Odpovědi uživatele Modrá linka

Celkem zodpovědělo dotazů: 7774

Menstruace a výtok

Ahoj, 13.ledna 2019 jsem dostala svoji první menstruaci. Hned zpočátku jsem ji měla docela pravidelnou cca po 27 dnech. Když jsem měla naposled menstruaci tak jsem poprvé zkusila tampon, všechno bylo v pohodě a tampon jsem asi po 2 a půl hodinách vyndala. A když jsem si ho vyndala už jsem měla slabší a slabší menstruaci a asi 4 den už jsem ji neměla. Obvykle ji mívám 6 dní. Tak jsem to nijak neřešila a čekala až přijde další menstruace. Jenže je to teď asi 35 den a pořád nic a už se docela bojím. Myslíte že to může být reakce na ten tampon? Nebo se mi prostě jen zpozdila? Děkuji za odpověď.

P. S. :omlouvám se za předchozích mnoho dotazů tak nějak jsem si to neuvědomila.

holka, 13 let, 2. září

Ahoj,
nepravidelná menstruace v dospívání je běžnou věcí, nemusíš se obávat, nejsi v tom sama. Používání tampónů je v pořádku a pokud na ně nemáš nějakou alergickou reakci, nemělo by způsobovat žádný problém. Menstruace se může běžně zpozdit o pár dní, týdnů, někdy i měsíců, vliv na to má např. i stres nebo nachlazení. Věřím, že časem se nějak postupně ustálí, některé ženy ji mají nepravidlenou i několik let. Pokud bys kolem toho měla nějaké obavy či otázky, neboj se svěřit a zeptat i jiných dívek či žen ve svém okolí, mamky či kamarádek, možná i ony mají podobnou zkušenost a můžou Tě podpořit.

Přejeme Ti hezké dny,
Modrá linka

Jiné téma

aho
nedřív něco trochu vysvětlím, abyste dotazu rozuměli..
moje babička s dědou mají služební auto mercedes, půčené od firmy kde pracují, je to to delší (má 8 sedadel)
dneska jsme v něm jeli do krámu a já jsem čekala v autě... měla sem tam perlivé pití s příchutí, kterým sem třepala a ak se to stává, část se ho tam vylila na sedadlo :/
babičce a dědovi sem to neřekla, mokré kalhoty sem si převlékla a už to uschlo, ale problém je, že když sedíte na tom místě kde se to stalo tak je to cítit... ani ne když sedíte na jiném místě ale tam trochu jo. i děda říkal něco ať to nevyleju to pití že by byl naštvaný...
možná bych to mohla říct mámě ale i toho se trochu bojím
nevíte jak by to šlo vyčistit případne kolik stojí nové autosedadlo? jezdí s ním jen babička s dědou ale bojím se co se stane když na to přijdou, nebo kdyby to začalo páchnout víc. sem z toho v nervu. odpovězte rychle prosím!

holka, 10 let, 4. září

Ahoj,

nedivím se, že jsi nervozní z toho, že jsi omylem polila služební auto Tvých prarodičů, podobné "nehody" nás v klidu obvykle nenechají. Je dobře, že se snažíš to řešit. Když se něco podobného stane, je lepší se k tomu "postavit čelem", než dělat jako by nic.

Po vylití perlivého nápoje s příchutí na textilní sedadlo může zůstat jak zápach, tak i skvrna. Čím dříve se následky polití odstraňují, tím lépe to jde. Proto by to chtělo zkusit co nejdříve, nejlépe odborně tam, kde se myjí auta. Tam mohou sedadlo vyčistit do hloubky a odstranit všechny následky. Také v drogerii se dá sehnat čistící pěna na autopotahy. Nové sedadlo potřeba určitě nebude.

Nápad říct to mámě je moc dobrý. Chápu, že se bojíš, ale neudělala jsi to schválně. Můžeš klidně říct, že víš, že jsi měla být opatrnější, že Tě to mrzí, a že bys chtěla vše napravit. Na vyčištění sedadla se můžeš také sama podílet, nebo ho třeba zaplatit ze svých úspor.

Můžeš také všechno říct babičce a dědovi, pokud sebereš odvahu. Může pomoci i dát jim přečíst svůj dopis Alíkovi.

Držíme palce, aby všechno dobře dopadlo,

Modrá linka

Rodiče

Ahoj moji rodiče se rozvedli. Ale pověděli mi to jen tak že řekli, potřebujeme s tebou mluvit. My se rozvádíme a máma se stěhuje do pronajatého bytu a budeme se střídat po týdnech. Zezačátku jsem vůbec nechtěla uvěřit že to není třeba jenom sen ale pak jsem byla naštvaná kvůli tomu že mi to neřekli dřív. Já jsem taková že bych o tom vůbec nemluvila ale někdo se mně zeptá kde bydlíš nebo jakým autobusem jezdíš pak jsem to začala říkat abych se vyhnula nedorozuměním. (Bylo mi 8) Nevíte jak odpověďet na to kde bydlíš?

holka, 12 let, 3. září

Ahoj,
mrzí mne, že se rodiče rozvedli, a úplně chápu, že to pro Tebe nebylo jednoduché přijmout a vyrovnat se s tím. Dovedu si představit, že jsi se zlobila, nemohla jsi tomu uvěřit a prožívala jsi i jiné pocity, které s tou změnou souvisí.

