Ahoj, díky za dotaz do poradny.
Píšeš, že od školky Ti přijde, že je něco blbě. Říkám si, že to není blbě, ale jen jinak od většiny. Ať jde o identitu nebo sexuální orientaci, jde o věci vrozené a nikdo si je nevybírá. Zmiňuješ, že si pokládáš otázky. To je přesně to, co bych Ti dala jako typ. Dát si čas, netlačit na sebe, ve Tvém věku zažíváš intenzivní hormonální změny a nejen to. Je toho opravdu hodně, co musíte s vrstevníky zvládnat. Každý má své individuální tempo, to je dobré respektovat a nesrovnávat se s ostatními. Důležitá jsi Ty.
Mrzí mě, že máma víc nenaslouchá v otázce genderu. Dovedu si představit, že to pro ni mohlo být těžké slyšet, přestože podle tvého oblékání a chování mohla tušit, že nezapadáš do většinové škatulky. Třeba Ti začne naslouchat příště, pokud se tak rozhodneš.
Stránky organizace Transparent jsou plné ověřených informací, odkud můžeš čerpat. Máš dobrý nápad nezůstat na své otázky sama. Najít si někoho důvěryhodného pro sdílení je cesta, kterou v poradně doporučujeme. Může to být kamarádka nebo kamarád. Vhodné je také mít někoho z dospělých, zmiňovala jsi školní psycholožku, ale prostor pro sdílení můžeš také najít v naší poradně sbarvouven.cz, kde v anonymním prostředí můžeš společně s mentorem probírat myšlenky i emoce spojené se sebepoznáním.
Důležité je vnímat tranzici na třech úrovních: sociální, medicínské (fyzické) a úřední. Obvykle cesta začíná sociální tranzicí. Velké změny v cestě medicínské a úřední tranzice zatím nenastaly. Stále platí, že ve Tvém věku jsou za tebe zodpovědní rodiče. Prvním krokem tranzice v ČR je skutečně návštěva u sexuologie, která se tématikou trans a nebinárních lidí zabývá. Na https://jsmetransparent.cz/pro-trans-lidi/jak-probiha-oficialni-tranzice-v-cr/ se můžeš detaily dočíst. Hormonální léčbu nebo blokátory předepisují na sexuologii, ale vždy předchází nutná vyšetření aj. Vnímám, že pro Tebe bude nyní důležité urovnávat si myšlenky a zvládat své emoce. Přeji Ti, abys našla někoho, s kým nebudeš na své myšlenky sama. Jsme tu pro Tebe.

Drž se a užij si podzimních prázdnin.
Poradna sbarvouven.cz

Ahoj z poradny Sbarvouven,

díky moc, že se na nás znovu obracíš (tedy na Alíka). Podle popisu situace je vidět, že o tom hodně nyní přemýšlíš a také to vypadá, že se situace vyvíjí. To je totiž něco, co by tě mohlo podpořit. Každá situace se vyvíjí a nezůstává stejná. Někdy je proto nejlepší možnou variantou chvíli zbrzdit svoje kroky a jen se dívat, jak se situace bude vyvíjet. Nic tě totiž nenutí k tomu, aby si někomu něco vysvětlovala nebo říkala, pokud sama nebudeš připravená. Abychom odpověděli na tvé otázky

1) věřím, že taková situace může přinášet nepříjemné pocity a napadá mě i pocit tlaku, jak odpovědět v danou chvíli. Chci tě uklidnit, že je naprosto v pořádku říct něco, co bude pro tebe v pořádku. Ani hra na pravdu tě nemůže nutit k tomu, aby si řekla něco, co sama nechceš. Odpověď nevím je přitom také odpověď. Napadá mě možnost také říct, že se ti líbí někdo, koho tvoji kamarádi neznají a trochu se tím situaci vyhnout. Hodně bych byl opatrný v tom, jestli se rozhodneš v takové hře mluvit o tom, že se ti líbí kluci i holky. Věříme, že může pomoci se svěřit nejdříve lidem, kteří nám jsou nejblíže a ke kterým máme důvěru (například nejbližší kamarádi), aby tě potom mohli podpořit. Zopakuji tedy, že ani taková hra tě nemůže nutit k tomu, aby si řekla něco, co sama nechceš.

2) Obavy, které popisuješ jsou zcela přirozené. Máš pravdu v tom, že nemůžeme vědět, jak s naši blízcí budou chovat a reagovat. Mrzí mě, že máš v tuto chvíli zkušenost s negativní reakcí části rodiny a chtěl bych jasně říct, že bisexualita, podobně jako jiné sexuální orientace je naprosto normální. Víme, že někdy si rodina neumí situaci moc dobře představit, dokud se s odlišnou sexuální orientací nepotká u někoho blízkého. Podobně jako u předchozího bodu je jen na tobě, kdy se rozhodneš o takové věci mluvit a hlavně s kým. Nemusíš proto o tom mluvit s celou rodinou, ale přemýšlet o tom, komu by si se chtěla svěřit jako prvnímu. Nemusíš to dělat hned, můžeš si dát čas a prostor situaci pozorovat a přemýšlet nad tím, jak a komu by si se chtěla svěřit. Píšeš, že jsou kolem tebe také lidé, kteří by mohli dát podporu a porozumění. K tomu, abychom o takové věci (stejně jako o jiných těžkých věcech) mluvili potřebujeme dost času, nalezení odvahy a způsobu, jak to chceme udělat. Mysli na svoje bezpečí. Pokud budeš chtít, můžeš se kdykoli obrátit i na naše mentorstvo poradny Sbarvouven.cz, kde s tebou můžeme o těchto věcech psát a vymýšlet, co dál.

