Poradna: Alík radí dětem

Na otázky odpovídají

pracovníci linky důvěry Modrá linka, Alíkova kamarádka BáraV, odborníci na boj proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

Dotazy smí pokládat čtenáři mladší 15 let.

Škola

Ahoj Alíku je mi 13 let a jednou v šatně po tělecviku mi spadli trenírky a všichny viděli moje přirození a ted se všichny smějou a říkají mi Pan Malý. Prosím porad mi jak se stím mám vypořádát a co mám dělat

kluk, 13 let, 28. října 2018

Ahoj,
mrzí mě, že došlo k situaci, kdy ses cítil asi trapně, odhalený před ostatními. Nemají důvod se Ti smát a provokovat Tě. Neboj se jim dát jasně najevo, že Ti to je nepříjemné a ať s tím skončí. Pokud by to nepřestalo, můžeš požádat o podporu někoho ze svých spolužáků kamarádů, kdo by se Tě mohl zastat, rodiče a třídní učitelku či školní psycholožku, pokud jí ve škole máte. Každý z nás někdy zažije nějaká trapas, nepříjemnou nehodu, to je lidské. Věřím, že časem to odezní, zapomene se na to. Neboj se však požádat o zastání kamarády ve škole i dospělé ve svém okolí.

Držíme Ti palce,
Modrá linka

Škola

Ahoj všichni :-)
Potřebuji poradit.
Celá škola mi říká, že vypadám jako čarodejnice !!
Co mám dělat ?

Elizabeth 14/15 let, 21. října 2018

Ahoj Elizabeth,

mrzí mě, že Ti ve škole říkají urážku na to, jak vypadáš. Nikdo nemá právo Ti říkat takové nepěkné věci a je namístě se bránit, nenechat si to líbit. Můžeš požádat o podporu někoho ze svých blízkých kamarádů ve škole, kteří by se Tě mohli zastat, dále třídní učitelku nebo školní psycholožku, pokud ji ve škole máte. Také se můžeš svěřit rodičům, aby věděli, jak se ve škole cítíš a co se děje. Věřím, že Tito všichni lidé Tě můžou podpořit a zabránit tomu, aby to dál pokračovalo, nemusíš v tom být sama.

Přejeme Ti vše dobré,
Modrá linka

Škola

Ahojte,už od 1.triedy nikam nezapadám.Ale v tedy som to neriešila brala som to tak že sa ešte dobre nepoznáme.Ale teraz v 3.triede mám iba 2.kamarátky a ostatný si ma nevšímajú.Som pre nich divná,rada si čítam a často som ticho.

Poraďte my prosím

holka, 9 let, 19. října 2018

Ahoj,

jak píšeš, není snadné si ve škole najít kamarády, někoho, kdo bude podobně naladěný jako Ty, s kým si porozumíš. Chci Tě povzbudit, že je úplně v pořádku a normální, že si člověk prostě nerozumí s každým, s každým nejde být kamarád. Naopak někdy stačí k životu pár opravdových přátel a už to je velká vzácnost a bohatství. Někdy se přátelství zase rozvine až po nějakém čase a vztahy ve třídě se můžou hodně měnit, proto je možné, že s někým se teprve sblížíš, třeba si budete víc povídat, více se poznáte. Také věřím tomu, že se budete všichni ještě trochu měnit, vyvíjet, více si na sebe zvykat. Pokud by ses v kolektivu třídy necítila dobře, je namístě o tom mluvit s třídní učitelkou nebo školní psycholožkou, pokud ji ve škole máte.

Přejeme Ti hezké podzimní dny,
Modrá linka

Škola

Ahoj Alíku, ja sedím ve škole s cicou800 a jsme nejBFF. A ona se mnou nechce sedět. Jenže já s nikým nebudu sedět. Pořád ji prosím.

holka, 9 let, 19. října 2018

Ahoj,
poslední slovo v zasedacím pořádku má vyučující.
Pokud smíte sedět v lavici podle sebe, pak se kamarádky zeptej na důvod, proč s tebou nechce být v lavici. Možná chce jen klid při vyučování a pokud je v lavici s tebou, tak má tentenci nedávat pozor. ;-)

