Poradna: Alík radí dětem

Na otázky odpovídají

pracovníci linky důvěry Modrá linka, Alíkova kamarádka BáraV, odborníci na boj proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

Dotazy smí pokládat čtenáři mladší 15 let.

Škola

Ahoj, nevadí, že je mi 15 a jsem tady?
Proč je to určené do 15 let?
Mám problémy s dospíváním, nechci být dospělý.
Už jsem nastoupil na střední školu, nebaví mě to tam, mám pořád dětské zájmy asi tak na 11-12 let.
Necítím se dobře mezi skoro dospělými spolužáky. Nevyhovuje mi nové prostředí.
Když jsem byl dnes poprvé na SŠ, tak jsem si ani nepřipadal, že jsem ,,ve škole''.
Už před rokem jsem se na SŠ vůbec netěšil.
Rád bych byl mezi 11-12 letými ,,vrstevníky''
Co si mám počít?

David, 15 let, 4. září 2017

Dobrý den, Davide,

Alík je určen hlavně pro děti do 12 let, ovšem i starší sem mohou chodit. Obzvláště pokud se ptají na otázky, které mohou řešit i mladší děti - a taková Vaše otázka je. Při čtení Vaší zprávy mě napadá několik otázek, na které by bylo fajn, abyste si odpověděl.

Píšete, že nechcete být dospělý. Pod pojmem být dospělý si lze představit ledacos. Co to znamená pro Vás, co vlastně odmítáte? Ptáte se nás, co si počít. Co se týče věku, na tom nic nezměníte. To však neznamená, že nemůžete dělat, co Vás baví. Netuším, co se skrývá pod dětskými zájmy. Nemyslím si ale, že by se zájmy měly hodnotit jiným měřítkem, než tím, zda nás baví. Samozřejmě pokud se nevěnujeme něčemu, co pro nás není prospěšné.
Přátele si také můžete vybírat podle svého. Není podstatný věk, ale to, zda máte něco společného, rozumíte si. Můžete mít kamarády, se kterými se budete věnovat svým zájmům, zárověň by však bylo fajn zkusit si najít přátele i mezi spolužáky, s nimiž budete trávit spoustu hodin ve škole.
Co se týká školy, opět se domnívám, že je ve hře více věcí. První z nich je fakt, že zvyknout si na nové porstředí, na nové spolužáky, vyžaduje čas. Pro někoho je to snazší, pro někoho těžší, pro někoho to může být hodně náročné. Další okolností je volba školy. Jste na škole, kterou jste si sám vybral? Pokud ne, bylo by možné volbu nějakým způsobem ještě změnit? Jestliže by se Vám na škole opravdu nelíbilo - z hlediska oboru, bylo by dobré o tom promluvit s rodiči a hledat možnosti. Jen si zkuste dát čas, zkuste dát škole i spolužákům šanci, abyste si mohl vlastně uvědomit, jestli Vaše nechuť tam chodit opravdu souvisí s oborem a spolužáky nebo je to pro Vás jen náročné přijmout změnu, která nastala.

Davide, přejeme Vám, abyste se změnou školy vyrovnal co nejlépe.
Modrá linka

Škola

Ahoj, bude mi 12 a strašně bych chtěla být herečka ale rodiče mě v tom nepodpoří radši by byli kdybych šla na práva ó čem taky přemýšlím ale je to těžká škola a proto nevím a fakt bych nejradši byla herečka třeba časem začnu chodit do dramaťáku zatím chodím jen na kytaru dík za radu .

Holka 12, 6. září 2017

Ahoj,
ve tvém věku máš ještě naštěstí dost času na to, aby sis promyslela, na jakou školu by ses chtěla přihlásit. Uvažovat o tom, jakou vysokou budeš absolvovat, je poněkud předčasné, vzhledem k tomu, že zatím stále chodíš na základní školu.
Je samozřejmě dobře, že přemýšlíš nad tím, čemu by ses chtěla v budoucím životě věnovat, ale pokud se budeš chtít přihlásit na vysokou školu, budeš muset nejprve absolvovat střední školu. Myslím proto, že by bylo vhodnější, aby ses nejprve soustředila na výběr střední školy a složení přijímací zkoušek. Pokud se například rozhodneš pro gymnázium, získáš tak další čtyři roky na to, aby sis mohla vybrat profesní směr, kterým se v budoucnu vydáš.
Jestli tě bude stále zajímat herectví, můžeš samozřejmě navštěvovat dramatický kroužek, soukromé hodiny a věnovat se další průpravě. Nicméně přijímací zkoušky na herecké školy jsou velmi obtížné a procento uchazečů, kteří uspějí, je velmi nízké. Určitě by se proto hodilo mít připravenou i nějakou záložní variantu, kdyby náhodou nedopadly podle tvých představ.
Přeji ti, abys v budoucnu dělala to, co chceš a co tě bude bavit!
Bára

Škola

AHOJ Alíku a modrá linko,
Potřebovala bych nějaké rady jak přeskočit z páté třídy do 7 , takže bych vynechala šestku. Škola mi sice nevadí, ale vadí mi lidi co ve škole jsou , např. Kluci , kteří jsou tak zprostí a ulhani , že by se z toho jeden zcvoknul. A t ještě nemluvím ó učitelích, ale to je teď jedno. Prostě mě nebaví být v tomto kolektivu a chtěla bych co nejdřív školu ukoncit . Jdu teď pate třídy , ale ta je strašně lehká, my tam budeme skoro pořád jenom opakovat, takže je to v pohodě, mohla bych se učit do šesté,rozloze ta je prý těžší. A vzhledem k tomu, že mám do teď samé jedničky na vízo a jsem mezi 3mi nejlepšími ze třídy , tak je to v poho , jediné co mi dělá problém , je dějepis, jinak nic. Mamka mě na jinou školu nechce pustit, protože říká že je to všude stejné, ale já si to nemyslím a hlavně mi říká že bych přišla do jiného , již nějak si blízkého kolektivu , což není pravda , protože já s těmi holkami z té školy kam bych chtěla chodím na kroužek , kde se vídáme 4× týdně každý měsíc kromě toho když máme prázdniny , nebo volno. Takže bych tam prakticky byla jako doma. No to už je jedno. Zkrátka , bych potřebovala co nejdříve poradit , nebo dostat nějaké rady či tipy , jak přeskočit šestou třídu, předem děkuji za odpověď. Tvoje PRALINEČKA.