3) Je pravdou, že starší generace lidí může být ovlivněna obdobím, ve kterém vyrůstali, kdy se o sexualitě obecně tolik nemluvilo. Neznamená to, že jsou všichni v jednom pytli. Máme zkušenost, že mnoho lidí v tomto věku je naopak v tomto směru velice otevřenými a vyjadřují LGBTQI+ komunitě podporu. Může tedy pomoci zjišťovat pomalu, jaké názory asi paní učitelka na toto téma má. Podobně jako s rodinou je naprosto v pořádku, že si nejistá, jak může reagovat kolektiv. Máš pravdu, že mohou být spolužáci různí a mít různé reakce. Je na tobě, komu by si se chtěla svěřit a komu ne. Základní radou je, aby si na to nebyla sama a zvolila si, pokud se tak rozhodneš, někoho, komu by si to chtěla říct nejdřív a koho budeš mít v zádech (bude s tebou). Nemusíš to říkat celé třídě, paní učitelce. I tady platí, aby si se sama rozhodla kdy, komu a jak to budeš chtít říct. Myslím, že všechny tvoje otázky míří k tomu, aby si na sebe necítila tlak, že musíš něco udělat a něco někomu říkat. Rozhodni se sama, kdo je ten, komu by si se s takovou věcí chtěla svěřit. Přeci naše intimní věci neříkáme všem a je to úplně v pořádku.

Pokud budeš chtít někdy podporu zvenčí, je možné se obrátit na naši poradnu a někoho z našeho mentorstva. Můžeš si tady psát s někým, kdo si mohl podobnými myšlenkami a situací projít, probrat s ním blíže svoje obavy a zkusit vymyslet kroky, které by si sama chtěla udělat. Rozhodnutí počkat a jen pozorovat je ale taky v pořádku. Vzhledem k tomu, že je ti 11 let, víme, že se sexualita vyvíjí a je možné, že i sama ještě budeš zkoumat, kdo se ti líbí.

Držím palce, aby si na sebe cítila co nejmenší tlak a užívala si věci, které ti baví. Ty mohou pomoci k tomu, aby si pořád nepřemýšlela jen nad tímto tématem.

Poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,

moc díky za to, že se svěřuješ. Chápu, že se nacházíš v těžké situaci, kdy se snažíš najít své místo mezi tím, co cítíš, a tím, co slyšíš od své rodiny a komunity. Nejsi v tom sám, mnoho lidí prochází podobným zmatkem, když se jejich identita střetává s názory okolí.

Pokud jde o rozhovor s rodiči, nemusíš na to spěchat. V tvém věku se ještě pocity mohou měnit. Pokud ale cítíš, že potřebuješ být k rodičům ohledně svých pocitů otevřený, určitě jim to zkus sdělit už nyní. Bohužel již máš zkušenost, že rozhovor může být nepříjemný, protože mají na věc silné názory. Někdy pomáhá si napřed promyslet nebo napsat, co bys jim chtěl říct. Také je důležité zvolit správný okamžik, kdy bude dostatek času a vhodná atmosféra, v které budou ochotnější mluvit o tom, jak se cítíš.

K otázce víry – někteří křesťané věří, že Bůh nás všechny miluje takové, jací jsme, včetně naší genderové identity a sexuální orientace. Možná by ti pomohlo najít podpůrné komunity (např. Logos), které spojují LGBT+ lidi s křesťanskou vírou, aby sis mohl promluvit s někým, kdo má podobné zkušenosti. V poradně Sbarvouven.cz působí několik mentorů a mentorek, kteří sami pochází z věřícího prostředí a rádi s tebou tvé zkušenosti a obavy proberou.

Je v pořádku hledat svou vlastní genderovou identitu a zároveň si vážit své víry. Ať už se rozhodneš jakkoli, jsi cenný a tvé pocity jsou důležité.

Držíme ti palce.
poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,
díky, že nám píšeš. Jsme rádi, že jste se s kamarádkou domluvily a doufáme, že se setkání vydařilo.

Napsala jsi dva dotazy. Vezmeme je postupně. Oba se ale týkají toho, že máš špatný pocit z chování tvých spolužáků, kteří se ti za něco smějí. To určitě od nich není dobrá reakce – nikdo by se neměl druhému vysmívat. Je důležité, aby ses cítila bezpečně.

