Ahoj,
děkujeme za tvůj dotaz, z kterého je patrné, že o vztazích hodně přemýšlíš a že se snažíš být vnímavý. Popravdě řečeno mě popis chování tvé přítelkyně poněkud překvapuje.
Je sice pravda, že ženy mohou být při menstruaci citlivější a náladovější a některé mohou trpět i bolestmi, ale to určitě není důvodem k tomu, aby se chovaly, jak popisuješ, nebo aby se na ně nemohlo mluvit normálním způsobem. Menstruace není nemoc a naprostá většina žen je při ní schopna fungovat zcela bez omezení. A i v případě, že se žena potýká například s bolestivou menstruací a potřebuje v tomto ohledu větší pochopení (například klidový režim), není to důvem pro to, aby zahazovala dárky atd.
Myslím tedy, že problém tvé bývalé přítelkyně tkvěl jinde než v menstruaci. Těžko říci, co bylo skutečnou příčinou jejího chování, ale z tvého popisu nemám pocit, že by ses neuměl k holkám chovat.
Věřím, že nějaká jiná slečna tvou pozornost ocení a bude si jí vážit.
Měj se hezky!
Bára

Ahoj z Modré linky,

je fajn, že si říkáš o pomoc, když si nevíš rady. Zdá se, že i přes svou trému a obavy čím dál více cítíš, že by ses rád sblížil s dívkou a poznal, jaké to je. Vnímám z Tvého psaní, že se porovnáváš s ostatními dospívajícími ve Tvém věku, kteří už takovou zkušenost mají a zdá se Ti divné, že Ty ne. Možná se tím cítíš nějak znevýhodněný. Chci Tě ujistit, že je zcela v pořádku ve Tvém věku zatím žádnou takovou zkušenost nemít. Každý s randěním začne, až se na to cítí připraven. Je přirozené, že máš z toho obavy. Člověk bývá nervózní, když zkouší něco nového, a zvláště pokud mu na tom záleží.

Zajímá Tě, jak bys mohl dívku oslovit a nebýt u toho tolik nervózní. Asi na to není snadná rada. Každému může fungovat něco jiného. Určitě pomůže cvik, až to párkrát zkusíš, budeš nervózní čím dál tím méně. Někdy také pomáhá, když dopředu druhému řekneme, že jsme nervózní a že je to pro nás těžké. Psaní Ti problém nedělá, tak si říkám, jestli je možné té dívce třeba dopředu napsat, že bys s ní rád mluvil, ale asi budeš nervózní, nevíš moc jak na to. Není nic špatného na tom druhému upřímně říct o svých pocitech a trochu se tak odhalit. Někdy dokonce taková upřímnost bývá lidem sympatická a mohou se Ti cítit bližší. Někomu pomáhá nacvičit si předem, co chce říct.

Ptáš se také na to, jak vůbec s holkama mluvit, žádnou kamarádku jsi ještě neměl, nerad bys dívce ublížil. Oceňuji, že Ti záleží na tom, aby se dívka s Tebou cítila dobře. To samo o sobě podle mě vypovídá o tom, že budeš dělat vše, jak nejlépe umíš. Napadá mě, jestli o tom můžeš mluvit s někým, komu věříš. Zmiňuješ rodiče, možná i oni Tě dokáží uklidnit a dodat Ti sebedůvěru, že to zvládneš. Myslím, že jim to můžeš říct hodně podobně jako jsi to napsal tady na Alíka. V období dospívání je přirozené, že takové věci řešíš, myslím, že by je to nemuselo překvapit.

Držíme Ti palce.

Modrá linka

Ahoj z poradny Sbarvouven,

chci moc ocenit, že si se na nás obrátil a rozumím tomu, že situace je náročná. Píšeš o tom, že si nedokážeš vybrat mezi klukem a holkou. Když myslíš na jednoho, tak je ti špatně kvůli tomu druhému a máš blbý pocit.