holka, 11 let, 31. srpna 2017

Ahoj,
děkuji ti za tvůj dotaz, ale obávám se, že pro tebe nebudu mít dobré zprávy. Přeskočení třídy je krokem, který se povoluje jen velmi výjimečně. Týká se mimořádně nadaných dětí a může jej doporučit pouze pedagogicko-psychologická poradna. Samozřejmě je možné, že mezi extrémně inteligentní a nadané děti patříš i ty a můžeš se nechat v pedagogicko-psychologické poradně otestovat. Nicméně přeřazení do vyššího ročníku je krok natolik ojedinělý, že určitě není dobré vsadit na něj všechny své naděje.
Tvoje maminka má také určitě pravdu v tom, že na žádné škole nenajdeš ideální kolektiv. Vždy se budeš muset naučit vycházet s lidmi, kteří jsou ti více či méně sympatičtí. Zkus proto zapřemýšlet nad tím, koho máš ve škole ráda a s kým je ti dobře. Určitě najdeš alespoň dva nebo tři kamarády, jejichž společnost ti vyhovuje. Místo toho, abys své myšlenky upírala na ty, kteří tě rozčilují, soustřeď se na lidi, kteří jsou ti sympatičtí a snaž se rozvíjet vztahy s nimi. Navíc je dost pravděpodobné, že tvoje sympatie se budou postupem času měnit spolu s tím, jak budeš dospívat ty i tvoji spolužáci. Věřím, že postupně se okruh kamarádů kolem tebe rozšíří a budeš spokojenější.
Přeji ti hodně štěstí.
Bára

Škola

Ahoj Alíku
Tak.....jak začít. Je mi 13 let a chodím do 7. třídy. Já nechci chodit do školy (tam kam teď chodím), ale máma mi to nechce dovolit. Nejdříve říkala, že můžu, ale teď, teď prostě nechce. Podle mě je to kvůli dojíždění. Nemáme zrovna moc peněz. Holky ve škole dělají jako, že jste jejich nej kámošky, ale pak, pak vás pomlouvají. Moje mamka mi věří, ale na tu školu mě nechce pustit. Nevím proč. A mne je to trapné se jí znova ptát a ve škole taky. Bojím se, že se učitelka naštve....... . Poraď mi prosím. Děkuji

Pavla, 13 let, 23. května 2017

Ahoj,
píšeš, že chceš změnit školu, kvůli spolužačkám. Bohužel pro změnu školy podporu rodičů potřebuješ. Takže si o tom budeš muset v klidu s maminkou promluvit. Sepiš si své pro a proti a předlož řádné argumenty. Máš jistotu, že holky v nové škole budou jiné a budou se k tobě chovat lépe? Podle mého názoru je přechod v osmé třídě do nové školy dost náročný. Něco jiného je, pokud jdeš třeba na gympl a ve třídě jste všichni nový, poznáváte se, hledáte si kamarády. Takhle přijdeš už do nějakého kolektivu a nemusí být jednoduché se zařadit.
Držím ti palce a přeji ti, aby se vše urovnalo. Alíkova kamarádka Bája

Škola

Dobrý den, potřebovala bych poradit. Chodím do 9.třídy a mám už po přijímačkách (dostala jsem se na obě školy) v tom žádný problém není. Jenže mám problém se svoji třídou... Poslední dobou se chovají strašně. Jsem v téhle třídě od 6.ročníku a vždycky to byla taková ukecaná třída. Ale teď v devítce je jejich chování pro mě už neúnosné. Nejdřív to začalo různými problémy, když lhali učitelům do očí a to opakovaně. Učitelé jsou potom na nás samozřejmě naštvaní. Kluci si ve třídě o přestávce neustále házejí jídlem. Dělají s ním různé kraviny a potom se i stává, že přistane nějaké to jídlo na mně. Při hodině celá třída kecá. Někteří hrají piškvorky, karty, hry na mobilu, dívají se na filmy nebo si dopisuji přes mobil s kamarády. Nechápu jak si něco takového můžou k těm učitelům dovolit. Připadám si jako kdybych byla ve druhé třídě.... Třeba to s tím mluvením při hodině je už vážně k zbláznění.... já už ani nemám sílu je napomínat. Stejně si ze mě dělají jen srandu, že říkám pšššt... Učitelé jsou na nás naštvaní a dávají nám tresty v podobě testů nebo rušení různých akcí. Mně to doopravdy vadí a trápí mě to, protože já chci mít dobrý vztah s učiteli. A chci prostě při hodině dávat pozor a učit se. Mám k učitelům účtu a respekt a vážím si toho co pro nás dělají. Jenže to moji spolužáci nechápou.... Bohužel nikomu z naší třídy to nevadí, takže nemám nikoho, kdo by mě podržel a podpořil.... Ve třídě mám nejlepší kamarádky a se třídou mám dobrý vztah, ale v tomhle mě doopravdy štvou. Hodně mě to trápí, protože se kvůli tomu i občas s přáteli hádám. Občas se i bojím jít do školy, protože se bojím co zase provedou dnes. Jediný člověk s kterým si o tom můžu promluvit je moje učitelka. Všimla si, že jsem smutná a tak se mě zeptala jestli se něco neděje. Já řekla že ne, ale kamarád jí to řekl. A tak si o tom se mnou promluvila. Já jsem to bohužel neunesla celou tu situaci psychicky a rozbrečela jsem se. Zbývá nám cca 2 měsíce do konce základky a já jsem jen chtěla, aby jsme si to užili a učitele na nás vzpomínali v dobrém. Celá tato situace mě doopravdy trápí a pořád na to musím myslet. Nepřišla jsem však na to, jak bych to vyřešila. Asi ještě půjdu za tou učitelkou si o tom znovu promluvit, ale nechci jí tím otravovat. Vážně už jsem bezradná. Jak tuhle situaci mám řešit ?

holka, 15 let, 7. května 2017

Dobrý den,

děkujeme za dotaz, dětem od 15 let vykáme, budu tedy vykat i Vám.
Pozorně jsem si Vaše psaní přečetla, překvapila mne zodpovědnost, kterou necítíte jen za sebe (to by bylo v pořádku), ale i za druhé.

