Milá pisatelko,

ze Tvé zprávy cítím naléhavost a obavy. Přijímací zkoušky na střední školu takové pro mnoho dětí jsou - je to první „zkouška“, kterou si na poli vzdělávání musíme projít. Ráda bych Tě trochu uklidnila. U přijímaček jde opravdu o to splnit zadání testu, dobré známky na vysvědčení (které máš) Ti také výrazně pomohou - pokud to gymnázium má v kritériích přijímacího řízení. Je jasné, že první neúspěch v podobě nepřijetí Tě nyní přivádí do černých myšlenek. Zkus si ale místo toho, že se to nepovede, začít přemýšlet o tom, co se stane, když se to povede. Jak fajn to bude, až to budeš mít úspěšně za sebou :) Nalaď svou mysl pozitivně, je to těžké, ale pomáhá to. Když jsme ve velkém stresu, nic moc se nenaučíme. Už nyní děláš všechno, co je potřeba - víš, na jakou školu chceš jít, víš, jaké máš známky a snažíš se, aby byly co nejlepší, a také víš, co Ti jde a co Ti jde hůře. A asi i z toho se bude odvíjet to, že ve svém životě budeš třeba mnohem více pracovat s jazyky (a páni - znát v šesté třídě tři - to je skvělé a v životě Ti to spoustu věcí usnadní!) než s matematikou (tu ostatně nějak určitě zvládneš - i kdyby na gymnáziu „s odřenýma ušima“ a s doučováním, určitě to zvládneš - mluvím z vlastní zkušenosti :). Zasoustřeď se tak spíše na to, co Ti jde. Pak můžeš, pomalými krůčky, začít dělat kroky k tomu, abys v přijímačkách obstála. Podívej se třeba na cvičné testy, řekni někomu o pomoc s matematikou (svěř se rodičům, učitelům, společně určitě najdete řešení). Věřím, že to všechno dobře dopadne.

Držím Ti palce,

Dominika

Ahoj Dominiku,

je fajn, že se snažíš přijít na to, proč Ti nejdou některé předměty ve škole a jiné ano. Neumím Ti říct konkrétní důvody, je ale zcela běžné, že na nějaké oblasti jsme nadaní a na jiné méně. Pokud bys s tím chtěl něco dělat, můžeš se s rodiči domluvit, jestli by Ti s učením předmětů, které Ti nejdou, pomohli, nebo Ti zařídili doučování. Je také důležité přijmout, že z těchto předmětů prostě budeš mít horší známky než z těch, které Ti jdou. Můžeš naši odpověď dát přečíst i rodičům. Neznamená to ale, že se do těch předmětů učit nebudeš, naopak, je potřeba se v nich snažit, abys měl v rámci možností co nejlepší výsledky a mohl se potom rozhodovat o tom, kam jít dále po základní škole, podle svých přání.

Prima dny Ti přeje Modrá linka.

Ahoj z Modré linky,

píšeš nám, že jsi na tom špatně s jednou učitelkou, která Tě učí ve volitelném předmětu konverzace z anglického jazyka. Paní učitelka mluví o tom, že s Tebou má problémy, že Tvoje práce neodpovídá Tvé třídě, a Ty máš pocit, že k ostatním přistupuje jinak. Ptáš se, jestli něco děláš blbě, nebo se Tě paní učitelka snaží ztrapnit před třídou.

Mrzí mě, že máš v anglické konverzaci takové potíže. Nedokážu odpovědět na to, jak to vnímá paní učitelka a jak to s Tebou má, a co je za tím, že se Ti v tomto předmětu nedaří. Napadá mě, že může docházet k takovému začarovanému kruhu: v hodinách se necítíš dobře, nedokážeš podat dobrý výkon, s učitelkou jsi tedy na tom stále víc špatně, což dále ovlivňuje to, jaký výkon podáváš.

Chtělo by to tento začarovaný kruh „přetnout“ - udělat něco, aby už dál nepokračoval. To, co můžeš udělat Ty, je požádat paní učitelku o rozhovor, nejlépe někde v klidu, kde nebudou ostatní spolužáci. Říct jí, že Tě situace mrzí, že se snažíš, a že bys s ní rád dobře vycházel a měl šanci jí ukázat, co umíš. Pomoci Ti mohou například spolužáci - některý z nich může jít s Tebou a podpořit Tě. Samozřejmě se také můžeš obrátit na rodiče a požádat je, aby s učitelkou promluvili. Jak bys to udělal, je jenom na Tobě.

