Ahoj,
o tom, kdy člověk dostane vyznamenání, se tady psalo zrovna nedávno. Stejný počet jedniček a dvojek ještě je přípustný, takže ano, vyznamenání s ním dostaneš.

Ahoj Kateřino,

je skvělé, že máš tak jasnou představu o tom, co tě baví a čím by ses chtěla v budoucnu zabývat. Herectví je fascinující a tvůrčí obor, který může být velmi naplňující.

V České republice existují konzervatoře, které nabízejí studium herectví. Například Pražská konzervatoř nebo Janáčkova konzervatoř v Brně. Na konzervatoř se obvykle nastupuje po 9. třídě, takže bys měla ještě pár let na přípravu. Některé střední školy nabízejí obory zaměřené na dramatickou tvorbu nebo umění. Například Gymnázium a Hudební škola hlavního města Prahy nebo některé umělecké školy, které mají programy zaměřené na divadlo.

Školy si můžeš najít v rámci kraje, kde bydlíš třeba na: https://www.stredniskoly.cz/obory/ || https://www.infoabsolvent.cz/ || https://www.atlasskolstvi.cz/

Pak si projdi konkrétní předměty v daném oboru, zda by ti seděly a jak se budeš muset připravit na přijímací řízení.

Mimo formální vzdělání můžeš také dál navštěvovat dramatický kroužek či třeba různé herecké kurzy a workshopy, které ti pomohou zlepšit tvé dovednosti a získat zkušenosti.

Tvá maminka má pravdu v tom, že herecká kariéra může být náročná a konkurenční. Je důležité být připravena na to, že se možná neprosadíš okamžitě a že bude potřeba hodně práce, trpělivosti a vytrvalosti. Ale pokud tě herectví opravdu baví a máš pro něj vášeň, stojí za to se o to pokusit.

Možná by bylo dobré mít i plán B, tedy nějakou jinou oblast, která tě zajímá a kterou bys mohla studovat nebo se v ní rozvíjet souběžně s herectvím.

Pokud je těžké s doma domluvit, můžete se obrátit na vaši školu, zda má k dispozici kariérového poradce, nebo si i nějakého vyhledat po vlastní ose. Můžeš to mamince zkusit navrhnout. Takový člověk Vám pomůže se o volbě školy společně pobavit, vyslechnout tvoje i mamčino hledisko a třeba najít cestu, které bude příjmená pro všechny.

Věřím, že pokud tě herectví opravdu baví, najdeš cestu, jak se mu věnovat - i když to třeba nakonec nebude Tvůj studijní obor.

Přeji ti hodně štěstí a ať se ti splní tvé sny!
Linda

Ahoj milá pisatelko,

přechod z 5. do 6. třídy může být náročný, protože se mění některé věci – například můžeš mít více učitelů na různé předměty, očekává se větší samostatnost a zodpovědnost. I když už máš zkušenost s třídou na 2. stupni od 3. třídy, může to být stále trochu jiný zážitek, protože požadavky a očekávání na tebe rostou.

Školní psycholog je tu proto, aby pomohl těm, kteří mohou mít nějaké potíže si zvyknout nebo se cítí v novém prostředí nejistí. To, že psycholog mluví o tom, že někteří z vás budou chodit na konzultace, není nic neobvyklého. Je to nabídka pomoci těm, kteří ji mohou potřebovat. Pokud ty osobně nemáš s přechodem žádné problémy, pravděpodobně se tě to přímo nedotkne.

Co se týče informace o učitelích pro 6. třídu, může to být trochu frustrující, když jiní už vědí, koho budou mít. Někdy se rozhodnutí o učitelích může měnit až na poslední chvíli kvůli různým organizačním důvodům. Pokud vám nikdo nechce říct, koho budete mít, je možné, že rozhodnutí ještě nebylo definitivně učiněno.

Můžeš se zkusit zeptat třídního učitele nebo vedení školy, zda už mají nějaké konkrétní informace, a jestli ne, kdy je můžete očekávat.

Přeji ti hodně štěstí a doufám, že přechod do 6. třídy bude probíhat hladce!

Linda

Ahoj milý pisateli,

je skvělé, že už v 8. třídě tušíš, co tě zajímá a kam bys chtěl směřovat. I když neexistuje střední škola přímo zaměřená na politiku nebo žurnalistiku, existuje několik oborů, které ti mohou poskytnout dobrý základ pro budoucí studium na vysoké škole. Můžeš si tyto obory najít v rámci kraje, kde bydlíš třeba na https://www.stredniskoly.cz/obory/ || https://www.infoabsolvent.cz/ || https://www.atlasskolstvi.cz/

Pak si projdi konkrétní předměty v daném oboru, zda by ti seděly a jak se budeš muset připravit na přijímací řízení.

