly , když jsem nemocna !! Že jsem ji omylem v autobuse jak jsme jeli na výlet sáhla na nohu to neznamená že jsem lesba !! Prosimvás chtěla bych se zeptat jestli to je nebo není kamarádka pro mě , když mě takhle pomluvila !!?
Prosím odepište :-)

holka, 14 let, 22. února 2018

Ahoj,
je mi líto, že se k tobě tvá kamarádka takto chová a určitě to není v pořádku. Dřív, než ji ale definitivně zavrhneš, určitě by bylo lepší si s ní nejprve promluvit. Řekni jí, jak tě její chování trápí a že bys o ni nerada jako o kamarádku přišla. Zeptej se jí na rovinu, co jí na tobě vadí a co bys mohla udělat pro to, aby se vaše vztahy zlepšily. Možná zjistíš, že je to celé nedorozumění, které ji trápí stejně jako tebe, a celá situace se vyřeší.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Kamarádi

Ahoj mám problém. Jde o moje kamarádky a "kamarádky". Nechci aby se třeba poznaly tak dejme tomu že jim budu říkat třeba Péťa, Míša, Eliška a Anička.
Moje BFF dřív byla Eliška a Péťa, Míša a Anička byly největší BFF a nikdy by si nic neudělaly. Ony seděly spolu (máme lavice do půlkruhu ne normálně) a včera jsme se rozsadili a já a všechny výše zmíněné holky jsme šli do obchodu něco si koupit. No jo jenže Aničce jel bus tak se zeptala jestli jí někdo nechce vyprovodit. Já jsem se nabídla a tak jsme šly. Večer mi pak moje (bývalá) BFF na Messengeru napsala jestli jsem na straně Aničky nebo na straně Péťy, Míšy a Elišky. Já jí odpověděla že to nejde říct protože by jedna strana byla naštvaná a že mám ráda obě strany. Pak mi taky napsala že Anička mě sebou vzala naschvál protože si myslí že jsem jeji BFF a jeji ochranka. Já jí napsala (jako nějaká rádoby psycholožka) proč si to myslí a ona už mi neodpověděla. Dnes ve škole se po sobě Anička s Míšou a Péťou vůbec nepodívaly. Míša a Péťa si povídaly jen spolu a s Eliškou. Anička se zase bavila jen se mnou, (jména opět vymyšlená) Johy a Klárou. Dnes po škole se mně zeptala další holka třeba Sára jestli s ní půjdu ze školy. Já jí řeknu že jo ale ona to odvolá protože pro ní přijede mamka a jedou do obchodu. Tak se mně zeptala právě Anička jestli s ní půjdu, pak se k nám přidaly i Johy a Klára. A Míša jí zato hned po telefonu seřvala: Ale (moje jméno) chtěla jít s náma. Byly jsme domluvené. A já než Anička stačí něco říct hned: Co lžeš? Byla jsem domluvená se Sárou a ta to odvolala tak jsem šla s Aničkou. A Míša to položila. Pak jsme si o tom s Aničkou, Johy a Klárou povídaly a shodly jsme se že Míša si dokáže vymyslet všechno aby dosáhla svého. Mně to vrtá hlavou. Už jsem o tom řekla mamce, taťkovi, babičce, dědovi, druhý babičce, druhýmu dědovi, oboum oddílovým vedoucím i paní učitelce z tancování ale nikdo nevěděl jak přesně mi pomoct tak píšu vám. A jak zní moje otázka? Co mám dělat když se se mnou chtějí bavit obě ty "skupinky" holek ale bojím se že když zjistí že kamarádím s druhou skupinkou se se mnou nebude kamarádit ani jedna skupinka? A jak mám poznat jestli se ke mně jedná skupinka nechová falešně? Děkuji za odpověď.

Mám problém!, 20. února 2018

Ahoj,
musím upřímně říci, že se v tvém popisu celé situace úplně neorientuji, ale pokud jsem tě dobře pochopila, nejraději by ses kamarádila se všemi. A já nevidím jediný důvod, proč by ses nemohla kamarádit, s kým chceš. Pokud je ti s oněmi kamarádkami dobře, zkrátka se s nimi bav dál a nenech si od nikoho diktovat, s kým se můžeš bavit a s kým nikoli. Jestliže budou kamarádky něco namítat, klidně jim můžeš na rovinu říct, že je ti jejich nátlak nepříjemný a že ti nepřijde v pořádku ani fér, aby tě vydíraly tím, že se s tebou nebudou bavit.
Věřím, že postupem času se celá situace uklidní a všechno bude v pořádku.
Měj se hezky!
Bára

