Zdravíme Tě z Modré linky,

je moc dobře, že se zajímáš o to, jak se starat o své zuby. Zní to tak, že se o ně staráš moc dobře, to moc oceňuji. Je mi líto, že i přesto máš mnoho kazů. Umím si představit, že Tě to může dost frustrovat a že nerozumíš tomu, proč se to děje. My tady na Modré lince bohužel nejsme zubní lékaři a nedokážeme Ti říct, čím to je, nebo co bys mohla dělat jinak. Je moc dobře, že jsi objednaná na prevenci, a právě tam je to pravé místo, kde se na to můžeš více doptat. Neváhej svému zubaři položit jakékoliv dotazy o péči o zuby. K tomu prevence slouží.

Držíme Ti palce, aby se to brzy zlepšilo.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za Tvůj dotaz Alíkovi. Píšeš o tom, že jsi nahradila sebepoškozování sledováním fotek a videí, kde si někdo ubližuje. Ptáš se nás, co se sebou dělat.

Především chci moc ocenit, že se nyní nesebepoškozuješ. Představuji si, že to musí chtít velkou sílu a ne každému se to takto podaří. Jsem ráda, že jsi našla způsob, jak si od chuti sebepoškozovat se pomoci. Máš ale pravdu, že lze vyzkoušet i jiné způsoby, které Tě tolik nebudou držet přímo u sebepoškozování. Můžeme Ti doporučit aplikaci Nepanikař, ve které najdeš aktivity, které Ti mohou pomoci odklonit chuť na řezání. Stejně tak můžeš využít webové nebo Instagramové stránky Vzkazy na těle, kde najdeš spoustu možností, které můžeš využít ve chvíli, kdy máš chuť se sebepoškodit.

Určitě mohu rozptýlit obavy z toho, že bys byla psychopat. Jenom se upřímně snažíš najít možnosti, jak si pomoci. To vnímám jako projev odhodlání a rozumu. Pokud nebudeš spokojená s tím, na jaká videa či filmy koukáš, je v pořádku přestat a hledat něco příjemnějšího. Nevnímám to ale jako nic psychopatického, opět v tom vidím jen snahu cítit se lépe.

Pokud by se Ti nedařilo mít sebepoškozování pod kontrolou, bylo by dobré vyhledat odborníka - psychologa.

Držíme Ti palce,

Modrá linka

Ahoj.

Ptáš se nás, co dělat s častým mrkáním, se kterým se potýkáš už delší dobu. Asi Ti takto na dálku nedokážu říct, o co by mohlo jít a co s tím konkrétně dělat. Napadá mě, že by bylo možná fajn svěřit se někomu z rodičů, že Tě tato věc trápí a společně zajít za dětskou lékařkou. Ta Tě může prohlédnou a případně doporučit co dělat, nebo kam se obrátit.

Držím palce, aby se Ti povedlo zjistit co dělat a vyřešit svůj problém.

Modrá linka

Ahoj, není to divná otázka, je skvělé a důležité zajímat se o to, jak věci fungují. Zvláště když se týkají našeho zdraví.

Soli jsou pro organismy klíčovým zdrojem minerálů. Solí obvykle v kontextu naší stravy myslíme sůl kuchyňskou (chlorid sodný). A právě sodík může ve vyšším množstvím škodit, například vést ke zvýšenému krevnímu tlaku, ledvinovým kamenům, srdečním onemocněním apod. Zjednodušeně se dá říci, že vyšší příjem soli vede k tomu, že organismus zadržuje větší množství vody, než je zdravé. To mimochodem zatěžuje i ledviny.

Rozhodně to ale není tak, že jednou sníš něco přesoleného a máš problém. Takový jednorázový výkyv obvykle tělo bez následků zvládne. Je ale třeba dávat si pozor na dlouhodobý trend, dlouhodobou konzumaci.

Jak už (zřejmě) řekl Aristoteles: „Jsme to, co děláme pravidelně.“

Ahoj z Modré linky,

je mi líto, že Tě trápí potíže s lupy a svěděním hlavy. Vidím, že se snažíš o pokožku hlavy pečovat a nevíš, co bys víc ještě mohl zkusit. Ráda bych Ti poradila konkrétně, ale nejsme tady odborníci na tohle téma. Pokud Ti připadá, že bys mohl více pít, určitě stojí za to zkusit to. Více Ti může poradit lékařka. Pro začátek možná stačí zajít za Tvou dětskou lékařkou, ta by Tě případně odkázala na kožní oddělení. Nemusí se jednat o nic vážného, v pubertě někdy k podobným změnám dochází - u někoho se objeví akné a u někoho třeba právě lupy. Může to být i změnami hladiny hormonů v těle.

