Poradna: Alík radí dětem

Na otázky odpovídají

pracovníci linky důvěry Modrá linka, Alíkova kamarádka BáraV, odborníci na boj proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

Dotazy smí pokládat čtenáři mladší 15 let.

Sourozenci

Ahoj,
Mým velkým problémem je můj starší bratr. Je mu 24 let a pořád u nás bydlí. To by ještě šlo. On ale řiká, že se odsud neodstěhuje nikdy, dost mě to děsí.
Často mě mlátí kvůli blbostem. Naposled to bylo kvůli tomu, že jsem nedojedla oběd. Jednou jsem na záchodě zapoměla zhasnout světlo. Kvůli tomu jsem před ním musela 3 hodiny říkat větu : vždycky budu zhasínat.
Sestra si k nám jednou přivezla kotě. Jednou pilo z jeho hrnku. On si toho všiml, tak ho vzal za hlavu a v tom hrnku ho utopil. A i přes to všechno je máma pořád na jeho straně. I když ví, co dělá mě a sestře a co udělal tomu kotěti.
Nenávidím ho, a nevím co mám dělat pro to, aby jsme měli od něho pokoj. Táta ho chtěl několikrát vyhodit znovu. Máma ho ale vždycky přesvědčila k tomu, aby to nedělal.
Nemáte nějakou radu ?
Děkuji

holka, 13 let, 6. srpna 2017


Ahoj,

mrzí mě, že máš doma takové trápení a Tvou žádost o radu vnímám - navíc v Tvém věku, jako velmi zodpovědný krok. Dokážu si představit, že se Ti chování staršího bratra nelíbí. Podle toho, co píšeš, je bratr vůči Tobě i sestře hrubý.

Jako pozitivní z Tvého psaní ale vnímám zprávu, že na situaci nejsi sama a i když to možná nyní nevypadá, myslím, že je velká naděje, že se časem změní. Napadá mě, že by možná stálo za to, více o těch konkrétních situacích, kdy se bratr chová hrubě, s oběma rodiči mluvit. Bratr je již dospělý a mohl by tedy vědět, kde jsou hranice sourozeneckých šarvátek a pokud ne, tak by mu to měli jasně sdělit rodiče.

Také přemýšlím o tom, jak to máte doma uspořádané a jaké máte možnosti soukromí, zda s bratrem sdílíte pokoj apod. Někdy totiž také pomáhá, když konfliktům sami zkusíme předcházet. Tím ale nechci říct, abyste se sestrou neprojevovaly svůj názor a nechovaly se přirozeně. Třeba bratr prožívá sám nějaké složité období a neumí to řešit jinak, než tím, že „kope“ kolem sebe. Zkus v dobrém mluvit i s ním o tom, co bys chtěla jinak.

Držíme palce,

Modrá linka

Sourozenci

Ahoj, zdravím celý Alíkův tým.
Jsem jedináček, dřív jsem sourozence chtěla, ale teď už ne. Jenže rodiče to vidí přesně naopak. Dneska u oběda mi řekli, že by chtěli další dítě. Ale já ve čtrnácti sourozence nechci! Mamce je 39 a tátovi 41. Podle mě už je pozdě. V žádném případě nechci, aby měli další dítě. Myslím, že je to už hloupost. Žádná z kamarádek nemá tak velký věkovým rozestup mezi sourozenci. A taky- po prázdninách půjdu do devítky, potom budu dělat talentovky, příjmačky, atd... potřebuju se učit, vysvědčení se odevzdává na střední školu. A když mi bude u ucha vyřvávat mimino, asi se toho moc nenaučím. Navíc, kdo ví, kam se dostanu, a co když budu mít třeba pak ve dvaceti dítě, které bude mít pětiletého strejdu/pětiletou tetu? A jak budu asi působit ve třídě, když jim řeknu, že budu mít sourozence? Jak mám rodičům říct co si myslím? Nechci je ranit, nebo tak něco, ale zase jim chci říct svůj názor na věc. Vím, že do toho asi nemám co mluvit, ale přece jenom.....

Viola, 14 let, 25. června 2017

Ahoj,
když jsem se ve svých 18 letech dověděl, že budu mít nového sourozence, taky mě to v první chvíli trochu překvapilo. Je pravda, že v té době jsem již končil střední školu, kde mí spolužáci byli rozumní lidé, takže jsem se na rozdíl od tebe nemusel obávat reakce spolužáků. Ale jestli ty máš obavu, že bys někdy v budoucnu mohla mít dítě, které by mělo pětiletého strejdu, tak kdybych já v těch 18 měl vážnou známost, tak by se taky mohlo stát, že by případné moje dítě mohlo mít strejdu dokonce stejně starého, jako je samo, nebo dokonce mladšího. No a co? Takové případy se stávají.
No, a dneska musím říct, že můj o 18 let mladší bratr je skvělý, už jako malý byl velice roztomilej, a dneska je to schopný pan inženýr.

V životě jsou věci, kterých se bojíme, a mimo jiné se bojíme změn. Nevíme, co bude po změně, a bojíme se, že to nezvládneme. Ale změn tě čeká ještě víc. Dokončíš školu a budeš si hledat práci; bydlíš u rodičů a časem se budeš stěhovat jinam; to jsou také velice dramatické změny a leckdo se obává, zda to zvládne.

Ale já věřím, že nakonec svého nového sourozence zvládneš, budeš ho mít ráda a užijete si spoustu legrace a budete si i vzájemně pomáhat. Věř tomu taky.

Sourozenci

Ahoj
Mám jeden problém mojí sestře je 16 a pomalu se chová jako dospěla ale ještě není a Ja se ji to vždycky snažím vysvětlit ze třeba nemůže pít ale ona kde na nějakou ,,párty“ a pije alkohol přijde domu a je ji špatně a vše mi chce říct tak Ja jen přikyvuji třeba ze už 3 krát zvracela a Ja nikdy nevim jestli to mám říct rodičům nebo jestli jako sestersky nesmím nic říct

holka , 11 let, 19. června 2017

Ahoj,

píšeš o svých pocitech, které prožíváš ohledně starší sestry. Máš šestnáctiletou sestru, která chodí na party, pije tam alkohol, a když přijde domů, bývá jí špatně. Tobě to dělá starost a přemýšlíš, zda to říct rodičům nebo ne.

