Alík radí dětem
Na otázky odpovídají
pracovníci Modré linky, psycholožka BáraV, poradenské centrum Locika, projekt Sbarvouven.cz, NL pro odvykání, student práv Yaboiii, MVDr. Přemysl Rabas, Škola Vitae, vědecký novinář Pragmatik a správci. Občas odpovídá i sám Alík.
Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.
Nechci být gay
Sexuální orientace
Chtěl bych se zeptat. Je mi 13 let a před rokem jsem byl zamilovanej do holky a ta mě odmítla což je druháá😭. Od té doby nevím jak se mi začali líbit kluci a vůbec nechci být na kluky je to strašný pomislet na to že si gay a máš klika strašný. Neexistuje nějaká věc nebo cvicení atd kterè by mi pomohlo nebýt gay?. Nerad se s tím někým svěřuju
Ahoj z poradny Sbarvouven.cz,
moc ti děkuju za tvůj dotaz a představuju si, že to může být náročné. Mrzí mě, že si zažil odmítnutí od holek, do kterých si byl zamilovaný. Takové odmítnutí může být bolestivé- Píšeš o tom, že si nyní nejsi jistý, zda se ti nelíbí kluci a nechceš být gay (neumíš si to představit). Rozhodně ti neřeknu, jestli si gay nebo ne a věřím, že můžeš zažívat nějakou nejistotu, strach a další pocity. Je to naprosto normální. Nemusíš to možná nyní ani vědět. Vývoj sexuality je totiž proces. Možná na sebe tolik netlač a zkus jen pozorovat, kdo se ti líbí a kdo tě přitahuje. Nikdo neříká, že musíš mít hned kluka a definovat se jako gay. Přejeme si, aby lidé žili život, který bude pro ně šťastný a budou moci milovat pohlaví, které ho přitahuje. Možná si nyní ve fázi, kdy potřebuješ více zkoumat, jak to máš a uvidíš, co z toho vyplyne. Nic tě nenutí k tomu, aby si se nyní nějak rozhodl. Je možné, že to bude kluk. Je možné, že to bude holka - žádný návod ani diagnostika neexistuje.
Žádná věc ani cvičení neexistuje, i když rozumím tomu, že by sis to přál. Přemýšlím, že to může být pro tebe náročné a přál bych ti, aby si měl někoho ve svém okolí, s kým o tom můžeš mluvit. Pokud nikdo takový není, můžeš se obrátit na někoho z našich mentorů v poradně Sbarvouven.cz a zkusit s nimi probrat, jak se cítíš a jaké to pro tebe je. Není naším cílem ti říct, jak to udělat aby si nebyl gay nebo za tebe rozhodnout, jestli se ti líbí holky nebo kluci. Naším cílem je tu být pro tebe a pomoci ti probrat, jaké to pro tebe je a přijít na možnosti, aby ti v tom bylo lépe. Můžeš zkusit poznávat kluky a holky a nechat volný průchod tomu, jak se v jejich přítomnosti budeš cítit. Je naprosto OK se ve 13 letech hledat a poznávat. I to patří k tomuto období. Dělej vše tak, aby si se mohl cítit co nejvíc v bezpečí a tempem, které pro tebe bude v pořádku. Si to ty, kdo rozhoduje o svém životě a může se svobodně rozhodovat.
Držím moc palce. Poradna Sbarvouven.cz
Chci pomoct ostatním se sexuální orientací
Sexuální orientace
Tohle není Dotaz ale chci pomoct ostatním se sexuální orientací a to u můžů. Pokud si gay a máš z toho trauma a nebo už nechceš být gay tak mám radu. 1: přestaň sledovat videa pro dospělí s gay tématikou. 2: začni si všímat ostatních holek s občas pomůže se dívat na normální videa pro dospělí což bych moc nepodporoval a ber to na vlastní nebezpečí.3: zapracuje na svém vzhledu, vlastnostech,sexualní orientaci a koupej se aspoň 2x týdně
Ahoj z poradny Sbarvouven.cz,
děkuju ti za tvůj příspěvek a nápady, co dělat, aby člověk nebyl gay. Když to čtu, tak hodně vidím, že vnímáš možnost, že by se lidé mohli změnit a rozhodnout se, že budou mít jinou sexuální orientaci a díky tvým nápadům zařídíme, že se jim bude líbit někdo jiný. Je to podobné, jako kdybychom chtěli, že lidem se bude líbit blondýny místo brunetek nebo modroocí místo hnědookých. Jednoduše řečeno sexuální orientace a tok, kdo se nám líbí není něco, co bychom si vybírali. Sexuální orientace je nám něco vrozeného, co neovlivníme a naopak věříme a já jsem přesvědčen, že každý má žít tak, aby mohl být v životě šťastný a vybírat si partnera podle toho, jaký se sám cítí být a jaké pohlaví ho přitahuje. Z výzkumů a studií víme, že sexuální orientaci změnit nemůžeme a různými technikami a změnou chování ke změně orientace nedojde. Jediným výsledkem je, že budeme žít v přetvářce a nebudeme moci být sami sebou. Zkus popřemýšlet nad tím, zda by si chtěl sám zažít, že ti někdo určí a bude tě přesvědčovat, do koho se máš zamilovat - kdo se ti má líbit. Mám představu, že by to nebylo ani tobě příjemné. Potřebujeme naopak toleranci a důvěru, že každý z nás má svoji svobodu, pokud svým chováním neomezuje někoho jiného. To, že má někdo jinou sexuální orientaci nijak druhé lidi neomezuje ani je neohrožuje. Možná pro tebe může být zajímavé poznat někoho, kdo má jinou sexuální orientaci a zjistit, že je to člověk, který se nijak neliší a může tě pozitivně překvapit v tom, jaký je člověk. Přeju ti, aby si zjistil, že jakákoli změna sexuální orientace nedefinuje to, jací jsme lidé.
Poradna Sbarvouven.cz
Líbí se mi spolužák, bojím se mu to říct
Sexuální orientace
Ahoj Alíku a spol.
