Ahoj z Modré linky,

mrzí mě, že je to pro Tebe doma u mamky takto náročné. Věřím Ti, že sestra se k Tobě nechová mnohdy dobře. Říkám si, že pro Tebe může být unavující neustále řešit nějaké konflikty s ní, a o to těžší to asi je, když máš pocit, že Tě její otec nemá rád nebo Ti nevěří.

Ptáš se, jak to udělat, aby Tě mít rád začal. Neexistuje způsob, jak někoho přimět k tomu, aby nás měl rád. To, co můžeš udělat Ty, je v prvé řadě být sama sebou, dále zajímat se o něj, ptát se ho, jak se třeba měl v práci nebo i zkusit nadhodit nějaké společné trávení času aktivitou, která by bavila vás oba. Můžeš dělat takto kroky směrem k němu, ale zda je bude chtít dělat i on, je na něm, to už bohužel neovlivníš.

Co se týče toho, jak reagovat na sestřino chování, přijde mi důležité se to nesnažit oplácet, nejprve si rozmyslet, co jí chceš říct, než to řekneš. Zkoušet klidně vyjádřit, co se Ti nelíbí, a ne podrážděně, i když věřím, že to může být často hodně těžké. Ideálně pak třeba najít chvíli, kdy jste obě v klidu, a zkusit vyjádřit, co Ti vadí, co to s Tebou dělá, co bys potřebovala jinak. Nevím, jak na to sestra bude reagovat, ale přála bych Vám oběma, abyste hledaly cesty, jak si navzájem vycházet vstříc.

Nevím, proč to mamka neřeší, když to vidí podobně jako Ty. To ví jen ona sama. Přemýšlím, jestli ses jí na to ptala nebo jestli jsi jí přímo řekla, že bys chtěla, aby to probrala s přítelem. Říkám si, jestli by nestálo za to znovu za mamkou zajít a požádat ji, aby to příteli vysvětlila. Zasloužíš si, aby Ti bylo doma dobře, a rodiče jsou Ti, kteří by to měli řešit, pokud tomu tak není.

Přejeme Ti, ať je Ti brzy u mamky doma lépe.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

to je opravdu zapeklitá situace, do jaké Tě Tvůj bratr dostal. Především je mi líto, že tohle bratr udělal, narušil tak Tvé soukromí a i když si chtěl asi udělat jen nevinnou srandu, vidím, že to pro Tebe má velké důsledky. Oceňuji, že přemýšlíš, jak to celé vyřešit.

Pokud tomu dobře rozumím, ten kluk z Instagramu (a i všichni kdo Tě tam sledují) si teď myslí, že spolu chodíte. Ráda bys jim vysvětlila, že to tak není, ale nechceš jim říct pravdu. Napadá Tě, jestli se s tím klukem vůbec rozcházet, protože si za to můžeš sama. Hm, přemýšlím o tom, jaké by to pro Tebe asi bylo být ve vztahu s klukem, kterého vůbec neznáš a ani jsi s ním chodit nechtěla. Myslím si, že si za to sama nemůžeš, může za to Tvůj bratr. Je v pořádku tomu klukovi napsat, že s ním chodit nechceš. Je pravda, že by si zasloužil vysvětlení, aby z toho nebyl zmatený, současně Ty mu nic nedlužíš. Napadá mě, jestli není možné, aby mu vysvětlení z Tvého účtu napsal přímo Tvůj bratr, když celou tuhle situaci způsobil? Mohl by z toho získat i zkušenost pro sebe, že toto už dělat nemá.

Píšeš, že o bratrovi nikomu říkat nechceš, že by se smáli a je to trapné. Rozumím Tvojí obavě, zároveň Ti chci říct, že se mi to trapné vůbec nezdá. Podobná situace se může stát každému. Ty jsi bratrovi půjčila mobil, aby se zabavil a on Ti udělal takovou věc, to není Tvá vina. Napadá Tě, jak jinak by se dalo všem říct, že s tím klukem nechodíš, než říct jim pravdu? Asi je možné říct, že sis to prostě rozmyslela nebo to byla sranda. To už je pak na Tvém rozhodnutí, co z toho je pro Tebe lepší. Možná by Ti také v rozhodování mohla pomoci nějaká Tvá dobrá kamarádka nebo někdo, komu věříš?

