Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Poradna: Alík radí dětem

    Na otázky odpovídají

    pracovníci linky důvěry Modrá linka, psycholožka BáraV, odborníci na výživu z centra Anabell, odborníci na boj proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze čtenáři mladší 15 let.

    Šikana

    Co dělat když mě ve škole šikanujou?

    Anna, 11 let, 19. ledna 2018

    Ahoj, rozhodně se neboj svěřit se někomu dospělému. Čím déle budeš oddalovat, kdy o svém problému někomu řekneš, tím ti bude odvaha ke svěření se ubývat. Neboj se výhrůžek typu: „Když to někomu řekneš, tak ti.....“ Uvědom si, že ten, kdo tě šikanuje, je vlastně zbabělec, který si dovoluje jen na slabší.
    A komu se můžeš svěřit?
    Učitě bude skvělé, pokud se svěříš někomu ve škole - třídní učitel či učitelka, ale může to být i jiný vyučující, kterému důvěřuješ. A určitě by o tvém problému měli vědět rodiče.

    Držím ti palce a věřím, že svůj problém za pomoci dospělých ve svém okolí vyřešíš.

    Šikana

    Ahoj alíku
    Mám takový problém asi jsem jse stal terčem šikany chodím na hokej a nejsem slabší nechovám se k nikomu zle. Ale nevím proč ale k nikomu jse nemohu připojit jsem jsám nemám moc přátel učitelka mě nemá ráda tak radši simulují abych nešel do školy je to pro mě strašné. Třeba jen tak du podraží mi nohy a pak se mi smějí. Nevíš co mám dělat jsem bezradný

    Bary, 11 let, 19. prosince 2017

    Ahoj Bary,

    je dobře, že si pro sebe hledáš pomoc. Šikana samozřejmě není v pořádku. Avšak simulovat a nechodit do školy není řešením. Píšeš příliš málo a neznáme Tě, abychom Ti mohli dát konkrétní radu, je proto důležité, aby ses obrátil na někoho dospělého, komu věříš. Třeba na rodiče či někoho jiného z rodiny nebo někoho ve škole. Tomu člověku se potom můžeš svěřit se vším, co se Ti děje, mluvit s ním o konkrétních situacích, o tom, jak je prožíváš, co Tě trápí a jaké jsou možnosti, jak se v té konkrétní situaci zachovat. Obecně platí, že pokud jde o nějaké hloupé řeči či posměšky, je možné je buď ignorovat - a sebrat tak ostatním vítr z plachet, protože nějaká výraznější reakce je to, co je baví. Nebo se jich zeptat, o co jim jde, proč to dělají, případně vyjádřit nesouhlas s jejich chováním, v klidu jim říct, že bys byl rád, aby toho nechali, že Ti to vadí. Další možností je mít připraveny různé vtipné reakce, které naopak přinesou body k dobru Tobě. Jde-li již o chování, které ubližuje i fyzicky, potom je potřeba, aby ses obrátil Ty nebo Tví rodiče na někoho kompetentního ve škole, např. výchovného poradce, metodika prevence, školního psychologa, či někoho z vedení, kdo bude celou situaci řešit přímo ve škole. To podstatné je, abys na to nebyl sám, abys o všem mohl mluvit s někým, komu věříš, kdo Tě podpoří, s kým právě můžete hledat různé možnosti a rozebírat jednotlivé situace.

    Přejeme Ti klidnější vykročení do roku 2018
    Modrá linka

    Šikana

    Ahoj ve škole mě odstrkují a pomlouvají je to šikana ?nebo ne?

    holka, 11 let, 4. prosince 2017

    Ahoj,
    tvoje informace je příliš stručná na to, abych mohla posoudit, zda jsi se stala obětí šikany či nikoli. I když je to smutné, pomluvy jsou běžnou součástí prakticky každého kolektivu. Samozřejmě záleží na tom, jestli jsou zamířené na tvoji osobu víc než na ostatní, znepříjemňují ti výrazně život, ostatní si na tebe „zasedli“ a podobně.
    Nevím, co si mám představit pod pojmem odstrkování - pokud to znamená, že nemáš příliš kamarádů, obávám se, že nelze nikoho přinutit, aby začal s někým dalším kamarádit, pokud sám nechce. Záleží ale skutečně na tom, co přesně ve škole zažíváš a v jakých konkrétních situacích se cítíš nepříjemně.
    V každém případě bych ti doporučovala, aby ses svými problémy svěřila někomu dospělému (například svým rodičům, nebo učitelce), kteří dokáží posoudit, zda jsi se stala skutečně obětí šikany, nebo se jedná o běžné nepříjemnosti, které se objevují v každém kolektivu. Zkus se také zamyslet nad tím, jak se chováš ty sama k ostatním a co bys mohla případně na svém chování změnit, abys do kolektivu lépe zapadla.
    Přeji ti hodně štěstí!
    Bára