Chápu, že máš o sestru strach. Tak, jak píšeš, sestra je opravdu ve věku, kdy může mít pocit, že už je téměř dospělá. Během dospívání toužíme dělat věci, které dělají dospělí. Dokážu si představit, že pití alkoholu patří mezi jednu z nich. Tím netvrdím, že je to v pořádku. Z mého pohledu bych dokázala asi pochopit jeden, dva takové experimenty, ale pokud je to něco, co se opakuje, říkám si, že by o tom rodiče vědět měli.

Pití alkoholu, jak asi víš, je u nás povoleno až od osmnácti let. Za sestru mají v tuto chvíli zodpovědnost rodiče, a proto by měli vědět, co se děje. Představuji si, jak to u vás doma vlastně vypadá, jak to mezi vámi a rodiči funguje. Nevím, jak to doma máte a vzhledem k tomu nemohu dát jednoznačnou odpověď, jak situaci řešit. Ono těch možností je víc, třeba na to dojdou rodiče sami, nebo s tím sestra sama od sebe přestane. Taky mě napadá, že bys to třeba mohla říct babičce nebo jinému dospělému, když ne rodičům. S někým se o tom poradit.

Zodpovědnost za sestru mají rodiče, ty buď veselá a užívej si prázdnin.

Modrá linka

Sourozenci

Můj dotaz je ten ze moje 16 letá sestra říká ze už je skoro dospěla a ze mě muže mlátit když bude chtít
Maminka není doma a my se pohadame běhá s nasazenou rukou jako kdyby mě chtěla nafackovat a potom až přijde máma tak ji vše řeknu ale moje sestra vše popře ze si vymýšlím ze to není pravda
A vzhledem k tomu ze jsem jako malá hodně lhala tak mi máma nevěří a věří mě sestře
Jak si mám získat mami a i táty důvěru ?
A jak mám vyřešit své vztahy se sestrou ?

holka, 11 let, 19. června 2017

Ahoj,

píšeš, že Ti starší sestra někdy hrozí fackami, když se nepohodnete a rodiče právě nejsou doma. Stěžovala sis rodičům, ale nevěří Ti. Chápu, že Ti sestřino vyhrožování není příjemné a jsem ráda, že hledáš cestu, jak to změnit. Sestra ještě není dospělá, ale to nevadí, protože nikdo (ani dospělý) by Tě neměl bít. Je pravda, že někteří rodiče tělesné tresty používají, ale mělo by se to dít jen naprosto výjimečně, mírně a s omluvou.

Napadá mě několik možností, které můžeš vyzkoušet. Zaprvé si můžeš zkusit zapisovat, kdy, proč a hlavně jak jste se se sestrou nepohodly. Podle toho pak můžeš usoudit, jakým činům nebo slovům se Ty sama můžeš příště vyhnout, aby k rozepři nedošlo. Můžeš také vymyslet, čím se budeš zabývat, když rodiče nebudou doma, abys u toho se sestrou musela být co nejméně (psát úkoly, číst si, něco uklízet, apod.). Dovedu si také představit, že sestra má pocit, že za Tebe jako starší má odpovědnost, když jste doma samy. Proto by bylo dobré probrat to společně s rodiči, že by sis přála výchovné věci řešit jen s rodiči a sestru chceš mít jen jako sestru, ne jako třetího rodiče. Třeba by se Vám oběma ulevilo.
Kdyby nic z toho nepomohlo, zkus poprosit o radu nebo pomoc někoho dalšího z rodiny, na koho sestra nebo rodiče dají (např. babičku). Pokud by to bylo nutné, můžeš si sestru při vyhrožování nahrát třeba na mobil (tak aby o tom nevěděla, jinak by se asi rozčílila ještě víc).

Píšeš, že Ti rodiče nevěří, protože jsi dříve někdy lhala. Získat zpět ztracenou důvěru dá hodně práce, chvíli to trvá, proto buď vytrvalá v nelhaní i ve stížnostech na sestřino chování. Kdyby sis chtěla s někým promluvit, můžeš zavolat nám na Modrou linku (všechny kontakty najdeš na www.modralinka.cz) nebo nonstop na Linku bezpečí, tel.: 116 111.

Příjemné prázdniny Ti přeje,

Modrá linka

Sourozenci

ahoj Alíku už nevím co mám dělat bráchové mě furt bijou,provokujou a rodiče pořád po mě řvou už nevím jstli mám utéct nebo co? Už dlouho chci koně okolo 20 000kč ale rodiče furt a kde ho udeš mít? Máme obří zahradu takže by mohl být tam a jednou večer mě tata seřval že jesli jěště něco řeknu o koníčkovi tak mi dá facku že se mi hlava otočí prosím o radu co mám dělat.Děkuji

holka, 10 let, 28. května 2017

Ahoj,

to, že Tě bráchové bijí, by měli řešit rodiče, mezi sourozenci jsou nějaké půtky běžné, nemělo by to však překračovat určitý rámec. Jestli Tě někdy sourozenci zbijí tak, že máš třeba i oděrky nebo modřiny, je to záležitost, kterou bys měla probrat s rodiči velmi podrobně. Pokud by Ti nevěřili nebo nenaslouchali, pak s jiným dospělým, kterému věříš (např. učitelkou ve škole, trenérkou, vedoucí kroužku, tetou, babičkou....). Neuvádíš, proč na Tebe rodiče řvou, tak se přiznám, že tomu moc nerozumím. Provedla jsi něco, dělo se něco zvláštního nebo to bylo kvůli koni? Nevím. Ono to v každé rodině chodí jinak a každá z rodin má svá vlastní pravidla, nevím, jak to chodí právě u vás doma.

