Ahoj,

jsem ráda, že píšeš. Je mi líto, že se potýkáš s psychickými problémy. Je moc důležité, že je chceš řešit a že dokonce hledáš odbornou pomoc.

Píšeš, že jsi objednaný k MUDr. Fifkové. Její specializace se týká sexuálních témat a trans identit. Určitě jí ale bude zajímat i to, jak se celkově cítíš a jaká témata ve svém životě řešíš. Pravděpodobně však nebude možné, abys s ní měl sezení pravidelně a v kratších intervalech. Jistě se s ní ale můžeš poradit o doporučení, za kým případně dál zajít. Psychologických a terapeutických zaměření je celá řada a záleží na tom, jaké potíže pociťuješ.

Ptáš se, zda návštěva MUDr. Fifkové, když je ti 13. let, není příliš brzy či zbytečná. Na to nemůžu takto odpovědět - záleží na tvých pocitech, které bys v souvislosti s tvojí genderovou identitou, potřeboval a měl řešit. Pokud pociťuješ mezi svým tělem a tím, jak se prožíváš, rozpor či pochybnosti nebo pokud se již přímo identifikuješ jako trans a rád bys v tomto směru udělal nějaké praktické kroky, pak je návštěva jistě na místě.

Držíme ti palce.
Poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,

je fajn, že píšeš. Chápu, co tě trápí. Nerozumíš tomu, proč jsi se zamilovala do kluka, když jsi si dosud myslela, že se ti líbí jen holky. A dále si nejsi jistá, zda můžeš a jakým způsobem své city projevit. Vezmeme to postupně.

Lidské city jsou složité. Stává se, že někdo, kdo nás nezajímal, se nám posléze začíná zdát atraktivní, a naopak. Stává se také, že i když nás zatím přitahovali lidé určitého typu (např. jen dívky, nebo jen tmavovlasí sportovní chlapci), najednou se nám líbí někdo odlišný. Je to normální. Lidé se vyvíjejí - a jejich city rovněž.

Zamilovanost a láska jsou poměrně složité city, jejichž prožívání se mění spolu s tím, jak stárneme a zrajeme. Na přechodu mezi dětsvím a dospíváním, kde se právě ty nyní nacházíš, se toho děje mnoho - naše myšlení se stává složitější, rozšiřují se naše obzory, jsme samostanější, mění se naše tělo, pociťujeme nové druhy potřeb... To vše obvykle vede k tomu, že se mění i to, kdo se nám líbí a jak to prožíváme. Taková změna není nic neobvyklého ani špatného. Možná tě ještě nějaká další taková změna čeká. Je dobře si toho všímat a přemýšlet o tom, ale není třeba z toho dělat velké závěry.

Tvoje druhá otázka se týká toho, co máš se svými pocity dělat - máš je klukovi, který se ti líbí sdělit, nebo ne? Záleží asi na tom, co si představuješ, že se poté, co bys mu to řekla, stane. Pokud chceš, aby se váš vztah změnil, vídali jste se a třeba spolu i začali chodit, měla bys mu své city projevit. Někdy ale vztah tak daleko jít nemusí. A když si představíme, že by se vztah takto posunul, může nás to až děsit. V tom případě je lepší vztah ponechat tak, jak je, nebo rozvíjet jen jako kamarádský. Můžete být kamarády, ale přitom mu nemusíš o své zamilovanosti říkat. Záleží tedy na tvých očekáváních.

Doporučuji, abys v rámci toho také zvážila, že se jedná o kluka, který se líbí tvé kamarádce. Necítila by se tvoje kamarádka zrazená? Neztratila bys jí?

Pokud se rozhodneš své city projevit, je dobře to udělat opatrně - zvolit si klidnou situaci, kdy u toho nikdo jiný nebude, případně napsat vzkaz. Spíš než přímé vyznání, které může druhé lidi nepříjemně zaskočit, bývá lepší jen ukázat zájem (třeba nabídkou společného setkání, abyste se mohli pobavit o věcech, které vás zajímají) a ponechat další kroky na druhém člověku. Není třeba nikam spěchat.

