Ahoj milý kluku,

děkujeme Ti za dotaz. Předmět pracovní činnosti opravdu může mít ve vzdělávacím obsahu péči o školní zahradu či pozemky. A k tomu jistě i vytrhávání plevele či jiné pracovní činnosti patří. Bylo by prima, pokud Ti tato činnost smysl nedává, nebo máš pocit, že podmínky nejsou přiměřené (slunce, nemožnost odpočinku), otevřít toto téma přímo s paní učitelkou. Případně se ve škole můžeš obrátit na třídní(ho) nebo na jiného učitele / výchovného poradce, kterému důvěřuješ.

Ať se Ti ve škole daří.

Z Vitae,

Dominika

Ahoj milá pisatelko,

policejní školy existují i střední. Najdeš je např. v Katalogu středních škol: https://www.katalog-skol.cz/dle-vykonu/stredni-policejni-skoly Poté jsou i vyšší odborné i vzdělání vysokoškolské, jak píšeš. Na ty se můžeš přihlásit z jakéhokoli jiného oboru, podmínkou je maturita.

Ať se Ti ve Tvé policejním studiu daří,

D.

Zdravíme Tě z Modré linky,

píšeš nám, že se Ti stává, že na chvíli usneš při vyučování, i když máš dostatek spánku. Ráda bys věděla, čím to je, a co s tím dělat. Je moc fajn, že sis všimla, že se s Tebou něco neobvyklého děje a chceš s tím něco udělat.
Příčin může být celá řada, např. zvýšená tělesná nebo duševní zátěž, změna návyků, změny v tělesné rovnováze apod. Spánek také nemusí být v takové kvalitě, jaká je potřebná, i když ho máš dostatek. Můžeš se zkusit zaměřit na svůj rozvrh dne, dostatek pohybu i odpočinku, vyváženou stravu a pitný režim. Pokud to jde, můžeš více odpočívat, zkusit jít dříve spát, možná by také pomohlo dát si budík až na půl šestou a mít celistvější spaní. Před spánkem se doporučuje omezit modré světlo, fyzickou aktivitu, příjemně se naladit - například klidnou hudbou atd.
Pokud by Tvoje potíže trvaly déle, bylo by nejlepší navštívit Tvého lékaře, aby hledal příčinu. Poradit mohou také rodiče, nebo jiné blízké osoby ve Tvém okolí.

Držíme palce,
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je dobře, že se snažíš řešit situaci, která nastala se Ti přihodila - z lavice se Ti ztratil penálek s psacími pomůckami v docela velké hodnotě.
Ptáš se nás, jestli to máš řešit, nebo to nechat plavat. Možná se to už nějak vyřešilo, než jsi dostala naši odpověď, možná ale ne, a Ty stále váháš. Myslím si, že říct třídnímu, že se Ti ztratily pomůcky do školy, může být dobrá cesta k nalezení, a teprve tehdy, když se penál nenajde, nezbude nic jiného, než pořídit nový. Přemýšlím, co Ti vlastně bránilo to říct hned, když jsi ztrátu zjistila. Měla jsi z něčeho obavy, nebo ses třeba ostýchala? Říkám si, že by za třídním s Tebou mohla jít některá z kamarádek, a podpořit Tě.
Určitě také řekni svým rodičům, co se stalo, a zeptej se jich, co by Ti doporučili dělat dál.

Držíme Ti palce, aby vše dobře dopadlo,
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

píšeš nám o tom, že jste s dalšími spolužáky zkoušeli odemykat skříňky ostatních. Jeden kluk Tě teď obviňuje, že jste mu skříňku zablokovali, dokonce jsi mu psala a on odpověděl vůči Tobě vulgárně. Věřím, že Tě to mrzí, jak píšeš, a jsem ráda, že se nám s tím svěřuješ, když Tě to trápí.