Škola

ahoj alíku,jeden můj kamarád mě bije v lavici a učitele s tím nic nechcou dělat .Mamka myslí že si to vymýšlím protože se před ni chova jako andílek.
poradíš mi prosím co s tím mam dělat

holka, 13 let, 13. října 2018

Ahoj,
mrzí mě, že se Tě učitelé i mamka nechtějí zastat a berou to na lehkou váhu, když Ti spolužák v lavici ubližuje. Píšeš, že je to kamarád, čemuž moc nerozumím. Můžeš zkusit doma s rodiči ještě jednou promluvit a vysvětlit jim, že to nemusí být tak, jak to na první pohled vypadá. Řešit to můžeš i s dalšími učiteli, panem ředitelem / ředitelkou, výchovnou poradkyní, metodičkou prevence nebo školním psychologem. Můžeš také navrhnout, že s ním nechceš sedět, když Tě bije, poprosit o podporu další spolužáky, kteří to třeba také vidí. Přejeme Ti hodně vytrvalosti v upozorňování na něco, co není v pořádku.

Modrá linka

Škola

Ahoj Alíku, jsem v 9. třídě a čekají mne příjmačky. Čeština mi jde, ale matematika ne. Ale v 8. třídě jsem dostala z matematiky 2 a vyznamenání. To jsem see taky docela učila, ale ne moc. Bojím se přijímaček, že je nezvládnu. A to se učím skoro každý den. Když jsme psali ten test nanečisto tak jsem dostala 5. Nevíte prosím, jak sje mám udělat? A co když to neudělám ani na podruhé? Děkuji.

holka, 15 let, 12. října 2018

Ahoj,
chápu, že jsi z nadcházejících přijímacích zkoušek nervózní, ale tvůj dosavadní prospěch svědčí o tom, že jsi inteligentní a určitě se umíš i učit. Nemá smysl se předem stresovat tím, že zkoušky nezvládneš a spíš by ses měla soustředit na pozitivní myšlení. To znamená, že nebudeš dopředu předjímat neúspěch, ale budeš se systematicky připravovat a řekneš si sama pro sebe, že jsi pro zkoušky udělala maximum, co jsi mohla a určitě to klapne. Chápu, že je to stresující situace, ale docela určitě se ti z hlavy „nevykouří“ všechno, co jsi se naučila a pokud se budeš systematicky připravovat a soustředíš se, spoustu věcí si v „den D“ bez problémů vybavíš. Prozatím se pokus zakázat si negativní myšlenky a nestresovat se jim zbytečně a předčasně. Do přijímacích zkoušek zbývá spoustu času a věřím, že se na ně stihneš kvalitně připravit.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Škola

Ahoj,
mám více problémů, ale všechny se týkají školy. První problém je, že si pořád přijdu vyčerpaná. Všichni na mě spoléhají. Máma, učitelé a dokonce i ředitel. Mám pocit, že je toho na mě moc. Příští rok mám příjmačky, takže musím mít samé jedničky. Mám vést školní noviny, parlament... Jsem pořád unavená. Máma si myslí, že jsem prostě dlouho na mobilu a tak mi tam otčím nainstaloval aplikaci, aby se vždy hodinu před tím než mám jít spát zablokoval, ale ono to stejně nepomáhá. Naopak, připadám si unavenější.
Další problém. Spolužáci mi nerozumí. Pořád mě shazují, dělají si ze mě srandu (ale když si potřebují něco opsat, to jsou nejlepší kamarádi). Přijdu si hrozně. Třeba dnes jsem já a spolužák sbírali sešity. On pobíhal po třídě a ječel: ,,-Moje jméno- je trapná.“ nakonec jsem z 22 sešitů donesla jeden, všichni se mi smáli a učitel tomu ještě nasadil korunu, když řekl: ,,Aby se nám -Moje jméno- neuchodila.“ smáli se ještě víc.
Třetí problém je spolužák. Už dlouho se mi líbí, ale já jemu nejspíše ne. Pořád na něj myslím a bolí to. Opravdu hodně. Dneska se mě v přírodopisu zeptal jestli se mnou může v tomto předmětu sedět. Srdce mi poskočilo dva metry dokud nedořekl větu. Aby mohl opisovat. Bolelo to. Nikdy mi nevadilo dát někomu něco opsat, ale i tak mě to bolelo.
Takže bych chtěla vědět. Co mám dělat?

