Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožky BáraV a Péťa, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, MVDr. Přemysl Rabas, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka, vědecký novinář Pragmatik a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Sexuální orientace

    Ahoj Alíku, mám takový dotaz.

    Jde nějak poznat, na jaké pohlaví jsem?

    Vzhledově mě přitahují holky i kluci, ale nedokážu si představit sex s klukem. Za svůj život jsem měla dva přítele, ale ani s jedním jsem se necítila natolik dobře, že by přešlo na nějaké intimní hrátky. Líbat se s klukem mi nevadí, ale dál už to nezajde, protože je mi to nepříjemné.
    Momentálně do budoucna vyhledávám vztah s holkou. Ještě jsem přítelkyni nikdy neměla, ale myslím, že tam problém nebude.

    Myslíte, že jsem lesba? Nebo jsem bisexuál? Jde to nějak poznat, za co bych se měla pokládat?

    Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den!

    holka, 15 let, 12. května 2019

    Hezký den,
    procházíte obdobím dospívání, kdy se sexualita člověka probouzí a postupně se rozvíjí a ujasňuje. Je v pořádku zkoumat, co je Vám příjemné, jakou máte představu o partnerovi/partnerce, být vnímavá ke svým pocitům a přáním. To, že je Vám zatím příjemné líbání s klukem, ale nedokážete si představit s ním sex, nemusí znamenat, že Vás kluci nepřitahují. Může to být v tom, že se na intimnější kontakt ještě necítíte být připravená. Je dobré se v tomto do ničeho nenutit a být spíše pozorovatelem, postupovat tak, jak Vám to bude přirozené a až k tomu dozraje Váš čas. Každý jsme v tomto načasování i formě sexuálního života individuální. Věřím, že postupně získáte jistotu v tom, jakou máte orientaci, poradit se můžete např. i se sexuologem, pokud byste to chtěla mít lékařsky potvrzené. Nebojte se své pocity sdílet s někým, komu důvěřujete, ať už s rodiči či kamarádkou, je možné, že si i oni prožili podobnou nejistotu.

    Přejeme Ti hezké jarní dny,
    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Zdravím. Ani nevím, proč to sem píšu. Stále se s tím nedokážu nějak vyrovnat a nevím, co to ve mně je. Jde o to, že už se mi dvakrát stalo, že jsem "něco" cítila ke starší ženě. Jednou to byla jedna zpěvačka, kterou jsem osobně poznala a poté jen jedna herečka z Ameriky. Obě tyto ženy mají už přes 40 let. A vždycky, když jsem na ně myslela, strašně jsem je chtěla políbit. Asi znim jako úplný blázen... Mimochodem, přitahujou mě kluci. Možná jsem bi, protože mě láká představa zkusit něco i s holkou, ale ještě jsem k holce nikdy nic necítila. Jen nechápu to, že už jsem dvakrát chtěla políbit starší ženu. Co se to se mnou děje? Já si to nedokážu vysvětlit. Hlavně ta herečka... Díky jednomu filmu, který miluju jsem na ni narazila. A když se v tom filmu s někým líbala, v duchu jsem tomu člověku záviděla. Asi nejsem normální.. Prosím, myslíte si, že je to se mnou špatné? Co se to se mnou děje a jakou byste řekli, že mám orientaci? Děkuji

    holka, 14 let, 28. dubna 2019

    Ahoj,
    chápu, že jsi rozpačitá z toho, že Tě láká představa, že by ses třeba líbala se starší ženou, herečkou. Zároveň to je něco, co se prostě tak může stát, aniž by to muselo znamenat homosexuální či jinou orientaci. Může v tom být kousek zvědavosti, fantazie, fascinace. I to je lidské a neznamená to, že bys byla "blázen". Jsi ve věku, kdy se sexualita teprve začíná rozvíjet a dostávat konkrétnější obrysy.
    Věřím, že časem sama poznáš, jak to máš, kdo je pro Tebe přitažlivý, s kým si dokážeš představit partnerský vztah. Neboj se v tomto dát si čas, netlačit na sebe, zbytečně se neděsit myšlenek a fantazií, které přicházejí. Asi každý z nás má občas nějakou fantazii nebo pocit, při kterém se cítí trochu nenormálně, zvláštně, možná i trapně a není potřeba z toho dělat nějaké závěry, nebo se toho zbytečně bát.