Kamarádi

Ahoj Alíku a ostatní
Mám kamarádku.Je docela divoká je s ní sranda ale ne tak úplně.
Je docela tvrdohlavá.Vždy chce jenom své a moje ne a taky vždy musí být první.Jednou naše škola dostala nabídku od ČT déčko jestli by jsme se nechtěli zúčastnit tanečního pořadu rytmix paní učitelka na Tv to vzala a naše třídy ji na TV máme bylo to dobrovolné každý dostal souhlasy které musí být podepsané rodičema no a já nechtěla - pořad se mi nelíbil a tanec mi připadal hloupý tak jsem přinesla souhlas zpět že se účastit nechci.Kamarádka to nevěděla a chtěla tam jít s dalšíma dvouma které mám ráda . Jakmile se to dozvěděla tak se naštvala a nepochopila že tam prostě nechci.Taky mi občas dává facky není to úplně bití tak to neřeším ale většinou ji facku vrátím ale jemnou která nebolí a ona mi vždy dá tu největší která bolí. Taky mě štve že mi občas říká že jsem tlustá (ona váží 35 kilo a já 39-40 a obě chodíme do čtvrté třídy jen ona má asi 138 cm a já 144 ale pořád jsem tlustší.Mám moc ráda sladké ale snažím se pít vodu a čaje a vyvažovat to) Taky mluví sprostě já taky proto že všichni ve třídě tak mluví.Nechci tolik mluvit ale byla bych u ní za blbku. Asi před týdnem mi řekla že se bavím více ve škole s Anet(jedna ze dvou ostatních kamarádek) a venku zase s ní ale nevím jak to myslí protože jsem s ní byla jednou venku. Po Dlouhém úvodu můj dotaz:Nechci se s ní bavit ale bojím se co řekne a někdy je fajn už jsem se s ni několikrát přestala bavit ale vždy mě přemluvila.Nemám takovou odvahu jí to říct a myslíš že jí to můžu říct a když už jak?A jak sebrat odvahu na to jí říct co mi vadí i když se mi bude smát?
Předem díky za odpověď. +Omlouvám se že jsem dotaz nezařadila do kamarádů ale už nevím jak to změnit

holka, 10 let, 25. února 2018

Ahoj,

je moc fajn, že se umíš zeptat na to, co potřebuješ vědět, je vidět, že odvaha Ti tak úplně nechybí. :o) Rozepisuješ se o kamarádství. Kamarádství, přátelství, to je vztah, velmi důležitý pro život. Pravé kamarádství umí naslouchat druhému, soucítit s ním, když je třeba, sdílet s ním, pomáhat podle potřeby a podle vlastních sil, mít dobrého kamaráda je velké bohatství a je dobré mít v každé době více kamarádů. Nicméně Tobě je deset let a teprve sbíráš první zkušenosti, jak takové kamarádství (ne)funguje. Napadá mne, mluvila jsi také o tom všem s rodiči nebo třeba mamkou, babičkou?

Jak například na lásku, tak i na kamarádství musí být dva a oba dva stejně chtít. Nejde o nic povinného. Je jen a pouze Tvojí volbou a Tvým právem si zvolit za kamaráda/kamarádku toho/tu, koho Ty sama chceš, a nemusíš to ani nijak zdůvodňovat, ani to, chceš-li ze vztahu z nějakého důvodu vycouvat.

Zdá se, že Tvá kamarádka je ráda tou, která rozhoduje i za druhé, ale tak by to v kamarádství být nemělo, kamarádi by měli být rovnocennými partnery. A vůbec už nemá právo Tě bít nebo uhodit, dát Ti facku. Proti takovému chování "kamarádky" je třeba se ohradit. Důležité za všech okolností je zůstat svůj, a umět si za svým i stát. Třeba mluvit sprostě, i když se Ti to nelíbí, jen proto, že by Tě "kamarádka" měla za blbku, to je špatně nastavené. Vulgarity by k holkám vůbec neměly patřit.
To, co jí nakonec řekneš, je na Tobě. Můžeš to v klidu zvážit, třeba i s jinými kamarády, nebo s rodiči či někým dalším z rodiny. Ke kamarádce můžeš být upřímná a otevřená, snaž se nedělat to, co bys sama nechtěla, aby Ti někdo dělal-tedy ponižovat, urážet, nadávat, bít.

