Ahoj,
já byl tím moderátorem, který tě v bubnu uschoval v mé hroší nástěnce, tak ti zkusím vymyslet velmi dobrou odpověď.

Schování je známkou toho, že tě panující moderátor s moderátorskou úrovní panovníka chtěl smazat, ale bohužel nemohl, protože mazat mohou jen a pouze správci. Tak tě alespoň schoval, aby ses pak v nástěnce tak snadno nenacházela.

Je vskutku kuriózním peroxidem, že tvůj schovaný příspěvek se pozastavoval zrovna nad faktem, že jsem panovník… a kdybych nebyl panovník, nemohl bych jej schovat. Panovníkem bývá moderátor obvykle ve své osobní nástěnce.

S délkou příspěvku tedy schování nesouvisí. Jen s délkou trpělivosti.
Zde je moje trpělivost:
]     [
Jak vidíš, je velká zhruba jako jeden dort.
Tím nyní rozhodně nechci říct, že bych se dal při moderování uplatit dortem. Je možné použít i pudink, věneček, kremroli nebo kompliment. Na schování menších příspěvků by stačila i rakvička.

Ahoj Hogo,
tvá pozornost mě nesmírně těší. I Punťa tady uznale mlčí.
Z uvedeného kousku příspěvku je moje jen ta tepelná koule:

Vystředění mi do textu přidal Alíkův zvěromlékař, přesvědčil jsem jej, že pro zarovnání doprostřed existuje více než rozumné využití v oblasti vánočního stromečkování inkrementálně sestavené zeleně podbarvené odpovědi. Dostal jsem od něj tuto úpravu k Vánocům místo pletených rukavic, protože by se mi pletly s ponožkami, neboť jsem středově půdorysně souměrné čtyřnohé stvoření.

Jestli někdy budu zdatovaný programátor, to je otázka do pranice. Zatím jsem vždycky, až budu velký hroch, chtěl být popelářem, protože mám ohromně rád čisté a uklizené a voňavé prostředí a vím, že pečlivě vykonávané popelářské řemeslo takové prostředí svojí neúnavnou pravidelnou činností vytváří.

Vážený pane presidente,
dovolte, abych vám odpověděl na váš ctěný dotaz já, prostý hoch ze psí boudy, přestože odborníkem přes tajenky a jiné soutěže podobné tajenkám a kalendářům je spíše můj nevlastní strýček zvaný Koalík. On není přímo můj strýc, protože není přímo bratr Alíka a Alík ani není přímo můj otec, ale spíš něco mezi kuchyňskou linkou a dobrosrdečností. Alík mě adoptoval poté, co o mě přestala pečovat klokanice, která nebyla moje matka, ale opatrovnice pracující pro … pardon, to by bylo složité vysvětlování, to byste nejspíš ani nepochopil, pane presidente.

Tajenková soutěž u spousty písmenek připouští náhradu za jiný podobný znak, typicky třeba U a Ů, nebo I a Y, nebo Z a Ž. Kdybyste byl řešením vy osobně, mohl byste být poslaný klidně jako ŮYŽPŘÉŠÝĎÉŇŤ a nebyla by to urážka hlavy slátu, ale zcela legitimní řešení v naprostém souladu s ustanoveným pořádkem. Soutěž je záměrně vstřícná k soutěžitelkám a soutěžitelům, které a kteří doposud nemají tak vytříbený cit pro český pravopis, jako mám já a jako byste býval měl vy, kdybyste věděl, že se slůvko STAVENÍ píše s jednoduchým V a ne s tím obojživelným.

Nebojte, jsem ochotný společně s vámi předstírat, že to víte.
Když vám to odpustí i ta soutěž, tak je všechno v pořádku.

Ahoj Honzuline8,
mohu tě ujistit, že jak to sním, tak to už nikdo nikdy neuslyší.

Takhle vypadá. Přesněji vyřčeno bude vypadat. Možná., © Alík

Letošní existenční nejednoznačnosti deníčkovací funkce se věnovala otázka číslo 22 v Bingu roku 2022.

Zvěromlékaři nám momentálně bulíkují, a to jsem si od nich nechal výsloně potvrdit, že by se Alíkův deníček mohl rozednít letos. Kamarád on1, který sám nyní i vypadá jako deníček, se jich na tuto záležitost také často ptá a rád dostává stejnou odpověď. Ale něco velice podobného slibovali i loni a možná předloni a možná i někdy dříve, já si nepamatuju každou jejich myšlenku, nejsem jen prostý slon, jsem jen prostý hroch. Plánů mají spoustu, prstů jen čtyřicet, z toho půlku na noze. Přesněji na čtyřech nohách, tuším. Už jsem je delší dobu neviděl bez ponožek.

