Ahoj,
to je netradiční otázka. Co si pod členstvím představuješ? Tou zkratkou se souhrnně označují lidé s menšinovou sexuální orientací nebo identitou, není to žádné sdružení nebo tajný spolek.

Nejsnazší a většinou nejspolehlivější způsob, jak o někom zjistit, za co se považuje a co se mu líbí, je zeptat se ho. Některým lidem můžou podobné otázky vadit a mohou se tě místo odpovědi uraženě zeptat, co je ti do toho. Rozhodně to není něco, o čem by se chtěl bavit každý s každým na potkání. Ani neplatí, že kdo se o tom nechce bavit, patří do nějaké menšiny a stydí se za to. Je to zkrátka soukromá věc. Zvykni si, že se ji u spousty lidí nikdy nedozvíš.

Ani když od někoho odpověď dostaneš, nemusí být úplně pravdivá. Ale nic lepšího není. Neexistuje žádný nápadný vnější projev sexuální orientace. Prostým pozorováním toho, jak se člověk chová, můžeš získat zkreslené dojmy, protože někteří lidé se převlékají za opačné pohlaví, ale nejsou transgender, někteří žijí ve spokojeném manželství navzdory své homosexualitě, spousta lidí (ošklivých i krásných) se vymyká běžným stereotypům muže a ženy. Čistě vědecky vzato nejspíš ani neexistují ostré hranice mezi jednotlivými orientacemi, známe jen několik různých metrik a stupnic.

V otázce zmiňuješ i sebe. Ve věku 11 let můžeš mít různé pocity nejistoty o své orientaci, které nemusí nic jednoznačného znamenat. Viz odpovědi na starší dotazy na téma sexuální orientace v poradně.

Alík

Ahoj,

určitě by to šlo udělat snadněji a jinak. Předně výsledky nějakého testu z internetu vůbec nic neznamenají a už vůbec nic neříkají o Tvé sexuální orientaci. Tu, s pomocí specifických testů určují odborníci na sexuologii až po 18 roku věku. Ve Tvém věku totiž ještě není vůbec jasné, jakého sexuálního zaměření jsi. A Tvé pocity, které prožíváš mezi kluky či holkami jsou ve věku 13 let běžné a přirozené. Zatím tedy nemusíš dělat nějaké závěry a přicházet s videem se svým coming outem, bylo by to opravdu předčasné.

Co Ti ale uleví, je se svými blízkými, kterým věříš, probírat své pocity otevřeně. Pokud se bojíš, že to nezvládneš nebo u vás v rodině není sdílené běžné, pak můžeš přijít za rodiči s obecnými dotazy (nebo zajímavým článkem na uvedené téma z časopisu…), pomocí kterých také zjistíš, jaké názory na otázky sexuálního zaměření mají Tví rodiče. Je běžné se ve věku 13 let ptát na to, kdo jsem a kam jdu a je fajn s těmito zásadními otázkami nezůstávat sama. Můžeš si také psát deník, ke kterému se později můžeš vracet a porovnávat své současné pocity s těmi dřívějšími.

Pokud bys i nadále měla zmatek ve svých myšlenkách a tyto myšlenky by Ti zabíraly spoustu prostoru, který můžeš jinak věnovat běžnému fungování, pak je na místě obrátit se na odborníka, psychologa či terapeuta. Můžeš se také obrátit I na naši poradnu Modré linky, údaje o nás najdeš na www.modralinka.cz.

Přejeme Ti pohodové léto s kamarády a blízkou osobu, s kterou budeš moci své pocity probírat.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

svěřuješ se se svými zmatky a obavami ze své sexuální orientace. Rozumím Tvé nejistotě, zároveň Tě chci podpořit v tom, abys všemu dala čas a nechala volný průběh. Sama docela informovaně píšeš o tom, že prožíváš pubertu a vnímáš své pocity, nálady. Jak se bude Tvoje sexuální orientace vyvíjet, nejde říci dopředu. A nejde to ani nijak ovlivnit. To důležité je naslouchat sama sobě, tomu, co cítíš a prožíváš. A být v kontaktu s lidmi kolem sebe, bavit se s holkama i s klukama, všímat si, jak se s kým cítíš. Není nutné hned přemýšlet, jestli s někým chodit nebo nechodit. Být s někým v přátelském vztahu a vídat se s ním hodně, když je mi s ním dobře, to je to důležité. Až si budeš svou orientací jistá, i tak je pouze na Tobě, s kým budeš tuto svou stránku sdílet.