Pokud nechceš ostatním lidem svoji situaci vysvětlovat nemusíš, je jen na Tobě, komu se svěříš. Na otázku, kde bydlíš můžeš říct jen jednu adresu anebo číslo autobusu a nic víc k tomu nemusíš dodávat, nebo vysvětlovat. Nebo můžeš říct, že jsi ve střídavé péči a týden jsi u táty tam a týden u mámy jinde. Není to nic, za co by ses musela stydět, má to tak v dnešní době hodně dětí. Možná jen ze začátku budou lidé zvědaví, jaké to je, ale je velmi pravděpodobné, že to brzy přijmou jako něco, co k Tobě prostě patří.

Přejeme Ti klidné dny.

Modrá linka

Škola

Čauky alíku
Moc mě mrzí že už zase otravuji určo máte jine důležitější případy ta se omlouvám
(Prosím aby se toto nezveřejnilo je to moc trapné)

Včera jsem nastoupila da 6.B ale je to hrozně náročné už zítra se budem učit a stěhovat ze třídy do třídy
A navíc už nestíhám ani krouzky jen 1 týdně protože mám odpoletky
A navíc naší třídu rozdělily na 3 skupiny a já s mou nej kámoškou chtěla být spolu ale ja jsem v té skupine kde jsou jen kluci a to je hrozný
Nevím jestli můžu jít za učitelkou a říct jí že mě to trápí
ALE TO NENÍ NEJHORŠÍ
Jsem ve třídě kde jsou jen kluci a 4 holky
A ty 2 holky se chovají strašně nedávají mi a někdy i trochu nouchnou do ruky
Tak nevím co mám říct učitelce nebo to napsat do schranky důvěry

holka, 12 let, 3. září

Ahoj,
nemusíš se cítit trapně, když hledáš pomoc, protože se ve třídě necítíš dobře. Máš pravdu, že druhý stupeň je už náročnější kvůli stěhování, odpolednímu vyučování apod. Hodně dětí potřebuje nějaký čas, aby si zvyklo, ale za nějakou dobu se to většinou dá dobře zvládat.

Co se týče Tvého přání být ve skupině s kamarádkou, určitě můžeš zkusit třídní učitelku poprosit o změnu, na tom není nic špatného. I učitelé si přejí, aby se žáci cítili dobře, a tak by Ti mohla vyjít vstříc, pokud to nějak jde zařídit. Pomoci by Ti v tom mohla třeba i máma nebo táta, kteří by mohli učitelce třeba napsat nebo za ni zajít..

Řešit by se mělo i chování těch dvou holek, které Ti nadávají a případně i bouchají. Pokud si myslíš, že se to dá řešit s učitelkou, je tam od toho a měla by to vědět a znovu Tě chci povzbudit i k tomu, aby ses svěřila doma rodičům, kteří mají jiné možnosti, jak to řešit, kdyby se to zhoršovalo. Schránka důvěry je samozřejmě také možnost, ale jestli to jenom trochu vidíš jako schůdné, je lepší se svěřit někomu dospělému přímo.

Držíme palce, aby se vše brzy vyřešilo.

Modrá linka

Jiné téma

Ahoj, mám problém. Poslední dobou jsem pořád smutná a nevím proč. O těhle prázdninách se stalo hodně smutných nebo ne úplně příjemných věcí (nejlepší kamarád odjíždí daleko na střední školu, kamarádovi se oběsil táta), pak jsem kvůli nim byla smutná, ale vždy to po čase přešlo. Jenomže poslední týden jsem smutná pořád a vlastně k tomu nemám žádný důvod. Předem děkuju za odpověď

holka, 13 let, 31. srpna

Ahoj z Modré linky,

chápu, že člověk je raději veselý, než smutný. I smutek však patří k životu, zvláště, když se jemu nebo lidem kolem něj dějí smutné věci. Smutek je v tom případě naprosto přirozená reakce. Nedokážeme Ti takto po internetu říct, z jakého důvodu jsi smutná, když máš dojem, že nemáš proč. Mohou v Tobě doznívat ještě události, o kterých píšeš, může to mít jiný důvod. Jednou z možností je, že si zkusíš uvědomovat, na co během dne myslíš, čeho si všímáš – co kdo říká, co kolem sebe vidíš, jakou posloucháš hudbu – třeba si uvědomíš, že vlastně důvod máš, že se okolo Tebe nebo v Tobě něco, co v Tobě smutek vyvolává, děje. Také můžeš svou pozornost obracet k tomu, co Tě těší, dělá Ti radost, baví Tě. V každém případě je dobré nebýt na své pocity sama, ale mít s kým sdílet, mluvit o tom, co prožíváš, na co myslíš. V případě, že bys byla smutná dlouhodoběji a nemohla přijít na žádný důvod, nebo si se svým smutkem nevěděla rady ani za pomoci rodičů, potom se s jejich pomocí můžeš obrátit na odborníka, tedy psychologa, psychoterapeuta. To je člověk, který Ti může dát podporu, s ním můžeš odhalit důvod svého smutku a naučit se své pocity zpracovávat.

