ahoj z poradny Sbarvouven.cz,

děkujeme ti, že si se svěřila s tím, jak se nyní cítíš. Píšeš o tom, že si nejsi jistá, jestli nejsi bi, když se cítíš příjemně s jednou kamarádkou . Také píšeš, že máš zkušenosti s tím, že si chodila s klukem. Chci tě uklidnit a podpořit v tom, že nemusíš nic vědět hned. V 11 letech se naše sexualita vyvíjí a je naprosto v pořádku, že o tom, kdo se ti líbí přemýšlíš. Jednoduše řečeno ti to nebudu schopen ani potvrdit, ani vyvrátit. Zkus na sebe netlačit. Možná není třeba znát odpověď hned a jen zůstat u toho, že se nyní nějak cítíš. Pokud s kamarádkou Z ráda trávíš čas, můžeš ní mluvit, pokračuj v tom a pozoruj, co to pro tebe znamená.
Není třeba hned na vše najít odpověď. Právě tlak na odpovědi k otázkám, které si kladeš mohou vyvolávat přirozeně nejistotu. Důležité je, že je ti nyní s kamarádkou dobře a chceš s ní trávit čas. Není třeba dělat nějaké ukvapené kroky nebo se rozhodovat, jakou sexuální orientaci máš. Otázkou je totiž, k čemu by taková odpověď byla a co by pro tebe znamenala.
Jak píšeš a vidíš, že to podporuji - nějak se cítíš teď a to je důležité. Dělej to, co je ti příjemné a co by si sama chtěla. Potvrdím ti tvoji fantazii, že se to, co cítíš nebo jak o kamarádce přemýšlíš může změnit. Pokud se nic nezmění, dej si čas, aby si věděla, že to tak opravdu je. I k blízkým kamarádům totiž můžeme cítit velkou náklonost a pouto. Znamená to, že je nám takový člověk blízký a máme k němu důvěru.

Zopakuji základní radu, aby si nikam nespěchala a netlačila na sebe. Užívej si, že máš někoho, s kým je ti dobře. Počkej, jak se situace bude vyvíjet. Kdyby si na to, co se děje nechtěla být sama, můžeš klidně napsat k nám do poradny někomu z našeho mentorstva a tam situaci více probrat. Doufám, že tě odpověď trochu podpoří a zklidní v tom, že by si hned měla vědět odpovědi na otázky, které píšeš.

Zdravíme tě z poradny Sbarvouven.cz

Ahoj,

z tvého současného i minulého dotazu je vidět, že tě otázky na tvoji identitu a sexuální orientaci hodně zaměstnávají. Pokud se ti téma často honí hlavou, je dobře ho zkoušet prozkoumávat. Je skvělé, že to děláš.

Přitom je ale důležité nesnažit se dostat jasnou odpověď příliš brzy. Jsi mladá a tvoje pocity se ještě budou určitě vyvíjet. Budeš také získávat nové zkušenosti a pocity z nich ti napoví, kdo skutečně jsi. Není obvyklé, aby tak mladí lidé, jako jsi ty, měli zcela jasno ve všech svých otázkách. Zkus prosím být trpělivá.

Ve své zprávě kladeš tři konkrétní otázky. Stručně je zodpovíme. Pokud bys je potřebovala probrat podrobněji, můžeš napsat do anonymní online poradny Sbarvouven.cz.

1) Ptáš se, jaká je tvoje sexualita, když se cítíš jako holka a přitahují tě kluci, ale ani by ti nevadilo být klukem, kterého přitahují kluci. Tady je třeba odlišit dva pojmy - sexuální orientace a genderová identita, které představují dvě samostatná témata. Genderová identita je to, jak sama sebe vnímáš a prožíváš - tedy zda se cítíš jako holka a při narození ti bylo připsáno ženské pohlaví, nebo naopak. Sexuální orientace znamená, kdo tě přitahuje a s kým bys chtěla mít romantický vztah. Pokud se cítíš jako holka a přitahují tě kluci, pak se jedná o heterosexuální orientaci. Pokud se cítíš jako kluk a přitahují tě kluci, pak se jedná o homosexuální orientaci.

