Ahoj,
nemají.
Ten čtyřlístek tady existoval už dřív, než se tady veřejně objevil los Punťa. A smajlík hrocha Pepíčka se podařilo udělat tak, že je celkem přehledný a srozumitelný. Naproti tomu obrázek Alíka a Koalíka je natolik složitý, že by bylo obtížné to vtěsnat do tak malého obrázku, jako je smajlík, a výsledek by nebyl dostatečně přehledný a srozumitelný. Takže se bez těchto smajlíků budeme muset nadále obejít.

Ahoj,
odpovídající v poradně Alík radí dětem rozhodně nevidí, komu přesně odpovídá, tedy jeho skutečné jméno, bydliště a podobně. Pokud se tazatel podepíše přezdívkou, pak ji odpovídající samozřejmě vidí, ale naši externí spolupracovníci většinou nejsou pravidelnými uživateli Alíka a Alíkova poradna je jen jedna z mnoha jejich prací, takže ani ta přezdívka jim většinou nic neřekne.

Jiná věc je, že odpovídající vidí (nebo může vidět) ostatní dotazy téhož tazatele, takže o tazateli ví (může vědět) nejen to, co napsal v aktuálním dotazu, ale i všechno, co na sebe „vykecal“ v předchozích dotazech. Toto je zapotřebí proto, že v řadě případů na sebe dotazy nějakým způsobem navazují nebo spolu souvisí, a při řešení problémů je vhodné, když odpovídající zná nějaké souvislosti.

Pokud jsou v dotazu obsaženy nějaké obzvlášť citlivé nebo důvěrné údaje, odpovídající má možnost je z dotazu před zveřejněním vymazat.

Ahoj,
zdejší „peníze“, za které je možné získávat dárky nebo další výhody, se jmenují kačky. Jejich získávání je stručně popsáno například v této odpovědi, ale podrobněji v pravidlech pro získávání kaček.

Ahoj,
děti se občas baví tím, že někomu bezdůvodně zazvoní na domovní zvonek a utečou. Některá tlačítka domovních zvonků mají tu vlastnost, že když se do nich násilně zastrčí nějaký předmět, například zápalka (sirka), tlačítko zůstane stisknuté a u obyvatele v bytě zvonek trvale zvoní. Což je nepříjemné a obtěžující a ten, kdo tu zápalku do toho tlačítka zastrčil, se tím děsně baví.

Podobné praktiky zcela důrazně nedoporučuji. Píšeš, že nemůžeš nikde na internetu najít odpověď. Zkoušel jsem to taky hledat na internetu, a během minuty jsem našel několik odkazů. Pravda, nebylo tam podrobně popsáno, co to je a jak se to dělá, ale našel jsem zmínky o několika případech z poslední doby, a některé z nich dokonce řešila policie. Na rozdíl od doby před 50 lety dnes u mnoha domů jsou bezpečnostní kamery se záznamem, podle kterých se dá snadno dohledat, co kdo kdy u domovního vchodu dělal. A strkání zápalky do zvonku může být nejen nepříjemné a obtěžující, ale může zvonek i poškodit, což by pro pachatele (nebo jeho rodiče) mohlo znamenat taky nutnost zaplatit způsobenou škodu. Doby, kdy obyvatel domu obtěžovaný tímto způsobem mohl maximálně tak mít na někoho podezření, ale nemohl s tím nic dělat, jsou pryč.

Ahoj,
jako Pralinkovo skóre je označováno číslo, které nějakým způsobem shrnuje nebo charakterizuje výsledky testů uchazečů o členství ve vtipové komisi. Způsob výpočtu tohoto čísla je tajný a uživatelům se nesděluje.

Ahoj,
to je různé. Redaktoři zpracovávají články ve svém volném čase, mezi tím chodí do školy, do práce, mají i jiné povinnosti, takže ne vždy se ke zpracování dostanou hned. A články od autorů taky chodí různě. Někdy se stane, že dlouhou dobu chodí jen málo článků, takže když článek přijde, je zpracován během několika dnů, jindy se stane, že během pár dnů přijdou desítky článků, a než se při zpracování dostane na všechny, může uplynout i delší doba. A v neposlední řadě různé články vyžadují různě dlouhou dobu na vlastní zpracování. Některé články se dají zpracovat rychle, některé vyžadují více úprav nebo i částečné předělání. A taky záleží trochu na tématu, pokud je článek na téma, o kterém nikdo z redakce nic neví, může nějakou dobu trvat, než si redakce ověří, zda článek není nesmyslný.

