Poradna: Alík radí dětem

Na otázky odpovídají

pracovníci linky důvěry Modrá linka, Alíkova kamarádka BáraV, odborníci na boj proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

Dotazy smí pokládat čtenáři mladší 15 let.

Sport

Dobrý den potřebovala bych poradit jestli se mám přihlásit na judo na judo už sem chodila asi 4 roky a pak sem přestala ale teď bych chtěla zase začít je mi 13 let a bojím se že bych byla po zadu chtěla bych jezdit na závody .
Je mi tedy 13 let , a jaký pásek bych tedy mnela mýt.Kdy si myslíte že bych mohla začít ,už sem toho hodně zapomněla.
Mohla bych sem pokračovat na takové úrovni jako sem byla než sem odešla??????��

Ahoj,

přečetla jsem si, že s judem se dá začít v každém věku. Důležitá je jen chuť judo dělat. Ty máš navíc již z dřívějška čtyřleté zkušenosti, tělo si na cviky pamatuje a tak je pravděpodobné, že se brzy dostaneš znovu na požadovanou úroveň. Myslím, že to bude ale nějaký čas chtít. Na vše by Ti určitě ještě lépe a odborněji pomohl odpovědět nějaký trenér/trenérka juda, a stejně tak by Ti mohl/a odpovědět na to, jaký bys měla mít pásek. Proto by sis mohla domluvit například po mailu nějakou konzultaci už koncem prázdnin a od záři, kdy se nové kurzy otevírají, bys mohla začít naplno. Napadlo mne také, že bys mohla prázdniny využít k zopakování si některých cviků, možná najdeš něco podle čeho cvičit na internetu.

Přejeme Ti, aby ses brzy dostala na úroveň, po které toužíš.
Modrá linka

Sport

Ahoj Modrá linko a všichni co pomáháte,
je už skoro konec školního roku, a tím, že už mi odpadají některé kroužky, rozhoduju se, co bych chtěla zkusit dále. Určitě bych si přála nějaký sport. A to je právě ten problém - absolutně netuším jaký. Vím že na některé už je příliš pozdě, třeba gymnastika a krasobruslení mají nábory do sedmi nebo osmi let. Líbí se mi různé neobvyklé sporty, např. bych hrozně ráda zkusila baseball. Bydlím ale v celkem menším městě, takže tu žádný tým není, a rodiče nechtějí abych dojížděla. Jsou ale celkem přístupní, takže kdybych přišla s hotovým návrhem určitě by to zvážili. Dívala se i na nějaké alternativy v mém městě, ale moc mě to nenadchlo. Taky když něco dělám chci aby mi to šlo a abych to dělala pořádně.
Takže - Jak se rozhodnout?
Existuje nějaký způsob jak zjistit co mi jde a co ne?
Co dělat když se rodičům můj návrh nebude líbit? Např. nějaký bojový sport

Předem díky za radu.

holka, 13 let, 9. června 2018

Ahoj,
je skvělé, že se snažíš vybrat si koníček, který tě bude bavit a budeš v něm úspěšná. Sportovní kroužek či oddíl je určitě vynikající volba. I když máš kvůli svému bydlišti zúžený výběr, jsem si jistá, že objevíš takový, který ti bude vyhovovat a bude tě bavit. Vzhledem k tomu, že zatím nejsi jasně zaměřená, myslím, že by nebylo na škodu obejít všechny možné sportovní oddíly ve tvém okolí a domluvit si v nich ukázkovou hodinu. Možná, že tě atmosféra a lidé v některém z nich uchvátí natolik, že začneš dělat sport, o kterém bys nikdy předtím neuvažovala. Zkus k výběru přistupovat s otevřenou myslí a neuzavírat se předem před žádnou možností. Možná tě samotnou překvapí, co tě nakonec zaujme a kde se budeš cítit šťastná.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Sport