Zvažuješ útěk. Nemyslím si, že bys tím mohla dosáhnout něčeho dobrého, spíše naopak. Mohla bys ohrozit své zdraví a bezpečí. A kam bys také utíkala? Pokud Tě napadá, že třeba k babičce nebo jinému příbuznému, to je ještě snad z těch špatných lepší varianta a tím bys zřejmě mohla dosáhnout toho, že byste se v rodině o Tvých trablech začali bavit. Pokud tedy babička či někdo jiný bydlí nějak po ruce, jinak by jakékoliv cesty mohly být pro Tebe velmi nebezpečné. Pokud by ses pokusila o útěk skutečně, nejspíš by Tě rodiče nechali hledat policií, která by Tě následně přivedla zpátky domů. Jediné možné je, pokud by situace pro Tebe byla úplně nesnesitelná, utéct do nějakého krizového centra pro děti (netuším, kde žiješ, proto Ti nemohu dát žádné konkrétní doporučení, ale taková místa lze najít na internetu). V takovém dětském krizovém centru jsou kromě psychologů a jiných odborníků zaměstnáni i sociální pracovníci, kteří by se chtěli přesvědčit o konkrétních podmínkách, v jakých bydlíte/bydlíš.

Co se týče koně, chovat koně není vůbec jednoduché, je to naopak moc a moc náročné. Pokud Ti rodiče koně nedopřejí, je třeba, aby ses s tím smířila a ponechala si tento svůj sen třeba do dospělosti. Člověk nemůže mít v životě vždy vše, co si přeje. Nevím, zda Ty sama víš, co to znamená, mít doma ustájeného koně, co vše potřebuje. Nepíšeš, zda chodíš do stájí, zda koně dobře znáš, umíš je hřebelcovat, krmit, kydat hnůj, umíš je projíždět. Nejde také pouze o finanční částku, kterou kůň stojí, dále je třeba platit za spoustu dalších věcí, například za veterináře, opatřovat žrádlo pro koně a spoustu dalších věcí. Pokud tedy ještě o žádného koně nepečuješ, zkus požádat rodiče, zda bys mohla navštěvovat nějaký jezdecký kroužek a nejdřív se nauč vše, co je třeba znát o koních. Není toho málo.

Přejeme Ti doma klidnější atmosféru.
Modrá linka

Sourozenci

Ahoj. Mám dvě mladší sestry (9, 11). Já mám sama pokoj a oni společnej. Někdy mě mrzí, že se přede mnou zavřou, když si tam s nima chci jít hrát. Taky se mi někdy stává, že když mi rodiče něco koupí (k narozeninám mi koupili jenom jeden dárek a to byly hodinky asi za 80 dolarů- jo žiju v Americe, ale na tom nesejde), tak se moje sestry hned urazí. a říkají, že je to drahej dárek a že to nepotřebuji (ony taky dostávají dárky a taky někdy třeba dražší, ale já nic neřikam protože mi příjde normální, že když máš narozeniny tak prostě něco dostaneš no). Dostala jsem k svátku lepící pistoli a ony, když něco chtějí co já dostanu tak se proti mě spolčí a jsou na mě docela dost hnusný. Nadávají mi (idiote, debile, krávo...) ale já když jim řeknu "držte už ty klapačky" tak hned jdou za rodičema, že jsem sprostá a tak a rodiče si pak se mnou sednou do pokoje a chtějí si popovídat o "mé sprosté mluvě".Když se jim ale snažim vysvětlit, že jedinej kdo je sprostej jsou moje pitomý sestry(který se mimichodem za dveřma hihnaj jak mě zavedli do průšvihu) tak to příjde k hádce a pak mi rodiče zakážou počítač a tak.Osvětlují to, že by sestry sprostě nemluvily, kdybych je to nenaučila, ale to já si nemyslim (chodí do školuy na kroužky a tam se taky mluví sprostě).S rodiči proto o tom mluvit nemůžu nebo si i myslím, že o tom ví jelikož do mě sestry narážejí a jsou ne mě hnusný třeba i při obědě a když rodičům občas vysvětluju co se děje tak řeknou, že je naše hádky nezajímají. NESPRAVEDLNOST!!!. Nebo sestry mi seberou nějakou věc z pokoje a řeknou, že jsem dostala novej dárek, ale "proč zrovna já" a ty věci mi berou prej jako náhradu za ten dárek. Nikdy se nemlátíme spíš jen slovně, ale strašně mě to štve. To že ony závidí nemusí mi opakovat jak jsem ošklivá a že mě nemaj rády. Je to taky strašná nespravednost, že většinou ještě já mám kuli tomu zaracha. Nevíš jak to vyřešit? Jestli se mám chovat jako ony a nebo prostě si jich nevšímat? Všechno jsem už zkoušela, ale nevšímat si jich to dá docela práci. Chci tohle jejich závidění a hlavně spolčování proti mě ukončit, ale nevim jak. Poradíte mi? Díky za odpověd.

holka, 14 let, 21. května 2017

Ahoj z Modré linky,

chápu, že je nepříjemné, když se proti Tobě sestry spolčují. Co dělat? Nemůžeme zařídit, aby ostatní dělali to, co si přejeme a chovali se podle našich představ. Vždycky ale můžeme a vlastně bychom to pro sebe měli dělat, vyjadřovat to, co cítíme, jak situaci prožíváme. Můžeš tedy opakovaně zkoušet se sestrami mluvit o tom, že se Ti nelíbí, když Ti berou věci, že Tě mrzí, že si s Tebou nehrají a odstrkují Tě, i to, že bys s nimi ráda měla hezčí vztahy. A o tom stejném můžeš mluvit i s rodiči. Můžeš se pokusit vyjadřovat to tak, aby to nebyly jen stížnosti, ale mluvit o tom, že je Ti líto, že je to tak, jak to je a že by sis přála, abyste spolu mohly mít hezčí vztahy. Můžeš vyjádřit i pochopení rodičům, že chápeš, že je jim nepříjemné, že musí Vaše vztahy řešit, ale že bys potřebovala pomoct, že Tě to trápí. Můžeš rodičům dát i přečíst naši komunikaci, pokud budeš chtít.

