ahoj z poradny Sbarouven.cz,

rozumím tomu, že ti může být líto, když máš pocit, že se tvůj kluk za tebe stydí. Píšeš, že když jste spolu na veřejnosti, nechce dělat, že jste pár, aby nemělo okolí řeči. Víme, že i v současné době mohou mít někteří lidé negativní poznámky na to, když se dva kluci ve společnosti například drží za ruku nebo si dávají pusu. I když je naše společnost v tomto již více tolerantní, stále lidé někdy zažívají negativní poznámky, které nejsou v pořádku a mohou být nepříjemné nebo zraňující. Možná je to důvod, pro který tvůj kluk nechce váš vztah dávat na veřejnosti najevo. Důvodem může být jednoduše strach z toho, jak by na to okolí reagovalo. Nemusí to tedy znamenat, že by se za tebe styděl. Strach je totiž emoce, která nás zastavuje a zažíváme ji v situacích, kdy máme pocit, že by nám mohlo hrozit nějaké nebezpečí. K tomu, abychom strach překonali potřebujeme často dostatek času a prostoru.

Otázkou je, co by si chtěl ty a jestli je pro tebe důležité, aby se tvůj kluk na veřejnosti choval jinak. Můžeš si zkusit se svým klukem o tom, co prožíváš promluvit. Zeptat se ho na to, co by za něj bylo možné, dát mu najevo, co by sis přál ty. Zkus přitom poslouchat co ti říká a zda je možné jeho případný strach respektovat. I když rozumím, že by si chtěl možná jiné chování z jeho strany, je důležité, aby to dělal, protože sám chce a nebylo to chování, které bude nucené. To by koneckonců ani tobě nepřineslo to, co by si sám chtěl.
Také je možné mluvit o tom, jestli jsou nějaké situace a prostředí, kde mu to vadit nebude. Zda máte například nějaký okruh přátel, před kterými by bylo možné se držet za ruce a nebát se, že budou mít negativní poznámky. Hodně záleží zda o tom, že spolu máte vztah někdo ví. Jak jsem psal, někdy lidé potřebují více času na to, aby dokázali s tím, že jsou ve vztahu se stejným pohlavím, jít takzvaně ven. Říkáme tomu vnější coming out, kdy jsme připraveni se přiznat k tomu, že se nám líbí stejné pohlaví a nemáme obavy to navenek ukazovat. Když si to představíš z druhé strany, možná i ty máš lidi, kterým v tuto chvíli nechceš takovou věc říkat a potřebuješ být na to dostatečně připraven.

Věřím, že vztah není jen o tom, jak se k sobě lidé chovají na veřejnosti. Důležité je, co od svého kluka cítíš a jak ti s ním je. Neboj se s ním o tom mluvit, jelikož komunikace je základ. Pokud budeš vědět, co se v tvém klukovi děje, budeš tomu moci lépe rozumět. Když o tom, proč se lidé chovají nemáme dost informací, mohou nás napadat různé scénáře a fantazie. Ty však nemusí odrážet skutečnost.

Držím palce, abyste s tvým klukem dokázali i o těchto věcech otevřeně mluvit.

Dobrý den,
děkuji za otevřenost a dotaz. Každý z nás dává něčemu přednost, jde o výběr. Ať je to v jídle nebo hudbě, sportu, kráse. Stejně nás například více přitahují v rámci sexuálních představ některé části těla. V dotazu popisuješ silnou vzrušivost pouze při pohledu na pozadí. Takové situace nezažíváš sám. Tvůj dotaz obsahuje jen základní informace, ze kterých nemohu více rozpoznat, ale stejně jako ty, nepředpokládám, že by tvá sexuální orientace měla být homosexuální. Jedním z důležitých vodítek je právě popisovaná touha po vztahu s dívkou. U sexuální orientace je dobré vědět, že obsahuje ale několik různých složek, jako je třeba přitažlivost fyzická, citová přitažlivost, sexuální chování nebo schopnost navazovat vztahy atd. Nejčastěji jsou všechny složky zacíleny jedním směrem (například muž, kterého fyzicky i citově přitahují ženy a vyhledává vztahy výhradně se ženami), ale není tomu tak vždy. Jakákoli možnost je v pořádku, protože prožívání sexuality je jedinečné a každý člověk to může mít trochu jinak.
Pokud by tě tvá otázka i v budoucnu stále trápila a omezovala v běžném fungování v životě, tak můžeš vyhledat odborníky z řad sexuologů, kteří jsou schopni na základě osobních rozhovorů zodpovědět více a konkrétně. Chápu ale, že sebrat odvahu k návštěvě sexuologa může být náročné, obzvláště ve tvém věku. Je tu i možnost probrat svůj dotaz na sexhelplinka.cz, kterou zřizuje Národní ústav pro duševní zdraví. Tam mají prostor pro anonymní rozhovor (od 16 let) a tématem preferencí, sex. zdraví. Zabývají se i tématem parafilií. Stejně tak ale můžeš zavolat anonymně na Linku bezpečí, která také poskytuje chatové služby.
Přeji hezké jaro,
za poradnu sbarvouven.cz