2) Dále se ptáš, zda to máš říct rodičům. Na to nelze jednoznačně odpovědět. Záleží na tom, proč bys jim to chtěla říct. Pokud je například člověk starší a už má či chce navázat vztah, je důležité to před rodinou netajit. Díky tomu se člověk může cítit svobodněji. Jiná situace panuje, pokud je člověk hodně mladý (jako ty) a je zvyklý s rodiči probírat všechna témata, o kterých přemýšlí. Pak je také určitě na místě jim své myšlenky a pocity předestřít. V takovém případě mohou rozhovory s rodiči i pomoci, aby si mladý člověk téma pro sebe ujasňoval. Jenže ne ve všech rodinách děti s rodiči skutečně takto otevřeně o všem hovoří a někdy zvláště témata týkající se sexuality jsou pro obě strany trochu nepříjemná. V tom případě nastává třetí situace - člověk je mladý, ale přitom s rodiči své (některé) pocity obvykle neprobírá. V tom případě není nutné se sdělením spěchat.
Pokud tě trápí, že rodiče vyjadřují negativní postoje k LGBT+ osobám, můžeš si s nimi o tom promluvit. Není nutné mluvit hned o sobě, ale zeptat se jich na to, proč takto mluví, odkud jejich názory vycházejí, jaké LGBT+ lidi znají, ukázat svůj odlišný názor... Zkrátka vést o tom s rodiči rozhovor, aniž by nutně šlo o to, kdo tebe samotnou přitahuje.

3) Třetí otázkou se ptáš, zda se budou tvoje pocity měnit. Jak jsme už psali na začátku, jsi hodně mladá, takže je pravděpodobné, že se tvé pocity ještě mohou vyvíjet. To neznamená, že by to, jak se cítíš nyní, nebylo skutečné. Ale jsi ve věku, kdy tvoje osobnost dozrává a kdy získáváš mnoho nových zkušeností.

Pokud by tě trápily další otázky, klidně nám opět napiš do Alíka nebo do poradny Sbarvouven.cz.
Přejeme ti pěkný závěr prázdnin,
Sbarvouven.cz

Ahoj,

díky za dotaz. Je prima, že o svých pocitech přemýšlíš.

Je běžné cítit přitažlivost k fiktivním postavám. Příběhy jsou mocné a pokud nás vtáhnou, můžeme k postavě z příběhu mít téměř stejné emoce jako k reálným osobám.

Ptáš se, co říká o tvé sexuální orientaci, že tě přitahují muži a fiktivní ženy. Může to znamenat, že jsi bisexuální, ale také to nemusí být tak jednoznačné. Sexuální orientace je různorodá a není pevně daná. Ty jsi navíc ve věku, kdy se ještě pocity mohou poměrně dost měnit a kdy sama sebe a své potřeby teprve poznáváš.

Je v pořádku, pokud se necítíš jasně zařazená do nějaké kategorie. Netlač na sebe, že musíš mít jasno v tom, zda jsi heterosexuální nebo bisexuální... Hlavní je, aby ses cítila dobře a byla spokojená se svými pocity. Snaž se své pocity sledovat a buď otevřená v tom, že se mohou měnit. Časem budeš mít více zkušeností a sama ucítíš, v čem se cítíš nejlépe.

Pokud budeš chtít toto téma více probrat, můžeš se kromě Alíka obrátit také na naši anonymní online poradnu Sbarvouven.cz.

Měj se hezky!
Sbarvouven.cz

Ahoj z poradny Sbarvouven,

chci moc ocenit, že si se na nás obrátil a rozumím tomu, že situace je náročná. Píšeš o tom, že si nedokážeš vybrat mezi klukem a holkou. Když myslíš na jednoho, tak je ti špatně kvůli tomu druhému a máš blbý pocit.

Rád bych ti dal nějakou jasnou radu tzv. mávnutím kouzelného proutku, ale ta bohužel neexistuje. Nedokážu ti říct, koho si vybrat. Vždy bude rozhodnutí jen na tobě. Chtěl bych těl ale podpořit v tom, že si nemusíš vybírat hned a dát si čas. Jakékoli navazování vztahů chce totiž čas a můžeš zkusit poznávat jaké to je. Píšeš o tom, že s tím klukem čas netrávíš. Napadá mě tedy, jestli by si ho chtěl oslovit a taktéž ho blíže poznat. S tou holkou můžeš dál chodit ven, zjišťovat jaké to pro tebe je a co je ti příjemné. Někdy zjistit, co opravdu chceme vyžaduje čas.
Věřím tomu, že nemusíš mít žádné možné výčitky nebo negativní pocity, že o tom, kdo se ti líbí přemýšlíš. Naopak to vnímám tak, že si citlivý člověk. Neměj na sebe velké nároky a požadavky. Zkus tomu nechat volný průběh a netlačit na sebe. Může být užitečné se zastavit , nadechnout a jen poslouchat, co by si v dané chvíli chtěl - to si potom užívat. Je jen na tobě, jestli o tom jak se cítíš budeš chtít s tou holkou/klukem mluvit.