Ekonomické lyceum: všeobecné vzdělání s důrazem na ekonomii a společenské vědy.
Obchodní akademie: základy ekonomie, práva a účetnictví - toto vzdělání ti poskytne dobré povědomí o fungování společnosti a ekonomických procesech.
Sociálně správní činnost: tento obor je zaměřen na sociální a správní činnosti a obsahuje prvky práva, psychologie a sociologie.
Veřejnosprávní činnost: obor se zaměřuje na správu veřejných věcí a obsahuje prvky práva a ekonomie.
Multimediální tvorba nebo grafický design: pokud tě zajímá také praktická stránka žurnalistiky, tedy tvorba obsahu, fotografie nebo videa, mohl by tě zajímat obor zaměřený na multimédia.
Právní činnost: studium práva na střední škole ti poskytne pevný základ v oblasti legislativy.

Po absolvování některého z těchto oborů budeš mít solidní základ pro přijetí na vysokou školu, kde se můžeš specializovat na politologii nebo žurnalistiku.

Důležité je také během střední školy hledat příležitosti pro rozvoj tvých zájmů mimo školu, například psaním pro školní noviny, účastí v debatních kroužcích nebo brigádami v místních médiích.

Přeji ti hodně štěstí ve tvém studiu a budoucí kariéře:)

Linda

Ahoj z Modré linky,

je dobře, že přemýšlíš o tom, jaká škola by Tě bavila. Je mi líto, že máte s rodiči odlišné představy. V Tvé zprávě vnímám celkem jasně Tvůj postoj, že se Ti na gymnázium nechce. Říkám si, že teď se můžeš cítit pod tlakem, jak se rozhodnout.

Připadá mi moc důležité, abys s rodiči o svých pocitech a potřebách mluvila. Můžeš jim zkusit ještě jednou vysvětlit, proč se Ti na gymnázium nechce. Rodiče by Tě tam neměli nutit, pokud jsi o tom opravdu přesvědčená. Píšeš, že říkali, že tam nemusíš jít, pokud nechceš, to se mi zdá fajn. Je v pořádku dát si čas na to, jakou střední školu bys chtěla studovat. Je klidně možné, že do deváté třídy se Tvůj názor ještě změní a na gymnázium můžeš nastoupit i potom. A pokud ne, je to také v pořádku. Je ale moc důležité o tom všem mluvit s rodiči. A pokud bys vnímala, že s nimi o tom mluvit nejde, je někdo jiný dospělý v rodině, kdo by Tě mohl podpořit?

Držíme Ti palce v rozhodnutí.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je mi líto, v jaké situaci ses ocitla. Jsem ráda, že se nic nestalo Tobě ani nikomu jinému. Píšeš, že táta s Tebou nemluví, říkám si, jak je to teď, uběhlo pár dní, možná se už tolik nezlobí? Zítra má proběhnout ve škole schůzka, zajímalo by mě, jaké to teď u Vás doma je a jak se cítíš.

Říkám si, že každý z nás občas dělá chyby a napadne nás něco, co není v danou chvíli to nejlepší. Skoro každému se někdy stalo, že vyvedl ve škole nějakou tu lumpárnu a rodiče se třeba pak zlobili. Možná se může zdát, že tohle byla maličkost. Dělat ve škole tousty na přineseném toustovači může být nebezpečné, asi byste neměli dělat nic s elektrickým proudem. Paní učitelky jsou za Vás ve škole zodpovědné a kdyby se Vám cokoliv stalo, měly by z toho velké problémy. Možná proto se paní učitelka zlobila a napsala Ti poznámku.