Pokud dobře chápu, jsi v 9. třídě, za chvíli tedy opustíš základní školu, skončí tedy i Tvoje těžkosti v tomto předmětu. Říkám si, že ale ještě stojí za to se pokusit změnit to, co se nyní děje, abys neodcházel s pocitem křivdy. Je to ale opravdu jenom Tvoje věc, jestli to uděláš.

Držíme Ti palce,
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

už delší dobu máš potíže s vlastivědou ve škole. Jsou Ti nesrozumitelné některé pojmy a významy, které paní učitelka používá. Ráda bys měla doučování, ale nesetkalo se to s pochopením.
Máš pravdu v tom, že abychom se něco naučili, zapamatovali, musí nám to být první srozumitelné. Když nevíš, co některá slova znamenají, vůbec se Ti nedivím, že Ti ten předmět přijde těžký a dělá Ti starosti. Mrzí mě, že Tě v tom nikdo nechápe. Čtu z Tvé zprávy velkou snahu a hodně kroků, co už jsi udělala. Zkus si vzpomenout, co Ti posledně nejvíc pomohlo si látku alespoň o trochu lépe osvojit? Možná by to mohlo být vyhledávání na internetu přímo konkrétní významy, možná jiné učební aplikace anebo bavení se spolužáky, kteří Ti řeknou, jak to chápou oni, možná doptání paní učitelky po hodině, možná oslovení jiných dospělých v Tvém okolí (rodiče, prarodiče, teta/strejda, starší sourozenci a další). Když se učíme něco nového, nemusí to jít do hlavy hned, je to proces, kdy někdy bude fungovat něco lépe a někdy hůř. Přála bych Ti proto, abys na sebe nemusela tlačit, abys všechno hned věděla, ale dala si čas, i třeba za cenu toho, že nebudeš mít nejlepší známku.

Klidné jarní dny přeje
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

svěřuješ se nám s tím, že se Tví rodiče zajímají až moc o Tvé školní výsledky, hodně se učíš, až se bojíš, že Ti to „zavalí“ hlavu. Ptáš se, jak udělat, aby tolik neřešili to, když se Ti něco nepovede.
Mrzí mě, že cítíš ze strany rodičů tlak na Tvé výkony, to může být dlouhodobě vyčerpávající. Říkám si, že je úplně normální, když se nám něco nepovede, něco pokazíme, a to platí i ve školních výsledcích. Můžeš dělat chyby, všichni je děláme. To, že jsou období, kdy se nám daří lépe a pak zase hůře, jsou normální, nejde vždy všechno zvládat stoprocentně. Nedivím se, že se děsíš toho, že Ti učení „zavalí hlavu“. Takové neustálé učení není ani efektivní ani zdravé, protože nejsi dostatečně odpočinutá. Zasloužíš si i moct „vypnout“, abys mohla nabrat nové síly. Nemusíš na sebe klást takové nároky. Ty sama dobře vnímáš, kde jsou Tvé limity, kde už je to pro Tebe příliš. Můžeš se sama o sebe zkusit lépe starat v tom, že si budeš dávat dostatečné pauzy, věnovat se svým koníčkům, kamarádům a věcem, co máš ráda, přicházet na jiné myšlenky.
Stálo by taky za to vysvětlit rodičům Tvůj pohled na věc. Říct jim, že se nechceš školou tolik zabývat, stresovat, že jsou i další věci, kterým se chceš věnovat a potřebuješ, aby Ti na ně zbyla síla. To je úplně normální přání a neznamená to, že se to nějak odrazí negativně do Tvých školních výsledků, možná právě naopak. Neboj se o tom s nimi začít upřímně mluvit. Zasloužíš si, aby Tě uslyšeli. Můžeš jim dát přečíst i naše zprávy, pokud se Ti tak bude lépe začínat. Držíme palce, ať najdeš příjemný balanc mezi školou a volným časem.

