Ahoj, učení na opravné zkoušky může vypadat složitě, když si představíme, že se vlastně musíš za pár měsíců naučit to, co se ti nepovedlo naučit za školní rok. Ale já bych se na to díval jinak: je to jednodušší, protože si můžeš vybrat tempo a čas učení.
Nejdůležitější podle mého je, abys to probrala s rodiči a našli jste někoho, kdo ti s doučováním pomůže. Může to být spolužačka, učitelka, rodinná známá... Důležité je, že budeš mít spojence.
S tímto spojencem si uděláte plán a pravidelně budete kontrolovat, že plán dodržujete. Co se týče učení, pravidelné dávky jsou lepší, než dlouhé noční lekce.
Pokus se také přes svoje učitele zjistit co nejvíc o tom, jak konkrétně budou zkoušky vypadat a co se u nich bude zkoušet a jakou formou. Připravíš se tak na to, co se ti bude nejvíce hodit.
Uvidíš, že to půjde dobře. Hodně štěstí!

Ahoj Metranko,

děkujeme za Tvůj dotaz. Ráda by ses svěřila učiteli, ale nemáš odvahu to udělat, a bojíš se i odmítnutí.

Myslím si, že je možné se svěřit někomu z učitelů, ke komu máš důvěru. Učitelé sice na prvním místě učí, vzdělávají, na druhém místě také působí na své žáky, co se týká výchovy a naplňování jejich potřeb. Pokud tedy chceš, klidně se učiteli svěř. Pokud nemáš odvahu, můžeš mu dopředu napsat zprávu - SMS, přes sociální sítě, mail apod., s tím, že mu chceš něco říct - a pak budeš mít už cestu otevřenou. Kdyby to bylo obtížené i tak, můžeš „svěření se“ udělat celé například mailem, a pak se zeptat, zda učitel mail četl a počkat na jeho reakci.

Jak bude učitel reagovat, nevím, samozřejmě, že nemusí být automaticky chápající a přijímající. Když jdeme „s kůží na trh“, někomu se svěřujeme, vždycky trochu riskujeme. Myslím si, že i tak stojí za to sdílet svůj život s jinými.

Metranko, přejeme hezké prázdniny a držíme palce,

Modrá linka

Ahoj,
je skvělé, že se k výběru svého budoucího povolání stavíš tak zodpovědně a je vidět, že o něm přemýšlíš. Myslím, že ale není nutné, aby ses ve svém věku rozhodovala už definitivně, čím chceš být. Máš před sebou ještě střední školu a tedy ještě čtyři roky, během kterých se budeš moci rozhodnout, co by ti nejvíc vyhovovalo. Z tohoto pohledu se jeví jako nejlepší volba střední škola se všeobecným zaměřením, jako je například gymnázium. Pokud jsi dobrá v češtině, můžeš se například podívat po gymnáziích, která mají humanitní zaměření. Tak získáš další čas, během kterého se budeš moci vyprofilovat a zjistit, co je pro tebe ta pravá cesta.
Obecně je čeština důležitá například u těch, kteří se chtějí život jako žurnalisté, korektoři, editoři, pedagogové, copywriteři.... a v celé řadě dalších povolání.
To, že nepatříš na základní škole mezi premianty v přírodopisu nebo chemii, nemusí vůbec nic znamenat a že tomu například na střední škole nebude jinak. Právě proto bych nechala na tvém místě definitivní volbu povolání ještě otevřenou a soustředila se na přijímací zkoušky na střední školu. Věřím, že postupem času budeš mít víc jasno v tom, jaká kariéra by tě bavila.
Měj se hezky!
Bára