Rozumím tomu, že Vás trápí situace, která po přijímacích zkouškách u vás ve třídě nastala, je to ale situace spíše běžná. Spolužáci se už velkou většinou, podobně jako Vy, dostali na školy, o které měli zájem a pobyt ve škole nyní berou jako odpočinkový. Jedná se o docela běžný přístup. A každý je zodpovědný sám za sebe, nikoliv za druhé, měnit může sebe a své názory a postoje, druhé ovšem ne, protože to nejde. Navíc o pořádek ve třídě a možnost klidného soustředění na učení by měli dbát učitelé, udržovat klid ve třídě, není Vaší starostí. To, co Vy můžete udělat, je změnit svůj postoj k celé záležitosti.

Určitě je velmi dobrý nápad, jít znovu za učitelkou, sdílení velmi pomáhá a učitelka, na rozdíl ode mne, zná Vás i atmosféru ve třídách, navíc jako pedagožka ví, jak působit na žáky, aby se zklidnili, myslím, že i ona Vás ubezpečí o tom, že "dělat pořádek" ve třídě není Vaše záležitost. Nejspíš už jste také slyšela o tom, že by si člověk věci, které ho trápí, měl rozdělit do dvou hromádek. Na tu, kterou může sám ovlivnit a tu, kterou sám neovlivní. Vy jste dělala, co jste mohla, spolužáky a kamarády napomínáte, oni znají Váš názor, víc, než jim čas od času něco takového připomenout, dělat nemůžete. Myslím, že se tím tolik netrapte, nemá smysl vkládat velké množství své energie do činnosti, která je bezvýsledná. Můžete tu energii raději užít na něco, co Vás velmi baví.

Obecně platí, že koncem roku už se ve škole málokdo soustředí. Dvojnásob to platí o třídě deváté, když jste již složili přijímací zkoušky na střední školy a na závěrečné vysvědčení už se nikdo ptát nebude. Vždy to tak bylo, že se rozvolnilo soustředění a každý se zabýval svým. Zkuste tedy neplýtvat zbytečně svými silami. Navíc vnímám jako prima situaci, že přesto, že máte jiný názor než spolužáci, máte dobrý vztah se svou třídou a ve třídě máte i své nejlepší kamarádky.

Blahopřeji k úspěšným zkouškám a přeji krásné jaro ve společnosti kamarádů.

Modrá linka

Škola

Ahoj...
Chodím do malé školy je nás tam jenom 40 dětí já sem před 2 rokama dostala diabetes typu 1. od tý doby sem nou nikdo nechce kamarádit a posmívají se mi prosím poraďte mi co mám dělat.

Anna2299, 31. března 2017

Ahoj Anno,

posmívat se někomu, ať už z jakéhokoli důvodu, není v pořádku. Je tedy dobře, že se na nás obracíš. Když se Ti ostatní posmívají, je několik možností, jak se můžeš zachovat. Prvním krokem je dát najevo, že se Ti jejich chování nelíbí, že Ti to vadí. Pokud nepřestanou, je možné si nachystat nějakou vtipnou odpověď, kterou jim sebereš vítr z plachet. V tom taky někdy může pomoci se zeptat, proč to dělají, co z toho mají, co si potřebují dokázat, když se k Tobě chovají nehezky. Také se můžeš obrátit na někoho, komu věříš - na rodiče, paní učitelku ve škole. A svěřit se s tím, co se Ti děje, jak se cítíš a požádat je o pomoc.

Brzké zlepšení situace Ti přeje Modrá linka www.modralinka.cz
 

Škola

Dobrý den, mám trápení. Tento rok se přihlašuji na gymnázium, ale bojím se, že se tam nedostanu. Často večer brečím, protože se poslední dobu okolo něj vše točí. Bojím se, že bych to velice špatně nesl, kdyby mě nepřijali. Upřímně tomu ani Alík moc nepomáhá, protože každý cca sedmí článek v alíkovinách je o tom jak je to na gymnáziu super a o tolik lepší než na normální ZŠ.

Máte nějakou radu jak se trochu psychicky srovnat? Děkuji, Daniel.

Danny987, 17. února 2017

Ahoj Danny,

vůbec se nedivím, že máš obavy z přijímaček na gympl, to je docela přirozené a mají to tak i ostatní. Důležité ovšem je, aby ty obavy nepřerostly v už zbytečně velký strach, když často večer brečíš. S těmito myšlenkami bys neměl být sám. Jestlipak je s někým sdílíš, třeba s rodiči? Ví oni o tom, jak se každý večer cítíš, jak je Ti úzko a celkově ouvej, čeho se bojíš? Měli by to vědět. Sdílení Ti ohromně uleví, oni se Ti také svěří třeba s tím, jak oni prožívali něco obdobného, když byli ve Tvém věku, společně se vše lépe nese.

