Ahoj,
je mi líto, ale asi ti nepomůžeme. Toto je typická otázka pro lékaře a my se v této poradně orientujeme spíš na psychologické zdraví, ne na fyzické.

I kdybychom v týmu odpovídajících měli nějakého lékaře, tak by musel hádat naslepo. Doporučuji tedy osobně navštívit lékaře. Podle popisu je tvůj stav dostatečně neobvyklý na to, aby si zasloužil diagnózu odborníka. Neboj se toho, neodkládej to, doktor ti pomůže – i kdyby ti měl říct „nic to není, to přejde“, tak budeš alespoň vědět…

Alík

Ahoj,
úplně chápu, že jsi vyděšená, když jde o Tvůj zdravotní stav, lidé mívají nejrůznější obavy, když se necítí úplně dobře. Nejsem lékař, takže takto přes internet nedokážu odhadnout, zda jde o astma, ale pokud máš potíže s běháním, dušností, chrčením apod., určitě by se to mělo řešit s lékařem, nejlépe také alergologem nebo plicním specialistou. Někdy je astma totiž spojené, jak asi víš s alergií, dá se docela dobře léčit, když je to podchyceno včas. Může jít ale také o nějaký jiný zdravotní problém, který by se dal třeba jednoduše vyřešit.

Bylo by fajn si s mámou promluvit, říct jí o svých obavách a o tom, že nejde o simulantství a poprosit ji o objednání k lékaři. Pokud by máma nechtěla, zkus také promluvit s tátou, třeba na to bude reagovat lépe. Poradit byste se mohli i s dětským lékařem, pokud tam budete mít cestu, můžeš se na vše zeptat. Lékaři se musí řešit vždy přes rodiče, a tak mne napadlo, že bys možná mohla naši odpověď dát přečíst mamce, aby viděla, že Tě to trápí a že by bylo fajn, kdyby Tě k doktorovi objednala. Pokud o astma nepůjde, budete mít alespoň jistotu, že se nic vážného neděje.

Přejeme Ti, aby se vše vyjasnilo brzy.
Modrá linka

Ahoj,
rozumím tomu, že Tě trápí to, že častěji věci zapomínáš nebo se Ti ztrácí. Myslím si, že je to pro každého otravné. Přemýšlíš, jestli nemáš nějakou "zapomínácí nemoc".

Mohu Tě uklidnit, že nejspíš žádnou nemoc či problém s pamětí nemáš. Všem se někdy stane, že něco zapomenou nebo dají na špatné místo. Pokud se Ti to stává častěji, tak možná za to může roztržitost nebo nepozornost. Někdy něco někam dáme nebo odněkud vyndáme a ani si to neuvědomíme, protože myslíme v tu chvíli na něco jiného. Nejde potom o zapomínání, ale o to, že jsme si to vlastně nikdy nezapamatovali.

Ptáš se na to, co by Ti pomohlo pamatovat si, kam dáváš věci. Vždy je užitečné mít doma pořádek a systém, hlavně u věcí, co často používáš - mít prostě jedno místo, kam vždycky dáváš své klíče, nebo mobil, nebo třeba i ty brýle. Časem se vytvoří zvyk a je větší šance, že tam tu věc dáš i přesto, že třeba budeš zrovna myšlenkami jinde. Můžeš také zkusit dodržovat pravidlo VHZ - Věc hned zpět. Tedy vždy když už skončíš v používání dané věci ji dáš hned na svoje místo.

Také Ti můžou pomoct tzv. "mnemotechnické pomůcky". To jsou takové pomůcky a nástroje, jak si lépe věci zapamatovat. Třeba když si něco někam dáváš a chceš si zapamatovat, že máš štětce v druhém šuplíku, tak si můžeš představit nějaký bláznivý obraz, který spojuje štětce a druhý šuplík. Třeba že se probudíš, a ten šuplík bude najednou vytvořený celý ze štětců. Takové bláznivé představy se méně často zapomínají a mohou Ti tak pomoct si něco zapamatovat. Vždycky je však nutné ve chvíli, kdy něco někam dáváš, si být vědomá, že to tam právě dáváš. Je to vlastně takové trénování toho být "tady a teď" a nezapomínat na realitu okolo Tebe. I dospělí s tímto často zápasí, takže si z toho nemusíš dělat hlavu, když Ti to nepůjde hned.