Ahoj z Modré linky,

díky za důvěru, se kterou se nám svěřuješ. Cítíš se ve své třídě odstrčeně, máš pocit, že Tě spolužáci vynechávají a nebaví se s Tebou tak, jak bys ráda. Už jsi kvůli tomu i plakala. Ráda by ses víc začlenila do party. Zkouším si představit, že zažívat to ve škole každý den může být opravdu skličující, možná se cítíš osaměle, nepatřičně, přehlíženě, smutně aj. Je mi to moc líto, že to se spolužáky není tak přátelské, jak bys chtěla. Chci moc ocenit, že zkoušíš hledat cesty, jak se k nim přiblížit – už jen to, že jsi napsala sem a hledáš cesty, jak se „víc začlenit“. Zároveň je normální, že nekamarádíme s každým, vzájemné sympatie ucítíš taky jen s některými kamarády, se kterými si máte třeba víc o čem povídat, máte společné zážitky apod. Záleží to taky na tom, jak jsme osobnostně naladění, jaký máme jedinečný styl – a je moc dobře, že to každý máme trochu jinak.
Chtěla bych Tě podpořit, ať se nenutíš do něčeho, v čem by Ti nebylo dobře, co Ti není vlastní - to bývá krátkodobé a může to přinést znovu nespokojenost. Nezasloužíš si vyčítat sama sobě, že jsi třeba příliš introvertní. Píšeš, že se bavíš asi se čtyřmi spolužáky – to není málo. V čem si sedíte, co Tě na nich zaujalo, o čem si povídáte, co máte společného? Možná postupně v povídání s nimi budeš získávat odvahu a budete si blíž, potom se můžeš zeptat na něco dalšího i ostatních spolužáků, oslovit někoho, s kým se běžně nebavíš. Důležité je zmínit, že kontakt vydrží, když chtějí obě strany. Nemusíš se namáhat a dávat do toho všechno, když zjistíš, že to druhý nepřijímá. To není Tvoje chyba. A neznamená to, že nemůžeš zkoušet dál prohlubovat vztah s jinými kamarády - navrhovat, co by se dalo společně podniknout, pozvat je někam, poptat se, jak se jim daří apod. Budování kamarádství chce čas, trpělivost, společné zážitky i humor, když se všechno nedaří tak, jak by si člověk přál.
Přejeme, ať do toho máš stále chuť a ať poznáš přátelství, která Ti dávají smysl a přinášejí Ti radost.

Hezké prázdniny přeje
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

v prvé řadě chci říct, že je od Tebe a Tvé kamarádky velmi vyspělé, že Vám nestojí za to se kvůli hře rozhádat a naopak se snažíte vztahy ve třídě napravovat. Umím si představit, že podobná hra může vyvolat opravdu silné reakce, zvláště když šlo o vaši poslední účast a někteří měli pocit, že soupeři nehráli podle pravidel.
K Tvé otázce, říkám si, že uklidnit celou třídu může být veliký úkol. Někdy se lidi potřebují ze svého naštvání dostat vlastní rychlostí, i když to znamená, že na čas budou na okolí nevrlejší. Může být užitečné dát spolužákům najevo, že pro to jejich naštvání máte pochopení, že to třeba vážně nemuselo být fér. Ale zároveň zastávat, že by byla škoda si kvůli takové události kazit vztahy mezi sebou, obzvláště, když vás čeká ještě mnoho let společně v jedné třídě.
I když je to od vás s kamarádkou velmi rozumné, chtěl bych taky zmínit, že uklidnit celou třídu není vaše zodpovědnost - kdyby Ti kvůli tomu nebylo mezi spolužáky příjemně, můžeš se obrátit třeba na třídní učitelku. Také mám víru v to, že až se znovu sejdete pro prázdninách na vyšším stupni, spolužáci už to dávno řešit nebudou.

Přejeme fajnový konec školního roku.
Modrá linka

Ahoj Z Modré linky,

je mi líto, že Ti ze třídy odchází kamarád, navíc jediný kamarád, který se s Tebou bavil. Nedivím se, že se Ti tam nechce chodit, když ostatní se s Tebou nebaví a dokonce Tě ani nemají rádi. Určitě to není příjemné v takové třídě být a věřím, že kamarád Ti byl velkou oporou, pomáhal Ti zvládat to tam. Připadá mi úplně pochopitelné, že jsi z toho smutný, bude to pro Tebe velká změna.
Přemýšlím o tom, co by Ti pomohlo a co bys nejvíc potřeboval. Připadá mi důležité, abys na to nebyl sám. Máš ve svém okolí někoho, komu věříš a s kým můžeš mluvit o tom, jak se cítíš? Třeba rodiče, starší sourozenec nebo i ten kamarád, pokud se s ním můžeš dál vídat? Sdílení samotné někdy může hodně ulevit. Je i možné, že se někdo z Tvého okolí setkal s podobnou situací a dokázal by Ti říct, jak to zvládl on. Také si říkám, že bude léto, hodně se toho za dva měsíce může změnit, třeba to se spolužáky od září bude jinak. A pokud by se Ti ani v září nedařilo s nikým se skamarádit, můžeš to probrat s někým ve škole, třeba s třídní učitelkou (učitelem) nebo někdy ve škole bývá psycholožka (psycholog). Zasloužíš si mít ve škole kamarády, kteří Tě budou mít rádi. Kdyby Tě to dále trápilo i přes léto, můžeš se na nás znovu obrátit, lépe však na telefonu nebo chatu, kde můžeme jít více do hloubky a lépe reagovat na to, co potřebuješ (www.modralinka.cz)