Ptáš se, jestli Tě vyloučí. Nedokážu Ti na to dát úplně jasnou odpověď, ale myslím si, že se nejedná o něco tak závažného, aby to bylo na vyloučení ze školy. Zmiňuješ, že jsi tomu klukovi psala, to mi přijde moc fajn. Nevím, co přesně jsi mu napsala, ale každopádně je důležité se omluvit, jestli jste mu s ostatními nějak ublížili. Jak bude pak reagovat, to už je na něm, to už není v Tvých rukách. Věřím, že je hodně nepříjemné, když Ti napsal nějaká škaredá slova směřovaná na Tebe a přála bych Ti, abyste zase našli cestu, jak spolu dobře vycházet. Myslím, že by mohlo pomoci ho ještě zkusit znovu oslovit, když budeš chtít a vysvětlit mu, že Tě to mrzí, že ses k tomu nechala přesvědčit, a že by sis přála, abyste se udobřili. Možná ale on potřebuje nějaký čas, aby to vstřebal - zkus mu dát chvíli čas a pak uvidíš, jak bude reagovat. Klidně mu tohle můžeš i napsat - třeba že doufáš, že se usmíříte, ale ať si dá čas, jaký potřebuje.

Říkám si také, že by možná stálo za to promluvit si o tom s někým dospělým, ke komu máš důvěru - někdo z rodičů, teta, oblíbená učitelka, příp. školní psycholožka, pokud ji na škole máte. Mohli byste společně hledat, co bys ještě mohla udělat a jak se teď zachovat. Nevím, jestli už někteří učitelé o tom ví nebo ne, ale pokud Tě trápí obavy z vyloučení, můžeš zkusit oslovit právě oblíbenou učitelku/učitele nebo tu školní psycholožku, a zeptat se na to, jestli chceš mít jistotu, jak to je. Můžeš se zkusit zeptat i nezávazně, popsat třeba obecnou situaci, nemusíš přesně říkat, že se jedná o Tebe.

Přejeme Ti, ať se situace brzy urovná.
Modrá linka

Ahoj milá pisatelko,

učitelé gymnázií mají stejné požadavky na vzdělání jako ostatní učitelé středních škol – nestuduješ pedagogický obor na typ školy, na které chceš učit, ale na předměty, které chceš učit. Například si vybereš, že chceš učit češtinu a ZSV (občanka), půjdeš tedy na obor Specializace v pedagogice studijní obory ČJ a ZSV.

Je také možné vystudovat jakýkoli vysokoškolský obor, který má blízko k předmětu, který chceš učit a poté si dodělat pedagogické minimum. I takto dnes spousta učitelů studuje. Většinou to jsou ale lidé, kteří zprvu nevěděli, že se chtějí učiteli stát.

Přeji Ti, ať se Ti na Tvé pedagogické cestě daří, být učitelkou je krásné povolání.

Dominika

Ahoj Girlie,

pokud bys ráda na víceleté gymnázium a máš už zkušenost s přijímacími testy, které nedopadly podle Tvých představ, doporučila bych Ti nějakou specializovanější přípravu. Rodiče Ti mohou pomoci zajistit doučování, případně existuje spousta onlinových kurzů, kde se na přijímačky dá připravit. Které to konkrétně jsou ale závisí na tom, na jaké gymnázium přijímačky děláš. Doporučuji na to mrknout s rodiči, určitě Ti poradí.

Měj se hezky,

Dominika

Ahoj z Modré linky,

svěřuješ se nám s tím, že ve škole zažíváš nepochopení, téma je Tvé oblečení anebo to, že když si něco nenecháš líbit, není to přijato. Díky za důvěru, se kterou nám to píšeš. Představuji si, že to může být dlouhodobě vyčerpávající a můžeš zažívat spoustu situací ve škole, které nemusí být jednoduché ke zvládání. Možná se tam můžeš cítit osamoceně, nepochopeně, možná pociťuješ vztek i smutek a máš kolem toho dalších spoustu emocí i myšlenek, jak z toho „ven“. Je mi líto, že to tak teď máš. Moc bych Ti přála, aby postupně čas, co trávíš ve škole, mohl být příjemný a obohacující.