Rád bych ti dal nějakou jasnou radu tzv. mávnutím kouzelného proutku, ale ta bohužel neexistuje. Nedokážu ti říct, koho si vybrat. Vždy bude rozhodnutí jen na tobě. Chtěl bych těl ale podpořit v tom, že si nemusíš vybírat hned a dát si čas. Jakékoli navazování vztahů chce totiž čas a můžeš zkusit poznávat jaké to je. Píšeš o tom, že s tím klukem čas netrávíš. Napadá mě tedy, jestli by si ho chtěl oslovit a taktéž ho blíže poznat. S tou holkou můžeš dál chodit ven, zjišťovat jaké to pro tebe je a co je ti příjemné. Někdy zjistit, co opravdu chceme vyžaduje čas.
Věřím tomu, že nemusíš mít žádné možné výčitky nebo negativní pocity, že o tom, kdo se ti líbí přemýšlíš. Naopak to vnímám tak, že si citlivý člověk. Neměj na sebe velké nároky a požadavky. Zkus tomu nechat volný průběh a netlačit na sebe. Může být užitečné se zastavit , nadechnout a jen poslouchat, co by si v dané chvíli chtěl - to si potom užívat. Je jen na tobě, jestli o tom jak se cítíš budeš chtít s tou holkou/klukem mluvit.

Jinak řečeno se tě snažím podpořit v tom, že je možné, že nevědět je naprosto v pořádku a neznamená to nic špatného. Doufám, že máš kolem sebe třeba někoho, kdo ti je oporou a můžeš s ním o tom, jak se cítíš mluvit. Pokud by nikdo takový nebyl a měl si pocit, že je toho na tebe moc je možné zavolat nebo napsat třeba na linku bezpečí nebo i k nám do poradny. Jak jsem psal na začátku, rozhodnutí za tebe nikdo neudělá. To co ti můžeme nabídnout je, že tě budeme poslouchat.

Držím moc palce, aby si na sebe netlačil a ujišťuju tě, že nevědět je naprosto v pořádku a normální.

Poradna Sbarouven. cz

Ahoj z Modré linky,

představuju si, že je pro Tebe nejspíše dost těžké to, když chceš vztah, ale zažíváš odmítnutí. Moc toho nevím o tom, co všechno už máš ve vztazích za sebou a tak bude moje odpověď spíše obecná.

Není jasný návod na to, jak si někoho najít. Cesty ke vztahu bývají různé. Dva lidé se mohou dát dohromady skrze podobné zájmy, názory, hodnoty, společné zážitky nebo zkušenosti atd. Někdy může trvat než člověk najde někoho, který k němu má podobné pocity. Zároveň to nemusí být hned, je zcela v pořádku a přirozené, že se dva lidé nejprve poznávají na přátelské úrovni a pak po nějaké době se třeba rozhodnou vztah posunout dál. Pokud teď zažíváš, že bys někoho chtěl, ale nenacházíš, může to být možná čas právě na to budovat hlavně přátelský základ vztahů.

Obecně bývá fajn, když se nám někdo líbí, zajímat se o toho člověka, ptát se, ocenit, podpořit, ale také je podstatné u toho být sám sebou. Někdy si dva lidé sednou, jindy ne, někdy nemusí být city opětované, nejde vynutit, aby nás druhý měl rád. Můžeš udělat jen některé kroky, zbytek je pak na tom druhém člověku.

Nevím, zda Ti odpověď přinesla něco užitečného, je možné nás případně kontaktovat na telefonu či chatu, pokud bys to, co zažíváš, chtěl probrat podrobněji (www.modralinka.cz).

Přejeme, ať je Ti ve vztazích dobře.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

jsi zakoukaný do jedné holky ze třídy, neumíš na ni přestat myslet. Je normální, že váháš, jestli jí to říct nebo ne. Chce to dost odvahy a je to určité riziko, protože nikdy nevíš, jak druhý odpoví. Může to cítit podobně, anebo taky jinak a pak můžeš být zklamaný, zraněný. Jak to cítíš z vašeho kamarádství? Může to jít poznat i jen z toho, jak se k Tobě chová, baví, zajímá se apod. Ty o tom, jak to mezi vámi je, nejvíc víš, proto je jen na Tobě, jestli se budeš chtít se svými city svěřit a jak bys to chtěl udělat. Kamarádi můžou říkat různé věci, ale nejdůležitější je, jak to máte vy dva. Říkám si, jestli máte možnost se teď přes prázdniny vidět/vídat? Anebo si radši píšete/voláte, anebo zatím jste neměli žádný kontakt? Máš chuť ji někam třeba pozvat, napsat jí?