Tvůj první dotaz se týká učitele, který se ti líbil. Stává se, že se nám v dospívání mohou prima učitelé nebo učitelky hodně líbit, protože k nim vzhlížíme kvůli tomu, že jsou pro nás něčím zajímaví nebo jiní. Jsou to ale profesionálové, a proto nikdy nesmí zradit důvěru studujících a s někým z nich začít nějaký vztah, který překračuje vztah učitele a žáka či žákyně. Píšeš, že tvůj učitel se na lyžáku choval nevhodně. Je v pořádku, že za to byl potrestán a ve škole už nepůsobí.

Chápu, že tě to mohlo rozesmutnit, když ze školy odešel, a chtěla jsi mít o něm informace ze sociálních sítí. Ale je také důležité, abys chápala, že obtěžující chování je špatné a zvláště u učitele. Nicméně, reakce spolužáků, kteří se ti posmívají, nejsou v pořádku. Pokud ti to je nepříjemné, neváhej jim to říct, požádej je, aby tě respektovali. Pokud jejich chování bude pokračovat, zajdi za nějakým dospělým ve škole, kterému důvěřuješ.

Tvůj druhý dotaz se týká toho, kdo se ti líbí. Je úplně v pořádku, že se ti mohou líbit jak kluci, tak holky a dokonce holky více. Ve tvém věku často lidé začínají zkoumat a objevovat, co je jim příjemné a co cítí. Doporučuji, abys svoje pocity sledovala, můžeš si třeba i zkusit psát deník (ale dej pozor, abys ho měla schovaný na bezpečném místě). Po čase uvidíš, jak a jestli se tvoje vyvíjí. Je dost možné, že se ještě budou měnit. S vyjasňováním svých pocitů ohledně přitažlivosti nemusíš spěchat.

Spolužáci, kteří si z tebe dělají legraci kvůli tomu, že se ti líbí holky, se nechovají správně. Každý má právo cítit a prožívat věci po svém. Pokud by to bylo pro tebe hodně nepříjemné, promluv si o tom s někým ve škole, např. s třídní učitelkou nebo školní psycholožkou.

Pamatuj, že není špatně být sám sebou, a každý má právo na to cítit se dobře ve své vlastní kůži. Pokud budeš mít chuť to ještě více probrat, můžeš se kdykoli obrátit sem nebo do poradny Sbarvouven. Držíme ti palce.

Měj se dobře,
Sbarvouven.cz

Ahoj,
Díky, že se obracíš na poradnu Alíka. Jsme tu pro Tebe. Píšeš, že o Tvé sexuální orientaci skoro nikdo neví. Z toho usuzuji, že někdo přece jen ví. Přijde mi dobré mít někoho, komu se můžeš svěřit a sdílet s někým své myšlenky nebo pocity. Současně mě mrzí, že v rodině vnímáš nepřijetí LGBT+ lidí. Nejsi v tom sama, je spousta mladých lidí, kteří to mají podobně.
Píšeš, že se Ti líbí dvě holky, které se také projevují jako nerespektující ke queer lidem. Neznám je, tak nevím, zda to není jen “póza” pro spolužáky nebo jejich skutečné vnitřní přesvědčení. Pokud by ses některé z dívek svěřila, že se Ti líbí, mohlo by se stát, že se ta informace dostane mezi spolužáky. Takový nechtěný coming out může být velmi náročný na zvládnutí. Proto je dobré vše si důkladně rozmyslet. Vnímám Tvou náklonnost jako romantickou záležitost. Netuším, kolik je Ti let, ale je zcela přirozené, že v adolescentním období zažíváme čas ujasňování si a hledání identity i orientace. V tomto životním období je důležité si dopřát čas, nedělat unáhlená rozhodnutí a dovolit si třeba i nevědět.
Říct někomu, že ho máme rádi, mi přijde moc fajn. Sama pak z první reakce uvidíš, jestli je coming out bezpečný nebo zda si svou náklonnost necháš pro sebe a bude Ti stačit být s holkama v kamarádském vztahu, neztratit je. Také můžeš téma queer lidí obecně otevřít při setkáních v partě a rozhodneš se podle jejich reakce. Komunikovat můžeš více cestami. Napsat do chatu nebo při osobním setkání, dopisem. Každý to máme jinak a vyhovuje mu něco jiného.
Coming out ve třídě obecně může proběhnout hladce, ale také to tak být nemusí. Dobré je vždy pozorovat názory ve třídě, klima a bezpečí. Napadá mě, proč je pro Tebe důležité sdílet se třídou svou sexuální orientaci? Ještě mě napadá jedna otázka, nad kterou bude dobře se zamyslet. Pokud se ve třídě otevřeš a pojmenuješ svou orientaci, může se stát, že se tato informace dostane k rodičům nebo blízkým. Pak je dobře se na tuto variantu připravit, aby Tě to nezaskočilo. Vždy je důležité vědět, na koho se můžeš obrátit a komu říct o podporu a pomoc. Ve škole zřejmě máte školní psycholožku nebo psychologa, s ní můžeš probrat i více v osobním kontaktu, protože bude jistě znát třídu, může Ti být oporou. Samozřejmě se můžeš také obrátit na naši poradnu a s mentory probrat cokoliv budeš potřebovat.