Je podle mě moc důležité, abys s tátou zkusila mluvit o tom, jak se cítíš a že Tě třeba nenapadlo, že to bude až tak velký problém nebo jinak vysvětlit, jak vás to s kamarádkou napadlo, aby tomu dokázal táta více porozumět. Chybu můžeme udělat a je pak důležité, jak se k tomu postavíme a jestli přijmeme zodpovědnost. Věřím, že ses z takové zkušenosti poučila. Kdyby s Tebou táta dál nemluvil, je možné zkusit promluvit s mámou? Nebo s někým jiným dospělým, komu věříš? Věřím, že situace se brzy uklidní. Kdyby ne, jsme tady dál pro Tebe, lépe však na chatu nebo na telefonu (www.modralinka.cz)

Držíme Ti palce.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

to je opravdu složitá situace, ve které jste se s Vaším spolužákem ocitli. Je moc dobře, že si dokážeš napsat o radu, když nevíš, co dělat. Nedivím se, že s Lubošem nikdo z Vás nechce být na pokoji, pokud se takhle chová. Chápu, že máte obavy, co Vám tam vyvede anebo abyste se dokonce i Vy sami nedostali kvůli němu do problému.

Ptáš se, jestli se dá považovat za šikanu, jak se Luboš chová k Honzovi. To je těžké takhle na dálku posoudit, mám k tomu docela málo informací. Důležité ale je, že Luboš dělá něco, co se Honzovi (ani ostatním dětem) nelíbí, a to rozhodně v pořádku není. Je důležité, aby Luboš věděl o tom, že se to Honzovi nelíbí. Píšeš, že je Honza tichý a neřekne Lubošovi, že se s ním nechce bavit. Honza nemusí říkat, že se s ním nechce bavit, ale může důrazně a jasně říct, že si tohle chování nepřeje. Je možné k tomu taky vysvětlit, že pokud toho Luboš nenechá, budete to řešit s učiteli.

Stejné je to vlastně i s tím, jak za Vámi chodí. Je důležité mu dát najevo, že se Vám to nelíbí a co případně uděláte, pokud toho nenechá. To mě přivádí k otázce na učitele. Jestli o Lubošově chování vlastně ví a jestli to s ním případně nějak řeší? Tohle je totiž zodpovědnost učitelů. Máte právo cítit se ve škole dobře a nikdo Vám tam nesmí ubližovat ani dělat naschvály. Pokud se to děje, měli by o tom učitelé vědět a zasáhnout (řešit to například i s rodiči Luboše). Ohledně výletu mě napadá, že můžete přímo s třídní učitelkou/učitelem řešit, že s Lubošem na pokoji být nechcete a vysvětlit proč a z čeho máte obavu. Nevím, jestli s tím ještě půjde něco dělat, ale alespoň bude učitel/ka dopředu vědět, že by s Lubošem mohly vzniknout nějaké trable a že jste se toho předem obávali.

Ptáš se, jestli máte právo dělat mu naschvály. Chápu, že Tě to napadá a je to asi přirozené, když Vám on dělá naschvály, chcete mu to oplatit. Jak jsem psala, tohle by neměl dělat nikdo a platí to i opačně. Neznamená to, že si to máte nechat líbit, ale řešit to s dozorem na výletě. Obvykle pokud se na naschvály reaguje dalším naschválem, konflikt se jen stupňuje a zhoršuje. Kdyby ve svém nepříjemném chování Luboš pokračoval a připadalo by Vám, že to učitelé neřeší, je důležité, abyste o tom řekli i rodičům. Pokud ve škole máte školního psychologa nebo psycholožku, i tam je možné toto řešit. Není to jednoduchá situace a moc si vážím toho, že hledáš řešení.

Držím Vám moc palce a přeji, abyste si výlet užili.

Modrá linka

Ahoj Binnie,

pro práci tatérky není vyžadováno specifické vzdělání ve smyslu určité střední nebo vysoké školy. Nicméně doporučuji začít s rozvojem kreslířských dovedností a zkoumáním různých uměleckých stylů - můžeš hledat různé kurzy kresby atp. Kreslení a design jsou základní dovednosti, které potřebuješ. Během toho budeš hledat svůj styl.

Můžeš pak jít na uměleckou střední školu, ať už na design nebo jiný obor. K tomu jsou ale potřeba udělat talentové zkoušky. U konkrétní školy si pak zjistíš konkrétní požadavky na webu. Je však potřeba začít včas, často chtějí umělecké portfolio. Zároveň takové školy často vedou přípravné kurzy, kam se můžeš přihlásit.

Je dobré si také zjistit, jaké jsou požadavky na takovu práci v naší zemi - zda musíš mít nějaké zdravotní osvědčení. Zda chceš být zaměstnaná nebo mít vlastní tetovací studio.

Až Ti bude 15 let, můžeš se také domluvit s nějakým profi tetovacím studiuem, zda by tě vzalo na stínování nebo brigádu (úklid,objednávání atp.), aby sis zažila, co vše je třeba a jak taková práce vypadá - jak správně tetovat, jak se starat o klienty a jak spravovat studio, péče o pokožku aj.