Ahoj, vím že můj moje láska k fotbalu nikoho nezajímá ale musíte to vědět aby jste pochopili že fotbal je ted pro mě všechno. Příjdu ze školy a jdu na hřiště trénovat, každej den. Začala jsem před třemi měsíci a hodně jsem se zlepšila, jsem skoro i nejlepší v týmu. Jenže jsem se přihlásila s mojí kamarádkou a začaly jsme v podstatě spolu. Každej den spolu chdíme hrát na hřiště a děláme všechno aby jsme postoupily do jv (je fs, jv a pak varsity- když se někdo dostane do varsity takto už je něco). Jenže i když jsme smojí kamaádkou začaly ve stejnej čas ona prostě nějak neumí hrát. Nemá rychlost nic. Ale fotbal miluje snad ještě víc než já a to už je co říct. Na halloweena plánujeme že půjdeme převlečený za naše nejoblíběnější fotbalisty. Tak jo k tomu problému- já sebojím že se nedostane do jv. Já vím že se dostanu, protože si mě jednou coach vzal stranou a řekl že jestli se budu hodně snažit tak se do jv dostanu. Jenže já nevím jak jí mám pomoct. Jsem prostě lepší i když trénujeme každej den společně...ona je prostě poleno...Já jí někdy říkám nějaký cvičení a tak ale jí to prostě nejde...nevíte jak bych jí mohla pomoct i jinak (už jsem zkoušela všechno). Ta druhá věc o ní je že jí nikdo z našeho týmu nemá rád, protože vždyčky zmaří šance na utok na branu. Jednou v polovině hry se mě zeptala dokonce na jakou to branu střílíme a jedna holka jí slyšela a ted si z ní všichni dělají srandu. Já vím že je to všechno hlavně v její hlavě ale...já chci s ní pořád chodit do stejnýho týmu a tak mě bude čekat i těžký rozhodnutí- kamarádka a nebo postoupení do lepšího týmu. Co by jste řekli vy? Ta kamarádka hodně pro mě znamená. A poslední otázka je jestli se dá v 15 letech ještě nejak dostat na špičku fotbalu nebo už ne. Díky moc.

holka, 15 let, 19. května 2018

Ahoj,
moc se mi líbí, jak přemýšlíš o své situaci s fotbalem a kamarádkou. Je moc fajn, že máš takový koníček, jako je fotbal, že Ti to jde a stále se zlepšuješ. Myslím, že je to velké štěstí, když člověk pro sebe něco takového najde. Z Tvých řádků je také vidět, že jsi správná kamarádka, myslíš na to, jak pomoci, když to kamarádce nejde, a dokonce uvažuješ o tom, že by ses rozhodovala mezi ní a postoupením do lepšího týmu.

Chápu, že to není jednoduchá situace. Někdy se ale, bohužel stává, že talent na sport u člověka prostě není, a těžko to u kamarádky něco změní. Je pravdou, že hodně pomůže trénink, možná by pomohl i váš trenér, který má zkušenosti, kdyby ho kamarádka požádala o pomoc. Také Ty se můžeš zkusit trenéra zeptat, jestli jí můžeš nějak pomoct. Jak, ale píšeš, už teď jsi udělala hrozně moc, a nikdo neumí dělat zázraky, je to především záležitost kamarádky.

Myslím, že je škoda si rozhodování postavit na tom, že buď horší tým a kamarádka nebo lepší tým a bez kamarádky. I když postoupíš výš, stále můžete být přítelkyně, mít stejný zájem, chodit spolu trénovat po škole, jen se rozdělíte v době tréninků a zápasů. Pokud bys zůstala v horším týmu, možná by Tě někdy velmi mrzelo, že jsi svoji šanci nevyužila, možná by to nakonec mohlo i negativně kamarádství ovlivnit, protože bys nebyla spokojená. Také přemýšlím o tom, zda si nechceš o všem s kamarádkou promluvit o svých obavách, třeba Tě podpoří a vůbec ji nebude vadit, když Ty půjdeš výš. Tak si alespoň správné kamarádství představuji.

K Tvé poslední otázce. Moc se ženském fotbale nevyznám, ale věřím myšlence, že když budeš chtít, tak se můžeš vůlí, tréninkem a pílí na špičku fotbalu dostat, bylo by škoda to vzdát.

Přejeme Ti úspěšnou fotbalovou kariéru i pevné přátelství. Modrá linka

Sport

Ahoj Alíku. Je mi 12 let a neumím plavat. Je to normální že neumím plavat v tolika letech? Když jsme někde na koupališti atd. tak mi je trapně, když vidím že 8 letý dítě plavat umí a já ještě ne. Děkuji za radu.

holka, 12 let, 24. května 2018

Ahoj,
to, že někdo ve 12 letech neumí plavat, se stává, ale je pravda, že to není úplně běžné. Naučit se plavat není nějak moc obtížné, ale je vhodné, aby tě to někdo naučil; učebnice plavání pro samouky nejsou moc rozšířené.
Samozřejmě že v tvém věku asi nebude vhodné, aby tě někdo učil plavat na nějakém plném koupališti, kde kolem plave plno malých dětí. Ale jestli budete v létě někde, kde se dá najít nějaké zapadlejší koupací místo, kde nebude moc lidí, tak ať tě někdo důvěryhodný (rodiče, starší sourozenci, nebo někdo jiný důveryhodný) plavat naučí.
Když někdo neumí plavat, většinou je to tím, že ho to nikdo nenaučil, jen málo případů jsou lidé, kteří se plavání naučit nejsou schopni.