Takže bych jim moc nevěřil.
Ale doufal bych.
Ale málo.
Ale nepřetržitě.

Vážený Hogo,
věz, že jsem tu stále přítomen v plném počtu jednoho kusu.
Jsem méně výřečný, jelikož mám plné nohy práce s dalším dílem mé prstochodcové pentalogie.

V poradně vskutku odpovídám jenom zřídka, neboť se pravidelně domnívám, že rozumím pouze velmi pramalému množství věcí, a těm, kterým nerozumím, rozumí lépe lidé, kteří se zřejmě domnívají, že rozumím jen velice pramalému objemu záležitostí, takže se mě zpravidla ani neptají, čemu rozumím a čemu nerozumím. To samozřejmě není vždy rozumné, ale je to odpovídající stavu odpovídajících.

Milá Gigisuško,
vzal jsem si kousek velmi křehkého cukroví rozhodl jsem se podrobit Chuckovo zmizení důmyslnému vyšetřování. Poslední stopa adventně pátračkového Chucka Norrise se vyškytla dne 5. prosince 2022 (to je zrovna letos, to nebude náhoda!), objevil se na titulní stránce klubovny a říkal tam, cituji – pozor – bude citace:

Citace skončila.
Vypadá to na první pohled, že Chuck Norris také.

Ale když se podíváme pozorněji, na všechny ostatní podrobnosti a okolnosti toho zmizení, tak zjistíme, že nevidíme vůbec nic. Pravděpodobně Chucka odnesl čert? On je ten televizní Walker Texas Ranger, tak se možná někdy spletl a zatkl a odkopnul někoho nevinného, a to mohl Mikuláš s čertem vyhodnotit jako zlobení. Nebo jiná možnost, mnohem veselejší, možná chtěli někoho na trestání zlobivých lidí a viděli Chucka v televizi, tak si ho pořídili.

Tak či tak už ho asi nikdy neuvidíme.
Můžeme si už o něm jen číst vtipy.

Možná byste mohli nakreslit nějaké nové postavičky do příští pátračky. Proberu to s Alíkem a uvidím, co uvidím.

Ahoj panglaqu,
ptáš se, proč ho vyrobil zrovna Tobias7? Někdo ho vyrobit musel, hroši nevznikají jen tak z ničeho. Kdybychom vznikali z ničeho, tak by se mohlo přihodit, že by vzniklo hrochů hodně moc a nebylo by, kam nás dávat, a lidi by nás neměli tolik rádi, protože všude, kam by chtěli jít, bychom byli my.

Věřím, že každému člověku se čas od času stane, že se rozhlédne po svém digitálním okolí a řekne si sám pro sebe: „člověče, tady něco chybí!“ – a tak přemýšlí a dumá a hloubá a rozjímá. Většina člověků časem tento neodbytný pocit zbaběle vzdá, ale Tobias7 si řekl „ne, já se nevzdám“ a přešel od úvah ke slovům a od slov k činům a od činů až přímo do vyrobení hrocha Gustava. Jestli jsem ho dobře pochopil. Popisoval to docela zevrubně v nástěnce.

Možná, že jsem Tobiase7 úplně správně nepochopil a vysvětlení je úplně jiné. Je pravda pravdoucí, že ten jeho hroch je zelený a to je matoucí. Nevím, jak ty, ale já bych zelený nikdy být nechtěl. Zlatý možná jo, to se mi někdy stává o Vánocích, ale zelený, to musím říct, že nikdy…

Kdybys ale chtěl být úplně celý zelený, nebo kdyby tě zajímalo něco víc, zeptej se Tobiase7. On bude vědět. (Ví toho hodně, vyrobil tady i hru, kde úplně všechno prezentuje.)

Hodně štěstí.

Dobrý den,
jako věhlasný expert na potrhlou hru Počítání od ledničky jsem se chopil tvého dotazu a musím konstatovat, že jsem zjistil následující šokující objev:

Lednička založená na principu chladícího cyklu, který vynalezl Carl Paul Gottfried Linde, vznikla v roce 1876. První lednička do domácnosti vznikla v USA v roce 1911. To bylo rok před tím, než se potopil Titanik kvůli nárazu do ledovce, ale to se vznikem ledničky nejspíš ani trochu nesouviselo a neměl bych patrně naznačovat, že tu bylo nějaké velké tajné spiknutí domácích ledniček proti zaoceánským parníkům, přestože led a pára jsou naprosto očividně nesmiřitelní nepřátelé a přestože Titanik i lednička vzešli ze stejné země. Určitě to byla jen náhoda, že ledničky prodloužili trvanlivost potravin o dny a následně velký parník klesl na dno. Zaručeně žádná souvislost.