Brzké zlepšení vztahů Ti přeje
Modrá linka

Sourozenci

Dobrý den Alíku, jde o to že mám staršího sourozence Richarda , má 14 let, já mám skoro 12 let, ale je to s ním nějaké zvláštní, chová se ke mně až moc nějak blízce, objímá mě i v posteli , dává mi pusy i na pusu je to nějaké jeho když to tak řeknu vychýlení? Jde o to že je prostě v pubertě? A je to vůbec u sourozenců normální?

Svatá ,holka, 12 let, 21. května 2017

Ahoj,

píšeš, že je Ti nepříjemné, jak se Tě snaží Tvůj starší bratr objímat nebo Ti dává pusu. Mezi sourozenci je to zvláštní chování. I kdyby si Tvůj bratr chtěl tímto způsobem trénovat chování pro první schůzky s dívkami nebo to prostě dělal Tobě naschvál, protože ví, že Ti to hodně vadí, nebo měl jakýkoli jiný důvod, neměl by to dělat. Zdá se mi důležité, že to Ty vnímáš jako obtěžování. V prvé řadě mu můžeš dát najevo Ty přímo, že to není pro Tebe žert, je Ti to nepříjemné, nepřeješ si, aby se k Tobě tak dál choval. Jasně, stručně, nesmlouvavě. Za druhé můžeš říci o pomoc rodičům, kteří mohou zasáhnout. Už jen to, že bude bratr vědět, že o jeho chování ví někdo další, pravděpodobně výrazně přispěje k jeho umírnění.
Pokud by se bratrovo chování k Tobě zhoršovalo, mohl by se teoreticky dopouštět vůči Tobě i trestného činu a od 15 let by za své chování mohl být i trestán.

Přejeme Ti klidnější vztah s bratrem
Modrá linka

Sourozenci

Ahoj, potřebovala bych poradit
Mám mladšího sourozence (je mu 8)
Jde o to že mě pořád otravuje, i když mu říkám, ať mě nechá na pokoji. Někdy mě dokonce mlátí, i když jsem mu nic neudělala.
Nevíte proč to dělá? Jak bych se k němu měla chovat aby mě nechal na pokoji?

Předem děkuju za odpověď.

holka, 11 let, 12. května 2017

Ahoj,

uvažovala jsi o tom, proč tě tvůj bratr otravuje? Myslím, že si s tebou chce hrát, že chce trávit čas s tebou. I když ti to tak nepřipadá, dělá to proto, že tě má rád. Zkus si s ním promluvit. Navrhni mu třeba, že když tě nechá 2 hodiny dělat své věci, tak si s ním pak budeš hodinu hrát. Nezapomeň mu říct v kolik je to přesně hodin, protože by tě jinak mohl svou netrpělivostí a neustálým vyptáváním, jestli už uplynuly dvě hodiny obtěžovat. Tuto dohodu můžete udělat před maminkou, aby o vaší domluvě věděla. Maminka určitě ocení tvůj přístup.

Držím ti palce a přeji klidné dny. Alíkova kamarádka Bája

Sourozenci

Ahoj Alíku,
Jsem jedináček.Nikdy mi to nevadilo, ale teď na to pořád myslím a závidím druhým. Mám období kdy sourozence chci a kdy nechci. Ale pořád na to přemýšlím i třeba skoro celý den. Když jsem se zeptala rodičů jestli budu mít ještě sourozence řekli nevím, možná jo, možná ne. (Moc o tom nechtějí mluvit).Chci se zeptat jestli mít sourozence je opravdu Velká výhoda a jak na to tak často nemyslet. DĚKUJI

holka 12 let, 8. května 2017

Ahoj,

na Tvou otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Mít sourozence- to má své výhody i nevýhody, jako všechno. Nakonec se můžeš optat svých kamarádů, kteří sourozence mají. Tak jako Ty občas sourozence chceš a jindy zase ne, stejně tak oni jsou někdy moc rádi, že sourozence mají (mají si s kým hrát, povídat, sdílet), na druhou stranu mají někdy svých sourozenců plné zuby a závidí zase oni jedináčkům, často se jim zdá, že rodiče nejsou ke všem svým dětem stejně spravedliví, že mají někoho raději atp. Je to navíc vždy individuální, každá rodina to má po svém, každá má jiná pravidla.

Rozhodně nemá cenu se tím trápit a často na to myslet, protože jde o situaci, kterou sama nijak ovlivnit nemůžeš. Své myšlenky máš ve své moci. Budeš -li se soustředit na jiná témata, nebudeš muset myslit na sourozence. Důležité je uvědomit si to, co píšu výše, že se jedná o věc, kterou sama neovlivníš, proto nemá smysl dávat těm myšlenkám velké množství energie a sil, ty můžeš použít na smysluplnější věci, které Tě baví. Člověk by se totiž tím, co sám nemůže ovlivnit, neměl zabývat.

Přejme Ti příjemné jaro s fajn kamarády.

