Milý pisateli,

děkujeme za důvěru. Je moc dobře, že píšeš a svěřuješ se s obavou o svého kamaráda. Vnímáš to správně, že jde u nich doma o náročnou situaci, kterou by bylo potřeba řešit. Bít tvého kamaráda otec nesmí a je potřeba najít způsob jak to jeho otci zakázat aby to dělal. Doporučila bych ti aby se tvůj kamarád obrátil na centrum, které pomáhá rodinám, kde se děje domácí násilí. Jde o Centrum Locika. Centrum může kontaktovat i tím způsobem, že napíše na jejich chat. Chat je anonymní, najde zde dětské poradce, kteří si s ním o tom všem popovídají a dostane třeba i první rady, co dělat aby se to mohlo zlepšit. Určitě bude lepší, když se s tím, co se mu doma děje svěří. Chat najde na stránkách www.detstvibeznasili.cz. Zkus ho povzbudit v tom, aby překonal strach a na chat napsal. Držím vám oběma palce. Poradce Centra Locika

Ahoj,

ptáš se nás, jestli se dá něco dělat se situací, kdy jeden kluk druhému řekl něco nepěkného a jeho mamka si to pak s tím druhým „vyřizovala“ fyzicky.

Nevím, jestli Ti jde o to, jak se ten druhý kluk choval, nebo jak se chovala mamka toho prvního. V tom prvním případě je možné s tím klukem promluvit a povzbudit ho k tomu, aby se k ostatním choval hezky (pokud bys chtěla a pokud je to možné). Nikdo nemá právo druhému nadávat a ponižovat jej. Je možné se také zastat toho, komu je nějak ubližováno.

Zřejmě ale chceš řešit ten druhý případ - kdy mamka toho prvního kluka toho druhého chytla za bundu a ucho. Pokud se k tomu chlapci chovala násilně, je jeho věc, jak se k tomu postaví. Může to říct svým rodičům, nebo jiným dospělých, kteří mu mohou pomoci se s touto situací vypořádat. Můžeš to také i Ty říct někomu dospělému (například svým rodičům, pokud je to možné). Ti mohou vyhodnotit, jestli s tím chtějí něco udělat, například promluvit s rodiči toho druhého kluka.

Oceňujeme, že jsi citlivá vůči svému okolí a přejeme klidné dny,

Modrá linka

Milá dívko,

děkujeme za důvěru. Je moc dobře, že jsi se ozvala a napsala do poradny o tom, co se ti doma děje. Je mi to moc líto, co doma prožíváš. Rozumím tomu, že se cítíš takto špatně a máš v sobě hodně negativních pocitů vůči rodičům i celé rodině. Je to úplně pochopitelné. To, co se ti doma děje opravdu není vůbec dobře. Rodiče se takto k dětem chovat nesmí, je nepřijatelné aby tě bily a ponižovali. Vnímám, z toho co píšeš, že nemáš ve svém okolí nikoho, komu by jsi důvěřovala natolik, aby ses mu svěřila a on ti mohl s tím doma pomoci. Moc ráda bych ti s tvou situací doma pomohla. A tak bych tě chtěla pozvat v tuto chvíli na náš chat, který je určený pro děti, kterým se doma dějí podobné věci jako tobě. Je to chat Centra Locika. Centrum Locika se zaměřuje na pomoc dětem, které doma zažívají násilí. Chat je anonymní, nemusíš nikomu říkat své jméno či bydliště. Bylo by moc dobře aby jsi o tom, co doma prožíváš napsala někomu více a s někým se o své situaci poradila. Najdeme společně možnou cestu, jak z toho ven. Najdeš nás na www.detstvibeznasili.cz. Chat je otevřený každý den, od 13ti do 17ti. Budeme moc rádi, když se ozveš a zkusíme ti pomoci, jak nejlépe to půjde. Jsme tu pro tebe. Poradce Centra Locika