Mám dost dobrého kamaráda. Poznali jsme se ve školním parlamentu. V nějakém okamžiku mi došlo, že je hodný, vtipný, kreativní, slušný a vlastně i hezký.. No bohužel se mi líbí a já nevím co mám dělat, bojim se že když mu to řeknu, nebudeme se stýkat. Že jsem gay ví, ale tohle ne. Na druhou stranu si ale potřebuji nějak ulevit.
Ahoj z poradny Sbarvouven,
děkuju ti za tvoji zprávu. Rozumím tomu, že zažíváš obavu z toho, že když řekneš spolužákovi, že se ti líbí, nebudete se stýkat. Také rozumím tvé potřebě si nějak ulevit. Oboje mi přijde naprosto normální a v pořádku. Určitě ti nedokážu napsat, jakou reakci bude mít spolužák a že vyjde vše podle tvých představ. Někdy je dobré na nic nespěchat a netlačit. Pokud se se spolužákem pravidelně vídáte, můžeš ho zkusit víc poznávat a postupně zjistit, jestli i on nějaké city nemůže opětovat. Přemýšlím o tom, jestli máš v okolí někoho, komu důvěřuješ a můžeš s ním o tom, co zažíváš mluvit. Určitě by si na to neměl být sám. Potřebujeme mít v okolí lidi, se kterými můžeme náročné věci sdílet a mluvit o nich. Popřemýšlej o tom, jestli je nyní ta pravá chvíle to spolužákovi říct, tak aby to pro tebe bylo bezpečné a jaké to pro tebe bude, pokud spolužák tvé city odmítne. I to se totiž může stát a je potřeba s tím počítat. Možná to chce čas a nemusíš na sebe tlačit, že by si to měl udělat hned.
Je možné, že by si o tom chtěl mluvit víc. Proto ti nabízím možnost napsat k nám do poradny Sbarvouven, kde pracují mentoři a mentorky, se kterými můžeš vše probrat a zkusit vymyslet, co dělat dál. Jinou možností je využít chat nebo volání na linku bezpečí, kde pracují konzultanti, kteří s tebou rádi budou o všem, co zažíváš mluvit. Někdy pomůže k úlevě už jen to, že to někomu řekneme a popovídáme si o tom, jaké to pro nás je.
Držím moc palce, aby se ti ulevilo.
Poradna Sbarvouven.cz
Sexuální orientace
Dobré den ať to čte kdo chce mám dotaz:
Je špatné být homofobik nebo transfobik?
Ahoj.
Díky za zajímavou otázku. Na Tvůj dotaz zodpovím z poradny Sbarvouven.cz.
První mě napadlo, že bych se Tě zeptala, jak o homofobii přemýšlíš? V otázce zmiňuješ slovo špatné.
Ano, je špatné být homofob, protože homofobie zahrnuje celou paletu negativních postojů a pocitů k samotné homosexualitě nebo i k trans lidem.
Ráda bych také zmínila například Ústavu a Listinu základních práv a svobod, kde je zakotveno rovné zacházení pro všechny osoby bez ohledu na jejich pohlaví a sexuální orientaci.
Současně vnímám nejen u mladých lidí, že jim často chybí dostatek informací a je přirozené obávat se, nepřijímat to, co neznám. V poradně se snažíme šířit pravdivé informace, které umožní problematice porozumět a změnit postoj k LGBT komunitě.
Dalším důvodem, proč jsou často lidé homofobní, může být i přebírání názoru od blízkých lidí. Je vždy dobré získat informace, pak si udělat vlastní názor. Lidé z LGBT+ komunity žijí s námi. Zřejmě také někoho znáš.
Důvodů může být opravdu hodně. Je dobré své otázky sdílet a hledat si odpovědi. Nabízím Ti prostor u našich mentorů v poradně.
Přijde mi smutné, když někdo někoho odsuzuje a je negativní. V první řadě škodí negativní emocí sám sobě.
Měj se dobře.
Poradna Sbarvouven.cz.
Sexuální orientace
Dobrý den.
Něco jsem si o té osobě četl. atd ale pořád v tom jasno nemám.
Ale asi už k věci.
Jsem trans masc a trápil jsem se - školní psycholožka doporučila MUDr. Hanu Fifkovou - jsem u ní objednán - v květnu - ještě času dost.
Objednalo se mě tam před Vánoci.
Ale pořád si nejsem jist zda to je správná věc?
|---------|
- - Mohu k ní jít ve 13 letech?
- - co vlastně jako trans dítě s dalšími psychickými problémy mohu s ní řešit.
2,5. - pokud s ní nebudu řešit trans věci. Může se mnou řešit i další?
3. - je to dobré rozhodnutí jít za ní? - nebudu tam zbytečně?
(3,5 - protože před/po Vánoci jsem se hroutil každou noc atd. Ale už se to lepší a začínám být více a více v pohodě s tím že jsem trans (samozřejmě jsou tu nějaké chvilky kdy opravdu ne))
4. - může mě poslat/doporučit k psychiatrovi/dalšímu psychologovi? (Protože by jsem třeba potřeboval jinou specializaci kterou ona nemá)
|---------|
Je možné že asi nebudete o ní nic moc takhle vědět či pomoct mi s těmito informacemi - otázkami. Což chápu.
Ale děkuji ^^
Ahoj,
jsem ráda, že píšeš. Je mi líto, že se potýkáš s psychickými problémy. Je moc důležité, že je chceš řešit a že dokonce hledáš odbornou pomoc.
Píšeš, že jsi objednaný k MUDr. Fifkové. Její specializace se týká sexuálních témat a trans identit. Určitě jí ale bude zajímat i to, jak se celkově cítíš a jaká témata ve svém životě řešíš. Pravděpodobně však nebude možné, abys s ní měl sezení pravidelně a v kratších intervalech. Jistě se s ní ale můžeš poradit o doporučení, za kým případně dál zajít. Psychologických a terapeutických zaměření je celá řada a záleží na tom, jaké potíže pociťuješ.