Je úplně v pořádku mít svůj vlastní styl (v oblékaní, v hudbě aj.), něco, co Ti je blízké, dělá Ti radost, oslovuje Tě. Chce to taky odvahu jít s tím ven, čelit druhým, když se jim něco nezdá. Nezní mi, že bys dělala něco, co překračuje nějakou společenskou hranici, která se třeba ve škole může očekávat. Nezasloužíš si, aby Tě někdo odsuzoval. Říkám si, že pokud se tak děje, je to pak něco, s čím by se měla vypořádat a zamyslet nad tím i druhá strana.

Píšeš, že nemůžete sehnat novou školu. Zní mi to, že je to v nějakém procesu, kdy možná proběhne změna školy a možná ne. Přemýšlím, jestli ten někdo, kdo Ti pomáhá shánět novou školu, jsou rodiče anebo ještě někdo jiný blízký. Ať už je to kdokoliv, tak jsem ráda, že někoho takového máš a snad s ním můžeš i probírat to, co se ve škole aktuálně děje, co Ti vadí anebo co Tě třeba naopak potěšilo. Možná máte ve škole i školní psycholožku, anebo máš blíž k nějaké učitelce – neboj se za nimi zajít, nemusíš být na to, co se Ti ve škole děje, sama. Můžeš přijít s konkrétními věcmi, pojmenovat to, co během dne zažíváš. Můžeš to i sepsat a pak to dát přečíst jak někomu doma, tak ve škole nějakém pedagogovi, který by s tím mohl dělat něco dál k Tvému dobru. Uvědomuji si, že se jedná o složitější a dlouhodobější záležitost, proto jsme Ti k dispozici na telefonu/chatu na Modré lince (https://www.modralinka.cz/) anebo na Lince bezpečí (https://www.linkabezpeci.cz/), kde můžeme detailněji probrat celou situaci a najít další kroky ke změně.

Držíme palce a posíláme sílu k tomu zůstat sama sebou, jak potřebuješ, a zároveň moc přejeme, ať se potkáváš s čím dál tím větším pochopením.

Modrá linka

Ahoj milý člověku,

děkuji za Tvůj dotaz. Předně, je mi líto, že se musíš potýkat s takovým strachem. Některé gymnastické cviky opravdu mohou budit respekt – doporučila bych Ti obrátit se přímo na paní učitelku. A to klidně hned – nečekat, až něco takového do programu výuky přijde. Zajdi na její konzultační hodiny, případně požádej třídní, aby Ti pomohla zprostředkovat schůzku. Ve škole také možná máte výchovného poradce nebo školního psychologa, i za nimi můžeš zajít a svěřit se. Též je možné sdílet svůj strach se svými rodiči – i oni se mohou na paní učitelku poté obrátit. Když bude paní učitelka vědět, co Tě trápí, věřím, že k celé situaci bude přistupovat ohleduplně a domluví se s Tebou na postupu. Některé strachy se Ti jistě časem podaří překonat – a pak to bude báječný pocit. Možná vedle sebe k tomu ale potřebuješ někoho, kdo Ti dodá odvahu a komu budeš důvěřovat.

Držím Ti palce,

z Vitae,

Dominika

Ahoj z Modré linky,

děkujeme Ti za důvěru, s jakou se Alíkovi svěřuješ. Ráda bys zkusila přijímačky na víceleté gymnázium. Zároveň máš obavy z toho, že při přechodu na jinou školu ztratíš své kamarády a nové bys nenašla. Ptáš se, jaký na to máme názor.