Držíme Ti palce a přejeme Ti hezké léto.
Modrá linka

Ahoj milá pisatelko,

s výběrem konkrétní střední školy na základních školách pomáhá výchovný poradce či kariérový poradce - jednoho z nich byste měli mít na vaší základní škole, můžeš se tak poradit přímo s ním / ní. Též by bylo prima svěřit se s tímto Tvým dotazem rodičům - i oni Ti mohou pomoci.

Při výběru střední školy je obecně dobré zohlednit několik předpokladů:

• co Tě baví
• o jakých povoláních přemýšlíš
• co Ti ve škole jde a nejde
• jaké máš známky (a průměry známek)
• kterým předmětům se chceš věnovat více a kterým se naopak vyhnout
• jak zamýšlíš, že bude vypadat Tvůj život po střední škole? (uvažuješ o vysoké škole či bys raději rovnou do práce?)
• jaké střední školy máš v místě bydliště, případně zda zvažuješ i internát (či studium v zahraničí)

a podobně. Odpovědi na výše uvedené otázky Ti mohou s výběrem střední školy pomoci.

Držím Ti palce!

Dominika

Ahoj milá pisatelko,

se zpěvem můžeš začít už na základní škole - doporučila bych Ti se poohlédnout po základní umělecké škole, kde se nabízí jak sborový zpěv tak někdy i hodiny individuálního zpěvu. Tzv. ZUŠku studuješ jako kroužek - v odpoledních hodinách po škole. Co se týče střední školy, můžeš se poohlédnout po střední konzervatoři (pozor jen, ať se jedná opravdu o střední školu, konzervatoře jsou totiž i ve vysokoškolském stupni).

Při přihlašování na střední školu většinou žáci volí dvě až tři školy - můžeš si tedy podat přihlášku i na jinou školu a v případě, že by Tě na konzervatoř nepřijali, nastoupíš na jinou střední.

Co se týče přijímacích zkoušek, požadavky pro ně jsou různé. Najdeš je však vždy na webových stránkách dané střední školy. S výběrem konkrétní střední školy na základních školách pomáhá také výchovný poradce či kariérový poradce - jednoho z nich byste měli mít na vaší základní škole, můžeš se tak poradit přímo s ním / ní.

Držím Ti palce, ať se Tvůj sen o zpěvu splní!

Dominika

Ahoj z Modré linky,

nejprve Ti blahopřejeme k tomu, že ses dostal na gympl. Chápu, že přemýšlíš o tom, jaké to bude, když se budeš méně vídat s kamarády a jak přechod zvládneš. Je pochopitelné, že můžeš mít obavy, bude to jistá změna a je fajn, že se zajímáš o to, jak ji zvládnout.

Napadá mě, že s kamarády se můžeš více vídat o víkendu, případně v podvečer, když nebudeš mít hodně učení. Věřím tomu, že na gymplu poznáš nové kamarády – a s těmi budeš moci trávit čas přímo ve třídě. Možná, že budeš mít ve třídě spoustu prima spolužáků, takže Ti kamarádi třeba ani chybět nebudou.

Co se týká dojíždění do velkého města, bylo by dobré se na všem organizačně domlouvat s rodiči, věřím tomu, že ti změnu pomohou zvládnout hlavně oni. Třeba na škole poznáš někoho přímo z Brna a pomůže Ti lépe se zorientovat.
Chtěla bych Tě povzbudit v tom, aby ses rodičům svěřil s tím, co Tě trápí a mluvil s nimi o Tvých obavách z přechodu na novou školu, aby Tě mohli lépe podpořit.

Přejeme Ti, aby se Ti na gymplu líbilo.