Sport

Zdravím, chtěla bych teď jíst zdravěji a cvičit, tak jsem se chtěla zeptat, kolik kalorií bych měla sníst za den a jestli je vzhledem k mému věku lepší spíše cardio nebo posilování? A ještě kolikrát denně bych měla jíst, protože někdo říká že 3x a někdo že 5x za den.. předem moc děkuji za odpověď :)

holka, 13 let, 4. května 2018

ahoj,
v tomto věku by dívky měly přijmout za den 9.400 kJ - protože jsi v růstu, tak by bylo lépe jíst 5x denně (3 hlavní jídla - snídaně, oběd, večeře a mezi nimi menší svačiny, abys doplnila energii). Dospělí, kteří už nerostou, nemusí jíst vždy 5x denně, ale třeba i jen 3x denně, u dospívajících a dětí je vzhledem k růstu lepší, když je jídel více.
Pokud třeba někdo sportuje více než jen rekreačně, musí pak příjmout energie ještě více.

Aktivity - jsou vhodné jak aerobní aktivity, tak i posilování (ale ideálně jen s vlastní vahou), klidně můžeš tato cvičení i kombinovat. :) Důležité je, aby Tě pohyb bavil.
Ať se Ti dobře daří přeje Vím, co jím

Sport

Ahoj Alíku, asi 4 měsíce dělám gymnastiku. Na začátku roku jsem chtěla dělat balet, ale nějak to nevyšlo, tak jsem šla na gymnastiku abych balet mohla zkusit příští rok. Gymnastika mi docela jde, ale u některých věcí se strašně bojím, bojím se tak, že když mě do toho trenér nutí tak se rozbrečím a odejdu. Gymnastika mě baví ale strach je velkou překážkou, nevíte jak se ho zbavit?

holka, 12 let, 11. února 2018

Ahoj,
je skvělé, že se zabýváš sportem, který tě baví. Nicméně si myslím, že tím, že tě trenér do některých věcí nutí, se rozhodně strachu nezbavíš a spíš je pravděpodobnější, že ti gymnastiku časem zprotiví, což by byla škoda. Zkus se s ním domluvit (nebo požádej rodiče, aby mu to řekli sami), aby tě nenutil dělat věci, na které se necítíš. Že bys spíš ocenila lepší vysvětlení techniky, nebo pomalejší a postupný nácvik, během kterého by ses svého strachu zbavila. Věřím, že trenér pochopí, že svým současným přístupem situaci spíš zhoršuje, než aby ji řešil.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Sport

Ahoj Alíku a všichni co pomáháte.
Dělám letos od září aerobik, naše trenérka se zezačátku tvářila, že to bude jako kroužek - jednou za týden si přijdeš zacvičit. Ale teď máme trénink v čtvrtek, pátek a občas v neděli. Ona si mě teda totiž vybrala do závodní složky, proto.
Já jsem si aerobik naprosto zamilovala a chtěla bych se mu věnovat ještě víc, ale musela bych opustit některé své stávající kroužky. To ale rodiče nechtějí. Nevíte jak je alespoň trochu přemluvit, nebo jim ukázat že to myslím vážně. Aerobik i naší trenérku zbožnuju. A ten kolektiv je boží. Díky

holka, 13 let, 22. ledna 2018

Ahoj z Modré linky,

přijde mi moc prima, že jsi pro sebe objevila zájem, sport, který Tě naplňuje radostí, to Ti moc přeji.

Píšeš o změnách, které od září nastaly v intenzitě trénování a dalších věcech. Zřejmě je to něco, s čím jste Ty ani rodiče nepočítali, takže bude asi zapotřebí si o tom v klidu promluvit a naplánovat, co a jak dál. Chápu, že to rodiče mohou vidět v tuto chvíli jinak než Ty, to se stává a jde o to, pokusit se najít kompromis. Zkuste společně promluvit i s trenérkou. Říkám si, že i ona může rodičům vysvětlit důvod, proč si Tě vybrala do závodní složky. Možná, když rodiče zjistí, jak moc Ti na trénování záleží, poleví v ostatních směrech a najdete společnou řeč.