    Přejeme Ti hezké jarní dny,
    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Ahoj,
    poslední dobou si dost lámu hlavou s jedním velkým problémem: coming out. Vím, že popisovat svou situaci a pak se ptát, jestli je bezpečná, moc smysl nemá, protože to nikdo přes internet dokonale posoudit nemůže. Proto se místo toho chci zeptat, jak mám poznat, jestli je bezpečné rodičům (a případně kamarádům) říci, že jsem se zamilovala do holky. Původne jsem to chtěla odkládat, dokud by to nebylo nezbytně nutné (tedy dokud bych třeba s nějakou holkou nezačala chodit), ale začalo mi hrozně vadit, že nejsem out. Je to velká část mě a prostě bych to chtěla dostat ven. Jak se mám tedy ujistit, že mě rodiče přijmou?
    Díky za odpověď.

    holka, 14 let, 3. dubna 2019

    Ahoj,
    rozumím Ti v tom, že bys chtěla být "out" a být před ostatními taková, jaká jsi. Není ale cesta, jak se ujistit, že Tě rodiče přijmou. Jejich reakce může být od pochopení a přijetí až po nepochopení a odmítnutí. Bezpečné to nebude vlastně nikdy. Vzhledem k tomu, že je Ti 14 let a Tvoje sexualita se vyvíjí, nepovažuji za nezbytné směrovat ke coming outu. Pokud máš k blízkým důvěru, můžeš s nimi o problematice mluvit zatím obecně. Uvidíš, jak se k ní budou stavět.

    Držíme palce,

    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Ahoj,
    chtěla bych poprosit o radu ohledně hodně důležitého, hodně náročného tématu - coming out. Moje orientace je něco, nad čím přemýšlím už hodně dlouho a přestože mi je teprve necelých 15 let, myslím, že už jsem dost stará na to, abych věděla, kdo se mi líbí. Nechci se zatím zatěžovat labely jako lesba, bisexuál, pansexuál aj., ale vím, že jsem na holky (a pravděpodobně úplně stejně i na kluky, což ale není ta kontroverzní informace). Já sama jsem s tímto faktem naprosto smířená, ba dokonce to je pro mě podstatná a skvělá součást mojí osoby.
    To, s čím si lámu hlavu, je, jak to říct mé nejlepší kamarádce. Pár mých kamarádů to už ví a já se nebála jim to říct, protože jsem z nějakých důvodů měla jistotu, že to vezmou v pohodě (buďto už v dříve vyjádřili podporu LGBTQ+ komunity, nebo do ní dokonce patří...). S nikým z nich ale nemám vztah jako s tou nejlepší kamarádkou - jsme ten typ „BFF“, co se pořád drží za ruce, vyznávají si lásku, oslovují se „zlato“, „miláčku“... Nikdy jsem k ní nic víc než platonického necítila, ale mám strach, že jakmile jí řeknu, že se mi líbí holky, bude si myslet, že se mi líbí ona a najednou bude naše přátelství divné, vytvoří si ke mně jistý odstup a možná se se mnou dokonce přestane chtít bavit. Celé to navíc komplikuje, že se mi líbí její dobrá kamarádka, ale zároveň rivalka, kvůli které je často nejistá a už dříve měla strach, že jí mě přebere (jen jako kamarádku).
    A můj dotaz tedy zní: Jak jí mám říct, že se mi líbí holky, aniž by si myslela, že to znamená ji? A případně: Jak se přesvědčit, že je pro mě bezpečné jí (a komukoli dalšímu) to říct?
    Díky za odpověď.

    dívka, 14 let, 17. března 2019

    Ahoj,
    chápu Tvoje obavy z toho, jak nejlepší kamarádka, se kterou jste si hodně blízké, přijme to, že se Ti líbí holky. Zároveň by bylo asi fajn, aby se to dozvěděla přímo od Tebe a neměla pocit, že je jediná, které ses nesvěřila.

    Věřím, že pokud jí to řekneš tak upřímně, jak jsi to popsala nám, pochopí to. Je důležité umět sdělit nejen to, jak se věci mají, ale také své pocity, obavy, které kolem toho máš. Je skvělé zeptat se zase na její, ověřit si, zda Tvoje představy, že k Tobě bude mít odstup a zalekne se toho, jsou vůbec opodstatněné. Někdy to chce více času, aby daný člověk informaci zpracoval a ujasnil si, je však důležité o tom mluvit, tím tomu můžeš nejvíc napomoct. Neboj se jí říct, jak to k ní cítíš a že bys byla ráda za zachování vašeho "BFF". Podle jejích reakcí pak vycítíš, nakolik je pro Tebe v pohodě se jí třeba časem svěřit i s tím, kdo konkrétně se Ti líbí a probírat tak s ní svůj intimní život. Věřím, že pokud se Vám to podaří, může to Vaše přátelství jen posílit.