Držíme Ti palce.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je moc fajn, že si dokážeš říct o pomoc a radu, když Tě něco trápí. Dokážu si představit, že Ti není dobře v tom, jak Tě rodiče protežují a že bys to chtěla jinak. Chci moc ocenit, že se nad tím vším dokážeš takto zamyslet a i se podívat do sebe, jak to vnímáš a co bys potřebovala.

Píšeš, že nechceš, abychom Ti psali, že si máš promluvit s rodiči. Rozumím tomu, že se asi s rodiči mluví o takových věcech dost těžko. Zároveň však to protežování přichází od nich a jestli bys chtěla, aby se to změnilo, tak to asi nepůjde bez toho, aniž by toho byli rodiče zahrnutí. Nevím, do jaké míry jsou si třeba rodiče vědomi toho, co to s Tebou nebo i s bratrem dělá, že s vámi jednají tak rozdílně. Přijde mi důležité, aby o tom věděli, aby ses Ty (i bratr) mohla cítit lépe.

Přemýšlím, jestli se to dá rodičům říct tak, aby to dokázali lépe přijmout. Napadá mě, jestli si umíš představit, že bys jim třeba ukázala tu zprávu, kterou jsi napsala do Alíkovy poradny. Možná by to bylo o trochu snazší než jim to říkat přímo. Možná máš i v rodině ještě někoho dospělého, komu věříš (teta, strejda, babička atd.) a s kým by se to dalo probrat, abys na to nezůstávala sama.

Vnímám, že Tě celá situace trápí a chci vyjádřit, že není Tvojí vinou, že se rodiče chovají k bratrovi jinak než k Tobě a že za to neneseš zodpovědnost. Rodiče se ke svým dětem chovají někdy rozdílně z mnoha důvodů, mohou očekávat jiné věci třeba proto, že je někdo starší/mladší, kluk/holka nebo proto, že mají jiné vlastnosti. Stává se to a do určité míry je to přirozené, ale nemělo by to vést k tomu, že se někdo z nich pak cítí kvůli tomu špatně.

Přejeme Ti klidnější dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

poslední dobou Ti není v rodině tak příjemně jako dřív. Nevyhovuje Ti, že sdílíš se sestrami pokoj a celkově máte neshody.
Moc mě to mrzí. Představuju si, že to teď může být opravdu náročné období, možná se můžeš cítit nepochopená, nevyslyšená, nerespektovaná. Je úplně pochopitelné a přirozené, že bys měla ráda víc soukromí. Zasloužila by sis to. Zároveň je možné, že to nejde jen tak hned (třeba z důvodů prostorových, finančních apod.) Neboj se s mamkou pobavit, co všechno má vliv na to, abys měla vlastní pokoj a opakovat jí, že to je pro Tebe důležité a proč. Nemusí to hned znamenat, že chceš od sester „utéct“, protože si nerozumíte, ale protože pro Tebe zkrátka nastal čas. Chápu, že máš potřebu se ohradit, když Ti sestry nadávají. To je dobře, že se za sebe umíš postavit. Zároveň to zní, že se vaše spory vyostřují. Napadá mě, jestli i přes tyto nepříjemné chvíle zažíváte s holkami někdy i hezké momenty? Které to případně v minulosti byly? Co jste spolu podnikaly/podnikáte a baví vás to? Mohlo by se to někdy opakovat i v tyto dny? Chápu, že na to není vždycky chuť, ale společné fajn zážitky by mohly trochu vyvážit to, že vám není teď spolu nejlíp. Můžeš zvážit, jestli do toho chceš jít a zkusit to holkám navrhnout. Možná budeš naopak potřebovat větší odstup a bavit se teď víc s kamarády z jiného prostředí (škola, kroužky), můžeš se jim svěřit, pravděpodobně znají z rodiny taky podobné neshody, můžete se pobavit o tom, co zkoušeli, co jim ulevilo.