Držíme Ti palce, ať to brzy odezní.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je dobře, že si všímáš změn na svém těle a zajímáš se o to, co by to mohlo znamenat. Nejprve je potřeba napsat, že nejsme lékaři a v tomto tématu nejsme odborníci. Moje odpověď bude proto spíše obecná.

Je normální, že se lidem během života tvoří nové pihy a znaménka. Je také v pořádku, že je to u každého v jiné míře - závisí to na typu kůže a také jak se chráníme před sluncem. Jak přesně je vznik nových pih způsoben, to nevím, to by Ti vysvětlil asi spíše kožní lékař. Je dobře, že si všímáš, jaký mají pihy tvar a velikost, vypadá to, že už o tom možná něco četl. Čeho si dál všímat, najdeš popsané například tady: https://www.benu.cz/materska-znamenka-proc-je-kontrolovat-a-jak-na-samovysetreni.

Pokud bys měl jakékoliv pochybnosti ohledně vzhledu svých pih nebo znamének, je dobré obrátit se na dětského lékaře (lékařku), který by Tě odeslal dále k odborníkovi - kožnímu lékaři (lékařce). Pro lidi, kterým se tvoří hodně pih, je dobré chodit na kontroly pravidelně. To by Ti blíže lékař vysvětlil.

Přejeme Ti hezké jarní dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

svěřuješ se nám s tím, že si občas ulevuješ nůžkami, poté to zčervená. Ptáš se, jestli to vadí. Moc díky za důvěru, se kterou nám píšeš. Není samozřejmost, že každý dokáže říct a i sepsat, co se mu aktuálně děje, když to není běžné. Popisuješ, že Ti to, že se silněji dotýkáš nůžkami na rukou, ulevuje. Říkám si v jakých chvílích a od čeho si potřebuješ ulevit? Možná to víš a dokážeš pojmenovat, možná Ti to ale není vlastně jasné, jen Ti to přináší něco, co Ti pomáhá. Může se to pojit třeba s dlouhodobým přetížením povinnostmi, nepříznivou rodinnou situací, nespokojeností ve škole či s kamarády, stresem a spoustu jiného a nebo i více věcí současně, které si vlastně vůbec nemusíš uvědomovat.
Mám potřebu říct, že ta úleva, která přichází, je dočasná, a proto Tě to láká dělat zase. Asi se Ti to špatně čte, ale sebepoškozování není jen to, když Ti u toho teče krev. Je to jakékoliv ubližování sobě přinášející úlevu, které Tě nutí to dělat znova a znova. Bývá nebezpečné, že to může začít zdánlivě tak, že si vlastně neubližuješ, ale může se to stupňovat. I proto jsem ráda, že ses ozvala. Dá se s tím mnoho dělat. Chtěla bych Tě moc podpořit, abys zkusila třeba některá opatření a jiné činnosti, co zkusit dělat místo ublížení si. Pár tipů ve videích/podcastech najdeš tady: https://www.linkabezpeci.cz/poradna/sebeposkozovani

Neboj se vyzkoušet víc věcí, nemusí fungovat všechny stejně dobře anebo rychle. Kromě těchto jiných věcí, co se dají dělat, Ti může být užitečná i aplikace Nepanikař, která Tě provede třeba jednoduchými dechovými cvičeními, můžeš si ji zkusit stáhnout. Přála bych Ti, aby ses s tím vším dokázala svěřit i někomu, komu důvěřuješ, aby sis mohla utřídit myšlenky a dostala další podporu, ale naživo. Ať už to bude některý z rodičů, někdo jiný z rodiny anebo starších kamarádů - sdílení bývá úlevné, nemusíš to tajit. Můžete spolu vymyslet, co ještě zkusit dělat jinak. Možná budeš mít chuť se o tom pobavit se školním psychologem, pokud jej na škole máte, určitě Tě vyslechne a podpoří, co dál. Stejně tak jsme tu pro Tebe na chatu nebo telefonu Modré linky (https://www.modralinka.cz/) anebo Linky bezpečí, kam se můžeš kdykoliv obrátit, je tam víc prostoru vše probrat (https://www.linkabezpeci.cz/). Přejeme, abys mohla postupně nacházet cestu, aby Ti bylo lépe takovými způsoby, které jsou bezpečné a dlouhodobě Ti přinášejí spokojenost.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

píšeš nám, že v důsledku sportovních aktivit máš modřiny, které bys chtěla nějak zamaskovat.