Držíme ti palce.
poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,
děkujeme za důvěru, že se na nás obracíš. Je naprosto přirozené, že chceš svému okolí sdělit, jak se vnímáš, stejně tak i to, že cítíš obavy. Věřím, že dva měsíce se mohou zdát jako dlouhá doba a touha se vyoutovat může být silná. Přece jen je dobré se na coming out připravit a nespěchat na něj, protože je možné, že se během něj budeš potřebovat obhajovat nebo okolí vše vysvětlovat. Což je mnohem snazší, když jsi se svou identitou vnitřně sžitý, cítíš ji jako trvalou a máš v ní jistotu.
Co se týče samotného coming outu, není jediný správný způsob, jak ho provést. Pro mnohé lidi je příjemnější to nejprve říct těm, u nichž cítí největší pravděpodobnost, že je přijmou v klidu. To dodá síly pro další, potenciálně náročnější coming outy. Pokud máš velký strach, je jistě možnost svěřit se třeba skrze vzkaz, nebo si připravit půdu větou jako: „Potřeboval*a bych si s tebou o něčem promluvit, máš teď čas?“ a podobně. V každém případě je nápomocné si připravit odpovědi na rozličné reakce a otázky, promyslet si různé scénáře. Podstatné je také vědět, co přesně chceš ostatním sdělit, jaké změny momentálně Tvůj coming out pro ostatní znamená, jakým rodem a jménem chceš, aby Tě oslovovali, případně další Tvé potřeby.
Mohu Ti také nabídnout možnost připravit se na coming out společně v naší poradně, kde budeš mít prostor doptat se na cokoliv Tě bude napadat, ujasnit si s mentorem způsob, který si zvolíš. Popovídat si o tom, co cítíš. Jsme tu pro Tebe.

Držím palce.
Poradna Sbarvouven.cz

Ahoj z poradny Sbarvouven,

děkuju ti moc za důvěru. Moc mě mrzí, že si zažila takovou reakci a rozhodně není v pořádku. Není v pořádku, že se někdo posmívá nebo nadává kvůli čemukoli, to samé i kvůli sexuální orientaci. Stejně tak není v pořádku, pokud si to spolužáci natočili a zveřejnili. Jde o chování, které se rozhodně nemá dít a máš právo na své soukromí. Chci napsat, že si nic špatně neudělala a neměla by si čelit takovému posmívání nebo jakýmkoli narážkám. Je někdo v okolí, s kým by se dala situace řešit (nejlépe někdo dospělý, který by ti mohl v této situaci pomoci). Napadá mě někdo ze školy, kdo by mohl celé situaci udělat přítrž nebo někdo v rodině, komu by si se mohla svěřit a vymyslet s ním, co dál.
Pokud by se situace neuklidila, máš právo na to, aby škola nějak zakročila a situaci řešila. Důležité je, aby si se cítila v bezpečí a mohla si dělat vše, co tě baví. Rozumím tomu, že tě nebaví, když si na tebe všichni ukazují a nemusíš si to nechat líbit. Každý má právo na to, aby byl chráněn - od toho je tu škola a určití lidé v ní. Možná máte školního psychologa nebo výchovného poradce, na kterého by se dalo obrátit. To, že si měla takovou špatnou zkušenost neznamená, že jsou takoví všichni. Doufám, že máš také ve svém okolí lidi, se kterými se můžeš přátelit a dávají ti podporu. Pokud by si chtěla o tom, co se děje mluvit víc nebo třeba vymyslet možnosti, co s tím konkrétněji, je možné se obrátit například na linku bezpečí, která je anonymní a zdarma. Linka bezpečí má také svůj chat, pokud by ti to bylo příjemnější.
Držím moc palce, aby se situace zklidnila a nemusela si čelit žádným narážkám.

Poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,

je prima, že opět píšeš. Je skvělé, že se tvoje pocity začínají zlepšovat. Snad to tak bude pokračovat.

Tvoje otázka se týká toho, jak spolu souvisí genderová identita a sexuální orientace. Odpověď zní, že se jedná o dvě nezávislé věci. Genderová identita se týká toho, zda se lidé cítí ženou, či mužem. Sexuální orientace se týká toho, zda je přitahují ženy, nebo muži. Kombinace přitom mohou být různé. Transgender osoby mohou být přitahováni lidmi stejného pohlaví, jako je jejich genderová identita. Tedy transmuž, kterého přitahují muži, je gay.