Bohužel často tato nálada v rodině trvá určité období, často se to „nespraví“ ze dne na den. Patří to k vašemu přirozenému dospívání a k tomu, že se měníte a máte různé potřeby. Neznamená to ale, že už byste nenašly společnou řeč. Věřím, že najdete postupně cestu, jak spolu zase lépe vycházet, i přes to, že jste odlišné. Mamka vám ve společném bavení se taky může pomoct, možná Tě napadá, co konkrétně bys od ní potřebovala, zkus jí poprosit. Jsme tu pro Tebe pro podrobnější povídání i na Modré lince, můžeš se ozvat: https://www.modralinka.cz/

Ať máš co nejhezčí dny přeje,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

Alíkova poradna je Ti k dispozici kdykoliv, kdy si nevíš s něčím rady, a dotaz podobný tomu Tvému jsi během procházení historie poradny nenašla. Nebo se jen potřebuješ svěřit s tím, co Tě trápí, a v Tvém okolí zrovna není nikdo vhodný, kdo by Ti mohl naslouchat. Ve chvílích, kdy to potřebuješ, se na poradnu můžeš obracet, a to i opakovaně. Jsme tu pro Tebe.

Je pro mě pochopitelné, že Tě Tvá zvědavost vedla k tomu si vyhledávat informace týkající se sexu. Pokud rodiče dovolí svým dětem využívat sociální sítě a povolí jim přístup na internet, měli by k tomu přistupovat zodpovědně a obsah, k jakému má dítě přístup hlídat. Případně mu i vysvětlit, z jakého důvodu je pro něj podobný obsah nevhodný. Mrzí mě, že tomu tak nebylo i u Tebe doma. Myslím ale, že je obdivuhodné, že si dokážeš uvědomit, že sledování pornografie může mít negativní vliv na Tvůj vývoj a snažíš se před tímto zároveň ochránit svou mladší sestru.

Napadá mě, že si se sestrou můžeš o tom, jaké nástrahy internet skrývá, napřímo promluvit. Pokud budeš chtít, můžeš s ní sdílet i jaké negativní zkušenosti s vyhledáváním nevhodného obsahu máš Ty sama. Během rozhovoru si společně můžete vybarvit omalovánky, které děti seznamují s riziky internetu. Najdeš u nich sepsané i desatero správného používání internetu, které si můžete přečíst. Omalovánky jsou ke stažení na stránkách Bezpečný internet (https://www.bezpecnyinternet.cz/cs/ke-stazeni/omalovanky-rizika-kyberprostoru/). Někdy také mladší sourozenci vnímají toho staršího jako svůj vzor a dělají věci podobně, jako on. Můžeš tak zkusit jít své sestře příkladem. A například omezit čas strávený na soc. sítích.

Pokud by ses na rozhovor se sestrou necítila, můžeš si o všem nejprve zkusit promluvit se svými rodiči. Je možné, že si Tví rodiče neuvědomují, k čemu všemu se dítě na internetu přes pár kliknutí může dostat. Zkus je tak poprosit o to, aby věnovali větší pozornost tomu, co Tvá sestra na internetu sleduje. Existují různé aplikace na kontrolu obsahu, se kterým dítě na internetu přijde do styku. Můžeš tak rodičům navrhnout možnost instalace této kontroly do elektronického zařízení, jaké Tvá sestra používá.

Píšeš, že Ti sociální sítě a sledování pornografie neudělalo dobře. Mám potřebu Ti proto říct, že nikdy není pozdě na to začít svůj čas strávený na internetu a sledovaný obsah vhodně usměrňovat. Jen je někdy těžké se s tím popasovat sama. Mohli by Ti s tím ale pomoci rodiče, či jiná dospělá osoba ve svém okolí, které důvěřuješ. Například školní psycholožka, pokud na Vaší škole působí (případně výchovná poradkyně či metodik prevence). Zkus se tak s tím, jak Tě internet ovlivnil, svěřit a vyhledat tak potřebnou podporu.

Pěkné dny,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

přečetla jsem si pozorně Tvůj dotaz a nedivím se, že Tě chování bratra, které jsi popsala, obtěžuje. Je dobře, že přemýšlíš o tom, co by se dalo dělat, abyste s bratrem spolu vycházeli lépe. Oceňuji, jak píšeš, že máte s bratrem hezký vztah, přestože podle toho, co píšeš, Te vlastně denně docela otravuje, dělá i nějaké naschvály apod. Píšeš, že je mu 12 a ještě v 11 letech bylo vše ok. Nevím, jestli si správně odvozuji, že takto s ním je zhruba rok nebo několik měsíců? Představuji si, že pro tebe musí být opravdu těžké s ním vycházet. Podle toho, co píšeš, jeho požadavky ovlivňují vlastně celou rodinu, dokonce tátovi zakazuje v pátek před večeří chodit do kuchyně. Těžko říct, co se s bratrem děje, proč u něj došlo k takové změně. Nepřijdeme na to, jestli je to, jak píšeš, výchovou anebo pubertou.