Přejeme Ti klidný start do nového školního roku,

Modrá linka

Holky a láska

Ahoj,
minulý rok jsem se zamilovala do kluka z naši třídy.Myslim, ze me taky miloval (
Koukal na me,říkal mi ze jsem hezká,mluvil o me s kluky,když se se mnou bavil a jeden kluk ho odvlekli pryč vyčítal mu to,zastával se me, utěšoval me když jsem byla smutná,jeho rodiče se se mnou bavili s říkali ,ze .... říkal atd.)Občas jsi ze me dělal srandu ale tak jako mile abych se zaslala a me to nevadilo, ale teď mi přijde ,ze jsi me min všímá a děla si ze me srandu ne úplně hezky.
Co mám dělat?Je možné ze jsem to jen špatně pochopila?
Děkuji za odpoved

holka, 2. září

Ahoj z Modré linky,

ptáš se nás, jestli jsi špatně pochopila situaci se spolužákem a také na to, co máš dělat, pokud Tě nemá už tak rád, jak jsi doufala.
Na první otázku Ti odpovědět nemůžeme, jak to doopravdy je, to ví jen Tvůj spolužák. A co máš dělat? Jedna z možností je, zeptat se ho na to. Také mu můžeš nějakým způsobem – třeba i přímo – dávat najevo, že Ty ho máš ráda a stojíš o Vaše přátelství.

Přejeme Ti prima začátek školního roku
Modrá linka

Holky a láska

Ahoj,omlouvám se,že otravuji a doufám,že to patří do správné kategorie.
Je mi trapné o tom psát i když jsem v anonymitě.Ale,vždycky když vidím jak se líbají dvě ženy (v televizi nebo kdekoliv),tak mnou projede vlna vzrušení, a přitom se mi nikdy žádná holka nikdy nelíbila,ani vzhledově.Nevím,jak se mám tedy sexuálně identifikovat.Nevěřím prostě,že jsem bisexuální ačkoliv mě líbání žen prostě vzrušuje.To by se mi i musely líbit.Předem děkuji za odpověď a doufám,že jsi mě pochopil.

holka, 13 let, 27. srpna

Ahoj,

je v pořádku zeptat se na to, co Ti leží v hlavě, i když to není někdy snadné, pokud se jedná o intimnější téma. Píšeš, že je Ti 13 let a cítíš vzrušení, když vidíš dvě ženy se líbat. Přemýšlíš nad svou sexuální vyhraněností. Asi je to něco, co Tě zaskočilo a překvapilo, protože zároveň Tě žádná holka nepřitahuje. Je úplně v pořádku, že člověku připadá vzrušující i fyzický kontakt mezi homosexuály, přestože je např. heterosexuál. Nemusí to nic znamenat, je přirozené, že Tě to nenechává klidnou, když něco takového vidíš. Jsi mladá dívka, která se bude ještě psychosexuálně vyvíjet. Je v pořádku dát tomu čas, být vnímavá k tomu, jak to máš, kdo se Ti líbí, co se Ti na ostatních líbí, nedělat předčasné závěry. Věřím, že postupně budeš mít větší jistotu a jasnější představu o své identitě.

Přejeme Ti hezké dny,

Modrá linka

Moje tělo - holky

Ahoj aliku měla bych takový dotaz..svoji první menstruaci jsem dostala 15.5.2019 a zatím sem nedostala svoji druhou menstruaci už jsou to skoro 4 měsíce je to normální nebo co mám dělat?

holka, 12 let, 28. srpna

Ahoj,

chci Tě uklidnit, v počátcích menstruace je běžné a přirozené, že bývá velmi nepravidelná, zpožďuje se, nemusí probíhat každý měsíc. Časem v průběhu měsíců až let se více ustálí a věřím, že pak bude i pro Tebe situace přehlednější, více si zvykneš. Je v pořádku být k sobě vnímavá a vést si menstruační kalendář, abys měla zaznamenané, jak to u Tebe probíhá. Probrat to můžeš také s mamkou, někdy je zkušenost matek a dcer podobná. Pokud máš ale jakékoliv pochybnosti, můžeš navštívit gynekologickou ordinaci nebo se zeptat třeba i dětského lékaře.

Přejeme Ti hezké dny,

Modrá linka

Rodiče

Ahoj alíku chtěla bych poprosit o radu. Ted od září začnu vodit mýho malýho bráchu do školky a máma zase nastoupí do práce. Je mi to blbé ale v mém pokoji jsou tři postele pro mě bratra a mamku táta má vlastní místnost protože chrápe už několikrát jsem se snažila přemluvit mámu aby šla za tátou do jeho pokoje a udělali si tam ložnice ale prý v žádném případě že táta chrápe a tím jsme to vždy ukončili. Chtěla bych se zeptat jak mamku přemluvit že chci být v pokoji jen já a bratr? ten můj pokoj vypadá hrozně a chtěla bych si ho nějak vylepšit plakáty atd... ale ono to bude k ničemu dokud tam bude ta jedna postel a i vadí mi ten pocit že tam máma s námi spím navíc chodí spát s bráchou už v 8 hodin a já v 11 hrozně mě to trápí už nevím jak dál prosím o radu je to fakt hrozné

holka, 14 let, 28. srpna

Ahoj,

chápu, že Ti vadí, že spíte s bráchou v pokoji společně s mámou. Už jen to, že máte každý jiné potřeby a režim, je nepříjemné, dospívající dívka potřebuje také svůj prostor, klid a soukromí. Je dobře, že o tom, co Ti vadí, mluvíš s mamkou, neskrýváš své pocity. Nevím, jestli máma chápe, jak moc je to pro Tebe důležité. Můžeš proto požádat o zastání také další lidi ve svém okolí, tátu, jiné příbuzné, probrat to můžeš i např. s učitelkou nebo školní psycholožkou, i ty by možná mohly s mámou promluvit. Můžete zkusit promyslet nějaký kompromis, např. vyhradit alespoň část, nějaký útulný koutek pokoje, který by byl jen Tvůj, dát si tam např. nějakou zástěnu, lampičku pro případ, že bys chtěla jít spát později než ostatní apod. Můžeš se také poptat kamarádek, jak to mají ony, možná řešily něco podobného a také by Tě mohly podpořit.