Píšeš, že se obáváš reakcí rodičů. To je pochopitelné. Je dobře, pokud chceš být k rodičům otevřený a chceš s nimi své pocity sdílet. Tvoje pocity ohledně tvé identity i sexuální orientace se ale ještě mohou vyvíjet. Je důležité, abys sledoval, jak se cítíš a zda jsou tvé pocity stabilní. A současně byl k sobě upřímný, pokud ucítíš nějakou změnu. Někdy nás může svazovat, když jsme vše o našich niterných pocitech řekli lidem kolem příliš brzy. Jinými slovy, všechno má svůj čas a není kam spěchat. Rodiče potřebují také prostor, aby se s informacemi postupně vyrovnali.

Druhé téma, které jsi otevřel, se týká obavy, že kamarád, do kterého jsi se zamiloval, nebude tvé city opětovat. To je samozřejmě vždy riziko. Ale nedozvíš se to, dokud mu své city nevyjevíš. Někdy je však dobré kamarádství tím, co potřebujeme více. Zvaž si tedy, zda ti vztah, který máte nyní, nepostačuje. Pokud se rozhodneš mu o svých citech říct, doporučuji promyslet místo, čas a způsob. Je to informace, která ho může zaskočit a z překvapení může reagovat tak, že se tě to dotkne. Můžeš také zvážit, že mu napíšeš dopis.

Každý člověk potřebuje čas a prostor, aby pochopil, kým je a kdo ho přitahuje. Také naše okolí potřebuje čas, aby informace o nás vstřebalo. Jsi na cestě a nemusíš v ničem spěchat. Užívej si, že se věci v tvém životě začínají jevit pozitivněji.

Až budeš chtít, zase napiš - buď do Alíka, nebo do poradny Sbarvouven. Budeme rádi.

Zdravíme tě,
Sbarvouven.cz

Ahoj,
děkuji za otevřenost ve Tvém dotazu. Píšeš o svých citech ke spolužačce, které prožíváš již delší dobu. Vnímám to jako již časem prověřené. Chápu, že se se svým citem chceš dotyčné svěřit a je to pro Tebe důležité. Pokud ses takto rozhodla, je dobré zkusit zajistit si soukromí. Pokud to není snadné, napadá mě, že o soukromou schůzku ji můžeš požádat přímo. Nějaký moment se ve škole jistě najde, třeba na chodbě, před školou. Také si o setkání můžeš napsat a nerozepisovat víc. Pokud Ti vyhoví, už to může něco napovídat.

Přijde mi dobré, že zvažuješ, zda chceš vztah či ne. Píšeš i o obavách, že se s Tebou přestane bavit. To se může stát. Je dobré si říct, co by pro Tebe odmítnutí znamenalo. Připravit si plán, co bys mohla pro sebe udělat, abys odmítnutí zvládla lépe. Stejně tak ale setkání může dopadnout dobře. To Ti nikdo nedokáže říct dopředu. Ale můžeš se v rámci společných setkání doptávat obecně, zavádět řeč na vztahy, tak zjistit více informací, které Ti mohou být užitečné.

Ačkoliv píšeš, že jí nechceš o svých citech napsat, protože Ti to přijde trapné, tak to můžeš mít stále v záloze. Pro spoustu lidí je to bezpečný způsob, jak předejít nepříjemnému osobnímu kontaktu při odmítnutí. Rozhodnutí je na Tobě. Někdy pomáhá si věty, které bys kamarádce chtěla říct, připravit, třeba i napsat. Každý jsme jiný, někdo je extrovert a dovede být spontánní, jiný potřebuje díky introvertní povaze více načasování a přípravu.
Přijde mi dobře, že máš také nejlepší kamarádku. Ta Ti může být oporou. Přátelé jsou důležití.
Měj se hezky.
Poradna sbarvouven.cz