Lednička na Alíkovi je zhruba čtyřicetkrát mladší než ta v domácnosti, vznikla 5. března roku 2018, její první číslo, když nepočítáme nulu, byla maličká jednička, a hlavně nikdy – a to zdůrazňuji – nikdy nepotopila žádný významný parník Je to moc hodný spotřebič, který si váží každé potraviny, včetně lidí, kteří do ní přičítají.

Zdejší lednička nahradila nástěnku, kde se počítalo od jedničky do nekonečna. Kdyby se počítalo od osmičky do nekonečna, nacházel by se tu místo ledničky pravděpodobně jiný spotřebič.

Ahoj vaivo a Viktorie VII.,
možná vás to obě překvapí, ale Punťa se v bezprostředním okolí Alíkova webu vyskytuje již velice dlouho. Jak již Čokoládový Alík naznačoval v článku před třemi roky (tehdy ještě nebyl známý jako Koalík, tato proměna nastala až koncem února 2019 ), výherce u vícekolových soutěží poctivě vybírá los. Určitě jste si nemysleli, že je to jen tak nějaký bezejmenný los z ulice, to by nebyla garantována objektivita. Je to los Punťa.

Přízvisko čtrnáctý nosí u jména proto, že má urozený původ. Mnohokrát mi historii svého rodu vyprávěl a musím uznat, že je to fantastický vypravěč. Kéž bych měl jednou tak rozmanité a květnaté vyjadřovací dovednosti, jako má náš losí kamarád. Kdysi za dávných časů, ještě za Rakouska-Uherska, dostal za své dlouholeté věrné služby monarchii v oblasti hlídání vlastní panství a šlechtický titul zakladatel rodu, pes jménem Punťa, nyní známý jako vévoda Punťa I. von Hafnštein. Později syn Punti I., mezi svými kamarády známý jako Junior (neplést se salámem), nakládal se zděděným bohatstvím poněkud nemoudře, vše investoval do podniků produkujících zeleninu, ale té rozuměl jako králík petrželi, takže zbankrotoval a zůstal mu jen titul. Juniorův syn Punťa III. následně musel stejně jako každý jiný poddaný v mocnářství nastoupit do armády zrovna v době, kdy vypukla I. světová válka. Ve válce bohužel přišel o čich, proto pak nemohl mít štěňátka. Jako válečný veterán se jednoho dne rozhodl, že učiní dobrý skutek a adoptuje sirotka (po skončení války jich byla všude spousta). Náhodou na něj zrovna vyšel los. Pojmenoval jej Punťa IV.

Není pochopitelně už nikterak překvapivé, že ani Punťa IV. nemohl mít štěňátka, když byl los.

Buď zdráv, kologo Hogo,
koukal jsem na to a musím se upřímně přiznat, že tyto šestirozměrné krychle jsou ohromně komplikované. Poprosil jsem vývojáře, aby nám rozjasnili situaci a oni mi nečekaně vytmavili neskutečně podrobné vysvětlení.

Není to úplně normální vyvážená šestirozměrná kostka, jako mívají profesionální házeči ledničkových kostek, je maličko takzvaně cinknutá.

Takže, dávej pozor, funguje to takhle:

1. Vygeneruje se náhodné číslo mezi dvojkou a pětkou. Aby se to nepletlo, říkejme mu třeba Jarmila.
2. Vygeneruje se náhodné číslo mezi šedesátkou a dvěstěčtyřicítkou, říkejme mu třeba Jaromíra.
3. Vygeneruje se náhodné číslo mezi třicítkou a Jaromírou, říkejme mu třeba Jaroslava.
4. Vygeneruje se náhodné číslo mezi Jarmilou a Jaroslavou, tomu říkejme Jarda.
5. Pokud součet čísla na ledničce a Jardy je lichý, Jarda se zmenší o jedničku. (Nesmějte se mu, dělá to pro sudost!)
6. K ledničce se přičte Jarda.

Tak. Je to všechno jasné!
Lahodné hody v šesti rozměrech.