Můžeš se o tom ještě popovídat s nějakým dospělým, kterému důvěřuješ a ráda bys slyšela, jak to dělá on/ona. Pokud by Tě to trápilo nadále, mohla by Ti s tím poradit i školní psycholožka/psycholog, kterého možná na škole máte.

Myslím si, že je moc dobře, že se na to takto ptáš a chceš svůj problém řešit. To je správný přístup.

Držíme palce, ať už se věci neztrácejí.
Modrá linka

Ahoj,
chápu, že je moc nepříjemné trpět celiakií, a že držet takto přísnou dietu je hodně těžké zvládat. I když by sis přála, abys ji neměla, zatím to nejde nijak jednoduše zařídit a abys ochránila sama sebe, je potřeba ji dodržovat. Je moc dobře, pokud to děláš.

Možná by Ti pomohlo, kdybys mohla mluvit i s ostatními lidmi, kteří to mají podobně jako Ty, jak to zvládají, překonávají krize apod. Zatím nemáš 13 let, ale později se můžeš třeba připojit na Facebooku ke skupině lidí, kteří se vzájemně podporují, nebo se tam můžeš podívat třeba přes maminčin profil už teď.

Bezlepkovou dietu také drží hodně slavných lidí, a to dokonce dobrovolně, protože se potom cítí lépe. Možná jsi četla o tenistovi Novaku Djokovičovi, který napsal, že mu tato dieta umožnila stát se lehčím, zdravějším a více soustředěným. Možná by Ti pomohlo si přečíst jeho knihu.

Na zlepšení nálady funguje i to, že se snažíš dělat hlavně to, co Tě baví, mít různé koníčky, chodit ven do přírody a také mluvit o svých pocitech s lidmi, kteří Tě mají rádi a dovedou Tě podpořit.

Přejeme Ti, abys mohla celiakii lépe zvládat.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

zpráva o tom, že je mamka nemocná, je pro Tebe asi náročná. Oceňuju, že chceš mamce pomoct a taky chápu, že chceš mít možnost něco udělat. Je velmi náročné přihlížet tomu, že náš blízký člověk bojuje se zákeřnou nemocný.

Samozřejmě můžeš být mamce nápomocná, přebrat za ni nějaké povinnosti, které jsou pro Tebe zvládnutelné. Také být s ní, povídat si s ní, trávit s ní co nejvíce hezkého času. Zároveň mi ale přijde, že to nejdůležitější je pokusit se co nejvíce postarat i o sebe, pokusit se se situací co nejlépe vyrovnat. Protože mamce na Tobě určitě záleží a asi nechce, aby ses trápila. To ale neznamená předstírat, že jsi v pohodě, nemluvit s ní o tom, jak se cítíš, že jsi třeba smutná nebo máš strach. To jsou naprosto přirozené pocity. Ale důležité je, abys o nich mohla mluvit nejenom s mamkou, ale i s jinými lidmi, kterým věříš, kteří Tě mohou podpořit. A mamce pak můžeš říct, že na to nejsi sama, že se máš o koho opřít. Zkus si tedy zvážit, komu z rodiny, či kamarádek můžeš zavolat, když Ti bude těžko. Stejně tak můžeš požádat další lidi z rodiny nebo i kamarádky o praktickou pomoc s pracemi v domácnosti a tak podobně. Obrátit se můžeš i na odborníky, tedy na psychology, psychoterapeuty. Takový odborník Ti může pomoci právě s tím, aby ses s obtížnou situací co nejlépe vyrovnala. Možná máte psycholožku na škole. Případně se teď můžeš obrátit na on-line psychologickou pomoc, například terap.io/ nebo www.delamcomuzu.cz/.

Držíme palce Tobě i mamce.
Modrá linka

Ahoj,
to musí být opravdu nepříjemné, když Ti nejdou zapíjet prášky a dovedu si představit, že to někdo tak má a nejde mu to.

Na Tvoje otázky by Ti nejlépe odpověděl lékař/ka anebo lékárník/nice. Mě napadlo, že drtit antibiotika nemusíš, ale pomohlo by třeba přepůlení, i tím už se dost zmenší. Probiotika existují i v prášku nebo rozpustné, netuším, jaké Ty používáš a zda by se jejich vysypáním nějak znehodnotili.