Ptáš se, zda návštěva MUDr. Fifkové, když je ti 13. let, není příliš brzy či zbytečná. Na to nemůžu takto odpovědět - záleží na tvých pocitech, které bys v souvislosti s tvojí genderovou identitou, potřeboval a měl řešit. Pokud pociťuješ mezi svým tělem a tím, jak se prožíváš, rozpor či pochybnosti nebo pokud se již přímo identifikuješ jako trans a rád bys v tomto směru udělal nějaké praktické kroky, pak je návštěva jistě na místě.
Držíme ti palce.
Poradna Sbarvouven.cz
Sexuální orientace
Ahoj poradno
Moje kamarádka se před měsícem zamilovala do jednoho kluka a i přes to že jsem lesba se mi po tom co o něm pořád mluví tak se mi taky začal líbit teď vůbec nevím co mám dělat protože když mu to řeknu tak to bude počkat ale ty si lesba ty ses do mě nemohla zamilovat ale když mu to neřeknu tak se kvůli tomu budu trápit prosím poraďte mi co mám dělat
Ahoj,
je fajn, že píšeš. Chápu, co tě trápí. Nerozumíš tomu, proč jsi se zamilovala do kluka, když jsi si dosud myslela, že se ti líbí jen holky. A dále si nejsi jistá, zda můžeš a jakým způsobem své city projevit. Vezmeme to postupně.
Lidské city jsou složité. Stává se, že někdo, kdo nás nezajímal, se nám posléze začíná zdát atraktivní, a naopak. Stává se také, že i když nás zatím přitahovali lidé určitého typu (např. jen dívky, nebo jen tmavovlasí sportovní chlapci), najednou se nám líbí někdo odlišný. Je to normální. Lidé se vyvíjejí - a jejich city rovněž.
Zamilovanost a láska jsou poměrně složité city, jejichž prožívání se mění spolu s tím, jak stárneme a zrajeme. Na přechodu mezi dětsvím a dospíváním, kde se právě ty nyní nacházíš, se toho děje mnoho - naše myšlení se stává složitější, rozšiřují se naše obzory, jsme samostanější, mění se naše tělo, pociťujeme nové druhy potřeb... To vše obvykle vede k tomu, že se mění i to, kdo se nám líbí a jak to prožíváme. Taková změna není nic neobvyklého ani špatného. Možná tě ještě nějaká další taková změna čeká. Je dobře si toho všímat a přemýšlet o tom, ale není třeba z toho dělat velké závěry.
Tvoje druhá otázka se týká toho, co máš se svými pocity dělat - máš je klukovi, který se ti líbí sdělit, nebo ne? Záleží asi na tom, co si představuješ, že se poté, co bys mu to řekla, stane. Pokud chceš, aby se váš vztah změnil, vídali jste se a třeba spolu i začali chodit, měla bys mu své city projevit. Někdy ale vztah tak daleko jít nemusí. A když si představíme, že by se vztah takto posunul, může nás to až děsit. V tom případě je lepší vztah ponechat tak, jak je, nebo rozvíjet jen jako kamarádský. Můžete být kamarády, ale přitom mu nemusíš o své zamilovanosti říkat. Záleží tedy na tvých očekáváních.
Doporučuji, abys v rámci toho také zvážila, že se jedná o kluka, který se líbí tvé kamarádce. Necítila by se tvoje kamarádka zrazená? Neztratila bys jí?
Pokud se rozhodneš své city projevit, je dobře to udělat opatrně - zvolit si klidnou situaci, kdy u toho nikdo jiný nebude, případně napsat vzkaz. Spíš než přímé vyznání, které může druhé lidi nepříjemně zaskočit, bývá lepší jen ukázat zájem (třeba nabídkou společného setkání, abyste se mohli pobavit o věcech, které vás zajímají) a ponechat další kroky na druhém člověku. Není třeba nikam spěchat.
Držíme ti palce.
poradna Sbarvouven.cz
Sexuální orientace
Ahoj, chtěl bych na začátku říct že jsem biologicky holka ale trans takže kluk a ještě k tomu bisexuál.
Jde o to, že nevím jak se mám ‚‘vyoutovat' kamarádům a rodině. Ano je mi teprve 12 ale už to cítím cca 2 měsíce, že se prostě cítím více jako kluk. Mamka proti lgbt nic nemá, ale stejně se bojím. Nemáte nějaké rady, prosím, jak se svěřit?
Děkuji
Ahoj,
děkujeme za důvěru, že se na nás obracíš. Je naprosto přirozené, že chceš svému okolí sdělit, jak se vnímáš, stejně tak i to, že cítíš obavy. Věřím, že dva měsíce se mohou zdát jako dlouhá doba a touha se vyoutovat může být silná. Přece jen je dobré se na coming out připravit a nespěchat na něj, protože je možné, že se během něj budeš potřebovat obhajovat nebo okolí vše vysvětlovat. Což je mnohem snazší, když jsi se svou identitou vnitřně sžitý, cítíš ji jako trvalou a máš v ní jistotu.
Co se týče samotného coming outu, není jediný správný způsob, jak ho provést. Pro mnohé lidi je příjemnější to nejprve říct těm, u nichž cítí největší pravděpodobnost, že je přijmou v klidu. To dodá síly pro další, potenciálně náročnější coming outy. Pokud máš velký strach, je jistě možnost svěřit se třeba skrze vzkaz, nebo si připravit půdu větou jako: „Potřeboval*a bych si s tebou o něčem promluvit, máš teď čas?“ a podobně. V každém případě je nápomocné si připravit odpovědi na rozličné reakce a otázky, promyslet si různé scénáře. Podstatné je také vědět, co přesně chceš ostatním sdělit, jaké změny momentálně Tvůj coming out pro ostatní znamená, jakým rodem a jménem chceš, aby Tě oslovovali, případně další Tvé potřeby.