Držíme palce,
Modrá linka

Sport

Ahoj, ja uz proste nemuzu, na nic a nikoho nrmam cas, protoze mam same treninky . V pondeli, utery, stredu , ctvrtek a v patek 4. Uz jsem se parkraz i rozbrecela, ale pauzu si nemohu dat, svuj sport delam na vrcholu. Co mam delat ja uz proste nemuzu? Vsechno me boli a velkou oporou je mi muj dost starsi kamarad ( je starsi o 12 let(

holka, 14 let, 12. prosince 2017

Dobrý den z Modré linky,

mrzí mě, že Tě sport natolik zaměstnává, že nemáš na nic jiného čas a cítíš se vyčerpaná. Je fajn, že máš někoho, s kým můžeš o svých pocitech a zkušenostech ze sportu mluvit, ale říkám si, že by o tom, jak se cítíš, měli vědět především rodiče i trenér. Nevím jakému sportu se věnuješ, ale věřím, že by šlo zkusit pro sebe zařídit volnější tempo či jiný systém tréninků. Zkus to s nimi sdílet, můžete pak společně hledat možnosti dalšího sportovního fungování.

Držíme palce,
Modrá linka

Sport

Ahoj, mám jeden dotaz.
Jednou za dva týdny máme ve škole plavání, které nemám ráda, ale nějak to přežít musím. Problém je, že neumím šipku, kterou prostě umět musím (všichni ostatní ji umí) a když učitelce řeknu, že ji neumím, řekne mi, že umím a že na tom není nic složitého. Jak se mám šipku naučit?

holka, 12 let, 6. prosince 2017

Ahoj,

je dobře, že se zeptáš, když si nevíš rady. Nemusíš na to být sama. Můžeš požádat rodiče, sourozence, nebo spolužačku, aby s Tebou někdy zašli na bazén a šipku Ti v klidu ukázali a naučili. Můžeš také zajít za paní učitelkou do kabinetu a poprosit jí, aby Ti to znovu vysvětlila, že Ti zatím moc nejde. Také můžeš zkusit najít na internetu nějaký návod nebo video na youtube. Neboj se s blízkými mluvit o tom, co Tě trápí, nebo co Ti nejde, věřím, že Ti někdo z nich rád pomůže.

Držíme Ti palce,
Modrá linka

Sport

Dobrý den. Mám jen jeden sport. ( Chodím dvakrát týdně na tance- 3 a 2h) Už na něj chodím 4 roky, ale poslední dobou mě už nebaví :( prosím poradíte mi na jaký sport se mám hlásit pokud: jde mi většina sportů, ( jsem holka), nemusím moc hokej apd. Předem děkuji za odpověď :)

holka, 11 let, 26. listopadu 2017

Ahoj,
díky za tvůj dotaz, ale obávám se, že tě úplně nepotěším. Neznám tě a netuším, k jakým sportům máš vlohy. Ani nevím, kde bydlíš, a tudíž jakou nabídku sportovních kroužků máš k dispozici, které bys zvládala časově a do kterých bys mohla dojíždět. Ale rozhodně ti doporučuji projít si nabídku sportovních klubů, kroužků a týmů ve tvém okolí a domluvit se s nimi na zkušební hodině (většinou mívají otevřené hodiny pro nové zájemce), na které by sis mohla vyzkoušet, jestli tě daný sport bude bavit a jestli ti bude vyhovovat atmosféra kroužku. Podle toho se potom rozhodneš.
Přeji ti hodně štěstí.
Bára

Sport

Ahoj Alíku. Dělám akrobacii celkem dlouho ( začala jsem sama, to jsem dělala stojky, hvězdy, jednoručky, přemety, flika ). Od září chodím na akrobacii s trenérem a ostatními holkami do RAK. Všechno bylo super, naučila jsem se nové prvky a staré vylepšila. Ale poslední dobou mám problém... Hrozně mě bolí klouby ( kolena, kotníky). Je mi 13, tréningy mám 2x týdně a cvičíme na podlaze, na které je černá guma a doma cvičím na trávě a trampolíně. Mamka říkala, že to mám z dopadů ( které nekdy i neustojím ). Rekla, že se mám šetřit a při nejlepsím skoncit s akrobacii. Nevím, nechci skoncit, porad se zlepsuji... Nemám mamku poprosit, jestli by me vzala k doktorovi aby se zjistilo, jak na tom jsem?