    Šikana

    Drahý Alíku a přátelé,
    již mockrát jste mi pomohli a já vám za to mnohokrát děkuji.
    Teď však mám jeden problém, který se mi zdá řešitelný jen jediným způsobem - najít si jinou školu.
    Jde o to, že jsem si v první až třetí třídě hrála na nějaké postavy ze seriálů. Prostě jsem byla malá a hrála jsem si. Dejme tomu, že jsem si hrála na Sušenku. Problém byl v tom, že jsem vyžadovala oslovení. Prostě jsem chtěla, aby mi říkali jménem té postavičky, Sušenka. Ještě k tomu se mi mé jméno nelíbilo (mé jméno se mi líbí, ale to, jak mi říkají ne).
    Ve čtvrté třídě po prázdninách mě to pustilo a já se věnovala jen sama sobě a vlastnímu dobrému prospěchu. V páté mě začali šikanovat. V šesté třídě to došlo až tak daleko, že jsme ve třídě museli mít program proti šikaně. V sedmé třídě je to pustilo. Teď se mi to děje zase.
    Když jsem ve třídě, tak na mě najednou zakřičí jménem té postavičky, na kterou jsem si hrála. Snažím se je ignorovat, ale když si čtete a za vámi přijde nějaký /nenapadá mě slušný výraz/ a začne vám provokativním psychohlasem řvát do ucha: „Nazdar Sušenko!“ tak to asi není zrovna příjemné.
    Ještě abych vysvětlila svou situaci ve třídě: s několika lidmi se bavím, ale ti na celou přestávku zmizí na záchod a já tak nemám nikoho, o koho bych se mohla opřít. Jen tu knihu. Na záchod se mi knihu tahat nechce.
    Nechci to říkat třídní, protože (jak jsem psala výše, program proti šikaně) bych vypadala jako problémová a konflikt vyvolávající žačka. To nechci. Školního psychologa nemáme.
    Vím, že si za to můžu sama, ale teď jsem úplně jiná, než předtím. Jak mám tedy vyřešit svou situaci? Jak mám zastavit tohle strašné pokřikování „mých“ bývalých „identit“?

    holka, 13 let, 24. října 2017

    Ahoj,

    snažím se pochopit, jak Ti je, když na Tebe pokřikují jmény Tvých "bývalých identit". Nedivím se vůbec, že Ti to vadí, a že Tě to i mrzí. Bohužel nepíšeš, jak na ta oslovení reaguješ Ty, a to je pro mne zásadní otázka. Stejně tak nepíšeš, zda je někdo, s kým ses o situaci radila. Rodiče, starší sourozenec, teta, trenér, vedoucí kroužku... takže ani já moc nemám, o co bych se mohla opřít. Mohu se k Tvému dotazu vyjádřit jen obecně. Napadá mne také, když už bohužel máš zkušenosti se šikanou z dřívější doby, měla bys je využít ve svůj prospěch. Když jste měli dokonce ve škole program proti šikaně, určitě si s Vámi o ní někdo vyprávěl, tedy i o tom, jak se jí bránit.

    Nejsem si úplně jistá, zda v Tvém případě nyní jde přímo o šikanu. Jasné je, že je Ti to nepříjemné - a komu by nebylo! Ale záleží i na tom, kolik spolužáků se takto chová, kdy to dělají, jak dlouho, jak často, o tom též nepíšeš. Psychologa sice na škole nemáte, ale domnívám se, že v takovém případě bývá určený někdo zvenčí, psycholog, který má na starosti třeba 5 škol. Můžeš se obrátit na výchovnou poradkyni/výchovného poradce, ten by měl vědět, jak to s tím pssychologem je. Nemusíš se ale radit hned s psychologem, nejblíž jsou Ti rodiče, a další lidé, viz výše, jistě se Ti rádi budou věnovat. Můžete si i doma společně nacvičit jako modelovou situaci Tvé odpovědi, bude to pak pro Tebe mnohem jednodušší. V první řadě je třeba se proti tomu oslovení vymezit. Například: "nechej toho, nelíbí se mně to! Nedělej mně to, co by sis sám nepřál, aby druzí dělali Tobě! Dej si pauzu! Odpočiň si, jsi trapný/á. Každý jsme nějaký, ale Ty už překračuješ hranice a štveš mě," atd. Cokoliv, co si doma připravíte, bude dobré, pokud to bude i vtipné, tím lépe. Zkuste nad tím společně přemýšlet a hledat řešení. Dotyčný/á, kdo se Ti posmívá, vycítí Tvou náladu a ví, že si posmívání zkrátka může dovolit, protože Ti to vadí. Jakmile vycítí, že jsi v pořádku a jsi nad věcí, dá Ti pokoj. Někdy pomáhá být lhostejný, nereagovat. Ale pozor! Myslím i vnitřně nereagovat, nebýt vzteklá, naštvaná, smutná, prostě se na vše podívat s odstupem a nadhledem a říct si, že vlastně o nic nejde. Až toto z Tebe bude cítit, pokřikování přestane.