Hezké jarní dny přeje
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

moc oceňuji, jakou máš o Myšku starost, snažíš se jí pomoci, doučuješ ji a zajímáš se i o to, jaká je její situace doma. To rozhodně není samozřejmost. Myslím, že jsi pro Myšku moc dobrý kamarád, o kterého se může opřít, a to samo o sobě není vůbec málo. Podle toho, co píšeš, to zní tak, že Myška má možná nějaké specifické potřeby v učení, které ale paní učitelka příliš nerespektuje. Přestože má Myška potvrzeno z PPP, že některé věci jsou pro ni obtížnější, paní učitelka k ní přistupuje jako ke všem ostatním. To určitě není v pořádku. Nevím, jaké přesně potíže Myška má a co psycholožka z PPP uvedla do zprávy, takže to nemohu posoudit nijak konkrétněji. Postup by však měl být takový, že učitelé by se měli řídit doporučeními z PPP. Takže pokud se to neděje, tak Myška, tedy spíš její rodiče, toto mohou ve škole dál řešit a mluvit s nimi o tom.

Zároveň Ti chci říct, že není Tvoje zodpovědnost takovou situaci za Myšku a její rodiče řešit, přestože chápu, že Ti na ní záleží a chceš, aby jí bylo dobře. Ty pomáháš hodně už tím, že Myšku doučuješ a věřím, že jsi pro ni i psychickou oporou. Je mi líto, že dokonce i na Tebe se paní učitelka zlobí, když má Myška horší známku, to by neměla. Pokud se ptáš, co pro ni můžeš udělat Ty sám, můžeš jí říct, jak se ohledně toho cítíš, podobně, jako jsi to napsal nám. Věřím, že ji potěší, když ucítí, že jsi na její straně. Je možné, že to už děláš a to je moc fajn. Všiml sis, že je hodně smutná a nesvá. Někdy pomůže, když se přímo jí zeptáš, co by potřebovala a jestli pro ni můžeš něco udělat. Dále ji můžeš podpořit v tom, aby zkusila doma dát rodičům vědět o tom, jaká paní učitelka je. Pokud chodíš k ní domů, můžeš to třeba i sám potvrdit. Psal jsi, že její táta je docela empatický, tak možná je pro začátek lepší mluvit s ním. Mohlo by pomoci, kdyby jeden z rodičů (nebo oba) zašel do školy a s učitelkou si víc promluvili o tom, co doporučila PPP. Pokud by to nešlo, Myška by třeba rodiče nemohla přesvědčit anebo se s nimi bála mluvit, můžeš jí dát kontakt na nás, aby se nám ozvala a my s ní můžeme vymyslet, co jiného by mohla dělat. Můžeme s ní mluvit nejen o situaci ve škole, ale i doma. Jak jsi psal, má to náročné, bydlí každý týden jinde a máma je na ni někdy hodně přísná. Nejlepší je, když nám zavolá anebo napíše na chatu, kde můžeme jít více do hloubky (www.modralinka.cz). Pokud ve škole máte školní psycholožku (nebo psychologa), může se Myška obrátit i tam.

Držíme Ti palce a přejeme Myšce, aby si pro sebe našla podporu.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

přijde Ti zvláštní, že je tak velký rozdíl mezi tím, jak Ti matika šla před pár lety a jak Ti jde teď – přijde Ti jednoduchá. Ptáš se, čím to může být. Důvodů může být více – Tvé schopnosti rostou se zkušenostmi, souvisí to i s dozráváním mozku a dalším vývojem neuronů (mozkových buněk), s vývojem kognitivních schopností, abstraktního i matematicko-logického myšlení. IQ je orientační číslo – pásmo, ve kterém se pohybuješ, proto může různě kolísat, narůstat. Záleží taky na probírané látce, některá Ti sedne více, na některou budeš možná časem potřebovat víc času a cviku. Moc Ti přeju to, že to tak teď máš, že to je pro Tebe snad příjemné a užitečné. Pro podrobnější popovídání o tom všem, jak se vyvíjí Tvé myšlení a dozráváš, se můžeš poptat psychologa, za kterým docházíš.

Aby se Ti i nadále dobře dařilo a mohl jsi mít radost z úspěchů přeje
Modrá linka