Měj hezký podzim,
za poradnu sbarvouven.cz

Ahoj,
děkujeme za ocenění poradny. Rádi slyšíme, že vztah s rodiči se lepší a hlavně, že nacházíš svou identitu a vnímáš teď život pozitivněji. Na tomto odkazu https://jsmetransparent.cz/jak-na-bindery se můžeš dozvědět podrobné informace o používání binderu, kde se dá koupit a další. Dovedu si představit, že Ti je nepříjemné mít nestažený hrudník. Zmiňuješ také, že nechceš požádat rodiče o jeho koupi. Ono nošení binderu se před rodiči opravdu utajit dlouhodobě nedá.
Tvůj návrh nosit vrstvené běžné podprsenky nebude zřejmě dostatečně funkční a pohodlné. Sportovní elastické podprsenky částečně hrudník zpevňují, tak to může být začátek, který bude asi ve Tvých silách v brzké době zrealizovat. Současně bych Tě také ráda upozornila na nevhodnost bandáží a lepení hrudníku, to může být pro tělo nezdravé. Cestou může být také úprava šatníku, mnoho lidí nosí volnější oblečení oversize, ve kterém se cítí dobře.
Ještě mě napadá, pokud Ti nebudou vyhovovat elastické podprsenky, zda bys nechtěla popřemýšlet o podpoře rodičů při koupi binderu. Zmiňuješ obavy z jejich reakcí. Takové obavy má mnoho našich klientů před rozhovorem s rodiči. Proto je vhodné se na komunikaci připravit, to můžeš udělat i v rámci chatu s našimi mentory z poradny sbarvouven.cz.
Děkuji za dotaz a přejeme hezké dny,
za poradnu sbarvouven.cz

Zdravím tě z poradny Sbarvouven,

na úvod bych chtěl napsat, že tvůj dotaz není zbytečný ani zmatený. Myslím, že popisuješ velice srozumitelně své pocity, které věřím, že mohu být zmatené. Píšeš o tom, že vlastně nevíš, co k danému klukovi cítíš. Máš ho rád a je pro tebe důležitý, ale nejsi si jistý, zda cítíš nějakou romantickou přitažlivost, možná i sexuální.

Nejistota, kterou popisuješ je určitě nepříjemná a náročná. Zároveň to neznamená, že by si nic necítil nebo pro tebe daný člověk nebyl důležitý. Vztah nebo vztahovost má totiž mnoho rovin a podob. Romantická a sexuální přitažlivost je přitom jen jedna z rovin a pokud ji v danou chvíli tolik necítíme nebo si tím nejsme jistá, neznamená to, že daného člověka nemáme rádi. První věc, která mě napadá je podpořit tě v tom dát si čas a jen pozorovat, jak se Váš vztah bude vyvíjet. Neměj na sebe nároky a tlak, že by si se měl nějak rozhodnout nebo se vinit za to, že něco cítíš a něco ne. Každý vztah dvou osob se vyvíjí a možná nyní potřebuješ jen sledovat, jak se bude dál vyvíjet a chvíli počkat. Věřím, že žádná situace nestojí na místě a vyvíjí se. Pokud je ti s klukem, kterém píšeš dobře, není důvod (pokud sám nechceš), aby si takový vztah opouštěl. Jsi také ve věku, kdy se přirozeně naše představy, vnímání blízkých vztahů vyvíjí a to ruku v ruce s tím, jak prožíváme věci, které popisuješ.

Nedokážu ti proto odpovědět, jak poznáš, že se ti někdo líbí v romantickém smyslu. Jsem totiž přesvědčený, že je úplně v pořádku, že o tom nyní přemýšlíš a nemáš na to odpověď. Stejně tak každý z nás vnímá tuto rovinu individuálně a jinak. Jelikož je takové vnímání hodně subjektivní a nemáme na něj žádné testy, jsou lidé, kteří vůbec romantickou přitažlivost necítí (neznamená to, že by nebyli vztahoví) - aromantici nebo lidé, kteří necítí sexuální přitažlivost - asexuálové. To jen dokladuje, jak je spektrum vnímání vztahů různorodé. Někdy se také stane, že k lidem cítíme velice silné pouto a jsou pro nás důležití, ale zjistíme, že chybí přitažlivost. Jde potom o velmi silné pocity přátelství. Vše z uvedeného jsou však možnosti ke kterým potřebujeme čas, abychom si sami přišli na to, co chceme. I když to nyní možná nevypadá, čím déle s někým jsme, tím více nám to umožňuje zjistit, co bychom potřebovali a v čem bychom se cítili dobře.