    Jsme rádi, že jsme Ti už víckrát pomohli, někdy je výhodnější, obrátit se přímo na nás, viz naše stránky www.modralinka.cz.

    Přejeme Ti zklidnění atmosféry ve škole.
    Modrá linka

    Šikana

    Ahoj mám problém ve škole spolužáci mě mlátí a já nevím proč. Chovám se jako všichni ostatní.

    holka, 12 let, 20. října 2017

    Ahoj,

    děkujeme za Tvou zprávu. Určitě nikdo nemá právo Tě bít nebo Ti nadávat a nějak Tě ponižovat, takové chování není v pořádku. Bohužel nepíšeš, kdo Tě mlátí, kdy, kde, jak dlouho atd. Trvá-li taková situace už delší čas, může jít o šikanu. Nesděluješ nám ani to, zda ses někomu svěřila, myslím někomu dospělému. To je moc důležité. Pokud tu situaci nezvládáš sama, to znamená, když nepomůže to, že se důrazně proti takovému jednání vymezíš a ohradíš, pak je nutné zapojit do příběhu dospělé. Tvé rodiče, Tvou třídní učitelku, výchovného poradce. Máte-li na škole psychologa nebo psycholožku, pak se obrať i na něj/ni, znají atmosféru na škole i Tebe, mohou Ti velmi významně poradit.

    Přejeme Ti, abys dokázala učinit další krok a s tímto se obrátila jak na učitele, tak rodiče, aby tato situace mohla být řešena.

    Modrá linka

    Šikana

    Drahý Alíku a jeho přátelé,
    K nám do VIII. tř. přišla nová holka. Neudělala na mě dobrý dojem, vypadá jako postižená. Snažila jsem se na její vzhled nedbat a chovat se, jako kdyby vypadala jako já. Nesnažím se s nikým skamarádit, tedy jsem sama nešla ani za ní. Ona se na mě (ale i na ostatní) dívá. Možná znáte ten pocit, když se otočíte a někdo na vás civí. Ale vy se otočíte zpět a víte, že na vás ten pocit stále spočívá. Někdo ze třídy ji už kvůli tomu seřval, ale ona civí dál.
    Na třídním chatu se rozjela kyberšikana. Pomlouvali ji. Jelikož už naše třída prošla programem proti šikaně a kyberšikanu jsme později řešili také, případně se to oznámí policii na tvrdo. Já jsem jim psala: Sice většinu vašich názorů sdílím, ale jestli ji budete pomlouvat, případně jestli to ona zjistí, budete mít všichni problém. Pouze mi na nás a pověsti naší třídy záleží.
    Pomlouvali ji dál. Z té holky jde na mě ale strach. Pokaždé, když se otočím někam jejím směrem, rychle uhnu pohledem, protože si uvědomím, že tam je.

    děvče, 13 let, 17. října 2017

    Ahoj Lidaro,

    je dobře, že jsi napsala, ale protože nepokládáš žádnou otázku, zkusím se věnovat tomu, co mě k celé věci napadá.

    Připadalo mi moc fajn, že jsi novou spolužačku hned neodsoudila, a že ses jí dokonce zastala, když jí ostatní šikanují na netu a navíc myslíš i na celou třídu, aby z toho neměla průšvih. Přemýšlím také o tom, jak je asi té dívce. Někdy je opravdu těžké zapadnout, když přijdeš do nové třídy a navíc se odlišuješ nebo dokonce vypadáš jako postižená.