Přejeme Ti hezké dny,
Modrá linka

Moje tělo

Dobrý den, tohle je velmi důležité, opravdu pitrebuji poradit. Půjdu na alergologicke testy a potřebuju vědět, jestli si alergolok všimne nebo spíš jestli bude řešit, že mám pořezané celé předloktí, mám tam pouze cca o odstín tmavší jizvy než je moje kůže, ale potřebuju to vědět. Už to nedělám, jsou staré, ale stejně se bojím

holka, 12 let, 28. srpna

Ahoj,

jak možná tušíš, nedokážu takto na dálku posoudit, nakolik jsou Tvé jizvy na rukou viditelné a předvídat, zda si jich alergolog všimne. Chápu, že by to pro Tebe bylo asi nepříjemné, zároveň není čeho se bát, pokud je to něco, co už je za Tebou, zranění, které už se hojí nebo jsou zahojena. Možná se Tě zeptá, můžete spolu probrat, co k tomu vedlo i to, že už si neubližuješ. Pokud se bude zajímat, bude to na základě jeho zájmu o Tebe, nebude Ti chtít nějak ublížit.

Připadá mi důležité být k sobě i lidem kolem sebe upřímná. Je také možné, že si nevšimne. Chci Tě podpořit v tom, abys o tom, co Tě trápí, dokázala mluvit se svými blízkými, rodiči, přáteli. Už to může být při různých obavách velice úlevné.

Přejeme Ti vše dobré,
Modrá linka

Alík radí dětem

Ahoj aliku měla bych takový dotaz je mi teprve 12 a chtěla bych si vidělat peníze na nový mobil- 1000kč protože rodiče mi nový mobil nekoupí.. nevíte jak na to?

holka, 12 let, 29. srpna

Ahoj,

pokud je Ti 12 let, zaměstnavatel s Tebou ještě nemůže podepsat smlouvu o brigádě. Můžeš zkusit oslovit své blízké či příbuzné, zda by neměli nějakou činnost, se kterou bys jim mohla pomoci a tím si přivydělat na nový mobil. Můžeš se zkusit domluvit i s rodiči na nějaké pomoci v domácnosti navíc.

Nevím, z jakého důvodu Ti rodiče nechtějí koupit nový mobil, jestli to nepovažují za potřebné, nebo nemají finance. V tom může být celkem rozdíl, nemělo by to být nějak za jejich zády. Chci Tě povzbudit ke společné domluvě, možná, že pokud uvidí Tvou snahu a to, že je to pro Tebe opravdu důležité, vymyslíte společnými silami způsob, jak na to.

Přejeme Ti hezké dny,

Modrá linka

Holky a láska

Ahoj,potřebovala bych se na něco zeptat.
Není to zas tak dávno,co jsem byla na jednom táboře a trochu se mi tam zalíbil jeden kluk.Vím,že už se nejedná o pobláznění (jelikož moje „city“ trvají déle než několik týdnů a taky se mi nezalíbil kvůli vzhledu),takže jsem skončila tady.Je docela dost možné,že se ještě uvidíme a já nevím,zda mám dále vyčkávat,vypadalo to totiž,že si mě i celkem všímal.Taky jsem se chtěla zeptat,zda nejsem divná,že se zamilovávám kvůli inteligenci a povaze,což ostatní holky v mém věku nepochopí.Předem děkuji.

holka, 13 let, 27. srpna

Ahoj,

je v pořádku a hezké, že už delší dobu cítíš zamilování, líbí se Ti na druhém inteligence a povaha, na tom mi nepřipadá nic divného, každý máme různé hodnoty a věci, které jsou ve vztahu opravdu důležité. Navíc, inteligence a povaha je něco, co má na rozdíl od vzhledu trvalejší hodnotu, což je do vztahu jistě přínosem.

Přemýšlíš, zda vyčkávat, jestli se s klukem z tábora zase uvidíte, nebo ne. Nevím, jaké další možnosti zvažuješ, jestli by ses mu chtěla např. nějak ozvat, napsat mu zprávu, dát najevo svůj zájem. Je v pořádku mu nějakým způsobem sdělit, co cítíš a třeba i ocenit to, co se Ti na něm líbí. Určitě mu můžeš dát vědět, že by ses s ním někdy ráda viděla, že ráda vzpomínáš na tábor, nabídnout mu např. dopisování. Věřím, že i reakce toho kluka by Ti napověděla, zda je nějaká šance na udržení kontaktu i po táboře. Nemusíš se ale do ničeho nutit, můžeš tomu nechat i volný průběh, věnovat se tomu, co Tě baví, trávit čas s blízkými a třeba si psát i deník o tom, co prožíváš.

Můžeš tyto další možnosti probrat s někým, komu důvěřuješ, s rodiči, kamarádkami, které možná prožívají něco podobného.