Do budoucna bych Ti chtěla doporučit, abys to vše řekla lékaři, který Ti léky předepisuje, když bude vědět, že máš s polykáním léků velké potíže, bude se snažit najít variantu, která Ti bude vyhovovat – tekutá, rozpustná apod.

Přejeme Ti, aby ses brzy uzdravila.
Modrá linka

Všechny nevyléčitelné rakoviny jsou dost strašné. Z mého pohledu je nejhorší asi nádor na mozku, takzvaný glioblastom.

Objeví se náhle, ze dne na den, bez jakýchkoliv varování. Podle zasažené oblasti mozku připraví pacienta o možnost mluvit, rozumět řeči, rozpoznávat příbuzné, samostatně chodit, nebo pamatovat si… dovede mu i výrazně změnit povahu. Poškození se může postupně zhoršovat.

Při optimální léčbě vydrží pacient naživu v průměru rok. Při komplikacích tři měsíce. Od okamžiku diagnózy je to už definitivní rozsudek smrti – alespoň z pohledu současné lékařské vědy žádné řešení neexistuje.

Mozek tvoří naše vědomí, naši identitu (duši, vzletněji řečeno), nejde ho tedy vyměnit za jiný srovnatelný mozek, protože i kdyby nějakým zázrakem transplantovat šel, původní osoba by tím zanikla. Nádor je možné při náročné operaci vyjmout, ale nikdy ne celý a pozůstatky z něj vždy zpátky rychle dorostou.

Tato choroba si nevybírá podle životního stylu, postihuje sportovce i lenochy, masožrouty i vegetariány, chudé i bohaté, mocné, bezmocné, zdravé, nemocné, nízké, vysoké, tlusté, tenké… častěji starší než mladší.

Glioblastom vzniká u 0,003 % lidí, takže šance je hodně malá. O to víc nespravedlivé to připadá nemocným a jejich okolí.
Před třemi roky jsem byl v okolí takto nemocné osoby já… a je nesmírně těžké se s tím vyrovnat. Protože jiné druhy rakoviny jdou alespoň nějak pochopit… tahle ne…

Ahoj,
je to určitě nepříjemné, že se vzhledem ke karanténě nyní hodně věcí ruší, včetně naplánovaných vyšetření. Nezbývá nám však všem, než to respektovat a vydržet, Na Tvoji otázku však neumíme odpovědět, nejsme zubaři a navíc každý zubař může mít trochu jiný ceník. Je potřeba vyčkat na to, až se budeš moct zeptat lékaře, který Tě ošetřuje.

Přejeme hlavně pevné zdraví,
Modrá linka

Ahoj,
úvodem tě mohu ujistit, že současná situace je velmi nepříjemná nejen pro děti, ale i pro dospělé.
Až budeš mít hotové úkoly ze školy, můžeš se například podívat do učebnice o několik stránek dopředu, co byste měli probírat dál. Nebo si můžeš číst nějaké knížky, ke kterým ses už dlouho nedostala pro nedostatek času. Nebo můžeš dělat doma i jiné věci, ke kterým ses pro nedostatek času nedostala.

Přímo karanténa se týká vybraných lidí, kteří byli pozitivně testováni nebo se vrátili z rizikových oblastí, a ti by neměli vůbec vycházet z bytu, a karanténa se taky týká některých obcí na Moravě v okolí Uničova. Pro ostatní lidi platí ne přímo karanténa, ale trochu mírnější opatření, tzv. omezení pohybu. Povolené jsou cesty do práce a z práce, k lékaři a na nákup potravin, ale taky vycházky do parku nebo do přírody. Takže ven se může. Ale jen sama nebo s rodiči nebo s někým, s kým bydlíš. Rozhodně to neznamená, že můžeš na hřiště s kamarádkami! Škola je zrušená právě proto, aby se lidi nepotkávali a tím se omezilo šíření nákazy.

Jak dlouho budou školy zavřené a jak dlouho potrvají ta opatření, to v současné době neví nikdo. Myslím, že ani ministerstvo školství a krizový štáb. Je pravděpodobné, že celý problém je teprve na začátku a zatím se neví, jak se bude vyvíjet dál.