Je mi líto, že ti nedám jasnou odpověď, ale taková, jak si možná pochopil, neexistuje. Jediná jistota je, že můžeš dělat, co pro sebe potřebuješ a v čem se cítíš dobře. Nemusíš na sebe tlačit a chtít odpovědi hned. Je potom také na tobě, zda někdy nastane čas a potřeba, kdy o tom budeš chtít s tím klukem mluvit.

Držím moc palce v tom, aby si na sebe netlačil a užíval si to, co ti v daném vztahu přijde fajn. Ono se neříká nadarmo, že vše chce svůj čas.

Poradna Sbarouven.cz

Ahoj z poradny Sbarvouven,

moc si vážíme toho, že si se rozhodla napsat a rozumím tomu, že je to situace náročná. Je zcela normální, že můžeš zažívat nejistotu a obavy, jak to před třídou říct. Chtěl bych tě hodně podpořit v tom, že ti nemusí být blbé, že něco zakrýváš (ani to totiž tak nevnímám). Jde o tvoji soukromou věc a je jen na tobě, kdy a jak/komu se to rozhodneš říct. Máme zkušenost s tím, že tyto kroky je dobré dělat postupně a nemusíš na sebe cítit tlak, že by si měla oznamovat něco veřejně, pokud se na to sama nebudeš cítit. Čtu, že o tom, že se ti líbí holky ví tři tvoje blízké kamarádky. Je moc fajn, že na to nejsi sama a máš v okolí někoho, kdo pro tebe může být podporou.

Hodně mě napadalo, zda by se právě toho, že už to někdo z tvého okolí ví dalo využít. Například s nimi o tom, co tě trápí mluvit, ptát se na jejich názor a pokusit se vymyslet, jak by si to chtěla udělat. Mysli vždy na to, že je jen na tobě, jakým způsobem to řekneš a komu. Mysli na svoje vlastní bezpečí. Reakce ze strany ostatních spolužáků mohou být různé a je dobré proto počítat i s tím, že kromě pozitivního přijetí mohou přijít negativní reakce. Nepíšu to z toho důvodu, abych tě vystrašil, ale aby sis mohla najít dobrý způsob, jaké kroky budeš chtít udělat a zda to chceš udělat hned nebo ještě počkat a situaci si mapovat.

Nemusíš to říkat celé třídě. Lidé v podobné situaci si například vybírají ty, kterým by to chtěli říci nejdříve a postupně si tak zjišťovat jejich reakce. Výhodou je, že to není takzvaně vše najednou. Postupně se tak o tom, že se ti líbí holky dozví celá třída, Máme také zkušenosti, že někteří lidé využijí toho, že se to někteří spolužáci dozví od někoho dalšího a nemusí jim to říkat sami. Využij toho, že máš kamarádky, které o tom jaká opravdu si vědí. Být sám sebou není nic, za co by ses musela stydět.

Říct o své orientaci kolektivu není nic jednoduchého, ale zopakuji, že ty sama si rozhoduješ o způsobu a čase. Nikdo nemá právo to udělat za tebe (pokud si to nebudeš přát). Nakonec nabídnu ještě jeden typ, kdy člověk v podobné situaci využil osobnosti třídní učitelky, které se se situací svěřil a domluvil s ní, že v rámci třídní hodiny bude téma sexuality probíráno. Byla to příprava právě na to, jak říct ve třídě, že se mi líbí stejné pohlaví. Vezmi to jen jako možný nápad, který můžeš zahodit, pokud by se ti nezamlouval.

Držím moc palce, aby se vše podařilo, jak si představuješ a zažila si jen pozitivní přijetí od spolužáků. To, že se ti líbí holky není nic špatného a nemění to, kdo jsi.

Zdraví tě poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,

díky, že jsi napsal. Chápu, že to může být pro tebe náročná situace, kterou chceš vyřešit co nejlépe. Rozumím tomu, že chceš jít do tanečních jako kluk, a ne jako holka.

Je skvělé, že máš kolem sebe podporující lidi – to je moc důležité! Píšeš ale, že nejsi tak úplně out. To je přirozené - každý by si měl vždy rozhodnout, komu tuto osobní informaci chce sdělit. Pokud mezi lidi, kterým jsi to sdělil, patří rodiče a kamarádi, s nimiž půjdeš do tanečních, bude hledání řešení s tanečními jednodušší. Pokud okolí o tom, že jsi trans ví, bude tě jistě více podporovat v tom, abys i v tanečních mohl vystupovat jako kluk.

Každé taneční mohou fungovat trošku jinak, takže bude záležet na konkrétní taneční škole nebo kurzu, kam se budeš chtít přihlásit. Mají svá pravidla, je nutné vyplnit oficiální přihlášky, škola musí ručit za pravidla i směrem k ostatním zúčastněným... To znamená, že je nutné, aby jsi zjistil, jak to funguje v taneční škole, kam se chceš přihlásit. Zkus se zeptat předem, jak přistupují k trans lidem. Můžeš to udělat osobně, emailem nebo telefonicky, a nemusíš hned říkat, že jsi to ty, pokud nechceš.

