Odpovědi uživatele Modrá linka

Celkem zodpovědělo dotazů: 7778

Moje tělo - váha

Promiňte že zase otravuji
Je mi 11let a vážím 47km
Meřím 160 cm
Je to normální nebo bych se mela začít více hýbat???

holka, 11 let, 3. října

Ahoj z Modré linky,

je prima, že se zajímáš o to, abys byla v pořádku. Dle dětské BMI kalkulačky, je Tvoje váha při Tvé výšce zcela optimální.

Říkám si, že by bylo fajn, namísto toho, aby ses obracela na anonymní poradnu, kdyby ses mohla se svými otázkami svěřit třeba rodičům či jiné blízké osobě. Otázky kolem těla totiž jsou poměrně intimní a možná je toho víc, co bys potřebovala probrat. I když rodiče nevědí všechno, v dnešní době internetu můžete snadno hledat odpovědi společně. Nebo se obrátit na obvodní lékařku při běžné prohlídce.

Přejeme Ti hezký podzim.
Modrá linka

Moje tělo

Ahoj, je mi 16 let a jsem holka. Delší dobu vím, že nejsem hetero, ale pořád nevím, co tedy jsem. Nejprve jsem myslela, že jsem bi a zároveň asexuál, teď si ale čím dál víc uvědomuju, že svoje tělo nesnáším - nelíbí se mi dívčí tělo, ale ani to klučičí. Jsem z toho zoufalá, uvažovala jsem i o koupi binderu, jen aby tolik nebylo vidět prsa atp. Je možné, že jsem nebinární nebo něco podobného?
Předem moc děkuju.

holka, 16 let, 6. října

Hezký den,
píšete, že si nejste jistá svou sexuální orientací. Uvědomujete si, že nesnášíte své tělo, obecně lidské tělo. Jste z toho zoufalá a ptáte se nás, zda je možné, že jste nebinární.
Na tuto otázku nedokážeme na dálku odpovědět, nejsme lékaři. Mrzí mě, že kolem svého těla a sexuality prožíváte takto negativní pocity. Napadá mě, že spíše než o sexuální vyhraněnosti, kterou může pomoci určit odborník lékař - sexuolog, může být problém spíše psychologický - o vztahu k sobě, svému tělu, jak se sama v sobě lépe vyznat. Chci Vás proto podpořit, abyste na to, co Vás trápí, nezůstávala sama a využila podporu psychologa, např. školního či v rámci rodinné poradny zdarma. Nebojte se v tom požádat o pomoc rodiče či jiné blízké dospělé, kteří Vám také můžou zajistit odbornou podporu.

Přejeme Vám vše dobré,
Modrá linka

Milování

Ahoj.Mám celkem velký problém.Když moje kamarádka mi poslala (ze srandy) Porno stránku...Já jsem nevěděla co to je tak jsem se koukala na videa.A začala chápat...když mi tam vyjela masturbace...Tak jsem se na to klikla a viděla to...Zkoušela jsem to...A teď nevím jak přestat...Předem děkuju :)

holka, 9 let, 5. října

Ahoj,
píšeš, že máš problém se sledováním pornostránky, začala jsi masturbovat a teď nevíš, jak s tím přestat. Oceňuji, že si zodpovědně uvědomuješ, že je to problém.
Pornostránky nepatří očím dětí a dospívajících, můžou je navštěvovat až dospělí lidé od 18 let. Předčasná aktivní sexualita může negativně ovlivnit Tvůj vývoj a zrání, zvláště stane-li se až závislostí. Je v pořádku to tedy řešit, snažit se zablokovat si nevhodné stránky a videa, zaměřit svou pozornost jiným směrem, věnovat se svým blízkým a koníčkům, smysluplně trávit čas tím, co Tě baví a rozvíjí. Věřím, že tímto způsobem časem závislost může odeznít, oslabit se. Pokud by to takto postupně nešlo, je v pořádku požádat o pomoc rodiče či jiné blízké dospělé ve svém okolí, svěřit se např. školní psycholožce, pokud ji ve škole máte. Nemusíš na to, co Tě trápí, být sama.

Přejeme Ti vše dobré,
Modrá linka

Holky a láska

Ahoj Alíku, mám jenom takový dotaz. Líbí se mi jeden kluk ze třídy známé se tři roky a mě se líbí už asi dva a půl roku no ale já se mi to bojím říct. On je něco jak třídní šašek bydlí tím směrem jak já chodím domů takže většinou jdeme spolu nebo jedeme autobusem myslím že si docela dost rozumíme a už mi aji říkal že někdo zajdem ven a třeba dneska ve škole mě začal najednou plavat po stehnu a chová se prostě ke mě úplně jinak než minulý školní rok je sice pravda že loni jsme spolu domů skoro vůbec spolu nechodili a on teťka za mnou sám přijde a zeptá se mě jak jdu domů a podle toho jde i on. Měla by sem s ním jít třeba ven aby jsme si upevnili zad do něco víc naše kamarádství ale zase nechci aby hned poznal že ho chci protože jak je ve škole"populární" tak by to pro mě nebylo zrovna to nejlepší
———
Ahoj, už jsem to psala u předešlého dotazů ale prostě se mi líbí jeden kluk a prostě dneska jak sme šli domů tak mi vnucoval ať si dám jedno sluchátko do ucha takže jsme šli od sémě asi deset centimetrů protože ten kabel od sluchátka není zas tak moc dlouhý a byla jsem i na chvilku u nich na zahradě protože mají krásného labradora (psa), který se nechá pohladit ale já prostě pořád nevím jestli to něco znamená nebo ne