Přejeme Ti hezké dny,

Modrá linka

Brigáda

Ahoj Aliku a ostatní!
Chtěla jsem se zeptat, jak si můžu ve 12/13 vydělat peníze.. myslím tím vyšší obnos. Protože bych chtěla jet na rok do Ameriky studovat na střední, což je možné až pro studenty 16-18 let. A vzhledem k tomu, že jde o opravdu velké peníze a rodiče by mi to chtěli dopřát, ale v životě by na to neměli, tak si na to musím vydělat sama. Což mi nevadí, prostě chápu to a všechno. Jenom nevím, jak si je mám vydělat. Mam nějaký plán do budoucna což je že budu natáčet makeup tutorialy a tak, což už dělám, ale jde mi tu o to, že abych nasbírala víc fanoušků, tak si potřebuju kupovat na ta videa věci, na které nemám. Protože už teď se mi ozvalo pár lidí na spolupráci, ale to bylo jen na zboží se slevou. Pak už je to že za reklamu normálně dostanu peníze a tím se vydělat dá, ale potřebuji něco do začátku, což nevim, jak udělat. Taky se hodně mluví o hlídání psů, děti atd, ale to taky nevím, jak mám udělat, protože žádné rodiny s dětmi neznám a ani se psy:( A rodiče mi párkrát dají za nějakou výpomoc navíc doma třeba 20 Kč, ale to opravdu nestačí a jak jswm se s nima o tom bavila tak víc nedají. Vím, že brigády nemůžu ještě, takže vážně netusim jak si to vydělat:(
Předem děkuji za radu

holka, 13 let, 27. srpna

Ahoj,
je hezké, že se snažíš pracovat na svém snu jet studovat do Ameriky, už teď se snažíš na to připravit, něco si přivydělat. Je dobře, že máš podporu i od rodičů, můžete to spolu probírat. Zároveň většina brigád je možná až od 15 let, také z důvodu, že do té doby by mělo dítě či mladý člověk mít dostatek času a prostoru především na vzdělávání a jiné aktivity, které ho rozvíjí. Mohli byste se s rodiči informovat i o tom, zda není možné dostat i nějaké finanční stipendium na studium v zahraničí, zda by Tě v tomto ohledu mohla nějak podpořit i vaše škola.
Dále mě napadají možnosti přivýdělku např. prací z domova, kdy některé větší firmy nabízejí i manuální brigády, např. lepení obálek apod., ale to byste se museli domluvit s rodiči a smlouva by musela být napsána na ně, nebo na jiného dospělého. Někdy je možné roznášet např. letáky či jiné propagační materiály. Můžeš se podívat na možnosti ve svém okolí, poptat se známých, ve škole. Možná ale nezbyde nic jiného, než pokračovat ve své online práci a s brigádou počkat do vyššího věku, např. za 2 roky.

Přejeme Ti vše dobré,
Modrá linka

Menstruace a výtok

Ahoj, už asi 4 měsíce mám výtok. Je žlutý až hnědý (podle toho kdy). Někdy hodně zapáchá, někdy míň. Bojím se aby jsem neměla nějákou nemoc. Menstruaci jsem ještě nedostala. Stydím se říct o pomoc mamce. Sice ji mám hodně ráda a důvěřuji jí, ale přesto se stydím. Když výtok zaschne, je bílý až žlutý.

Předem moc děkuji za odpověď.

holka, za měsíc 12, 26. srpna

Ahoj,
je dobře, že se nebojíš zeptat na to, co Tě zajímá a trápí, přestože se jedná o intimní věc. Aroma i větší hustota a zabarvení výtoku je v průběhu ženského cyklu v pořádku a běžné a nemusí znamenat nemoc. Někdy se v jeho podobě odrazí např. i nachlazení, stres, může se jednat právě i o počínající menstruaci - ta často začíná tzv. špiněním, tmavším, výraznějším výtokem.
Nejsme ale lékaři a nedokážeme takto na dálku posoudit, co Tvůj výtok znamená. Je v pořádku se poradit s mámou a případně i svým dětským lékařem nebo gynekologem. Pokud se stydíš o tom začít mluvit, můžeš zkusit mámě např. ukázat zprávu, kterou jsi poslala nám. Jde o přirozené věci, které patří k ženskému tělu a životu, není zač se stydět. Můžeš zkusit mamce dopředu říct, že bys chtěla probrat něco důležitého, kolem čeho se stydíš, vyhradit si na to klidný čas i místo. Neboj se i upřímně dát najevo, jak se kolem toho cítíš a co bys potřebovala, co Ti leží v hlavě.

Přejeme Ti vše dobré,
Modrá linka

Rodiče

Ahoj,
potřebuju poradit ohledně vztahů se sestrou, protože se rodiče v prosinci rozvedly a od té do by se neskutečně pereme. Je to trochu jako boj na divokém západě. Někdy se pereme kvůli tomu, že si přivlastní moji věc, jindy zase, že simuluje, pak zase, že jsem jí vzala ovladač i když televize byla vypnutá a ona seděla u počítače, který je nejméně ý metrů daleko od televize. A když si o tom chci promluvit s mamkou (žijeme jen s ní) tak mi nevěří a začne nadávat, pak uteče s brekem a nevidíme ji třeba dvě hodiny. A pak mě taky mrzí, že jsem tátu neviděla od sestřiných narozenin v březnu. V červnu jsem je měla já a ještě jsme se neviděli a ani jsme spolu netelefonovali od půlky dubna. Už jsem mu zkoušela psát i volat, ale nikdy mi neodpověděl ani mi nezvedl mobil. Zapomněl na nás? Nebo s námi nechce mluvit? Je v pořádku? Žije vůbec? On už nemá ani mamku ani taťku takže se nemáme jak dozvědět, co s ním je, kde je atd. Vážně o něj mám strach.