Ahoj z poradny Sbarvouven.cz,

moc ti děkuji za tvůj dotaz i za popis toho, jak celou situaci prožíváš a jaké myšlenky tě napadají. Rozumím tomu, že tě to trápí a určitě nejde o žádnou jednoduchou věc. Chtěl bych tě hodně podpořit v tom, že na sebe nemusíš spěchat. Je možné, že si ještě na cestě k nějakému uvědomění a je také možné, že tím uvědoměním bude, že se nechceš přesně identifikovat. Variabilita a nejednoznačnost totiž může být také v pořádku. Důležité je, aby výsledkem bylo to, co sám/sama chceš a bude to odpovídat tvým představám a přáním.
Je důležité myslet na sebe a dělat to, co ti přijde pro sebe důležité. Dělat věci a nosit oblečení, ve kterém se cítíš bezpečně a pohodlně. Je to totiž o tobě a o tvém právu, cítit se dobře. Moc bych ti přál, aby byl v okolí někdo, s kým můžeš o těchto věcech mluvit a třeba se mu i svěřit, co prožíváš. Někdy to nemusí být jednoduché. Napadá mě proto, že pokud by byla taková chuť s někým o tomto tématu mluvit, svěřit se s pocity a hledat nějaké možnosti, co dál, můžeš se klidně obrátit na naši poradnu Sbarvouven.cz. Pracují zde lidé, kteří mají mnoho různých životních příběhů. Na hlavní stránce najdeš jejich popis a můžeš si vybrat, zda by nebyl někdo, s kým by bylo fajn si psát. Naše poradna je anonymní a zdarma. Nemusíš říkat nic, co nechceš.
Rozumím tomu, že by bylo nejlepší mít jasno. Je možné, že to v tuhle chvíli ještě nejde a si jen na cestě, ve které se budeš chvíli hledat a přicházet na to, co je bezpečné a pro tebe osobně důležité. Pokud ti dělá dobře nosit sportovní podprsenky, dělej to. Pokud je pro tebe důležité vzít si sukni nebo kalhoty, rozhodni se podle sebe. Nezapomeň, že nikdo nemusí být na své trápení sám. Držím moc palce.

poradna Sbarouven.cz

Ahoj,
děkuji za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Někteří mladí lidé ve Tvém věku zažívají podobné chvíle. Píšeš o sexualitě a přitažlivosti ke kamarádce. Ptáš se, že nevíš, jak to kamarádce říct. Píšeš ale také o strachu z nepřijetí rodinou, spolužáky.
Pro mě je důležité Ti napsat, že si dovedu představit, jak pro Tebe může být to vše náročné. Dokonce zmiňuješ, že bys raději nežila. Pokud máš myšlenky na ukončení života, je nutné říct si o pomoc. Zasloužíš si podporu a prostor pro svěření se se svou situací. Doporučuji Ti obrátit se na krizovou službu Linky bezpečí 116 111, kde jsou non-stop a služba je anonymní, bezplatná, také můžeš využít chat. Na LB se Ti dostane prostor, kde se můžeš svěřit a vše probrat. Pokus se pro sebe vyhledat podporu někoho blízkého nebo odborníka (např.: školního psychologa).
Ač se Ti může zdát Tvá situace nyní neúnosná, vždy existují nějaké možnosti, jak situaci zvládnout. To vše můžeš také probrat v poradně Sbarvouven.cz. Zasloužíš si podporu a prostor pro sdílení. Pokud tomu dobře rozumím, doufáš, že se Tvá sexuální orientace, se kterou se rodíme a nevybíráme si ji, změní. Pokud ještě váháš, tak je dobré naslouchat sobě a neuspěchat svá rozhodnutí.
Pokud se rozhodneš zveřejnit svou orientaci, je dobré se na coming out připravit a promyslet ho. Nemusíš na to být sama. V poradně naši mentoři často provází klienty náročným obdobím coming outu, sami ho prožili. Jestli se chceš svěřit kamarádce se svými city, nejdříve bych doporučovala zjistit, jak to má ona. Zkusit se pobavit na téma vztahů. Zjistíš, jak by mohla reagovat. Pak se podle toho dál rozhodneš. Stejně tak je dobré přichystat si prostor i v rodině, ve třídě. Zjistit si, kdo by Ti mohl být oporou. Můžeš se setkat s nepochopením, ale také s porozuměním a respektem.