Je taky pochopitelné, že když se Ti hodně líbí, tak na ni nemůžeš přestat myslet, to k zamilování zkrátka patří. Neznamená to ale, že pokud Ti to je nepříjemné a je to až moc, tak se s ním nedá něco dělat. Co Ti pomáhá zvládat to, když Tě přehltí myšlenky na ni? Možná to je to, že jí napíšeš, třeba jen se zájmem, jak se má. Anebo přesměruješ hlavu i tělo jinam a jdeš dělat to, co Tě baví. Popovídáš si s někým jiným, zasportuješ si, jdeš se projít apod. Zkus najít to, co Ti funguje. Je možné, že to budeš hledat déle, anebo když už něco nebude fungovat tak dobře, jako dřív, najdeš zase něco jiného. Možná máš i kamaráda, kterému opravdu věříš, a uleví se Ti, když se mu svěříš. Přála bych Ti, aby se to se slečnou postupně ubíralo směrem, kterým bys rád. Taky doufám, že i přes nepohodu, která může přijít, si dokážeš užít léto a odpočinout si.

Měj fajn volné dny,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je mi líto, že prožíváš menší deprese z toho, že se nemáš s kým líbat. Je pro mě pochopitelné, že ve svém věku bys rád takové věci zkoušel víc a máš na ně chuť, zvláště když jsi měl možnost to už vyzkoušet.

Nedokážu Ti bohužel poradit, jak sehnat nějakou dívku, která by se s Tebou chtěla líbat, na to není jednoduchá rada. Věřím, že když budeš mít příležitost se v létě s nějakými dívkami poznat anebo více rozvíjet vztah s těmi, které už znáš, mohla by se Ti nějaká příležitost naskytnout. Je dobré být přirozený a sám sebou, nesnažit se záměrně na dívky nějak zapůsobit nebo si na něco hrát. Můžeš se také pobavit s dalšími kluky, jak to mají oni, jestli se jim daří více sbližovat s děvčaty a jestli třeba nemají nějakou radu.

Je ale také dobré vědět, že někdy mohou dívky od takového sblížení očekávat něco více, třeba chození, a tak je fér, když oba dopředu budete vědět, na čem jste.

Držíme Ti palce.
Modrá linka

Ještě jednou ahoj,
to, že se člověk bojí promluvit na někoho, kdo se mu líbí, je poměrně běžné a nedá se dost dobře obecně říci, jak to udělat, aby člověk svůj ostych překonal. Je to podobné jako při překonávání jakéhokoli jiného strachu. Každý člověk na to má jinou strategii - někomu víc vyhovuje postupovat pozvolna po malých krůčkách (to by v tvém případě znamenalo občas prohodit se spolužačkou nějakou nezávaznou větu a postupně se s ní začít bavit víc, nebo s ní začneš pomalu bavit třeba přes společné kamarády), jiný se radši vnitřně „vyhecuje“ a skočí do toho po hlavě (to znamená, že si řekneš, že stejně nemáš co ztratit a zkrátka se překonáš a začneš si s ní povídat). Záleží na tobě, jaké je tvé vlastní nastavení a jakou strategii zvolíš.
Co se týká tvé druhé otázky: „Proč stále neodpověděla na mou otázku?“, odpovídala jsem ti už v předchozím dotazu a obávám se, že nic víc ti k tomu nedokážu napsat.
Měj se hezky!
Bára

Ahoj,
úplně rozumím tomu, že tě trápí, že jsi nedostal odpověď, ale dá se jen velmi těžko odhadovat, proč si tvoje spolužačka tvou zprávu nezobrazila a jestli by s tebou chtěla chodit. Důvodů je možná celá řada - od toho, že si tvé zprávy jednoduše nevšimla, až po skutečnost, že o chození s tebou nemá zájem.
Samozřejmě se jí můžeš přímo zeptat, jestli tvou zprávu dostala a četla, nebo můžeš zkusit jinou strategii, kdy se s ní například pokusíš víc bavit. Budeš se zajímat o to, co dělá ve volném čase, co jí baví - zkrátka se pokusíš váš kontakt prohloubit a zintenzivnit. Pokud zjistíte, že jste si natolik sympatičtí, že spolu chcete trávit čas i mimo školu, možná přirozeně vyplyne, že spolu začnete chodit, aniž by ses na to musel přímo ptát.
Držím ti palce!
Bára