Také se říká, nestahuj kalhoty, když brod je ještě daleko. Jde o to, nedělat si dnes starosti s něčím, co máš řešit až za měsíc, za týden nebo pozítří. Přemýšlej o tom. Zkus se raději soustředit na přípravu k přijímacím zkouškám, abys měl čisté svědomí, že jsi dělal vše pro to, aby ses na gympl dostal. Můžeš si také zkusit říct, co nejhoršího by se stalo, kdyby ses na gympl nedostal. Zjistíš, že o život nejde, a někdy v životě je všechno zlé k něčemu dobré, jenže na to nepřijdeme hned, ale až za nějakou dobu. A protože na sobě a svých myšlenkách a postojích můžeš sám pracovat, zkus se učit nevěnovat myšlenkám o neúspěchu žádnou pozornost, protože když se jim věnuješ, posiluješ je i jejich energii. Zkus je nechat jen tak plynout, a omez dobu, kdy budeš na tyto záležitosti myslet.

Přejeme Ti úspěch a přijetí.

Modrá linka www.modralinka.cz

Škola

Ahoj vsichni potrebuju pomoct ve skole je jedna holka a ona neni moc oblibena a nic ji nejde dve holky co oblibene jsou ji pomlouvaji svadeji na ni veci a lamou ji pastelky a kradou veci I ucitelka ji v autobuse pomlouva nedavno se o svem problemu sverila ucitelce ale ta ji vynadala . Druhy den prisel to resit jeji tata a ucitelka rekla ze to neni pravda . Pritom kazdy den breci na zachode a vola mamine .

Veronika, 14. ledna 2017

Ahoj z Modré linky,

píšeš o spolužačce ze školy, které se všichni posmívají, ani u učitelky nemá zastání. Nepokládáš nám však žádnou otázku, nevím tedy, co přesně bys chtěla vědět. Pokud bys jí chtěla pomoci, je to od Tebe hezké. Obecně platí, že je dobré, aby v tom ta dívka nebyla sama. Můžeš ji tedy podpořit v tom, aby se i nadále obracela na rodiče, pokud je znáš, můžeš jim i Ty říci, jaká situace je. Také, pokud bys chtěla, se jí můžeš zastat a třeba k tomu podpořit i další kamarádky, můžete se i vy obrátit na někoho ve škole, komu věříte. Třeba jiné paní učitelce, školní psycholožce, výchovné poradkyni. Případně se můžeš svěřit svým rodičům a požádat je, aby i oni apelovali ve škole, že se tam děje něco, co se dít nemá.

Přejeme krásné zimní dny

Modrá linka www.modralinka.cz

Škola

Ahoj.
Před rokem jsem sem psala něco o španělské učitelce apod. Rozhodla jsem se za ní zajít. Ale...
Ve třídě je jedna holka. Chodí na angličtinu a pořád mi něco překládá, když se díváme na film, přitom tomu 100% rozumím, možná líp než ona.
Baví se se mnou, jen když je její kamarádka nemocná. Pořád se vytahuje. Učí se španělsky doma jako já. Myslím, že je lepší. Vím to, protože mi řekla větu "absolutně se nemůžu naučit xxx". Neslyšela jsem ji, ale asi to bylo něco, co já ještě neumím-nevím jistě. A já se bojím, že kdyby byl třeba šp kroužek, že by tam chodila a že by ji ta učitelka měla nejradši, já seděla v rohu a ji pořád chválila. Jsem děsně sebestředná. Myslela jsem, že jsem jediná, kdo miluje špáninu.
Já ale nesnesu, aby tam ta holka chodila! Proč zrovna ONA musí být lepší?! Co mám dělat? Snažím se ji dohnat, ale ani nevím, jak je na tom ona. Stejně ji nedoženu, má sestřenku ve španělsku. A píše si s někým španělsky. Ale já chci být nejlepší. Já vím, jsem jak děcko.
Děkuju - otázka upravena poradcem

Ahoj z Modré linky,

píšeš, že chceš být nejlepší ve španělštině. Když chce být někdo v něčem nejlepší, je potřeba pro to udělat to nejvíce, co jde. Tedy učit se, navštěvovat kurzy, pokud Ti to rodiče umožní, také si můžeš s někým začít psát, jako Tvoje spolužačka.. To, aby nebyl někdo lepší než Ty, ovlivnit nemůžeš. To, co je důležité je, abys Ty dělala pro dosažení svého cíle to, co je ve Tvých silách. Co se týká kroužku španělštiny, má právo tam chodit kdokoli. Člověk v životě nemůže mít vše, co chce, ještě se Ti mnohokrát stane, že bude někdo v něčem lepší, než Ty. Co je za Tvou potřebou být nejlepší, na to Ti takto po e-mailu odpovědět nedokážeme. Jestliže Ti tato potřeba komplikuje život, bylo by dobré obrátit se na své rodiče či jinou blízkou dospělou osobu a poradit se sní, případně vyhledat odborníka - psychologa.

Přejeme Ti hezké dny
Modrá linka www.modralinka.cz

Škola

ahoj Alíku potřebovala bych poradit, chodím do 8. tř. a do teď jsem nevěděla co bych chtěla jednou dělat, ale už nějak vím:)):D chtěla bych být porodní asistentkou vím že by mě to bavilo ale chci se zeptat jestli nemáš nějakej návrch nebo tak něco kam na střední jestli je lepší jít na zdravku nebo gympl? nebo kam by se ješte dalo jít? ve škole nám radí p.uč. ale chci se zeptat na tvůj názor díky moc:*:P

Aaaaaanonimkaaa, 22. května 2016

Ahoj P.,

děkujeme Ti za důvěru, s kterou se na nás obracíš. To je dobře, že máš pocit, že už víš, kde by ses nejlépe uplatnila. Porodní asistentka, to je opravdu krásné povolání, smysluplná práce, přivádět na svět děti, být přítomna zázraku zrodu nového života. Těšit mladé maminy, být jim oporou, umět poradit, učit se vnímat jejich pocity, naladit se na ně a jejich emoce, to je to pravé.