holka, 13 let, Plzeňský kraj, 3. října

Ahoj,
je hezké, že se Ti líbí jeden kluk, už delší dobu. Bojíš se mu to říct, přemýšlíš, zda jeho náznaky zájmu něco znamenají, nechceš, aby poznal, že ho chceš.
Nepokládáš nám žádnou otázku, vnímám tedy Tvou zprávu spíše jako potřebu se svěřit, sdílet své pocity. Chci ocenit, že na to nechceš být sama, už jen to může trochu ulevit a pomoci ujasnit si, jak to máš. Pokud teď nechceš, aby věděl, že se Ti líbí, nemusíš na sebe tlačit v projevech zájmu, je na Tobě, nakolik mu důvěřuješ a nakolik jste si blízcí tak, abyste se mohli bavit i o hlubších věcech, pocitech. Můžete spolu v klidu trávit čas, přátelit se, nechat tomu volný průběh. Zkus být vnímavá k tomu, jak to máš a neboj se to probírat s někým, komu důvěřuješ, ať už v rodině nebo s kamarádkou. Možná i ostatní ve Tvém věku zažili něco podobného, platonickou lásku, která má kouzlo sama o sobě, přestože třeba ani není vyslovená.

Přejeme Ti hezké dny,
Modrá linka

Šikana

Dříve jsem se setkala s šikanou
Sice nebyla tak krutá
Ale stejně to bylo nepříjemné
Nikomu jsem to neřekla!
Co když se to vrátí???

holka, 11 let, 3. října

Ahoj,

šikana je vždy nepříjemná. Často bývá založená na tom, že někdo silnější (někdy i více lidí najednou) ubližuje někomu slabšímu, různým způsobem. Někdy mu nadávají, posmívají se, berou věci, peníze, svačiny, někdy dokonce i takové šikanované dítě bijí, jindy je zase pronásledují na různých sociálních sítích a nepříjemné, jak píšeš, je to vždy. Může to být i velmi nebezpečné a většinou to znamená, že jde o nezdravý kolektiv, kde mezi dětmi nevládnou normální, přirozené, zdravé vztahy, jinak by se něco takového nedělo.

Na druhou stranu pokud se někdy ještě setkáš se šikanou (ať už přímo sama či u někoho jiného), je vždy třeba se bránit, ozvat se, postavit se sám za sebe. Říct: Dejte mně pokoj, nedělejte to. Někdy stačí se takto proti šikaně vymezit. Jindy, zejména pokud jde o přesilu, to dost dobře možné není, pak je nezbytí to někomu dospělému říct a požádat o pomoc a podporu. Nejlépe je, jedná-li se o rodiče či oblíbeného/oblíbenou učitele/učitelku. Ale může jít i o jiného dospělého, někoho, komu věříš a na koho je spolehnutí. Dospělí lidé pak musí tuto situaci řešit se vší zodpovědností, popř. se obrátit na další orgány, které mohou pomoci (ředitel školy, Česká školní inspekce, místní zastupitelstvo, policie...).

Přejeme Ti, aby ses se šikanou již nesetkala.

Modrá linka

Šikana

Ahoj Alíku a spol. ,
chtěla bych se vám svěřit že jedna holka od nás ze třídy(dá se to tak říct) šikanuje. Neustále naráží na můj módní styl, na mé vlasy, říká mi že jsem šprtka a když jsem jí něco řekla a jí došli argumenty, začala nadávat a ponižovat mně.
Dříve to byla kamarádka, ale jak přešla do ,,puberty,, začala se chovat jako totální k***a s prominutím. Když jsme ještě byli kamarádky tak mi sama řekla, že jí dělá dobře ubližovat ostatním nebo když se někomu stane něco špatného tak ji to ,,naplňuje,, jak sama řekla. Je neustálá lhářka, nedávno mi poslala fotku jak chodí na výtvarný kroužek. Prý aby mohla jít na architekturu. Já jsem jí v klidu odepsala: ,,Ale na architekturu budeš muset umět matematiku.,, (jelikož jí matematika vůůůbec nejde) a ona mi odepsala: A to si zase vyhrabala kde twl tu matematiku, a navíc můj brácha chodí na školu kam půjdu já a ty příklady chápu, (ani jeden z jejích bratrů nechodí na obor architektury :/ ) nebudu jako ty krafka co umí jen něco čmárat na papír. I k ostatním se chová hnusně. Třeba spolužák si přinesl do třídy brambůrky a ona se ho zeptala a on jí odmítnul, vyrvala mu je z ruky a celý je snědla. Všem nadává a očividně neví co znamená slovo majetek
S prominutím že jsem napsala takovouhle slohovku, ale holt je to obsáhle,
Předem děkuji za odpověď a přeji hezký zbytek dne.

holka, 27. září

Ahoj z Modré linky,

svěřuješ se nám s tím, že Tě spolužačka šikanuje, nepokládáš však žádnou otázku. Budu tedy předpokládat, že chceš vědět, jak se k ní chovat. V různých situacích je možné chovat se různě. Někdy je nejvýhodnější její narážky prostě ignorovat, nebrat ji vůbec vážně. Jindy je potřeba se ohradit a dát jí jasně najevo, že si její chování nenecháš líbit a v případě, že nepřestane, obrátíš se na někoho, kdo jí v tom zabrání. A také se, samozřejmě, na nějakou prima paní učitelku nebo třeba školní psycholožku, pokud ji ve škole máte, obrátit můžeš. Jestli se její chování nelíbí i dalším spolužákům, můžete se vzájemně podpořit a zastat se jeden druhého. V každém případě je dobré, abys o tom, co Tě trápí mluvila s někým, komu věříš, kdo Tě zná a může Tě podpořit, poradit v úplně konkrétních situacích.