Jinak řečeno se tě snažím podpořit v tom, že je možné, že nevědět je naprosto v pořádku a neznamená to nic špatného. Doufám, že máš kolem sebe třeba někoho, kdo ti je oporou a můžeš s ním o tom, jak se cítíš mluvit. Pokud by nikdo takový nebyl a měl si pocit, že je toho na tebe moc je možné zavolat nebo napsat třeba na linku bezpečí nebo i k nám do poradny. Jak jsem psal na začátku, rozhodnutí za tebe nikdo neudělá. To co ti můžeme nabídnout je, že tě budeme poslouchat.

Držím moc palce, aby si na sebe netlačil a ujišťuju tě, že nevědět je naprosto v pořádku a normální.

Poradna Sbarouven. cz

Dobrý den,
díky za Tvou otázku, kterou si pokládá řada mladých lidí ve Tvém věku. Můžeš být bi a nemusíš. Na to Ti odpovědět nedovedu. Odpovíš si sama, ale chce to čas. Nyní jsi ve věku, kdy procházíš změnami. Patří to k vývoji Tvé osobnosti.
Dobré je vědět, že sexuální identita (orientace) zahrnuje komplex chování, emocí, přitažlivosti a vztahů, není to jen a pouze o sexuálním chováním. Lidé se v průběhu života mohou chovat různě i mimo rámec své sexuální orientace. Mohou experimentovat, poznávat se. Sex s někým stejného pohlaví může pak brát třeba jako “úlet” a dál se identifikovat jako heterosexuální. Píšeš o svých nynějších představách a fantaziích, které se mohou v budoucnu lišit od Tvého skutečného sexuálního chování. Pokud by ses chtěla dozvědět více, doporučím Ti přečíst si informace dostupné na https://ucimolgbt.praguepride.com/kapitoly-se-zakladnimi-informacemi/vztahy-a-sexualita/ nebo https://www.sbarvouven.cz/faq/.

Měj hezké léto.
Poradna sbarvouven.cz

Ahoj,

díky, že jsi napsal. Chápu, že to může být pro tebe náročná situace, kterou chceš vyřešit co nejlépe. Rozumím tomu, že chceš jít do tanečních jako kluk, a ne jako holka.

Je skvělé, že máš kolem sebe podporující lidi – to je moc důležité! Píšeš ale, že nejsi tak úplně out. To je přirozené - každý by si měl vždy rozhodnout, komu tuto osobní informaci chce sdělit. Pokud mezi lidi, kterým jsi to sdělil, patří rodiče a kamarádi, s nimiž půjdeš do tanečních, bude hledání řešení s tanečními jednodušší. Pokud okolí o tom, že jsi trans ví, bude tě jistě více podporovat v tom, abys i v tanečních mohl vystupovat jako kluk.

Každé taneční mohou fungovat trošku jinak, takže bude záležet na konkrétní taneční škole nebo kurzu, kam se budeš chtít přihlásit. Mají svá pravidla, je nutné vyplnit oficiální přihlášky, škola musí ručit za pravidla i směrem k ostatním zúčastněným... To znamená, že je nutné, aby jsi zjistil, jak to funguje v taneční škole, kam se chceš přihlásit. Zkus se zeptat předem, jak přistupují k trans lidem. Můžeš to udělat osobně, emailem nebo telefonicky, a nemusíš hned říkat, že jsi to ty, pokud nechceš.

Pokud se ukáže, že do tanečních můžeš nastoupit jako kluk, nezaručí ti to, že se nedostaneš do situací, které budou nepříjemné. Doporučuji ti předem promyslet, o jaké situace by mohlo jít, jak bys mohl reagovat a případně o jakou pomoc a koho bys mohl požádat. Díky tomu tě pak takové situace lépe zvládneš.

Pokud se naopak ukáže, že nelze do tanečních jako kluk nastoupit, nebuď z toho zbytečně smutný. Zkus požádat o to, aby ti důvody vysvětlili. Možná bys s některými důvody mohl pro příští rok, kdy bude opět šance začít do tanečních chodit, něco udělat tak, aby přihlášení bylo možné.

Kdyby to šlo, promluv si s někým, komu věříš. Jestli máš kolem sebe někoho z rodiny, kamarádů nebo vyučujících, s kým můžeš mluvit o tom, jak se cítíš, mohli by ti pomoci zjistit, jak by to šlo zařídit. Bývá dobré mít někoho, kdo ti „kryje záda“.