Důležitější, než odhalit příčinu může být naučit se, jak s bratrem fungovat (a to myslím nejen pro Tebe ale i pro celou Vaši rodinu) a možná i jak mu nastavit hranice, které budou podány citlivě, ale budou jasné. Je důležité, aby bratr chápal, že každý má své potřeby a je důležité, aby jejich naplňováním neobtěžoval nebo neomezoval někoho dalšího. Chci ale zdůraznit, že není na Tobě, abys jeho chování měnila. To je totiž jen těžko možné. Na chování druhých lidí nemáme moc velký vliv. Co ale dělat můžeš, je dávat bratrovi najevo, že je Ti jeho chování nepříjemné a nastavovat mu hranice. Například mu můžeš říct „Televize není jen Tvoje, taky mám právo se dívat na to, co chci já.“ Pokud to bratr nebude respektovat, je dobré, aby do situace vstoupili rodiče, kteří by měli být v přístupu k němu jednotní. Proto mi přijde též důležité, abys o tom, jak se cítíš mluvila s rodiči. Moc hezky jsi ve svém dotazu popsala, co bratr dělá, co Ti vadí. Takto podobně bys to mohla předat i rodičům. Je důležité jim vysvětlit, jak se v tom cítíš Ty a co bys potřebovala jinak. Máš právo cítit se doma bezpečně a nebýt tam nikým otravována. Máš tam mít své soukromí, kam by Ti bratr vstupovat neměl. Přestože můžete mít společný pokoj, například Tvá postel je jen Tvá a bratr by Ti na ni neměl sahat a dělat Ti tam nepořádek. Pokud by rodiče nedokázali dát bratrovi jasné hranice, které bude respektovat, je dobré, aby situaci konzultovali s odborníkem. Je možné, že Tvůj bratr může mít speciální potřeby nebo nějaký psychický či neurologický problém, který se dá řešit terapií. To vše je zodpovědnost rodičů. Znovu Tě chci proto podpořit, abys s nimi mluvila, aby věděli, kdyby pro Tebe situace dál nebyla únosná.

Kdybys o tom potřebovala mluvit více do hloubky, můžeš se na nás obrátit na telefonu nebo na chatu (www.modralinka.cz) Také Ty sama můžeš vyhledat pomoc psychologa, pokud by se bratrovo chování neměnilo a dál Tě trápilo.

Držíme Ti palce.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

píšeš o svém problému s o 20 let starší sestrou. Moc se s ní nevídáš a máš dojem, že si nejste blízké. Přestože vnímáš, že ji máš opravdu moc ráda, nedokážeš s ní mluvit a sdílet svůj život tak, jak to dokážeš s druhou sestrou nebo třeba i babičkou. Teď se navíc Tvůj taťka pohádal s manželem sestry a Ty si říkáš, zda by nebylo nejlepší, kdyby jste se vůbec nevídaly, zda má smysl to mezi vámi zachraňovat. Celá situace Tě trápí a netušíš, co s tím.

Sourozenecké vztahy mohou být zapeklité a komplikované. Přijde mi vlastně moc fajn, že i přes všechny pochybnosti, které váš vztah v Tobě vyvolává, opakovaně zmiňuješ, jak moc máš sestru ráda. Chci moc ocenit, že hledáš cestu, jak vztah se sestrou zlepšit, i že si píšeš o podporu. Napadá mě, že tak jako Ty jsi nejsi jistá, jak se s ní bavit, může to i ona mít stejně. Jak píšeš, věkový rozdíl je mezi vámi větší a tak se možná společná témata hledají hůř. Přemýšlím, zda o tomto problému ví Tvoji rodiče, nebo mladší sestra. Možná by Ti mohli poradit, jak nebo o čem se sestrou začít mluvit. Případně mě napadá, že by bylo fajn říct, jak se cítíš, přímo jí. Možná bys zjistila, jak situaci vnímá ona a třeba byste obě dvě mohly zkoušet najít k sobě cestu. To by mohlo jít i písemně, když uvádíš, že osobně se tak často nevídáte. Vím, že může být těžké dávat energii do něčeho, o čem nevíš, jak to dopadne, ale věřím, že vztah se sestrou za to stojí. Pokud bys situaci chtěla rozebrat podrobněji, víc mluvit o svých pocitech nebo o tom, jak začít se sestrou komunikovat, můžeš využít chat nebo telefon Modré linky. Kontakty nalezneš na www.modralinka.cz.