Měj se hezky,
Linda

Ahoj milý pisateli,

i když rodič nežije ve společné domácnosti a děti jsou v péči matky, pořád je otec zákonný zástupce a podepsat přihlášku může, pokud soud nenařídil předem jinak.

Ideální je, aby se oba rodiče dohodli v souladu s tvým přáním, na jaké školy chceš a pak to jeden z rodičů podal přes systém DIPSY. Může se však stát, že za tebe podají přihlášku rodiče každý zvlášť, takže tam budeš příhlášen na různé školy přes dvě přihlášky a to pak bude muset řešit soud.

Nejsem však zcela kovaná v rodinném právu, takže se případně můžeš zkusit zeptat i na OSPOD.cz.

Doufám, že bude v Tvém přípdě vše v poklidu a řešeno domluvou.

Přeji Ti hodně sil do další životní cesty,
Linda

Ahoj,
vyznamenání nezáleží ani tak úplně na samotném počtu dvojek. Důležitější je zde celkový průměr tvých známek, který nesmí přesáhnout 1,5. Záleží tedy na tom, kolik předmětů máte celkem. Jestliže je to alespoň 14, pak bys dostala vyznamenání i se sedmi dvojkami. Máte-li předmětů méně, pak budeš na vyznamenání muset ještě nějakou dvojku opravit na jedničku.

Obecně platí, že abys měla vyznamenání, tak musíš splnit tři podmínky:

• musíš mít jedničku z chování
• nesmíš mít žádnou trojku nebo horší známku (ani kdybys kromě ní měla samé jedničky)
• dvojek nesmíš mít víc než jedniček (může jich být stejně, ale dvojky nesmí převažovat)

Zjisti si tedy celkový počet předmětů (třeba z rozvrhu) a podle toho už snadno dopočítáš, jak to zrovna u tebe vychází.

Ahoj pisatelko,

na to, aby ses mohla stat psycholozkou musis vystudovat vysokou skolu (Filosofická fakulta - obor psychologie), na kterou jsou pomerne narocne prijimaci zkousky a je o tento obor velky zajem. Nicmene se daji zvladnout, pokud se dlouhodobe a vcas zacnes pripravovat (je treba napriklad procist dost knizek). Doporucuji ti vyhledat si na internetu pozadavky na prijimaci rizeni a take se podivat, jake predmety bys pak na vysoke skole studovala - zda to odpovida tve predstave o studiu, kterym by ses chtela zabyvat.

Nez se vsak ale dostanes na vysokou skolu, je potreba projit skolou stredni, ktera je zakoncena maturitou.

Muzes si vybrat jskoukoliv skolu s maturitou, ale musela by ses spoustu látky doučit soukromě, mimo školní osnovy. Proto pro tebe asi bude idealni gymnazium. Je tedy nutne se zacit dopre pripravovat na prijimaci zkousky z CJ a MA :)

Hodne stesti na tve ceste,
Linda

Ahoj pisatelko,

gymnazium s talentovou zkouskou se letos povazovalo za „talentovou skolu“, i kdyz je tam i zkouska z CJ a MA. Tj - skoly s talentovkou by sis mela vybrat pouze dve a pak pripadne tri dalsi bez talentovky. Nicmene vyklady byly ruzne a byl u toho dost zmatek.

Pokud mas zajem si podat prihlasky na vice skol s talentovkou, doporucuji se pro dalsi rok JPZ radeji obratit primo na prihlaskynastredni@msmt.cz a poslat jim tam dotaz s konkretnim prikladem skol, ktere sis vybrala - nerada bych ti poradila spatne.

Preji hodne uspechu,
Linda

Ahoj z Modré linky,

je moc dobře, že máš ve škole učitelku, které věříš a ráda bys jí řekla o sebepoškozování. Ptáš se nás, jak to učitelce říct a jak zajistit, aby to učitelka neřekla mámě ani dalším učitelům.

Chápu, že nechceš, aby to věděla máma nebo ostatní učitelé. Já bohužel nevím, jaké ve škole máte postupy a jestli se dá zajistit, aby o tom učitelka neřekla ostatním učitelům. Říkám si ale, že až s ní budeš mluvit, můžeš jí dopředu říct, že se chceš svěřit s něčím, co pro Tebe není lehké a nechtěla bys, aby to mámě a učitelům řekla, že je to pro Tebe moc důležité. Uvidíš, jak na to zareaguje. Podle vlastního pocitu poznáš, jestli pro Tebe bude bezpečné dál o tom mluvit.