Držíme ti palce a určitě jsme tu pro tebe, kdybys chtěl něco probrat. Můžeš napsat zase na Alíka nebo do poradny Sbarvouven.

Měj se dobře.
poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,

to je skvělá otázka, díky za ni.

Obecně platí, že být trans by nemělo znamenat žádná omezení ve výběru povolání. Každý člověk by měl mít možnost dělat práci, kterou má rád, pro kterou má schopnosti a která ho baví, bez ohledu na svou genderovou identitu.

V některých zemích, včetně České republiky, existují zákony, které chrání lidi před diskriminací na základě genderu nebo genderové identity, což znamená, že zaměstnavatelé by neměli nikoho omezovat jen kvůli tomu, že je trans.

Bohužel, někdy může společnost nebo lidé kolem nás mít předsudky, a proto někteří trans lidé mohou narazit na odmítání, zesměšňování, izolaci a jiné nepříjemné zkušenosti. Ale pracuje se na tom, aby bylo víc informací a porozumění, a tím i méně těchto problémů. Řada firem a organizací dnes přijímá pravidla, jejichž působením má být pracovní prostředí dostatečně podporující a respektující, a to pro různé skupiny lidí čelících znevýhodňování, jako jsou také trans lidé.

Pokud by tě zajímala tato oblast podrobněji, můžeš si přečíst informace na webu organizace Transparent: https://jsmetransparent.cz/o-translidech/vztahy-na-pracovisti/

Pokud budeš mít další otázky, můžeš nám opět napsat, a to buď na Alíka nebo do poradny Sbarvouven, kde působí i několik trans mentorů a mentorek, kteří jsou ochotni mluvit i o své osobní a pracovní zkušenosti.

Měj se dobře.
poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,

díky, že nám píšeš. Je mi líto, že se cítíš nejistá, ale je dobře, že o svých pocitech přemýšlíš.

Píšeš, že jsi prožila změnu pocitů ohledně toho, zda se cítíš jako kluk. Dříve tě to napadalo, nyní už tyto pocity vymizely. Takové změny jsou během dospívání poměrně běžné a není na nich nic znepokojivého. Dospívání je obdobím, kdy sami sebe poznáváme a hledáme své místo. Často se ptáme: „Nejsem někdo jiný?“ Tyto otázky je důležité prozkoumat a sledovat, zda pocity odcházejí nebo se mění. Ve tvém případě myšlenky na to, že jsi spíš kluk, odešly.

To, co píšeš o představách alternativních vesmírů, je podobné. Fantazie nejsou škodlivé, naopak nám mohou pomoci lépe se poznat a cítit se ve svém životě spokojeněji. Cílem fantazií nemusí být jejich naplnění v realitě, ale obohacení naší skutečnosti. Například když čteme fantasy příběhy, obohacují nás a cítíme se díky nim dobře, i když nemusíme chtít, aby se staly skutečností.

Nemusíš se tedy svými představami znepokojovat, pokud tě neruší a negativně neovlivňují tvůj běžný život. Sleduj, jak se tvé představy v čase mění a jak se při nich cítíš. Pokud bys začala mít nepříjemné pocity, je dobré to s někým probrat. Jinak není třeba být kvůli svým představám nervózní nebo se cítit provinile.

Ptáš se, jak to říct svým rodičům. Způsobů je několik a volba toho nejlepšího záleží na tom, jaká je vaše rodina a jak spolu komunikujete. Pokud s rodiči probíráš své osobní pocity, může být užitečné jim o svých představách říct. Otevřenost vůči rodičům a možnost s nimi průběžně mluvit ti může pomoci lépe se ve svých pocitech orientovat. Pokud ale obvykle hlubší osobní rozhovory nevedete, zvaž, zda je to potřeba rodičům říkat. V dospívání se objevují témata, o kterých s rodiči obvykle nemluvíme. Se sdělením tedy není třeba spěchat, pokud ti to není příjemné.

Pokud budeš chtít toto téma více probrat, můžeš se kromě Alíka obrátit také na naši anonymní online poradnu Sbarvouven.cz.