ahoj z poradny Sbarvouven,

předem ti chci poděkovat za tvoji zprávu a otázky, které pokládáš. Je jich hodně a rozumím tomu, že mohou vzbuzovat nejistotu. Ani na jednu otázku ti nebudeme schopni odpovědět s úplnou jistotou. Zkusím to vzít popořadě.
Každému se líbí někdo jiný. To jak člověk vypadá a jakou má výšku nebo váhu není rozhodující. Je jen na tobě, kdo se ti líbí a nikdo nemá právo ti říkat, zda se ti má nebo nemá líbit. Je to prostě tvoje volba a tvoje vidění daného člověka. Je to podobné, jako kdyby ti kamarádi říkali, že se ti mají líbit jen lidé s tmavými vlasy. Rozumím tomu, že se bojíš, že by to kamarádka mohla někomu dalšímu říct a zároveň mě napadá otázka, co by to pro tebe znamenalo. Bohužel to, že naše tajemství někdo vyzradí nemůžeme nikdy zaručit. Proto je dobré se svěřovat lidem, kterým důvěřujeme a mluvit s nimi o tom, že nechceme, aby se to někdo dozvěděl. Zkus popřemýšlet o tom, co by se změnilo, kdyby se to někdo další dozvěděl, jaké by to pro tebe bylo. Někdy to totiž nemusí znamenat nic hrozného - jak již bylo napsáno, je jen na tobě, kdo se ti líbí. Pokud to někdo bez tvého svolení řekne dál, bude to možná znamenat, že to není člověk, kterému by si mohla věřit.

Bohužel ti neodpovíme na to, zda se daným klukům, o kterých píše líbíš nebo ne. Jednoduše to může znamenat jejich zájem, ale také nemusí. Chtěla by si to nějak zjistit ? Můžeš zkusit více pozorovat, jak se na tebe dívají, zkusit se s nimi dát do řeči a zjistit tak, jak se s nimi cítíš a jak na tebe působí. Třeba díky tomu zjistíš i více informací od nich. Na nic nespěchej. V těchto situacích věříme, že situace nezůstane stejná a sama se bude vyvíjet.

Také se ptáš na to, jestli by si mohla být bisexuálka, když se ti víc líbí ženské tělo. I zde ti jasnou odpověď nedám. Sexualita a sexuální přitažlivost je věc, která se může v průběhu dospívání vyvíjet. Já věřím tomu, že tě nic nenutí se škatulkovat a hned najít tu správnou odpověď. Považuju za důležité dělat to, co ti přijde za tebe správné a bezpečné. Dej si čas, aby si se poznávala a poznávala, kdo tě přitahuje, ke komu cítíš náklonost. I zde platí, že se situace se bude vyvíjet a nezůstane stejná. I když by si možná chtěla mít jasné odpovědi hned, někdy je důležité jen pozorovat a naslouchat tomu, co sama cítíš. Kdyby sis chtěla kdykoli o svých nejistotách popovídat (jak o LGBT tématech nebo vztazích obecně), můžeš se obrátit na naši poradnu nebo na Linku bezpečí. Vztahy nejsou jednoduchá věc a dokážou v nás vyvolat mnoho emocí.

Držím palce, aby si měla kolem sebe lidi, na které se můžeš spolehnout a věřit jim.

Poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,

necítit se dobře ve svém těle může být hodně náročné. Je skvělé, že v tom máš podporu své mámy. Pokud tyto pocity trvají už delší dobu, je určitě dobrý nápad navštívit odbornici nebo odborníka, kteří ti mohou pomoci se v nich lépe zorientovat.