    Nakolik je bezpečné se svěřovat ostatním s osobními věcmi, musíš tak nějak vycítit sama. Ty nejlépe víš, jak s kým vycházíš, zda se jedná o opravdové přátele, kteří Tě nezradí, pochopí, dokážou příp. i udržet tajemství. Věřím, že praví přátelé jsou k Tobě upřímní a dokážou Tě přijímat takovou, jaká jsi, přestože jsou věci, které můžou mít oni jinak nebo jim nemusí moc rozumět. Jak si psala, někdy můžeš zkusit trochu dopředu "otestovat terén", zjistit, jaké mají názory na podobné věci, a pak se postupně svěřit, když to tak budeš cítit.

    Přejeme Ti vše dobré,
    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Ahoj Alíku, přitahují mě spíše kluci než holky. Nevím, co s tím mám dělat. Prosím, poraď mi.

    Ahoj,
    smířit se s tím. Podle současného vědeckého názoru je sexuální orientace pravděpodobně vrozená. Nemůžeš silou vůle změnit, kdo tě přitahuje.

    Neuvedl jsi, kolik ti je let. Pokud ti je spíš méně než více, možná jsou tvé závěry zatím předčasné.

    Alík

    Sexuální orientace

    Ahoj, poradno!
    Chtěla jsem se Vám svěřit s problémem, který mne už trápí nějakou tu chvíli. Poslední týdny, možná i měsíce totiž mívám pocity, jako bych spíše inklinovala ke stejnému pohlaví. Jednoduše jsem ve věku 14ti let, ve kterém si ostatní holky už začínají pomalu všímat druhého pohlaví. Ale já vlastně pořádně ani nevím, jakým způsobem se mám ve společnosti kluka chovat. Není to nějaká nervozita nebo stud, jen mne asi kluci nepřitahují. No a po pravdě, trápí mne to. Nevím, co by na to řekli rodiče a kamarádi. Na druhou stranu zase chápu, že dnes už se s LGBT komunitou operuje o dost lépe, ale přijde mi to... Přijde mi to jednoduše trapné. Je mi trapné být lesba. Mamka a taťka totiž vždy chtěli vnoučata z vlastní krve nebo jakým jiným způsobem bych to měla vysvětlit... Z vlastní krve by dítě asi bylo, jelikož bych ho dost možná rodila já, ale hádám, že by jim tam chyběl otec. Někdo, kdo dítě splodil a nadále se po boku jeho ženy o něj stará. Rozumím, je mi 14, asi bych to tak brzo ještě řešit neměla, na všechny vztahy a podobně mám myslím ještě času dost, ale bojím se. Bojím se jednoduše reakcí ostatních, že by mne mohli brát jako méně cennou, zacházet se mnou jinak a podřadněji. Proto Vás prosím o radu. Mám se s tím svěřit rodině a přátelům hned a nebo se s tím jednoduše naučit žít?

    lolitka, 14 let, 25. února 2019

    Dobrý den z Modré linky,

    chápu Vaše pochybnosti a obavy z toho, zda nejste lesba. Jistě, v určitých ohledech to může být komplikované - na druhou stranu, takové komplikace zažívá kdokoli, kdo se nějakým způsobem výrazněji liší od většinového okolí. V první řadě bych Vás ráda trochu uklidnila, neboť jak sama píšete, je ještě brzy na nějaké "řešení" - tedy rozhodování, zda vše říci rodičům či nikoli. A to z toho důvodu, že z Vaší zprávy zdaleka nevyplývá, že byste nutně musela být lesbička. Jste ve věku, kdy probíhá bouřlivý vývoj, a to jak fyzický, psychický, tak sexuální. To, že nejevíte zájem o opačné pohlaví, nemusí vypovídat ještě vůbec nic. Možná jste prostě zatím nepotkala kluka, který by Vás zaujal. Mnoho mladých lidí tápe, hledá se a má první sexuální zkušenosti se stejným pohlavím, i když jsou heterosexuální a v budoucnu se potom již o stejné pohlaví ze sexuálního hlediska nezajímali. K těmto zážitkům mladé lidi vede zvědavost nebo nejistota v kontaktu s opačným pohlavím. Bylo by tedy fajn, pokud by se Vám dařilo zbytečně nepřemýšlet o tom, zda jste heterosexuálně či homosexuálně orientovaná, ale prostě žila svůj život tak, jak to cítíte, byla vnímavá ke svým pocitům a prožitkům a dala všemu čas a volný průchod. Domnívám se tedy, že coming out by byl zatím předčasný. Na ten budete mít dost prostoru, až - pokud - si budete svou orientací jistá. Zároveň je však důležité, abyste nemusela na svoje pocity a pochyby být sama, abyste se mohla svěřit někomu, komu důvěřujete - ať už to budou rodiče či nějaká dobrá kamarádka (pokud možno zralá, která se Vám po první hádce nepomstí tím, že vše vyzradí), případně nějaká dospělá osoba, v niž máte důvěru, třeba i školní psycholožka, pokud ji ve škole máte.