Přejeme Ti bezstarostné dny.
Modrá linka

Ahoj,
chápu, že jsou pro Tebe informace o sexuální orientaci důležité. Píšeš, že jsi bisexuál nebo možná gay a my takto přes internet nedokážeme posoudit, jak to vlastně je. Jsi v období dospívání, Tvoje tělo i psychika se teď stále vyvíjí a je možné, že se vše usadí až mnohem později a pak Ti bude jasnější, jak na tom se sexuální orientací jsi. Není kam spěchat, spíš sledovat, co se děje, co Tě přitahuje, o čem se Ti zdá apod.
V ujasnění Ti může pomoci také psycholog, pokud by Tvoje nejistota přetrvávala. Nevím také přesně, kde hledat kluka na vztah, spíše to vyplyne samo, když někoho potkáš. V dospělosti můžeš využít i nějaké seznamky, které jsou však pro dospělé. Možná najdeš nějakou skupinu na sociálních sítích apod. Je ale potřeba vždy být obezřetný a dávat si pozor, i v této oblasti je hodně tzv. „predátorů“, tedy lidí, kteří se na sociálních sítích vydávají za někoho, kým nejsou. Hodně se teď o tom mluví v souvislosti s filmem „V síti“.

Přejeme klidné léto,
Modrá linka

Ahoj,
chápu, že situace, kdy se ti kamarádi smějí, není příjemná, ale musím říci, že jako první mě napadlo, jak je možné, že to kamarádi vědí. Řekla jsi jim to? Nebo tě viděli v nějaké „intimní“ situaci s dívkou, která se ti líbí? Protože i kdyby tomu tak bylo a byla jsi skutečně lesbicky orientovaná (ve tvém věku bych byla ještě opatrná s definitivním tvrzením, protože se může jednak „pouze“ o tápání a hledání v rámci dospívání), jedná se o natolik intimní a soukromou informaci, která se rozhodně nevykládá na potkání. Zkus se tedy zamyslet nad vlastním postojem k své orientaci. Pokud o ní bez zábran a veřejně mluvíš, nebo ji ostentativně dáváš najevo, je klidně možné, že to ostatní berou jako snahu zviditelnit se a udělat se zajímavou. Proto také reagují posměchem. Jestliže na svou orientaci nebudeš upozorňovat a s jejím „zveřejněním“ počkáš až doby, kdy budeš mít za pár let opravdový partnerský vztah, věřím, že posmívání tvé kamarády za čas přestane bavit a budete mít s kamarádkou obě dvě klid.
Měj se hezky!
Bára

Ahoj z Modré linky,

věřím, že zmatek v sexuální orientaci, který prožíváš, může hodně potrápit. Je to ale opravdu tak, jak píšeš - to, jestli jsem "na holky" nebo na "kluky", se může ještě několik let vyvíjet a vývoj může vypadat tak, jak píšeš. Zkus to brát jako nynější součást svého života, něco, co k němu patří (jako třeba bouřky k letnímu období) a najdi i oblasti života, ve kterých jsi si jistá a přinášejí Ti uklidnění. Mohou to být zájmy, koníčky, sport, příroda, domácí mazlíčci - něco úplně podle Tebe.

Máš pravdu, že někdy pomůže, když člověk sdělí to, co prožívá. Nemusí to být jen Alík, můžeš vyhledat i psychologa, například školního, který by Ti mohl pomoci s tím, co řešíš.

Přejeme klidné a pěkné dny,

Modrá linka

Ahoj,

vnímám, že Ti na vztahu s rodiči záleží a umím si představit, že Tě trápí, když to teď mezi vámi nefunguje nejlépe. Myslím, že by bylo prospěšné si s rodiči v klidu sednout a navzájem si povědět, co byste od sebe ve vzájemném vztahu potřebovali. To je někdy ale docela nesnadné, možná bys proto mohla navrhnout rodičům, aby vám se vzájemným vztahem pomohl psycholog, například z rodinné poradny. Společně byste tak mohli budovat to, co se teď mezi vámi boří. Pomoci by podobným způsobem mohl například i školní psycholog.

Říkám si, že možná rodičům vadí, že zároveň chodíš s klukem i holkou a že to není fér vůči oběma, pokud o sobě navzájem nevědí a nejsou s tím v pohodě. Nevím o tom nic víc, spíše o tom uvažuju, jak to je. Určitě je to podnět k zamyšlení, nebo možnost rodičům celou situaci více vysvětlit a dovolit jim tak lépe pochopit, co se děje.