Přejeme Ti klidný podzim.
Modrá linka

Jiné téma

Ahoj chci se zeptat nejedná se o mě ale, ale, o menší kamarádku nejsme takové dobré kamarádky ze by se mi znecim svěřila ale, dříve jsme byli a tak něco vím z minulosti jelikož jsme loni více jak půl roku spolu seděli v lavici a teď jsem si dané věci všimla znova i když už nejsme dobré kamarádky a ne sedíme spolu..
Ta kamarádka žije i z mamkou i tátou a její mamka má něco ze zády nebo něco takového tak jede občas na rehabilitace třeba na měsíc neli víc... A loni to byla její mamka normální doma tak ji táta uhodil aniž by něco udělala předtím než ji uhodil poslední pul rok na ni jenom řval a pořád se sebepoškozovala.. A já to z jednou kamarádkou nahlasila jelikož nás o to poprosila a řešila to učitelka, ředitel, její rodiče, ktomu asi sociálka... No tak jak se to dozvěděla učitelka tak zavolala rodičům a potom ty rodiče ty kamarádce a seřvali ji a že si to vyřídí doma a potom pár dnů na to bylo prý vše ok a jenom ta kamarádka říkala že prý kdyby se něco takového ještě jednou stalo tak půjde do decaku nebo prostě pryč od rodičů.. A taky říkala že nechce opustit svoji nej kámošku tak to doma buse muset nějak vydržet že to bude muset zvládnout že nechce opustit kámošku kterou zná asi 10 let... No a včera jsem viděla jak měla pořezanou ruku takže se opět sebepoškouzuje a to znamená že se něco děje a tak jsem se jí zeptala co to je a ona že jehla, kroužítko, žiletka vždy vše zachrání a potom jsem se jí zeptala jestli nechce z něčím pomoct řekla že a pak jsem se jí zeptala jestli se zase děje něco doma a ona ať to neřeším... Tuším že se zase něco děje jenom se asi boji nebo to nechce říct takže nevím co stim asi sní promluvim s nějak to zní dostat je to dobrý nápad? Její táta vypadá strašně a je to alkoholik a věřila bych tomu že ji doma tyra jako praktických předtím a myslím si že ji možná i znásilnil... A letos máme ject ze školou na lyzak a ona prý asi nepojedeme že ji nepustí a že nikam nepojede a zůstane doma přijdeš mi to vše strašně divný mám sní promluvit..?

holka, 13 let, 25. září

Ahoj,
je moc fajn, že máš starost o svoji kamarádku. Děláš pro ni opravdu maximum, i když není zrovna Tvojí nejlepší kamarádkou. Chtěla bych Tě ocenit, že jsi už v minulosti zafungovala jako její opora. To, že jste to nahlásili je moc dobře, a i když to zapůsobilo na její rodiče jen na chvíli, už o nich ví zřejmě i sociální pracovnice a to je dobře, je na co navázat. Vím, že Ti ta dívka teď řekla, ať to neřešíš, ale to, že jsi si všimla nového sebepoškozování by se nemělo podcenit, zejména pokud je tam podezření, že to souvisí znovu s chováním jejího táty.

Jsi všímavá, a nabízíš jí pomoc, to je moc dobře, ale teď to spíš patří znovu do rukou dospělých. Ty můžeš kamarádce nabídnout opět pomoc, rozhovor, ale sama tušíš, že se asi hodně bojí toho, co by bylo dál, a tak se může znovu stát, že s Tebou nebude chtít vše rozebírat. Myslím, že bys ale mohla znovu zajít za vaší učitelkou a říct jí o tom, čeho sis všimla, ona už bude vědět, jak má dál postupovat. Je to povinnost školy, aby takové případy řešila. I když budou kontaktovat sociální pracovnici, nemusí to dopadnout jenom tak, že kamarádka odejde od rodiny do dětského domova, ale budou se hledat další možnosti, jak jí pomoci. Existuje hodně variant, a také se bere v potaz i názor samotného dítěte.

Ráda bych Tě také podpořila v tom, abys na to nezůstávala sama. I pro Tebe je to zatěžující, že v takové situaci jsi a nedivím se, že Ti kolem toho běží v hlavě spoustu myšlenek a nejistot. Přemýšlím, jestli i Tebe by někdo nemohl podpořit a vyslechnout, například máma, táta nebo někdo další komu důvěřuješ. Tak bys měla někoho, kdo Ti pomůže s jednotlivými kroky, které uděláš.

Držíme palce.
Modrá linka

Rodiče

Zdá se mi, že mě nikdo nemá rád. Nepamatuji se, kdy mi máma řekla něco hezkého. Spíš na mě pořád křičí, dává mi povinností tak moc, že to nezvládám. Sebrala mi telefon, protože si rozbila svůj (píšu přes bráchův). Z tátou se rozvádějí. Sestra mě mlátí za každou maličkost. Když jí máma dá úkol, řekne mi ať to udělám já a mámě je to jedno. Ostatní sourozenci mě taky nemají rádi. Mám chuť spáchat sebevraždu každou chvíli. Už jsem dokonce plánovala skočit z mostu nedaleko domu.

Pomozte mi, co mám dělat?