holka, 13 let, 10. října 2018

Ahoj,
je moc dobře, že píšeš, když Tě něco trápí, a obracíš se tak na pomoc.
Píšeš, že jsi hodně unavená. Těžko soudit, z čeho to může být, to bys mohla probrat třeba i s doktorem, nicméně už z toho všeho, co jsi napsala, že prožíváš a řešíš, mi připadá úplně přirozené, kdybys unavená byla. Neberu na lehkou váhu, že se cítíš být pod tlakem. Říkám si, že učit se na dobré známky, je už samo o sobě hodně úsilí, Ty k tomu ještě vedeš noviny a jsi v parlamentu. Je možné, že Ti tvé tělo říká, že toho je jednoduše moc a že bys měla trochu zvolnit. Zkus se zamyslet nad tím, co je v Tvém životě opravdu důležité a co Ti dělá radost, zbývající aktivity bys mohla na čas dát stranou, abys zjistila, jestli Ti bude bez nich lépe nebo jestli se k nim zase budeš chtít vrátit.
Mrzí mě, že ve třídě nemáš blízké lidi. To, jak se k Tobě chovají, mi nepřipadá fér. Věřím, že jsi už zkoušela si k někomu z nich najít cestu, ale i tak jsou možná další varianty, co zkusit udělat nebo co naopak přestat dělat, aby Ti ve třídě bylo trochu lépe. Pomoct by Ti s tím měli dospělí - rodiče, učitelé nebo i školní psycholog.
S někým blízkým se dá probrat i to, že Tě bolí, že ses zamilovala do spolužáka, který Tvé city (jak se Ti zdá) teď neopětuje. Přestože je to smutné, sdílení může hodně ulevit a je pak snazší přečkat dobu, kdy to bolí nejvíc.
Nečtu v Tvých řádcích příliš o Tvých blízkých lidech, se kterými můžeš sdílet, co se Ti děje, a mít se dobře. Přáli bychom Ti taky, aby ses zaměřila na co nejvíc aktivit, které tě baví, u kterých si odpočineš, nějak se vybiješ (třeba sport) a uvolníš. To všechno je moc důležité. Je možné, že když si začneš věnovat víc pozornosti, zmírní se i únava.

Ze všeho, co jsi napsala, jsem se vyjádřila jen stručně k některým věcem. Takto po zprávě nejde zvládnout víc, ale kdybys to potřebovala probrat víc do hloubky, je možné jít za psychologem nebo i jen zavolat na linku důvěry.

Přejeme co nejhezčí podzimní dny.
Modrá linka

Škola

Ahoj Alíku
Mám strašný problém si najít právé kamarády. Na 1.stupni mě šikanovali. Rodiče to řešili ale škola nehla ani prstem. Naštěstí někdy ve 4. třídě přestali. Jenže pak jsem byl zase jenom vzduch. Z toho jsem byl dost neštastnej, ale pak jsem to přestal řešit a stal že mě samotář a to dost velký. Na druhý stupeň jsem šel do jiné školy i s některými spolužáky. První rok jsem byl na té škole strašně šťastnej a i teď se mi tam líbí. Kamarádil jsem se se všema klukama. Našel jsem si tam i prvního nejlepšího kámoše. Jenže ten odešel na jinou školu a já byl zase ten lichý. Teď se s ostatníma klukama bavím, ale vždy začínám mluvit já a přijde mi že za nima dolejzam. Ale když jsem se s nima nebavil tak hned za mnou začali chodit a pořád se mě ptali co mi je. Došlo mi, že nikdy to nebyli praví kamarádi, protože nikdy mě nepozvali ven a když jsem se já jich zeptal tak že prý nemají čas. A druhý den se všichni bavili o tom jakej to byl včera skvělí den. Když jsem se jich zeptal proč mě taky nepozvali tak mi s výsměchem řekli že nevěděli že bych chtěl. Nemůžu ani říct svůj názor na nějakou věc, protože po mě hned "vyjedou", ale když ten názor řekne nikdo jiný tak ho respektují. Je mi z toho dost smutno. A nechci se kvůli nim celý měnit. A ještě nesnáším řeči všech učitelů, když s nima nechci být ve skupině a chci být sám. Prý že kamarádi je to nejdražší co máme. Podle mě je velká blbost, ale to bude asi jen můj názor. Mě děsí jen to pomýšlení jít s nima do školy a muset si s nima povídat o tématech o kterých vůbec nic nevím. Díky bohu že za dva roky budu snad na střední. Jo a taky láska je mi taky dost cizí.