Alík ale není to pravé místo na poradu, máme jiné poslání, navíc Tě neznáme. Proto jsou Tvoje učitelka nebo výchovná poradkyně těmi pravými osobami, za kterými bys měla zajít. Je součástí náplně jejich práce dávat tyto rady, také Tě ze školy dobře znají a tak mohou nejlépe odhadnout, co by pro Tebe, jejich žačku, bylo nejvhodnější profesí. Dalšími osobami, které Tě znají nejlépe a nejdéle jsou Tví rodiče, ti u takové porady chybět nemohou. Máš-li zájem, mohou Tě rodiče objednat do PPP (pedagogicko-psychologické poradny), kde mají testy, podle kterých spolehlivě rozpoznají, jaký typ povolání by právě pro Tebe byl vhodný. Jak vidíš, možností je více. Ideální variantou je také napojit se na někoho, kdo pracuje v povolání, které Tě láká, a povykládat si přímo s takovou osobou. 

Co se týká školy, považuji za vhodnější zvolit gymnázium, protože Ti dává po jeho ukončení mnohem více možností než absolvování zdravotní školy, tam už jsi příliš specializovaná. Tak získáš další 3 roky na rozhodování, kromě toho po absolvování gymnázia máš mnohem větší všeobecný přehled.

Přejeme Ti, ať se Ti daří na škole, kterou si vybereš.

Modrá linka http://www.modralinka.cz

Škola

Milý Alíku je mi 12 let a chodím do šesté třídy.
Mám takový problém nechce se mi na prázdniny protože naše třída je úžasná. Po tom co nás učitelka rozesadila a teď sedím s klukem ( říkejme mu Dušan ) tak si víc povídám s klukama. Vůbec nevím jak přežiju prázdniny protože jsem ráda ve společnosti kluků. Navíc plánuju jít ze sedmé třídy na gympl ale ještě nejsem úplně rozhodnutá. Kluci jsou pro mě úžasní kamarádi.<3
Teď k otázce
Otázka zní: Kdybys byl v mé kůži šel bys na gympl?

Ahoj Lenčo,

gratuluji k vaší fajn třídě a k Tvým bezvadným vztahům s klukama. Je pochopitelné, že z takové třídy by se Ti nechtělo odcházet, třeba ani na prázdniny, natož do úplně jiné školy. Bohužel neumím odpovědět na Tvou otázku, zda bych "ve Tvé kůži" šla na gympl. Myslím si totiž, že nikdo nezná druhého tak dokonale, aby dokázal přesně říct, co by udělal, kdyby byl on. Můžu Ti říct, co bych asi dělala já, kdybych se rozhodovala o nějaké změně: zkoušela bych zvážit všechna pro a proti odchodu na gymnázium, třeba soupisem na papír, nebo taky při povídání si s někým. Zkusila bych k jednotlivým položkám přiřadit jejich "váhu" (tedy např. zda je pro mě důležitější mít stejné kamarády nebo možnost poznat nové, apod.). Taky bych si zkusila sama sebe představit za půl roku, za rok, na tom kterém místě a vnímala bych, jak se při té které představě cítím. A taky bych zkoumala, co je za těmi pocity. Nejspíš bych se, stejně jako Ty, ptala na názor ostatních lidí, proto, aby mi to pomohlo utříbit si názor vlastní.

Držíme Ti palce do rozhodování,
Modrá linka http://www.modralinka.cz

Škola

Dobrý den všichni,jemi 13let a chodim do 7 třídy .
přemýšlím už o střední škole a chtěla bych jít na designérku interiéru ,ale potřebovala bych větět jaký potřebuji průměr abych jsem se tam dostala.Děkuji za odpověď předem. :) :)

eliska1756, 21. března 2016

Ahoj,

my děkujeme za dotaz, jsme však poradnou spíše psychologickou, informace o tom, jaký bys potřebovala mít průměr známek, aby ses dostala na designérku interiéru, se dozvíš spíše u své třídní nebo výchovného poradce/poradkyně, kteří mají mít takové informace a měli by Ti poradit celý postup. Kam by ses měla obrátit, jaké se dělají zkoušky na školu tohoto typu, na čem nejvíc záleží. Měli by to s Tebou samozřejmě probrat i rodiče, popřípadě Tě na školu tohoto typu, až bude Den otevřených dveří, doprovodit. Prozatím si sháněj informace, čím víc jich budeš mít, tím lépe pro Tebe. Designérka interiérů je nádherné povolání, tvořivé, pravý ráj pro toho, kdo má smysl pro barvy, vkus, kombinace, kdo má fantazii a představivost. Není téměř větší štěstí, než vykonávat povolání, které baví a přináší radost a uspokojení nejen Tobě, ale i dalším lidem.

Držíme Ti pěsti, ať se Ti podaří se na školu dostat.
Modrá linka http://www.modralinka.cz

Škola

Ahoj Alíku, chodím do šesté třídy a má me tam rad učitel. Je mi to moc nepříjemné a všichni se mi smějí. Dává mi lepší známky a tak. Je to hrozne. Ostatním by se to asi líbilo a mozna i me ale kdyby to byla učitelka ale tohle se mi vůbec nelíbí. Je mi to nepříjemné. Mozna by to nebylo tak hrozne kdybychom ho neměli až do deváté tridy takže čtyři roky. Poraď mi prosím co mam dělat aby si me tolik nevšimal. Je to pro me důležité a i kvůli tomu brečím ale říct mu to nemůžu. Prosím co mam dělat abych u nej nebyla tak oblíbena? Dekuji

Holka 12 let, 9. března 2016

Ahoj,

věřím, že jsi nešťastná z nadměrné pozornosti Tvého učitele, se kterou nevíš, co si počít. Možná bys to zvládla líp, kdyby Ti náklonnost projevovala učitelka, nebo kdyby se Ti ostatní kvůli tomu nesmáli. Možná nevíš, proč to vlastně dělá, co to má z jeho strany znamenat, možná to neví ani ostatní a tak se naskýtá prostor pro různé myšlenky a dohady.