Ahoj,

děkujeme Ti za důvěru, považuji Tvůj dotaz za závažný, pokusím se Ti odpovědět tak, aby sis z odpovědi vybrala to, co je pro Tebe důležité.
Neznám Tvého tátu a atmosféru u vás doma, ale to, co popisuješ, není v pořádku. Každý z nás, jeden jako druhý, potřebuje cítit ocenění, potřebuje pochvalu. Pokud táta neustále snižuje Tvou snahu i Tvé výsledky, jedničky považuje za samozřejmost, to není v pořádku a rozumím tomu, že to má dopad na Tvé sebehodnocení, Tvoji sebedůvěru. Dokonce píšeš, že se cítíš pod velikým tlakem a měla jsi i myšlenky na sebevraždu.
Dospívání je velmi náročné období, možná až nejnáročnější v celém životě. Kromě toho, že se měníš psychicky i fyzicky, je to období, kdy se rozhoduje o Tvém budoucím životě. A o tom by neměli rozhodovat jen rodiče, aniž by to všechno probírali s Tebou jako parťákem. Z Tvého dotazu nevím, zda rodiče ví o tom, že toužíš jít studovat na BPA Brno, do Nového Lískovce. To by mělo být předmětem debat u vás doma a zdá se mi, že tomu tak není. Ve svém dopise se zmiňuješ pouze o tátovi, nejspíš máš kolem sebe i další členy rodiny. Mámu, prarodiče, tetu, strýce…. S kýmkoliv z nich, komu věříš, se pokus sdílet to, co Tě trápí. Je možné, že táta ani netuší, jak moc Ti ubližuje, možná jenom opakuje zkušenosti ze svého dětství. Cítím, že potřebuješ podporu, která by Ti zvýšila pochroumané sebevědomí. Máte-li na škole školního psychologa/psycholožku, můžeš se i na něj/ni obrátit, popř. na oblíbenou učitelku či výchovnou poradkyni. I my Ti nabízíme podporu, můžeš zatelefonovat nebo přijít na chat, podrobnosti najdeš na našich stránkách www.modralinka.cz.

Přejeme Ti, aby ses dostala na svou vysněnou školu.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky.

Je dobře, že si pro sebe hledáš podporu, když se nemáš komu svěřit. Pochopila jsem z Tvého psaní, že sis v pololetí pokazila vysvědčení a od té doby to máš „na talíři“ od rodičů i od učitelů. Slyšíš od nich jen strašení, že se nikam nedostaneš, že to nezvládneš. To musí být opravdu hodně nepříjemné a možná i demotivující. Říkám si, že každý z nás může udělat chybu. Ve škole se to projeví třeba horšími známkami, ale nevypovídá to nic o Tvojí hodnotě. I přesto, že jsi měla horší známky, zasloužíš si od rodičů i učitelů respekt a podporu. Pokud se to v pololetí nepodařilo, nemusí to znamenat, že se na přijímačky nedokážeš připravit. Píšeš dokonce, že když si zkoušíš přijímačky nanečisto, docela Ti to jde, v angličtině dokonce skoro bez chyby.

Je mi líto, že nemáš nikoho, kdo by Tě podpořil a nedivím se Ti, že se Ti už z toho všeho chce brečet. Připadá mi moc důležité, abys na to nebyla sama. Říkám si, jestli kromě rodičů, učitelů nebo kamarádů není ještě někdo další, s kým by se dalo mluvit. Třeba babička, teta, jiný příbuzný anebo i vedoucí kroužku. Je důležité, aby někdo dospělý věděl o tom, jak se trápíš. Může to být třeba i školní psycholog/psycholožka, jestli někoho takového ve škole máte. Někdo takový by Ti pak třeba mohl být i oporou, abys o svých pocitech mohla říct i rodičům. Poslední ročník základní školy může být sám o sobě stresující, rozhoduješ se kam dál. Ty jsi navíc pod tlakem a nemáš se komu svěřit. Zasloužíš si pomoc a podporu. Kdyby ses neměla na koho obrátit, můžeš se znovu ozvat i nám, lépe však na telefonu nebo chatu, kde se můžeme vzájemně doptávat a jít více do hloubky (www.modralinka.cz).

Držíme Ti palce,
Modrá linka.

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za důvěru, se kterou jsi napsala Alíkovi. Píšeš nám o tom, že Tě trápí škola, kterou dle svých slov nezvládáš. Vede Tě to k depresím a občasnému pláči. Dříve jsi to zvládala, měla jsi dost času i na sebe, ale v 5. třídě už je to těžké stíhat, přestože se snažíš.
Z tvého psaní vnímám, že je to pro Tebe teď se školou vážně těžké, a mrzí mě, že máš takové trápení. Vzdělání je opravdu důležité, ale neméně důležité je být v klidu a pohodě a mít čas i na mimoškolní činnosti.
Pokud dobře rozumím, nechodíš do školy a máš asi individuální výuku. I když máš doučování, je moc těžké všechno zvládat sama. Myslím, že je důležité s mámou nebo s někým jiným dospělým, ke kterému máš důvěru, promluvit a říct, jaký máš strach a jak se cítíš. Předpokládám, že jsi v kontaktu i s učiteli, i s těmi můžeš zkusit promluvit a zkusit vše spolu s rodiči vymyslet tak, aby to pro Tebe bylo zvladatelnější.