Ahoj Krokouši,
no vidíš, to mě ani nenapádlo! Že by byl ten slavný úžasný dort z úžasné ledničky celou dobu přímo tady mezi úžasnými námi? Přímo mezi smajlíky? Takhle na očích? Skoro všude? Dokonce v každém formuláři? Takhle malý? No to teda! Kdo by ho tu čekal, že ano? Takhle před nosem…

Víš, Krokouši, durian je převelice páchnoucí ovoce.
Zkus si tady teď ten svůj krátký krásný dotaz důkladně očichat. Pořádně zblízka, jako kdybys byla hubice hladového vysavače. Už čicháš? Cítíš něco?

Jako uznávaný odborník na potraviny i na zapáchání bych si troufl vyslonit odvážlivou myšlenku, že o durianový dort se nejedná. Blížilo-li by se číslo na ledničce už hodně zblízka nekonečnu, tak bych tomu možná i nadšeně uvěřil, do nekonečna pořád zbývá celé nekonečno. Je zapotřebí více a více a více a více přičítat, žádná jiná naprosto očividně průhledná cesta k durianovému dortu nepovede.

Alík mi tu našeptává, že je to narozeninový dort. Musím mu dát za pravdu jeden piškot. Takže záhada je pravděpodobně rozluštěna. Samozřejmě zde nebudu popisovat, jakým způsobem se takový dort v průběhu narození používá, protože si myslím, že tyto věci se na dětský web nehodí, a protože to sám vlastně nevím. Umím si to však zevrubně představit.

Ahoj DžungaráčkuChlupáčku,
to je velmi tajemný dotaz, na který znají ututlanou odpověď jen ti nejtajemnější nejutajenější uživatelé Alíka. Jelikož já jsem jeden z nich (Koalík je druhý a los Punťa poslední, ale to nikomu neříkej!), tak ti to samozřejmě můžu okamžitě vyzradit, ale nesmíš to nikomu říct! Nebo, pokud to někomu řekneš, tak jim řekni, ať to nikomu neříkají. Tajemství se musí střežit! Kdyby takovou věc věděl každý, tak by mohlo…

Aha, teď na mě Koalík a Punťa gestikulují, jeden si ťuká na čelo prstem a druhý naznačuje cosi, nevím, co to je, asi že mi sní příbor? Jsou to moc dobří kamarádi, že mě takhle chrání před neblahými důsledky, které by mi bývali chtěli způsobit.

Takže ti tedy můžu prozradit, že ti z diplomatických a strategických důvodů vůbec neprozradím, jak zjistit, kdo vše a KDO KOLIK přispěl do trezoru.

Tak. Tajemství je uchováno.

Ahoj Áňo,
děkuji za dotaz přímo na moji hroší maličkost.

Když nasedneš do katalogu dárků a pojedeš úplně dolů, tak tam narazíš do dárku Přejmenování nebo spojení účtu, kde – máš-li naspořený dostatek kaček – nalezneš jednoduchý formulář na přejmenování nebo spojení účtu. Změna přezdívky je vlastně takové přejmenování. Kdyby se tomu říkalo přepřezdění, tak by si to objednávaly děti, které třeba potřebují postavit zeď, a to ten formulák neumí.

Pomocí zmíněného dárku si můžeš přejmenovat nebo spojit účet, stačí postupovat krok za krokem, všechno to odklepnout a tím vznikne žádost, kterou pak časem správci buď schválí, nebo zamítnou. Pokud jim přijde přejmenování nerozumné, zkusí ti ho rozmluvit, tak si ho zkus napřed rozmluvit sama.

Dobrý den, holko,
jako převážně vodní živočich se domnívám, že odpověď možná vím!
Je to netradiční kombinace, rychlá stručná odpověď zní: ne!

Pokud bys chtěla axolotla hodně krutě potrestat za nějaké jeho zlobení (třeba že by posílal řetězové dopisy ), nebo dát bettě pozoruhodnou živou hračku na okusování , tak ano, chviličku spolu být můžou. Axolotl má sice od přírody zázračné regenerační schopnosti, umí mu zpátky dorůst i ukousnutá nožička, ale na jakékoliv zahojení potřebuje klid a mnohem delší časové rozpětí, než by mu netrpělivá pestrá bojovnice byla ochotna velkoryse poskytnout. Pravděpodobně by ti rybička během pár hodin odvážně vybojovala ve svém vodním rajónu nový pořádek a nadále by pak byla v akváriu s ostatky axolotla mexického.

Odborně výstižnější radu by ti dala zvířátka pracující ve zverimexu.