Ahoj z Modré linky,

píšeš, že jsi byl na stránce Omegle a potkal si chlápka, který ukazoval dětské porno, a chtěl i tvůj Instagram (který jestli to chápu dobře nemáš a proto si mu ho ani nemohl dát). Ty si ho párkrát vyfotil a teď přemýšlíš jak situaci řešit. V tvé situaci by ses určitě měl obrátil na někoho dospělého v tvém okolí, rodiče nebo třeba tetu či strejdu, jsou-li na blízku. Za to, kdo se objeví na druhé straně obrazovky nemůžeš a navíc děláš správnou věc, ukazování dětského porna na internetu je trestný čin a je zakázané. Stejně tak není v pořádku, když si chlápek žádá instagram dospívajícího kluka. Pokud máš fotky, s rodiči můžete policii určitě kontaktovat společně anebo vše ohlásit na tomto odkazu https://www.stoponline.cz/cs/ .

S přáním hezkého dne a lepších zážitků na internetu,
Modrá linka

Dobrý den,

„psychická šikana“ jako samotná není v právu definovaná, samotné špatné zacházení však může být součástí skutkové podstaty trestních činů a správních deliktů:

Konkrétně jde o trestné činy:

• týrání svěřené osoby, kde je mediálně znám příklad učitelky, která nutila děti opakovat „jsem blbý“, když něco neuměli, a opakovaně je verbálně napadala (1 - 5 let);
• týrání osoby žijící ve společném obydlí, kde je název stejný jako jeho podstata(6 měsíců - 4 roky);
• účast na sebevraždě, kde dochází k tomu, že pachatel „pohne“ oběť k sebevraždě (až 3 roky);
• nebezpečné vyhrožování, jehož podstatou je vyhrožování těžkou újmou (třeba smrti) vůči oběti (až 1 rok);
• vydírání, kde někdo „násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul nebo trpěl“ (6 měsíců - 4 roky);

V méně vážných případech může jít i o přestupek proti občanskému soužití, kdy někdo jinému vyhrožuje na zdraví nebo mu na zdraví ublíží, dále i tím, že ho hrubě zesměšní.

U trestních činů je rozmach trestů v závorkách na konci - jedná se však o nejmenší sazby, které nezohledňují to, že by oběti mohlo být méně než patnáct let (v tom případě by byly sazby větší). Zároveň lze uložit u trestných činů trest zákazu pobytu, například v obci, kde se oběť zdržuje. U přestupku lze uložit pokutu a i omezující opatření, zakazující styk s nějakou osobou.

Dohoda NATO je v podstatě dohoda o vzájemné a společné obraně. Po druhé světové válce organizaci založily Francie , Velká Británie, Benelux a Spojené státy americké. Postupně se k dohodě přidalo celkem 30 států, včetně Česka v roce 1999 (vstoupili jsme spolu s Maďarskem a Polskem, Slovensko přistoupilo o pět let později).
Jedním z pilířů NATO je společná obrana. Jednoduše řečeno: napadení kteréhokoli ze členů NATO musí každý z členských států brát, jako kdyby byli oni sami napadeni. Útok na jednoho člena je útok na všechny.
Hlavní silou této smlouvy je její preventivní charakter. Jakýkoli útočník si logicky rozmyslí, zda útočit na nějaký stát, pokud by se tím dostal do hledáčku aliance 30 států, mezi nimiž jsou i velmoci jako USA, Británie, Francie a Německo.