Přejeme, aby se vztah se sestrou vyvíjel podle Tvých představ.
Modrá linka

Milá dívko,

děkujeme za důvěru. Je dobře, že ses rozhodla o tom, co prožíváš doma napsat. Věřím, že to, jak se k tobě chová mladší brácha, způsobuje hodně vzteku i lítosti. Rozhodně to není správné chování a neměl by si to k tobě dovolovat ani tehdy, když je mladší než ty. Píšeš, že si dovoluje i na mámu, která s tím také nic nedělá. Je ti jí dokonce líto a nevíš jak jí s tím pomoci. Je vidět, že je to problém pro vás obě. Možná by bylo dobré si o tom spolu pořádně popovídat. Řekni mámě o tom, co ti brácha způsobuje a co kvůli tomu prožíváš. Zeptej se i ty jí, jaké to pro ní je a co by ona doporučila s tím dělat. Řekni jí, že i ty máš právo na to, aby ses doma cítila dobře a bráchy chování vůči tobě ti to hodně narušuje. Můžete být v tom spojenci a vymyslet spolu způsob, jak se vůči bráchy chování chránit.
Můžeš si o tom promluvit i s tátou, jestli k němu máš důvěru. I jeho požádej, ať ti poradí, co bys měla dělat. Otevřeně mu řekni o tom, jak ti to vše znepříjemňuje život a že by sis přála aby si to brácha vůči tobě nedovoloval. Doma by ses měla cítit v klidu a bezpečí. A pokud se musíš neustále bránit, být na pozoru, být v napětí nebo mít konflikt s bratrem, tak tomu tak není. Rodiče by se měli postarat o to, aby bylo doma dobře vám oběma s bráchou. Zkus s nimi o tom takto promluvit. Držím ti palce. Poradce Centra Locika.

Ahoj,

děkujeme za Tvůj dotaz. Ptáš se nás, jak to udělat, aby Tvoje sestra uklízela pokoj, který máte společný. Ty bys to v pokoji chtěla mít hezké, ale sestra je v tomto ohledu jiný typ než Ty.

Myslím, že by mohlo pomoci, kdybys sestře vysvětlila, jak vypadá pokoj, ve kterém se cítíš dobře. Ona by Ti zase mohla říct, jak vypadá její představa. Mohly byste se zkusit domluvit na nějaké podobě, která by vyhovovala vám oběma, třeba napsat i rozpis úklidu. Můžeš třeba sestře někdy pomoci s jejím úklidem, zvláště pokud je mladší než Ty.
Možná by bylo možné, kdybyste si pokoj nějak rozdělily a Ty mohla svou část mít přesně takovou, jakou bys ji chtěla mít. Pokud je to možné, můžeš oslovit rodiče, aby Tobě a sestře s pokojem pomohli.