Přejeme Ti jen samá upřímná přátelství.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj Alíku,
Prosím poraď mi. Ve třídě mám jen jednu kamarádku ale vůbec se jako kámoška nechová, nadává mi (někdy i sprostě), zakazuje mi kámošit se s jinými- třeba v keramice se bavím s Terkou a ta je na mě milá ale chodí do 6té třídy, a Kámoška je na mě naštvaná že se s ní bavím.. Nikdo ve třídě ji nemá rád protože nadává i spolužákům. A teď mi poraďte já už se s ní nechci bavit už mě štve. Jenže s kým se mám ve třídě bavit holky už mají vlastní partu a kluci taky ale s kluky jsem se bavila už v 5té třídě a byli super, jen se bojím že když se s ní přestanu bavit tak že se s nikym nebudu moct bavit. Ahoj

holka, 12 let, 15. února 2018

Ahoj,
chování tvé kamarádky skutečně není v pořádku. Nikdo na světě ti nesmí zakazovat nebo přikazovat, s kým se máš kamarádit, nebo ti nedávat. Rozhodně své kamarádce řekni, že její chování nehodláš dál respektovat a pokud své jednání nezmění, nemůžeš ji dál považovat za svou kamarádku. I když už mají holky a kluci ve třídě vlastní partu, určitě to není uzavřená společnost, do které už by nikdo další neměl přístup. Klidně jim můžeš na rovinu říct, že se k tobě tvoje kamarádka nechová hezky a že bys byla ráda, kdyby ses s nimi mohla bavit a kamarádit. Pokud se k nim budeš chovat hezky, projevíš zájem a budeš vstřícná, nevidím důvod, proč by se s tebou neměli kamarádit a neměli by tě vzít do své party.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Kamarádi

Ahoj mám kámošku a ji něco na mě furt vadí a nic mi neřekne vždycky se to dozvím od svého kluka a mého kluka už to štve já nevím už co mám dělat poradíš mi

holka, 16 let, 12. února 2018

Ahoj,
pokud na tobě tvé kamarádce stále něco vadí a navíc ještě nemá ani tolik slušnosti a odvahy, aby ti to řekla do očí, zdá se mi, že nejde o příliš dobrou kamarádku. Myslím, že ty i tvůj přítel byste jí měli jasně říct, že podobné chování nehodláte tolerovat. Tvůj přítel jednoduše její stížnosti na tvou osobu nemusí poslouchat a ty jí požádej, aby případné výtky řešila přímo s tebou a ne s někým jiným. Klidně jí můžeš říct, že takové přátelství, kdy na tobě hledá stále jen chyby, pro tebe nemá cenu a že síla kamarádství je v úplně něčem jiném. Pokud o tebe, jako o kamarádku, stojí, určitě to pochopí a zkusí své chování změnit. Jestliže v něm bude dál pokračovat, možná by bylo na místě zvážit, jestli jí dál můžeš považovat za svou kamarádku a důvěřovat jí.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Kamarádi

Ahoj. Chtěla bych se zeptat,jak překonat svůj strach a s někým se začít bavit. Chodim do školy kde se s nikým moc nebavim. Dřív jsem se tam bavila se spoluzakama mých bratrů (většina z nich jsou na střední,na vysoké škole nebo v práci),ale od tý doby se tam bavím jen s pár holkama.. Když už sem za nikým v tý škole šla tak měli buď jiného kamaráda a bavili se jen spolu nebo neměl zájem se se mnou bavit. Někdy si říkám proč to tak je,jestli jsem já špatná..Chtěla bych se nějak změnit,ale nevím jak. Přemýšlela jsem že bych se začala bavit s lidma ze střední školy. Dřív jsem tam měla kluka ale odstěhoval se. Když jsem s ním byla tak jsem poznala jednoho jeho kamaráda,ale s tím se moc nebavím. Taky jsem se psala s klukem se kterým sem měla jít ven,ale nevyšlo to. Ráda bych se bavila s nějakým klukem ze střední (na tu školu chodí z 99%kluci). Potřebovala bych poradit jak jít za tím klukem a začít si s ním povídat.

holka, 13 let, 11. února 2018

Ahoj,

je moc dobře, že přemýšlíš, jak se víc začít bavit s lidmi, protože pocit samoty bývá náročný. Je vidět, že chyba není na Tvojí straně, už jsi totiž zažila, že umíš s lidmi komunikovat. Jak jsi psala, dřív ses bavila s kamarády Tvých bratrů, a také píšeš, že i ve škole mluvíš s několika dívkami. To je určitě něco, z čeho můžeš čerpat a využít svoje dovednosti i teď, když chceš okruh přátel rozšířit.