Milá pisatelko, 

předně tě chci moc ocenit a poděkovat ti, že tě napadlo napsat. Už tím děláš pro Huga hodně. Ta situace, kterou popisuješ opravdu není normální, takto se k němu jeho otec chovat nesmí.   I tvoje reakce vůči jeho otci byla moc správná a jsem ráda, že otec opravdu přestal. Rozumím tomu, že se teď Hugo bojí a možná i stydí a nechce abys o tom s někým dalším mluvila. Ale to je právě to, co ty ta situace potřebovala. Je potřeba Huga před chováním otce ochránit. A to mohou udělat druzí dospělí. Nejlepší by bylo přesvědčit Huga aby o tom co se mu doma děje promluvil s někým dospělým, komu důvěřuje. Třeba jestli má babičku nebo někoho v sousedství. Můžete spolu ale zajít i za učitelkou, pokud jí důvěřujete. Je třeba jeho otce upozornit na to, že se dopouští chování vůči Hugovi, které může být i trestné. Je potřeba dát otci najevo, že o jeho chování se ví, dosud ho schovával doma za zavřenými dveřmi. Můžeš Hugovi také doporučit aby napsal na náš chat - www.detstvibeznasili.cz. Tady mu s tím pomohou, proberou to s ním a poradí mu další možné kroky. Chat funguje každý den, od pondělí do pátku, vždy od 13ti do 17ti.  Může se zde anonymně se vším svěřit. Hugo také může zavolat na dětskou krizovou linku, i zde mu mohou pomoci. Číslo je: 777715215, je to linka non stop. I o víkendech. Zkus  Hugovi říci, že jsi nám psala a klidně mu dej přečíst to, co ti tu píšu. Je potřeba Huga povzbudit aby se začal bránit, i když má z otce pochopitelně velký strach, a ozval se. Je potřeba aby si uvědomil, že si to nemá nechat líbit, že je to velice špatné chování vůči němu a otec si to nesmí dovolit.  Bude dobře i to, když se ty svěříš rodičům, co jsi u Huga zažila. Za prvé i ty sama se z toho teď potřebuješ vzpamatovat, protože je to silně negativní zážitek i pro tebe a může v tobě zanechat hodně úzkosti nebo vzteku.  A za druhé by to mohli být tví rodiče, kdo upozorní Hugova otce na to, co jsi ty u nich zažila. Rozhodně s nimi o tom ale promluv. A domluvte se spolu na tom, co by jste mohli pro Huga udělat vy společně. Hugo opravdu potřebuje pomoc. Tohle se mu nesmí dít. A tu mu nejlépe poskytnete tím, že na jeho situaci upozorníte a jeho otec dostane varování, že se tohoto nesmí vůči Hugovi dopouštět. Pokud budete potřebovat, můžete se opět ozvat sem do poradny a my vám rádi odpovíme na další dotazy. Tak vám oběma držím palce. Poradce Centra Locika. 

Ahoj z Modré linky,

chci moc ocenit, že se zastáváš slabších, v tomto případě psa, kterého jeho pán bije. Je moc dobře, když právě tito „slabší“ mají oporu a pomoc v lidech, kterým nejsou lhostejní.

Můžeš teď udělat to, že vše povíš rodičům, nebo jiné dospělé osobě, a bití psa spolu oznámíte. Oznámit je možné buď na Policii ČR, na Obecním (městském) úřadu nebo Státní veterinární správě. Všechno můžete najít tady: https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/zpusob-oznameni-o-tyrani-zvirat/. Další možností je také napsat nebo zavolat na SOS zvíře na pomoc týraným, zanedbaným nebo handicapovaným zvířatům.: https://www.ochranazvirat.cz/poradna/poradna-sos-zvire/.

Samozřejmě, že můžeš oznámit týrání sama, bude ale lepší, když se k Tobě přidá někdo dospělý.

Věřím, že i pro Tebe není lehké být svědkyní toho, co jsi viděla. Proto si zasloužíš pěkně se o sebe postarat, najít někoho, s kým můžeš sdílet svoje pocity, nebýt na to sama.

Ještě jednou děkujeme za pomoc a držíme palce,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

ptáš se, jak pomůžeme dítěti, které se nám svěří s tím, že ho doma týrají. Pokud nám někdo takový zavolá na telefon anebo třeba napíše na chatu, nejdříve ho pozorně vyslechneme, a zjišťujeme, co by od nás v tu chvíli nejvíce potřeboval. Potom společně hledáme způsob, jak by se situace doma dala zlepšit. Pokud se dozvíme, že ho rodiče týrají, máme ze zákona povinnost zajistit, aby se to dít přestalo. Ale tuhle povinnost má vlastně kdokoliv, kdo se o něčem takovém dozví. To v našem případě obvykle znamená, že to oznámíme na OSPOD (Orgán pro sociálně-právní ochranu dětí). Ale s dítětem, které se nám svěří se domlouváme, abychom opravdu našli tu správnou cestu, jak mu pomoci. Protože mnohdy máme jen málo informací, abychom vše mohli jasně vyhodnotit jako trestný čin, často hledáme spolu s dítětem možnosti, jak najít někoho, kdo by mu pomohl přímo (někdy je to prarodič, někdy paní učitelka nebo soused).