Držíme Ti palce,

Modrá linka

Milá dívko,

to nevadí, že píšeš do poradny opakovaně. Od toho tu poradna je, aby sem mohly děti psát o všem, co je trápí. Děkujeme za důvěru. Píšeš o tom, že tě mrzí a nejspíš i máš vztek kvůli tomu, že rodiče i babička mají jiný přístup k tobě a jiný ke tvé sestře - sestrám. Svěřuješ se s tím, že na ně hodně žárlíš a máš z toho úzkosti a další psychické problémy. Příchod mladších sourozenců do rodiny může opravdu znamenat pro starší děti zásadní změny v jejich vztahu s rodiči. A tvé pocity jsou pochopitelné a bohužel vůbec ne neobvyklé. Mnoho starších sourozenců vnímá, že se k nim rodiče chovají víc přísně, mají na ně větší nároky, méně jim toho dovolí či odpustí. Pozice nejstaršího dítěte v rodině může mít i svou těžkou stránku. Může mít ale i svoje výhody. Tyto děti jsou pak, když jsou starší, často mnohem odolnější, samostatnější a lépe si poradí se svým životem, vztahy než mladší sourozenci. I tvoje sestry pak mohou mít určité problémy s tím, že se budou cítit „pořád ty mladší a méně zkušené“. Ty zažíváš vše jako první - první jsi šla do školy, první půjdeš na střední školu, jsi první, kdo přichází do puberty, kdo se od rodičů víc osamostatňuje. První, komu se vztah s rodiči mění, s tím, jak začínáš dospívat. S tebou zažívají rodiče vše poprvé. A to víš, že se to tak trochu i musí učit, neví si často rady, jak se k tobě chovat. Jsi opravdu jiná než tvé mladší sestry. A to má i své dobré stránky. Měníš se fyzicky i psychicky a to bývá pro rodiče často velmi náročné. Možná proto tolik konfliktů, neporozumění, napětí. I ty máš nyní jiná očekávání a celkově i jiný přístup k rodičům, než jsi měla, když jsi byla menší. Jsi vůči rodičům víc kritická, víc vnímáš sebe sama, svůj odlišný názor a postoj. Potřebuješ i větší samostatnost a především to, aby tě rodiče respektovali. Mnohem víc než jak to bylo v mladším věku. Máš ale také víc svůj svět - kamarády, zájmy. Víc tě to může bavit i mimo svou rodinu.
Co by ti nyní ale mohlo trochu ulevit od tvého trápení. Můžeš zkusit si o tom s rodiči v nějakou klidnou chvíli promluvit. Počkej si na příležitost, kdy budete s mámou jen vy dvě samy a bude mezi vámi dobrá nálada. Zkus se jí s tím, bez hádky a výčitek, svěřit, že tě to mrzí, když mají jiný přístup k tobě a sestrám. Zkus se také víc zaměřit na to, co máš s rodiči společné, na chvíle, které prožíváš jako dobré, co se daří, kdy je vám spolu dobře. Můžeš si o tom promluvit také s někým dalším ve své rodině, ke komu máš důvěru. Třeba s dědou či babičkou. Hledej to, co tě posiluje, co ti pomáhá, co máš ty a nemají to tvé sestry. Je úplně pochopitelné, že máš na ně v tomto věku vztek. Je možné, že tím, jak budou starší, tak se k sobě budete víc přibližovat, protože i ony se budou rodičům vymezovat a osamostatňovat se, jako nyní ty. Pak budete třeba na jedné lodi „proti“ rodičům a sblížíte se. A nesrovnávej se s nimi. Každá jste jiná, každá máte své osobitost. Ony mají jinou pozici, ty máš jinou pozici, která má výhody i nevýhody. Zkus se na to podívat i z této stránky a zkus zaujmout víc odstup. Tak ti v tom držím palce, aby ti bylo brzy lépe. Poradce Centra Locika

Zdravíme z Modré linky,

ze zprávy, kterou jste napsala, vyplývá, že jste starší 15 let, budeme Vám proto vykat.

Píšete o tom, že nevíte, zda má Vaše sestra menstruaci - bude jí už 15 let a Vy máte obavu, jestli je po této stránce v pořádku. Sestra s Vámi o tom mluvit nechce, i když s ní opakovaně řeč na toto téma začínáte. Nedá se o tom mluvit ani s mámou, ani s nikým dalším ve Vašem okolí. Ptáte se, jak zjistit, jestli sestra menstruaci má a je zdravotně v pořádku. Ptáte se také, čí byly kalhotky od krve, které našla maminka.

Z toho, co píšete, cítím velkou starost o sestru a to, co se s ní děje, i zájem jí jako starší sestra předávat svoje zkušenosti. Je to od Vás hezké, zvláště když máte zkušenost, že se s mámou na toto téma nemluví. Cením si toho, že jste ochotna pro sestru něco udělat.