Modrá linka

Milá dívko,

děkujeme za důvěru. Otevřeně píšeš o tom, co tě trápí. To je moc dobře, že to zde sdílíš a hledáš pro sebe pomoc. Píšeš o sobě, že jsi velký introvert. A nejspíš to je důvod, proč se druzí obrací proti tobě. Věřím ti, že tomu nerozumíš, proč to dělají, když jsi nikomu nic neudělala ani neudělala trapas. Určitě to není správné vůči tobě, není to dobré chování a dít by se to nemělo. Ve třídě, bohužel, se ale často nachází spolužáci, kteří z důvodu, že něčemu u druhého nerozumí nebo jim ten druhý přijde něčím jiný, tak na to reagují tím posmíváním či ponižováním. Doporučila bych ti aby sis o tom promluvila s třídní učitelkou či školním psychologem a svěřila se s tím, co se ti ve třídě děje. Nejlépe ti pomohou osoby, které tvůj školní kolektiv přímo znají. Měl by to být jejich úkol, pomáhat dětem ve škole i v podobných případech, jako je ten tvůj. K tomu, abychom ti tu mohli napsat lepší odpověď by bylo dobré znát víc podrobně tvou situaci a také víc něco o tvé povaze a chování ve třídě. Pokud budeš chtít, můžeš se obrátit na náš chat. Ten je anonymní a najdeš zde odborníky, kteří umí pomáhat dětem, i v těchto případech. Můžeš s nimi psát o čemkoliv, co potřebuješ a najít spolu s nimi případně kroky k tomu, aby se tvá situace zlepšila. Chat najdeš na www.detstvibeznasili.cz. Je otevřený každý všední den, od 13ti do 17.30 a v sobotu od 9ti do 13.30ti. Tak ti držím palce, abys brzy našla to, co teď nejvíc potřebuješ a co uleví v tvé situaci ve škole. Poradce Centra Locika.

Ahoj z Modré linky,

z toho, co píšeš, to zní, jako by nebyla dobrá varianta. Toho, že přijímačky neuděláš, se bojíš – znamená to, že je udělat chceš. Když je uděláš, budou Ti chybět spolužáci a kamarádka. Mohlo by pomoci zkusit přesunout pozornost k tomu dobrému. Pokud by Ti přijímačky nevyšly, můžeš zůstat se spolužáky. Pokud by vyšly, můžeš na sebe být hrdá a nemusíš jimi již procházet v deváté třídě.

Co se týká spolužáků, neznamená to, že by ses s nimi už nemohla nikdy vidět. V dnešní době technologií spolu můžete zůstat v kontaktu i prostřednictvím on-line světa a domlouvat si nějaká společná setkání, scházet se po škole, telefonovat si, či vést videohovory. A dvojnásob to platí a Tvém vztahu s kamarádkou. Pokud jste opravdu kamarádky, konec školy Vaše přátelství ohrozit vůbec nemusí.

Veselé dny Ti přeje
Modrá linka

Ahoj, neboj, nejsi jediná, kdo potřebuje zapracovat na své anglické výslovnosti. Angličtina má celou řadu fonémů (zvukových stavebních kamenů), které v češtině nepoužíváme. Dochází tak někdy k tomu, že když Češi čtou anglický text, převádíme anglickou výslovnost na českou. Z toho jsou pak „senk jů“ místho „thank you“ nebo „vý vyl sý“ místo „we will see“.
Cest, jak zlepšit výslovnost, je několik, a vzájemně se doplňují. Nejcennější je určitě konverzace a jazykové kurzy s lektory, kteří jsou rodilí mluvčí anglického jazyka. A určitě jim řekni, že chceš pracovat na své výslovnosti. Mohou ti sestavit různé „trénovací“ texty na míru, takové „jazykolamy“ na protrénován častých problematických hlásek a jevů (již zmíněné v/w, th/s nebo třeba přízvuky v rámci slova).
Existují také nástroje na trénování výslovnosti, pěkný (a bezplatný) je třeba Howjsay, kde si můžeš nechat přečíst skoro jakékoli slovo. Zajímavý je taky projekt YouGlish, který ti najde youtube videa, kde dané slovo používá. Můžeš si tak třeba najít 31 tisíc videí, kde vyslovují velmi ošemetné slovo schedule.
Důležitá rada na závěr: neměj strach z toho mluvit anglicky, i když tvoje výslovnost není perfektní. Důležité je, aby ti ostatní rozuměli. A právě tím, že anglicky mluvíš, se budeš postupně zlepšovat.