Je moc fajn, když člověk na svoje trápení nemusí být sám a někomu se s ním svěří – třeba na lince důvěry. Ať už by ses na nás chtěla obrátit s čímkoliv, můžeš se nám ozvat na chatu, Skypu anebo telefonu. Kontakty a provozní dobu najdeš na našich stránkách www.modralinka.cz.

Zdraví

Modrá linka

Milá pisatelko, 

děkujeme za důvěru s jakou se obracíš na poradnu a moc oceňuji, že jsi tu důvěru našla a napsala. Je moc dobře, že si takových věcí všímáš  a není ti to lhostejné. Píšeš o něčem, co je moc těžké zažívat, byť jako svědek. Vždy to zanechá v člověku hodně nepříjemných emocí hlavně strachu nebo vzteku. A je úplně pochopitelná tvá první reakce, kdy píšeš, že ses bála cokoliv udělat.  A chápu i to, že nyní, když se to největší napětí uklidnilo, tak bys ráda se k tomu nějak aktivně postavila.  Teď záleží na tom, zda-li je to někdo kdo je v tvé blízkosti a můžeš jejich konflikty vnímat pravidelně. Nebo to byl jednorázový zážitek a už ty lidi nepotkáváš. V tom případě bych ti doporučila spíš se postarat o to aby ses z toho plně uklidnila ty sama. Třeba si o tom ještě s někým promluv a tu negativní zkušenost ze sebe tzv. dostaň ven. Možná to i tobě samotné probudilo nějaké obavy, úzkosti. Pokud ano, tak zkus vyhledat psychologa, se kterým si o tom popovídáš. Nebo můžeš napsat na náš chat, Centra Locika, kde právě s tímto tématem pracujeme u dětí. Najdeš nás na www.detstvibeznasili.cz nebo pravidelně, každý den, od 13 do 17 na e-lince, kde ti to nabídne chat s námi. Tam můžeš vše více podrobně popsat a najít společně s nějakým poradcem  i další možné řešení, které by to případně potřebovalo. 

V  případě, že ty dvě osoby stále potkáváš a stále tam dochází k těm velkým hádkám, tak bych ti doporučila upozornit někoho dalšího dospělého. Ten pak může ty dva upozornit na to, že jsou jejich hádky obtížné i pro jejich okolí a požádat je o to, aby nebyl křik. Pokud tam dochází i k fyzickému napadání, tak je dobré zavolat přímo policii. Ale opět bych ti doporučila k tomu zavolat někoho dospělého aby tu policii zavolal on. I když samozřejmě máš možnost i ty, jako dítě, policii zavolat.  A pokud budeš pak potřebovat pomoc s tím, jak se z toho cítíš ty, tak se opět můžeš obrátit buďto na náš chat nebo na linku bezpečí pro děti: 116111 nebo na linku Dětského krizového centra: 777715215.  Důležité je na to nebýt sama a říci si o podporu. Jde o zkušenost, která v nás může vyvolat hodně silných pocitů, napětí a úzkosti. 