Už jste mnohokrát zkoušela se sestrou na téma menstruace mluvit, nevede to ale k výsledku. Můžete to zkusit ještě jednou, kdy jí v klidné chvíli řeknete, že máte o ní starost, že byste jí ráda předala zkušenosti a rady. Důležité je říct jí, že na ni nechcete tlačit, že je jenom na ní, jestli s Vámi o tom mluvit bude, nebo ne - pokud totiž člověk na někoho tlačí, vede to většinou k opačnému výsledku, v tomto případě k neochotě sestry Vám něco říci. Můžete jí také nabídnout, že za Vámi sama může přijít, pokud bude chtít.

Chci ještě napsat, že Vaší sestře bude už 15 let, je to téměř dospělá mladá žena, a má právo se rozhodnout, s kým bude mluvit o intimních otázkách svého života. Chápu, že je Vám líto, že se s Vámi v této oblasti nesdílí, ale je to její právo. Je také pravda, že za zdravotní stav dětí do 18 let odpovídají rodiče, tedy je to máma, která by měla tyto věci sledovat a mít na zřeteli. Není to tedy Vaše odpovědnost, i když je hezké, že máte o sestru zájem.

Ptáte se také, čí byly kalhotky od krve. Rozumím tomu, že je to docela záhada, ale ani my ji neumíme rozluštit.

Přejeme klidné dny,
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

vážíme si důvěry, se kterou se nám svěřuješ. Píšeš o nepříjemném chování Tvé sestry, které se Ti zdá divné – třeba když jste na gauči doma, tak se o tebe opírá, dává Ti ruku na stehno. Děsí Tě to.
Je mi líto, že se Ti děje něco, čemu možná nerozumíš a nechceš to. Máš plné právo na to rozhodnout se, jak a kdo se Tě může dotýkat. Když Ti je nepříjemné, že to ségra dělá, neboj se ohradit a říct jí, že to tak nechceš. Možná ona sama neměla z čeho zjistit, že Ti to vadí, proto se k tomu neboj říct svůj postoj. Může se to zdát těžké, ale chtěla bych Tě moc podpořit v tom, že si to můžeš dovolit. Pokud je to pro Tebe obtížné vyslovit, můžeš jí to napsat anebo vyřídit skrze někoho jiného, komu se s tím svěříš. Zasloužíš si být doma v klidu a v pohodě.

Držíme palce a co nejhezčí jarní dny přeje
Modrá linka

Ahoj,

zdravíme Tě z Modré linky. Píšeš o tom, že máš těžkosti s mladším bratrem, který Ti bere, ničí a schovává věci, a taky Tě osahává. Ty ho pak na oplátku štípáš nebo škrábeš. Rodičům to říkáš, ale nevede to ke změně, která by byla potřeba.

Věřím, že jsi ze situace, kterou popisuješ, nešťastná, a to až tak, že bys někdy byla radši, kdyby bratr nebyl. Říkám si, že v rodinách s více dětmi se stává docela často, že sourozenci k sobě hledají cestu, a někdy je to docela složité. Stojí za to se snažit situaci řešit a je fajn, že si píšeš o radu. Něco na tom můžeš změnit Ty sama, něco záleží na rodičích.

To, co můžeš změnit Ty, je zkusit se s bratrem v klidné chvíli domluvit. Říct mu, že Ti vadí, co Ti dělá, že bys s ním ráda byla v pohodě, a požádat ho, aby své chování změnil. Důležité je také neubližovat mu, ale zkusit se s ním dohodnout (i když věřím, že je to těžké). Pokud se s bratrem nedomluvíte, je další cesta na rodičích.

Těm je potřeba říct to, co jsi napsala Alíkovi. Jak moc Ti vadí, co Ti bratr dělá, jak Ti to ztěžuje život, a hlavně to, že Tě osahává. Rodiče by si to měli ohlídat, k něčemu takovému docházet určitě nemá.

Pokud není možné se domluvit s rodiči, zkus si najít někoho jiného dospělého, ke komu máš důvěru, a kdo by mohl s rodiči mluvit.

Přála bych Ti, aby se vztahy mezi Tebou a bratrem zlepšily a Ty sis mohla sourozenecké vztahy více užívat.