Co se týče doporučení pro autory, i nadále platí, že pokud chcete, aby článek vyšel v konkrétním termínu, například pokud jde o nějaké výročí, pozvánku a podobně, je vhodné na to redakci výslovně upozornit a takový článek dodat nejméně týden před požadovaným termínem zveřejnění. V takovém případě se redakce pokusí vyjít vstříc, i když úplně zaručit se to vždy nedá.

Ahoj,
o tom, co vidí správci v poradně, se píše v odpovědi na dřívější dotaz.

Na počet dotazů v poradně nějaký konkrétní limit není, ale bylo by rozumné, kdyby jich bylo nějaké rozumné množství.

A děkujeme za poděkování. Potěší, když si snahy někdo všimne.

Ahoj,
je to podle obojího. Tedy v zásadě je to tak, že je to podle počtu kaček, a to celkově získaných kaček, nikoli aktuálního stavu kaček – když kačky za něco utratíš, aktuální počet kaček ti klesne, ale celkový počet získaných kaček zůstává. Ale protože jsou i uživatelé, kteří mají kačky vypnuté, tak aby nezůstali nadosmrti štěňaty, stanovuje se hodnost i podle doby, jak dlouho je uživatel na Alíku zaregistrován.

Ve Tvém případě máš hodnost podle celkového počtu získaných kaček. Ale kdybys je nesbírala nebo jich měla málo, dostala bys tuto hodnost na základě doby od registrace příští rok v září.

Jaké jsou kačkové a časové limity pro jednotlivé hodnosti, si můžeš přečíst na stránce Pravidla pro sbírání kaček, a to na té stránce až úplně dole.

Ahoj,
je to tvůj lékař, kdo viděl tvoje jaterní testy a další výsledky, ne my. A tvůj lékař také zná tvůj celkový zdravotní stav, případně tě může poslat na nějaké další vyšetření, kdyby bylo zapotřebí. Proto se s dotazy, jak dlouho máš být v klidu, kdy budeš moci začít trénovat, a s dalšími dotazy týkajícími se tvé léčby obrať na něj. Možná ti ještě neřekne definitivní termíny, které mohou záležet na dalším průběhu onemocnění, ale řekne ti další postup léčby a případně vysvětlí, na čem může urychlení nebo zpomalení průběhu záviset.

Ahoj,
Alík vznikl na konci minulého století v Opavě. Vymyslela ho firma SILCOM Multimedia, webová stránka Alík byla doprovodným projektem k výukovým hrám s postavičkou pejska Alíka, kterou nakreslil výtvarník a animátor Josef Quis. Webová stránka Alík.cz spatřila světlo světa na Den dětí 1. června 2000.

V roce 2006 byla internetová stránka Alík.cz prodána firmě Mafra. Ještě dva roky fungoval v dosavadní podobě, v roce 2008 byla předělána do nové podoby. Neobešlo se to bez komplikací, například při změně podoby se záhadně ztratila část aktivních nástěnek a trvalo nějakou dobu, než se podařilo je najít.

Firma Mafra zpočátku o Alíka pečovala a aktivně ho rozvíjela, ale postupem času péče o Alíka začala upadat, a v roce 2016 byl Alík v podstatě určen ke zrušení. Naštěstí se našla skupina programátorů, kteří měli zájem Alíka převzít a dále provozovat, a naštěstí se podařilo dosáhnout toho, že jim Mafra Alíka prodala, a od roku 2017 až do současné doby má Alík nového soukromého vlastníka.

Web Alík tedy nepojmenovali současní provozovatelé, ale firma SILCOM Multimedia již v minulém století.

Tolik velmi stručná informace o vzniku a vývoji Alíka. Tohle všechno a mnohem podrobněji je popsáno v odpovědích, v Alíkovinách, Kde jde najít, jak vypadal Alík za starých časů? a zejména v článku z roku 2018 Alík.cz slaví 18. narozeniny!.