Jsme tu pro Tebe.
Poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,
určitě se může stát, a není to nic neobvyklého, že máš na někoho „crush“ a v danou chvíli si to neuvědomuješ. Stává se to zejména, když člověku jeho „crush“ připadá nemístný a nedokáže si ho proto připustit.
Je skvělé, že ti kniha, kterou zmiňuješ, pomohla změnit názor.
Pro cis lidi může být objevení vlastní rodové identity těžko představitelné, protože se těmito otázkami obvykle nemají potřebu zabývat. Trans* lidé často zažívají situace, kdy je jejich identita okolím zpochybňována nebo špatně přisouzena a v nich si mohou uvědomit, že to, jak na ně nahlíží ostatní, jim nepřipadá správné, protože se to neshoduje s jejich vlastním pohledem na sebe. Abych Ti podobnou situaci mohla přiblížit, zkus si třeba představit, že Tě někdo stále nutí nosit holčičí oblečení a říkají Ti dívčím jménem, pravděpodobně by Ti to nebylo příjemné, možná ani dlouhodobě snesitelné a uvědomoval by sis, že se Ti to nelíbí, že okolí po Tobě chce něco, co sám nechceš.

Měj se hezky.
Poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,

zdravíme tě z poradny Sbarvouven. cz. Tvůj dotaz je důležitý. Jsme rádi, že jsi se na nás obrátila.

Píšeš, že je ti blízké chování, aktivity, oblečení a barvy, které jsou spojovány s chlapci. Rozumím, že to může vyvolávat konflikty s okolím, třeba s tvojí mamkou. To je pro tebe určitě nepříjemné.

Jsi hodně mladá a tvoje pocity se ještě můžou vyvíjet. Je důležíté, abys je sledovala, snažila se je dobře poznat a porozuměla důvodům, proč takové pocity máš. Díky tomu pak můžeš ve správný čas udělat rozhodnutí.

Je totiž rozdíl v tom, pokud je člověk transgender osoba, nebo pokud jsou mu nepříjemné úzce vymezené genderové role (tedy chování očekávané od žen či od mužů).

Trans lidé prožívají sami sebe jako osoby opačného pohlaví, než jaké jim bylo připsáno při narození. Touží proto změnit své tělo, aby jejich genderová identita s ním byla více v souladu.

Někteří lidé ale nemají takové pocity vůči vlastnímu tělu. Prožívají se jako ženy nebo muži, ve shodě s jejich biologickým pohlavím. Ale přesto se projevují jako méně typické ženy nebo méně typičtí muži. Je spousta žen, které nerady nosí sukně, preferují krátké vlasy, nechtějí se líčit, zajímají se o techniku atd. A je spousta mužů, kteří o sebe rádi pečují, nezajímá je fotbal či hokej, nemluví vulgárně atd. Vymykají se úzkým genderovým škatulkám, ale na tom není nic špatného. Genderové role jsou jen zvyklostí a kdybychom žili v jiné době a v jiné zemi, očekávali bychom od žen a od mužů odlišné chování.

Například růžová barva je u nás spojována s dívkami. Ale v některých společnostech je to naopak barva vhodná pro chlapce. Barva samotná nemá žádnou vazbu na gender či pohlaví. To, že jí bereme jako barvu "holčičí", je jen kulturním zvykem. Totéž platí také o zájmech, sportech, pracovních oborech…

Pokud nám úzké genderové škatulky nevyhovují, nemusíme se do nich nechat zavřít. Je spousta různých způsobů, jakými se mohou projevovat ženy, a spousta různých způsobů, jakými se mohou projevovat muži. Každý člověk je jiný - a mezi ženami je spousta rozdílů (stejně tak i mezi muži).

Máš určitě ještě čas tyhle věci v sobě prozkoumávat. S mamkou se můžeš zkusit bavit třeba o tom, proč by "správná holčička" měla nosit růžové šaty - proč nejsou stejně dobré modré džíny. Možná se ukáže, že proti džínám nic nemá.