Měj se dobře,
Sbarvouven.cz

Ahoj,
děkuji, že se svěřuješ naší poradně. Z Tvého dotazu je zřejmé, že jsi rozhodnutá rodičům sdělit, že jsi therianka. Kamarádka Ti navrhovala nějakou cestu, ale vždy bude jen na Tobě, jak se rozhodneš. Pokud to cítíš jinak, je dobře naslouchat sobě. Píšeš, že chceš být pravdivá, to mi zní skvěle.
Pokud se rozhodneš pro coming out, je dobré promyslet si více věcí. Vhodné je také si ověřit, jak to vlastně mají rodiče s respektem k pestrosti. Mají tušení, že jsou lidé - therian? Vždy je dobře se na coming out připravit. Můžeš si dát čas a téma přinést do hovorů s rodiči v obecné rovině.
To Ti může pomoct v rozhodnutí, zda oslovíš oba rodiče najednou nebo nejprve jednoho z nich. Můžeš jít nejdříve za tím, o kom si myslíš, že je více naslouchající.
Od klientů víme, že také dobře zvažují místo a chvíli. Je dobré zajistit si klidný prostor i dost času. Někdo volí čas večer a doma, jiný procházku o víkendu.
Také může být fajn si třeba sepsat, co všechno jim chceš o sobě říct. Sama nejlépe víš, jak rodiče reagují v náročných situacích, můžeš se připravit i na jejich první reakci, která nemusí být přijímající. V takové situaci je skvělé, že máš kamarádku, která Tě může podpořit. Možná máš někoho dalšího v rodině (např. sourozence).
Také často s klienty poradny řešíme způsob. Můžeš zvolit osobní rozhovor nebo napsat dopis. Vše má své výhody a nevýhody, zkus se zamyslet, co by Tobě a rodičům nejvíce vyhovovalo. Je důležité myslet na to, že rodiče potřebují čas situaci porozumět. Dobré je si připravit i nějaké informace, které bys mohla rodičům předat o therian lidech.
Začátek školního roku je za dveřmi, ve škole zřejmě budete mít i školního psychologa/žku, kam se můžeš také obrátit pro podporu. Samozřejmě i naše poradna je tu pro Tebe.

Drž se a užívej letní dny.
Poradna sbarvouven.cz

Zdravím tě z poradny Sbarvouven,

na úvod bych chtěl napsat, že tvůj dotaz není zbytečný ani zmatený. Myslím, že popisuješ velice srozumitelně své pocity, které věřím, že mohu být zmatené. Píšeš o tom, že vlastně nevíš, co k danému klukovi cítíš. Máš ho rád a je pro tebe důležitý, ale nejsi si jistý, zda cítíš nějakou romantickou přitažlivost, možná i sexuální.

Nejistota, kterou popisuješ je určitě nepříjemná a náročná. Zároveň to neznamená, že by si nic necítil nebo pro tebe daný člověk nebyl důležitý. Vztah nebo vztahovost má totiž mnoho rovin a podob. Romantická a sexuální přitažlivost je přitom jen jedna z rovin a pokud ji v danou chvíli tolik necítíme nebo si tím nejsme jistá, neznamená to, že daného člověka nemáme rádi. První věc, která mě napadá je podpořit tě v tom dát si čas a jen pozorovat, jak se Váš vztah bude vyvíjet. Neměj na sebe nároky a tlak, že by si se měl nějak rozhodnout nebo se vinit za to, že něco cítíš a něco ne. Každý vztah dvou osob se vyvíjí a možná nyní potřebuješ jen sledovat, jak se bude dál vyvíjet a chvíli počkat. Věřím, že žádná situace nestojí na místě a vyvíjí se. Pokud je ti s klukem, kterém píšeš dobře, není důvod (pokud sám nechceš), aby si takový vztah opouštěl. Jsi také ve věku, kdy se přirozeně naše představy, vnímání blízkých vztahů vyvíjí a to ruku v ruce s tím, jak prožíváme věci, které popisuješ.

Nedokážu ti proto odpovědět, jak poznáš, že se ti někdo líbí v romantickém smyslu. Jsem totiž přesvědčený, že je úplně v pořádku, že o tom nyní přemýšlíš a nemáš na to odpověď. Stejně tak každý z nás vnímá tuto rovinu individuálně a jinak. Jelikož je takové vnímání hodně subjektivní a nemáme na něj žádné testy, jsou lidé, kteří vůbec romantickou přitažlivost necítí (neznamená to, že by nebyli vztahoví) - aromantici nebo lidé, kteří necítí sexuální přitažlivost - asexuálové. To jen dokladuje, jak je spektrum vnímání vztahů různorodé. Někdy se také stane, že k lidem cítíme velice silné pouto a jsou pro nás důležití, ale zjistíme, že chybí přitažlivost. Jde potom o velmi silné pocity přátelství. Vše z uvedeného jsou však možnosti ke kterým potřebujeme čas, abychom si sami přišli na to, co chceme. I když to nyní možná nevypadá, čím déle s někým jsme, tím více nám to umožňuje zjistit, co bychom potřebovali a v čem bychom se cítili dobře.