Na návštěvu v sexuologické ordinaci se obvykle čeká několik měsíců, a právě ten čas můžeš využít k hlubšímu prozkoumání svých pocitů. Kdy se cítíš nejlépe? Jak si představuješ sebe za 5, 10 nebo 20 let? Používáš v myšlenkách a rozhovorech spíše mužský nebo ženský rod? Co konkrétně ti na tvém těle vadí? Co pro tebe znamená „cítit se jako kluk“? Zkus si tyto otázky promyslet a zapisovat odpovědi třeba do deníku – jen si ho dobře schovávej. Může také pomoci číst příběhy nebo sledovat filmy o lidech, kteří zažívají podobné pocity, a zamyslet se, zda se v nich poznáváš.

Ve tvém věku mohou pocity nesouladu vycházet z různých příčin. Ujasnit si, zda jsi transgender člověk a zda chceš podniknout kroky jako změna jména nebo později i změny těla, může nějaký čas trvat. Je to proces sebepoznání, který nelze uspěchat.

Co se týče změny jména, máš pravdu, že jako nezletilý/á potřebuješ souhlas obou rodičů. Pokud táta nesouhlasí, existují možnosti, jak to řešit – lze se obrátit na sociální odbor na úřadě, OSPOD nebo v krajním případě na soud. Nejlepší cestou ale je zkusit si s tátou otevřeně promluvit. Rodiče chtějí, aby jejich děti byly šťastné, ale někdy nesouhlasí s některými jejich kroky, protože jim nerozumí nebo se o ně bojí. Pomohlo by, když mu vysvětlíš, jak se cítíš a proč je pro tebe změna jména důležitá. Možná by mu pomohlo přečíst si víc informací nebo se obrátit na odborné služby. Například poradna Sbarvouven.cz nabízí podpůrné skupiny pro rodiče LGBT+ dětí, kde si mohou promluvit s jinými rodiči v podobné situaci.

Držím ti palce!
poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,

je dobře, že nám píšeš, když tě trápí taková věc.

Chápu, že máš z rovnátek obavy. Bude minimálně pár dnů trvat, než si na ně ty i tvoje okolí zvyknete. Dostáváš je ale kvůli tomu, aby ti pomohly od nějakého problému. Je proto důležité, abys je měl, jinak by se mohly problémy s vývojem zubů zřejmě zhoršit a v budoucnu bys toho litoval.

Rovnátka nejsou ničím, kvůli čemu by tě měl někdo, kdo tě má opravdu rád, opustit. Tvůj kluk s tebou není (neměl by být) kvůli tomu, jak vypadají tvoje zuby, ale kvůli tomu, jaký jsi člověk. Pokud je tak úžasný, jak píšeš, určitě tě nebude soudit kvůli něčemu takovému.

Zvaž, jestli bys s ním svoje obavy nechtěl probrat. Můžeš mu říct, že se obáváš jeho reakce a naopak se zeptat na jeho pocity. Třeba by mu pomohlo vědět, proč rovnátka dostáváš, co to obnáší a jak dlouho je asi budeš mít.

Rovnátka jsou dočasná a spousta lidí je nosí – dokonce je dnes někteří považují za stylový doplněk! Možná se ti na začátku bude hůř mluvit nebo jíst, ale rychle si zvykneš. Pokud by se tvůj kluk kvůli tomu začal chovat jinak, zamysli se, jestli si takový vztah zasloužíš. Láska by měla být o vzájemné podpoře a přijetí, ne o vzhledu.

Držím palce, aby tvoje rovnátka i tvůj vztah dobře dopadly. Když budeš chtít, zase nám napiš.

poradna Sbarvouven.cz

Ahoj Anthony,

je moc dobře, že jsi napsal. Z toho, co píšeš, je vidět, že se hodně trápíš tím, jaké zmatky v posledních letech zažíváš a jak negativně vnímáš své tělo i svou identitu. To, že se necítíš dobře v ženské roli a že se ti líbí klučičí vzhled, nepřináší jednoduché pocity. Mnoho lidí prochází podobnými pocity a je úplně v pořádku hledat odpovědi a podporu. Rozhodně na to nejsi sám.