Oceňuju, že se dokážeš zeptat na to, co potřebuješ. Umím si představit, že jsou situace, kdy se Ti modřiny moc nehodí, a potřebovala bys, aby nebyly vidět. Maskovat se zřejmě dají nějakým korektorem, který můžeš koupit v drogerii - tam by Ti měli dát více informací. Můžeš se informovat také o make-upu, který by mohl modřiny zakrýt, a vydržel by i podmínky závodu.

Říkám si taky, že Tvoje modřiny a naraženiny jsou důkazem toho, že na sobě pracuješ a jsi aktivní. Možná by nebylo špatné je přiznat a být svoje, taková, jaká jsi. Modřiny ze sportu nejsou určitě něco, za co by ses měla stydět, je to spíše naopak.

Držíme palce, ať se Ti dobře sportuje i závodí,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za důvěru, se kterou se nám svěřuješ s tím, že se sebepoškozuješ, děláváš to obden. Chtěla bys přestat, ale nevíš jak. Je moc dobře, že jsi napsala a že si pro sebe hledáš podporu. Už to je první krok ke změně, která určitě může nastat a věřím, že to dokážeš. Bývá to delší cesta a nemusí to jít vše hned, ale chtěla bych Tě povzbudit, ať to nevzdáváš.

Zmiňuješ více oblastí, které Tě teď tíží. K sebepoškozování mohla vést kombinace všeho možného, čím se nyní trápíš, nemusí to mít jednu jasnou příčinu. Když je toho na nás moc anebo jsme z něčeho smutní, frustrovaní a pociťujeme jiné těžko zvladatelné emoce, je přirozené, že hledáme úlevu. Proto může krátkodobá zdánlivá úleva při sebepoškozování svádět Tě to dělat znova a znova. Je to ale opravdu dlouhodobě neúčinné a naopak se to může prohlubovat k horšímu, neřeší to to, co potřebuješ opravdu změnit.

Prozatím můžeš zkusit udělat opatření, abys neměla po ruce žiletku nebo cokoliv jiného, čím by sis mohla ublížit. Může se to zdát těžké, ale nemusíš na to být sama, popros třeba bráchu, aby žiletku ze sprchy vyhodil. V momentě, kdy cítíš, že máš potřebu si ublížit, tak můžeš zkusit některou z technik zde: https://www.linkabezpeci.cz/poradna/sebeposkozovani. Můžeš si taky stáhnout aplikaci Nepanikař, kde jsou další cvičení a techniky k odklonění myšlenek na ublížení si.

Zatím to ví Tvůj brácha, uvidíš, jak se to vyvine s Tvými rodiči. Chtěla bych Ti dodat odvahy, ať jim to časem i Ty sama řekneš. Věřím, že Ti můžou být oporou, zasloužila by sis i další podporu odborníků, se kterými můžeš probírat dlouhodobě, co Tě trápí a co zkusit jinak. Možná máte na škole školního psychologa, se kterým si můžeš kdykoliv domluvit setkání, vyslechne Tě a podpoří v tom, co zkusit. Možná Tě rodiče pomůžou objednat k psychologovi mimo školu, za kterým můžeš docházet dlouhodobě. Držíme palce, ať si pro sebe brzy najdeš potřebnou podporu.

Ať máš co nejhezčí jarní dny,

Modrá linka

Ahoj,

určitě sem Tvůj dotaz patří. Jsem ráda, že si tímto způsobem říkáš o pomoc v situaci, ve které Ti není dobře a se kterou si nevíš rady. Říkám si, co se teď děje takového, že ses rozhodla začít se řezat? A jak jsi vydržela být měsíc čistá? Myslím si, že to chce hodně velkou schopnost sebeovládání a hodně síly to zvládnout. A chci moc ocenit, že se Ti to povedlo. Měsíc je dlouhá doba. Přemýšlím, zda něco z toho, co Ti pomohlo v průběhu toho měsíce, kdy ses neřezala, by nemohlo zafungovat i teď?