Říkám si, že na jednu stranu je vlastně hezké, když se o nás někdo zajímá, třeba že jsme mu něčím sympatičtí. Na druhou stranu náklonnost od někoho, od koho o to nestojíme, může být obtěžující. Není jednoduché takto na dálku poradit, co bys teď měla udělat. Jde totiž o to, jak změnit chování člověka, kterého vůbec neznáme. Můžeš vyzkoušet několik postupů a sledovat, co to udělá, zda se něco změní. Jednak můžeš víc se svými spolužáky mluvit o tom, že o náklonnosti učitele taky víš, že se Ti taky nelíbí, ale prostě za to nemůžeš. Že je to jeho rozhodnutí, které nevíš, jak ovlivnit. Další možností je popovídat si o tom s některou učitelkou ve škole, která je Ti sympatická. Můžeš to pojmout buď tak, že ji jen požádáš o vyslechnutí a radu, s tím, aby mu to neříkala, nebo i tak, že by si ona s ním mohla taktně promluvit. Podporu pro sebe a další náměty, co bys mohla udělat, můžeš hledat i u svých dalších blízkých - dobrých kamarádů, rodičů nebo dalších dospělých z rodiny.

Ani já ani Ty nemůžeme předvídat, jak se učitel dál bude chovat, přijde mi však důležité, aby ses tolik netrápila tím, co dělá někdo druhý - koneckonců je jeho věc, jestli se rozhodne někomu nadržovat, nebo ne.

Klidné dny ve škole Ti přeje
Modrá linka http://www.modralinka.cz

Škola

Ahoj Alíčku.
Dlouho jsem ve škole chyběla. A jako vždy mám strach z přůšvihů jako, že něco zapomenu a tak. Je to hrůza.
Snažím se být pozitivní a zbavit se stresu. Poslouchám relaxační hudbu, odpočívám, čtu si a hraju si s bratrem. Jenže to nejde. Jsem spíš pesimistka, opak toho, co chci být. A představuju si ty nejhorší věci, co se mi mohou stát. A taky neumím případné průšvihy "vykomunikovat", jsem stydlín a můj největší úspěch je zajít do kanceláře pro hadr!
Ztrácím ve škole motivaci. Začínám to vzdávat. Nemám na to. Nemám nejhorší známky, ale chci se prostě zahrabat a spát, spát až do léta...
Často sním o dvojčeti, které by bylo se mnou ve třídě a podpíralo by mně. Nebo o tom, že jsem Sioux a žiju si ve vesnici, volná jako pták... Nebo o lese, kam uteču před všemi.
Co mám dělat? Co?
Je mi 12 a chodím do primy. Jsem holka.
Děkuji
P.S.: Nejradši bych odpověď od Tamary, jestli to jde. - otázka upravena poradcem

Vystresovaná anonymka, 3. ledna 2016

Ahoj,

moc hezky jsi popsala, co Tě trápí, působíš na mne jako vnímavá dívka, která je na sebe hodně náročná a snaží se uspět i bojovat s překážkami.

Jestli to dobře chápu, jsi na osmiletém gymnáziu, v primě, což znamená velkou změnu v životě každého dítěte, které přichází do nové školy, nového prostředí. Možná, že Tvé pocity jsou hodně ovlivněny právě tímto přechodem. Je to úplně přirozené, gymnázia bývají náročná, a chce to si na nový režim zvyknout. A náročnější je to ve chvíli, kdy dlouho chybíš. Hodně dětí si zpočátku studia přeje vrátit se na základní školu, vzdát to. Dobrá zpráva je, že většina dětí si po nějakém čase zvykne na nároky, trochu se otrká, naučí se komunikovat. Některé také zjistí, že tento typ školy pro ně není a volí jinou cestu. 

Hodně pomáhá, když si najdeš ve třídě někoho blízkého - kamaráda či kamarádku, která se stane "Tvým dvojčetem" a může Tě podpírat a stejně tak jí můžeš pomáhat i Ty. Je moc dobře, že se snažíš relaxovat, být pozitivní apod., určitě v tom můžeš pokračovat. Potřebovala bys ale také podporu i dalších lidí kolem sebe. Nevím, zda rodiče ví, jak se cítíš, pokud ne, zvaž, zda by ses jim mohla svěřit a požádat je o pomoc. Pomoci by mohl i nějaký starší spolužák či spolužačka, se kterou bys mohla probrat, jak to zvládal on/ona a co pomohlo. Nebyla by žádná ostuda zajít třeba i za školním či jiným psychologem, který by Ti pomohl vše si v myšlenkách srovnat a najít sílu jak dál. 

Držíme Ti palce. 

Modrá linka http://www.modralinka.cz

Škola

Šla jsem na gympl a trápí mě tělocvik. Profesorka mi pořád říkala, co (ne)mám dělat. Bylo to fakt nepříjemný, ale přežívala jsem to. Jenže pak přišlo švihadlo. Měli jsme skákat na známky, 100/min = 1, 90/min 2 atd. Já skočila 53, měla jsem to trénovat. Skočila jsem 67. Už teď jsem byla nervní, doma jsem brečela. Měla jsem to zas trénovat doma, ale já jsem řekla že chci tu 5 - bylo mi špatně, hroutila jsem se. A profesorka řekla, že skákat musím! Vymýšlela jsem si důvody, proč tam nejít, někdy mi bylo špatně, jindy jsem to simulovala, chtěla jsem si zlomit ruku... Máma byla za profesorkou, ta jí řekla, že si to ztěžuju sama. Byli jsme za psycholožkou kvůli uvolnění. Řekla, že to nejde, ale že se to zkusíme vyřešit jinak, že zatím třeba budu dělat pomocné práce a domluvíme se s třídním. Jenže já mám strach, že mě bude profesorka nesnášet ještě víc. Snažila jsem se to nechat tak, profesorku pochopit, trénovat víc, ale jsem prostě dřevo. Naštěstí nemusím skákat. Poradíte mi prosím jak dál?