Ahoj,
protože neuvádíš, odkud chceš cestovat a v jakou denní dobu, nemáme dostatek informací, abychom ti mohli odpovědět. A také jde o to, jaká máš pro to cestování kritéria. Pokud jde o cenu, tak tu si můžeš najít na internetu. My ti ji najít nemůžeme, když nevíme, odkud a kam chceš cestovat. A pozor, u některých dopravců záleží i na tom, v jakou denní dobu se jede, takže pro tutéž trasu mohou nabízet pro různé vlaky různé ceny.

A pokud ti jde nejen o cenu, pak záleží na subjektivním vnímání, v jakém vlaku to pro tebe bude příjemnější a pohodlnější, pro někoho je příjemnější Pendolino, pro někoho Leo expres a pro někoho Regiojet.

A v neposlední řadě, pokud chceš cestovat do zahraničí a ještě ti není 15, pak by o tvé cestě rozhodně měli vědět rodiče. A s nimi se můžeš i poradit, v kterém vlaku bude ta cesta levnější, pohodlnější a třeba i bezpečnější.

Ahoj,
je pravda, že jsem svoji vizitku už dlouho neupravoval, a minulý rok mi poskytovatel webhostingu přestěhoval stránky jinam, přičemž se nepatrně změnila jejich adresa. Takže původní adresy na fotky ze srazů až do 8. 5. 2010 končily příponou .htm, zatímco nové adresy končí příponou .html. Ty odkazy na srazy jsem tedy teď opravil, ale jen na své hlavní vizitce Pralinka2. Vizitka, na kterou jsi sem dal odkaz, je záložní vizitka, která je méně aktuální a tu zatím nemám čas předělat. A i na té mojí hlavní vizitce chybí novější srazy, a až budu mít někdy čas, tak je snad doplním. A jsou tam i jiné nefungující odkazy, protože některé jiné stránky, na které tam jsou odkazy, už přestaly existovat. Ale momentálně nemám čas to všechno projít a opravit.

Co se týče druhého dotazu, to bude nutno se obrátit na Alíka. Není vhodné psát do jednoho dotazu psát dotazy na různé lidi, protože jeden dotaz lze předat k vyřízení jen jednomu odpovídajícímu.

Ahoj,
nevzpomínám si, že bychom některému aktivnímu správci museli přímo zablokovat přístup na Alíka.

Byly případy, že jsme některému správci museli odebrat správcovství z důvodu porušení pravidel správcování. Ale i to bylo vzácné. Samozřejmě nebudeme říkat, kdo to byl; ale naprostá většina těch, kteří přestali být správci, zanechali správcování například z důvodu nedostatku času nebo že měli jiné povinnosti nebo že je správcování přestalo bavit, a podobně. Není tedy na místě podezírat některé bývalé správce, že jmenovitě oni někdy něco porušili.

Ahoj,
především teď tu prodlužovačku rozhodně nezapojuj do zásuvky a co nejdříve to řekni rodičům. I kdyby museli koupit novou prodlužovačku, tak ta stojí pár desetikorun, a i kdyby ti to strhli z kapesného, tak se to dá vydržet. Zatímco kdyby někdo zapojil politou nebo jinak poškozenou prodlužovačku do zásuvky (třeba zrovna rodiče, když by nevěděli, že je politá), mohlo by to způsobit škody podstatně větší, případně i někoho ohrozit.

A i kdyby to šlo nějak opravit (například vysušit), tak to musejí udělat rodiče a rozhodně o tom musejí vědět.

Ahoj,
to má několik příčin.

Některé informace zejména o nejstarších srazech se vůbec nedochovaly, takže ty se asi už nepodaří zcela zrekonstruovat.

Ale ty historické informace o srazech, které k dispozici jsou, budou časem zpracovány. Nicméně Alík zatím nemá placeného historika, který by něčím takovým profesionálně zabýval celou pracovní dobu. Takže se zpracováním historie srazů zabývají dobrovolníci, kteří mají ale i jiné povinnosti, například připravovat každý den Alíkovinu a vtip, hlídat pořádek na Alíkovi, připravovat například různé soutěže, a protože to dělají dobrovolně a zadarmo, tak zejména musejí chodit do školy nebo do práce, aby neumřeli hladem.

Možná se někdy podaří historii srazů dát trochu víc dohromady, ale v nejbližších týdnech to asi nebude.