Napadá mě k tomu spousta otázek, které je ale takto přes e-mail obtížné řešit. A rozumím, že situace není jednoduchá a není Ti v ní dobře. Respektuji Tvoje přání neříkat nic rodičům, ale říkám si, že by mohlo být fajn mít někoho, komu se můžeš svěřit a kdo Ti může být oporou ve chvílích, kdy je to těžké. Přemýšlím, zda máš nějakou kamarádku, které to můžeš říct nebo někoho dalšího komu důvěřuješ ve škole nebo ve svém okolí, společně byste mohli hledat cestu, jak řezání nechat.

Také jde využít možnost telefonického nebo chatového kontaktu. Zde je víc prostoru celou situaci rozebrat, podívat se na ni a hledat možnosti řešení. Navíc se můžeme doptávat a ujasňovat si věci. Kontakty nalezneš na www.modralinka.cz.

Držím palce, aby bylo líp.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

moc oceňuji, že se snažíš se sebepoškozováním přestat a dokonce se Ti to velmi dobře daří. Dříve ses řezal každý den, teď už moc ne. To jsou obrovské pokroky a určitě nebylo jednoduché jich dosáhnout. Ptáš se, jak s tím přestat úplně. Myslím si, že jsi na dobré cestě. Zkus se sám sebe zeptat, co Ti nejvíce pomáhá ve chvíli, kdy máš chuť se pořezat, abys to neudělal? Je dobré mít takové věci na mysli, když přijde těžká chvilka, případně si je i sepsat. Další tipy najdeš například tady: https://www.linkabezpeci.cz/poradna/sebeposkozovani .

Chtěla bych také, abys věděl, že je normální, že se sebepoškozování někdy vrátí nebo zhorší, když třeba zažíváš něco náročného. Není to žádné selhání. Důležité je ocenit se za každý den, kdy se Ti povede nepořezat se. Je prima, že Tě motivuje holka, kterou nechceš zklamat. Dobré je se také časem naučit myslet v tom i na sebe a dělat to pro sebe. Kdyby se Ti zdálo, že se to zhoršuje anebo bys vnímal, že nedokážeš přestat sám, je dobré vyhledat pomoc psychologa, který Tě v tom může podpořit. I my jsme Ti dále k dispozici, lépe však na chatu nebo telefonu, kde můžeme jít více do hloubky (kontakty najdeš na modralinka.cz).

Držíme Ti palce.

Modrá linka

Ahoj Neli,

rozumím, že Tě trápí Tvá výška, když jsou kolem Tebe všichni vyšší. Je fajn, že se dokážeš se svými obavami svěřit.

Výška je něco, co nemůžeme příliš ovlivnit. Určitou roli hraje strava a fyzická aktivita, ale velký podíl mají naše geny. Zároveň nejde předvídat, o kolik třeba ještě vyrosteš. Jsi ve věku, kdy se Tvé tělo ještě vyvíjí a je pravděpodobné, že se Tvá výška bude ještě měnit.

Chápu Tvoje obavy, že se Ti třeba někdo bude smát, ale přijde mi spíš důležité, abys Ty sama byla se sebou spokojená tak, jak jsi. Pak si myslím, že případné narážky ostatních nebudou pro Tebe moc podstatné. Každý jsme jedinečný a je to tak v pořádku.

Přemýšlím, jestli třeba máš někoho (třeba i menšího vzrůstu) ve svém okolí, s kým bys to mohla probrat. Představuji si, že rozhovor s nějakým dospělým menšího vzrůstu, Ti může dát prostor pro získání odpovědí, které si kladeš.

Přejeme Ti klidné dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky

děkujeme Ti za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Píšeš o tom, že jsi delší dobu ve stresu, a pak se sebepoškozuješ. Ptáš se nás, co dělat, abys s tím přestal.

Moc si vážíme otevřenosti, se kterou nám píšeš o tom, co prožíváš. Je opravdu dobře, že hledáš pomoc, protože si ji opravdu zasloužíš. To, že jsi napsal, je prvním krokem k tomu, aby se Ti účinné pomoci opravdu dostalo a sebeubližování skončilo.