Přejeme ti hodně odvahy na cestě sebepoznávání. :)
Měj se dobře,
Sbarvouven.cz

Ahoj z poradny Sbarvouven,

děkuji ti moc za dotaz a tvoji odvahu napsat takto otevřeně. Vůbec se nemusíš cítit trapně, naopak je to moc fajn, že si se rozhodl napsat a znovu ti za to děkuju. Když čtu tvůj dotaz, vidím, že se ptáš na hodně věcí - mluvíš o tom, jak se cítíš, o svojí sexualitě a ptáš se, jak se vyoutovat před ostatními. Říkám si, že toho musí být na jednoho člověka hodně a rozumím tomu, že se necítíš dobře. Chápu taky, že ti sebepoškozování může přinášet úlevu - lidé, kteří se sebepoškozují často mluví o tom, že jim to umožní něco pořádně cítit (něco konkrétního a jasného - bolest totiž jasná je), když se pořádně nedokážou vyznat ve svých emocích. Možná je to něco, co také zažíváš, jelikož mluvíš o těžkých věcech, které prožíváš.
Zároveň musím říct, že vnímám sebepoškozování jako něco nebezpečného a něco, co bohužel nevyřeší nic z toho, co by sis přál. Je to jen dočasný únik, díky němuž ale nezmizí trápení ani pocity, které popisuješ. Existují proto možnosti, jak se situací pracovat jinak, aby sis nemusel ubližovat. V první fázi je dobré hledat možnosti, co by ti v dané chvíli, kdy si chceš ublížit mohlo pomoct. Na co jiného zaměřit pozornost a odvést jí, jak jinak energii přesměrovat. Každému pomáhá něco jiného (jít ven, zapnout si hudbu, zatancovat si). Hodně pomoci může také mluvit s nějakým odborníkem o tom, co tě v životě trápí a hledat s ním možnosti, jak se cítit lépe. Napadá mě jako možnost zkusit mluvit se svými rodiči o tom, že by si chtěl nějakého odborníka navštívit. Důležité je, aby si ty sám chtěl něco se situací dělat.
Píšeš o tom, že se cítíš jako kluk a udělal si k tomu docela dost kroků.. Mrzí mě reakce tvojí mámy, která nebyla úplně podpůrná. Jediné v čem má trochu tvoje máma pravdu (ale opravdu jen trochu), že nemusíš udělat rozhodnutí hned. Neznamená to ale, že by si se měl cítit jinak nebo, že by to znamenalo, že by tvoje máma měla právo říkat ti, kdo máš být. Důležité je, aby si měl dost času poznávat, co by sis přál a jak se cítíš. Do ničeho se netlač a nenech se do ničeho tlačit ani okolím. Pokud se cítíš být klukem, který je v nesprávném biologickém těle, jde o situaci, kterou určitě můžeš řešit i s pomocí odborníků jako jsou například sexuologové nebo právě i psychologové. Podobně se nemusíš hned outovat, pokud sám nebudeš chtít. Je jen na tobě, komu se rozhodneš říct o tom, jak se cítíš. Měl by to být někdo, komu důvěřuješ. Někdy to může nějakou dobu trvat a je to v pořádku. Zkus si zjistit, jak se lidé ve tvém okolí na takové věci dívají, zkusit si zjistit, ke komu by si měl důvěru. Důležité je, aby si se sám cítil v bezpečí. Pokud s někým o tom nechceš mluvit, je to jen tvoje věc. Gender a sexualita jsou opravdu dvě různé věci a je naprosto v pořádku, že tě mohou přitahovat kluci i holky nebo se můžeš cítit jinak. Sexualitu si představuju jako duhu se spoustou barev a je na tobě, jak na ty barvy koukáš právě ty.
Moc bych ti přál, aby si na tyto věci nebyl sám. Napadá mě proto možnost si zjistit nějaké další informace například přes www.transparent.cz. Můžeš také zkusit napsat k nám do poradny. Máme tam mentory a mentorky, s kterými můžeš mluvit o čemkoli budeš chtít. Jsme anonymní a nemusíš nám říkat nic, co by si sám nechtěl.
Abych odpověděl na všechny tvoje dotazy, bylo by to asi na dlouhou zprávu a možná by to stejně nestačilo. Právě popovídat si s někým více by mohl být dobrý první krok. Určitě na to nemusíš být sám.