    Dovedu si představit, že jsou Ti její pohledy nepříjemné a chtěla bys, aby to přestalo. Mohla bys jí to zkusit říct někdy v klidu, v soukromí, aby u toho ostatní nebyli. Možná by Ti svoje koukání vysvětlila, možná si ani neuvědomuje, jak to působí. Napadlo mne také, že bys mohla zajít za třídní učitelkou nebo školní psycholožkou, pokud by ses na to cítila, a mohla bys s nimi probrat, co se u Vás ve třídě děje, nebo spíš naznačit, že by ta dívka potřebovala pomoci víc zapadnout. K tomu Tě ale nemůže nikdo nutit, jen mi běží hlavou, že tak by se dala zastavit alespoň šikana, dokud je čas. Na školách také fungují schránky důvěry, kam by se taková zpráva dala hodit, abys mohla zůstat v anonymitě, pokud by Ti to připadalo jednodušší.

    Píšeš, že z Té holky jde strach. Většinou se bojíme toho, co neznáme, lidí, o kterých nic nevíme. Můžeš si proto zkoušet všímat, co té dívce jde, co umí, v čem je třeba i dobrá, podívat se třeba na její facebookový profil, pokud ho má, abys jí mohla více porozumět, i když se s ní nemusíš třeba ani kamarádit.

    Přejeme Ti vše dobré.
    Modrá linka

    Šikana

    Ahoj Aliku.
    Obracím se na tebe ještě s jedním problémem. Před 2 lety jsem chodil do třídy, kde mě pořád šikanovali, a šikana trvá i teď. Ve třídě už snímá nejsem, musel jsem opakovat, protože sem nebyl skoro vůbec ve škole. Pořád mě slovně napadají, řvou na mě, nevím jestli můžu použít tady takový výraz ale říkají: Ta rakovina jde, curaku pocem a takové věci. Řešil jsem to snad stokrát se zástupcem školy i z jejich třídní, ale pořád je to samé... :(. Dokonce rodiče byli ve škole, ale pořád to trvá. V našem městě máme 2 školy. Takže přemýšlím, pokud to bude pokračovat, že bych od pololetí přestoupil na jinou. Ale rodiče jsou proti. Mě se tam také líbí, ale přece mám ještě 3 roky, abych to snima vyřešil. Vůbec nevím, jak se v tomto chovat, protože podle mě je naše škola neschopná něco dotáhnout dokonce :(
    Díky a pěkný den ;)

    kluk, 14 let, 16. října 2017

    Ahoj Adame,

    šikana samozřejmě není v pořádku. Možností, jak se k ní postavit je více. Jedna z možností je ta, kterou jste spolu s rodiči zvolili - tedy řešit ji právě ve spolupráci se školou. A jestliže škola nepřichází s řešením, je třeba vytrvat a obracet se na ni vytrvale dál.
    Můžeš se zkusit zamyslet, jestli je na škole nějaká/ý vyučující, výchovná poradkyně/výchovný poradce, metodička prevence/metodik prevence, psycholožka/psycholog, které/mu bys mohl více věřit, potom je možné obrátit se konkrétně na tuto osobu. Také můžeš zkusit i jiný způsob reakce na šikanu. Další možností je jejich narážky ignorovat, dát najevo, že Tě nemohou rozhodit. Někdy to pak ty ostatní přestane bavit, protože to, co chtějí, je právě nějaká bouřlivá reakce. Nebo je možné sebrat jim vítr z plachet, když se jich zeptáš, proč to dělají, čeho chtějí dosáhnout, případně, co se jim děje, že mají potřebu se takto chovat. V každém případě Tě chci povzbudit k tomu, aby sis nenechal líbit nic nehezkého.

    Přejeme Ti hezké podzimní dny
    Modrá linka

    Šikana

    Dobrý den,
    mám problém ve škole. Začalo to před prázdninami. A to tak, že jeden kluk z mojí třídy mi zkomolil jméno a zopakoval ho asi tak 2x-3x. Neřešila jsem to. A ani nebrala jako šikanu, protože to bylo asi ze „srandy,,. Ale teď nedávno to řekl znova. A já se bojím, že to řekne zase někdy. Dá se to brát jako šikanu? On se takhle vysmívá úplně každému (a o hodně více, než mě, je problémový, a nejde ho brát vážně, myslím...). A učitelka to vůbec nechce řešit. Řekla jsem si, že jestli to řekne ještě jednou, tak to řeknu doma a i učitelce. Pokud už to nezopakuje, nechám to tak. Je to správné rozhodnutí?