Ta která chce pomoct, 24. září

Ahoj,
díky za důvěru. To, o čem píšeš, zní vážně. Mrzí mne, že zažíváš pocit, že Tě nemá nikdo rád. Je toho hodně, co teď musíš prožívat - křik mamky, rozvod rodičů, bití od sestry a další věci. To je na jednoho člověka opravdu dost. Nedivím se, že se u Tebe objevují myšlenky na sebevraždu. Věřím ale, že existují jiné cesty a možnosti, jak se cítit zase dobře. Ráda bych Tě podpořila v tom, je hledat. Říkám si, že bys teď asi potřebovala zažít trochu klidu a pohody, ale také podporu a pochopení. Důležité je, abys měla někoho, kdo by Ti se vším mohl pomoci a podpořit Tě. Pokud to není nikdo z rodiny, zkus se zamyslet, jestli existuje někdo, komu důvěřuješ a komu by ses mohla svěřit. Může to být třeba teta, babička, sousedka, učitelka nebo někdo, s kým se cítíš dobře. Už to, že to můžeš s někým své pocity sdílet, často přináší alespoň malou úlevu. Také mne napadlo, zda máte ve škole školního psychologa? Tomu by ses mohla také svěřit.

Nabízím Ti také volání nebo chatování na naší lince www.modralinka.cz, kde můžeme hledat další možnosti, jak by ses mohla cítit lépe. V každém případě bych Ti chtěla říci, že nejsi sama, a povzbudit Tě v tom, hledat další podporu.

Přejeme Ti, ať se brzy cítíš lépe.
Modrá linka

Nemoce

ahoj chtěla bych se vás zeptat na takový můj problém no prostě nevím jak to napsat no prostě když jdu spát nebo kdykoli během dne když slyším hudbu nebo řeknu příklad který se mi stal když jsem šla spát byla jsem při vědomí ale slyšela jsem výstřely některé byli dál a některé blízko a strašně mi to vadilo protože v jednom uchu jsem slyšela výstřely blízko a v druhém daleko a nedalo se to vydržet
Poradily by jste mi prosím
předem děkuji
s pozdravem Koala28

holka, 11 let, 24. září

Ahoj,
je dobře, že hledáš pomoc ve chvíli, kdy máš nepříjemné zkušenosti s tím, co a jak slyšíš. Takto přes internet Ti nedovedu odpovědět, čím by to mohlo být. Věřím, že by Ti mohlo pomoci, kdyby sis o tom, co někdy slyšíš, promluvila s dospělým člověkem, kterému důvěřuješ, třeba s rodičem, a společně byste vymysleli, co dělat dále. Myslím si také, že by to stálo za konzultaci s ušním lékařem. Vyšetření na ORL, kam toto téma patří, není nijak nepříjemné, a rodiče Tě mohou objednat, abys mohla zjistit o Tvých potížích více informací. Lékař Ti může také doporučit co dál dělat, aby se to neopakovalo, nebo kdo jiný by Ti v tomto mohl pomoci.

Přejeme Ti, aby se vše brzy vyřešilo. Modrá linka

Moje tělo - holky

Ahoj doufám že neotravuji a chci dát poslední otázku ohledně 13 léte preventivní prohlídky ta mě čeká už za neceli měsíc tak doufám že nevadí. Na internetu čtu různé diskuze a nějaká doktorka chce aby se ta osoba do naha svlékla a některá se pod ty kalhotky koukne jenom tak narychlo a některá vůbec. Bojím se toho a nechci aby tam na mě mamka koukala mám už truchu větší prsa a ochlupení a tak se bojím je Veľká pravděpodobnost že se mi tam dolů podívá?

holka, 13 let, 22. září

Ahoj,
chápu, že může být nepříjemná představa, že budeš svlečená či nahá před někým dalším. Jedná se ale o doktorku, která takto pracuje běžně a je pro ni přirozený vývoj těla, včetně růstu prsou, ochlupení, to vše je ve Tvém věku v pořádku. Těžko říct, jak přesně Tě bude prohlížet. Z Tvé zprávy vnímám, že máš strach z toho, že by Tě nahou viděla mamka. Chápu, že kolem toho můžeš cítit stud a rozpaky, zároveň nevím, čeho přesně se Tvůj strach týká, co by se mohlo stát. Věřím, že mamka se vyvíjela dost podobně jako Ty, ostatně jako všechny ženy. Nahota i podoba lidského těla je přirozenou věcí, která k nám patří. Nevím, nakolik spolu s mamkou máte blízký vztah, ale chci Tě podpořit v tom, aby ses nebála upřímně mluvit o tom, z čeho máš obavy, co je Ti nepříjemné, můžete se s mamkou domluvit na tom, že se na Tebe při prohlídce nebude přímo dívat, abys měla větší pocit soukromí. Můžeš se jí také zeptat, jak své dospívání i proměny těla prožívala ona, ujistit se, že je vše v pořádku.

Přejeme Ti hezké dny,
Modrá linka

Rodiče

Ahoj,
mé dvě sestry se už odstěhovaly, ale já jsem i přesto doma přebytečná. Kdykoliv chci s něčím pomoct, odbudou mne s tím že pomoc nepotřebují. Ale když jedna ze sester přijedou, najednou je to Jolano ukliď nádobí, Jolana zatop v kamnech, jak to že tu není dříví na zátop?, Jolano to už jsi zase na počítači? atd. Všichni v rodině a i ve škole mají fascebook, ale já ho mít nesmím, nevím proč. Můžu se tě tedy zeptat co mám dělat aby mě brali jako člena rodiny? Děkuji...

holka, 13 let, 22. září

Ahoj,
mrzí mě, že se doma cítíš přebytečná. Věřím, že tam máš své místo i přesto, že třeba není zrovna potřeba s něčím pomoci. Připadá mi důležité, abys se svými blízkými upřímně mluvila o tom, jak se doma cítíš, co bys potřebovala jinak, co Tě trápí, jak o tom přemýšlíš. Otevřeným rozhovorem tak můžeš zjistit, jak to mají ostatní a jak Tě berou.
Také na Tvou další otázku, proč nesmíš mít Facebook, Ti můžou odpovědět jedině rodiče. Chci Tě podpořit v tom, aby ses nebála zeptat na to, co Tě trápí a zajímá. Nemusíš v tom být sama, požádat o podporu můžeš i své další příbuzné, kamarády, nebo i někoho ve škole, školního psychologa či učitelku, které důvěřuješ.