Dobrý den,

děkujeme za důvěru a otevřenost, se kterou ses na nás obrátila v dost vážné věci, která se týká Vašeho školního prostředí. Od tohoto školního roku máte nového třídního učitele, který má nevhodné sexuální narážky směrem k žákům a žákyním, a také vůči učitelkám. Podle toho, co píšeš, se vám také vysmívá, nebo se snaží, aby vám vyšla horší známka. Rádi byste s tou situací něco dělali.

Sexuální narážky vůči žákům či žákyním jsou naprosto nepřípustné a učitel si je nesmí dovolit, stejně tak se zdá, že není v pořádku i další chování učitele. Je dobře, že to řešíte.

To, co můžete udělat, je například zajít za vedením školy (zástupce ředitele, ředitel…) nebo třeba výchovným poradcem. Můžete to udělat jako žáci (vybrat několik z vás), nebo se můžete obrátit na rodiče a Ti potom na školu. Rodiče se také mohou obrátit na zřizovatele školy, školní inspekci nebo školský úřad. Účinek může mít i napsání dopisu nebo petice.

Možností je tedy opravdu hodně. Domnívám se, že nejlepší cesta je přes rodiče, kteří jako zákonní zástupci mají vědět, co jejich děti prožívají, a také mají větší pravomoci. Pokud by bylo náročné rodičům říci, o co jde, je možné jim dát přečíst tohoto Alíka, i s naší odpovědí.

Držíme palce, aby vše dopadlo ve váš prospěch,

Modrá linka

Milá pisatelko,

odpovědět na to, zda učitel měl nebo neměl právo zavést takovýto „zákaz“ na školní chodbě je velmi těžké. Neznám všechny okolnosti, netuším, jak se celá situace jevila z jeho pohledu, ani jaká pravidla máte ve školním řádu.

Zákaz styku s kýmkoli Ti však v České republice může udělit jen soud. Ve škole by spíše mělo jít o dohodu - a o nastavování pravidel, kdy všichni zúčastnění chápou jejich příčinu i důsledek. Doporučila bych Ti tak obrátit se na někoho dospělého z Tvého okolí - na učitele, kterému důvěřuješ, na výchovného poradce, školního psychologa, nevím, koho ve škole máte k dispozici. Případně na rodiče. A nebo, pokud cítíš, že by to mohlo jít, promluvit s učitelem napřímo. Zeptat se ho, zda by byl ochoten s vámi celou situaci ještě jednou probrat, že vám tento zákaz nepřipadá vhodný.

Držím Ti palce,

Dominika

Ahoj z Modré linky,

děkujeme Ti za důvěru, s jakou se nám svěřuješ. Mrzí mě, že musíš poslouchat nehezké poznámky o sobě od svého spolužáka. Každý z nás vyrůstáme v jiných finančních podmínkách, to je normální a určitě to není věc, za kterou by se nám druzí mohli posmívat.
Se spolužákem jste si dříve byli natolik blízcí, že ses mu svěřila se svým trápením. Dovedu si představit, že o to víc pro Tebe tyto urážky mohou být bolestivé.
Nevíš ani důvod, z jakého své chování k Tobě změnil. Zasloužíš si vědět, co se za touto změnou skrývá. Zároveň ale chápu, že máš obavy to s ním řešit. Tvého spolužáka sice neznám, ale věřím, že vždy stojí za to se pokusit s druhými své konflikty urovnat.
Je fajn, že si uvědomuješ, že i Tvé chování vůči spolužákovi mu mohlo být nepříjemné. Určitě ale není v pořádku, pokud Ti spolužák fyzicky ubližuje. Dovedu si představit, že pokud by se celý incident neřešil, mohl by Tvůj spolužák nabýt dojmu, že si takové chování může beztrestně ke komukoliv dovolit. Proto si myslím, že má cenu vše řešit i přes to, že se blíží konec školního roku. Z toho, co píšeš se mi zdá, že ani Tvé mámě se nelíbí, jak se k Tobě spolužák chová. Ráda bych Tě proto podpořila v tom, abyste si s mámou společně o celé věci promluvily a zvážily, jestli by přeci jen nebylo fajn vše řešit s třídní učitelkou.
Zmiňuješ také velké psychické potíže a problémy se sebepoškozováním, více o tom ale nepíšeš. Myslím, že bys ani na toto trápení neměla zůstávat sama. Pokud jsi tak ještě neudělala, zkus se s tím svěřit své mámě, případně jsme Ti k dispozici i my na Modré lince.

Přejeme Ti klidný závěr školního roku.

Modrá linka