Ahoj z Modré linky,

je fajn, že jsi našel holku, se kterou si rozumíte a máte podobné názory. Z Tvého psaní vnímám, že je pro Tebe ta dívka skutečně důležitá a Váš vztah také. Oceňuji, že Ti jde o upřímný a zdravý vztah více než o sex. Mám pochopení pro Tvou obavu z odsouzení. Je přirozené, že nechceš, aby si o Tobě Tvé okolí myslelo něco zlého nebo Tě odsoudilo.

Osobně si nemyslím, že věkový rozdíl dva roky je společensky nepřijatelný, ani pokud jde o 13 a 15 let. Je pravda, že od 15 let už podle zákona budeš moct experimentovat se sexualitou a Tvá přítelkyně ještě ne, ale to nedělá z Vašeho vztahu něco zakázaného. Pokud se takových aktivit zdržíte, je úplně v pořádku, abyste spolu chodili. Přemýšlím o tom, odkud asi pramení Tvá obava, že by Tě Tvé okolí mohlo odsoudit? Vyhoštění z kolektivu se mi zdá jako hodně extrémní reakce. Možná máš nějakou takovou zkušenost z minulosti anebo se nějak podobně zachovali k někomu jinému? Možná jsi od někoho slyšel, že by na takovém věkovém rozdílu bylo něco špatného? Ať je to jakkoliv, máš právo na hezký vztah a také máš právo o něm neříkat svému okolí, pokud to tak chceš.

Zmiňuješ konkrétní obavu, že Vás někdo potká v létě, až se spolu sejdete. Přemýšlím, jestli to samo o sobě dokazuje, že spolu chodíte? Můžete být spolu venku jako kamarádi a také je možné, že ten kdo by Vás potkal, by to ani neřešil. V případě, že by se na to skutečně přišlo, vždy se můžeš postavit za Váš vztah a vysvětlit, jak to máš. Mnohdy pomůže stát si pevně za svým názorem a „posměváčci“ ztratí zájem to dále řešit. Kdyby sis dál nebyl jistý, napadá mě, že se můžeš zkusit zeptat kamaráda (nebo jiné blízké osoby) obecně, co si dotyčný myslí o takovém věkovém rozdílu. Třeba Tě reakce uklidní a zjistíš, že se nemáš čeho bát.

Držíme Ti palce.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

myslím, že neexistuje žádná rada, která by v tomto případě byla tou správnou. Je pouze na Tobě, jestli se rozhodneš s danou dívkou sdílet to, co k ní cítíš. Přemýšlím nad tím, co by Ti případné otevření se mohlo přinést? Jestli se chceš pouze svěřit s tím, jaké city k ní chováš a nedržet to v sobě? Nebo třeba i doufáš ve společné chození? Píšeš, že je daná dívka zadaná. Pokud by ses jí chtěl pouze svěřit, dovedu si představit, že by ji Tvůj zájem o ni mohl třeba i polichotit, udělat radost. Pokud bys však usiloval o to stát se jejím novým klukem, mohlo by Vás to i přivést do nepříjemné situace, kdy by daná dívka byla pod tlakem rozhodnutí se mezi vámi kluky. Nebo by sis z její strany musel vyslechnout slova odmítnutí, která věřím, že by mohla zabolet. Je to zamotaná situace, kterou stojí za to více promyslet. A sám si tak zvážit, jestli se chceš pouštět do boje o danou holku, nebo jestli se spíše nevyplatí počkat si, až zadaná nebude.