Možná jsi trans, možná ne – na to nemusíš mít hned odpověď. Často trvá roky, než lidé své nejistoty vyřeší a poznají, kým skutečně jsou. Nespěchej na sebe. Jsi právě ve věku, kdy se toho hodně mění – tvoje tělo, potřeby, emoce, způsob přemýšlení... Tvoje pochybnosti o sobě s tím mohou souviset. Je dobře dál sledovat, jak se cítíš a jak se tvé pocity mění v různých situacích a obdobích. Pokud budou i do budoucna tvoje pocity pořád stejné v tom smyslu, že je ti cizí představa sebe jako dívky a dobře se cítíš jen tehdy, když o sobě ty přemýšlíš jako o klukovi a když se tak k tobě i okolí chová, bude to známka toho, že tvoje genderová identita je skutečně trans (nebo nebinární). Ale k získání této jistoty je potřeba delší čas.

Jak sám píšeš, je důležité, abys měl někoho, komu můžeš důvěřovat a kdo tě vyslechne bez odsuzování. Rozumím, že je těžké o tom mluvit s mamkou, když máš dojem, že ti nerozumí. Možná bys to ale přeci jen mohl zkusit, pokud máte dobrý vztah. Rodiče většinou bývají v těžkých situacích na naší straně a snaží se nás podpořit. Výhodou je, že nás dobře znají a jejich otázky či postřehy nám můžou pomoct si o sobě něco nového uvědomit. Ale na druhou stranu o nás mívají strach a ten se často může jevit jako nedostatek podpory (a to i když to tak ve skutečnosti není).

Když usoudíš, že s mamkou mluvit nejde, můžeš přemýšlet o jiných možnostech. Určitě existují lidé, kteří by ti mohli pomoci. Můžeš zkusit najít podporu u školní psycholožky, učitelky nebo jiného dospělého, kterému věříš. Můžeš taky napsat do poradny Sbarvouven.cz, kde si vybereš mentora či mentorku, s kterým si můžeš psát, nebo zavolat či napsat na Linku bezpečí.

Je moc důležité, abys na své pocity nebyl sám. Je těžké cítit se osamělý, zvlášť když prožíváme zmatky a nejistoty. Mít příležitost vypovídat se a vyslechnout si pohled jiných lidí, kteří nás neodsuzují, bývá vždy prospěšné.

Pokud by ses cítil, že už je toho na tebe opravdu moc a napadají tě černé myšlenky, neváhej se obrátit na rychlou odbornou pomoc – třeba zavolat na Linku bezpečí. Zasloužíš si podporu a pochopení. Nejsi divný ani špatný, jsi to prostě ty a tvoje pocity k tobě patří. Je naprosto v pořádku, že je máš, že o nich píšeš/mluvíš a že se jim snažíš porozumět.

Držím ti palce!
poradna Sbarvouven

Ahoj z poradny Sbarvouven,

píšeš o tom, že jsi byl divný už od 6 let, kdy si ostatní vyměňovali pokémony a ty jsi seděl v lavici. To samo o sobě neznamená nic o tvojí divnosti nebo sexualitě. Každý z nás máme svoje vlastní záliby a nemusí se nám líbit to samé. Poté píšeš o tom, že jsi se červenal, když se kluci sprchovali nazí, kdy ti jeden kluk řekl, že jsi teplej. Chápu, že to může být vzpomínka, která vyvolává otázky nebo zmatek. Zejména, pokud si nyní kladeš otázky typu kdo nebo kým si. Pro každého sprchování v přítomnosti dalších lidí nemusí být příjemné a červenání v přítomnosti dalších kluků nevypovídá samo o sobě nic o tvé sexualitě. Červenáme se i ve chvílích, kdy se stydíme nebo zažijeme situaci, která nám je nepříjemná.

Otázky, které si kladeš, jsou naprosto přirozené a patří k období dospívání. Odborníci vědí, že to jsou otázky, na které si každý musí v průběhu dospívání odpovědět – jde o hledání identity (tedy toho, kdo jsem a jaké mám místo ve světě). S těmito otázkami přirozeně souvisí i hledání naší sexuality a přemýšlení o ní. Chtěl bych tě podpořit v tom, že na nic nemusíš najít odpověď hned. Když píšeš, že se ti líbí kluci, napadala by mě otázka, co to vlastně znamená, že se ti líbí – zda tě přitahují romanticky nebo sexuálně.