Mohu Ti také nabídnout možnost připravit se na coming out společně v naší poradně, kde budeš mít prostor doptat se na cokoliv Tě bude napadat, ujasnit si s mentorem způsob, který si zvolíš. Popovídat si o tom, co cítíš. Jsme tu pro Tebe.
Držím palce.
Poradna Sbarvouven.cz
Posmívání ve škole, za to, že jsem lesba
Sexuální orientace
Ahoj Alíku a spol
Zamilovala jsem se do jedné holky (jsem taky holka)a ke mně se hodí takové to přirovnání co na srdci to na jazyku a tak sem za ní šla řekla sem jí že se mi líbí on se zakoktala a odešla na záchod řekla ať na ní tam počkám tak sem stála a čekala potom co se vrátila to věděla celá třída což nebyl takový problém protože mě nevadilo že sem lesbička ale to co bylo potom když sem byla zkoušená před tabulí tak na mě pokřikovali Are you lesbička a já jo máš s tím s nad nějaký problém a on zařval jo druhý den sem zjistila že si to točil a pak to dal na tik tok a smála se mi celá škola a lidi s kterýma sem chodila běhat a prostě všichni které sem potkala nechápu jak na to že sem Homosexuál reagovali jako kdyby sme žili někde ve středověku Alíku a spol prosím poraďte mi co mám dělat už mě nebaví jak si na mě všichni ukazují
Ahoj z poradny Sbarvouven,
děkuju ti moc za důvěru. Moc mě mrzí, že si zažila takovou reakci a rozhodně není v pořádku. Není v pořádku, že se někdo posmívá nebo nadává kvůli čemukoli, to samé i kvůli sexuální orientaci. Stejně tak není v pořádku, pokud si to spolužáci natočili a zveřejnili. Jde o chování, které se rozhodně nemá dít a máš právo na své soukromí. Chci napsat, že si nic špatně neudělala a neměla by si čelit takovému posmívání nebo jakýmkoli narážkám. Je někdo v okolí, s kým by se dala situace řešit (nejlépe někdo dospělý, který by ti mohl v této situaci pomoci). Napadá mě někdo ze školy, kdo by mohl celé situaci udělat přítrž nebo někdo v rodině, komu by si se mohla svěřit a vymyslet s ním, co dál.
Pokud by se situace neuklidila, máš právo na to, aby škola nějak zakročila a situaci řešila. Důležité je, aby si se cítila v bezpečí a mohla si dělat vše, co tě baví. Rozumím tomu, že tě nebaví, když si na tebe všichni ukazují a nemusíš si to nechat líbit. Každý má právo na to, aby byl chráněn - od toho je tu škola a určití lidé v ní. Možná máte školního psychologa nebo výchovného poradce, na kterého by se dalo obrátit. To, že si měla takovou špatnou zkušenost neznamená, že jsou takoví všichni. Doufám, že máš také ve svém okolí lidi, se kterými se můžeš přátelit a dávají ti podporu. Pokud by si chtěla o tom, co se děje mluvit víc nebo třeba vymyslet možnosti, co s tím konkrétněji, je možné se obrátit například na linku bezpečí, která je anonymní a zdarma. Linka bezpečí má také svůj chat, pokud by ti to bylo příjemnější.
Držím moc palce, aby se situace zklidnila a nemusela si čelit žádným narážkám.
Poradna Sbarvouven.cz
Sexuální orientace
Ahoj alíku.
Potřebuji se opět svěřit, poslední dobou se vše začíná zlepšovat, připadá mi, že mě začíná rodina chápat, že asi úplně holka nejsem, ale problém je ten, že jsem se teď zamiloval do kluka, jsem gay? Mám pocit, že kdyby mi konečně rodiče uvěřili, že nejsem holka a že jsem kluk a pak bych jim řekl, že miluju kluka, že jsem homosexuál, tak by vše vzali na zpět a říkali by, že když miluju kluka, tak nemůžu být mužem (trans). Docela se bojím, ale připadám si, že jsme si spolu s mým kamarádem strašně blízcí, sám mě akceptuje a nazývá mě klukem, ale co když mě nemiluje, co když je jen mým dobrým kamarádem, který se mě snaží podporovat a nechce se mnou mít více.
Ahoj,
je prima, že opět píšeš. Je skvělé, že se tvoje pocity začínají zlepšovat. Snad to tak bude pokračovat.
Tvoje otázka se týká toho, jak spolu souvisí genderová identita a sexuální orientace. Odpověď zní, že se jedná o dvě nezávislé věci. Genderová identita se týká toho, zda se lidé cítí ženou, či mužem. Sexuální orientace se týká toho, zda je přitahují ženy, nebo muži. Kombinace přitom mohou být různé. Transgender osoby mohou být přitahováni lidmi stejného pohlaví, jako je jejich genderová identita. Tedy transmuž, kterého přitahují muži, je gay.
Píšeš, že se obáváš reakcí rodičů. To je pochopitelné. Je dobře, pokud chceš být k rodičům otevřený a chceš s nimi své pocity sdílet. Tvoje pocity ohledně tvé identity i sexuální orientace se ale ještě mohou vyvíjet. Je důležité, abys sledoval, jak se cítíš a zda jsou tvé pocity stabilní. A současně byl k sobě upřímný, pokud ucítíš nějakou změnu. Někdy nás může svazovat, když jsme vše o našich niterných pocitech řekli lidem kolem příliš brzy. Jinými slovy, všechno má svůj čas a není kam spěchat. Rodiče potřebují také prostor, aby se s informacemi postupně vyrovnali.
Druhé téma, které jsi otevřel, se týká obavy, že kamarád, do kterého jsi se zamiloval, nebude tvé city opětovat. To je samozřejmě vždy riziko. Ale nedozvíš se to, dokud mu své city nevyjevíš. Někdy je však dobré kamarádství tím, co potřebujeme více. Zvaž si tedy, zda ti vztah, který máte nyní, nepostačuje. Pokud se rozhodneš mu o svých citech říct, doporučuji promyslet místo, čas a způsob. Je to informace, která ho může zaskočit a z překvapení může reagovat tak, že se tě to dotkne. Můžeš také zvážit, že mu napíšeš dopis.