Sama vnímáš, že Ti to ve škole jde. Proto si myslím, že určitě stojí za to zkoušky na gymnázium zkusit. Pokud bys přijímačky úspěšně složila, věřím, že Ti škola bude mít co nabídnout. Budeš mít možnost rozvíjet své studijní dovednosti více než na běžné základní škole. Což může být velmi prospěšné pro Tvé budoucí vzdělávání.

Říkám si, že rozhodnutí, zda na školu nakonec nastoupíš nebo ne můžeš prozatím odsunout až na chvíli, kdy budeš vědět, jestli jsi na ni přijata. Do té doby si můžeš vše v klidu promyslet. Napadá mě zkusit si také na papír napsat plusy a minusy přechodu na jinou školu. To mnohdy při náročném rozhodování s volbou pomůže.

Vidím, že se svou mamkou gymnázium společně probíráte. Můžete tak zmiňovaný seznam tvořit i spolu. Pokud bys stále byla na vážkách, s rozhodnutím, zda na gymnázium jít, Ti mohou pomoci i psychologové v Pedagogicko-psychologické poradně. Zhodnotí zde, zda, a do jaké míry by pro Tebe přechod na jinou školu a studium na gymnázium celkově, bylo prospěšné. Zkus tak tuto možnost probrat s mamkou.

Přechodem na jinou školu Tvá přátelství skončit nemusí. S kamarády sice nebudeš v každodenním kontaktu, pokud ale o udržení svých přátelských vztahů budete stát, věřím, že se vám to může podařit. Vidět se můžete i při jiných příležitostech, než je škola. Například se domluvit na víkendové návštěvě, trávit společně čas odpoledne po škole, či docházet společně na kroužek, který by vás bavil.

Rozumím tomu, že navázat vztahy s lidmi v novém kolektivu pro Tebe může být náročné, pokud se cítíš být spíše introvertní. Zároveň si říkám, že i pro Tvé nové spolužáky to bude zcela nová situace. Také opustí svou starou třídu a ocitnou se v prostředí zcela nových lidí. Společně se tak budete ve třídě poznávat a tvořit zcela nové „spolužácké“ vztahy. Které se tak mohou lehce přehoupnout i do přátelství.

Držíme Ti palce při Tvém rozhodování,

Modrá linka

Ahoj milá pisatelko,

1. v současném školním roce to jsou 2 přihlášky.
2. výběr SŠ je na Tobě - často ještě v 9. třídě nevíme, čím chceme být. Pokud je to i Tvůj případ, zvol obecnější směřování – gymnázium, lyceum, případně třeba i střední obchodní školu. I když by sis ale obor vybrala podle svého nynějšího zájmu, neznamená to, že v budoucnu nebudeš moci pracovat v jiném oboru. Cesty jsou různé a spousta lidí během svého života zaměstnání či obor, klidně i několikrát, změní.
3. rozhodnout se musím nejpozději do podání přihlášek – většinou do konce listopadu v 9. třídě to platí pro umělecké obory, do konce února pro všechny ostatní.
4. devítku opakovat nebudeš. Pokud se nedostaneš na střední, máš možnost začít s brigádou (ale to se tak často neděje), většinou se najde střední škola, na které ještě místo je. Tam začneš chodit a v dalším roce máš možnost zkusit dát přihlášku jinam.
5. učňák = střední odborné učiliště, je střední stupeň vzdělávání, avšak většinou bez maturitní zkoušky (docházka do něj trvá 2 – 3 roky a na konci je učňovská zkoušky, ne maturitní). Maturitní zkoušku však potřebuješ, chceš-li po střední škole pokračovat na vysokou.
6. ano, výběr je na tobě
7. zvolíš si jednu, studovat dvě střední školy zároveň nelze, protože docházka do nich by se překrývala.

Snad jsem Ti odpověděla na vše :) Kdyby ne, klidně se ozvi!