Ahoj,
popisuješ své obtíže v komunikaci se spolužáky, cítíš se ve třídě sám a máš pocit, že Tě úplně nepřijímají, přestože se občas bavíte. Popisuješ se jako samotář a přemýšlím nad tím, nakolik brání v bližším přátelském vztahu Tvé obavy a zklamání, nebo opravdový nezájem ostatních. Určitě není správné se měnit kvůli ostatním, myslím, že na to jdeš dobře, když se snažíš s nimi aktivně komunikovat a upřímně se ptát, když si nejsi jistý tím, jak to s Tebou mají. Není v pořádku, pokud shazují Tvůj názor a je namístě se vůči tomu vymezit, dát najevo, co Ti vadí. Je v pořádku mluvit s nimi i s učiteli o tom, jak se ve třídě cítíš a co bys od ostatních potřeboval. Můžeš zkusit mezi nimi najít aspoň jednoho "spojence", spřízněnou duši, se kterou bys mohl probírat témata, která Tě zajímají a baví. Můžeš zkusit promyslet, s kým z nich bys mohl navázat bližší vztah, kdo je Ti třeba v něčem podobný, co máte společného. Chápu, že je Ti z toho smutno a už jen sdílení může ulevit. Můžeš se zkusit svěřit např. rodičům nebo jiným blízkým, kteří by Tě mohli pochopit a možná mají i podobné zkušenosti. Pokud máte ve škole školní psycholožku, mohla by Tě podpořit i ona. Neboj se nebýt na své trápení sám a mluvit o tom s lidmi ve svém okolí, kteří tu pro Tebe jsou.

Přejeme příjemné školní dny,
Modrá linka

Škola

Ahoj,
když bych chtěla být učitelkou jazyků (např. Angličtiny). Jaké studium k tomu musím mít? Stačí jen střední škola nebo musím mít i vysokou školu? A na jakou školu bych měla jít, v případě že bych chtěla vyučovat jen jazyky na základní škole?

Ahoj,
velmi záleží na tom, kde a na jaké úrovni bys chtěla učit. Na soukromou učitelku, která poskytuje individuální lekce, jsou samozřejmě kladeny jiné nároky z hlediska vzdělání než například na učitelku na střední škole. Pokud chceš učit na základní škole, ideální variantou je pedagogická fakulta příslušného oboru, případně angličtina na filozofické fakultě (pokud se ale nepletu, myslím, že k té je poté potřeba dodělat si pedagogické minimum).
Měj se hezky!
Bára

Škola

Ahoj,chodím do 7 třídy,nikdo se se mnou ve třídě nebaví ve škole nevím čím to je ve třídě je taková skupinka holek a v té skupince jsou jen holky který nemají špatný známky,jsou menší a hubený jenže já nemam zrovna dobrý známky jsem trochu vyšší a zdá se mně že jsem tlustá měřím 168 cm a vážím 57 kg,poslední dobou mam takový pocit že bych si chtěla z někým promluvit a říct mu o svích problémech měla jsem nejlepší kamarádku ale v 6 třídě odešla kvuli šikaně atd...,našla si v nové škole nové kamarádky a na mě nemá čas,když ji nenapíšu tak sama od sebe nenapíše,nebo napíše jen když něco ona potřebuje,ve škole máme takovou bezva učitelku která je i výchovná poradkyně a říkala že kdybisme něco potřebovali tak máme přijít a že si popovídáme ,ale mně je blbý za ní přijít z ničeho nic ji říct že ji chci něco říct.už jsem přemýšlela že budu v hodině zeměpisu taková smutna bez duše a že se třeba zeptá sama od sebe co se děje ale zas třída je taková moc hlučná a pořád je napomína a pak je hodně naštvaná a nevšímá si okolí a začne diktovat zápis ale to jen když se moc naštve... jak si mám popovídat z paní učitelku?
jak mám zapadnout do třídy?