Držím moc palce a děkuji ti za tvoji odvahu napsat.

Poradna Sbarouven.cz

ahoj z poradny Sbarvouven,

chci ti moc poděkovat a ocenit tvoji odvahu napsat, co se děje a svěřit se. Věřím, že to nebylo jednoduché a vážím si toho. Opakovaně ve své zprávě píšeš, že se cítíš jako špatný člověk a mám pocit, že se tak trochu za svoje city a myšlenky kritizuješ. Naše pocity nejsou něco, co můžeme ovládat a pokud se ti trenérka líbí, rozhodně to neznamená, že by si byla špatný člověk nebo dělala něco, co je špatně. Nemyslím si to ani já a dovolím si dát ruku do ohně za to, že by si to nemyslel ani nikdo z mých kolegů a kolegyň v naší poradně. Naopak věřím tomu, že prožíváš velice těžkou situaci a přijde mi zcela normální, že máš takový pocit nejistoty a nevidíš nějaké dobré východisko. To, že se nám někdo líbí (ať už je jakéhokoli pohlaví) nijak nesouvisí s tím, jací jsme lidé. Moc rád bych ti dal nějakou jasnou radu a návod, jak se v situaci zachovat. Žádný takový návod bohužel neexistuje. Je vidět, že hodně nad situací přemýšlíš a trápí tě. Píšeš, že si doufala, že se ti časem trenérka přestane líbit, ale nestalo se tak. Věřím, že to musí být hodně náročné.

Máš pravdu v tom, že každý krok, který uděláš má svoje klady a zápory - možná totiž neexistuje žádné ideální řešení. Důležité je, aby si udělala další krok, který budeš sama vnímat jako ten nejlepší, budeš mu věřit a budeš se v něm cítit bezpečně. Hodně přemýšlím o tom, co myslíš, že by ten další krok mohl být - nemusí to být skok, ale malý krůček (jestli je to trenérku oslovit, zkusit se svěřit někomu nebo jen počkat, co se bude dít dál). I když je situace náročná a popisuješ konflikt mezi emocemi a myšlenkami je také možné si dát čas pro sebe. Můžeš si zkusit napsat nějaké nápady na papír a popřemýšlet o tom, zda si takový krok umíš vůbec představit a jaké jsou klady a zápory. Také můžeš zkusit naopak napsat, co by si rozhodně udělat nechtěla. Někdy, když nevíme, co bychom chtěli může pomoc začít u toho, co rozhodně nechceme. Taky mě napadá zkusit si napsat proti sobě věci, které cítíš a nad kterými přemýšlíš, aby si měla lepší představu - uvidíš, jestli to pomůže.

Byl bych moc rád, aby si na tak složitou situaci nebyla sama a mohla mít někoho, komu se můžeš svěřit. Možná máš někoho v okolí, s kým by si o tom mohla mluvit. Můžeš také zkusit anonymně napsat k nám do poradny Sbarvouven a mluvit o celé věci s mentorem nebo mentorkou, kteří rádi na této cestě budou s tebou.

Už na začátku jsem psal, že si rozhodně nemyslím, že by si byla špatný člověk a chci to znovu zopakovat. Stejně tak není důvod, aby si na sebe byla naštvaná. Naopak bych tě chtěl znovu ocenit za to, že o celé situaci přemýšlíš a snažíš se hledat způsoby, které budou bezpečné také pro tebe. Máš pravdu v tom, že ti nikdo nezaručí, že vše dopadne dobře. Důležité je, aby si udělala to, co budeš chtít ty a co budeš ty považovat za bezpečné. Jde totiž jen o tebe. Znovu ti nabídnu možnost nebýt na to sama. Když budeš chtít, můžeš napsat k nám do poradny nebo třeba zavolat na linku bezpečí, pokud by ti víc vyhovovalo mluvit s někým po telefonu. Moc ti držím palce, aby ti bylo lépe a nebyla si na to sama. Ještě jednou ti moc děkuju za odvahu napsat.