Neexistuje ale nějaká jednoduchá rada, jak jít za klukem a začít se s ním bavit. Pokaždé funguje totiž trochu něco jiného. Můžeš třeba zkusit navázat kontakt nejprve na chatu, zeptat se ho, jak se má, o co se zajímá apod. Na to potom můžeš navázat, až ho potkáš osobně. Sama pak uvidíš, jestli je mu to příjemné nebo ne a podle toho se dál zachováš. Napadlo mne, že se dá zopakovat i to, že sis psala s klukem, s kterým jsi měla jít ven, i když to nakonec nevyšlo, můžeš použít stejné věci, jako fungovaly s ním. Vím, že to chce trochu odvahy, ale bez toho to asi nepůjde.

Připadá mi fajn, že se bavíš i se spolužačkami ve škole, a to bys mohla také podpořit. Vybrat si jednu, která je na tom podobně jako Ty a nemá moc přátel a s ní se zkusit víc bavit, pozvat ji k sobě domů, nebo třeba do kina, a tak na kamarádství zapracovat.

Přejeme Ti, aby to dobře dopadlo.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj Alíku, moje kamarádka má mámu, která je na ní zlá. Vadí jí, že se jí třeby líbí nějaký kluk atd. Po jedné hádce si sedla do vany a žiletkou se pořezala v oblasti zápěstí (naschvál). Od té doby se pořezala ještě asi 3x a vždy po tom co to udělala řekla, že už to znovu neudělá. Je mi to moc líto a nevím jak jí mám pomoci. Bojím se, že si vážně ublíží. Co mám dělat??

holka, 12 let, 11. února 2018

Ahoj,
není v pořádku, že si kamarádka ubližuje řezáním a chápu, že se o ní bojíš, může se tak dostat do ohrožení zdraví i života.
Bylo by dobré, aby o tom věděl nějaký dospělý ve vašem okolí, učitelka, Tvoji rodiče, školní psycholog, kteří by situaci řešili. Můžeš také zkusit kamarádce navrhnout návštěvu školního psychologa, se kterým by mohla řešit svůj vztah s mámou a také se řezání "odnaučit". Oceňuji, že chceš kamarádce pomoci. Můžeš jí říct o tom, že Ti na ní záleží a máš o ní strach, můžeš jí podpořit ve vyhledání pomoci a sama za sebe oslovit někoho dospělého ve svém okolí.

Přejeme vše dobré,
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj Alíku,
ono kamarádka mi oznámila, že bude mít narozeninovou oslavu. A tam se jak víme pořád jí, samý dort, sladkosti a tyhle hnusy. Snažím se jíst zdravě a ráda bych i nějaké to kilo shodila. Mám z tučných , sladkých a prostě nezdravých jídel strach, taky že pokud nejsem nucená, nesním je a i tak je odmítám. Mám z toho úplně hrůzu. Nechci to jíst ,..a já nevím, bojím se že to nepochopí a bude si o mně myslet cokoliv. Mám pocit že cokoliv malého toho nezdravého že mě udělá tlustší . Sama ona nejí totiž úplně zdravě a nechci aby se urazila. Prosím poradil by jsi, co mám dělat? Nevím jak si sní o tom ani popovídat.

Kudrnatá brunetka, Monika 12 let, 12. února 2018

Ahoj Moniko,

oceňuji Tě, že už ve svém věku myslíš na svou zdravou životosprávu, to je moc dobře. Na druhou stranu, nic se nemá přehánět. Je moc fajn, že si hlídáš to, co jíš, nejlepší by bylo, aby totéž dělali i Tví rodiče, abyste, jak se říká, "táhli za jeden provaz". Jsi totiž v období dospívání, kdy je výživa vlastně nejdůležitější a vůbec není dobré ji omezovat. Vymezit se proti sladkému a tučnému jistě můžeš. Máš pravdu, že narozeniny, svátky, svatby, atd. se neobejdou bez plných stolů, leckdy nezdravých jídel. Je ale pouze na Tobě, co sníš a co nikoliv. Kamarádka, pokud je opravdu dobrou kamarádkou, by se neměla urazit, pokud nebudeš konzumovat vše podané. Ovšem asi by bylo přece jen fajn, kdybys ji upozornila dopředu, aby Tvým přístupem, pokud ho dosud nezná, nebyla zaražená. Někteří rodiče jsou pokrokoví a ví, že děti mají baštit hlavně ovoce a zeleninu, a nakoupí podle potřeby i pochoutky ze zdravé výživy, i dort lze udělat zcela zdravý, je ale pravdou, že tento zvyk zatím ještě ve většině rodin nezdomácněl. Důležitá je spousta tekutin, nejlépe obyčejné, kohoutkové vody, omezit sladké limonády apod. Ale jak jsem psala výše, nic se nemá přehánet. Přece jen, je Ti 12 let, to je věk, kdy by ses měla diet vyvarovat, Tvé tělo je ve vývinu. V Tvém textu upoutalo mou pozornost, že máš z takových jídel "úplně hrůzu". Možná mi to tak jen zní, ale takto napsané mi to připadá jako silná slova. Někdy se strach z určitých potravin může přehoupnout až do poruchy příjmu potravy. Tím Tě teď nechci vůbec strašit, z Tvého textu nemám ani dostatek informací. Byla by otázka, jak moc Tě tento strach z jídla ovlivňuje. Říkám si, že by bylo fajn, kdyby sis o svém strachu promluvila třeba s mámou, tátou nebo s jiným dospělým v Tvém okolí.