Je mi líto, že ti nedám jasnou odpověď, ale taková, jak si možná pochopil, neexistuje. Jediná jistota je, že můžeš dělat, co pro sebe potřebuješ a v čem se cítíš dobře. Nemusíš na sebe tlačit a chtít odpovědi hned. Je potom také na tobě, zda někdy nastane čas a potřeba, kdy o tom budeš chtít s tím klukem mluvit.

Držím moc palce v tom, aby si na sebe netlačil a užíval si to, co ti v daném vztahu přijde fajn. Ono se neříká nadarmo, že vše chce svůj čas.

Poradna Sbarouven.cz

Ahoj z poradny Sbarvouven,

moc si vážíme toho, že si se rozhodla napsat a rozumím tomu, že je to situace náročná. Je zcela normální, že můžeš zažívat nejistotu a obavy, jak to před třídou říct. Chtěl bych tě hodně podpořit v tom, že ti nemusí být blbé, že něco zakrýváš (ani to totiž tak nevnímám). Jde o tvoji soukromou věc a je jen na tobě, kdy a jak/komu se to rozhodneš říct. Máme zkušenost s tím, že tyto kroky je dobré dělat postupně a nemusíš na sebe cítit tlak, že by si měla oznamovat něco veřejně, pokud se na to sama nebudeš cítit. Čtu, že o tom, že se ti líbí holky ví tři tvoje blízké kamarádky. Je moc fajn, že na to nejsi sama a máš v okolí někoho, kdo pro tebe může být podporou.

Hodně mě napadalo, zda by se právě toho, že už to někdo z tvého okolí ví dalo využít. Například s nimi o tom, co tě trápí mluvit, ptát se na jejich názor a pokusit se vymyslet, jak by si to chtěla udělat. Mysli vždy na to, že je jen na tobě, jakým způsobem to řekneš a komu. Mysli na svoje vlastní bezpečí. Reakce ze strany ostatních spolužáků mohou být různé a je dobré proto počítat i s tím, že kromě pozitivního přijetí mohou přijít negativní reakce. Nepíšu to z toho důvodu, abych tě vystrašil, ale aby sis mohla najít dobrý způsob, jaké kroky budeš chtít udělat a zda to chceš udělat hned nebo ještě počkat a situaci si mapovat.

Nemusíš to říkat celé třídě. Lidé v podobné situaci si například vybírají ty, kterým by to chtěli říci nejdříve a postupně si tak zjišťovat jejich reakce. Výhodou je, že to není takzvaně vše najednou. Postupně se tak o tom, že se ti líbí holky dozví celá třída, Máme také zkušenosti, že někteří lidé využijí toho, že se to někteří spolužáci dozví od někoho dalšího a nemusí jim to říkat sami. Využij toho, že máš kamarádky, které o tom jaká opravdu si vědí. Být sám sebou není nic, za co by ses musela stydět.

Říct o své orientaci kolektivu není nic jednoduchého, ale zopakuji, že ty sama si rozhoduješ o způsobu a čase. Nikdo nemá právo to udělat za tebe (pokud si to nebudeš přát). Nakonec nabídnu ještě jeden typ, kdy člověk v podobné situaci využil osobnosti třídní učitelky, které se se situací svěřil a domluvil s ní, že v rámci třídní hodiny bude téma sexuality probíráno. Byla to příprava právě na to, jak říct ve třídě, že se mi líbí stejné pohlaví. Vezmi to jen jako možný nápad, který můžeš zahodit, pokud by se ti nezamlouval.

Držím moc palce, aby se vše podařilo, jak si představuješ a zažila si jen pozitivní přijetí od spolužáků. To, že se ti líbí holky není nic špatného a nemění to, kdo jsi.

Zdraví tě poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,

jsme rádi, že nám píšeš, když tě něco trápí.

Z tvé zprávy vyplývá, že se ti líbí jiný kluk, cítíš se k němu fyzicky přitahovaný, ale bojíš se reakce kamarádů, kdyby se něco takového dozvěděli. Chápu, že to může být nepříjemné a cítíš se nesvůj.