anonymní, 25. srpna

Ahoj,
chápu, že tě mrzí, že se se sestrou hádáte a perete. Snažíš se to řešit s mamkou, ale reaguje pláčem a nadávkami, možná sama neví, jak to řešit. Nejspíš na vás všechny doléhá rodinná situace, kdy žijete jen s mámou a tátu už jste dlouho neviděly. Nemáš o něm informace a bojíš se, zda je v pořádku, zda na vás nezapomněl.

Mrzí mě, že teď neprožíváš doma moc pohodu a klid. Sourozenecké hádky a pranice jsou celkem přirozená věc, kterou si prochází v určitém období asi každá rodina a není snadné dojít ke smíru, vzájemně si odpustit, dokázat si vyříkat, co komu vadí a co by potřeboval jinak. Chci Tě povzbudit k tomu, abys doma upřímně mluvila o tom, jak se cítíš a co by sis přála. Můžete se se sestrou snažit najít společná témata a aktivity, při kterých jste v klidu a můžete pozitivně budovat vaše přátelství a vztah, zajímat se jedna o druhou, být k sobě ohleduplné, zažít spolu i něco hezkého, co vás baví. Mohlo by pomoci jí např. i napsat dopis nebo s ní promluvit o tom, jak se teď doma cítíš, že Tě mrzí, že se od rozvodu rodičů perete a čím to může být.

Je v pořádku se také mámy zeptat na otázky, které Ti leží v hlavě kolem táty. Jemu už jsi psala i volala, nejspíš je teď řada na něm, aby se ozval. Těžko odhadnout, co se mu honí v hlavě a jak si on představuje váš další kontakt. V každém případě je dospělý a zodpovědný sám za sebe, věřím, že není důvod se o něho bát, že se o sebe umí postarat. Můžeš doma ukázat i zprávu, kterou jsi poslala nám a v klidu vše probrat. Podpořit Tě v tomto náročném období může i např. školní psycholožka, pokud ji ve škole máte nebo i jiný dospělý či někdo z kamarádů ve Tvém okolí.

Přejeme Ti vše dobré,
Modrá linka

Menstruace a výtok

Ahoj poradno,
Mám dotaz. Jak mám při menstruačních bolestech použít voltarenovou mast?

Kocourek, 23. srpna

Ahoj,

nejsme lékařská poradna, ale voltarenová mast, jak vyplývá z příbalového letáku, není určená pro zmírnění menstruačních bolestí. Pomáhá při bolestech svalů, kloubů a svalových zánětech po úrazech nebo např. vymknutí kloubu. Pro zmírnění menstruačních bolestí fungují léky na bolest typu Paralen, Ibalgin aj., užívané v tabletách či kapkách. Jak jsme už uvedli, nejsme odborníci na dotazy tohoto typu, proto je nezbytné poradit se s rodiči či v lékárně a přečíst si příbalový leták, kde je doporučený způsob užívání i možná rizika. Samozřejmě, nejlépe Vám může pomoci gynekolog/gynekoložka.

Přejeme Ti hezký den,
Modrá linka

Jiné téma

Ahoj poradno, Alíku,Modrá linko,atd.
Mám problém se sebevědomím a sebedůvěrou.
Nedávno jsem měla o sobě říct 5 dobrých věcí (v rámci nějakého seznamování na táboře), nedokázala jsem říct ani jednu.
Nemyslím si, že je to v pořádku....
Vím, nikdo nemá rád namyšlené lidi,ale nemyslím si, že je úplně v pořádku si myslet, že na mě není nic dobrého.....
Moji kamarádi,moje rodina a i moje zlatíčko na mě vidí spoustu dobrých věcí, přijdu si jako podvodník.
Nepřijde mi, že si zasloužím uznání od svých rodičů, kamarádů, spolužáků, učitelů,od svého zlatíčka.
Nemyslím si, že si zasloužím být ředitelkou mojí školy považována za "elitu" školy.
Nemyslím si, že si zasloužím lásku.
Dělala jsem si pár psychologických testů na internetu, několikrát mi vyšlo, že trpím těžkou depresí a sociální úzkostí, přemýšlím jestli to nemůže být pravda...
Nevím jestli smím být hrdá na to co jsem "dokázala".
Smím být hrdá na to,jak daleko jsem došla v oblasti fyziky, smím být hrdá na to, že dnes v 15 letech jsem se dostala na "úroveň" prvního roku vysoké školy, že bez problému dokážu řešit příklady z fyziky pro vysokoškoláky?
Hlavním mým problémem je to, že brzo budu dělat přijímačky na gymnázium a věřím si tak málo, že když mě postavíte před test a vyvinete na mě patřičný tlak,tak nenapíšu nic, protože se začnu urážet, říkat si,jak jsem blbá, tlustá a hnusná a že nic nikdy nedokážu. Potřebuju si nějak instantně zvýšit sebevědomí a sebedůvěru, jinak ty přijímačky opravdu neudělám a to všechno,co jsem ve fyzice naučila ,bude úplně v pr*eli (pardon za lehce cenzurované sprosté slovo), protože ze mě bude pomocný kopač kanálů....
Jak si teda to sebevědomí a sebedůvěru zvýším co nejrychleji?
(Vím že se na ty přijímačky musím taky učit(což mám v plánu),ale ať toho budu umět kolik chci,tak bez dostatečné sebedůvěry nic nenapíšu...)
Předem děkuji za odpověď.