A ano, koronavirus je nebezpečný. Není tak nebezpečný jako středověké morové epidemie, ale pravděpodobně je nebezpečnější než to, co zatím známe. Zprávy ze zemí, kde to začalo dřív než u nás, jsou velmi varující a znepokojivé. Jedním z problémů je, že proti této nové nemoci zatím nejsou léky, takže lékařům nezbývá nic jiného, než ty, kteří mají zasažené plíce, nějak udržovat při životě například umělou plicní ventilací, ale jinak pro jejich uzdravení moc udělat nemohou. A v zemích, kde došlo k příliš rychlému rozšíření, přestala stačit kapacita nemocnic a zdravotních zařízení, takže tam umírají i lidé, kteří by to při včasném ošetření přežili, a taky se tam pak nemohou starat o nemocné s úplně jinými nemocemi, kteří lékařskou péči nutně potřebují.

Jestli ta opatření jsou přehnaná, to se ukáže za pár týdnů. Ale kdyby se ukázalo, že byla nedostatečná, tak by už mohlo být pozdě.

A jak dlouho to potrvá, to se dá těžko odhadnout. Optimistické odhady říkají, že za měsíc by to mohlo být lepší, ale možná to bude spíš déle. Určitá šance je, že se snad časem vymyslí nějaký lék, nebo že se ukáže, že nějaký existující lék na to pomáhá. Ale to není záležitost na týden nebo dva, to jsou taky měsíce.

Co se týče letních prázdnin, i kdyby se u nás situace zlepšila, je dost pravděpodobné, že ještě nebude možné cestovat do zahraničí, kde je situace horší než u nás, a že se budou muset zrušit objednané zahraniční dovolené.

Je mi líto, že jsem tě asi nepotěšil, ale snad to dobře dopadne.

Ahoj,

pokud Ti ještě nebylo 15 let, lékař Tě podle zákona může ošetřit pouze v doprovodu alespoň jednoho rodičů (anebo zákonného zástupce). Netýká se to pouze akutních, vážných případů, jako jsou např. úrazy a podobně. Od 15 do 18 let můžeš jít k lékaři i sama, ale pouze v případě, že máš u sebe vytištěný souhlas s podpisem alespoň jednoho z rodičů. Jsou také případy, kdy je potřeba souhlas s podpisem obou rodičů - to se týká například nepovinného očkování. Pokud bys chtěla znát podrobnosti, doporučuji se zeptat přímo lékaře, ke kterému chodíš (třeba i telefonicky anebo emailem), je docela možné, že v praxi to může mít každý lékař nastavené trošku jinak. Formuláře se vzorovým souhlasem, které rodiče podepisují, bývají často ke stažení na webových stránkách daných lékařů.

Pěkný začátek nového roku přeje

Modrá linka

Ahoj,
je dobře, že hledáš pomoc ve chvíli, kdy máš nepříjemné zkušenosti s tím, co a jak slyšíš. Takto přes internet Ti nedovedu odpovědět, čím by to mohlo být. Věřím, že by Ti mohlo pomoci, kdyby sis o tom, co někdy slyšíš, promluvila s dospělým člověkem, kterému důvěřuješ, třeba s rodičem, a společně byste vymysleli, co dělat dále. Myslím si také, že by to stálo za konzultaci s ušním lékařem. Vyšetření na ORL, kam toto téma patří, není nijak nepříjemné, a rodiče Tě mohou objednat, abys mohla zjistit o Tvých potížích více informací. Lékař Ti může také doporučit co dál dělat, aby se to neopakovalo, nebo kdo jiný by Ti v tomto mohl pomoci.