Ahoj,
rozhodně musím podpořit tvou myšlenku, že bys měla zajít se svými problémy k lékaři. Nedokáži na dálku po internetu posoudit, jestli tvé potíže souvisí skutečně s akrobacií, nebo mají jinou příčinu. Nicméně je určitě potřeba, aby tvou situaci posoudil odborník. Možná dokážete společně přijít na jiné řešení než je opuštění sportu, který máš ráda. Je samozřejmě také možné, že ti doporučí jen akrobacii chvíli vynechat, trénovat méně intenzivně, nebo najde úplně jiné řešení.
I kdyby však nastala ta nejhorší varianta a lékař ti doporučil s akrobacií skončit, myslím, že bys měla jeho názor opravdu respektovat. Zdraví je velmi citlivá věc a pokud si klouby nějak zásadně poškodíš, budeš tento problém řešit celý život. Pokud by se tedy lékař domníval, že bys měla s akrobacií skončit, zkus se zamyslet nad tím, jaký jiný sport by ti vyhovoval a bavil. Jsem si jistá, že se ti podaří najít takový, který nebude ohrožovat tvoje zdraví.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Sport

Ahoj,

moc ráda bych hrála americký fotbal, ale vážím 30 kg. Táta říká , že je to moc málo. Co mám dělat?

holka, 11 let, 13. listopadu 2017

Ahoj,
bohužel vůbec netuším, jaká jsou kritéria pro hráče amerického fotbalu a jestli je nějaká minimální hmotnost, nebo spíše záleží třeba na rychlosti a síle. Doporučovala bych ti proto, abyste s rodiči navštívili nějaký otevřený trénink, kde by sis hru mohla vyzkoušet a také zkonzultovat s trenéry, jestli máš pro tento sport dispozice. Věřím, že vám trenéři dobře poradí a odhadnou tvé možnosti.
Pokud by se skutečně ukázalo, že jsi na americký fotbal příliš lehká/malá, zkus se poradit s rodiči, zda bys nemohla chodit na jiný sport, který by tě naplňoval a tvé tělesné dispozice by k němu byly vhodnější. Většina týmů i sportovních kroužků nabízí otevřené hodiny, na kterých si daný pohyb můžeš vyzkoušet a třeba zjistíš, že ti vyhovuje i takový sport, do kterého bys to vůbec neřekla.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Sport

Ahoj. Chodím na fotbal od šesti takže sedm let. A od začátku sem se s nikým moc nebavila a stále nebavím protože jsou tam jenom kluci a pár holek před cca rokem přišla na fotbal jedna holka která manipuluje ostatní holky proti mě. Ona je o čtvrt roku starší než já a hraje s ostatními dvěmi holky za starší kategorii a já za mladší takže mám od nich pokoj ale dozvěděla jsem se že se staršími žáky ( ti je jejich kategorie) pojedeme společně na soustředění no takže je jasný že snimi budu na pokoji ale oni si se mnou nebaví. Ale já hraju za mladší žáky a s nima se hodně rozumím...:) Alíku poraď co mám dělat nechci tam jenom ležet koukat se na mobil atd. S klubem klukama se nebavím přijde mi to divný protože mě taky odmítají Alíku poraď předem děkuji za odpověď

holka, 13 let, 12. listopadu 2017

Ahoj,

zdravíme tě z Modré linky. Je obdivuhodné, jak dlouho jsi u fotbalu vydržela a že Tě stále baví. Je fajn mít nějakého koníčka a pokud jde o týmový sport, který s sebou často přináší i kamarády na celý život, je to o to lepší. Sport by měl člověka učit férovosti a dobrým vztahům, proto mě mrzí, že to tak u vás není.

Chápu, že máš trochu obavy z toho, jak soustředění proběhne. Věřím, že je nepříjemné, když někdo navádí ostatní proti Tobě a nevím zda jsi přemýšlela, proč se tak děje. Říkám si, že by možná stálo za to, to prozkoumat.

Dobrou zprávou ale může být, že to jak bude soustředění probíhat může hodně záležet i na Tobě. Říkám si, co můžeš udělat proto, abys nemusela na soustředění jen ležet na posteli a koukat do mobilu. Třeba máš nějakou pěknou společenskou hru, kterou bys mohla ostatním navrhnout si zahrát nebo tam bude někdo, kdo Tě zajímá a o kom by ses chtěla dozvědět něco víc. Můžeš se snažit být aktivní, dělat věci, které máš ráda.