Přijde mi důležitý i věkový rozdíl, který zmiňuješ. Čtyři roky, které ve vyšším věku nemusí hrát žádnou roli, můžou být během dospívání velmi znát. Dovedu si představit, že každý z vás může mít od možného chození jiná očekávání - ať už v rovině zájmů a možností, kam třeba společně zajít na rande. Tak i v sexuální oblasti, kdy se na každého z vás vztahují jiná zákonná omezení. V nižším věku tak bývá vhodnější hledat si k sobě věkově blízkého partnera, se kterým byste měli na chození podobný pohled.

Než se rozhodneš, jestli jí o svých pocitech napíšeš nebo nějakou dobu počkáš, můžeš zkusit zvážit všechna pro a proti, která Tě v souvislosti s tím napadají - klidně si je i vypsat do seznamu, abys viděl, která strana u Tebe převažuje. A zjistit tak, zda by pro Tebe sdílení toho, co teď cítíš, bylo přínosné.

Pěkné dny,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

mrzí mě, že Tě holka, která se Ti líbí, odmítla. Říkám si, že je to pro Tebe teď asi dost bolestivé a rozumím, že přemýšlíš nad tím, jak bys mohl její zájem vzbudit. Neexistuje však univerzální způsob, jak někoho přimět, abychom se mu zalíbili. Každému se líbí něco jiného, přitahují ho jiné vlastnosti nebo i vzhled toho druhého a velmi tedy záleží na ní, zda ještě chce přemýšlet nad vztahem mezi vámi dvěma.

Obecně se dá říci, že je fajn věnovat tomu druhému pozornost, zajímat se, ptát se na otázky, hledat společná témata, třeba i pochválit, povzbudit a pokud to jde, trávit spolu čas a poznávat se. Neměl by ses ale nějak měnit jen proto, aby ses někomu zalíbil, je důležité, abys především zůstal sám sebou. Někdy se může stát, že se nám zprvu někdo nelíbí a začne se nám líbit později, až když ho více poznáme. Nemusí to tak však být a bohužel to nejde dopředu moc odhadnout. Můžeš se o ni zkoušet zajímat, věnovat jí čas, ale zároveň je potřeba respektovat, kdyby ona vztah budovat nechtěla.

Ptáš se také, od kolika let bys měl očekávat partnerský vztah. To nelze jednoznačně říct, pro každého to může být jinak. Je v pořádku mít partnerku v 15 letech a taky je v pořádku ji třeba v 25 letech ještě nemít. Někdo si může najít partnerku i později. Mnohdy to nejde tak snadno ovlivnit, že potkáme někoho, kdo se nám zalíbí a komu se zalíbíme i my. Je fajn tomu být otevřený, pokud vztah chceš, a poznávat druhé lidi, budovat přátelství, nutně na to nespěchat, a postupně zjišťovat, zda bys třeba chtěl s daným člověkem partnerský vztah.

Přejeme Ti, ať je Ti ve vztazích dobře.

Modrá linka

Ahojky,
omlouvám se za pozdější odpověď, přemýšlel jsem, co na takhle stručnou otázku říct. Nic o tobě nevíme, ani o té holce, to se pak těžko dávají rady.

Napadá mě jen, že bys ji mohl zkusit sbalit písemně.

Doufám, že ti tato rada alespoň trošku pomohla.
Kdybys měl podrobnější otázku, tak se klidně ptej.

Alík

Ahoj z Modré linky,

píšeš nám o událostech, co se Ti minulé dny staly ve škole - oslovila Tě holka s tím, že by s Tebou chtěla chodit, ale Ty nechceš, líbí se Ti někdo jiný. Pak sis o tom psal i s dalšími holkami. Připadáš si z toho zmatený a nevíš, co s tím dál. Říkám si, že to musely být nečekané chvíle a nedivím se, že se v tom nevyznáš. Možná můžeš být nejistý, naštvaný. Máš plné právo jít do vztahu jen s tím, s kým doopravdy chceš, a nenechat se do něčeho přemluvit. Některá proč nemusíme vysvětlovat, ne všechny taky jdou. Tvůj pocit z toho se může obtížně druhému vnímat, ještě když to má jinak. Záleží ale na tom, jak to máš upřímně Ty. Nemusíš se bát si za tím stát. Je těžké slyšet odmítnutí a, i když jsi jim říkal proč, tak to může být pro druhého nepochopitelné. I proto byla Terka smutná, to však k životu taky patří. Nejde vše tak, jak bychom nejradši. Časem to ale, věřím, pochopí a zvládne. Navíc když má oporu v kamarádkách. Nemusíš si to vyčítat. Přijde mi od Tebe hezké, že jsi jí zdůraznil to, že s ní není nic špatně, jen není Tvůj typ. Jestli Ti to bude připadat na místě, tak s ní o tom všem ještě můžeš promluvit a vyjasnit si to. Možná o tom budeš chtít povědět i svým kamarádům, kteří Ti tam třeba chyběli, když jsi s holkami byl. Řeknou Ti zase svůj pohled na věc.