Jak vidíš, nejsou to otázky, na které musíš najít odpověď hned. Neboj se dál pozorovat, kdo se ti líbí a ke komu tě to táhne, nejen z hlediska kamarádství. Dej si pro sebe čas najít odpovědi na otázky, které si kladeš. Přál bych si, aby jsi měl kolem sebe nějaké kamarády, se kterými budeš moci o tom, co zažíváš, mluvit nebo někoho jiného z okolí. Opravdu je možné, že hned odpověď nenajdeš a neznamená to nic špatného.

Pokud by ses rozhodl o tom, co prožíváš, mluvit více, můžeš napsat někomu z našeho mentorstva do poradny. Rádi s tebou budeme psát o tom, co se ti nyní děje a jaké pocity kolem toho prožíváš. I když bych ti dal moc rád nějakou zaručenou radu, nic takového v rukávu nemám a ani neexistuje. Jen věř tomu, že poznávání sebe sama je proces, který může nějakou dobu trvat a vyvíjí se.

Držím palce a zdravím z poradny Sbarvouven.cz.

Ahoj z poradny sbarvouven,

píšeš o tom, že jako holka se díváš na gay porno a jestli to znamená, že si heterosexuál. Přirovnáváš to k tomu, že mnoho kluků se dívá na lesbické porno.
Než odpovím na tvoji otázku dovolím si malé okénko upozornění, že porno nezobrazuje skutečné sexuální chování, ale pouze hrané. To totiž může vytvářet někdy falešný obraz toho, jak sex vypadá. Také je třeba upozornit na to, že pornografii by si měla správně sledovat až od 18ti let, což spíše píšu z toho důvodu, že můžeš získat falešný pocit o sexuálním chování.
Obecně je první sex velká věc, na kterou by se nemělo spěchat. Může to být totiž jak zajímavý a emočně pozitivní zážitek, tak i něco, co v tobě zanechá negativní emoce. Ohledně toho, co si budeš nebo nebudeš představovat ti nebudu moci odpovědět, protože to jednoduše řečeno nevíš a vědět nebudeš. Právě proto píšu o tom, že by se mělo jednat o věc, na kterou se nespěchá, budeš se při ní cítit v bezpečí a bude s někým, komu můžeš věřit. Pro jistotu upozorním také na to, že je potřeba dávat pozor na věk při sexuálním kontaktu, který je zákonem daný od 15let a na bezpečnost takového kontaktu.
Kdybych měl odpovědět sexuální orientace, tak pokud tě sexuálně přitahují muži, mohli bychom říct, že jde o heterosexuální přitažlivost. Sexualita ale nemusí být černobílá a z toho důvodu to ber jako takové jednoduché shrnutí a odpověď. Máš také pravdu v tom, že někteří heterosexuální muži mají rádi erotické nebo pornografické scény mezi dvěma ženami. Když o tom přemýšlím, mezi ženami se o tom tolik nemluví, což však nemusí znamenat, že by taková varianta neexistovala.

Sexuální orientace a sexualita není jen o přemýšlení, ale i o pocitu. Jen těžko totiž hlavou vymyslíme, kdo se nám libí nebo nás přitahuje. Zkus tedy o tom tolik nepřemýšlet a dát si čas ještě na poznávání sebe sama.

Zdraví tě poradna Sbarvouven.cz

ahoj z poradny Sbarvouven,

děkuju, že si se rozhodla napsat. Nemyslím si, že si udělala něco špatně. V danou chvíli si řekla to, jak se cítíš. Chtěl bych tě uklidnit v tom, že se opravdu tvoje myšlenky a přemýšlení o tom, kdo tě přitahuje nebo se ti líbí může ještě vyvíjet. Víme, že je sexualita a její poznávání proces. Naprosto normální je zažívat nejistotu. V tuto chvíli pravděpodobně, podle toho, co píšeš víš, že se ti líbí kluci. Nespěchej na sebe a nic si nevyčítej. Uvidíš, jestli to tak zůstane nebo se ještě něco změní.