Modrá linka

Sourozenci

Ahoj.. Mám dva starší sourozence,které jsou přes tejden pryč.. Každej si myslí že je nejlepší být nejmladší,ale ne.. Je to blbý. Máma furt na mě řve at připravim něco pro sourozence. Rozbil se mi mobil nemám ho už dva měsíce a máma proste ne.. Musí se koupit nějakej blbej drahej a vydrží mi max rok.. Nic mi nedovolí,bráchovy koupila značkovej skejt,oblečení,boty,mobil a o dost víc věcí. Ve škole se mi smějou že nemám mobil a doma mě seřve máma.. Už fakt nevim co mám dělat.. Když mám svoje dny tak probrečim celej tejden. Nepíšu tu o tátovi protože co řekne máma tak to je! Táta byl ochotnej dát mi dva tisíce na mobil ale máma řekla že ne že ho mít nebudu.. Někdy si řikam jestli nejsem nechtěné dítě. Vždyt já nemám ani kolo (pučuju si od bratru).. Psa zdraví pul hodiny a mě akorát tak seřve. Vždyť já mám všechny tak ráda ale oni mě ne. Nebudu psát všechno jinak by to bylo dlouhý jako bible.. Děkuju za odpověd

megí_13, 29. března 2017

Ahoj Megí,

mrzí mě, že se cítíš, jak píšeš. Chápu, že bys chtěla mít věci, které nemáš, zvlášť jestli se Ti ve škole smějí. Ještě důležitější mi ale připadá to, že člověk k životu potřebuje cítit, že ho má někdo rád. Neznám Tvoji mámu a nedokáži říct, co ji k takovému chování vede. A nenapadá mě jednoduché řešení - co s tím dělat. Říkám si jen, že by mámu možná potěšilo, že ji máš ráda. Z toho, co píšeš, mi to zní, že na tátu se obrátit dá. I když se děje vše podle mámy, táta by mohl být ten, s kým si můžeš popovídat, svěřit se mu s tím, co Tě trápí, ale hlavně s tím, jak se cítíš. Můžeš mu třeba dát přečíst i naši komunikaci, pokud to pro Tebe tak bude snazší. Neznamená to, že určitě dostaneš, co chceš, ale pokud budeš vědět, že Tě opravdu slyší, že je na Tvé straně, že Tě má rád, stojí to za to. To je první krok. Potom společně můžete hledat možnosti, co z toho, co si přeješ, Ti mohou koupit a co ne. Také je možné hledat podporu v širší rodině, třeba u babičky, dědy, tety a tak podobně.

Přejeme Ti spokojenější dny

Modrá linka www.modralinka.cz

Sourozenci

Zdravím Aldo a všichni ostatní, mám sestru její 18 a jejímu příteli je 19. Mám pocit že je v tom (jako těhotná) pořád se dívá na videa o mateřství atd. a taky její kamarádky kamarádka, má miminko a ona děti nesnášela a teď jí ta holčička připadá moc roztomilá a ani teď nechodí moc na diskotéky a odmítá víno a alkohol. Poraď, co mám dělat? :-|

Ahoj z Modré linky,

ptáš se nás, co máš dělat, ale neuvádíš s čím. Netuším, s čím bys chtěla poradit. Jestli Tvoje sestra je anebo není těhotná, se týká jí, moc nevím, jakou souvislost to má s Tebou. Pokud to chceš vědět, můžeš se jí zeptat. To je asi to jediné, co bys mohla dělat Ty. Tvoje sestra je dospělá, je za sebe zodpovědná. Ona sama, pokud opravdu je těhotná, se musí rozhodnout, jak se v té situaci zachová. Navíc ani nevíš, zda těhotná je nebo není. Není tu tedy vlastně nic k řešení. A tak je to v životě se vším - řešit, nějak reagovat, je třeba teprve ve chvíli, kdy se skutečně něco děje. Pokud to nevíme, je třeba nejprve zjistit, jestli vůbec je něco k řešení.

Přejeme Ti klidné léto
Modrá linka http://www.modralinka.cz

Sourozenci

Ahoj Alíku,
můj bratr, kterému je 15 let, sní každý den asi půl kostky droždí. Říká, že už je na tom závislý, nemůže mu to nějak ublížit?
Děkuji za odpověď,
Nina, 13 let.

Ahoj,

je od tebe moc hezké, že máš starost o bratra, ale neboj, droždí v takovém množství jaké jí tvůj bratr není škodlivé. Naopak droždí je velmi zdravé, kromě vitamínů (zejména B), má spoustu stopových prvků (železo, jod), obsahuje také bílkoviny. Ničeho se neboj a klidně si dej také.

 

Hezké prázdniny ti přeje Alíkova kamarádka Bája

Sourozenci

ahoj chtěla bych se poradit a jelikož nechci aby si to nekdo přečetl prosím o zkrácení zprávy tady

....................... temám moc ráda protože brácha je buď tam na víkend nebo jsou tady a ona ho chce mít jenom pro sebe prosím o radu jsem zoufalá ahoj a dík - otázka upravena poradcem

Klobáska123, 31. ledna 2016

Ahoj,

píšeš o vztahu se svým bratrem, na kterém Ti hodně záleží, nyní si dokonce přeješ, aby se rozešli s jeho partnerkou. Věřím, že pro Tebe asi není snadné přihlížet, jak se brácha pomalu osamostatňuje a vylétává z hnízda. Je vidět, že Ti na něm záleží a tak je přirozené, že s ním chceš trávit dostatek času. Současně mě však také napadá, že i když bratr je více pryč a má přítelkyni, neznamená to, že Váš vztah zanikne, naopak, Ty budeš jeho sestrou po váš celý život, to Ti nikdo nemůže vzít. Jsi v životě svého bratra velmi důležitým člověkem, vždyť s partnerem se člověk během času mnohdy i rozejde, ale sourozenec mu zůstává. Ptáš se nás, co dělat, aby se bratr s přítelkyní rozešli, na takovou otázku Ti však nemohu dát odpověď, je totiž skutečně pouze na nich, zda budou ve svém vztahu nadále pokračovat či ne. Napadá mě však, že bys mohla bratrovi dát najevo, že jej máš ráda a přeješ si s ním také trávit čas, je možné si s ním o tom někdy v klidné chvilce promluvit a třeba i navrhnout nějaké společné akce. Promluvit si o všem můžeš také s někým dalším, komu důvěřuješ - třeba s rodiči, možná ti tito blízcí lidé nabídnout svou radu a svůj pohled na věc, navíc sdílení dokáže velmi ulevit. Zavolat můžeš také na jakoukoliv linku důvěry, zdarma funguje například linka bezpečí, tel. 116 111.