    Přejeme Vám bezstarostné slunečné dny
    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Ahoj Alíku, už nějakou dobu vím, že jsem bisexuál... a rád bych si o tom s někým psal, nemáš nějaký tip na nějakou stránku nebo tak něco? Předem děkuji za odpověď.

    Mhatew, 14 let, 24. února 2019

    Ahoj,
    tady v poradně řeší podobná témata více lidí. Koukám, že jsi zřídil i nástěnku – takže pokud si chce někdo s menšinovou sexuální orientací veřejně povídat (v mezích neexplicitních témat, viz pravidla), může zajít třeba tam. ;-)

    Alík

    Sexuální orientace

    Ahoj Alíku
    Hrozně bych chtěla mít kluka jednoho jsem chtěla ale prebrala mi ho jedna holka no a potom už nic často uvažuju že budu bisexuál :-(

    holka, 12 let, 17. února 2019

    Ahoj,
    pokud má být tvůj dotaz pokus o vtip, není příliš vydařený a zbytečně plýtváš časem těch, kteří by mohli pomoci těm, kteří to skutečně potřebují.
    Jestliže je míněný vážně, potom by sis měla uvědomit, že chtít někoho nestačí k tomu, aby vznikl skutečný vztah. A člověk si svou sexuální orientaci nemůže zvolit a vybrat podobně jako třeba šaty. Nicméně vzhledem k tvému věku ti doporučuji zaměřit se spíše na kamarádské vztahy a partnerskými vztahy se zabývat, až budeš ještě o něco zralejší.
    Měj se hezky!
    Bára

    Sexuální orientace

    Ahoj..
    Od mala jsem se cítila jiná ale nějak zvlašť jsem se tim nezabívala.. Když mi bylo 12 tak jsem poprvé zjistila o LGBT... a pak mi to tak nějak došlo....
    Četla jsem nespočet článků, a viděla strašně moc videí... a zjistila jsem že vlastně já nejsem já. Že jsem vlastně kluk...
    Vše tomu i napovídalo.. když jsem byl malý tak jsem neustále tvrdil že jsem kluk a že jím i chci být... Holčičí oblečení se mi hnusilo a stále hnusí... je toho mnohem víc ale nechce se mi to vypisovat.
    Čím tarší ale jsem, tim horší ty pocity jsou... brečím když se podívám do zrcadla.. protože to nejsem já... Nesnášim chozeni do sprchy protože vidím že jsem.. HOLKA. Když vidím videa lidí co zvládli být tím kdo vlastně jsou tak z ničeho nic brečím...
    samozřejmě jsem se pokusil to říct rodičům. Oni však jen že to přejde, že jsem moc mladý to vědět.... (Teď už mi je 14)
    Oni mě teď častěji začali chválit že jsem ‘’čím dál hezčí holka‘’... Jim nedochází že mi to spíše ubližuje než pomáhá? Jednou jsem se toto téma pokusil znova nahrát.... Máma na to řekla, že skoro každá holka CHCE být klukem...
    Ale ja se CÍTÍM být klukem.... já jsem kluke. Je rozdíl mezi CHTĚNÍM a CÍTĚNÍM SE.
    Kvůli depresím chodím i k psychologovi... ale i on tvrdí že to nemohu chápat... To znamená že si to vymýšli? Že to co cítim je jen falešné? Pokud ano, proč se tak ostatní holky necítí? Já se jich ptal...
    Máma i tvrdí, že jsem jen ovlivněn společností a chci být středem pozornosti...
    Je v tom ale háček.. Já jsem INTROVER a strašný asocial... ani před třídou nic nezvládám říct...