Možná, že je těžké začít takový rozhovor - pomoci Ti může právě to, co jsi napsala Alíkovi. Můžeš to, třeba i s naší odpovědí, dát danému dospělému přečíst. Chceme Tě povzbudit, abys to udělala - rodiče spolu s Tvými učiteli mohou změnit Tvoje podmínky pro zvládání školy. Není totiž dobře, abys kvůli škole upadala do depresí.

Pokud bys chtěla, můžeš taky zavolat na Modrou linku, nebo s námi chatovat. Možnosti kontaktu a informace o nich nalezneš na našich stránkách: modralinka.cz.

Držíme Ti palce,
Modrá linka

Ahoj, je skvělé, že se zajímáš o to, jak věci fungují.

Co se týče „věšteckých snů“, nevím přesně, jak to myslíš. Znamená to, že během vyučování usínáš? Nebo jde o nějaké „živé představy“ v bdělém stavu?

Pokud se občas zamyslíš a zapomeneš vnímat okolí, tak to je asi něco, co zná skoro každý, tím se nemusíš trápit. Pokud ale máš pocit, že tě to vyrušuje a je ti to na obtíž, mělo by asi cenu se o tom pobavit s psychologem. Možná máte ve škole školního psychologa, případně se můžeš zeptat v některé dětské poradně (třeba Linka důvěry), zda ti někoho doporučí.

Můžeš také vyzkoušet techniky, které mají zvýšit soustředění. Pro každého bude fungovat něco trochu jiného. Mně pomáhalo psát si poznámky (případně si v mezičase kreslit nějaké ornamenty na kraj papíru, když zrovna nebylo co psát). Další studie doporučují třeba pravidelné cvičení nebo pravidelný spánek, což tvému mozku pomůže udržet pozornost. Hodně štěstí.

Ahoj z Modré linky

z Tvé zprávy vnímám, že jsi se opravdu hodně snažila na to mít dobré pololetní vysvědčení, a umím si představit, že se tím cítíš být zklamaná. Zmiňuješ, že k tomu přispěla nějaká holka - napadá mě, že někdy je lepší zkusit takové nepřející komentáře jiných lidí ignorovat, a pokud by Ti takto snižovala sebevědomí dlouhodobě, klidně s tím i zajít za některým z dospělých. Pokládáš nám otázku, co máš dělat - pokud platí, že už si to nestihneš opravit, říkám si, že nezbývá než se s tím smířit, a zaměřit se na to, co leží před Tebou v budoucnosti. Je to koneckonců jen pololetní vysvědčení, a i když to bude natisklé i na tom závěrečném, může na něm být zároveň hezky patrné, jak ses za druhé pololetí zvládla zlepšit. Zmiňuješ také obavu, že všichni budou zklamaní, možná v tom máš i pravdu. Tvoji rodinu neznám, přesto věřím tomu, že si to od Tebe nechají vysvětlit, a společně se zaměříme na to, jak to udělat v příštím pololetí lépe. Taky je možné, že to vůbec nebudou brát tak dramaticky, někdy na sebe ty nejvyšší nároky klademe právě my sami.

Přejeme Ti, abyste to zvládli co nejlépe
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

píšeš nám, že by ses ráda připravila na přijímačky na gympl, které chceš zkusit. Z Tvé zprávy čtu snahu o to se dobře naučit na zkoušky, ale nevíš, jak na to. Zdá se to těžké. Říkám si, že když se navíc jedná o věci, které jste ještě neprobírali, tak to musí být pravdu náročné, jak všechny ty informace zjistit, z jaké strany začít.