Přejeme Ti vše dobré,
Modrá linka

Moje tělo - holky

Ahoj, mám problém se svým vzhledem:(
Sama sobě se nelíbím. Chtěla bych si dát fotky třeba na Instagram, ale bojím se, že se mi budou ostatní smát za můj vzhled. Tak tam žádné nemám, a každý se pak ptá proč je tam nemám, a nebo ani neví, že ten Instagram mám. Celkově navíc nemám skoro žádné kamarády, takže by na fotce bylo málo liků a žádné komentáře a to je další důvod, proč by se mi mohli smát.. Chápu, že sociální sítě nejsou až tak důležité, a jsou i důležitější věci, ale celkem mě to mrzí.
Díky za odpověď

holka, 13 let, 22. září

Ahoj,
mrzí mě, že se sama sobě nelíbíš. Chápu, že v období dospívání si člověk prochází procesem sebepřijetí, asi celý život se nějak učí mít se rád, dokázat ocenit své přednosti a přijmout i to, s čím není příliš spokojený. To vůbec není jednoduché a vyžaduje to svůj čas i podporu okolí. Chápu, že je pro Tebe důležité, aby ses líbila ostatním, aby Tě ocenili, abys měla kamarády. Bojíš se, aby se Ti nesmáli, přestože chápeš, že jsou i důležitější věci, než sociální sítě. Chci Tě podpořit v tom, že to, jak se na Tebe dívají ostatní, lze ovlivnit i tím, jak se na sebe díváš Ty. Můžeš si zkusit např. sepsat věci, za které jsi na sobě opravdu ráda, můžeš o pomoc s vytvořením takového pozitivního seznamu požádat i své nejbližší, kterým důvěřuješ, v rodině, s přáteli. Zkus k sobě být laskavá, ocenit se i za drobné věci, učit se projevovat si péči, starat se o své tělo a vzhled. Věřím, že pokud budeš v reálu spokojenější sama se sebou, budeš se cítit lépe i mezi ostatními a možná i na sociálních sítích. Zároveň není nutnost sdílet několik fotek denně, to asi nedokáže zajistit opravdovější přátelství a spokojenost. Zkus se do ničeho nenutit a dělat jen to, co považuješ za užitečné a v čem se cítíš dobře, uvolněně. Neboj se o svých nespokojenostech a obavách promluvit s někým blízkým, komu důvěřuješ. Věřím, že každý z nás v životě řešil něco podobného a může Tě tak také podpořit, nemusíš na to být sama.

Přejeme Ti hezké dny,
Modrá linka

Jiné téma

Ahoj,
Vím, že je na to asi ještě brzo, ale i tak o tom uvažuji už teď. Buď příští nebo popříští rok půjdu do tanečních. Mám ale problém. Jak mám asi jít s nějakým klukem do tanečních, když jsem na holky? Nebo spíš - jak mám třeba někoho pozvat, nebo počkat až mi tam někoho přidělí a mou první větou bude: „Sorry, ale se mnou nic nebude“?
Hlavně, jít tam s holkou pochopitelně nejde. Ale to se asi vyřídí tak nějak samo, že ano. Teď ale - oblečení. Já, jakožto tomboy jsem na sobě už pár dobrých let neměla šaty ani sukni, nenosím podpatky a z principu se nemaluji. No a v obleku jít logicky nemůžu. Takže si budu muset kvůli společenské konvenci najít nějaké šaty? A taky - jak využiju to, že umím tancovat na tom „holčičím“ místě, když pak budu někam chodit tančit s jinou holkou?
---
Další věc je ovšem vzdálenější a o to těžší. Maturiťák. Je nějaká, byť jen nepatrná možnost jít tam s mou (zatím imaginární) přítelkyní? Hledala jsem na internetu, ale vyhodilo mi to jen, že nějaké holce v Americe škola místo povolení její přítelkyně zakázala jít na ples. A opět ten problém s oblečením. Tady už to asi není tak j ´horké, kdyby mi povolili holku, tak smoking nebude (snad) problém...

No nic. Každopádně, Jak to mám udělat s tanečními? A co ten maturitní ples?

holka, 14 let, 22. září

Ahoj,
už teď přemýšlíš nad tím, jak to bude za rok nebo za dva, až půjdeš do tanečních. Chci Tě uklidnit, že jednak to má ještě svůj čas, jak sama vnímáš. Také taneční nejsou o tom, aby mezi tancujícími v páru "něco bylo". Jde tam i o osvojení pravidel etikety a základů tanců, není tam žádnou podmínkou, aby se ti dva přitahovali či spolu měli nějak více bližší vztah. Za dámské společenské oblečení se nepovažují jen sukně a podpatky, je možné se obléci více podle svého tak, aby ses cítila dobře, např. černé společenské kalhoty a k nim nějaké tričko, můžeš zvolit i uzavřené boty bez podpatku. Také Tě samozřejmě nikdo nemůže nutit, aby ses malovala. Pokud bys v budoucnu tancovala s nějakou dívkou, nejspíš jedna z vás bude muset tancovat "pánské" a druhá "dámské" kroky, takže věřím, že bys mohla užít i ty dámské. Dále přemýšlíš nad tím, jestli budeš moci jít s případnou budoucí přítelkyní na maturitní ples. Na ples si každý zve své nejbližší dle vlastního uvážení, nerozumím tomu, proč by Ti měl kdokoli bránit si kohokoli pozvat.