Odpověď na tvoji otázku, jestli něco říct kamarádům a co bohužel za tebe neodpovím. Je to jen tvoje rozhodnutí. Pokud máš kolem sebe nějaké blízké kamarády, kterým důvěřuješ, mohou být pro tebe podporou a dovedu si představit, že s nimi o tom budeš mluvit. Zkus popřemýšlet o tom, komu by si to vůbec chtěla říct, jaké by to bylo (zda si to dokážeš představit) a co by si danému kamarádovi/ce chtěla vlastně říct. Nemusíš totiž vůbec mluvit o tom, jestli si hetero nebo bi. Můžeš mluvit jen o tom, co nyní prožíváš a jak o tom přemýšlíš.

Jak jsem psal na začátku, není třeba na sebe vyvíjet tlak nebo se na sebe zlobit, že si řekla věci, jak je cítíš. To naopak ukazuje tvoji otevřenost. Myslím, že je to vlastnost, která je pozitivní a můžeš se za ní pochválit. Kdyby si o tom chtěla třeba víc mluvit, můžeš klidně využít naší poradny Sbarvouven.cz. Pokud bych měl zkusit dát jednu prostou radu, poslouchej sama sebe a netlač na sebe.

Držím palce, aby vše pokračovalo, jak si přeješ
Sbarvouven.cz

Ahoj,
děkuji za důvěru a dotaz pro Alíka. Chci Tě ujistit, že žádný dotaz není divný. Vše, co nás trápí a nad čím přemýšlíme, si zaslouží pozornost. Chtělo odvahu ukončit vztah, který Tě zraňoval. Obvykle po rozchodu lidé potřebují čas a odstup, aby obnovili v sobě důvěru v to, že může přijít nový vztah. Obzvláště, když si z ukončeného vztahu neseme špatnou zkušenost. Rozhodně si nemyslím, že je s Tebou něco špatně. Spíše mě napadá, že jsi empatický a přemýšlivý a na kvalitě přátelství Ti záleží. Dopřej si odstup. Není třeba jít ze vztahu hned do nového. Čas jde možné využít péčí o sebe a ujasnění si, co bych chtěl/a v dalším přátelství. Dovol si jen být a nechat věci plynout a pozorovat sebe a své potřeby. Netlačit na sebe. Soustředit se také na kamarády a aktivity, které Tě naplňují, odvedou pozornost a dělají Ti radost. Také je moc fajn, pokud máš někoho blízkého a důvěryhodného, komu by ses mohl svěřit a popovídat si. Ono žít i singl je pro někoho cesta životem. Pokud by sis chtěl o svém prožívání promluvit více, můžeš si zavolat na bezplatnou a anonymní Linku Bezpečí 116 111 nebo se ozvat našim mentorům do poradny Sbarvouven.cz. Je fajn mít prostor pro sdílení.

Měj hezké dny,
za poradnu Sbarvouven.cz

Ahoj,
díky, že ses ozvala do poradny Alíka. Někdy po delším přátelství může intenzita vztahu vyprchat. I přitažlivost se může vytratit. Ale píšeš, že se to týká všeobecně mužského pohlaví. Prožíváš velmi náročné životní období, které je plné změn po stránce fyzické i psychické. A je to tak dobře. Nejsi v tom rozhodně sama. Je to také čas, kdy si více všímáme sexuální orientace a právě přitažlivosti k druhým. Tím asi máma myslela, že nemůžeš vědět, co se v tobě mele a tak. Ono se mele, vědět nemusíš, dopřej si čas a sama poznáš, jak a co. Důležité je na sebe netlačit a není ani nutné se identifikovat s nějakou sex. skupinou.
Taky přemýšlíš, jak se se svým klukem rozejít a neublížit mu. Někdy právě více ublíží nepravdivost ve vztahu. Pokud jej vnímáš jako kamaráda a on tebe jinak, tak se domnívám, že má právo to vědět. Rozchody často bolí a jsou nepříjemné, ale časem se vytvoří prostor pro něco nového a hezkého. Rozhodnutí bude jen na tobě, zkus si ale představit cesty na křižovatce, která kam asi povede a co je pro tebe (vás) nejlepší …
Líbit se ti nějaká holka může a přesto to ještě nic nemusí znamenat, že jsi bisexuální nebo pansexuální. Sama časem poznáš, jak to máš. Na odkazu https://www.praguepride.cz/cs/cteni-a-foto/clanky/1689-jak-se-zorientovat-v-sexualni-orientaci se dočteš více o orientaci. Pokud budeš mít chuť, koukni.
Jak to vysvětlit mamce nemusí být úplně jednoduché. Už jsi se o to pokusila a to chtělo odvahu. Neznám tvojí mamku, ale ty ano. O tom, jak se bavit se svou mamkou si můžeš popovídat v offline chatu v naší poradně sbarvouven.cz. Tam budeš mít prostor ujasnit si, co potřebuješ. Ona je také otázka, zda to chceš skutečně teď s mamkou probírat nebo vyčkat. Vždy je moc fajn, když se můžeš svěřit někomu z rodičů, ale je to jen na tobě. Způsobů svěřit se je určitě více (místo, čas, dopis, osobní povídání …). V poradně můžeš s mentory najít ten nejvhodnější právě pro tebe.
Drž se a měj hezký den.