    Strašně prosím o pomoc.. Co mám dělat? Opravdu jsou to falešné pocity..?

    Phillip, 10. ledna 2019

    Ahoj,
    píšeš, že ač jsi dívka, sama sebe vnímáš spíše jako chlapce, i tak o sobě píšeš, budu Tě tedy také oslovovat v mužském rodě. Chápu, že je pro Tebe bolestné si procházet pocitem, že jsi někdo jiný, čelit každodenním nepříjemným střetům s realitou a očekáváními ostatních. Je moc dobře, že se o tom snažíš mluvit s rodiči, přestože to pro ně zatím není příliš pochopitelné. Snaží se Tě sice podpořit, ale způsobem, který Ti nepomáhá. Jak píšeš, možná jim to zatím všechno ještě úplně nedochází, je pro ně asi těžké vcítit se do něčeho, co sami nezažili.

    Oceňuji, že chodíš k psychologovi a i tam jsi upřímný o svých pocitech, myšlenkách a potřebách. Věřím, že to je ta správná cesta, ač je mi líto, že z toho, co píšeš, mám pocit, že ani od psychologa necítíš podporu. Nevím, jak rozumět tomu, že "to nemůžeš chápat", představuji si kolem toho více variant, vnímám, že Ty si také nejsi jistý, co tím myslí, co to znamená. Tyto otázky, které sobě i nám pokládáš, by mohlo být užitečné položit přímo jemu, vrátit se k tématu, co on si o tom myslí, co si myslí o Tobě, být k němu upřímný a zeptat se na to, co Ti vrtá hlavou. To by vás mohlo také posunout i ve vzájemném terapeutickém vztahu a možná by se tím některé věci pročistily, mohl by ses s ním cítit více uvolněně, mohl by Ti lépe pomoci.

    Ptáš se nás, co dělat, zda jsou to opravdu falešné pocity. Obecně je potřeba těmto věcem dát čas, postupně zraje lidská sexualita, člověk se vymezuje, hledá sám sebe. Tento proces není dobré uspěchat a vyžaduje svůj čas, aby člověk získal větší stabilitu. Píšeš, že máš deprese, i to je jistě něco, co Tě teď trápí a ztěžuje řešení dalších problémů. Neboj se teď zaměřit více na sebe, na svou psychickou pohodu, odreagovat se u něčeho, co Tě baví, odpočinout si, upřímně mluvit o tom, jak se cítíš s psychologem a rodiči. Věřím, že to může vést k postupnému rozlišení, co mají Tvé pocity znamenat a jak se v tom všem vyznat.

    Přejeme Ti vše dobré,
    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Ahoj, sám o sobě vím, že jsem bisexual. Ale již od 12ti let se rád převlékám do silonek a punčocháčů. Je to normální? Rodiče o tom nevědí. Mám jim to říct? Popřípadě jak jim to mam říct? Když jsem byl ve školce tak jsem punčocháče nesnášel, teď je miluji, dokonce v nich i spím. Děkuji za odpověď

    kluk, 15 let, 6. ledna 2019

    Dobrý den z Modré linky,

    svěřujete se nám, že se rád převlékáte do punčocháčů a rád byste věděl, jestli je to normální. Takto po internetu Vám nedokážu říci, zda Vaše záliba v punčocháčích může být známkou něčeho "nenormálního", obzvláště ve Vašem věku, kdy fyzický i psychický vývoj, včetně toho sexuálního je bouřlivý. Bylo by tedy fajn si zatím jen uvědomovat, co s Vámi děje a soustředit se na svůj běžný život, tedy školu, kamarády, koníčky.
    Také se ptáte, jestli se svěřit rodičům. Je nápomocné, když člověk může své pocity a to, o čem přemýšlí, s někým sdílet. Pokud máte s rodiči dobrý vztah a důvěřujete jim, potom Vám sdílení s nimi mohu jen doporučit. Navíc jsou za Vás zodpovědní a je proto dobré, aby věděli, co se s Vámi děje. Případně se můžete svěřit někomu jinému z rodiny, či opravdu dobrému kamarádovi - někomu, komu skutečně věříte. Další možností je najít si podporu u odborníka, tedy psychologa, psychoterapeuta, s nímž můžete vše sdílet a také s ním hledat možnosti, jak situaci prostě přijmout takovou, jaká je a zbytečně se netrápit. Jestliže máte psychologa na škole, může tou osobou být právě on (ona). V pozdějším věku, pokud byste měl nějaké pochybnosti, se můžete obrátit na sexuologa.