Chci Tě podpořit v tom, aby ses netrápila předčasnými obavami, vše má svůj čas a věřím, že o všem se dá domluvit a dojít k nějakému přijatelnému řešení, kompromisu.

Přejeme Ti vše dobré,
Modrá linka

Sport

Ahoj aliku mám takový dotaz jak přemluvit rodiče abych si mohla koupit skateboard? Taťka s tím souhlasí ale mamka ne??na skateboardu se učím už přes měsíc a pořád mě to baví, mamka si prostě mysli ze skateboarding je jenom pro kluky. Potřebuju aby mi na něj příplatily něco přes 200. Kapesné totiž nedostávám všechny peníze co mám jsem si vydělala sama. Mamka si prostě mysli ze na to nemám čas což není pravda na skateparku jsem skoro každý den a teď jezdím na skateboardu od bráchy ale prostě chci svůj....
Předem děkuji za odpověď..

holka, 12 let, 20. září

Ahoj,
chápu, že Tě baví jízda na skateboardu, je fajn, že sis našla takový zájem. Chtěla bys mít vlastní jako brácha, ale mamka Ti to nechce dovolit, myslí si, že je to jenom pro kluky. Mrzí mě, že pro to zatím nemá pochopení. Je fajn, že taťka je pro, i ten může pomoci mamku přesvědčit. Také mě napadá požádat o podporu i další v rodině, bráchu, jiné příbuzné, kteří by se za Tebe také mohli přimluvit a pomoci vysvětlit mamce, že je to pro Tebe důležité. Věřím, že pokud ve své snaze a nadšení vytrváš, časem si to mamka třeba rozmyslí. Neboj se s ní upřímně a v klidu promluvit o tom, jak se cítíš, co bys potřebovala jinak, že Tě to trápí, zkusit udělat nějakou dohodu.

Přejme Ti hezké dny,
Modrá linka

Vyhledat odbornou pomoc

Zdravím Alíku, nevím jestli můj ,,dotaz" úplně patří do tohoto tématu, ale je to o sebepoškozování.. Už od mých třinácti let jsem se řezala,protože jsem ztratila svojí nejlepší kamarádku. Přetrvává to do dnes až na to, že teď je to kvůli rozchodu. Možná budu znít jako 'malej roznazlenej fracek', ale to mi nevadí.. Chtěla jsem se zeptat jak s tím přestat. Mám úplně zjizvenou ruku i nohy. Rodiče si toho nevšimli, protože jim nejsem moc na očích, ale bojím se, že si toho všimnou. Byl by to průser a na psychiatrii nechci. Nedá se říct, že mám depresi, jen dlouhou depku. Rodiče mi slibují psychologa už rok a já se bojím říct, že bych k němu chtěla, přece jen ,,Ahoj mami/tati chtěla bych jít k psychologovi." zní zvláštně. Předem děkuji za odpověď.

holka, 14 let, 20. září

Ahoj,

téma sebepoškozování je velikým tématem současné doby a jistě patří i sem, do Alíkovy poradny. Řezání je jednou z forem sebepoškozování, které dokáže krátkodobě "upustit páru", tedy ulevit, ale vzniká na něj závislost, návyk, zároveň může vést ke zhoršení celkového zdravotního stavu, infekcím, atd. My na Modré lince máme tu zkušenost, že málokdo umí se sebepoškozováním přestat sám, není to úplně jednoduché. Proto jsem ráda, že máš zájem o návštěvu psychologa/psycholožky, i rodiče Ti návštěvu psychologa slibují. U psychologa či terapeuta najdeš podporu ve svém úsilí zbavit se řezání, pomůže Ti i měnit Tvé myšlenkové postoje a celkově vyladit psychiku, učit se být v harmonii se sebou samou i se světem.

Je mi líto, že máš zjizvené končetiny, nakonec je stejně jen otázkou času, kdy by se na to, že se řežeš, přišlo. Proto je lepší sebrat odvahu a rodičům se svěřit s tím, co Tě trápí, jsou to oni, kdo jsou zodpovědní za Tvé zdraví a tak by měli vědět, co se s Tebou vlastně děje. Pokud bys nevěděla, jak rodiče oslovit, můžeš jim ukázat tento nebo jiný podobný e-mail na Alíkovi s tématem řezání. Můžeš jim to i všechno napsat dopisem.

Z Modré linky Ti držíme pěsti, abys našla dost sil i odvahy oslovit rodiče i odborníka.