Přejeme brzké zklidnění situace doma,

Modrá linka http://www.modralinka.cz

Sourozenci

Ahoj Alíku, posledně jsi mi výborně poradil, tak se teď na tebe obracím znova. Můj bratr se bojí si dojít sám na záchod, prostě se bojí být sám v místnosti se zavřenými dveřmi. Přitom se pořád chce dívat na strašidelné filmy. Já mu to neschvaluji, dokonce musím jít za mámou a ta mu to zatrhne, protože sám tu televizi prostě nevypne. Jak ho to máme odnaučit?
Zoufalá, 11

Stylegirl, 30. ledna 2016

Ahoj,

píšeš o dvou věcech, které spolu možná souvisí. Bratr se bojí být sám na záchodě, zároveň má v oblibě strašidelné filmy. Často se stává, že si lidé věci, které vidí ve filmech, představují i ve skutečnosti (a to i když nechtějí - prostě jim ty obrázky v hlavě zůstanou). Proto je lepší se na takové filmy moc nedívat, nebo třeba až od určitého věku. Je fajn, že máma Tvému bratrovi takové filmy nedovolí, zároveň si dovedu představit, že ne vždy všechno uhlídá. Možná by bylo na místě zavést ve vaší rodině pevnější pravidla ohledně dívání se na televizi. 

Nepíšeš, kolik je Tvému bratrovi let. Jinak by se postupovalo, kdyby se bál být sám na záchodě ve svých 5 letech, jinak třeba v 15. Každopádně je to spíš na rodičích, aby se nad tímto problémem zamysleli. Ty můžeš o tom všem s nimi mluvit, zdůraznit, že to vidíš jako problém. Bratra můžeš slovně povzbudit, ujistit ho , že být sám na záchodě je naprosto bezpečné. Pozor ale, aby to neznělo jako zlehčování jeho pocitů - strach může být velmi silný, i když jeho důvod je pro druhé nepochopitelný. Pokud by to bratrovi pomoho, může si dočasně nechávat trochu pootevřené dveře. Nebo si s sebou vzít nějaký talisman, jako ochránce. 

Držíme palce,
Modrá linka http://www.modralinka.cz

Sourozenci

Ahoj Alíku. Ráda bych se chtěla poradit ohledně svého brata. Je mu 23 let, a je strašně tlustý, má asi 110 kilo a 1,80 cm. A má strašně velkou chuť k jídlu. Chtěla bych mu nějak pomoci, ale nedá si říct. I rodiče už neví co s ním, nic psychickému mu není, jen má velkou chuť k jídlu. Prosím co s ním máme dělat?

Díky

Ahoj Eliško,

jsi asi prima holka a je fajn, že si přeješ, aby Tvůj bratr byl zdravý, ale myslím, že Tě nepřekvapím, když Ti napíšu, že to záleží zejména na něm a Ty to moc ovlivnit nemůžeš. Můžeš bratrovi říct, jak se o něj bojíš a o co Ti jde, můžeš mu to napsat, můžeš ho podporovat, pokud se rozhodne změnit svůj režim tak, aby byl zdravější. To znamená co nejvíc pohybu venku, a jídlo si dělit třeba do pěti menších dávek a vyhýbat se tučným a sladkým věcem, k pití spíše vodu a minerálky bez příchuti.
Na to ale existuje spousta odborných publikací, není účelem popisovat zde na tomto místě zdravou životosprávu, která ostatně může být velmi individuální.

Tvůj bratr je již dospělý, zodpovídá sám za svůj život a své zdraví. Pokud on sám nebude chtít ve svém životě udělat žádnou změnu k lepšímu, nezmůžeš Ty ani rodiče vůbec nic, každý je zodpovědný sám za sebe a je to tak správné. Až se bratr sám rozhodne a bude mít motivaci ke zhubnutí (třeba zamilování), pak bude jistě hledat cesty, jak redukce hmotnosti dosáhnout. Zřejmě ho zatím jeho váha "nepálí". Důležité samozřejmě je, kde se stravuje. Pokud ještě bydlí doma s rodiči a jedná se tedy o maminčinu kuchyni, pak má jistě maminka šanci jeho stravu ovlivnit, stejně tak, je-li bratr ještě závislý na rodičích finančně. Bydlí-li už sám a je zcela finančně soběstačný, a tedy na rodičích nezávislý, pak je to opravdu jenom na něm. Sama to ovlivnit ale můžeš jen tak, že bratrovi povíš o tom, co Ty sama cítíš a co si myslíš, že je správné.

Přejeme celé rodině pěkný podzim a zdravou životosprávu,

Modrá linka http://www.modralinka.cz

Sourozenci

Milá poradno, mám problémy s mladší sestrou. Máme společný pokoj a zhruba 3krát týdně se hádáme a PEREME SE. Moje sestra je taková, že když není něco podle ní, tak se začne prát a hádat. Mě je 12 a sestře 8 let. Já se jí snažím vysvětlit, že jsem starší a nemá na mě být drzá. Myslíš, že to bude v dospělosti v pořádku? Mám to řešit? Pokud ano jak?
Dejte to prosím do Sourozenci.

Lara-Plicková, 19. června 2015

Ahoj Laro,

věřím, že Ti neustálé hádky a praní se sestrou vadí. Mnozí sourozenci to znají podobně, jako Ty. Zvláště ve věku dospívání, kdy se každý chce prosadit, a ještě neumí tak úplně vyjednávat a přijímat kompromisy, mohou být hádky a nedorozumění častější. 