    Klidné zimní dny Vám přeje
    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Ahoj.. jsem bisexuálka. Navzájem se máme rádi (milujeme) s jednou holkou, která už má přítelkyni. Cítím se zle, tak jako kdybych žárlila a chtěla ji jen pro sebe.. Nemohli byste mi nějak pomoct? Třeba s tím jak ji říct že mi to vadí nebo tak? Děkuji.

    Ahoj,
    chápu, že žárlivost je nepříjemná, ať už je se objevuje v heterosexuálním nebo homosexuálním vztahu. Ve tvých ostatních dotazech nicméně vidím, že je ti deset let a aniž bych chtěla tvé city nějak zlehčovat, v tomto věku skutečně ještě nelze mluvit o partnerském vztahu. Jedná se tedy spíše o přátelství s velmi silnými sympatiemi. Ani v přátelství, ani ve vztahu však nemůžeš nikoho vlastnit a nemůžeš po nikom vyžadovat, aby se přátelil jen s tebou a se všemi ostatními přerušil styky a necítil sympatie k nikomu jinému. To je právě jeden z projevů zralé osobnosti, že si není majetnická a chápe, že druhého člověka nelze vlastnit. Uvědom si, že to, že se tvá kamarádka kamarádí i s někým jiným neznamená, že tě nemá ráda a vaše přátelství tím nijak neutrpí. Neexistuje nic jako omezené množství citů, což by znamenalo, že když daruješ city jednomu člověku, už ti nezbydou žádné pro nikoho jiného.
    Měj se hezky!
    Bára

    Sexuální orientace

    Ahoj Alíku
    V poslední době se mi začal líbit můj spolužák, znamená to že jsem gay? Protože se mi líbi i holky a když už jsem u toho tak na holkách se mi nejvíc líbi nohy, nevím proč. Taky se mi v poslednej době začala líbit i moje sestra. Je to normální?
    Předem děkuju za odpověď.

    kluk, 13 let, 29. prosince 2018

    Ahoj,
    ve Tvém věku je přirozené, že se sexualita probouzí, vyvíjí, člověk pociťuje nové pocity, vzrušení, je to něco nového, postupně poznává i sám sebe a to, co je mu příjemné.
    To, že se Ti líbí spolužák, nemusí znamenat, že jsi gay. Můžou to být pocity obdivu, zaujetí, sympatie, přátelství. Také to, že se Ti líbí Tvá sestra jako žena, nemusí být problém, pokud to nepřeroste přes určitou hranici. Obecně to, že se nám líbí i naši příbuzní a lidé obou pohlaví nemusí znamenat, že je něco v nepořádku. Zkus dát těmto věcem a rozporuplným pocitům čas, věřím, že se v nich postupně lépe vyznáš a sám vyhodnotíš, jestli už jsou někde za hranou a stálo by za to probrat je s někým blízkým nebo školním psychologem, pokud by Ti nějak bránily v běžném životě a příliš Tě zatěžovaly.

    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Ahoj Alíku!
    Jsem tu zase. Odteď budu psát pod jménem „Viki“ abyste věděli, že to jsem já. Jsem ta, co vám píše pořád. Minulý dopis jsem začala takhle: “Je mi třináct let a před nedávnem jsem zjistila, že jsem bisexuálka.“ Už určitě víte. :-)
    Poslední dobou mi přijde, že jsem asi spíš lesba. Holky se mi líbí více než kluci. (Prosím nepište, že se to může ještě vyvíjet, vím to a jsem si zcela jistá, že nejsem hetero, tudíž buď na oboje nebo na holky.) Dnes bych vám chtěla tak trochu nostalgicky napsat jak jsem „to“ zjistila. Když mi bylo 11 let, poznala jsem Karin. Super holka. Škoda, že se už nevídáme... No nic. Jednou jsme se chytily za ruce. No, mnou projížděly takové ty příjemné záchvěvy energie. Nedocházelo mi, že bych mohla být na holky. Ale po nějaké době jsem si řekla, dnes pro mě již legendární větu: „Ty vietnamky jsou tak hezký... Škoda, že vietnamci ne.“ :-D Prostě mi to nedocházelo. Vůbec. Moje myšlenka: „Škoda, že jsem hetero"... Prostě jsem asi trošku opožděná.
    Ta holka, která se mi líbí, no. Je to beznadějné. Poslední dobou se se mnou už ani moc nechce bavit... Je mi z toho smutno. Vím, že si tím prošel snad každý, ale i tak. Jedna moje kamarádka byla taky takhle špatně zamilovaná. Zeptala jsem se jí, jak dlouho byla smutná. Říkala, že 14 dní. Já se prápím už dva měsíce... Vždycky se na něco moc upnu. Ale já se věnuji i jiným věcem. Učím se, dálkově studuji projekt na americké univerzitě, čtu, píšu si deník (jak jste psali), chodím ven, hraji si se psem a venčím ho, vařím... :-(
    Poslední dobou mi dost pomáhá koukat na LGBT filmy a YouTubery. Koukám na Bena Slamka. Je super vědět, že v tom nejsem sama. A před pár dny jsem viděla film „Já Simon“. Bylo to zlatééééé! No, chci se zeptat, jestli neznáte nějaké další. Pokudmožno s dobrým koncem. :-)
    Moc mi pomáháte a podporujete mě. Děkuji!!!
    Viki