    holka, 14 let, 28. září 2017

    Ahoj,

    nemyslím si, že by v Tvém případě šlo o šikanu, tím spíš, že - jak píšeš - onen kluk toto dělá všem a je problémový a nelze ho brát vážně, jak jsi uvedla ve svém dopise. Ale rozumím, že Ti to mohlo vadit. Nabízí se však otázka, proč ho vlastně brát vážně?
    Obrátit se na učitelku a rodiče je správné rozhodnutí (mohou Ti k tomu říct své). Když Ti někdo ve škole ubližuje opakovaně a nedokážeš to vyřešit sama nebo se spolužáky, pak se jedná o šikanu a je na místě, aby škola zasáhla. Umím si představit, že když Ti někdo komolí jméno, mrzí Tě to nebo i trápí. Pokud to však dělá každému, jak uvádíš, proč nezkusíte dát hlavy dohromady a neřešíte jeho výsměch nějak společně? Člověk by se měl umět vůči někomu, kdo se mu vysmívá, vymezit, ohradit, hájit si své.
    Máte-li ve třídě dobrou partu, stojí toto doporučení za úvahu, co říkáš? Nebo je možné se nad jeho vtípky povznést, nevěnovat jim pozornost.

    Přejeme Ti pohodové podzimní dny.
    Modrá linka

    Šikana

    Ahoj Alíku a spol.

    Strašně moc vám chci poděkovat za vaši úžasnou podporu, moc si vážím, že tu pro mě i ostatní jste..

    Tak k věci.. Dneska jsem byla venku s kamarády a přijeli dva kluci (12) , (13) a jeden ke mně hned přišel nasázel mi 3 velké rány pěstí do ramene. Tahal mě za vlasy a nutil mě říct moje tajemství s kamarádkou, nikam mě nepustil a ostatní se jen dívali a nikdo se mě nezastal.. Sice se kamarád díval fakt smutně, ale věděl, že kdyby se mě zastal, tak by se nám všichni posmívali.. Ten kluk, který mi dal pěstí do ramene mi ošklivě a rychle cukal hlavou, abych se otočila na ně, snažila jsem se nebrečet, oni se mě pak ptali proč brečím, jestli kvůli mýmu bývalýmu.. Bohužel jsem jim to tajemství vykoktala (protoze mě donutili). Strašně jsem se jich bála a ze strachu jsem se hodně klepala.

    Řekla jsem to doma, protože jsem začala brečet a táta byl hodně naštvaný.

    Myslite, že je tohle šikana?

    holka, 13 let, 16. září 2017

    Ahoj,

    nikoliv, o šikanu v tomto příběhu nejde. Šikana se vyznačuje tím, že se takové jednání kluků dlouhodobě opakuje a trvá. Pokud se něco takového stalo "jen" jednou, o šikanu nejde. Ale i tak je takové jednání na pováženou.
    To, co popisuješ ve svém dopise, se mně ani trochu nelíbí. Už to, že se do Tebe pustil kluk, to se prostě nedělá, však se říká, ženu ani květinou neudeříš. Dál se mně vůbec nelíbí, že Tví kamarádi se jen dívali a nikdo se Tě nezastal. Tomu moc nerozumím, přece kamarádku bráním, děje-li se jí něco hodně špatného. A do třetice nevím, jak ti dva kluci, co přijeli, mohli vědět něco o Tvém tajemství. Každý člověk má nějaká svá tajemství, říká se jim někdy tajná 13. komnata, a člověk má právo otevřít dveře ke svému tajemství jenom tomu, komu sám chce. Např. partnerovi, skvělému kamarádovi, babičce....nebo také nikomu. Nikdo jiný nemá právo mu zasahovat (strkat nos) do jeho soukromí. A tak mne moc mrzí, že se Ti stala taková ošklivá příhoda. Příště si takové jednání nesmíš nechat líbit. Nikdo nemá právo Tě bít nebo tahat za vlasy. Klidně můžeš křičet o pomoc, procházejí-li kolem nějací dospělí, můžeš volat policii, rodičům, výchovnému poradci, atp.

    Jsme rádi, že jsme Ti podporou, vážíme si toho.
    Přejeme Ti už jen pěkné další zážitky s kamarády.
    Modrá linka

    Šikana

    Ahoj všichni,
    potřebuji poradit. Nevíte proč mi všichni dávají sprosté přezdívky, i když se na ně snažím být milá. Někdy mě to vážně mrzí. Díky za radu.

    holka, 15 let, 3. září 2017

    Dobrý den,

    dospívajícím od 15 let vykáme, proto budu vykat i Vám. Váš dotaz je velmi stručný a protože nemáme možnost, jak se Vás doptat na podrobnosti, mohu Vám dát pouze obecnou radu. Zkuste sdílet to, co se Vám děje, s někým starším, komu důvěřujete, a kdo Vás dobře zná (třeba rodiči) a s takovým člověkem se poradit, co máte dělat. Já nevím (a vědět ani nemohu), proč Vám všichni dávají nepěkné přezdívky. Na to je třeba znát celou situaci, lidi, kteří toto dělají, i Vás samotnou, atmosféru, v které se pohybujete. Není to nic jednoduchého a rozplétání složitých lidských vztahů je perná práce a věřím, že Vás to mrzí.