Rozumím tomu, že se můžeš cítit být bisexuál/polysexuál, ale je Ti 14 let a Tvoje sexualita se může dále vyvíjet a měnit se. Možná i o tom můžeš mluvit s psychologem, zůstávat vůči této otázce otevření a ujasňovat si, jak to vlastně máš.

Přejeme pěkné dny,

Modrá linka

Ahoj,

věřím, že může být náročné, cítit se jako kluk v holčičím těle a celkově objevovat a ujasňovat si svoji sexualitu. Chápu, že to může přinášet hodně nepříjemné pocity - o to víc, když vnímáš, že v rodičích nemáš takovou oporu, jakou bys potřebovala. Umím si představit, že i pro ně může být těžké zorientovat se v tom, co se Tobě děje, co prožíváš. Je možné, že se Tvoje pocity ohledně vlastní sexuální identity budou časem ještě vyvíjet a měnit.
Je moc fajn, že pro sebe hledáš podporu - někoho, komu by ses mohla svěřit, to je důležité u každého trápení. Pokud se nejde svěřit rodičům, napadá mě i někdo další z rodiny anebo třeba školní psycholog, pokud ho na škole máte. Stejně se můžeš ozvat nám na Modrou linku - na chatu, telefonu anebo Skypu, kde bychom měli možnost všechno probrat podrobněji. Kontakty najdeš na našich webových stránkách www.modralinka.cz. Obrátit se můžeš taky na Linku bezpečí, která funguje nonstop 116 111.

Zdraví

Modrá linka

Ahoj Ájo,
trápíš se a máš deprese z obavy nepřijetí Tvé bisexuální orientace rodiči – píšeš, že mamka na To reagovala docela bouřlivě a Ty máš strach, co až se to dozví táta.
Napadá mě, že otázky spojené se sexualitou a sexuální orientací jsou ve věku dospívání naprosto přirozené a opravdu někdy dokážou zmást a potrápit. Oceňuji, že otevřeně mluvíš s mamkou i o citlivých věcech, věřím, že to není jednoduché. Je v pořádku tohle téma otvírat s blízkými i dále, možná je ale dobré mít na paměti i to, že Tvá orientace se ještě stále vyvíjí a nynější bi orientace nemusí být konečná. Samozřejmě, můžeš to zkonzultovat i s odborníkem – psychologem. Možná jej máte na škole nebo můžeš zavolat na linku důvěry.

Ze zkušeností těch, kteří svým blízkým sdělili, že mají sexuální orientaci odlišnou od většinové, víme, že to mnohdy ze začátku není lehké, ale postupem času se situace většinou uklidňuje. Pro rodinu to může být z počátku šok a je pak často právě otázkou času, kdy tento fakt přijmou.

Přejeme co nejhezčí dny,
Modrá linka

Ahoj Kláro,
píšeš o tom, že jsi zjistila, že jsi lesbicky orientovaná a ptáš se, jak to říct rodičům. Bojíš se jejich reakce, začala jsi se kvůli tomu i sebepoškozovat.

Ve Tvém textu čtu, že jsi zjistila, že „tohle by mohl být můj problém". Říkám si, že to nemusí být „problém“, který máš, ale Tvoje cesta. Samozřejmě nezáleží jen na Tobě, jestli to bude problém, ale i na okolí, jak píšeš. A taky je potřeba říci, že se v Tvém věku mohou věci ještě měnit, sexuální vývoj ještě není ukončen.

Věřím, že jsi nyní napjatá a nevíš, jak to rodičům říct a jak budou reagovat. Mrzí mě, že si kvůli tomu ubližuješ, asi se opravdu obáváš reakce rodičů. Myslím si, že je v každém případě dobré počkat na vhodnou chvíli, kdy spolu budete všichni v dobré náladě a budeš od nich cítit zájem a důvěrný kontakt. Poté jim můžeš zkusit naznačit, co prožíváš, zrovna tak hezky, jak jsi to napsala Alíkovi. Možná už si sami něčeho všimli a pomůže jim to pochopit. Pokud máš k některému z rodičů blíže, mohlo by pomoci začít u něj nebo u jiného příbuzného, se kterým máš dobrý vztah. Docela hodně rodičů má nejprve bouřlivé reakce, s tím je třeba počítat, a říci si pak o podporu u kamarádek a dalších chápajících lidí. Blízkým je potřeba dopřát čas k přijetí situace, zvláště tehdy, když je pro ně lesbicko-gay orientace problémem. Poté bych tě podpořila, abys na to nezůstávala sama - zkus se svěřit třeba školnímu psychologovi nebo se neváhej ozvat na linku důvěry.