Přejeme Ti, aby se vše brzy vyřešilo. Modrá linka

Ahoj,
chápu, že je nepříjemná představa, že by ve stolici byli nějací červi. Je dobře, že se snažíš zdravě jíst, přesto se něco takového může stát, nejsi v tom sama. Někdy může jít o jednorázovou záležitost, stolice se může sama upravit. Pokud by se Tvoje podezření opakovalo, bylo by fajn nebýt na své obavy sama a probrat to s někým, komu nejvíc důvěřuješ, nejlépe někomu z rodičů. Když bys nevěděla, jak o tom začít, můžeš např. ukázat zprávu, kterou jsi poslala nám. Asi by stálo za to probrat i Tvé další strachy, např. z toho, že "to dostaneš". Jsou to věci, které většinou přirozeně patří k životu a někdy se strach zmírní, když člověk své pocity sdílí a např. si o tom i zjistí více informací. Můžeš se o tom poradit se svojí lékařkou, my nedokážeme takto na dálku posoudit, jak problém případně léčit. Pokud jsou strachy něco, co Tě zatěžuje v každodenním životě, mohlo by Ti pomoci na tom pracovat např. se školní psycholožkou. Neboj se na to nebýt sama, pak je strach většinou menší.

Držíme Ti palce,
Modrá linka

Ahoj,
nejspíš ano. Je to volně prodejný homeopatický přípravek, u těch bývá zpravidla vědecky prokázané, že při pozření nehrozí žádné zdravotní účinky, tedy ani ty nežádoucí.

Sédatif PC podle příbalové informace obsahuje 6 CH různých léčivých bylinek, to znamená, že kdybys rozdrtila jednu tabletku na 1 000 000 000 000 drobečků, v průměru jen jeden drobeček by pocházel z té bylinky, zbytek jsou pomocné výplňové látky bez účinku, aby pilulka dobře chutnala (směs mléčného cukru a solí).

Co jsem našel, tak šedesát čtvrtgramových tablet tohoto přípravku se prodává přibližně za 150 korun, to vychází na desetikorunu za zhruba jeden gram mléčného cukru. Kdybys z nějakého důvodu kupovala přímo samotný mléčný cukr, tak kilogram jde koupit za tři stovky, vyšel by tedy třicetkrát levněji, ale nebyla by v něm ta jedna biliontina oměje, rulíku, měsíčku lékařského, vlaštovičníku, sotorku a kaliny. Kdybys kolem zmíněných bylinek prošla, tak z nich nejspíš vdechneš víc než 0,00000000000025 gramu, tedy víc, než kolik je v jedné pilulce... myslíš, že by se to nějak léčebně projevilo?

Někteří lidé věří, že proces výroby u homeopatik má nějaký zázračný vliv, který věda zatím neodhalila, ale to nic nemění na tom, že klinické studie na skutečných lidech, které zkoumají výsledky působení, neprokazují vůbec žádný účinek, jen placebo efekt (= když si lidé myslí, že berou lék, cítí se lépe, přestože žádný skutečný lék neberou). Přímo samotné placebo jde pořídit mnohem levněji.

Doporučuji také mrknout na web Jak funguje homeopatie.cz.

Alík

Ahoj,
zkusit tu mastičku můžeš, ale kdyby se to nezlepšilo, tak navštiv svého kožního lékaře. Ten za prvé zjistí, co to je, zda je to skutečně bradavice a případně jaký typ, a za druhé na základě přesnějšího vyšetření také stanoví nejvhodnější léčbu.

ahoj,
za bolestí břicha a tím, že nepřibýváš na váze (i když se snažíš dost jíst) nemusí stát jen tasemnice. Příčiny mohou být i jiné.
Určitě by tak bylo nejlepší zajít se poradit s lékařem, který se o Tebe stará. Lékař může doporučit různá vyšetření, která mohou pomoci ověřit, zda se za bolestmi břicha a nižší váhou neskrývají nějaké zdravotní obtíže.
Tasemnice - člověk se nejčastěji nakazí prostřednictvím konzumace syrového nebo tepelně nedostatečně upraveného masa nebo potravinami nebo vodou, které byly kontaminovány výkaly zvířete nakaženého tasemnicí. Díky tomu, že si myjeme ruce, omýváme ovoce a zeleninu, maso většinou konzumujeme tepelně upravené, tak je pravděpodobnost nákazy celkem nízká.
Samozřejmě je možné zjistit, zda člověka netrápí tasemnice - prvním krokem je celkem jednoduchý odběr krve.
Domluv se tak s mamkou nebo taťkou a zajděte se společně poradit s lékařem. Určitě s Vámi vše probere a domluvíte se na nějakém dalším postupu.

Držíme palce a přejeme hodně zdraví! Vím, co jím