Každý člověk potřebuje čas a prostor, aby pochopil, kým je a kdo ho přitahuje. Také naše okolí potřebuje čas, aby informace o nás vstřebalo. Jsi na cestě a nemusíš v ničem spěchat. Užívej si, že se věci v tvém životě začínají jevit pozitivněji.
Až budeš chtít, zase napiš - buď do Alíka, nebo do poradny Sbarvouven. Budeme rádi.
Zdravíme tě,
Sbarvouven.cz
Sexuální orientace
Ahoj Alíku,
strašně se mi už dlouhou dobu (asi půl roku) líbí jedna holka, se kterou chodím do třídy. Bavíme se převážně jenom ve škole o přestávkách a je strašně moccc fajn. Byla jsem s ní v létě na táboře a byla to sranda... Akorát má nejlepší kámošku (což jí nezazlívám), takže vždycky, když se odhodlám, že jí to řeknu, vleze k nám. Což jako chápu, sama mám nejlepší kámošku, ale pak s tou holkou, která se mi líbí, nemám žádné soukromí. Taky se bojím jí to napsat, protože mi přijde trapné jí to neříct do očí. A kdybych jí to řekla někde venku, tak tam s námi určitě bude ještě někdo, takže to asi taky nejde. Vím, že prostě už ty city k ní skrývat prostě nedokážu, takže jí to asi říct musím. Ani o nějakém vztahu neuvažuju, ale stejně se bojím toho, že se se mnou nebude bavit. Ona se se nou taky hodně baví a je s ní strašná zábava, ale vím, že se jí minulý rok líbila jedna holka a kdyby byly spolu, asi bych to neunesla v dobrém... Prosím, nevíte, jak jí to mám říct?
Ahoj,
děkuji za otevřenost ve Tvém dotazu. Píšeš o svých citech ke spolužačce, které prožíváš již delší dobu. Vnímám to jako již časem prověřené. Chápu, že se se svým citem chceš dotyčné svěřit a je to pro Tebe důležité. Pokud ses takto rozhodla, je dobré zkusit zajistit si soukromí. Pokud to není snadné, napadá mě, že o soukromou schůzku ji můžeš požádat přímo. Nějaký moment se ve škole jistě najde, třeba na chodbě, před školou. Také si o setkání můžeš napsat a nerozepisovat víc. Pokud Ti vyhoví, už to může něco napovídat.
Přijde mi dobré, že zvažuješ, zda chceš vztah či ne. Píšeš i o obavách, že se s Tebou přestane bavit. To se může stát. Je dobré si říct, co by pro Tebe odmítnutí znamenalo. Připravit si plán, co bys mohla pro sebe udělat, abys odmítnutí zvládla lépe. Stejně tak ale setkání může dopadnout dobře. To Ti nikdo nedokáže říct dopředu. Ale můžeš se v rámci společných setkání doptávat obecně, zavádět řeč na vztahy, tak zjistit více informací, které Ti mohou být užitečné.
Ačkoliv píšeš, že jí nechceš o svých citech napsat, protože Ti to přijde trapné, tak to můžeš mít stále v záloze. Pro spoustu lidí je to bezpečný způsob, jak předejít nepříjemnému osobnímu kontaktu při odmítnutí. Rozhodnutí je na Tobě. Někdy pomáhá si věty, které bys kamarádce chtěla říct, připravit, třeba i napsat. Každý jsme jiný, někdo je extrovert a dovede být spontánní, jiný potřebuje díky introvertní povaze více načasování a přípravu.
Přijde mi dobře, že máš také nejlepší kamarádku. Ta Ti může být oporou. Přátelé jsou důležití.
Měj se hezky.
Poradna sbarvouven.cz
Genderová identita
Sexuální orientace
Ahojky Alíku. Mám na Vás dotaz ohledně gendrové identity :)
Jelikož se někdy cítím jako kluk, někdy jako holka a někdy jako “to“. Ale někdy chci mít ženské tělo, někdy to mužské. Hodné mě to trápí, nosím tedy sportovní podprsenky ale prostě si někdy přeju mít mužské tělo a potom i to ženské nevíte co mám dělat?
Ahoj z poradny Sbarvouven.cz,
moc ti děkuji za tvůj dotaz i za popis toho, jak celou situaci prožíváš a jaké myšlenky tě napadají. Rozumím tomu, že tě to trápí a určitě nejde o žádnou jednoduchou věc. Chtěl bych tě hodně podpořit v tom, že na sebe nemusíš spěchat. Je možné, že si ještě na cestě k nějakému uvědomění a je také možné, že tím uvědoměním bude, že se nechceš přesně identifikovat. Variabilita a nejednoznačnost totiž může být také v pořádku. Důležité je, aby výsledkem bylo to, co sám/sama chceš a bude to odpovídat tvým představám a přáním.
Je důležité myslet na sebe a dělat to, co ti přijde pro sebe důležité. Dělat věci a nosit oblečení, ve kterém se cítíš bezpečně a pohodlně. Je to totiž o tobě a o tvém právu, cítit se dobře. Moc bych ti přál, aby byl v okolí někdo, s kým můžeš o těchto věcech mluvit a třeba se mu i svěřit, co prožíváš. Někdy to nemusí být jednoduché. Napadá mě proto, že pokud by byla taková chuť s někým o tomto tématu mluvit, svěřit se s pocity a hledat nějaké možnosti, co dál, můžeš se klidně obrátit na naši poradnu Sbarvouven.cz. Pracují zde lidé, kteří mají mnoho různých životních příběhů. Na hlavní stránce najdeš jejich popis a můžeš si vybrat, zda by nebyl někdo, s kým by bylo fajn si psát. Naše poradna je anonymní a zdarma. Nemusíš říkat nic, co nechceš.