Poradna sbarvouven.cz

Ahoj z poradny Sbarvouven,

vážíme si toho, že si se obrátil na poradnu Alíka. Věřím, že je situace náročná, když to máma nechápe. Někdy rodiče potřebují delší čas k pochopení toho, co vlastně některé věci, které sami neznají znamenají. Víme, že když nám někdo řekne o něčem, co nedokážeme pochopit, může to vyvolávat strach a nejistotu. Mrzí mě, že máma ti nedala podporu a chce aby s tím přestala. Návštěva psychologa je jen tvoje rozhodnutí. Určitě taková návštěva nemá za cíl, aby si změnila svůj pohled nebo pocity. Psychologové ani takto nepracují. Jelikož jsem také psycholog, řeknu ti, že naší snahou není nikdy nutit klienta k něčemu co by sám nechtěl. Spíše se s klienty bavíme o tom, co zažívají a snažíme se jim dát podporu.

Jak jsem psal, je to jen tvoje rozhodnutí, jestli si myslíš, že by ti psycholog mohl v něčem pomoci nebo být podporou. Jedna z věcí, která mě napadá, že by si mohla s psychologem mluvit právě o tom, že doma nedostáváš podporu a máma nechápe, co prožíváš. V tom by si potom mohla dostat podporu. Pokud se ale rozhodneš, že nechceš k psychologovi jít, neměla by tě máma nutit. Zkus s mámou znovu promluvit o tom, jak se cítíš a vyjádřit to, že by si od ní chtěla podporu. Nemůžu ti říct, jestli by si měla k psychologovi jít, jelikož nejsem v tvé kůži a bylo by to moje rozhodnutí, které bych udělal za tebe. Jak jsem psal, můžeš zkusit přemýšlet o tom, jestli by si z návštěvy mohla pro sebe něco získat.

Co se týče druhé otázky, kde by si mohla potkat podobné lidi, můžeš se zkusit podívat přímo tady na Alíka - Therian komunita nebo se podívat na internet, zda nebude v tvém okolí nějaký sraz therianů. Bohužel přímo o žádné stránce nevím.

Ještě mě na závěr napadá, že můžeš zkusit hledat podporu v okolí, pokud jí nemáš doma. Mezi kamarády nebo další mi přáteli. Každá z nás si zaslouží podporu, aby na věci nebyl sám. Můžeš také hledat, zda není někdo jiný v rodině, kdo by měl více pochopení.

Držím moc palce, aby se situace zlepšila a měla si podporu i v rodině.
Poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,

díky, že jsi napsal. Podobné pocity mohou být znepokojující, a je určitě dobře se o nich poradit.

Píšeš, že při masturbaci máš představy, v kterých vystupují jiní kluci a ne dívky, ale přitom ti kluci, které znáš, nepřipadají atraktivní.

Tvůj dotaz vyznívá trochu tak, že kdyby se ti líbili kluci a byl jsi gay, považoval bys to za problém. Předně ti chceme zdůraznit, že být gay je zcela v pořádku - jedná se o jednu z přirozených podob sexuální orientace.

Možná tě ale znepokojuje především rozpor mezi tím, co cítíš v běžném fungování, a jaké fantazie tě napadají během sexuálního chování.
Chceme tě ujistit, že to, co prožíváš, je naprosto běžné.

V dospívání se naše sexuální potřeby probouzí a je důležité je dobře poznat - zjistit, jaká jsou naše přání, co nám dělá dobře... Je podstatné, aby se to dělo bezpečně. Takže využívat k tomu různé myšlenky a fantazie je určitě přnosné. Zároveň ale neplatí, že to, co máme ve svých sexuálních představách, musí nutně určovat naši sexuální orientaci. Záleží na tom, jak jsou tyto představy trvalé a jak intenzivně ovlivňují i reálné vztahy, které navazujeme.