Přijde mi normální, že s někým navážeme kontakt a kamarádství snadněji a s někým to prostě nejde. Netlač v tom na sebe a buď sama sebou.

Držíme palce,
Modrá linka

Sport

Ahoj,
Už čtvrtým rokem chodím do nejmenovaného sportu. Poslední rok mě tento sport nebaví. Rodiče se tedy po dlouhém přemlouvání rozhodli, že koncem roku skončím. Řekli mi že si mám vybrat něajaký jiný sport. To je ten problém nevím s čím bych měla začít. Jaké sporty bych mohla začít ve 12ti letech?
Děkuji předem za opověď. Kiki. :)

holka, 12 let, 2. listopadu 2017

Ahoj,
s novým sportem můžeš začít prakticky v jakémkoli věku, tudíž tvých dvanáct let rozhodně není překážkou. Záleží spíš na tom, jaké možnosti jsou v místě tvého bydliště. Pokud žiješ na vesnici, výběr ze sportovních kroužků v tvém okolí zcela jistě nebude tak bohatý jako ve městě.
Jestliže máš ale na výběr a nevíš, který z nich si zvolit, doporučuji ti navštívit v těch, co tě zaujmou, zkušební hodiny. Zkušební hodiny nabízí všechny kroužky a oddíly, nemusí se za ně nic platit a ty si vyzkoušíš nejen to, jestli by tě daný sport bavil, ale zjistíš i to, jaká v daném kroužku panuje atmosféra a jestli by ti třeba vyhovoval i kolektiv.
Další možností je potom sportovní testování, jaké nabízí třeba SportAnalytik. To je organizace, která pořádá jednou za čas na vybraných místech sportovní testování. Může se na něj přihlásit každý a během půl dne si vyzkouší několik sportovních disciplín. Přítomní odborníci vyhodnotí, v čem je dobrý a co jsou naopak jeho slabé stránky a na základě toho navrhnou možné sporty, kterým by se mohl věnovat.
Přeji ti hodně štěstí a věřím, že najdeš sport, který tě bude bavit.
Bára

Sport

Ahoj, už rok a půl dělám nějaký sport, jenže teď mě přestal bavit a chtěla bych přejít na jiný. Problém je v tom že nevím jak to mám trenérovi říct, že končím. Neumím mluvit s dospělím, vyhýbám se očnímu kontaktu, jsem strašný introvert. On si myslí že jsem v tom dobrá a tak mě asi bude přemlouvat abych zůstala. Nevím jak mu to mám říct... že mě to už nebaví a že chci dělat něco jiného nebo jak? prosím poraďte. Děkuji

holka, 14 let, 2. listopadu 2017

Ahoj,

rozumím tomu, že můžeš mít potíž komunikovat s dospělými, ale čím déle budeš své rozhodnutí odkládat, tím těžší bude pro Tebe trenéra oslovit. Jsi ve věku dospívání a domnívám se, že je docela i na čase, aby sis komunikaci s lidmi trénovala, prostě se jakýmsi způsobem "otužovala", komunikace je v podstatě nejdůležitějším dorozumívacím prostředkem mezi lidmi a jinak, než tréninkem-tomu bys jako sportovkyně mohla rozumět- si základy komunikace neosvojíš. Vše si můžeš zkoušet doma nahlas před zrcadlem, popř. se starším sourozencem, kamarádem, nebo rodiči. Oni by Ti také mohli poradit, jak na trenéra, jistě ho znají.

Pokud jsi opravdu rozhodnutá dosavadního sportu zanechat a víš jistě, že Tvé rozhodnutí je správné a konečné, svěř je trenérovi jednoduše, třeba tak, jak píšeš nám nebo jak bys to řekla někomu, koho se ta věc netýká Je možné, že Tě trenér bude přemlouvat, ale to už je částí Tvé volby, jak jeho přemlouvání ustojíš, a jak si pro sebe vyhodnotíš všechny plusy a minusy této změny. Popř. můžeš trenérovi dát přečíst tento Tvůj e-mail i s naší odpovědí.
Také mu to můžeš napsat. Můžeš mu samozřejmě říct, že se Ti o tom nemluví lehce, že jsi nad změnou sportu velmi přemýšlela, než ses odhodlala ho oslovit, že ses toho i bála, ale že jde o Tvé definitivní rozhodnutí.