Nemehlo, 11 let, 22. prosince 2015

Ahoj z Modré linky,

věřím, že nad situací v tělocviku hodně přemýšlíš. Rozumím tomu, že ses necítila dobře, pokud ses snažila skákat přes švihadlo co nejlépe, ale Tvá snaha se ve výsledku neodrazila. Ráda bych Tě však uklidnila a ubezpečila o tom, že každý máme talent na něco jiného, a každému jde třeba i jiný sport a jiná sportovní činnost, nevidím tedy nic špatného na tom, že pro Tebe není zrovna skákání přes švihadlo to pravé, rozhodně to neznamená, že jsi "nemehlo". Někdy je lépe sportovní výkony neznačkovat známkou, spíše je prima zachovat si chuť k pohybu, většina z nás se navíc nestane vrcholovými sportovci, spíše v pohybu hledá relax a uvolnění. 

Přemýšlím o tom, co by sis nyní nejvíce přála a jaké řešení je pro Tebe nejlepší. Na tom opravdu záleží nejvíce, nevidím nic špatného například na tom do tělocviku docházet, ale nebýt hodnocena či například přijmout nabídku psycholožky a zvolit náhradní program. Ráda bych Tě povzbudila v odvaze vybrat si to řešení, které by Ti nejvíce sedělo, bez ohledu na ostatní, třeba právě na onu profesorku. Přínosem může být znovu si promluvit se svými blízkými, například s mamkou, ale lze mluvit znovu také s onou psycholožkou, je možné říci jí o svých pocitech a obavách nebo jí také ukázat tento svůj e-mail i s naší odpovědí. Můžeš také zavolat (a vše více probrat) na kteroukoliv linku důvěry, zdarma funguje například linka bezpečí, tel. 116 111.

Přejeme brzké zklidnění situace.

Modrá linka http://www.modralinka.cz

Škola

čaues Aldo ,
víš já bych se moc ráda stala spisovatelkou , psala bych dobrodružné knížky , které by všem vytrhli dech a chtěla bych se tě zeptat , na jakou bych měla jít školu

Anet 12let

Ahoj z Modré linky,

je fajn, že víš, čemu se chceš věnovat. Být spisovatelkou či spisovatelem je snem mnoha lidí a záleží na každém, zdali se mu to povede a bude úspěšný. Proto, aby byl někdo dobrým spisovatelem je vzdělání a všeobecný přehled určitě důležitý, ale co vnímám jako důležitější, je touha a často i potřeba, vyjadřovat se tímto způsobem. Bývá to tak nějak přirozené a pokud v sobě tu touhu objevíš, piš a užívej si ty chvíle, kdy budeš sama se sebou. Vzdělání je důležité v každém oboru a jestli Tě učení baví, můžeš jít třeba na gymnázium, kde pro sebe získáš základ pro další možnosti studia a vzdělávání se.

Držíme palce,
ať se Ti sen vyplní.
Modrá linka http://www.modralinka.cz

Škola

Ahoj Alíku může postižený jít na gympl???díky za odpoved

Tomáš Kourek, 3. prosince 2015

Ahoj,

ano, ráno by Tě ubezpečila, že řada lidí, kteří mají nějaká specifika (třeba právě postižení) může studovat a také studuje na běžných školách, skládají však stejné přijímací zkoušky jako ostatní.Vždy je to o komunikaci se školou, a o tom, že pokud potřebují nějaké speciální podmínky (například lidé na vozíčku mohou mít asistenta či bezbariérový přístup apod.), tak je třeba hledat cesty, jak jim tyto podmínky zajistit, aby mohli danou školu navštěvovat. Říká se tomu odborným termínem inkluze a znamená to, že mají stejné právo na vzdělání jako ostatní lidé, zkrátka patří mezi nás. Nepíšeš nic dalšího, nevím tedy, koho se Tvůj dotaz týká a zda bys to potřeboval/la nějak více rozebrat, pokud ano, je možné nám také zavolat (více informací najdeš na našich stránkách). Zdarma pak funguje linka bezpečí, tel. 116 111.

Přejeme hezké dny,
Modrá linka http://www.modralinka.cz

Škola

Ahoj Alíku, přešel jsem na gymnázium a teď chodím do sekundy. Mám velký problém s tím že ostatní jsou v hodinách hodně hluční a učitelé na nás pak neskutečně křičí. Já jsem byl vždy tichý a nesnáším když někdo řve. Když někdo zakřičí tak se buď rozbrečím nebo mě to uvede do deprese a trápí pak po celý den. Také většina mluví sprostě a říká různé odpornosti až se z toho zvedá žaludek. Celkově jsme jako kolektiv v pořádku, ale tohle je problém. Ten řev ani sprostá slova nejde ignorovat. Poraď mi prosím. Předem díky za odpověď.

Ahoj,

dovedu si představit jak je nepříjemné denně zažívat křik spolužáků a poslouchat jejich vulgarity. Hodně dětí v pubertě chce na sebe upoutat pozornost tímto chováním. Myslím si ale také, že se najde i dost dětí, které to mají jinak a vadí jim to podobně jako Tobě. Líbí se mi, že se k takovému chování nepřidáváš a hledáš, co by mohlo pomoci. Možná by ses mohl zkusit porozhlédnout po třídě a všimnout si, kdo další se k takovému chování nepřipojuje a jak to zvládá on. Můžeš se ho zeptat jak se cítí a jak to zvládá. Tím, že najdeš spřízněnou duši, se Ti může alespoň ulevit. Kdyby Vás bylo více, můžete se společně podporovat.