Přejeme, ať máš klidnější dny a užíváš si hezké chvíle s kamarády,

Modrá linka

Ahojky,
omlouvám se, ale naše poradna odpovídá do sedmi pracovních dnů. Takže pokud nám v pátek v šest ráno napíšeš, že máš strach jít do školy kvůli čtvrteční komunikaci s dívkou, těžko ti s tímto problémem pomůžeme včas.

Je vědecky prokázané, že lichotky mají na psychiku příznivý vliv, a to dokonce i tehdy, když polichocená osoba ví, že to není myšlené upřímně. Lidi by se měli navzájem chválit častěji. Negativní kritika je sice také potřebná a zdravá také, ale té je všude spousta. Skoro každý člověk si nosí v hlavě nádrž všeho, co ho štve a trápí, a mnohdy jí vypustí bezohledně na lidi, kteří s tím buď nic nenadělají, nebo ho jen solidárně poplácají po zádech, nebo si to trápení přilijí ke svému.

Ale když se děje něco dobrého, tak to je skoro samozřejmost, o které se nemluví. Protože jen tak zčistajasna něco pochválit je divné, že? Nemělo by být! Tobě by přeci nevadilo, když tě někdo za něco pochválí, ne? Mohu-li pozměnit přísloví: co sám rád, čiň jinému.

Rozhodně bys neměl mít výčitky z toho, že jsi kamarádce maličko rozjasnil den. Naopak, klidně přitlač na pilu a bezstarostně chval všem všechno, co ti přijde v pořádku. Kdyby to někomu fakt vadilo, řeknou ti to. Co tím riskuješ? Že budeš divný člověk, který ostatním zlepšuje náladu? To není zase tak nebezpečné.

Je mi jasné, že pubertální kolektiv bývá někdy krutý a uzemňuje výsměchem jakékoliv nadšení pro cokoliv. Chovat se nezištně slušně k opačnému pohlaví, to se také mnohdy jen tak neodpouští. Chce to trochu odvahy, ztrapnit se v kolektivu tím, že budeš lepší, galantnější, důstojnější. Ale věz, že se to v dlouhodobém měřítku vyplatí.

Pokud na tebe v pátek ve škole spolužačky čuměly jak na idiota, určitě ti to slušelo.

Alík

P. S.: Ještě mě napadá, že pokud v té psané konverzaci chce někdo hledat romantický podtext, měl by ho vidět už i v tom, že ti dívka píše, co si vezme na sebe, nejen ve tvé reakci.

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za Tvůj dotaz Alíkovi. Píšeš o tom, že se Ti líbí dvě holky zároveň. Považuješ tuto situaci za špatnou a nevíš, jak z ní ven.
Z toho, co píšeš, vnímám, že k holkám chceš přistupovat citlivě a férově. Toho si moc vážím. Zamilovat se do dvou holek se ale stává docela často, je to přirozené a i když to může přinést určité komplikace, nemusí na tom být nic špatného.
Podle toho, co píšeš, si dokážeš zařídit, abys vídal obě dvě. Můžete se nezávazně poznávat, a po nějaké době se Ti vyjasní, která z nich se Ti líbí více a se kterou bys chtěl navázat bližší vztah.
Pokud chceš, můžeš svou situaci probrat také s některým z kamarádů, kteří Tě mohou podpořit, nebo se kterými můžete dít hlavy dohromady.

Držíme Ti palce,
Modrá linka