Přejeme Ti, ať Tě baví ten nový sport, který sis vybrala.
Modrá linka

Sport

Už asi 1/2 roku trénuju rozštěp. Furt mě nejde sjet až na zem a to se pořádně protahuju. Nwm jestli dělám něco špatně. Prosím poradte mi(je mi blbý to sem psat)

Anet, 12 let, 11. října 2017

Ahoj Anet,

není důvod, proč by Ti mělo být hloupé psát Alíkovi, to je v pořádku. Jen si nejsem jistá, zda Ti dobře rozumím. Rozštěpem máš na mysli gymnastický tělocvičný prvek? Pokud ano, nevím, jak Ti poradit, když Tě ani nevidím, jak a co děláš, navíc nejsem odborník přes tělesnou výchovu. Domnívám se, že by ses měla obrátit na vašeho učitele/učitelku tělocviku a s tím/tou se poradit, další možností je trenér/ka gymnastiky či rehabilitační pracovníci. Pochopitelně se můžeš zeptat také svých blízkých doma. Přesný návod na to, jak udělat rozštěp, najdeš i na internetu.

Přejeme TI slunečné podzimní dny.

Modrá linka

Sport

Zdravím Alíka, Alíkovy kamarády a poradnu !
Přihlásila jsem se do závodního plavání, a do prvního tréningu zbývá osm dnů. Čím víc se přibližuje termín tréningu, tím víc jsem nervozní. Na to kolik je mi let a jak sem vysoká neumím skákat ze skokánku šipku. Bojím se že se mi budou všichni smát že zrovna já neumím šipku. Do plavání jsem se přihlásila proto, že vodu miluju. Chci se naučit všechny plavecké styly a udělám pro to cokoli. Taky si tam chci najít opravdové přátelé, protože sama ještě nevím jak má pravé přátelství vypadat. Mám dojem že se nehodím do týmu, proto jsem asi vystřídala tolik sportů. Myslíš že u plavání vydržím ?
Mám taky strach že si tam žádné přátele nenajdu...
předem děkuji za odpověd

holka, 11 let, 3. září 2017

Ahoj,
je normální, že před prvním tréninkem cítíš obavy a jsi nervózní. Jdeš do nového prostředí a mezi děti, které ještě neznáš. Určitě ale nejsi jediná, kdo neumí skákat šipku. Tento skok nezvládá spousta dospělých a není žádnou ostudou, že ji ještě neumíš. Ostatně tuto dovednost budete zcela jistě na plavání trénovat a tvoji trenéři tě ji naučí. Naopak je skvělé, že se chceš zlepšovat a věnovat se tomu, co tě zajímá. Z tvého dopisu je zřejmé, že tě plavání skutečně zajímá a určitě se ti bude v oddílu líbit a najdeš si nové kamarády.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Sport

Ahoj všichni. Jsem holka, je mi 16 let. Asi 10 let jsem žila požárním sportem. S tím jsem ale musela skončit :( začala jsem chodit na střední školu a v našem sboru nás ubývalo víc a víc až jsme se rozpadli :( před půl rokem jsem se dala dohromady s mým přítelem. Žije požárním sportem stejně jako já (ne tak dlouho). Já jsem s ním začala jezdit na jeho závody. Jeho trenér mě vzdy přemlouvá abych začala běhat za ně. Abych se k tomu vrátila. To je můj sen být opět hasička <3 jenže když jsem o tom řekla mamce že chtějí abych se k tomu vrátila tak mi na to řekne že neví a že za ten sbor běhat nebudu a v našem městě už není jiný sbor :( přitom ona je dobrovolná hasička taky :( jsem nešťastná. Tim jak jezdím s přítelem na závody mě to táhne zpátky víc a víc. Vždycky si vzpomenu na to jak jsem běhala já, jak jsme všichni trávili spolu čas a byli nadšeni z našich úspěchů. Po každých závodech se do toho zamiluju ještě víc <3 ale mám ještě jeden problém :( Nejsem nějak moc rychlá a mám strach že by mě pak mohli pomlouvat že jim to kazim atd. Oni jsou hodně soutěživí. Chtějí se vždy umístit. Já jsem nešťastná z toho že jsem pomalá. Chtěla bych se v běhu nějak zlepšit ale nevím jak :( miluju požární sport a chci se k tomu vrátit :( poradíte mi prosím co mám dělat? :( A jestli je nějaký způsob jak se v běhu zlepšit? :(
Předem všem moc děkuju... :)