Kláro, také bych ti ráda pověděla, že ubližování sobě samé nic neřeší, reálně přidává jen více problémů. Dokud je čas, zkoušej pro uvolnění pocitů s tím vším spojených využívat jiné, zdravé způsoby. Může jít třeba o sport, malování, vypsání se do deníku nebo rozmluvu s někým blízkým. I my jsme ti nadále k dispozici. Kontakty na nás najdeš na www.modralinka.cz.

Držíme palce,
Modrá linka

Ahoj,

věřím, že se teď trápíš ohledně vztahů a lásky a přemýšlíš, co dělat. Navíc se k tomu musíš vypořádat i s názory rodiny (mamky).
K Tvému prvnímu problému – nepokládáš nám konkrétní otázku, proto napíšu spíše pár svých postřehů, co mě k tomu napadá. Lidé se mohou hodně lišit ve své sexuální orientaci. Někomu se líbí opravdu jen stejné anebo opačné pohlaví, někdo může být bisexuální, to znamená, že se mu mohou líbit některé holky i kluci. Ve Tvém věku to ještě nemusí být úplně definitivní. Dospívání je čas vyvíjení, poznávání a ujasňování, co a kdo se nám líbí a co ne. Je tedy pravděpodobné, že postupně, s novými zkušenostmi, budeš mít jasněji v otázkách ohledně svojí sexuální orientace. Můžeš si o tom s mamkou zkusit znovu upřímně promluvit, případně jí i ukázat zprávu, kterou jsi nám napsala, když budeš chtít. Kdybys to celé chtěla probrat podrobněji než takto po emailu, můžeš se nám také ozvat na Modrou linku, na chatu, telefonu anebo Skypu. Kontakty najdeš na našich webových stránkách www.modralinka.cz.
Co se týče druhého problému, o kterém píšeš – mrzí mě, že Tě Tvoje bývalá holka pomlouvala. Věřím, že je to pro Tebe nepříjemné, trápí Tě to a nemusí být lehké odpustit. To, jak se k nám druzí lidé chovají, často bohužel neovlivníme –a není to naše chyba. Záleží na Tobě, co bys kolem toho pro sebe potřebovala udělat, aby Tě to přestalo trápit anebo alespoň trápilo o něco méně. Chtěla bys sis o tom s tou holkou promluvit? Říct jí, že Tě to trápí? Nebo to nechat být a nějakou dobu počkat, až třeba odpuštění přijde samo od sebe (což se někdy taky může stát)?

Držíme palce,

Modrá linka

Ahoj,
rychlá odpověď je, že určitě ano. Ale zamyslel bych se nad tím, zda je taková odpověď potřeba.

Příroda většinou nemá ráda úplně jednoduché a ostré hranice a na komplikovanější otázky nabízí zpravidla velmi pestrou škálu odpovědí se spoustou odboček a kuriozních výjimek. Každý člověk je jiný. Sexuální pud je složitý mechanismus, který je propletený skrz naskrz naší psychologií a fyziologií, a ve všech svých vlastnostech a projevech může být nesmírně rozmanitý.

Lidé si pro snazší orientaci ve společenských záležitostech vytvořili škatulky, které reprezentují více rozšířené skupiny, ale rozhodně to není tak, že by ve tvém těle existovala neviditelná páčka přepnutá na jednu z hodnot heterosexuál / homosexuál. Už v polovině dvacátého století vznikla třeba Kinseyho škála, která rozlišovala i pět dalších stupňů mezi stoprocentní heterosexualitou a stoprocentní homosexualitou. Pozdější výzkumníci zaváděli i složitější kategorizaci podle čisté sexuální přitažlivosti, podle sexuálních fantazií a podle společenské nebo emocionální přitažlivosti opačného či stejného pohlaví. Existují úplně všechny možné kombinace…

Škatulky hetero/homo jsou tedy jen velmi hrubé členění. I když je někdo heterosexuál, tak to neznamená, že ho přitahují všichni lidé opačného pohlaví – většinou člověk ví i nějaké další vlastnosti, které u svého potenciálního partnera vyhledává (a pro bisexuály budou ty jiné vlastnosti nejspíš i důležitější). Lidi by šlo členit třeba i na modro-oko-sexuály a hnědo-oko-sexuály, nebo třeba na blondosexuály a brunetosexuály a zrzavosexuály, nebo na humorosexuály a vážnosexuály … ale nebylo by to většinou moc praktické.