holka, 12 let, 22. září 2018


Ahoj,
mrzí mě, že se ve škole cítíš sama a připadá Ti, že tam nemáš žádné kamarádky, holky jsou rozdělené na skupinky, což se často v tomto věku stává. Přemýšlíš, jestli nejsi tlustá, mrzí Tě, že mezi ně nezapadáš. Podle BMI kalkulačky, která umí vypočítat přiměřenou váhu vzhledem k věku a výšce, jsi v pásmu normálu, Tvá váha je tedy v pořádku. Chtěla by sis o tom všem promluvit s paní učitelkou - výchovnou poradkyní, ke které máš důvěru. Je moc dobře, že pokud je Ti smutno a necítíš se dobře, přemýšlíš, že by ses svěřila někomu blízkému ve svém okolí. Připadá mi to jako skvělý nápad, už jenom sdílení člověku může ulevit a věřím, že by se dalo dobře pracovat i s kolektivem třídy, abys tam lépe zapadla a cítila se tam dobře, je ale potřeba, aby učitelé věděli, že je tam nějaký problém k řešení. Můžeš si najít volnou chvíli, buď ráno přijít dřív před vyučováním nebo o velké přestávce či odpolední pauze a říct učitelce, že by sis ráda o něčem osobním promluvila. Můžeš navázat na to, že vám sama nabízela, že kdybyste potřebovali si popovídat, máte za ní přijít. Je v pořádku tuto nabídku využít. Můžeš jí o tom, co prožíváš, napsat třeba i dopis, pokud by to pro Tebe byla snazší forma a takto se na rozhovor připravit, nebo jí ukázat zprávu, kterou jsi poslala nám.

Držíme Ti palce,
Modrá linka

Škola

Ahoj.
Chodím na osmileté gymnázium-jsem v sekundě(7.třída zš) a mám takový problém.Zasedla si na mě profesorka kterou máme na chemii.Nevím co mám dělat,protože mi dává známku vždy o stupeň nižší než ostatním,ačkoliv máme stejné chyby.Fakt nevím co mám dělat.Bojím se zeptat se jí na cokoliv a i jí říct cokoliv.Prosím potřebuju poradit.Děkuji mooooc za odpověď.

holka, 12 let, 19. září 2018

Ahoj,
není v pořádku, pokud Tě za stejné chyby hodnotí učitelka hůř, než ostatní. Bylo by fajn o tom říct někomu dospělému ve Tvém okolí, kdo by se Tě před ní mohl zastat, rodičům nebo jinému učiteli, příp. panu řediteli / ředitelce. Pokud je učitelka takto nespravedlivá, mělo by se to řešit, aby to tak dál nepokračovalo. Chápu, že se jí bojíš a nechceš to s ní řešit sama, proto by Tě mohlo podpořit zastání dospělých, neboj se říct jim o pomoc, kterou si zasloužíš.

Držíme Ti palce,
Modrá linka

Škola

Ahoj Alíku,
poradili by jste mi nějaké knížky na učení na 6 leté gymnázium? Vůbec nic nemůžeme najít....
Děkuji moc.

holka 13 let, 11. září 2018

Ahoj,
nejsem si jistá, jestli jsem dobře porozuměla tvému dotazu, ale pokud se ptáš na seznam doporučené četby, bez problémů najdeš celou řadu seznamů, pokud zadáš do googlu heslo „seznam doporučené četby na víceletém gymnáziu.“ Určitě také neuškodí, pokud se poradíš s některým z učitelů a poprosíš ho o doporučení.
Měj se hezky!
Bára

Škola

Ahoj. K nám do školy začal chodit nový kluk. Je stejně starý jako já, ale přesto chodí od dva ročníky níž. První dny jsme se mu společně s mými kamarádky ukázali z té nejhorší stránky.. první den školy, tedy jeho první den v nové škole, jsme si všimli že nový a kamarádky ho začli fotit a to z toho důvodu že jsem řekla že je pěkný. On si toho všiml A od té doby hlavně na mě divně kouká, možná je to tím že jsem vždy ruda. Chtěla bych se mu omluvit nebo se s ním bavit. Vím, že to co děláme a dělali není dobrá. Ten kluk je ROM a já nechci aby si myslel že mi nějak vadí romové. Už jsem přemýšlela, že za ním půjdu a omluvím se, ale hrozně se bojím. Stejnou školu budu navštěvovat ještě dva roky takže ho každý den budu potkávat a nemůžu se na něj jen tak dívat, když vím že jsi o mě myslí jak jsem hloupá když ho musím fotit. Nevím jak se s ní začít bavit když o něm vím všechno, teda skoro. Vím jak se jmenuje a kolik mu je a kde bydlí atd. On o mě neví vůbec nic, teda až na to že jsem úplný magor a pořád na něj zírám. Nevíš co mám říct a jak se omluvit. Sním se nikdo nebaví a proto se s ním chci bavit já aby tam nebyl sám. Hrozně mě mrzí jak jsme se mu ukázali měli jsme se „predstavut“ lip

holka, 13 let, 10. září 2018

Ahoj,

co se stalo, se nedá odestát. Začít se však s tím klukem bavit, zejména pokud je často ve škole sám bez kamarádů, je, myslím, moc dobrý nápad. I s tou omluvou nebo spíše pozeptáním- tím, že jste jej s kamarádkami fotily jako nového spolužáka, jste ještě neprovedly nic zlého, i když vždy, když chceš někoho snímat mobilem nebo kamerou, je lepší se dotyčného zeptat, zda mu to nebude vadit.