Nevím, jestli ve škole máte školního psychologa. To je obvykle prostor, kde je zachována důvěrnost a informace by neměla být šířena k učitelům. Nevím ale, jak je to s rodiči. Obvykle dříve či později rodiče musí být informováni o tom, že jsi psychologa ve škole oslovila a bude jim sděleno, na čem se spolu domluvíte, alespoň obecně. Na to vše se můžeš psychologa zeptat, než se mu svěříš. Chápu, že nechceš, aby to máma věděla. Zároveň pokud se sebepoškozuješ, je pravděpodobné, že budeš potřebovat dlouhodobější pomoc odborníka, například terapii, a to obvykle nejde, aniž by o tom rodiče věděli. Možná spolu s učitelkou nebo s psychologem ve škole přijdete na to, jak to mámě říct. Umím si představit, že třeba může být Tvá oblíbená učitelka u toho, aby Tě podpořila. Kdybys o tom chtěla více mluvit, napiš nám na chatu nebo zavolej na telefon, tam můžeme jít více do hloubky.

Držíme Ti palce.

Modrá linka

Ahoj pisatelko,
pokud to vase skola nenastavila jinak, je potreba jakoukoliv nepritomnost ve skole zanest do omluvenky a podepsat rodicem. A to i kdyz jdes k prijimacim zkouskam. Aby se napr. nestalo, ze zak, ktery zadne zkousky delat nepujde, nezustal bez vedomi rodicu v ten den doma (nebo nesel za skolu) a do skoly nedorazil - pokud zak neni omluven, skola za nej odpovida po celou dobu vyucovani. Tj. pokud by se mu neco stalo, skola by pak musela nest odpovednost. Proto je potreba vzdy nepritomnost omlouvat.

Hodne stesti u zkousek,
Linda

Ahoj z Modré linky,

chápu, že Ti humor spolužáků není příjemný a nerozumíš tomu, proč se smějí věcem, které buď zahrnují sexuální témata nebo nacistický režim apod. Nedivím se Ti, že Ti v tom není dobře. Mám z Tvé zprávy pocit, že považuješ za důležité brát to, co se dělo za nacismu, vážně. Chci moc ocenit, jak k tomu přistupuješ a i to, že si píšeš o radu.

Každý má jiný styl humoru, jak píšeš, který může vycházet z toho, jaký člověk je, co zažil nebo jaké má lidi kolem sebe. Zároveň humor někdy funguje i pro situace nebo témata, se kterými si nevíme rady. Pro někoho je třeba snazší si z dané situace udělat srandu než aby ji bral vážně, protože by ho to mohlo příliš zasáhnout, nebo neví, jak se s tím popasovat jinak. Často si to ani nemusí uvědomovat, že humorem „zakrývá“ něco jiného, hlubšího. Mnohdy nám humor pomáhá, někdy však také škodí. Je důležité svůj humor „kultivovat“ tak, aby nezraňoval druhé lidi.

Je dobré se ozvat, když Ti není dobře v tom, z čeho si ostatní dělají srandu a někoho/něco tím uráží, ale zároveň je podstatné, aby to bylo bezpečné pro Tebe. Vnímám z Tvé zprávy, že nad tímto asi taky přemýšlíš a kladeš si tak otázku, jak jim to říct tak, aby to pochopili, ideálně změnili, ale taky aby to neneslo špatné důsledky pro Tebe. Nedokážu Ti dát jasnou odpověď, Tvé spolužáky neznám a nevím tedy, jak by mohli reagovat. Dokážu si představit mnoho variant, jak by to mohlo vypadat a přijde mi důležité, aby Tě měl kdo podpořit, abys na to nebyla sama. Je někdo ze spolužáků, kdo by to mohl mít podobně jako Ty? Možná byste se mohli pak společně domluvit, kdy je vhodná chvíle na to jim to sdělit. Případně jim můžeš třeba nechat i vzkaz a popsat jim, co není v pořádku, kdyby to bylo pro Tebe bezpečnější. Každopádně bude fajn, když jim to zkusíš sdělit s respektem - říct jim, co Ti na tom vadí, ale zkusit se vyhnout urážkám nebo výčitkám. Pak už je na nich, zda budou ochotní něco měnit nebo ne.

Přejeme Ti, ať je Ti ve třídě mezi spolužáky dobře.

Modrá linka