holka, 16 let, 29. srpna 2017

Ahoj,
z tvého dotazu je velmi cítit touha vrátit se zpátky ke sportu, který tě očividně velmi baví. Popravdě příliš nerozumím tomu, proč se tvoje maminka staví tak zásadně proti tvému přání. Sportování je po všech stránkách pozitivní aktivita a spíš by měla být ráda, že chceš udělat něco pro své tělo a zdraví. Zkus tedy nejprve promluvit s ní o tom, proč je proti. Možná se například bojí, abys kvůli sportu nezanedbávala školu, nebo má jiné své důvody. Sedněte si spolu a každá řekněte své argumenty. Vysvětli mamince, co pro tebe požární sport znamená a proč by ses k němu chtěla vrátit. Vyslechni si ale i její argumenty a pokuste se najít společné řešení. Pokud má například strach, že bys kvůli požárnímu sportu začala zanedbávat školu, můžete vyzkoušet jeden měsíc a zjistit, jak by to fungovalo. Když se budete obě dvě snažit najít kompromis a řešení, zcela jistě se vám to podaří.
Ohledně tvého zlepšení v běhu, ti určitě pomohou pravidelné tréninky a vytrvalost. Z tvého dopisu je patrné, jak moc o návrat k požárnímu sportu stojíš, takže myslím, že pro tebe nebude problém několikrát týdně trénovat. Zpočátku běhej krátké trasy a klidně střídej klusání s rychlou chůzí. Postupně trasy prodlužuj a zvyšuj rychlost. Nezapomeň také střídat trasy, abys sis vyzkoušela různý terén. Postupně se bude zlepšovat tvoje vytrvalost, síla i rychlost. Jsem si jistá, že se ti to podaří!
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Sport

Ahoj Alíku , jde o to že nedávno proběhla soutěž v běhu a já skončila poslední, je mi to dost trapný , vždycky jsem běhala rychle a vytrvale ale teď mi to vůbec nešlo, nechápu to. Nejhorší je, že o máma ani nikdo z rodiny neví. Když jsem mámě řekla , že jsem byla mezi posledními , divila se, jak to, ale už mi bylo trapné říkat že jsem byla poslední. Navíc jsem se mezi dvěma straonila, nevím jak se s tím vyrovnat a navíc že jsem mamce neřekla celou pravdu. Jak se s tím trapasem mám vyrovnat? Měla bych rodičům ještě tu celou pravdu říkat?
Vždycky jste mi tu dobře poradili jste skvělá poradna a tak doufám že tak poradíte i teď.
Pěkný zbytek dne přeje,
Denda

Denisa, 11 let, 14. června 2017

Ahoj Dendo,

vidím, jak moc Tě mrzí, že jsi skončila v soutěži v běhu poslední. Zklamalo Tě to tak, že jsi to nikomu z rodiny neřekla. Někdy se opravdu stane, že se něco nevydaří a to i tehdy, když jsme byli před tím v té činnosti dobří. Důvodů může být více, možná jsi měla jen špatný den, nebo jsi nebyla zdravotně úplně v pořádku, třeba jsi byla po nějaké nemoci nebo si jen ztratila kondici. Každopádně tím chci říct, že jeden neúspěch nic neznamená a můžeš to hodit za hlavu. V létě můžeš víc běh trénovat a tak si být jistá, že příště to už bude lepší. Existují i různé knížky o běhání a kdybys chtěla, můžeš si o něm i něco nastudovat, třeba víc pochopíš, co se tehdy dělo. To, zda to říct rodičům či ne, je jen na Tobě. Myslím, že by to rodiče pochopili, ale je to už minulost, tak je možné se i k tomu už nevracet. Ať se rozhodneš jakkoliv, bude to v pořádku.

Přejeme Ti hezké prázdniny.

Modrá linka

Sport

Ahoj je mi 14 a chci se naučit nějaké tršššililinku složitější triky v gymnastice. Je na to pozdě??

holka, 14 let, 18. května 2017

Ahoj,
na sport není nikdy pozdě. Naučit se gymnastické prvky můžeš v kterémkoliv věku. Pokud se jedná o složité cviky, bylo by fajn, kdyby ti zpočátku někdo pomohl. Přidržoval tě. Rozhodně se nezapomeň před cvičením pořádně rozcvičit, zahřát svaly, abys co nejvíce minimalizovala pravděpodobnost úrazu.
Držím ti palce a přeji pěkné dny. Alíkova kamarádka Bája