Ptáš se, zda to bude v dospělosti v pořádku. U naprosté většiny sourozenců se postupně vztahy uklidní, naučí se spolu vycházet a začnou se mít i víc rádi. Také se zajímáš zda a jak to řešit. Říkám si, že pokud Tě to trápí, a to dokonce tak, žes napsala do poradny, bylo by nějaké řešení na místě. Jako základní mi přijde říct o tom, co v pokoji řešíte, vašim rodičům, požádat je o pomoc. Obrátit se můžeš také na další dospělé členy rodiny (prarodiče, tetu apod.). Můžeš jim vylíčit vaše neshody, požádat o radu, co by dělali oni, popovídat si o tom, jaké měli vztahy se sourozenci oni, apod. Nejspíš se po takových rozhovorech a radách váš vztah nezmění ze dne na den, ale mohou být pro Tebe inspirací, co a jak dělat jinak, aby se komunikace mezi vámi zlepšila. 

Držíme palce, 
Modrá linka http://www.modralinka.cz

Sourozenci

Ahoj Alíčku, mám tokový problém. Mám setru Pavlu ( 7 ) a ta mi dělá pořád naschvál. A jde o to , že mamka jí nadržuje a vůbec jí to nevadí , ale kdybych to udělala jednou já , tak barák bude snad převrácenej ( ironicky ) .
Já nevím co dělat už.... Dnes třeba jsem u taťky zapoměla klíče , mamka taťkovi volala a sestra ho chtěla. Tak mamka dala sestře mobil a když byl hovor u konce řekla jsem jí ať mi ho dá .. a ona nachvál víš co udělala ? Řekla mu ještě 3x Ahoj ahoj, a já pk začala plakat chtěla jsem s ním také mluvit a ona mi odvětila : Terezo neřvi furt , jak malé děcko ! ... Netuším co dělat , a pořád mne bije a když jí to oplatím , tak mamka na mne řve , co jí dělám :( .. A ona bije vážně moc , takže mám i modřiny a škrábance , kousance atd... Poraď mi já už nevím co... Máme střídavou péči , takže taťka a mamka jsou rozvedeni , a taťka to tak nenechá , většinou řeší jak to bylo a ta co za to může dostane trest vynadání atd... Poraď mi , taťkovi jsem to říkala X krát ale nic neřekl.

Ahoj, 

mezi sourozenci bývají vztahy někdy docela složité, Tobě dělá mladší sestra naschvály a Ty máš pocit, že jí mamka nadržuje. Rozmíšky mezi sourozenci mají řešit rodiče, v případě rozvedených rodičů je to trošku složitější, ale jde-li o nějakou dlouhodobější záležitost, je vždy dobré, aby se rodiče mezi sebou dohodli na společném jednotném postupu.
Jak taťka, tak i mamka, by měli vědět, jak se doma cítíš, proč se necítíš bezpečně. Ráda bych Tě podpořila v tom, o všem s někým promluvit, může to být máma nebo táta nebo někdo jiný, komu můžeš důvěřovat, a kdo by Ti mohl pomoci situaci řešit. Stopy po násilí si můžeš také nafotit. To, že Ti sestra ubližuje tak, že máš na těle viditelné škrábance a modřiny, určitě není v pořádku. Rodiče by měli vědět, že máš pocit, že mamka sestře nadržuje, měli by Ti jasně a srozumitelně umět vysvětlit svůj postup, a proč tak rozhodují. 
Rodiče totiž opravdu mohou každého sourozence brát nějak jinak, protože každý člověk je jiný a tím pádem je možné s ním i jinak jednat, prostě podle jeho povahy. Věř tomu, že rodiče se většinou snaží dělat vše nejlépe, jak umí, vychovávat děti, ale není nic jednoduchého. Pokud by si potřebovala si ovšem více promluvit, můžeš také telefonovat na Modrou linku nebo využít skype-viz www.modralinka.cz. Bezplatnou službou pro děti je Linka bezpečí 116 111.

Přejeme Ti klidnější ovzduší doma, ať jsi tam v úplném bezpečí. 
Modrá linka http://www.modralinka.cz

Sourozenci

ahoj alíku můj dotaz se týká mýho bráchy je hrozně hubenej je mu 20 let a váží kolem 48 kg už dlouho se snaží přibrat a vždycky to de buď vrchem nebo spodem ven už jsme skusili všechno momentálně drží bezlepkovou dietu mamku to taky trápí zdálo se že je všechno vpořádku ale dneska jsme našli u jeho postele kiblík takže mu zase bylo špatně byl už několikrát u doktora a ten mu předepsal ňáký byliny nevím jestli je teď bere ale dozvěděla jsem se že nezabíraj a aby tohoo nebylo málo má ve škole skoušky může to být tou nervozitou. taky jezdí 2 hodiny vlakem za svojí přítelkyní máma mu říká že by měl být doma ale neni. možná to vyzní že je to puberťák ale on je hodnej chová se ke všem hezky akže už nevíme co sním pomoc nám prosím je mi 11

Klobáska123, 29. dubna 2015

Ahoj,
z Tvých řádků čtu velkou starost o Tvého bráchu a touhu mu nějak pomoci. Vypadá to, že i on sám se snaží se svým zdravím leccos dělat - to je v tuto chvíli asi to nejdůležitější. Určitě je důležité mluvit s doktory o tom, co mu je, co zabírá a co ne, zkoušet různé přístupy. Může zkusit i psychologa, se kterým by mohl pracovat na zklidnění před zkouškami. Hodně je to však na něm, aby se snažil svůj stav nějak zlepšit. Jistě je pro něj důležité vidět a slyšet podporu od svých blízkých, taky to, že se nezabýváte jen jeho nemocí a tím, jak je mu zle, ale prožíváte s ním běžné denní věci, které mu mohou přinést radost a rozptýlení. Mít poblíž své blízké, se kterými prožívá radost, je pro člověka hodně důležité. Říkám si, že Tobě by mohlo pomoci o tom, co se děje, s někým mluvit - jak se říká - sdílená starost je poloviční starost.
Přejeme Tvému bratrovi zlepšení zdraví a vám všem radost v rodině,
Modrá linka http://www.modralinka.cz