Objevování vlastní sexuality je přirozené a není třeba se tím znepokojovat. Důležité je, abys byl v pohodě sám se sebou a netlačil na sebe s žádnými závěry. Prostě to sleduj a uvidíš, zda se tvé fantazie proměňují.

Pokud bys měl další otázky nebo obavy, neboj se je sdílet. Můžeš napsat do Alíka, nebo využít i poradnu Sbarvouven.cz, která je zaměřena na otázky sexuální orientace a genderové identity.

Měj se dobře.
poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,

je moc dobře, že o svých pocitech přemýšlíš. Chápu, že to pro tebe může být náročné, zvlášť když máš pocit, že tvoji rodiče by tomu nemuseli rozumět nebo by mohli reagovat negativně.

Spousta lidí si v dospívání klade otázky o své identitě, a to je úplně v pořádku. Možná ještě necítíš jistotu v tom, kdo jsi, a to je taky v pořádku – nemusíš na nic spěchat. Jsi teprve na začátku dospívání, tvoje pocity se můžou měnit. Je dobře je sledovat a všímat si, jestli a jak se proměňují.

Bývá důležité mít někoho, s kým o svých pocitech můžeš mluvit a kdo tě podpoří. Může to být kamarád/ka, někdo z vyučujících nebo školní psycholožka. Taky můžeš napsat do poradny Sbarvouven.

Pokud se bojíš reakce rodičů, nemusíš jim hned teď všechno říkat. Můžeš si nejdřív hledat informace, přemýšlet o svých pocitech a připravovat se postupně na to, jak s nimi možná jednou mluvit.

Zároveň ale platí, že někdy otevřený rozhovor s rodiči o pocitech, otaznících a obavách může pomoct, abychom si něco uvědomili a sebe lépe poznali. Rodiče nás znají nejdéle ze všech lidí a většinou nás mají velmi rádi, záleží jim na nás. Pokud s rodiči nemáte tak dobrý vztah, přemýšlej, zda máš někoho jiného, s kým by bylo možné o svých pocitech hovořit.

Držím ti palce na cestě poznávání sebe sama. Pamatuj si, že každý člověk je hodnotný a důležitý takový, jaký je!

Měj se dobře,
poradna Sbarvouven.cz

Ahoj z poradny Sbarvouven,

rozumím tomu, že může chování tvého kluka vyvolávat nejistotu, jestli tě má rád a mrzí mě, že se necítíš dobře. Každý z nás na nemoc reaguje jiným způsobem. Někdo si při nemoci rád se svými blízkými píše a mluví s nimi, někdo je naopak rád sám a potřebuje klid.
V tuto chvíli bych nedělal žádné závěry, jelikož nevíš, co chování tvého kluka znamená a jaké má příčiny. Věřím, že ty nic špatně neděláš.
Můžeš svému klukovi napsat, že kdyby potřeboval si tu pro něj a budeš rád, aby ti napsal, až mu bude líp. Stejně tak mu můžeš napsat, že je ti líto, že mu není dobře a mrzí tě, že s tebou nechce nyní mluvit. Jinak řečeno můžeš mu napsat, jak se cítíš, když ti píše, že ho máš nechat být a počkat, jak se situace vyvine.
V tuto chvíli nedělej žádné závěry. Počkej pár dní, až bude tvému klukovi lépe a promluvte si o tom, zda se něco děje. Psaní přes zprávy totiž může být velice zavádějící a snadno můžeme vyhodnotit, co jak člověk myslí, i když to tak není. Zprávy nikdy nemohou nahradit osobní komunikaci.

Přijde mi pěkné, že máš o svého kluka starost a snažíš se mu být v nemoci oporou - nemyslím si tedy, že by si dělal něco špatně. Nezapomeň, že nyní nevíš, co jeho chování znamená. Zkus dát všemu chvíli času, než mu bude lépe a budeš moct zjistit, zda se opravdu něco děje nebo jeho chování souviselo s tím, že mu nebylo dobře a byl nemocný. Držím palce, aby se vše urovnalo.

Poradna Sbarvouven.cz