    Viki, 13 let, 25. prosince 2018

    Ahoj Viki,

    tentokrát Alíkovi píšeš o tom, že jsi spíše lesbicky orientovaná a také o tom, co Ti pomáhá. Je moc dobře, že sis něco našla, ať se jedná o filmy, nebo youtubery. Každému v jeho situaci pomáhá něco jiného, zkus klidně hledat i dále, třeba i hudbu – písničky, alba, záznamy koncertů apod. Je na tom to skvělé, že se můžeš třeba učit slova, zkusit si zpívat apod., že při tom můžeš být zkrátka aktivní.

    Filmy Ti doporučit nemůžeme, na tuto oblast není Alík ani Modrá linka zaměřen, zkus si pohledat sama nebo na nějakých tematických fórech, nebo se zeptat někoho blízkého ve svém okolí.

    Měj se co nejlépe,

    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Ahoj Alíku, Modrá linko a všichni kdo tam jste.
    Je mi třináct let a před nedávnem jsem zjistila, že jsem bisexuálka. (Určitě už víte kdo jsem. Pořád vám píšu a pořád otravuju.) Ani nemusíte odepisovat. Jen se potřebuji vypsat...
    No, teď to začíná vypadat, že jsem asi lesba. Prostě všechni holky z ročníku šílí po prvácích, sextánech a tak. Po takových těch „holčičích idolech“. Blonďáci, modroocí, sportovci. Však to znáte. No, oni za nimi běhají, píšou si s nimi přes instagram a jiné sociální sítě. Já si ale nedokážu představit, že bych s některým z nich chodila. Nanejvýše kamarádství... Ani to počáteční pobláznění tam není. Ani ta myšlenka: „Ten je cute!" Prostě mě kluci nezajímají z hlediska vztahu. S klukama se umím kamaradit, ale vztah? Zamilovanost? To ne...
    Vždycky jsem byla jiná. Nemám instagram, facebook, snapchat ani nic takového. Nekouřím, nepiju, nevapuju. Prostě jsem jiná. Baví mě škola, hraju v divadle a žiju v realitě. Ne na Youtube, Instagramu, Tic toku a já nevím na čem ještě. Asi proto mě nikdo nemá rád...
    Dříve jsem se snažila si zuby-nehty najít kluka. Nebo se do někoho alespoň zamilovat. Ale jakmile mě ten někdo pozve ven, stanou se z nás kamarádi, ale nedokážu si představit, že bych mu dala pusu nebo v budoucnosti něco víc... (Pro mé spolužačky už to není budoucnost. Už měli dokonce i sex. Tomu nerozumím... Ve 13 nebo 14...)
    Problém je taky v několika klucích od nás ze třídy. Protože se jim líbím. (Řekli mi to.) No a já nechci nikomu ublížit, nikoho urazit...
    A jak jsem už spoustokrát psala, líbí se mi jedna holka z naší třídy. Ale té se líbí náš spolužák. Ta holka mě začíná štvát. Ona mi prostě zlomila srdce... Poslední dobou je toho na mě prostě moc...
    O mojí orientaci ví zase o člověka víc. :-) A to moje nejlepší kamarádka. Taky to vzala krásně. Mám jí moc ráda.
    Holky ze třídy mě poslední dobou začali pomlouvat. Nevím proč. Všechny mi nadávají a říkají, že jsem píča, kurva a tak. A zmanipulovaly i kluky. Zastala jsem se jednoho spolužáka když si z něj dělali fakt ošklivou srandu. No a jeden týpek hned že „Nechceme poslouchat ty zkurvený kecy co vypouštíš ze svý zkurvený huby!“ Je mi to trochu líto... A moje bývalé kamarádky mi teď říkají, že jsem hnusná, a že mě nemají rády, a že jsem pitomá a kurva a kunda a já nevím co ještě... Nevím proč. Nic jsem jim neprovedla... Přemýšlím, že jim možná ta holka co se mi líbí řekla, že jsem na holky. Jsem naštvaná. Moje bývalé kamarádky na mě teď řvou že jsem píča...
    Nevíte kde bych mohla potkat lidi z LGBT komunity (kromě akce pride)? A hlavně ... co mám dělat!?