Rozumím tomu, že by bylo nejlepší mít jasno. Je možné, že to v tuhle chvíli ještě nejde a si jen na cestě, ve které se budeš chvíli hledat a přicházet na to, co je bezpečné a pro tebe osobně důležité. Pokud ti dělá dobře nosit sportovní podprsenky, dělej to. Pokud je pro tebe důležité vzít si sukni nebo kalhoty, rozhodni se podle sebe. Nezapomeň, že nikdo nemusí být na své trápení sám. Držím moc palce.
poradna Sbarouven.cz
Sexuální orientace
Dobrý den,
můj dotaz se týká hlavně mé sexuality a nevím co dál prostě.
Když jsem byla mladší-myslím těch 11-12 let, brala jsem holky spíše jen jako kamarádky a to stejné i kluky. Bohužel během času mě to začalo k holkám více poutat a to nejen jako ke kamarádkám, ale spíše i po sexuální stránce. Bude mi brzy 15 let a zamilovala jsem se do jedné holky. Jen nevím, jak jí to prostě říct a nebo dát najevo.
Také se bojím reakce lidí, hlavně rodičů a pak taky spolužáků ve škole a hlavně reakce té holky a taky strachu z odmítnutí. Nevím co mám dál dělat a pere se to ve mě. Pořád si myslím, že to třeba přejde a budu zas normální holka, ale čím víc o tom přemýšlím, tím víc se propadám do úplný beznaděje a nevím jak s toho ven. Občas mám pocit, že kdybych raději nežila, bylo by to i lepší a nemusela tohle vše řešit. Už prostě nevím jak dál a co mám dělat.
Jsem sice chytrá holka co týká školy, ale v tomhle jsem úplně v beznaději. Nevím kam se obrátit pro radu a nebo komu se svěřit. Poradíte ?
Ahoj,
děkuji za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Někteří mladí lidé ve Tvém věku zažívají podobné chvíle. Píšeš o sexualitě a přitažlivosti ke kamarádce. Ptáš se, že nevíš, jak to kamarádce říct. Píšeš ale také o strachu z nepřijetí rodinou, spolužáky.
Pro mě je důležité Ti napsat, že si dovedu představit, jak pro Tebe může být to vše náročné. Dokonce zmiňuješ, že bys raději nežila. Pokud máš myšlenky na ukončení života, je nutné říct si o pomoc. Zasloužíš si podporu a prostor pro svěření se se svou situací. Doporučuji Ti obrátit se na krizovou službu Linky bezpečí 116 111, kde jsou non-stop a služba je anonymní, bezplatná, také můžeš využít chat. Na LB se Ti dostane prostor, kde se můžeš svěřit a vše probrat. Pokus se pro sebe vyhledat podporu někoho blízkého nebo odborníka (např.: školního psychologa).
Ač se Ti může zdát Tvá situace nyní neúnosná, vždy existují nějaké možnosti, jak situaci zvládnout. To vše můžeš také probrat v poradně Sbarvouven.cz. Zasloužíš si podporu a prostor pro sdílení. Pokud tomu dobře rozumím, doufáš, že se Tvá sexuální orientace, se kterou se rodíme a nevybíráme si ji, změní. Pokud ještě váháš, tak je dobré naslouchat sobě a neuspěchat svá rozhodnutí.
Pokud se rozhodneš zveřejnit svou orientaci, je dobré se na coming out připravit a promyslet ho. Nemusíš na to být sama. V poradně naši mentoři často provází klienty náročným obdobím coming outu, sami ho prožili. Jestli se chceš svěřit kamarádce se svými city, nejdříve bych doporučovala zjistit, jak to má ona. Zkusit se pobavit na téma vztahů. Zjistíš, jak by mohla reagovat. Pak se podle toho dál rozhodneš. Stejně tak je dobré přichystat si prostor i v rodině, ve třídě. Zjistit si, kdo by Ti mohl být oporou. Můžeš se setkat s nepochopením, ale také s porozuměním a respektem.
Jsme tu pro Tebe.
Poradna Sbarvouven.cz
Sexuální orientace
Ahoj sbarvou ven, sice jsem vaši odpověď přecetl asi po měsíci co se tohoe stalo, ale ok. Nic méné, navazuji na tu moji otázku o tom klukovi. A zajímá mě, zda můžeš mít crush a nevědět o tom? Ja totiž asi měl crush na moji “nejlepší kamaradku", s narvanými řečmi do hlavy stylu „To poznás neboj “ atd. Ale nepoznal. Kamarádka na mě pravděpodobně měla crush na zpátek pak začala chodit s jiným klukem a tak lehce se na mě vykašlala. A i potom co se s ním rozešla už se mnou ani nepromluvila. Crush už na ni nemám, možná střípky by se našli. Co si o tom tedy myslíš? Je to možné
(Jo a btw začal jsem číst srdcerváče a ty mi na situaci ohledně lgbtq změnili názor. I když z nejvyšší pravděpodobností budu spíše Bi [co se týče situace co se stala]), už by mi ani nevadilo být gayem.)
A aby to nebylo jenom o kecání tak mám ještě jednu takovou, ani né důležitou otázku: Jak si lidi určují takovou tu věc jako "Cítím se jako holka ale jsem kluk" nebo "Necítím se jako ani jedno.". Nikdy jsem nepochopil jak na to lidi přichází (ne že by jsem byl proti tomu, mám celkem hodně kamarádů co jsou třeba non binary, ale jako...)
Ahoj,
určitě se může stát, a není to nic neobvyklého, že máš na někoho „crush“ a v danou chvíli si to neuvědomuješ. Stává se to zejména, když člověku jeho „crush“ připadá nemístný a nedokáže si ho proto připustit.
Je skvělé, že ti kniha, kterou zmiňuješ, pomohla změnit názor.
Pro cis lidi může být objevení vlastní rodové identity těžko představitelné, protože se těmito otázkami obvykle nemají potřebu zabývat. Trans* lidé často zažívají situace, kdy je jejich identita okolím zpochybňována nebo špatně přisouzena a v nich si mohou uvědomit, že to, jak na ně nahlíží ostatní, jim nepřipadá správné, protože se to neshoduje s jejich vlastním pohledem na sebe. Abych Ti podobnou situaci mohla přiblížit, zkus si třeba představit, že Tě někdo stále nutí nosit holčičí oblečení a říkají Ti dívčím jménem, pravděpodobně by Ti to nebylo příjemné, možná ani dlouhodobě snesitelné a uvědomoval by sis, že se Ti to nelíbí, že okolí po Tobě chce něco, co sám nechceš.