    Být milá na někoho, kdo se ke mně chová sprostě, rozhodně není řešení. Sprosté přezdívky je třeba rázně odmítnout. Hledejte někoho, kdo se takovýchto akcí neúčastní, a mohl by se Vás zastat nebo Vás podpořit. Pokud takovou situaci neustojíte sama, pak se budete muset obrátit na někoho staršího, kdo by tyto záležitosti byl schopen řešit (rodiče, prarodiče, učitelé...atd.).

    Držíme palce,
    Modrá linka

    Šikana

    Ahoj aliku jsou mel jsem kamarada davida ovsem ten se skamaradil s mym 2 spoluzakem kubou a ted me ve skole me shazuji veci na zem neco berou a otravujou jen pro upresneni delaji to casto a neberou to jako srandu nemaji me radi mam youtube kanal a tam mi davaji komentare jak mam spatnou kvalitu a porad pisou hnusne komentare , co stim?

    Kuba, 12 let, 18. srpna 2017

    Ahoj Kubo,

    to, co se kolem Tebe děje ve škole, není v pořádku. Není správné a ani není možné, aby se k Tobě někdo takto choval. Jde-li navíc o Tvého bývalého kamaráda, je to o to smutnější a o to více to bolí. Kamarád přece dobře zná nejen naše silné, ale i naše slabé stránky. A proto je třeba takovému jednání zabránit. Z Tvého psaní nevíme, jak na chování svých spolužáků reaguješ. Jednání spolužáků je třeba odmítnout zcela jednoznačně, říct jim, aby toho nechali. Pokud na tu situaci nebudeš stačit sám, zkus se obrátit na rodiče a třídní učitelku, aby Ti s tím pomohli. Je to důležité, protože pokud se takovému jednání včas nezabrání, může se stupňovat, a to by pro Tebe bylo velmi nepříjemné.

    Podle zkušeností, které máme, mě napadá, že spolužákům jde o to, aby ses rozčiloval, naštval, zuřil, cítil se ublížený. Pokud uvidí, že Tobě je to, co dělají, zcela jedno, brzy je to přestane bavit. Také jsou v přesile, dva na jednoho, to jim dává pocit síly a moci. Co se týká komentářů na youtube, tomu jde jistě nějak technicky zamezit, znemožnit jim tam přístup, poraď se s někým, kdo tomu rozumí.

    Neuvádíš také nic o tom, s kým sdílíš to, co se Ti děje. To je velmi důležité. Není dobré být se svými myšlenkami sám, navíc druhý člověk uvidí takovou situaci z odstupu a nadhledu a může Ti dobře poradit, protože na rozdíl od nás Tě dobře zná. Mám na mysli Tvé rodiče, či někoho dalšího ze širší rodiny, učitelku, vedoucího kroužku, trenéra, prostě někoho dospělého, kdo se pohybuje v Tvém okolí a komu věříš.

    Přejeme Ti klidnější atmosféru ve škole a hodně kamarádů.
    Modrá linka

    Šikana

    Ahoj Alíku je mi 11 a mám problém.V naší třídě je jedna holka co mě šikanuje .Např v hodině ni šeptá že mě nesnáší a také mi vyhrožuje.Např. když se na ní dívám říká že ji špehuju a že na mě zavolá polii .Rodičům sem už a tom řekla , ale neřeší to .Moje mamka je učitelka na té škole na kterou chodím a to je jeden z důvodů proč mě šikanují

    holka, 11 let, 7. září 2017

    Ahoj z Modré linky,

    je mi líto, že Tě spolužačka ze třídy šikanuje a je moc fajn, že ses svěřila rodičům. Nikdo nemá právo Ti ubližovat.

    Přemýšlím o tom, co můžeš na svoji obranu udělat Ty sama. V podobných situacích se doporučuje, pokud to jen trochu jde, nepříjemným situacím se spolužačkou předcházet. Najdi si jiné kamarády, s kterými budeš trávit volný čas o přestávkách, a kteří Ti třeba pomohou a zastanou se Tě. Také dej spolužačce jasně najevo, že Tě nezajímá, co říká, a že pokud toho vůči Tobě nenechá, budeš žádat o pomoc třídní učitelku.