Tak ti držím palce, abys to vše dobře zvládla, 

Poradce Centra Locika

Milá pisatelko, 

svěřuješ se poradně se strachem z rodičů kamarádky, se kterou jsi měla konflikt na seznamovacím kurzu. Rozumím tomu, že jsi z takovéto situace zoufalá a potřebuješ teď povzbudit. Je to opravdu náročná situace. Chování rodiče tvé kamarádky vůbec není dobré, tohle si k tobě nesmí dovolit ať už byl konflikt s kamarádkou jakýkoliv. Cizí dospělá osoba ti nesmí vyhrožovat fyzickým trestem a dostávat tě do takto do strachu. Je to protiprávní jednání. Myslím si, že by teď měli opravdu důrazně zakročit tví rodiče a zastat se tě. Tohle nesmí dopustit. Doporučila bych ti také o tom informovat třídní učitelku ve škole.  Ať už to bylo mezi tebou a kamarádkou jakkoliv, třídní učitelka by si vás měla obě zavolat a společně si to vysvětlit. A pokud tvoje kamarádka lže a spouští tím takovou reakci svých rodičů, tak je potřeba, aby to musela zopakovat před třetí osobou a tím se ukázalo, že neříká pravdu. V této chvíli je to už záležitost dospělých a tobě bych moc doporučila o tom říci jak tvým rodičů, tak třídní učitelce. Pokud by se otec tvé kamarádky opravdu pokusil o nějaký fyzický útok vůči tobě, je to trestné chování a ty to pak musíš oznámit ve škole a škola na policii. V tom je právo na tvé straně.

Tak ti držím palce ať se to vše brzy vyřeší,

Poradce Centra Locika

Ahoj z Modré linky,

díky za důvěru, se kterou se nám svěřuješ. Píšeš o jedné paní, která je na Tebe zasedlá a když ji naštveš, tak Tě začne mlátit ňadry. Nevíš, co s tím máš dělat dál.

Nepíšeš, kde přesně se to děje, jak často anebo kdo je ta paní. Určitě by se to ale nemělo dít. Není v pořádku, aby Ti někdo ubližoval a proto je dobře, že píšeš a snažíš se to zastavit. I když se to může zdát těžké, dalším krokem je, aby ses s tím svěřil ještě někomu blízkému dospělému v Tvém okolí. Možná by Tě vyslechli rodiče, strejda/teta, starší sourozenci/kamarádi. Můžeš jim na začátek povědět to, co jsi psal nám. Nemusíš na tuhle situaci být sám. Pokud by se situace opakovala, můžeš také oné ženě důrazně sdělit, že se Ti její chování nelíbí, případně odejít a nevyhledávat její společnost. V případě potřeby jsme tu pro Tebe nadále i na Modré lince (https://www.modralinka.cz/), anebo non-stop na Lince bezpečí (http://www.linkabezpeci.cz/), kde můžete vymyslet další plán a vše podrobněji probrat. Držíme palce.

Klidnější dny přeje
Modrá linka

Ahoj,
jsem ráda, že píšeš a že si říkáš o podporu. Píšeš o tom, že se bojíš jednoho pána z tátovy práce. Když je poblíž táta, tak je to dobrý, ale když jsi tam sama, máš strach. Mluví na Tebe hlasem maniaka a říká Ti věci, které zní pedofilsky, a navíc se Tě pokusil osahávat.
Pozorně jsem si Tvůj dotaz přečetla a popravdě mám o Tebe strach. Toto jednání ze strany uvedeného pána vůči Tobě mně nepřijde rozhodně v pořádku. Říkám si, že by bylo fajn si o tom promluvit s tátou nebo s nějakou dospělou osobou, které důvěřuješ (např. mamka, teta, paní učitelka,...). Není v pořádku, aby někdo s Tebou takto dvojsmyslně hovořil nebo se Tě dotýkal. Toto chování může být kvalifikováno jako trestný čin. Je důležité, aby ses cítila na místech, kde běžně chodíš, v bezpečí a nemusela ses ničeho a nikoho bát. Proto je velmi důležité, aby ses někomu svěřila. Pokud se bojíš a nevíš jak začít, můžeš klidně ukázat tento dotaz.
Pokud bys potřebovala, jsme Ti k dispozici telefonicky nebo na chatu na Modré lince (https://www.modralinka.cz/), non-stop pak funguje Linka bezpečí (https://www.linkabezpeci.cz/).