Sourozenci

Ahoj Alíku a ostatní kdo tu pomáháte.
Je mi 12 let a mám dvě sestry: Zuzku (14 let) Anetu (17 let). Již od mala jsou si spolu bližší než se mnou a jsou na mě i ošklivý. Dřív mi to nevadilo ale teď mi to začalo být líto. Zuzka je na mě ošklivá ale nikdy mě neuhodí nebo tak. Zato Aneta mě jen tak bezdůvodně praští, sice to ani nebolí, ale je mi to líto. Mamka s taťkou o tom ví, ale je to už od mala takže se jim to zdá normální. Nikoho jiného s kým bych se mohla poradit nemám, jen babičku ale ta byla ze sourozenců nejstarší takže si myslím že mi s tím nepomůže. Tak se chci zeptat tady: Můžu udělat něco, aby na mě mé sestry byly milejší ? Již předem děkuji za odpověď. :)

NeznámáOsoba, 9. března 2015

Ahoj,

přijde mi smutné, že necítíš od sester přijetí a že se k Tobě nechovají hezky. Nevím, jestli Tě to uklidní, ale často se stává, že se sourozenecké vztahy zlepší v dospělosti, je tedy pravděpodobné, že si časem blízké budete.
Co bys ale mohla udělat už teď? Zmínila jsi několik osob, které by Ti mohly pomoci, ale hned jsi je zavrhla. Nevím, jak to vnímají Tvoji rodiče, ale určitě by stálo za zkoušku si s nimi o tom znovu promluvit. Někdy je takových rozhovorů zapotřebí více, než se situace změní. Je možné, že rodiče neví, jak přesně vypadá situace zrovna teď. Také babička by Tě mohla podpořit. Nevadí, že je nejstarší ze sourozenců, pokud Tě má ráda a má smysl pro spravedlnost, bude schopná rozpoznat, v jaké jsi situaci a co bys potřebovala.

Vztahy se sourozenci můžou být různé a někdy jsou dost složité. Ale ukazuje se, že někdy stačí málo, třeba jen to, aby se někdo zkusil se na situaci podívat nezaujatě. Nevím, jak to s Tebou sestry mají. Nevím, proč se k Tobě sestry chovají tak, jak píšeš. Možná i ony mají důvod, proč se tak chovají. Často se stává (třeba když celá rodina přijde do rodinné poradny), že ten, kdo je označený za toho, kdo ubližuje, se sám cítí utlačovaný a odmítaný a proto s druhými nevychází - sám se třeba cítí jako oběť. Možná tedy, že by pomohlo, kdyby sis se sestrami otevřeně promluvila. Možná s každou zvlášť. Zkusila jim říci (bez obviňování), jak se cítíš, že by sis s nimi chtěla být bližší, že je Ti líto, když Tě vylučují nebo odmíttají. Nebo můžeš zkusit nějaké gesto, že Ti na nich záleží (kytka, dárek, nějaké překvapení, prostě projev lásky a úcty). O tom všem si můžeš promluvit právě se svými blízkými nebo přáteli. Také můžeš zkusit zavolat na linku důvěry, zdarma například k nám přes Skype (modralinka) nebo na Linku bezpečí 116 111.

Držíme palce, ať se se sestrami brzy sblížíte,

Modrá linka http://www.modralinka.cz

Sourozenci

Milá Modrá linko,
minule jsem vám psala o tom, jak mě štve ségra. Dnes mi vběhla do pokoje, tak jsem jí řekla, že nechci, aby tam byla. Ona že ne, že tam bude, a když jsem se ptala, co chce, aby tam nebyla, řekla, že chce pomoc s úkoly. Tak jsem diktovala, a vynechala jsem pár slov. Zjistily jsme to až pozdě, a když jsem jí navrhla, ať to napíše na kraj a udělá šipku, když je ta její učitelka hodná, ona na mě hned, že jejich učitelka hodná je (a to jsem neřekla, že není), že jsem blbá a určitě jsem to udělala naschvál. Pak se začala prát, vběhla do pokoje, kde máma spala, začala řvát, že jsem udělala bůhvíco. Jo, taky jsem se prala, ale ne jako ona (ještě teď mám úplně červený prsa, jak mě štípala!). Máma to chápe, povzbuzuje mě, ať vydržím, zakazuje to ségře. ale pořád nic! Vadí mi to. Dělá doma zničehonic dusno. Třeba jen tak zakřičí: "Můžu tě položit na lopatky? Ne? Ale já to udělám!"
Zkoušela jsem, co jste mi radili, stále nic. Už fakt nevím co! - otázka upravena poradcem

Lucky, 10,5, 3. prosince 2014

Ahoj Lucky,

opět popisuješ konflikt, který jste měly se sestrou. Není to se sourozenci vždycky jednoduché a Tvůj popis na mě dělá dojem, že se někdy ani Tobě nedaří se sestrou hezky hovořit nebo v konfliktech zachovat klid a někdy jsi možná také na vině (bylo by nepravděpodobné, kdyby to tak občas nebylo). Můžeš tedy zkusit ještě zapracovat na sobě, pokusit se nenechat  vyprovokovat, neoplácet stejné stejným, nereagovat na nadávky nebo výčitky apod. A nejenom "něco nedělat", ale také pro vztah se sestrou něco udělat. Je-li to Tvoje mladší sestra, jistě od Tebe leccos okoukává. Můžeš tedy na ni působit dobrým příkladem - že k ní budeš milá a laskavá. Laskavost je v mnoha situacích silnější než facka. Můžeš si zkusit najít a půjčit v knihovně nějakou knihu o komunikaci, i to by Ti mohlo pomoci. Přijde mi fajn, že o tom můžeš mluvit s mámou (o tátovi nepíšeš) a že Tě máma podrží. Někdy je potřeba opakovaných rozhovorů, jak jsme už psali, rodiče jsou za vás obě zodpovědní. Na vztazích jepotřeba dlouhodobě pracovat, aby se zlepšily, nestane se to za týden ani za měsíc.

Přejeme Ti  hezké adventní chvíle s rodinou.
Modrá linka http://www.modralinka.cz