Pokud se ukáže, že do tanečních můžeš nastoupit jako kluk, nezaručí ti to, že se nedostaneš do situací, které budou nepříjemné. Doporučuji ti předem promyslet, o jaké situace by mohlo jít, jak bys mohl reagovat a případně o jakou pomoc a koho bys mohl požádat. Díky tomu tě pak takové situace lépe zvládneš.

Pokud se naopak ukáže, že nelze do tanečních jako kluk nastoupit, nebuď z toho zbytečně smutný. Zkus požádat o to, aby ti důvody vysvětlili. Možná bys s některými důvody mohl pro příští rok, kdy bude opět šance začít do tanečních chodit, něco udělat tak, aby přihlášení bylo možné.

Kdyby to šlo, promluv si s někým, komu věříš. Jestli máš kolem sebe někoho z rodiny, kamarádů nebo vyučujících, s kým můžeš mluvit o tom, jak se cítíš, mohli by ti pomoci zjistit, jak by to šlo zařídit. Bývá dobré mít někoho, kdo ti „kryje záda“.

Držíme ti palce a určitě jsme tu pro tebe, kdybys chtěl něco probrat. Můžeš napsat zase na Alíka nebo do poradny Sbarvouven.

Měj se dobře.
poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,

to je skvělá otázka, díky za ni.

Obecně platí, že být trans by nemělo znamenat žádná omezení ve výběru povolání. Každý člověk by měl mít možnost dělat práci, kterou má rád, pro kterou má schopnosti a která ho baví, bez ohledu na svou genderovou identitu.

V některých zemích, včetně České republiky, existují zákony, které chrání lidi před diskriminací na základě genderu nebo genderové identity, což znamená, že zaměstnavatelé by neměli nikoho omezovat jen kvůli tomu, že je trans.

Bohužel, někdy může společnost nebo lidé kolem nás mít předsudky, a proto někteří trans lidé mohou narazit na odmítání, zesměšňování, izolaci a jiné nepříjemné zkušenosti. Ale pracuje se na tom, aby bylo víc informací a porozumění, a tím i méně těchto problémů. Řada firem a organizací dnes přijímá pravidla, jejichž působením má být pracovní prostředí dostatečně podporující a respektující, a to pro různé skupiny lidí čelících znevýhodňování, jako jsou také trans lidé.

Pokud by tě zajímala tato oblast podrobněji, můžeš si přečíst informace na webu organizace Transparent: https://jsmetransparent.cz/o-translidech/vztahy-na-pracovisti/

Pokud budeš mít další otázky, můžeš nám opět napsat, a to buď na Alíka nebo do poradny Sbarvouven, kde působí i několik trans mentorů a mentorek, kteří jsou ochotni mluvit i o své osobní a pracovní zkušenosti.

Měj se dobře.
poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,

jsme rádi, že nám píšeš, když tě něco trápí.

Z tvé zprávy vyplývá, že se ti líbí jiný kluk, cítíš se k němu fyzicky přitahovaný, ale bojíš se reakce kamarádů, kdyby se něco takového dozvěděli. Chápu, že to může být nepříjemné a cítíš se nesvůj.

Jak sám píšeš, být gay není v současné společnosti již tolik odmítané. Jistě i mezi tvými kamarády bude dost takových, kteří jsou schopni to respektovat. A pokud ne, je otázkou, jak dobří lidé a dobří kamarádi to jsou. Ale vezměme to popořadě.

To, že se ti zdá atraktivní jiný chlapec, ještě nemusí nutně znamenat, že jsi a budeš gay. Jsi ve věku, kdy se sexuální a vztahové potřeby začínají probouzet a mohou se ještě rychle měnit. Důležité je, aby tomu člověk nechal volný průběh, do ničeho se netlačil a nic si nezakazoval, ale přitom se choval bezpečně k sobě i druhým. Není třeba nikam spěchat, a to ani se získávaním reálných zkušeností, ani se sdělováním okolí.

Spíše je dobré všímat si svých pocitů a toho, jak se mění, a to nejen při setkání s dotyčným klukem, ale třeba i při čtení knížek či sledování filmů s příběhy lidí, kteří řeší své dospívání. Pokud máš ve svém životě někoho, komu důvěřuješ (rodiče, sourozenec, blízký kamarád), bývá užitečné o tom, co cítíme s druhými mluvit. A tím nemyslím „oznamovat, jak to mám já“, ale opravdu mluvit o tom, co prožíváme - jak se cítíš, když vidíš kluka, který se ti líbí, v čem všem je to jiné oproti setkání s ostatními lidmi, v čem se to naopak podobá...

Ve zprávě jsi zmínil tělesný projev toho, že ti druhý kluk připadá atraktivní. To, jak zareaguje naše tělo, je sice důležité, ale ještě podstatnější je, jaké emoce prožíváme. Být gay znamená, že muž touží mít romantický, partnerský vztah s jiným mužem. A ve vztahu jde o moc víc než jen o sexuální přitažlivost a uspokojení. Především jde o to, že jsou si lidé oporou, je jim spolu dobře, jsou do sebe zamilovaní a chtějí spolu trávit čas.