holka, 15 let, 25. srpna

Ahoj,
píšete, že je Vám 15 let a máte problém se sebevědomím a sebedůvěrou. Bojíte se, že byste kvůli tomu také nemusela uspět u přijímaček a to by Vás mrzelo. To, čím právě procházíte, prožívá většina dospívajících, nejspíš i Vašich vrstevníků, spolužáků, přátel. Je to dlouhá cesta, člověk si sebevědomí buduje postupně, krok za krokem, celý život. Intenzivněji na svých obavách a nedůvěře sama sobě můžete pracovat s psychologem, např. školním. Nebojte se to sdílet také se svými blízkými, můžete se vzájemně inspirovat.
Začít se dá od úplných drobností, např. si více všímat věcí, ve kterých se Vám daří, na co máte talent, co Vás těší, co na Vás např. i oceňují ostatní. Můžete se jich na to např. v rodině i přímo zeptat. Můžete si tak udělat seznam pozitivních věcí, který Vás může povzbudit v okamžicích pochyb.
Je dobré na sebe ale také netlačit a nebýt k sobě příliš přísná, oceňovat se i za drobné věci, nechtít výsledky hned. Jsme lidé a je přirozené a v pořádku, že o sobě někdy pochybujeme, že nejsme ve všem dokonalí nebo podle svých představ. Přejeme Vám, aby se Vám postupně dařilo přijímat se taková, jaká opravdu jste, s klady i zápory.

Modrá linka

Nemoce

Ahoj prosím odpovězte rychle :(((((
Už odmalička mám extrémní strach z parazitů jakože roupy atd. Prostě je to pro mě snad největší strach no a dneska.. Je mi o tom dosti trapné psát, ale ve stolici bylo něco jako 2 teňoučí červi, nejsem si jistá, jestli to mohli být červi ale mám hroznej strach, že mám nějaké parazity.. Hned co jsem to uviděla se mi zamotala hlava a rozbušilo srdce.. Jinak dodržuji hygienu, ruce si umývám, jídlo jím jen čerstvé a čisté z domova, snažím se co nejvíce dodržovat hygienu.. Jsem totálně vyklepaná. Je mi trapné o tom říct rodičům, není nějaká cesta jak se ujistit, že jsem v pořádku? Nebo nějaká přírodní cesta jak se kdyžtak vyléčit? Mám obrovský strach:// Mojí největší noční můrou bylo, že to dostanu a teď mám příšerné obavy. díky za odpověď :((

Ahoj,
chápu, že je nepříjemná představa, že by ve stolici byli nějací červi. Je dobře, že se snažíš zdravě jíst, přesto se něco takového může stát, nejsi v tom sama. Někdy může jít o jednorázovou záležitost, stolice se může sama upravit. Pokud by se Tvoje podezření opakovalo, bylo by fajn nebýt na své obavy sama a probrat to s někým, komu nejvíc důvěřuješ, nejlépe někomu z rodičů. Když bys nevěděla, jak o tom začít, můžeš např. ukázat zprávu, kterou jsi poslala nám. Asi by stálo za to probrat i Tvé další strachy, např. z toho, že "to dostaneš". Jsou to věci, které většinou přirozeně patří k životu a někdy se strach zmírní, když člověk své pocity sdílí a např. si o tom i zjistí více informací. Můžeš se o tom poradit se svojí lékařkou, my nedokážeme takto na dálku posoudit, jak problém případně léčit. Pokud jsou strachy něco, co Tě zatěžuje v každodenním životě, mohlo by Ti pomoci na tom pracovat např. se školní psycholožkou. Neboj se na to nebýt sama, pak je strach většinou menší.

Držíme Ti palce,
Modrá linka

Jiné téma

Ahoj chci vám poděkovat za všechny odpovědi ke všem dotazům jsem ráda a vážím si toho že jste si udělali čas máte pravdu že bych měla doma více komunikovat z mamkou atd už jsem se mamky i na pár věcí zeptala ale, poslední odpověď mi nějak dala najevo jako bych vás otravovala a žádali jste o to abych vám nepsala dotazy teda aspoň jsem to takhle pochopila už se mi dotazy na Alíka psát nechtějí a asi ani nebudu ahoj

holka, 12 let, 19. srpna

Ahoj,
chápeme, že sis naši předchozí odpověď mohla vyložit jako odmítnutí a cítíš se kvůli tomu nepříjemně. To však nebylo našim cílem. Našim cílem především je, aby se každý pisatel s naší drobnou pomocí učil řešit své potíže vlastními silami a hledat podporu mezi lidmi, kteří jsou mu nejblíž, i když to někdy není úplně snadné.

