Můžeme.

U poradny se píše v pravidlech:
„Tazatelkám a tazatelům je zaručena anonymita v tom smyslu, že jejich přezdívka nebude u dotazu zveřejněna.“
To neznamená, že přezdívku vůbec nikdo neví. V databázi je uloženo napojení na konkrétní uživatelský účet – díky tomu je možné, že se lidem na úvodní stránce poraden zobrazují jejich vlastní dotazy (a případně i odpovědi na ně). Něco takového by nešlo udělat, kdyby se u dotazu nijak neukládala informace, kdo ho položil.

IP adresy se ukládají také, stejně jako skoro všude na Alíkovi. Dokonce se ukládá i IP adresa odpovídajícího. Správci jakožto důvěryhodné osoby pověřené dohledem nad bezpečností mají k těmto informacím přístup, pokud potřebují něco vyšetřovat.

Do poradny bohužel chodí i dotazy, které si bližší vyšetřování zaslouží.
Třeba když někdo popíše, že se stal obětí trestného činu a/nebo naznačí, že je v ohrožení života, tak mu můžeme pomoct i nějak lépe než prostou internetovou radou.
Nebo když rozvášněný puberťák místo reálného dotazu popíše nějakou svoji nemravnou fantazii, které se nevyplatí věnovat čas odborníků, tak si tím koleduje o nějaký postih.

Vedení Alíka klade na ochranu soukromí uživatelů velký důraz. Proto tady třeba nejsou ani reklamy, které by uživatele šmírovaly a škatulkovaly. Bezpečnost je ale důležitá také.

Z principu vždy existuje někde nějaká hranice mezi bezpečností a ochranou soukromí… a poradna „Alík radí dětem“ ji má zkrátka nastavenou takhle. Pokud někomu zdejší úroveň důvěrnosti nestačí, vždy má i jiné možnosti, kde najít pomoc – může třeba zavolat z telefonní budky přímo Modré lince…

Ahoj.
121 001 717.
Není zač.

Jů.
To je hodně.

Ahoj,
srazy se konají na různých místech, právě proto, aby se tam mohli dostat i uživatelé, kteří bydlí na různých místech. Ale taky záleží na tom, zda se v tom místě najde někdo, kdo by byl ochotný sraz uspořádat, a zda se v okolí najde dost lidí, kteří by o účast na takovém srazu měli zájem. Samozřejmě nemá smysl dělat sraz v místě, kde by se pak sešli dva lidi.
V Hradci Králové už se několik srazů konalo a je možné, že se tam někdy zase konat bude.

Ahoj,
je to tím, že si autorizovali účet, ale nikdy se potom na Alíka nepřihlásili.
Třeba se ještě někdy přihlásí.

Ahjo, neschvalují.
Ale možná zavedeme něco jako inkubátor pro nástěnky, kterým by nově založené nástěnky musely projít, než se dostanou do běžného seznamu. Zobrazovala by se v odděleném seznamu... a když by v ní nikdo neodpovídal, zanikla by.

Ahoj,
asi to ničemu nevadí. Můžeš tedy použít i strojově generovaný hlas, pokud mu bude dobře rozumět.

Ahoj,
na minulé verzi Alíka (té od Mafry) to tuším šlo, ale postupně se snižovalo maximální množství adresátů, které jde do kolonky zadat, protože to děti zneužívaly k rozesílání řetězových dopisů a podobných nepěkností.

Celkově je hromadná pošta spíš zdrojem potíží. Velmi snadno a velmi rychle jde udělat spoustu nepořádku...

Možná by šlo zavést speciální formu hromadného svátečního přání. Chvilku před Velikonocemi jsem zvažoval, že bych vyrobil generátor, kterým by si uživatelé mohli vytvořit stránku s přáním s vlastním textem a s rotujícími trojrozměrnými vajíčky (jako byla ta v pátračce) s obrázkem podle svého výběru, ale už bych to tehdy býval nestihl. Třeba to stihnu před příštími Velikonocemi.
Nad tím, jak odkaz na takové přání hromadně rozeslat, jsem nepřemýšlel... ale asi by šlo udělat, že se zkrátka zobrazí nějaké upozornění všem tvým kamarádům „hele, Kralinda35 si vyrobila velikonoční přání, jdi se na něj podívat“, nebo tak něco.

Jiná možnost by byla, že bychom dovolili hromadné rozesílání, ale schvalovali by ho správci. Ale zní to oproti plánu s generátorem přání jako méně zajímavá práce, která by správcům přidělávala práci... takže bych se asi touto cestou nevydal.

Ahoj,
adresu, na kterou se výhry posílají, smí měnit pouze rodiče (jde tou pouze z rodičovského podúčtu). Výhru je tedy potřeba objednat přímo odtamtud. Tobě samotné půjde objednávat až při dalších objednávkách, ale pouze v případě, že ti rodič u té objednávky zaškrtne možnost „Povoluji dítěti objednávat další dárky na uložené poštovní adresy.“

Jsme jako blesk.

Nedávno jsem prošel a dořešil všechny neschválené obrázky nahromaděné za poslední rok a půl, takže správci mají čistý stůl... a to je pak větší chuť, aby pořádek vydržel.

Ahoj,
nejsem si jistý, jestli by takovou funkci zdejší komunita důsledně používala. Pokud by to používala jen půlka lidí, tak to je skoro k ničemu – nedalo by se na to spoléhat. Také by to nejspíš část lidí používala špatně, vyznačila by, že reaguje na něco, na co nereaguje.

Asi to stojí za vyzkoušení, ale dostanu se k tomu později.
Podobnou otázku budu řešit i v nové klubovně – chtěli bychom mít nějaký lepší systém v tom, kdo na co (nebo koho) reaguje.

Ahoj,
jde to uložit, pokud to má alespoň 1 000 znaků. Jestli nechceš psát článek celý najednou, tak si ho můžeš psát někde mimo, třeba v poznámkovém bloku, ve Wordu, ... Možností je spousta.

Ten limit je tady kvůli tomu, aby nešlo vkládat články, které jsou úplně kraťoučké. Možná tě to překvapí, ale drtivá většina článků, které sem uživatelé vkládají, je opravdu vložená najednou. A kdyby limit nebyl, tak by sem šlo vložit článek o třech větách. Takový „článek“ se samozřejmě vydat nedá. Takhle ten limit autora rovnou upozorní, že článek musí být delší, takže pisatel hned ví, že to musí prodloužit.

Veselé Vánoce!

Stačí kliknout na správný den, pak se ti formulář ukáže.

Ahoj,
nenašel, protože si sám účet smazat nemůžeš, jelikož ti ještě nebylo 15 let. To může udělat pouze tvůj rodič, v nastavení rodičovského podúčtu taková možnost je.

Pokud účet už nechceš používat, tak je také možnost jej vypnout (ovšem i to může udělat pouze rodič). To je stav, ve kterém se účet tváří jako zrušený a nefunguje ani jeho vizitka, ale když si to dotyčný rozmyslí a chce se vrátit, tak se přihlášením všechno obnoví. Tuto možnost také nemusí (na rozdíl od žádosti o zapomenutí účtu) schvalovat správci, takže je to daleko rychlejší.