Pokud po čase sledování svých pocitů zjistíš, že jsi skutečně gay (možná ale dojdeš k jinému závěru), bude následně dobré promyslet, jestli a jak to říct kamarádům a dalším důležitým lidem ve tvém životě. Můžeš pak napsat zase Alíkovi nebo do poradny Sbarvouven.cz. Rádi s tebou probereme, jakými způsoby bys to mohl sdělit. Ale k takovému sdělení je dobře, aby si člověk byl sám v sobě dostatečně jistý. Není třeba spěchat.

Měj se dobře.
poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,
je moc milé číst, že jsi šťastná a prožíváš hezký vztah. Úplně chápu Tvůj scénář v hlavě. Mnoho mladých lidí hledá cestu, jak říct rodičům, co prožívají a přejí si zveřejnit svůj vztah. Tvé obavy z nepřijetí prožívá většina lidí při coming outu v rodině. Není jediný správný návod, jak to udělat. Jako důležité vnímám, aby ses o tom také dohodla s přítelkyní. Můžete společně promyslet, jak na to.
Dobré je, pokud nevíš, jak rodiče vnímají Queer lidi, trochu si situaci zmapovat. To můžeš například udělat formou dotazů nebo upozorněním na témata v médiích, vyprávěním příběhů ze školy.
Pokud se pro coming out v rodině rozhodneš, bude to vždy na Tobě. Fajn je vědět, že můžeš, ale také nemusíš. Zkus se zabývat otázkou, komu o sobě chceš říct (rodičům společně, nejdříve jednomu z nich, sourozenci, babičce …), jakou formou (dopis/rozhovor …), kdy (víkend, večer …), v jakém prostředí (ve Tvém pokoji, na chalupě, na procházce, v kavárně …), důležité jsou okolnosti a rozpoložení rodičů, jejich nálada. Pokud se ale rozhodneš, tak do toho jdi! Jen zkus také dát prostor rodičům na přijetí situace. Pokud nic netuší, mohou být velmi zaskočeni. Pak potřebují čas vše zpracovat. Někdy rodiče v první chvíli reagují pod silným tlakem emocí, což nemusí být příjemné pro nikoho. Ale v čase se situace obvykle usadí. Pokud by pro Tebe bylo těžké sebrat odvahu jít do coming outu, požádej blízkou osobu o podporu. Nebo je tu pro Tebe poradna sbarvouven.cz, kde s námi můžeš chatovat a vše sdílet, probrat více do hloubky. Také bys mohla využít služby školní/ho psycholožky/ga, s ním si o všem promluvit.
Neznám Tvé rodiče a nevím, zda by Ti zakázali sport. Přijde mi dost nešťastné někomu zakazovat to, co je tak pro nás důležité a zdravé. Chci věřit, že zdravý rozum zvítězí nad předsudky. Drž se.

Přeji Ti úspěšné vykročení do nového školního roku.
Poradna sbarvouven.cz

ahoj z poradny Sbarvouven.cz,

děkujeme ti, že si se svěřila s tím, jak se nyní cítíš. Píšeš o tom, že si nejsi jistá, jestli nejsi bi, když se cítíš příjemně s jednou kamarádkou . Také píšeš, že máš zkušenosti s tím, že si chodila s klukem. Chci tě uklidnit a podpořit v tom, že nemusíš nic vědět hned. V 11 letech se naše sexualita vyvíjí a je naprosto v pořádku, že o tom, kdo se ti líbí přemýšlíš. Jednoduše řečeno ti to nebudu schopen ani potvrdit, ani vyvrátit. Zkus na sebe netlačit. Možná není třeba znát odpověď hned a jen zůstat u toho, že se nyní nějak cítíš. Pokud s kamarádkou Z ráda trávíš čas, můžeš ní mluvit, pokračuj v tom a pozoruj, co to pro tebe znamená.
Není třeba hned na vše najít odpověď. Právě tlak na odpovědi k otázkám, které si kladeš mohou vyvolávat přirozeně nejistotu. Důležité je, že je ti nyní s kamarádkou dobře a chceš s ní trávit čas. Není třeba dělat nějaké ukvapené kroky nebo se rozhodovat, jakou sexuální orientaci máš. Otázkou je totiž, k čemu by taková odpověď byla a co by pro tebe znamenala.
Jak píšeš a vidíš, že to podporuji - nějak se cítíš teď a to je důležité. Dělej to, co je ti příjemné a co by si sama chtěla. Potvrdím ti tvoji fantazii, že se to, co cítíš nebo jak o kamarádce přemýšlíš může změnit. Pokud se nic nezmění, dej si čas, aby si věděla, že to tak opravdu je. I k blízkým kamarádům totiž můžeme cítit velkou náklonost a pouto. Znamená to, že je nám takový člověk blízký a máme k němu důvěru.