Držme palce,
Modrá linka

Ahoj,

dostala ses do situace, kdy jsi sestře svěřila své největší tajemství a ona to teď využívá k tomu, abys dělala, co chce ona. Ptáš, se, co máš dělat.
Věřím, že je to opravdu nepříjemné a že Tě to může dost trápit. To, že Tvoje sestra zná něco, co může prozradit, jí dává nad Tebou docela velkou moc. Bohužel, je jenom na sestře, jestli tu moc bude užívat, nebo ne. Ty jí můžeš říct, jak se cítíš a co prožíváš, když s Tebou takto zachází, a požádat ji, aby to už nedělala. Ostatní je na ní.
Přemýšlím o tom, jestli do celé situace zapojit dospělé (rodiče, nebo jiné dospělé, ke kterým máš důvěru), a říct jim, co se děje. Ti by mohli se sestrou promluvit a říct jí, že takové chování není v pořádku. Samozřejmě hrozí, že v horším případě budou dospělí chtít, abys jim řekla své tajemství (Ty ale máš právo si jej nechat pro sebe).
Pokud budeš chtít, můžeš si říct o podporu třeba kamarádkám nebo jiným blízkým lidem, abys tu situaci mohla lépe zvládat.

Držíme Ti palce,
Modrá linka

Milá pisatelko,

svěřuješ se poradně s tím, že cítíš nenávist ke svým dvěma mladším sestrám a byla by jsi raději, kdyby jsi je neměla. Vadí ti, jak se projevují, žárlíš na ně, cítíš, že by se ti lépe žilo bez nich. Máš právo na své takto negativní pocity vůči sourozencům. A je dobře, že o nich píšeš. Sestry jsou nevlastní, mají jiného otce než ty a jejich otec s vámi žije. Tvé pocity nejsou nijak výjimečné a mnoho dětí na stejném místě jako ty prožívá hodně negativně, když se jejich mámě narodí sourozenci s jiným partnerem. Může v tom hrát roli i to, že ty sama se svým tátou nemáš dobrý vztah a tak ti chybí. Vidíš, že ony dvě se svým tátou vztah mají a můžeš se cítit v této rodině na druhé koleji. Třeba ti to nikdo nedává najevo. Přesto tyto pocity tu mohou být a jsou spíše skryté. Třeba máš pocit, že jsou tvé dvě sestry v rodině víc přijímané, mají je radši než tebe. Může ti být líto, že ti berou tvou mámu. Byly jste s mámou dlouhou dobu jenom vy dvě, myslím byla jsi jediné dítě své mámy. A pak v 8mi letech přišla sestra. A tak můžeš mít teď pocit, že ti „vzala tvou mámu“. Jsou to všechno poměrně časté pocity starších sourozenců, kterým se narodí sourozenec mladší. Můžeš mít prostě pocit, že jim věnuje víc času a pozornosti než tobě, když jsi už oproti nim větší. Můžeš mít pocit, že se ti jejich otec věnuje méně než tobě, že je má radši, když jsou jeho dcery. Tobě navíc tvůj táta může nyní chybět ale nemáš to s kým v rodině sdílet. A tak to může vytvářet takový pocit samoty a nepochopení v této rodině. A to všechno se pak podílí na tom, že nemáš své mladší sestry ráda. Samozřejmě do pozitivního vztahu vůči nim tě nikdo nemůže nutit. Je možné až budou starší a vaše zájmy se více přiblíží a nebude potřeba jim věnovat tolik pozornosti, tak se vaše vztahy zlepší. Jsou pořád hodně malé a potřebují plno péče. Doporučila bych ti si o tom, jak se v rodině cítíš s někým dospělým promluvit. Nejlepší by bylo s mámou, ideální by bylo kdybys u ní našla pochopení a mohly jste se s mámou dohodnout na tom, co bys potřebovala aby ses v rodině cítila stejně tak přijatá jako tvé sestry. Možná ti chybí společný čas, strávený pouze s tvou mámou. Dříve jste ho měly a nyní, když jsou sestry, tak už ne. Možná kdybys více společného času výhradně s mámou, tak by ti tvé dvě sestry přestaly tolik vadit. Zkus i o tom promluvit. S mámou nebo někým dalším dospělým. A zkus si mámě říci o to, co bys potřebovala. Tak ti v tom držím palce, ať se ve tvé rodině cítíš brzy lépe. Poradce Centra Locika.