Když máš chuť se sebepoškodit, je možné místo toho najít něco jiného, co by Ti přineslo úlevu. Jsou to aktivity jako například přejíždění kostkou ledu po místě, kde by sis chtěl ublížit, nebo dát na zápěstí gumičku, silou natáhnout a na zápěstí ji pustit. Někomu pomáhá červeným fixem kreslit náznaky říznutí, nebo se štípat. Hodně dalších možností najdeš na www.vzkazynatele.cz nebo v aplikaci Nepanikař.

Důležité je uvědomit si, co cítíš ve chvíli, kdy si chceš ublížit. Ty píšeš o pocitu, že si tu bolest zasloužíš. Rozumím tomu, že Ti to tak někdy přijde, ale bolest si nezaslouží nikdo, spíše pochopení a přijetí. Proto chci ještě jednou velmi ocenit, že si o pomoc říkáš.

Chci Ti také napsat, že je možné se sebepoškozováním přestat i bez pomoci zvenku, ale také to bývá velmi obtížné. Na sebeubližování vzniká totiž závislost (jako třeba na drogách). Ráda bych Tě povzbudila k tomu, abys vyhledal odborníka, například školního psychologa, u kterého může být první návštěva bez vědomí rodičů. Umím si představit, že to pro Tebe může být velmi těžký krok, když lidem nevěříš, ale je to nejlepší způsob, jak se sebepoškozování zbavit. Kdyby to pomohlo, můžeš psychologovi dát přečíst svoji zprávu Alíkovi, pak nemusíš nic vysvětlovat.

Přejeme Ti hodně síly k dalším krokům.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je fajn, že si pro sebe hledáš podporu, když jsi v úzkosti anebo jsi nejistá ohledně nějakého svého chování. Píšeš, že máš na sebe tendenci často sahat a bojíš se, že jsi úchyl.
Máme od Tebe ve zprávě velmi málo informací a těžko se mi tak hodnotí, co se děje. Nejsem si například jistá, jak na sebe saháš, co máš přesně na mysli. Obecně se dá říct, že každý z nás někdy dělá něco, o čem pochybujeme, zda je to normální. Pokud svým chováním neubližujeme sobě ani druhým, nemusí to být nic špatného. Abychom Ti mohli plnohodnotněji odpovědět, potřebujeme od Tebe více informací, například jak přesně ty situace probíhají, jak dlouho si toho u sebe všímáš apod. Můžeš nám buď znovu napsat tady anebo také na chatu. Dostupní jsme i nonstop na telefonu (www.modralinka.cz)

Přejeme Ti hezké dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

děkujeme Ti za důvěru, s jakou se na nás obracíš. Sebepoškozování může mít různé podoby. Nelze přesně říct, jaké způsoby ubližování si do něho spadají a které ne. O sebepoškozování mluvíme v případě, kdy člověk sám sobě záměrně způsobuje bolest (ať už fyzickou nebo psychickou). Roli tedy hraje to, jestli kousání děláš vědomě, tedy s úmyslem si ublížit. A nebo se jedná o nevědomou, automatickou reakci na stres a strach. A ve chvíli, kdy si uvědomíš, že Ti teče krev nebo cítíš bolest, se dokážeš zastavit a s kousáním přestat.

Není ale tolik důležité, jestli se skutečně o sebepoškozování jedná nebo ne. Jako spíše zkusit najít jiné, zdravější způsoby, jak se se stresem a strachem vypořádat. Užitečné tipy můžeš najít například v aplikaci Nepanikař. Nebo na stránkách Linky bezpeční ve článku „Sebepoškozování“ (https://www.linkabezpeci.cz/poradna/sebeposkozovani)

Někdy může být hodně těžké zbavit se svých starých návyků. Je fajn na to nebýt sama. Chci Tě proto podpořit, aby ses se vším zkusila svěřit svým rodičům, pokud o tom doposud nevědí. Společně byste pak mohli zkusit vyhledat vhodného odborníka (psychologa či terapeuta), který by Ti mohl pomoci hledat takové cesty zvládnutí náročných chvil, které budou vyhovovat právě Tobě.

Pěkné dny

Modrá linka