Z Vitae,

Dominika

Ahoj,

na webových stránkách tohoto oboru je zmíněna forma studia denní. Doporučuji se ještě mrknout na stránkách, případně napsat na jejich kontaktní email, zda jsou nějaké možnosti dálkového (či individuálního) studia.

https://www.cza-hu.cz/chovatelstvi/

Hezký den z Vitae,

Dominika

Ahoj, učení na opravné zkoušky může vypadat složitě, když si představíme, že se vlastně musíš za pár měsíců naučit to, co se ti nepovedlo naučit za školní rok. Ale já bych se na to díval jinak: je to jednodušší, protože si můžeš vybrat tempo a čas učení.
Nejdůležitější podle mého je, abys to probrala s rodiči a našli jste někoho, kdo ti s doučováním pomůže. Může to být spolužačka, učitelka, rodinná známá... Důležité je, že budeš mít spojence.
S tímto spojencem si uděláte plán a pravidelně budete kontrolovat, že plán dodržujete. Co se týče učení, pravidelné dávky jsou lepší, než dlouhé noční lekce.
Pokus se také přes svoje učitele zjistit co nejvíc o tom, jak konkrétně budou zkoušky vypadat a co se u nich bude zkoušet a jakou formou. Připravíš se tak na to, co se ti bude nejvíce hodit.
Uvidíš, že to půjde dobře. Hodně štěstí!

Ahoj Metranko,

děkujeme za Tvůj dotaz. Ráda by ses svěřila učiteli, ale nemáš odvahu to udělat, a bojíš se i odmítnutí.

Myslím si, že je možné se svěřit někomu z učitelů, ke komu máš důvěru. Učitelé sice na prvním místě učí, vzdělávají, na druhém místě také působí na své žáky, co se týká výchovy a naplňování jejich potřeb. Pokud tedy chceš, klidně se učiteli svěř. Pokud nemáš odvahu, můžeš mu dopředu napsat zprávu - SMS, přes sociální sítě, mail apod., s tím, že mu chceš něco říct - a pak budeš mít už cestu otevřenou. Kdyby to bylo obtížené i tak, můžeš „svěření se“ udělat celé například mailem, a pak se zeptat, zda učitel mail četl a počkat na jeho reakci.

Jak bude učitel reagovat, nevím, samozřejmě, že nemusí být automaticky chápající a přijímající. Když jdeme „s kůží na trh“, někomu se svěřujeme, vždycky trochu riskujeme. Myslím si, že i tak stojí za to sdílet svůj život s jinými.

Metranko, přejeme hezké prázdniny a držíme palce,

Modrá linka

Ahoj,
je skvělé, že se k výběru svého budoucího povolání stavíš tak zodpovědně a je vidět, že o něm přemýšlíš. Myslím, že ale není nutné, aby ses ve svém věku rozhodovala už definitivně, čím chceš být. Máš před sebou ještě střední školu a tedy ještě čtyři roky, během kterých se budeš moci rozhodnout, co by ti nejvíc vyhovovalo. Z tohoto pohledu se jeví jako nejlepší volba střední škola se všeobecným zaměřením, jako je například gymnázium. Pokud jsi dobrá v češtině, můžeš se například podívat po gymnáziích, která mají humanitní zaměření. Tak získáš další čas, během kterého se budeš moci vyprofilovat a zjistit, co je pro tebe ta pravá cesta.
Obecně je čeština důležitá například u těch, kteří se chtějí život jako žurnalisté, korektoři, editoři, pedagogové, copywriteři.... a v celé řadě dalších povolání.
To, že nepatříš na základní škole mezi premianty v přírodopisu nebo chemii, nemusí vůbec nic znamenat a že tomu například na střední škole nebude jinak. Právě proto bych nechala na tvém místě definitivní volbu povolání ještě otevřenou a soustředila se na přijímací zkoušky na střední školu. Věřím, že postupem času budeš mít víc jasno v tom, jaká kariéra by tě bavila.
Měj se hezky!
Bára