Alíkova poradna je otevřena stále a všem, kteří se potýkají s nejistotou, strachem a neví si momentálně sami rady. Na druhou stranu žádná e-poradna nemůže poskytnout to, co rozhovor s blízkým člověkem, který Tě alespoň trochu zná. Nemůžeme a ani nechceme nahrazovat přátelství nebo jiný podobný vztah, který patří do skutečné reality. My se můžeme jen domýšlet na základě našeho vzdělání a zkušenosti s podobnými dotazy, co by mohlo být užitečné. Když píšeme naše odpovědi, zvažujeme spoustu věcí. Například, když se nás dívka ptá jak a čím se holit, zvažujeme:

  1. co je bezpečné, hygienické
  2. co na to její nejbližší kamarádka - neřeší náhodou stejný problém a neměla by radost ze vzájemné opory, kdyby si o tom popovídaly, zašly spolu do obchodu, přikoupily ještě pár věciček pro krásu, cestou probraly školní drby a kluky, naplánovaly piknik nebo kino,.. byly by v tom spolu a to by utužilo jejich přátelství
  3. co na to její máma - jak by jí bylo kdyby zjistila, že dcera řeší poměrně intimní dotazy s úplně cizí ženskou (nebo chlapem) po internetu a asi se stydí zeptat třeba večer u televize...
Snad Ti tento příklad pomůže pochopit náš důraz na to, aby ses s otázkami, které Tě trápí, zkoušela obracet i jinam.

Samozřejmě, když budeš mít pocit, že ses od svých blízkých nedozvěděla, cos potřebovala, nebo že Tvá potíž potřebuje jiný, odbornější pohled na svět, můžeš se na Alíkovu poradnu obrátit znovu.

Hezký zbytek prázdnin přeje
Modrá linka

Moje tělo

Ahoj poradno!
Během uplynulých pár měsíců se toho hodně změnilo. Moje gender identita, moje sexuální orientace a tak.
V mém minulém dotazu jsem zmiňoval, že se mi líbí moje nejlepší kamarádka. Nakonec mě měla ráda i ona, a tak jsme teď spolu :D (příští rok se stěhuje, takže to moc dlouho nevydrží )
Nicméně teď k mému dotazu...
Jde o školu. Těším se, ne že ne, ale taky jsem nervózní, kvůli mé gender identitě. To, že jsem transgender ví jen pár lidí, a nevím, jestli se mám přiznat i ve škole. Mám docela dilema. Když požádám paní učitelku (nebo pana učitele) o oslovování v mužském rodě, bude to pro mě příjemnější, a budu se cítit mnohem lépe... Zároveň je dost možné, že to prozradí rodičům... Bojím se reakce rodičů, kteří by se to tak dozvěděli...
Takže můj dotaz zní: „Měl bych tento rok, téměř ve 14 letech, vylézt ze skříně jakožto transgender, a ulevit si tím, anebo ještě počkat, až budu o trochu starší?”
Vím, že takhle přes internet je těžké někomu radit, ale alespoň jsem to chtěl zkusit... Doufám, že byl můj dotaz alespoň malinko srozumitelný... Děkuju za váš čas...

Trans kluk, skoro 14 let, 22. srpna

Ahoj,

obracíš se na nás po nějaké době s prosbou o radu, jak zacházet se skutečností, že se cítíš být transgender a chtěl bys tak být jako mladý muž vnímán i svým okolím. Přemýšlíš, co by se tím mohlo všechno změnit ve vztazích ve škole nebo s rodiči.

Rozumím tomu, že cítíš napětí, protože by sis přál co nejvíc věcí ve svém životě co nejrychleji "přeformátovat" do mužské podoby, tak aby Ti to bylo přirozenější. Snažíš se co nejrealističtěji předvídat kladné a negativní důsledky. Máš pravdu, že commingoutem není jednoduchý úkol, který s sebou přináší mnoho nového, včetně komplikací. Většina lidí z Tvého okolí bude zřejmě nepříjemně překvapena až zaskočena. Jsou i lidé, kteří otevřené přihlášení se k jiné genderové identitě vnímají jako provokaci, reagují pak odmítnutím nebo agresí. To si dovedu docela představit v prostředí školy. Proto bych Ti nejen pro začátek doporučovala maximální opatrnost, komu co svěříš.
Napadá mě, že můžeš začít malými, ne tak nápadnými kroky, které Ti pomohou cítit se lépe - můžeš změnit svůj šatník nebo účes, můžeš si vymyslet nějakou přezdívku (třeba s pomocí podoby Tvého jména v nějakém cizím jazyce), která bude mít neutrální, ne-ženskou podobu, a postupně ji prosazovat mezi lidmi ve svém okolí (možná budou i někteří učitelé svolní ji používat). Současná móda, naštěstí pro Tebe, docela podporuje takové úpravy směrem od ženy k muži, obráceně to jde hůře.
Nejnáročnější bude toto období určitě pro Tvé rodiče, je nesmírně důležité, aby se především oni dozvěděli o Tvých pocitech od Tebe a mezi prvními. Přijdou o mnohá svá očekávání a naděje. I oni si budou muset projít jakýmsi společenským commingoutem, že jejich díte je "jiné". I kvůli nim dobře zvaž, kdy, jak a kde budeš svou novou identitu zveřejňovat.
Chápu, že toužíš po určité úlevě z přiznání tajemství. Přesto Ti spíše doporučuji opatrnost a čekání do doby, než budeš opravdu cítit, že ustojíš všechno, co to s sebou přinese. Pokud bys chtěl, můžeš svou životní proměnu konzultovat osobně s psychologem nebo psychoterapeutem. Také poradna www.spravdouven.cz by pro Tebe někdy v budoucnu mohla být užitečná.

Vše dobré přeje
Modrá linka