    Tak, jak jsem psala na začátku, je fajn, že jsi o tom řekla rodičům. Pokud chování spolužačky vůči Tobě či někomu jinému nepřestane, zkus s rodiči znovu promluvit. Mluv o tom, že Tě to trápí, a že si nevíš rady. Rodiče by měli být Tvojí oporou a měli by v takových případech zasáhnout. Také si myslím, že by bylo dobře, kdybys o tom řekla paní učitelce. I ta by měla vědět, co se ve třídě děje a pomoct Ti s tím, třeba tak, že se spolužačkou promluví a přesadí vás, tak aby Tě nemohla při vyučování obtěžovat.

    Držíme palce.
    Modrá linka

    Šikana

    Ahoj Alíku potřebuji pomoct ze spolužačkou která jde po prázdnínách do 6.třídy a já jdu do 7. a máme spolu tělocvik , a ona mi stále říká že mám pochcané vlasy,sem postížená kvůli tomu že mám kosmetickou vadu oka a mam jedno male oko, a častěji na něj trpím záněty tak mi říká že sem postížená, navíc mám dva mléčné špičáky staré černé a zubař mi to nemůže vytrhnout , protože by mi mohl způsobit zánět oči , a když mám někdy spocené , masné vlasy umývám si je ve středu a neděli , a že se někdy zasmějí s blbosti tak ale aspon nemusí mně říkat že sem postížená , je to normální co o mně říká ? Co mám dělat , porad mi Alíku :((

    holka, 13 let, 26. července 2017

    Ahoj,
    píšeš, že spolužačka z tělocviku se Ti posmívá za vlasy a říká o Tobě, že jsi "postižená". Mrzí mě, že musíš něčemu takovému čelit, chápu, že je to nepříjemné a určitě to není z její strany správné. Vnímáš, že záminku našla v tom, že máš kosmetickou vadu oka a mléčné zuby. To samo o sobě jistě není příjemné a spolužačka Ti to rozhodně neusnadňuje. Jak píšeš, nějakým hloupým posmíváním "z blbosti" si projde asi většina lidí. Pokud už to ale trvá déle a nelepší se to, je dobře, že pro sebe hledáš pomoc a chceš se tomu bránit.
    Nevím, jestli si toho, jak se k Tobě chová, všiml už i někdo další, ale mohla bys upozornit někoho dospělého v Tvém okolí. Můžeš se zkusit svěřit třeba mamce s tím, co Tě trápí a mohla by se Tě ve škole zastat. Také můžeš najít oporu v nějaké kamarádce, která se postaví na Tvou stranu, když se Ti bude spolužačka posmívat. Pokud máte ve škole školního psychologa, můžeš to probrat s ním, pokud ne, tak s některou učitelkou, kterou máš ráda. Vím, že není snadné říct si o pomoc a svěřit se s něčím, co Tě trápí, ale pokud nepomáhá to, že spolužačku ignoruješ nebo se snažíš sama bránit, zkus oslovit někoho dalšího, kdo Tě může podpořit.

    Přejeme vše dobré,
    Modrá linka

    Šikana

    Ahoj, mám takový problém.
    Ve škole se mi kluci i některé holky posmívají. Nemůžu už ani říct svůj názor aniž by nebyl zkritizován. Pořád mi nadávají i přes sociální sítě, nebo mě kritizují na YouTube. Jsou to nadávky typu: Jsi hloupá, jsi špatná ajťačka, máš ebolu a takové hlouposti, které by za normálních okolností (ne od pondělí do pátku každou přestávku)nikdo neřešil. Nevím, proč mi to dělají a když se jich zeptám, tak to je jen odpověď typu- protože existuješ, protože ses narodila atd. Už toho mám dost, ale třídního do toho tahat nechci. Už jsem to trpěla celý rok, ale teď už mi to začíná přerůstat přes hlavu. Prosím poraďte, jinak nevím, jak to budu zvládat v sekundě :-(

    Kiki, 12 let, 13. června 2017

    Ahoj Kiki,

    je moc fajn, že píšeš a hledáš pro sebe pomoc. Dokážu si představit, že není příjemné být terčem posměchu a útoků spolužáků. Přemýšlím, jak dlouho to trvá a říkám si, zda jsi o tom řekla někomu dospělému.

    V situacích, kdy si nedokážeme pomoct sami, je dobrým krokem obrátit se na někoho z dospělých, na rodiče nebo na nějakého učitele, kterému důvěřuješ. Ti by měli být Tvou oporou a situaci řešit. Určitě to chce odvahu, vím, ale myslím, že první krok - napsat nám - jsi zvládla skvěle.

    Existují také stránky, kde se o šikaně můžeš sama nebo spolu s rodiči dozvědět další informace a možné postupy. Posílám alespoň některé z nich: www.sikana.org/ nebo www.minimalizacesikany.cz/.