Říkám si, že na základě Tvé návštěvy v PPP si zasloužíš podporu – zkus to probrat nejprve s rodiči a pak mě napadá obrátit se ve škole na speciálního pedagoga anebo psychologa, se kterými bys probrala různé možnosti, jak by Ti mohlo jít učení lépe. Neboj se je oslovit a mít s nimi i pravidelné schůzky. Na škole je určitě i výchovný poradce, který Ti poradí ohledně přijímaček. Některé školy pořádají přípravy na přijímačky anebo se dá externě docházet na doučování. Někomu pomáhá se učit s někým z kamarádů, kteří se připravují na to stejné a můžete se doplňovat, když si s něčím nevíte rady. Někomu pomáhá si rozepsat plán co a jak který den zkusí zvládnout. Někomu pomáhá si věci říkat nahlas, vysvětlovat to někomu dalšímu, vypisovat si látku, kterou si chce pamatovat, dělat si barevné poznámky apod. Pomůcek a metod je spousta, je ale důležité najít tu, která zrovna pro Tebe bude užitečná. Nemusíš přicházet sama na to, co zkusit, aby Ti to šlo líp. Často sami nevidíme tak dobře, co zkusit, ale okolí nás může inspirovat k účinnější cestě.
Představuji si, že můžeš být ve stresu z toho, že se Ti to nepovede podle Tvých představ. Přijímačky můžou být, bohužel, velký stres a nejsi sama, kdo je tak vnímá. Do výsledku vstupuje hodně věcí – jak Ti sednou otázky, jak se zrovna budeš cítit ten den, jak si budeš jistá v tom, na co ses připravovala. Zároveň Ty sama budeš nejlíp vědět, jakou snahu jsi do učení mohla dát. I když se Ti nepovedou ideálně, neznamená to, že je všechno špatně. Tak či tak, bude to další nová zkušenost, kterou získáš. A pro nové zkušenosti je potřeba vždycky trocha odvahy i ochoty riskovat. Je to jedna událost, která se povede nebo se povede málo. Sama píšeš, že to chceš psát na zkoušku. S rodiči se v případě neúspěchu můžeš domluvit, co a jak dál (existují např. odvolání, jiné školy apod.), vše se v tomto dá nějak řešit dál. Podrobnosti o sdělování ne/přijetí se dočteš na webu Cermatu nebo Ti je řekne učitel. Tuším ale, že seznam přijatých je zobrazován pod registračním číslem. Uvidíš, jak to bude u vás, neboj se to zjistit, pokud by to přispělo k tomu, že bys mohla být víc v klidu.

Moc držíme palce a ať máš i dostatek odpočinkových dní přeje
Modrá linka

Ahoj milá pisatelko,

píšeš, že se ti v prvním ročníku na střední škole zhoršily známky. To mě mrzí, dobré je vědět, že se to děje spoustě z nás. Střední škola je mnohdy mnohem náročnější, navíc, jak sama píšeš, učitelé mají jiný přístup a je potřeba si na něj zvyknout. I nové předměty přináší výzvy.

Píšeš také, že na intru už sis zvykla. To je skvělá zpráva! Cesta by tak mohla být zkusit se poradit se spolužáky / spolubydlícími. Určitě mají nebo měli (ti starší) stejné předměty a takové doučování by Ti mohlo v učení pomoci.

Další, co můžeš dělat, je zajít přímo za svými vyučujícími. Společně byste mohli najít způsob, jak se látku doučit nebo přijít na to, co potřebuješ, aby se Ti učilo lépe. Další, kdo Ti může pomoci, je školní psycholog nebo výchovný poradce. I oni jsou na školách od toho, aby pomáhali studentům právě s takovými potížemi.

V neposlední řadě by o Tvých obavách měli vědět rodiče. Zkus se jim svěřit. Mohou Ti pomoci v komunikaci s učiteli, ale také třeba najít doučování. Dnes už se spousta doučování nabízí i online, tím se rozšiřuje síť lidí, kteří Ti s učením mohou pomoci.

Držím Ti moc palce, aby se Ti povedlo najít cestu, jak známky vylepšit.

Dominika

Ahoj milý pisateli,

píšeš o špatném průměru z českého jazyka a chceš radu, jak se učit. Dát takto obecnou radu je velmi těžké, neboť netuším, co přesně za učivo ti nejde, ani jak přesně tvůj proces učení vypadá. Navíc každému z nás pomáhá k učení něco trochu jiného. V tuto chvíli bych ti tak poradila, abys jako první zašel za svými rodiči či učitelem/učitelkou. Můžeš požádat o doučování, o plán, jak se vše potřebné doučit. Rodiče ti zase mohou pomoci látku vysvětlit nebo najít soukromého doučovatele. Poprosit o doučování můžeš také své spolužáky. Ať už zvoliš jakoukoli cestu, důležité je se na začátku zamyslet nad tím, proč ti učení nejde a co přesně ti dělá potíže. Od toho se bude dál odvíjet cesta za lepšími známkami.

Držím ti moc palce!

Dominika