Šikana

Ahoj,
trochu se bojím o spolužačku, prostě dneska ve škole cez přestávku k ní přišel jeden spolužák a dělal ji na nervy, vzal hadr od tabule a ním otíral její věci, házel ho po ní (taky to dělali další 2 kluci, ale ten jeden nejvíc), ona se nejdřív na tom smála, nebrala si to nijak zle, myslela že je to sranda, no dělal to každou přestávku a už to vtipné nebylo, bral ji penál a strkal si ho pod triko, do podpaží, a tvářil se že se s ním myje a že si měří teplotu (taky ty předchozí věci). Já jsem ji pak před koncem vyučování řekla, že to musí říct učitelce, že to jeho chování není normální a že to prostě musí říct. No vtom přišel opět ten kluk a zase dělal blbosti s penálem, a ta spolužačka mu řekla, ať přestane, že to řekne učitelce, on jen řekl: ,,Tak jsi to řekni, budu rád. A pak si zase změřím teplotu“. Nevím jako co to znamenalo, ale trochu se bojím, aby se to ještě nezhoršilo a aby ji nezačal šikanovat. Chtěla bych jí nějak pomoct, jenže nevím jak, proto píšu tenhle dotaz. Díky za odpověď :)

P.S.: máte skvělou poradnu, a taky technická je super, vlastně celý Alík :)

holka, 18. září

Ahoj,

děkujeme za pochvalu a zpětnou pozitivní vazbu, která vždy potěší. Na oplátku chci ale ocenit Tebe, jsi skvělá holka i kamarádka. Vždy mám radost, když se nám ozve klient, kterému leží na srdci příběh někoho dalšího. Je skvělé, že nemyslíš jen sama na sebe, ale všímáš si toho, co se děje kolem Tebe, ať už ve škole či jinde. Dokonce jsi spolužačce, kterou otravovali kluci, dobře poradila, protože nestačí-li její síly na to, aby těm klukům zabránila v jejich jednání, pak je skutečně třeba, aby se do situace vložil někdo dospělý. A tak je naprosto na místě, svěřit se učitelce a také doma rodičům. Nejde o žalování, ale hledání podpory v situaci, kdy se jedinec nedokáže bránit sám proti přesile. Máš pravdu i v tom, že takové jednání by mohlo vést časem k šikaně. Pokud se jí podaří zabránit v zárodku, je to ta nejlepší prevence, proto je dobře, že máš oči i uši otevřené a nenechává Tě lhostejnou, co se děje kolem Tebe.

Píšeš, že nevíš, jak v takové situaci pomáhat. Ale Ty už pomáháš. Jsi spolužačce oporou, dostala od Tebe kvalitní radu, to úplně stačí. Je důležité, aby věděla, že jsi na její straně, popř. bude-li se jednání těch kluků vyšetřovat, můžeš je dosvědčit.

Přejeme Ti krásné babí léto.
Modrá linka

Moje tělo - holky

Ahoj,
Už jsem jednou do poradny psala. Teď ale budu s něčím jiným. Vyskytl se u mě takový malinký problém. Prostě zkrátka půjdu příští týden na gynekologii. Nebudu se ptát co mi je a rozebírat co to je ale spíš se chci zeptat a průběh. Půjdu k dětské gynekoložce. Což se mi trochu ulevilo že je dětská a je taky žena. Ale bojím se jak to bude probíhat. Jsem stydlivější. Nenosím sukně a šaty občas. Takže mi nezbývá nic jiného než legíny. Stresuji se z toho až moc. Je to tak hrozný jak si myslím? Já se hrozím s tím že celé minuty tam budu sedět bez kalhot a bude to divné i nepříjemné. Naštěstí mě trochu uklidnily kamarádky které tam byly se zánětem močového měchýře. To ale vím že není můj případ. Potřebuju se nechat jen pořádně vyslechnout. Hrozně se bojím jaké to bude. Ale věřím že se mi uleví až to bude za mnou. Taky se bojím chování doktorky. Už vím že někdy se někdo nechová příjemně. Vůbec si nedokážu tohle představit. Ještě když mi to popsaly kamarádky. Už v myšlenkách se mi to hrozí navíc když je to moje osobní místo. Ještě mám dotaz. Nebudou doktorce vadit černé chloupky? Nevím jestli to bude vadit nebo ne. Abych nevypadala divně před ní nebo tak. Potřebuju se uklidnit ale moc mi to nejde těším se až tento moment bude za mnou. I když snad vše o věcech vím, nezažila jsem ještě menstruaci takže je tohle řešení věcí zatím mimo mě. Děkuju moc za odpověď.

holka, 11 let, 17. září

Zdravíme Tě,
gynekologické problémy se čas od času objeví u každé dívky nebo ženy, a i když je to mrzuté, prakticky neznám nikoho, kdo by na gynekologii nemusel chodit. Naopak každá žena by měla docházet alespoň jednou za rok na preventivní prohlídky, i když nemá žádné potíže.

Ale také vím, že první prohlídka na gynekologii vyvolává obavy u většiny dívek, právě proto, že přesně neví, co je čeká. Naštěstí to není nic tak děsivého, jak to vypadá v naší fantazii. Doba, po kterou budeš bez kalhotek je opravdu velmi krátká. Lékařka s Tebou nejprve promluví, když jsi oblečená a potom se půjdeš svléknout do kabinky nebo za závěs. Následuje vyšetření na lehátku a hned se půjdeš zase obléct. Potom s Tebou bude doktorka mluvit o tom, jaké léky Ti napíše nebo co bys měla dodržovat za režim. Je pravdou, že ženy si na prohlídky oblékají raději sukně nebo šaty, takže si je na lehátku jen vyhrnou, některým je to takto příjemnější. Na gynekologii ale také vídám mnoho žen v kalhotách. Je to tedy individuální. Jistým kompromisem by mohlo být třeba delší tričko a legíny, pokud by ses v tom cítila lépe. Delší tričko nahradí šaty.