Něco o něm víš, nějaká data, podstatné však je to, jaký je člověk uvnitř, a to o něm dosud nevíš, stejně jako on o Tobě. Co si on doteď o Tobě myslí, to nevím, to ví jen on sám, musela by ses ho na to zeptat. Chce to sebrat prostě trošku odvahy a energie a zkusit ho oslovit. Dál se to bude odvíjet podle jeho reakce. Komunikace je základem dorozumívání mezi lidmi. Můžeš i zkusit s kamarádkami nebo spíše doma s rodiči probrat, jak se učit komunikovat s druhým pohlavím, zeptat se jich, jak to měli oni v Tvém věku, stačí i obecně.

Držíme Ti palce, ať najdeš odvahu toho nového kluka oslovit.
Modrá linka

Škola

Ahoj alíku, udělala jsem strašnou věc. Ve škole jsme měli odevzdat sešit, a já ho neodevzdal. Mělo to být na známky, nevím, co mám dělat a nechci to říct.

Ahoj,
vyučujícíc na to rozhodně přijde. Zajdi za panem učitelem nebo paní učitelkou a omluv se. Zapomenout může každý, ale počítej i s tím, že nejspíš tak jako tak dostaneš ošklivou známku. Zkus k omluvě dodat, že cvičení napíšeš před vyučujícím na papír znovu. ;-)

Škola

Ahoj, já se bojím jít do školy kvůli jedné staré učitelce která je na mě zasedlá, máme jí na matiku, fyziku, chemii, výtvarku a tělocvik. V 6 třídě jsem si při tělocviku zlomila prst při basketbalu a ona je na mě od té doby hrozně zlá pořád na mě křičí, při testech mi dává míň bodů např. jen proto že jsem křivě podtrhla výsledek, a při tělocviku mě mučí, musím běhat o několik koleček víc protože jsem si zavazovala botu a slovo omluvenka pro ní neexistuje, když jsem to nečekaně dostala ve škole měla jsem šílený křeče a ona mě přinutila posilovat i když jsem jí to vysvětlovala a kdyby sebou zkušenější kamarádka neměla ibalgin asi bych to nevydržela. Já se tý učitelky vážně bojím myslíte že bych měla přestoupit na jinou školu ?

holka, 13 let, 18. srpna 2018


Ahoj,

píšeš nám, že si na Tebe zasedla učitelka, která je přísná, nutí Tě cvičit, když tě něco bolí anebo nerespektuje tvé omluvenky. Říkám si, že díky tomu Ti ve škole musí být opravdu nepříjemně, a je určitě dobře, že píšeš a snažíš se to změnit. Říkám si, jestli by ses mohla svěřit doma rodičům, nebo jim třeba jen na stole nechat Tvůj dopis k nám a tuhle odpověď. Přestup na jinou školu je jednou z možností, myslím ale, že ještě předtím může být dobré vyzkoušet jiné cesty, jak dát všechno do pořádku. Přijde mi důležité svěřit se někomu dospělému. Pokud by se Ti to nechtělo řešit s rodiči, třeba by ses mohla svěřit třídní učitelce, školnímu psychologovi, nebo jakékoli jiné dospělé osobě, se kterou máš dobrý vztah a které věříš.

Budeme Ti držet palce, ať se ve škole brzo cítíš lépe.
Modrá linka

Škola

Ahoj Alíku
Mám takový dotaz:
Přez prázdniny jsem zapoměla spoustu věci do školy,a bojím se že když mě učitelka bude skoušet tak nic nebudu vědět a dostanu 5.Du do páté třídy a učitelka nám před koncem školniho roku řikala že 5.třída je mnohem těžší než 4,a bojím se že si to učení nevsunu do hlavy, prosím poraď mi jak si mám to učení vsunout do hlavy
Předem moc děkuji za odpověď.