Měj se hezky.
Poradna Sbarvouven.cz
Sexuální orientace
Ahoj Alíku,
píši sem, protože už s nevím rady. Ráda se bavím s klukama. Nelíbí se mi holčičí oblečení, nechci nosit šaty, růžovou atd. Mamku to ale strašně štve. Když jí řeknu že bych chtěla černou nebo tmavě modrou mikinu tak řekne že jsem holka. Často se i chovám jako kluk, mluvím tak a hraju klučičí hry. Máma chce abych nosila šaty ale mě se to prostě nelíbí. Vždy když si chci s ní o tom promluvit tak mi řekne že jsem holka, že chce holku, že už vypadám jako holka (má pravdu a já to vím) ale i přesto mám radši kluky a klučičí věci. Mámě se nelíbi nic co je klučičí, pokud to nemá nějakou holčičí barvu. Nevíte jak přemluvit mamku aby se s tím smířila? Nebo co prostě udělat?
Předem děkuji za odpověď.
PS: Odpověď nespěchá, věnujte se první důležitým dotazům
Ahoj,
zdravíme tě z poradny Sbarvouven. cz. Tvůj dotaz je důležitý. Jsme rádi, že jsi se na nás obrátila.
Píšeš, že je ti blízké chování, aktivity, oblečení a barvy, které jsou spojovány s chlapci. Rozumím, že to může vyvolávat konflikty s okolím, třeba s tvojí mamkou. To je pro tebe určitě nepříjemné.
Jsi hodně mladá a tvoje pocity se ještě můžou vyvíjet. Je důležíté, abys je sledovala, snažila se je dobře poznat a porozuměla důvodům, proč takové pocity máš. Díky tomu pak můžeš ve správný čas udělat rozhodnutí.
Je totiž rozdíl v tom, pokud je člověk transgender osoba, nebo pokud jsou mu nepříjemné úzce vymezené genderové role (tedy chování očekávané od žen či od mužů).
Trans lidé prožívají sami sebe jako osoby opačného pohlaví, než jaké jim bylo připsáno při narození. Touží proto změnit své tělo, aby jejich genderová identita s ním byla více v souladu.
Někteří lidé ale nemají takové pocity vůči vlastnímu tělu. Prožívají se jako ženy nebo muži, ve shodě s jejich biologickým pohlavím. Ale přesto se projevují jako méně typické ženy nebo méně typičtí muži. Je spousta žen, které nerady nosí sukně, preferují krátké vlasy, nechtějí se líčit, zajímají se o techniku atd. A je spousta mužů, kteří o sebe rádi pečují, nezajímá je fotbal či hokej, nemluví vulgárně atd. Vymykají se úzkým genderovým škatulkám, ale na tom není nic špatného. Genderové role jsou jen zvyklostí a kdybychom žili v jiné době a v jiné zemi, očekávali bychom od žen a od mužů odlišné chování.
Například růžová barva je u nás spojována s dívkami. Ale v některých společnostech je to naopak barva vhodná pro chlapce. Barva samotná nemá žádnou vazbu na gender či pohlaví. To, že jí bereme jako barvu "holčičí", je jen kulturním zvykem. Totéž platí také o zájmech, sportech, pracovních oborech…
Pokud nám úzké genderové škatulky nevyhovují, nemusíme se do nich nechat zavřít. Je spousta různých způsobů, jakými se mohou projevovat ženy, a spousta různých způsobů, jakými se mohou projevovat muži. Každý člověk je jiný - a mezi ženami je spousta rozdílů (stejně tak i mezi muži).
Máš určitě ještě čas tyhle věci v sobě prozkoumávat. S mamkou se můžeš zkusit bavit třeba o tom, proč by "správná holčička" měla nosit růžové šaty - proč nejsou stejně dobré modré džíny. Možná se ukáže, že proti džínám nic nemá.
Přejeme ti hodně odvahy na cestě sebepoznávání. :)
Měj se dobře,
Sbarvouven.cz
Gender a sexualita - potřebuju pomoct
Sexuální orientace
Ahoj Alíku a spol.
Hehe přijdu si trapně, když to píšu ale potřebuju pomoct a nemám s kým bych si o tom mohl popovídat.