    Držíme palce.
    Modrá linka

    Šikana

    Dobrý den,
    Je mi 12 let a studuji prvním rokem na osmiletém gymnáziu, tím pádem jsem většinu týdne mimo město kde bydlím. Přestupem na gymnázium jsem získala nejen mnoho nových znalostí a zkušeností, ale také mnoho přátel a známých. Přestaly jsme se vídat s mojí bývalou nejlepší kamarádkou a ona ke mě začala pociťovat vysokou nenávist. Chodíme spolu do baletu a čím více věcí se mi podařilo lépe než jí, tím víc se náš vztah zhoršoval. Jak už jsem zmiňovala více a více ke mně pociťovala nenávist a záviděla mi (kromě toho že jsem byla lepší v baletu, jsem také hubenější,mám dlouhé blond vlasy a naše rodina má lepší finanční zázemí a tím pádem se máme lépe než jejich rodina).
    Rozhodla se, že proti mně poštve víceméně celou školu a u několika lidí se jí to podařilo. Docela dost mi to vadilo, ale snažila jsem se to skrývat a vysmívat se jí do tváře, protože kdyby zjistila že jsem psychicky ,,oslábla,, dodalo by jí to více energie a to jsem nechtěla. Začala tedy přitvrzovat a v baletu se mi posmívala a měla ke mně samé blbé urážky. Asi o týden později mě začala zcela ignorovat a naváděla ostatní ať dělají to samé. I přes to že jsem odešla z baletu všude mně pomlouvá a navádí všechny k tomu aby mi např. neodpovídali na žádné otázky ani na pozdrav.
    Chci se zeptat jestli by se toto mohlo brát jako šikana. Protože v různých článcích na toto téma se jako šikana považuje to, když se obětí stane slabší osoba. Já se za slabší osobu rozhodně nepovažuji. Jsem na tom o mnoho lépe než má nejmenovaná bývalá kamarádka. Jsem pouze znevýhodněná tím že většinu svého času věnuji škole a s nikým z mojí bývalé školy se nestýkám, takže vlastně nikdo nezná ode mně pravdu o tom všem.
    Omlouvám se pokud se v textu objeví pravopisné chyby a předem děkuji za odpověď popř. návrh na další postup.

    daisy :), 16. června 2017

    Ahoj Daisy,

    píšeš o tom, že se po přestupu na gymnázium změnil vztah s bývalou nejlepší kamarádkou, která se Ti teď posmívá a navádí i ostatní, aby Tě ignorovali. Máš pocit, že Tě nenávidí a závidí. Je Ti to nepříjemné a možná se cítíš být i ukřivděná tím, že nemáš moc příležitost tyto pomluvy vyvracet. Snažíš se, aby na Tobě nepoznala, že Ti to vadí. Uvažuješ o tom, jestli to je šikana. Co vše se skrývá pod pojmem šikana lze najít např. na těchto stránkách: www.prevence-praha.cz/index.php/agrese-a-sikana?start=1. Někdy je těžké rozlišit hranici mezi provokováním a tím, kdy už to přeroste do šikany. Píšeš, že se ale necítíš být slabší osobou, obětí v pravém slova smyslu. V každém případě by bylo dobré se vůči takovému chování vymezit a bránit se. Můžeš si s ní zkusit nejdříve promluvit, dát jí jasně najevo, že je Ti to nepříjemné a ať se k Tobě takto nechová, možná se jí zeptat, proč to dělá. Také by bylo dobré pro sebe najít spojence, kteří by Tě mohli podpořit, kamarády, spoluž!
    áky, rodiče. Pokud už to trvá delší dobu a nezabrala by nějaká domluva, mohlo by pomoci, že by se za Tebe postavili rodiče a promluvili si s jejími rodiči o tom, co se děje. Měli by vědět, co Tě trápí a mohli by Ti v tom pomoci, nemusíš na to být sama.

    Jak píšeš, pohybuješ se teď spíš mimo město a mezi novými spolužáky a přáteli. Je dobře, že tam máš zázemí a těmto vztahům stojí za to se věnovat a zbytečně se netrápit kvůli pomluvám, které se nezakládají na pravdě. Chápu, že v sobě máš touhu se obhájit, říct ostatním pravdu. Někdy to bohužel není úplně možné, i když se o to můžeš pokoušet. Pravé přátele však zajímá to, jaká doopravdy jsi, budou se Tě snažit sami poznat a nenechat se ovlivnit tím, co se doslechnou.

    Přejeme vše dobré,

    Modrá linka