Bohužel neexistuje nějaká jednoduchá rada, jak zařídit, aby se spolužáci chovali jinak, změnit někoho nejde. Většinou toto chování začne mizet s určitým věkem - za dva tři roky už by mohl být ve třídě mnohem větší klid. Myslím ale, že Tebe spíše zajímá, co můžeš udělat teď hned. Někdo se naučí v takových chvílích "vypínat" a myslet na něco jiného, hezkého. Někomu dalšímu pomáhá, když třeba na chvíli z místnosti odejde - na chodbu, na záchod - třeba si jen omýt obličej a tím se mu na chvíli uleví. Pokud máte školního psychologa, mohl by sis s ním o všem promluvit, jeho úkolem není jen pomáhat jednotlivcům, ale často na škole pracuje i s celou třídou, možná by ocenil, že dostane podnět na co se má zaměřit. Pokud věříš Vašemu třídnímu učiteli, mohl by ses svěřit i jemu, aby věděl jak dál s třídou pracovat. Podpořit by Tě mohli i rodiče tím, že téma otevřou opět v rozhovoru s třídním učitelem nebo s rodiči třeba na třídních schůzkách. 

Pokud bys potřeboval vše víc probrat a vše si promyslet, můžeš zavolat přímo na Modrou linku (www.modralinka.cz) nebo zdarma na Linku bezpečí 116 111.

Přejeme Ti více klidu. 

Modrá linka http://www.modrlinka.cz

Škola

Ahoj
ve tride mame takovou valku.Ve tride nas tam je 30 z toho 5 holek a ostatni kluci. U kluku je jedna parta takovych tech "vtipalku" kteri nam delaji naschvali. Je jich taky kolem 5 i kdyz se to obcas meni.

Delame si naschvali napr.hazime po sobe tuzkami, hazime si penali do kose, kluci po nas flusou papirky brckem, hazime po sobe houbou, pomalovavame se kridou, atd...

Chtela bych poradit jestli nemate neco dalsiho jako nejakx napad jak jim to oplatit. Bud nejaky zertik ktery by sme jim udelali vickrata a nebo neco fakt naplanovanyho.

Ta sama valka se deje mezi holkama a tak jestli nemate nejaky ten zertik i pro holky.

Predem dik.
S pranim hezkeho dne Aja

- otázka upravena poradcem

muha holka 12 let (7 trida), 28. září 2015

Ahoj Ajo,

popisuješ nám "válku" ve vaší třídě, ráda by ses od nás dozvěděla návod na nějaké další žertíky. Obávám se, že je poměrně dost důvodů, proč Ti nic takového posílat nebudu. Ony ty naschvály nemusí být legrační úplně pro všechny, zejména, týkají-li se jenom jednoho žáka, hraničí se šikanou. Pokud vám se tyto hrátky ve škole, ale opravdu všem, líbí, a nevadí to nikomu ze spolužáků ani učitelům, pak si je užívejte a vymýšlejte i další. K vymýšlení můžeš přizvat všechny spolužáky i kamarády ze sportu a ulice, také sourozence a rodiče, máte alespoň postaráno o zábavu a možná se poprvé dozvíš, jaké kousky prováděli ve škole Tví rodiče. 
Alík slouží zejména těm, co mají problémy sami se sebou, se vztahy, potřebují nějakou informaci.

S přáním pěkných dní,

Modrá linka http://www.modralinka.cz

Škola

Ahoj Alíku. My máme na škole úžasnou učitelku španělštiny, která mě teda neučí, ale znám ji ze Dne otevřených dveří. Je z Jižní Ameriky. Na tom DOD jsem byla jediná, kdo se přišel podívat na španělštinu (protože šp. miluju) a ona si mě díky tomu zapamatovala. Teď chodím do primy a nedávno jsem ji potkala. Poznala mě. Po roce. A protože jsem projevila zájem o ŠJ, nabídla mi půjčení učebnice a koverzaci. Je to úžasný, ale já nevím, jak jí o to mám říct? Řekla, ať přijdu do kabinetu, ale pro lidi mojí povahy je strašně těžký něco takovýho.

A ještě: Já jsem se hrozně těšila do sekundy, až budeme mít 2. jazyk, jenže... spolužák říkal že tam španělštinářka končí. Doučí třídy, které má rozučené a odejde. Ona tam bude ještě pět let, prozože učí IV. A. Máma zjistila, že možná bude kroužek ŠJ, ale neni to jistý. A já jsem z toho na dně. Co mám dělat?

Omlouvám se, že mám těch otázek víc. Děkuju moc za odpověď- i kdyby byla jen na jednu otázku.

AnYnOmka, 11 let.

AnYnOmka, 19. září 2015

Ahoj,

z Tvých řádků je cítit, že máš o španělštinu opravdu zájem. Věřím, že je fajn potkat sympatického učitele nebo učitelku, a že by Tě tedy mrzelo, kdybys neměla možnost s touto učitelkou výuku zažít. Právě když potkáme někoho zajímavého nebo inspirativního, tak se nám zdá, že času s ním stráveného je hrozně málo. Je ale fajn, že byl alespoň nějaký.
Myslím, že nemusíš propadat chmurným myšlenkám, protože kdyby učitelka nechtěla nebo nemohla, tak by Ti učebnice a konverzaci sama nenabízela. Asi to bude chtít trochu odvahy a průbojnosti, ale myslím, že se při rozhovoru v kabinetu můžeš odvolat na váš předchozí rozhovor. Pokud o sobě víš, že je pro Tebe těžké ozvat se, ber to jako trénink. Jestli je paní učitelka tak milá, jak píšeš, tak zvládne i trochu Tvé nesmělosti.
Popravdě se zeptej na všechno, co se Ti honí hlavou ? jak dlouho se chystá ve škole ještě zůstat a zda bude alespoň kroužek španělštiny. Jen ona to ví nejlépe. Napadá mě ještě možnost soukromé výuky, ale to už by záleželo více na Tvých rodičích a paní učitelce, jestli by se chtěli dohodnout.

Veselý podzim Ti přeje
Modrá linka www.modralinka.cz