Jak sám píšeš, být gay není v současné společnosti již tolik odmítané. Jistě i mezi tvými kamarády bude dost takových, kteří jsou schopni to respektovat. A pokud ne, je otázkou, jak dobří lidé a dobří kamarádi to jsou. Ale vezměme to popořadě.

To, že se ti zdá atraktivní jiný chlapec, ještě nemusí nutně znamenat, že jsi a budeš gay. Jsi ve věku, kdy se sexuální a vztahové potřeby začínají probouzet a mohou se ještě rychle měnit. Důležité je, aby tomu člověk nechal volný průběh, do ničeho se netlačil a nic si nezakazoval, ale přitom se choval bezpečně k sobě i druhým. Není třeba nikam spěchat, a to ani se získávaním reálných zkušeností, ani se sdělováním okolí.

Spíše je dobré všímat si svých pocitů a toho, jak se mění, a to nejen při setkání s dotyčným klukem, ale třeba i při čtení knížek či sledování filmů s příběhy lidí, kteří řeší své dospívání. Pokud máš ve svém životě někoho, komu důvěřuješ (rodiče, sourozenec, blízký kamarád), bývá užitečné o tom, co cítíme s druhými mluvit. A tím nemyslím „oznamovat, jak to mám já“, ale opravdu mluvit o tom, co prožíváme - jak se cítíš, když vidíš kluka, který se ti líbí, v čem všem je to jiné oproti setkání s ostatními lidmi, v čem se to naopak podobá...

Ve zprávě jsi zmínil tělesný projev toho, že ti druhý kluk připadá atraktivní. To, jak zareaguje naše tělo, je sice důležité, ale ještě podstatnější je, jaké emoce prožíváme. Být gay znamená, že muž touží mít romantický, partnerský vztah s jiným mužem. A ve vztahu jde o moc víc než jen o sexuální přitažlivost a uspokojení. Především jde o to, že jsou si lidé oporou, je jim spolu dobře, jsou do sebe zamilovaní a chtějí spolu trávit čas.

Pokud po čase sledování svých pocitů zjistíš, že jsi skutečně gay (možná ale dojdeš k jinému závěru), bude následně dobré promyslet, jestli a jak to říct kamarádům a dalším důležitým lidem ve tvém životě. Můžeš pak napsat zase Alíkovi nebo do poradny Sbarvouven.cz. Rádi s tebou probereme, jakými způsoby bys to mohl sdělit. Ale k takovému sdělení je dobře, aby si člověk byl sám v sobě dostatečně jistý. Není třeba spěchat.

Měj se dobře.
poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,
je moc milé číst, že jsi šťastná a prožíváš hezký vztah. Úplně chápu Tvůj scénář v hlavě. Mnoho mladých lidí hledá cestu, jak říct rodičům, co prožívají a přejí si zveřejnit svůj vztah. Tvé obavy z nepřijetí prožívá většina lidí při coming outu v rodině. Není jediný správný návod, jak to udělat. Jako důležité vnímám, aby ses o tom také dohodla s přítelkyní. Můžete společně promyslet, jak na to.
Dobré je, pokud nevíš, jak rodiče vnímají Queer lidi, trochu si situaci zmapovat. To můžeš například udělat formou dotazů nebo upozorněním na témata v médiích, vyprávěním příběhů ze školy.
Pokud se pro coming out v rodině rozhodneš, bude to vždy na Tobě. Fajn je vědět, že můžeš, ale také nemusíš. Zkus se zabývat otázkou, komu o sobě chceš říct (rodičům společně, nejdříve jednomu z nich, sourozenci, babičce …), jakou formou (dopis/rozhovor …), kdy (víkend, večer …), v jakém prostředí (ve Tvém pokoji, na chalupě, na procházce, v kavárně …), důležité jsou okolnosti a rozpoložení rodičů, jejich nálada. Pokud se ale rozhodneš, tak do toho jdi! Jen zkus také dát prostor rodičům na přijetí situace. Pokud nic netuší, mohou být velmi zaskočeni. Pak potřebují čas vše zpracovat. Někdy rodiče v první chvíli reagují pod silným tlakem emocí, což nemusí být příjemné pro nikoho. Ale v čase se situace obvykle usadí. Pokud by pro Tebe bylo těžké sebrat odvahu jít do coming outu, požádej blízkou osobu o podporu. Nebo je tu pro Tebe poradna sbarvouven.cz, kde s námi můžeš chatovat a vše sdílet, probrat více do hloubky. Také bys mohla využít služby školní/ho psycholožky/ga, s ním si o všem promluvit.
Neznám Tvé rodiče a nevím, zda by Ti zakázali sport. Přijde mi dost nešťastné někomu zakazovat to, co je tak pro nás důležité a zdravé. Chci věřit, že zdravý rozum zvítězí nad předsudky. Drž se.