Je moc fajn, že ses poptala kamarádek, i když tam byly s jiným problémem, vyšetření probíhá hodně podobně. Pokud by Ti to vyhovovalo více, může tam být s Tebou i mamka, a je pravděpodobné, že se doktorka bude více hlídat, aby nebyla nepříjemná. Černé chloupky určitě nevadí. Snad bys vše mohla probrat i s mamkou a poprosit ji, aby Tě u doktorky co nejvíce podpořila. I ona si určitě pamatuje, jaké to bylo, když šla poprvé na svoji prohlídku.

Přejeme Ti, abys to už měla brzy za sebou a mohla si oddechnout. Modrá linka

Jiné téma

Ahoj,
mám menší problém. Je mi třináct a stále ještě brečím. Například když se ptám dospělého člověka na nějakou důležitou věc. Je to dost nepříjemné, když se snažím udělat dojem. Nevím zda je to normální a tak se ptám :(
Předem děkuji za odpověď

kluk, 13 let, 17. září

Ahoj,

není nic špatného na tom, že pláčeš v situacích, které se Ti zdají být náročné. Pro některé mladé lidi je kontakt s dospělými opravdu těžký a potřebují více času, než si na takové situace zvyknout. Hodně pomůže právě čas a více zkušeností, ale pokud bys na to nechtěl být sáma, mohl bys navštívit psychologa, který by Ti pomohl naučit se tyto situace zvládat klidněji. Měl bys tak někoho, kdo se Ti v tomto bude věnovat. Možná máte nějakého školního psychologa ve škole nebo by Tě rodiče mohli k nějakému objednat, bude li se Ti to zdát jako dobrý nápad.

Přejeme klidné dny.
Modrá linka

Moje tělo - holky

Ahoj, je mi to trochu trapné ale chci se zeptat na dvě odlišné věci. Takže je normální že mám asi dvakrát denně už rok výtok a ještě jsem nedostala ms? Nesmrdí, je mírně nažloutlý. A druhá věc. Takhle věc mě neomezuje v běžném životě, ale jde o to, že jdu například ulicí, někdo se na mě podívá a já se začnu hrozně červenat a začne mi být hrozný vedro, to samý když prezentují před třídou. Stává se mi to jen když jsem sama, pokud jsem s kamarádkami, tak se mi to nestává. Jak říkám, přijde mi to trochu trapné se ptát na tyhle asi zbytečné věci, ale prostě chci vědět jestli je to normální. Taky mám strašně málo seběvědomí

holka, 11 let, 16. září

Ahoj,
chápu, že Tě odpovědi na Tvé otázky zajímají a vůbec to není trapné. Co se týče výtoku bývá běžný v období dospívání a pokud nesvědí, nepáchne, není čeho se obávat nebo si myslet, že je něco v nepořádku. Menstruace se nedá nijak urychlit, každé tělo si správný čas vybere samo a stejné je to i s délkou výtoku před ní. Červenání i stud může souviset s dospíváním, hodně mladých lidí prožívá něco podobného a nic nenormálního na tom nevidím. Je moc fajn, že s kamarádkami se cítíš uvolněně. Až budeš starší, je hodně pravděpodobné, že se problémy s horkem a červenáním zlepší. Sebevědomí se musí také vyvíjet, dá se na něm pracovat, podporovat ho. Třeba tím, že si budeš všímat, v čem jsi dobrá, co se Ti daří, být s lidmi, kteří Tě umí podpořit, pochválit apod. Hodně to souvisí také s věkem a se zkušenostmi, které posupně získáváš.

Přejeme Ti pěkné dny. Modrá linka.

Holky a láska

Zdravím!
Mám dotaz k mé sexuální orientaci.Zneklidňuje mě to a tak jsem se konečně odhodlala položit dotaz.
Líbí se mi kluci a mám ráda romantiku. Cítím něco, jako vzrušení, když si představím dokonalého kluka a jak s ním žiji. Zjistila jsem ale, že když se někde třeba líbají lesby nebo nějak tak, cítím to stejné, jako když se líbají kluk a holka nebo když si třeba představím, jak se s nějakým klukem líbám. Tedy, ne to úplně stejné, je to trochu jiné, ale skoro stejné a občas se to mění. Já ale nechci žít s lesbou. Nelíbí se mi představa toho, že bych žila s holkou a vychovácala s ní dítě. Ale líbí se mi představa toho, že si založím rodinu, s mužem a budeme spolu žít hezký, romantický a rodinný život. Nechci být lesba a ani moc nechci být bisexuálka, ale bojím se,že se to už nezmění. Prostě si asi dokážu představit líbání atd. s lesbou, ale život ne. A s mužem si dokážu představit i líbání atd., i život. Mám z toho blbý pocit... Předem děkuji za odpověď.

holka, pod 14 let, 15. září

Ahoj,
rozumím Ti, že se cítíš nejistá se svojí orientací a je dobře, že hledáš odpověď na svoje pochybnosti. To, že se Ti líbí líbání dvou holek nemusí vůbec znamenat, že jsi bisexuálka nebo lesba a nemusí Tě to nijak děsit. Mnoho dívek a žen to má podobně jako Ty a přitom to nijak neohrožuje jejich heterosexuální orientaci. Navíc dospívání je bouřlivé období, kdy si člověk teprve mnohé ujasňuje nejen v oblasti sexuality a vše se může ještě proměňovat. Nemusíš se tedy teď nijak znepokojovat, protože nejvíce určující je to, co chceš Ty sama, v čem se cítíš dobře, a proto nic nebrání tomu, že v dospělosti naplníš svoji představu založit si rodinu s mužem.

Přejeme Ti klidné dny.
Modrá linka