Poradna Sbarouven.cz

Ahoj,

zdravíme tě z poradny Sbarvouven. Je fajn, že píšeš.

V tvém věku je běžné, že člověk má k druhým lidem nové pocity. Je dobře o nich přemýšlet. Z tvé otázky vyplývá, že to děláš ty. To je super.

Píšeš, že se ti líbí kluci i holky, i když trochu jinak. Důvodů, proč se nám někdo líbí, je řada - vzhled, vlastnosti, zájmy... A také prožívání toho, že se nám někdo líbí, se může lišit. Někdo nás přitahuje spíš fyzicky, někdo více romanticky. Pro to, aby vznikl zdravý vztah, je ale nakonec nejdůležitější, jak se vedle druhého člověka cítíme, kolik máme společných charakteristik a jak si dokážeme vyjít vstříct. Jde tedy o to, aby nás konkrétní člověk přitahoval sexuální i romanticky a abychom si i byli blízcí lidsky podobně jako přátelé. Najít takovou kombinaci u konkrétního člověka obvykle trvá mnoho let a vyžaduje to znát dobře sám sebe. Máš tedy spoustu času.

Jak sis jistě všimla, nepíšu o klucích a holkách, ale o konkrétních lidech. I když totiž člověk může cítit přitažlivost jen k mužům nebo jen k ženám, je to nakonec vždy jen nějaký konkrétní muž či žena, do koho se zamilujeme. Je důležité, o jakou konkrétní osobnost se jedná.

Na závěr ještě k tvé otázce, zda jsou takové pocity normální. Odpověď zní jednoznačně ano.

Měj se dobře a kdybys někdy zase potřebovala něco probrat, napiš nám.

Poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,
děkujeme za důvěru. Je správné, že se snažíš objevit, kdo jsi. Zkoušet nové věci jako používat jiný gramatický rod, změnit účes nebo oblečení a vyzkoušet třeba i nové koníčky, je skvělý nástroj, který Ti v objevování sebe sama může hodně pomoci. Pro každého tento proces trvá různě dlouho, není kam spěchat. Nemohu za Tebe určit, jaká je Tvá identita, ale myslím, že je užitečné seznámit se i pojmem nebinární (nonbinary), který označuje rodové identity, které nespadají pod „tradiční“ binární rozdělení, čili muž a žena.
Zároveň není nic špatného na tom, že jsi ráda za to, že jsi holka a zároveň chceš prozkoumat „klučičí svět“. Být holkou neznamená, že musíš být skrznaskrz „holčičí“, to jsou pouhé stereotypy, být holkou může vypadat jakkoli.
Můžeš zkoušet zamýšlet se nad tím, proč je pro Tebe „být holkou občas opruz,“ zda je to způsobeno právě stereotypy, očekáváními, která jsou na holky ostatními kladena, nebo tím, že se jako holka necítíš, nebo i něčím jiným.

Držím palce a měj se hezky.
Poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,
děkujeme za důvěru a za dotaz. Pocit, který prožíváš, že nechceš být gay, není neobvyklý, může pramenit z obavy, jak by to okolí přijalo. Mrzí mě, že Tvá rodina nevyjadřuje podporu, která je důležitá. Může se ale stát, že se přijetí dostaví časem. Na světě je spousta lidí, kteří jsou naopak k LGBT+ lidem vlídní a akceptující.
Co se týče Tvého dotazu, najít si kluka, když je člověk nezletilý a nevyoutovaný, je složité. Je málo míst pro neplnoleté LGBT+ lidi. Dobré je dodržet pravidlo patnáct let, zákon má svůj důvod a chrání Tě.
Ale mohu Tě odkázat na organizaci Queer and Trans Youth CZ, která pořádá různá online i offline přátelská setkání pro queer teenagery (https://linktr.ee/QTY.CZ). Sdílet vše, co prožíváš můžeš s mentory naší poradny. Ze zkušenosti víme, že je dobré mít někoho, s kým si můžeš otevřeně popovídat o čemkoli.

Drž se.
Poradna Sbarvouven.cz