Pokud chce někomu kamarád (nebo seznamka) dohodit nějaké rande, je pohlaví základní vlastnost, podle které vybírá. Také z čistě biologického pohledu: pokud chce člověk založit rodinu a zplodit vlastního potomka, tak potřebuje heterosexuální vztah. Proto se otázka sexuální orientace řeší více než jiné parametry. Ale jinak tato škatulka vlastně nijak zvlášť důležitá není. Pokud tě přitahuje něco nezvyklého (a není to nezákonné), tak… budiž, je to čistě tvoje věc. Co se ti líbí, to se ti líbí.

Z hlediska vlastní identity nepotřebuješ žádnou zjednodušující nálepku, protože víš nejspíš přesně, co chceš. Z hlediska ostatních… je jen na tobě, co přesně jim řekneš, a jestli potřebují vědět intimní detaily o tvé sexuální preferenci. Nejspíš nepotřebují.

Alík

Ahoj z Modré linky,

Tvůj dotaz mi přijde naprosto v pořádku. Nejprve Tě chci podpořit v tom, že prohlídky se nemusíš bát, ačkoli máš dojem, že Tvůj stydký pysk vypadá jinak. Naše tělo není symetrické, i když se to tak někdy může zdát, i přesto, že bychom si to mnohdy přáli. A každé tělo je jiné. Gynekolog/žka je zvyklý/á na to, že vídá mnoho žen, různých velikostí i tvarů, a je to také v pořádku.

Pokud jde o prášky, rozumím tomu, že je nechceš brát, když k tomu není důvod. Potom bych Tě ráda povzbudila, abys o tom s mámou otevřeně mluvila. Jestli chceš s mamkou mluvit i o tom, že Tě kluci nepřitahují a může tedy být klidná, pokud jde o riziko otěhotnění, to si samozřejmě můžeš zvážit. Jestliže ještě nejsi připravená to mamce říct, není to nutné. Můžeš ji prostě ujistit, že ještě pohlavní styk opravdu neplánuješ. Na druhou stranu to může být příležitost se mámě svěřit se svými myšlenkami, pocity. A to bez ohledu na to, zda se v průběhu dospívání Tvoje orientace ještě bude vyvíjet nebo již je ustálená. Pokud by to pro tebe bylo snazší, můžeš jí klidně ukázat i naši komunikaci. Zda se mámě svěříš, to je rozhodnutí, v němž bys měla vyjít vstříc sama sobě, tomu, jak se cítíš, jestli už jsi připravená.

Přejeme Ti bezstarostné dny.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

ptáš se nás, zda jsi bisexuální, když miluješ jednu holku. Bisexuál je člověk, kterého sexuálně přitahují jak holky, ženy, tak kluci, muži. Může se stát, že i heterosexuální člověk (tedy ten, koho přitahuje opačné pohlaví) má velmi blízký vztah k někomu stejného pohlaví a nemusí to znamenat přímo bisexualitu. To důležité však je, že lidská sexualita se vyvíjí a v čase dospívání není zdaleka ještě vyhraněna. Naopak, mladí lidé často tápou, mnohdy zažívají první milostná vzplanutí a první zkušenosti právě s lidmi stejného pohlaví, což ještě o ničem nemusí vypovídat.

Ke Tvé druhé otázce, jak se píše ve Wikipedii: „Tomboy je dívka, která vykazuje vlastnosti většinou připisované klukům, včetně toho, že nosí typické klučičí oblečení anebo se zabývají aktivitami, které jsou většinou klučičí doménou.“ Tedy krátce řečeno jde o dívku „chlapeckého“ typu.

Hezké dny Ti přeje
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

pokud jde o vztahy, cítíme se často nejistí, to je přirozené. Nedokážeme Ti říct, zda si kamarádka dělá srandu nebo to myslí vážně. To můžeš zjistit při kontaktu s ní. Pokud si vzájemně rozumíte, pravděpodobně spolu budete přirozeně chtít trávit více času a budete se tak více a více poznávat. Můžeš jí dávat najevo, že je Ti s ní dobře nejprve v obecné rovině, a více poznáš z jejích reakcí. Druhou možností je to prostě risknout a svěřit se jí s tím, co k ní cítíš. Tím však samozřejmě podstoupíš to riziko, že Tě může odmítnout. I to ke vztahům patří.

Přejeme Ti hezké dny
Modrá linka