Přeji Ti úspěšné vykročení do nového školního roku.
Poradna sbarvouven.cz

Dobrý den,
děkuji za dotaz do naší poradny. Píšeš o tom, že stále přemýšlíš, zda jsi kluk nebo holka, a takové myšlenky jsou Ti nepříjemné. Podobný chaos v myšlenkách a pocitech k takovému období v životě patří. Je dobré si uvědomit, jak dlouho Tě takové myšlenky provází. Zmínil jsi pubertu. Období dospívání je skutečně o velkých změnách a mezi ně často patří i ujasňování si identity či sexuální orientace, ale také je to čas navazování prvních vážných vztahů. Dopřej si čas se poznat. Sexuální orientaci ani genderovou identitu si nikdo nevolí ani nevybírá, ta je nám dána. Přála bych všem, aby mohli žít v souladu se sebou a pravdivě k okolí. Tvé současné prožitky nemusí nutně znamenat žádnou změnu.
Zamilovat se, to je o silných citech, možná jsi jen nenarazil na dívku, která by v Tobě tak silné emoce vyvolala. Ale to také chce čas a někdo do Tvého života přijde.
Je fajn mít někoho blízkého, s kým můžeš své myšlenky sdílet. Pokud ale nikoho důvěryhodného ve svém okolí nemáš, můžeš se obrátit na mentory naší poradny a více se doptat na vše, co tě zajímá, co prožíváš. Také máš možnost využít anonymní Linky bezpečí. Jsou tam odborníci otevření každému tématu mladých lidí.
Užij si léto, bav se a sportuj.
Poradna sbarvouven.cz

Ahoj,
díky za dotaz do poradny. Neodpovím Ti jednoznačně. Netuším, co všechno jste s tátou probrali a v jakém kontextu jste se bavili. Ale je fajn, jestli se můžeš s tátou nebo mámou bavit otevřeně o všem, co Tě zajímá. Napadá mě, že je dotaz vztažený k Tvému věku třinácti let. Rozhodně prožíváš věk, kdy více mladí lidé poznávají vlastní tělo, řeší vztahy aj. To se vším souvisí. Vše chce svůj čas a prostor, který je dobře si dopřát a nedělat ukvapené závěry a nehledat pro sebe „nálepky“. Současně je fajn, když má mladý člověk blízkou osobu, které důvěřuje a může s ní sdílet své myšlenky a pocity, ptát se.
Důležité je vnímat sexuální orientaci jako několik různých složek. Jsou to sexuální přitažlivost, citová přitažlivost, sexuální chování, schopnost navazovat vztahy atd. Mnohdy jsou všechny tyto složky zacíleny jedním směrem (například muž, kterého fyzicky i citově přitahují ženy a vyhledává vztahy výhradně se ženami), ale není tomu tak vždy. Mohou být i muži, které fyzicky přitahují spíše muži, citově zase spíše ženy, a dávají přednost vztahům se ženami, nebo třeba ženy, které fyzicky přitahují ženy, citově muži, a nebrání se vztahům s lidmi jakéhokoli genderu. Pak jsou i lidé, kteří citovou ani fyzickou přitažlivost necítí k nikomu. Jakákoliv možnost je v pořádku, protože prožívání sexuality je jedinečné a každý člověk to může mít trochu jinak. Lidé se mohou v průběhu svého života identifikovat a chovat různě i mimo rámec své sexuální orientace. Mohou experimentovat, poznávat se, brát to jako “úlet”.
Mezi lidmi často dochází k zjednodušení pojmu sexuální orientace a vztahují se pouze k sexuálnímu chování. V rámci ČR máme jasná pravidla, která nastavují hranici 15 let pro pohlavní styk. Takže praktickou zkušenost by mladí lidé do patnácti rozhodně mít neměli, ale jistě prožívají city, fyzickou přitažlivost, navazují vztahy, z toho mohou vycházet při svém poznávání. Tedy “nálepka”, již si pro sebe mladý člověk najde, nemusí být nutně v souladu s jeho skutečnou romanticko-sexuální orientací a v čase se může měnit s tím, jak se člověk lépe poznává a je vůči sobě otevřenější.
Přeji Ti pohodové léto.
Poradna sbarvouven.cz