holka, 11, 16. srpna 2018

Ahoj,
je vidět, že ke svým školním povinnostem přistupuješ zodpovědně a proto si myslím, že se vůbec nemusíš dalšího ročníku bát. Je zcela normální, že přes prázdniny probíranou látku poněkud zapomeneš a mohu tě ujistit, že většina tvých spolužáků to bude mít úplně stejně. Učitelé s tím počítají a proto je také vždy na začátek školního roku zařazeno nejprve opakování látky z předchozího ročníku. Určitě si probranou látku brzo osvěžíš a bez problémů si na ni vzpomeneš. Pokud ke škole budeš přistupovat zodpovědně a učit se průběžně, určitě nebudeš mít problémy ani s osvojením si učiva pátého ročníku. Není potřeba se stresovat a dělat si zbytečné starosti dopředu.
Měj se hezky!
Bára

Škola

Ahoj,
Mám problém s mluvením np. Ve škole před celou rodinou atd... mám to asi od mých 2 let když jsem mluvila(žvatlala) když u nás byla návštěva a já "řekla " něco vtipného a všichni se mi začali smát . Od té doby se strašně stydím mluvit před více lidmi když jsou tam rodiče nebo někdo kdo mi kazí život (jedna holka ze třídy)

Poradíte jak to překonat?

holka, 12 let, 20. července 2018

Ahoj,
stud z mluvení před více lidmi zažívá v určité míře většina lidí. Byla by však škoda, kdyby Ti měl znepříjemňovat každodenní život. Obecně se strachem jde dobře pracovat za podpory psychologa, který by Ti pomohl se ho postupně zbavit, zmírnit ho. Můžeš zkusit v září oslovit školní psycholožku, pokud jí ve škole máte, nebo ji kontaktovat e-mailem nebo přes schránku důvěry. Můžeš vyhledat i jiného psychologa ve svém okolí, ale pokud je Ti 12 let, museli by s tím souhlasit rodiče a mohli by Ti pomoci jej zkontaktovat.
Pokud víš, že Tě čeká nějaká řeč před ostatními, např. referát ve škole, může pomoci si to předem nacvičit doma např. před zrcadlem nebo před pár blízkými. Je normální, že se člověk občas zakoktá, zčervená, neví, co má říct. Zkus i sama sebe přijímat takovou, jaká jsi a zbytečně na sebe netlačit a nestresovat se ještě víc, pokud se něco nedaří. V náročné situaci, kdy máš mluvit před ostatními, také může pomoci představit si, že jsi úplně jinde, např. u bazénu, že mají všichni okolo na sobě nějaké směšné plavky apod., abys trošku odpoutala svoji pozornost a uvolnila se. Další tipy můžeš najít např. tady: www.vitalia.cz/clanky/10-kroku-pro-zvladnuti-tremy/.

Přejeme Ti hezké léto,
Modrá linka

Škola

Ahoj jsem v páté třídě a rozhodovalo se o odchodu na osmiletá gymnázia. Já jsem nikam neodcházela jelikož já i mí rodiče i paní učitelka si myslí že je to zbytečné. Všichni se mi smějí protože jsem ve škole dost dobrá( jako že mám samé jedničky na vysvědčení) a nešla jsem na gymnázium i když ti co jsou na tom hůře než já tam šli. Poraď mi prosím co mám dělat.

Díky

holka, 11 let, 8. července 2018

Ahoj,

umím si představit, že je náročné být mezi spolužáky, mezi které úplně nezapadneš. Nový školní rok ale teprve přijde, takže teprve uvidíš, jak Ti ve třídě bude. I když budeš "vyčnívat" kvůli dobrým známkám, můžeš zkusit "zapadnout" jinak: být k ostatním milá, příjemná, snažit se jim pomáhat - ale také si říct, co se Ti líbí nebo nelíbí. Klidně si můžeš během prázdnin nacvičit nějaké vtipné odpovědi na posměšky, třeba "někdo musí být nejlepší", "nerozhazuj si to u mě, možná mě budeš potřebovat" apod.

Můžeš si zkusit najít někoho, s kým Ti bude aspoň trochu dobře. a na ostatní nedbat. Můžeš tak i získat spojence v situacích, že se Ti někdo bude posmivat.

Kdyby Ti ve třídě opravdu nebylo dobře, můžeš se obrátit na třídní/ho, výchovnho poradce/poradkyni, ale i rodiče, kteří by měli situaci řešit.