Hodně bezpečí a sil.
Modrá linka

Ahoj,
zvládání agrese chce trochu tréninku, protože se člověk v tu chvíli ne úplně plně ovládá. Je super, že se chceš s agresí „poprat“! Ne každý si uvědomuje, že z agresivního jednání mohou plynout potíže.
Je fajn vytipovat si situace, které u tebe vedou k agresi a vyhnout se jim. Takže, když třeba víš, že u tebe vede k agresi třeba hlad, je důležité pravidelně jist. Když už cítíš, že se v tobě vzdouvá vztek, můžeš agresi bránit relaxací. Zkus se několikrát zhluboka nadechnout, napočítal do deseti nebo třeba odejít z místnosti. Agrese v tu chvíli nebude mít dostatek energie a zastaví se.
Držím palce se zvládáním agrese, klidně pak napiš, jak se ti daří!
Měj se krásně,
Péťa

Milá pisatelko,
Svěřuješ se poradně s poměrně závažným tématem. Děkujeme za důvěru, se kterou nám píšeš. Je dobře, že jsi našla odvahu a napsala. Nejprve trochu shrnu to, na co se nás ptáš. Máš obavy o svého kamaráda, ke kterému se chová hrubě jeho otec a on díky tomu začíná mít pochybnosti o smyslu svého života. Rozumím tomu, jak silně to působí na tebe, že máš o něj velký strach, protože je to jeden z nejdůležitějších osob pro tebe. Píšeš pak o tom, že to má dopad na tvé psychickém i tělesném zdraví. Ztratila jsi energii, je v tobě velké napětí. Ta situace ti vyvolává úzkost, která zase pramení z toho, co sis prožila ty sama. Přijde mi, že právě proto si nejspíš tak rozumíte, protože máte oba nějakou těžkou zkušenost, a to můžete sdílet. Možná i tak nějak beze slov, jste na sebe napojení, díky podobným emocím. Bojíš se mu napsat, abys v něm nevyvolala úzkost. Myslím si, že pokud mu napíšeš něco v duchu podpory, sdílení, porozumění, vyjádříš mu pochopení pro to, jak mu asi je, tak to by mělo být pro něj dobré. Bude potřeba oddělit od toho emoce, které vyjadřují spíš tebe, tvůj strach. Tady bych se také ptala, zda-li u něj nevyvolávají spíš další úzkost.
Myslím si, že by jste oba moc potřebovali o tom, co se ve vás děje, co prožíváte, podrobněji hovořit s někým dospělým, komu důvěřujete. Doporučila bych ti někoho takového si najít. Mohl by to třeba být i školní psycholog. Mohli by jste od něj dostat podporu, pomůže vám si v tom lépe utřídit myšlenky a pocity a vyjádřit i skryté emoce. Myslím si, že jich v tom oba budete mít velké množství. Dlouho potlačované emoce mohou postupně vytvářet takové vnitřní napětí, takový tlak a pocit bezvýchodnosti, že se pak zdá jediný možný ventil sebepoškozování či přímo odchod ze života. Myslím si, že možnost to vše sdílet by tento přetlak mohla napomoci trochu uvolnit. A takto to můžeš i říci svému kamarádovi a povzbudit ho k tomu, aby o tom, co se mu děje doma nemlčel. Ujisti ho, že to opravdu není dobré, jak se k němu otec chová a že si za to v žádném případě nemá brát na sebe vinu. Je to chyba toho otce. Zkus ho také povzbudit v tom, že i on se může obrátit buďto na naší poradnu nebo, ještě lépe, na speciální chat, určený pro děti v podobných situacích. Najdete ho na stránkách Centra Locika: www.detstvbeznasili.cz. Moc bych vám doporučila, oběma, na ten chat napsat a podrobněji, anonymně, svou situaci a své pocity rozebrat. Určitě zde dostanete pochopené a podporu a poradci vás nasměrují k možným řešením vhodným přímo pro vás.
Tak vám oběma moc držím palce, ať najdete cestu ven z toho, co vás trápí, udržíte si důvěru a naději, že se vše může zlepšit.
Pokud budeš ty nebo tvůj kamarád potřebovat, můžete klidně napsat i znovu do této poradny.
S pozdravem,
Poradce Centra Locika