No poslední dobou jsem zmatený. V mém životě se toho děje spoustu jako třeba puberta, škola ale i doma, no prostě je toho hodně ale asi bych se chtěl zeptat o radu. V na začátku roku 2022 jsem se setkal s novým pojmem, Transgender. A něco mi říkalo že to jsem já, no víte nikdy jsem nezapadal do holčičího kolektivu. Já byl klučičí. A za to na mě byla spousta lidí zlá. Holky se mi smáli a říkaly o mně že jsem babochlap a kluci, někteří mě vzali a někteří ne. Asi tak v půlce roku 2022 jsem si začínal uvědomovat že nejsem na 100% holka a že jsem možná kluk. A na konci letních prázdnin jsem poprosil rodiče jestli bych si mohl ostříhat vlasy na krátko (ve skutečnosti se na to ptal můj bratr protože jsem se strašně bál vůbec nevím proč) ale skutečný důvod jsem jim neřekl. Na začátku školního roku jsem přišel do třídy a jediné co jsem sklidil byl výsměch.. Všichni si o mně špitali jako že jsem nějaké monstrum nebo co. Bylo mi to moc líto ale nikomu jsem nic neřekl. K tomu jsem začal mít problémy s rodinou hlavně s mámou. Komentuje všechno co udělám, co nosím, jak mám upravené vlasy prostě úplně všechno. Utlačoval jsem své emoce do té doby, kdy jsem našel věc jak si ulevit. Začal jsem se řezat. Našel jsem si v tom úlevu a dělám to do dnes ale chci přestat už 2 na to rodiče málem přišli. Nevím jak mám přestat.. + Mám ještě jeden dotaz a navážu na tu část kde jsem zmiňoval svůj gender. K tomu genderu se přidala i sexualita. S tím že jsem si uvědomil že nejsem 100% holka(toto jsem neřekl momentálně jsem “Gender fluidní“ doufám že to je správně že se cítím jako 2 pohlaví najednou PS: pokud je to špatně prosím opravte mě) jsem si uvědomil že patřím do lgbt+ komunity. A já to řekl mamce. Nebyl to žádný speciální “coming out“ spíš to bylo trapné. Řekl jsem mámě (tehdy jako holka) že jsem bisexuální a že mám rád i dívky. A ona na to reagovala takto, cituji „Teď jsi ve věku kdy nevíš a objevuješ za pár let uvidíš že jsem měla pravdu.“ a nebo „Bůh nás stvořil aby jsme byli orientovaní na jiné pohlaví. A ty víš že žena s ženou dítě neudělá. Ale jestli to tak cítíš tak asi ok“ Já nikdy nezmínil že chci dítě ani i kdybych byl heterosexuální ale stejně si myslím že už dávno zapomněla takže je lepší když to ani vědět nebude. Ale zpět k dotazu jak se mám “vyoutovat“ před ostatními protože nevím jak poznám komu jo komu ne a jak tak abych si nezničil přátelství nebo život.
Děkuji že jste dočetli tuto dlouhou zprávu(omlouvám se že já tak dlouhá já prostě nemám komu to říct) a předem velký dík. <333
Ahoj z poradny Sbarvouven,
děkuji ti moc za dotaz a tvoji odvahu napsat takto otevřeně. Vůbec se nemusíš cítit trapně, naopak je to moc fajn, že si se rozhodl napsat a znovu ti za to děkuju. Když čtu tvůj dotaz, vidím, že se ptáš na hodně věcí - mluvíš o tom, jak se cítíš, o svojí sexualitě a ptáš se, jak se vyoutovat před ostatními. Říkám si, že toho musí být na jednoho člověka hodně a rozumím tomu, že se necítíš dobře. Chápu taky, že ti sebepoškozování může přinášet úlevu - lidé, kteří se sebepoškozují často mluví o tom, že jim to umožní něco pořádně cítit (něco konkrétního a jasného - bolest totiž jasná je), když se pořádně nedokážou vyznat ve svých emocích. Možná je to něco, co také zažíváš, jelikož mluvíš o těžkých věcech, které prožíváš.
Zároveň musím říct, že vnímám sebepoškozování jako něco nebezpečného a něco, co bohužel nevyřeší nic z toho, co by sis přál. Je to jen dočasný únik, díky němuž ale nezmizí trápení ani pocity, které popisuješ. Existují proto možnosti, jak se situací pracovat jinak, aby sis nemusel ubližovat. V první fázi je dobré hledat možnosti, co by ti v dané chvíli, kdy si chceš ublížit mohlo pomoct. Na co jiného zaměřit pozornost a odvést jí, jak jinak energii přesměrovat. Každému pomáhá něco jiného (jít ven, zapnout si hudbu, zatancovat si). Hodně pomoci může také mluvit s nějakým odborníkem o tom, co tě v životě trápí a hledat s ním možnosti, jak se cítit lépe. Napadá mě jako možnost zkusit mluvit se svými rodiči o tom, že by si chtěl nějakého odborníka navštívit. Důležité je, aby si ty sám chtěl něco se situací dělat.
Píšeš o tom, že se cítíš jako kluk a udělal si k tomu docela dost kroků.. Mrzí mě reakce tvojí mámy, která nebyla úplně podpůrná. Jediné v čem má trochu tvoje máma pravdu (ale opravdu jen trochu), že nemusíš udělat rozhodnutí hned. Neznamená to ale, že by si se měl cítit jinak nebo, že by to znamenalo, že by tvoje máma měla právo říkat ti, kdo máš být. Důležité je, aby si měl dost času poznávat, co by sis přál a jak se cítíš. Do ničeho se netlač a nenech se do ničeho tlačit ani okolím. Pokud se cítíš být klukem, který je v nesprávném biologickém těle, jde o situaci, kterou určitě můžeš řešit i s pomocí odborníků jako jsou například sexuologové nebo právě i psychologové. Podobně se nemusíš hned outovat, pokud sám nebudeš chtít. Je jen na tobě, komu se rozhodneš říct o tom, jak se cítíš. Měl by to být někdo, komu důvěřuješ. Někdy to může nějakou dobu trvat a je to v pořádku. Zkus si zjistit, jak se lidé ve tvém okolí na takové věci dívají, zkusit si zjistit, ke komu by si měl důvěru. Důležité je, aby si se sám cítil v bezpečí. Pokud s někým o tom nechceš mluvit, je to jen tvoje věc. Gender a sexualita jsou opravdu dvě různé věci a je naprosto v pořádku, že tě mohou přitahovat kluci i holky nebo se můžeš cítit jinak. Sexualitu si představuju jako duhu se spoustou barev a je na tobě, jak na ty barvy koukáš právě ty.
Moc bych ti přál, aby si na tyto věci nebyl sám. Napadá mě proto možnost si zjistit nějaké další informace například přes www.transparent.cz. Můžeš také zkusit napsat k nám do poradny. Máme tam mentory a mentorky, s kterými můžeš mluvit o čemkoli budeš chtít. Jsme anonymní a nemusíš nám říkat nic, co by si sám nechtěl.
Abych odpověděl na všechny tvoje dotazy, bylo by to asi na dlouhou zprávu a možná by to stejně nestačilo. Právě popovídat si s někým více by mohl být dobrý první krok. Určitě na to nemusíš být sám.
Držím moc palce a děkuji ti za tvoji odvahu napsat.
Poradna Sbarouven.cz
předchozí | 345678910111213 | další |