Zatím si užívej prázdniny, držíme palce,

Modrá linka

Škola

Ahoj, teď skončil školní rok a pro mě skončil i první stupeň a nejlepší školní rok mého života. Půjdu do 6.třídy a strašně se bojím. Prý budeme mít skvělou třídní učitelku ale na učitelce nezáleží když na druhém stupni máme každou hodinu někoho jiného. Stejně tak jsme naši nejlepší paní učitelku měli jen tento rok a já jsem se hrozně rozbrečela ještě před začátkem hodiny předávání vysvědčení. Brečím i teď při psaní tohohle dopisu a vlastně vždycky když si vzpomenu na paní učitelku, paní asistentku, spolužáky a naše legrácky a hlášky. Tenhle rok byl úžasný a já se bojím že příští rok už takový nebude (živě si pamatuji náš kolektiv v 1-4.třídě). Dřív jsem se i těšila na prázdniny. Letos ne. Bojím se těžšího učiva AI některých učitelů. Jak se mám začít těšit na druhý stupeň?

PS: O tomhle jsem vám chtěla napsat už v den vysvědčení ale odhodlala jsem se až teď.

holka, 11 let, 7. července 2018

Ahoj,

chci ocenit, že ses odhodlala napsat, ne každý se nakonec odhodlá. Chápu, že v den vysvědčení, loučení se "starou" třídou a učiteli, byly asi pocity nejsilnější. Je ale vidět, že Tě obavy a smutek provázejí dál, o prázdninách.

Rozumím tomu, že se Ti nechce opustit bezpečí 5. třídy a vrhnout se do neznáma, které představuje třída šestá. Máš pravdu, že je to docela velký skok. Pro mnohé žáky je to ale příjemná změna - dospěli už do věku, kdy potřebují něco víc - nové podněty, přístupy, informace, které jsou dány právě tím, že se učitelé střídají a každý může dát žákům něco ze sebe - jako učitele a člověka. Jiný systém výuky má svoje kladné stránky - například Ti vyučování rychleji uteče právě zmíněným střídáním, nebývá to většinou nuda, poznáš dobře další lidi a budeš se učit s nimi komunikovat a vycházet (a budeš tak zrát a dospívat).

Co se týká učiva, ano, bude o něco těžší, ale když se do něj vrhneš hned, budeš se učit průběžně a vychytávat obtížnější látku třeba doučováním, nemáš se čeho bát. Koneckonců se na druhém stupni počítá s tím, že se známky o něco zhorší. I když jsou obavy pochopitelné, nemusí být tak silné.

Je moc fajn, že jsi měla skvělou třídu. To, co jsi prožila, Ti nikdo nevezme, je to Tvůj vzpomínkový poklad. I kdyby To v budoucnu nebylo tak úžasné, můžeš se snažit, abys to zlepšila - být ostatním oporou, vytvářet dobré vztahy apod. Hodně taky záleží na tom, abys kolem sebe měla "svoje" kamarády, se kterými Ti bude dobře, i když třeba atmosféra ve třídě nebude nejlepší.

Jsou prázdniny, užívej každou chvilku, odpočiň si. Pokud se obavy nezmenší, zkus je ve své hlavě jako by zavřít do nějaké krabičky, aby Tě neobtěžovaly, a prázdniny ti nekazily.

Modrá linka

Škola

ahoj Alíku, Báro a správci.
po prázdninách nastoupím do 4. třídy a už nebudu mít paní učitelku která mně měla od první třídy a mně se po ní bude hrozně stejskat. já novou učitelku NECHCI! já vím že vy s tím nic neuděláte s ale prostě se mi hrozně bude stejskat . nevíte co mám dělat?

Radmila, 9 let, 29. června 2018

Ahoj,
chápu, že Tě mrzí, že už nebudeš mít oblíbenou paní učitelku. Někdy jsou pro nás změny náročné, ale patří k životu. Chápeš, že se s tím nejspíš nedá nic dělat, ale možná by teď mohlo pomoci zaměřit se na to, jak co nejlépe zvládnout stýskání. Můžeš si zkusit sepsat výhody, pozitivní věci, na které se můžeš i tak ve škole těšit. Můžeš to probrat s kamarádkou, spolužačkou, s rodiči, když člověk svoje trápení sdílí, uleví se mu, není v tom sám. Zkus se tím teď zbytečně moc nezabývat a užívat si prázdniny, věnovat se tomu, co Tě baví. Možná i tak budete s učitelkou v kontaktu, možná se budete potkávat dál ve škole. A třeba si i s novou učitelkou vybudujete hezký vztah a najdeš na ní něco pozitivního.

Hezké letní dny,
Modrá linka