    holka, 13 let, 16. prosince 2018

    Ahoj,
    znovu se na nás obracíš, potřebuješ se vypsat, je toho na Tebe hodně. Popisuješ to, že ostatní holky běhají za klukama, ale Ty to máš jinak, líbí se Ti jedna holka ze třídy. Píšeš, že Ti zlomila srdce, líbí se jí jeden spolužák, Tvé city neopětuje. Svěřila ses nejlepší kamarádce, která je Ti oporou. Jiné holky ze třídy Ti začaly nadávat a pomlouvat Tě, stejně tak i některý spolužák. Ptáš se, co máš dělat a také kde bys mohla potkat lidi z LGBT komunity.

    To, jak hrubě Tě uráží spolužáci, určitě není v pořádku a je na místě požádat o podporu učitele nebo školního psychologa, kteří by se Tě mohli zastat a řešit to, stejně tak i rodiče. Dále máš podezření, že dívka, která se Ti líbí, řekla ostatním, že jsi na holky. Nevím, z čeho tak soudíš, můžeš se jí na to zeptat, zda se tak opravdu stalo, nebo jí můžeš důvěřovat, že to zůstalo mezi vámi. Mrzí mě, že se jí líbí někdo jiný, ale nezbývá, než to respektovat. Každý z nás si někdy prožil platonickou lásku a i když bolí, i to je důležitá zkušenost do života. Smysluplný vztah musí být vždy oboustranný, jinak za to nestojí. K Tvému dalšímu dotazu - kontakt s LGBT komunitou můžeš navázat např. přes webové stránky lgbtq.cz/ nebo www.stud.cz/. Potkat je můžeš, stejně tak jako heterosexuální lidi, v podstatě kdekoli kolem sebe.

    V úvodu jsi psala, že ani nemusíme odepisovat, používáš tedy Alíka spíš možná jako ventilaci toho, co prožíváš, co Ti běží hlavou. K tomu můžeš využít podporu svého okolí, zkusit se svěřit svým blízkým lidem, kterým důvěřuješ, pracovat na problémech s dospělými či školní psycholožkou. To je důležitý dlouhodobý kontakt, případně psychoterapie, které Alíkova poradna nemůže nahradit. Utřídit myšlenky a pojmenovat pocity pomáhá také deník, který si můžeš psát. Je zajímavé se do něj pak i s odstupem času začíst.

    Přejeme Ti vše dobré,
    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Ahoj, vim na 100% ze jsem gay, ale nevim jak a jestli to rict mame. Posledni dobou hodne nadavam na teplouse aby na nic neprisla a asi by ji hodne prekvapilo kdybych ji rek ze jsem gay. Predem dekuji za odpoved.

    PS: je mi 13

    Vojta 13 let, 7. prosince 2018

    Ahoj Vojto,
    chápu, že není snadné říct mámě o tom, že jsi gay. Zároveň pokud cítíš, že to tak opravdu je, nejspíš se to jednou stejně dozví. Záleží na Tobě, jak dlouho si to chceš nechat pro sebe, kdy jí to říct, kdy se na to najde vhodná chvíle a Ty k tomu svěření se dozraješ. Moc nerozumím tomu, proč nadáváš "na teplouše", myslím, že tím si situaci moc neusnadňuješ a naopak to může být trochu nápadné. Věřím, že pokud spolu máte dobrý vztah, postupně to zvládne přijmout tak, jak to doopravdy je, i když na začátku bývá někdy překvapení. Promysli, jestli by se i Tobě ulevilo, pokud by ses mohl svěřit a pak najít chvíli na upřímný rozhovor.

    Držíme Ti palce,
    Modrá linka