Zopakuji základní radu, aby si nikam nespěchala a netlačila na sebe. Užívej si, že máš někoho, s kým je ti dobře. Počkej, jak se situace bude vyvíjet. Kdyby si na to, co se děje nechtěla být sama, můžeš klidně napsat k nám do poradny někomu z našeho mentorstva a tam situaci více probrat. Doufám, že tě odpověď trochu podpoří a zklidní v tom, že by si hned měla vědět odpovědi na otázky, které píšeš.

Zdravíme tě z poradny Sbarvouven.cz

Ahoj,
děkuji, že se svěřuješ naší poradně. Z Tvého dotazu je zřejmé, že jsi rozhodnutá rodičům sdělit, že jsi therianka. Kamarádka Ti navrhovala nějakou cestu, ale vždy bude jen na Tobě, jak se rozhodneš. Pokud to cítíš jinak, je dobře naslouchat sobě. Píšeš, že chceš být pravdivá, to mi zní skvěle.
Pokud se rozhodneš pro coming out, je dobré promyslet si více věcí. Vhodné je také si ověřit, jak to vlastně mají rodiče s respektem k pestrosti. Mají tušení, že jsou lidé - therian? Vždy je dobře se na coming out připravit. Můžeš si dát čas a téma přinést do hovorů s rodiči v obecné rovině.
To Ti může pomoct v rozhodnutí, zda oslovíš oba rodiče najednou nebo nejprve jednoho z nich. Můžeš jít nejdříve za tím, o kom si myslíš, že je více naslouchající.
Od klientů víme, že také dobře zvažují místo a chvíli. Je dobré zajistit si klidný prostor i dost času. Někdo volí čas večer a doma, jiný procházku o víkendu.
Také může být fajn si třeba sepsat, co všechno jim chceš o sobě říct. Sama nejlépe víš, jak rodiče reagují v náročných situacích, můžeš se připravit i na jejich první reakci, která nemusí být přijímající. V takové situaci je skvělé, že máš kamarádku, která Tě může podpořit. Možná máš někoho dalšího v rodině (např. sourozence).
Také často s klienty poradny řešíme způsob. Můžeš zvolit osobní rozhovor nebo napsat dopis. Vše má své výhody a nevýhody, zkus se zamyslet, co by Tobě a rodičům nejvíce vyhovovalo. Je důležité myslet na to, že rodiče potřebují čas situaci porozumět. Dobré je si připravit i nějaké informace, které bys mohla rodičům předat o therian lidech.
Začátek školního roku je za dveřmi, ve škole zřejmě budete mít i školního psychologa/žku, kam se můžeš také obrátit pro podporu. Samozřejmě i naše poradna je tu pro Tebe.

Drž se a užívej letní dny.
Poradna sbarvouven.cz

Ahoj z poradny Sbarvouven,

chci moc ocenit, že si se na nás obrátil a rozumím tomu, že situace je náročná. Píšeš o tom, že si nedokážeš vybrat mezi klukem a holkou. Když myslíš na jednoho, tak je ti špatně kvůli tomu druhému a máš blbý pocit.

Rád bych ti dal nějakou jasnou radu tzv. mávnutím kouzelného proutku, ale ta bohužel neexistuje. Nedokážu ti říct, koho si vybrat. Vždy bude rozhodnutí jen na tobě. Chtěl bych těl ale podpořit v tom, že si nemusíš vybírat hned a dát si čas. Jakékoli navazování vztahů chce totiž čas a můžeš zkusit poznávat jaké to je. Píšeš o tom, že s tím klukem čas netrávíš. Napadá mě tedy, jestli by si ho chtěl oslovit a taktéž ho blíže poznat. S tou holkou můžeš dál chodit ven, zjišťovat jaké to pro tebe je a co je ti příjemné. Někdy zjistit, co opravdu chceme vyžaduje čas.
Věřím tomu, že nemusíš mít žádné možné výčitky nebo negativní pocity, že o tom, kdo se ti líbí přemýšlíš. Naopak to vnímám tak, že si citlivý člověk. Neměj na sebe velké nároky a požadavky. Zkus tomu nechat volný průběh a netlačit na sebe. Může být užitečné se zastavit , nadechnout a jen poslouchat, co by si v dané chvíli chtěl - to si potom užívat. Je jen na tobě, jestli o tom jak se cítíš budeš chtít s tou holkou/klukem mluvit.

Jinak řečeno se tě snažím podpořit v tom, že je možné, že nevědět je naprosto v pořádku a neznamená to nic špatného. Doufám, že máš kolem sebe třeba někoho, kdo ti je oporou a můžeš s ním o tom, jak se cítíš mluvit. Pokud by nikdo takový nebyl a měl si pocit, že je toho na tebe moc je možné zavolat nebo napsat třeba na linku bezpečí nebo i k nám do poradny. Jak jsem psal na začátku, rozhodnutí za tebe nikdo neudělá. To co ti můžeme nabídnout je, že tě budeme poslouchat.

Držím moc palce, aby si na sebe netlačil a ujišťuju tě, že nevědět je naprosto v pořádku a normální.

Poradna Sbarouven. cz