Napadá mne také, že bys mohla navrhnout část programu, aby se jenom nejedlo, ale také jste se dobře bavili. Například vycházku na nějaké zajímavé místo, oblíbenou stopovanou, kdy se rozdělíte na dvě skupiny, existuje také spousta her, které lze hrát venku, ale i uvnitř domu, her, spojených s pohybem, třeba stolní ping pong či fotbal, kdy byste hráli všichni dohromady, nikoliv jak to bývá, jen po dvou. Je to ohromná legrace a je u toho dost tolik potřebného pohybu, kdy pak tolik nevadí, jestli trošku s jídlem "zhřešíte". Další možností je, pokud Tvá máma fandí Tvým strávovacím návykům, aby se spojila s maminkou kamarádky, a řekla jí o Tvých obavách. Maminka kamarádky by tak včas mohla přizpůsobit jídelníček.

Přejeme Vám prima oslavu podle vašeho gusta se spoustou zážitků.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj Alíku a ostatní, potřebovala bych od Vás radu. Mám nejlepšího kamaráda Marka který chodí do 7.třídy. Píšeme si asi 2 měsíce a každá den si píšeme nebo voláme třeba i 5 hodin, proto se docela dobře známe. Před dvěma lety mu umřel táta a má hrozné deprese. Nikomu to nechce říct, jen mě. Prý mu pomáhá když slyší můj hlas, ale když má zrovna depresi, nevím, co mu mám říct, nebo se bojím, abych to nějak nepokazila. Ale problém je, že když si třeba píšeme nebo voláme, říká jak je blbý a že je de*il a vždy když mu řeknu že to není pravda, ať takové věci neříká, tak stejně je píše. Nebo říká jak je k ničemu a že se půjde zabít nebo že skočí z okna a že všem bude líp když se zabije a tak dále... Ví, že mě to deptá a tak jsem přemýšlela, jestli to nedělá schválně, protože říkal, že nemá moc kamarádů a že nikoho nezajímá. Třeba na sebe chce nějak upozornit nebo chce, aby se mu někdo věnoval nebo ho litoval. Marek si i ty myšlenky na svého tátu furt připomíná, teda aspoň mi to tak připadá. Vůbec nevím co na to mám říkat...Občas je na mě docela hnusný a nebo naopak píše zamilované zprávy, že jsem nejlepší na světe apod... prosím poraďte mi

Marťa, 14 let, 5. února 2018

Ahoj Marťo,

je moc fajn, že máš starost o svého kamaráda. Dovedu si představit, že má nejrůznější pocity po smrti táty a že jsi pro něj důležitá osoba. Tu potřebuje každý člověk. Podle toho, co ale také píšeš, mi připadá, že toho na Tebe musí být hodně, velmi často od něj posloucháš jeho smutky, někdy na Tebe bývá i hnusný, dokonce s Tebou mluví o své smrti. Nedivím se proto, že nevíš, co na to máš říkat.

V tuto chvíli už pro Marka děláš hodně věcí, jsi mu oporou, vyslechneš ho, kdykoliv potřebuje. Nemusíš říkat nic zásadního, stačí například říct jen, že ho chápeš, že si dovedeš představit, že to nemá jednoduché apod. Pokud však deprese trvají dlouho a nijak se to nelepší, pomoci by mu mohl spíše psycholog, který by se mu dlouhodoběji věnoval. S tím by mu měla pomoci jeho maminka, někam jej případně objednat. Můžeš mu také nabídnout kontakt na nás – Modrou linku (www.modralinka.cz), kde by mohl vše probrat a hledat cestu jak z depresí ven.

Napadá mne i to, že bys měla myslet i na sebe. Přátelství má být oboustranné, i on by se o Tebe měl zajímat, podpořit Tě, když potřebuješ. Jestli je někdy na Tebe nepříjemný, měla bys mu říct, že to nechceš a celkově si nastavit, co je pro Tebe únosné a co už ne, a když to Markovi řekneš nebo napíšeš, měl by to respektovat.

Přejeme Ti klidné dny.

Modrá linka