Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožka BáraV, poradenské centrum Locika, projekt Sbarvouven.cz, NL pro odvykání, student práv Yaboiii, MVDr. Přemysl Rabas, Škola Vitae, vědecký novinář Pragmatik a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Škola - učení

    Jak se lépe vypořádat se stresem?

    Ahoj Alíku a ostatní uživatelé!!
    Mám dotaz ohledně toho, jak zvládat stres a stresové situace.. Jsem totiž od malička docela dost velká zmatkářka a nezvládám takové situace. ☹️

    Když jsem ve stresu, tak docela často pak cítím, jak mám chuť brečet, ale snažím se to zadržet.. Taky mě pak začne bolet břicho a pociťuji hlad. Mým dalším normálním příznakem je taky i rychlý srdeční tep a těžce se mi dýchá. Já, když jsem ve stresu, tak mi pomáhá jíst, hýbat se a nebo mít teplo u břicha. Ve škole sedím u oken a netopíme, takže mi je převážně chladno než teplo a jíme jen o přestávkách, takže jediné, co můžu dělat je se nějak hýbat. Řeším to tím způsobem, že se mi třese jedna nebo obě nohy a uznávám, že někdy se mi ty nohy třásnou tak rychle a tak silně, že mě později ty nohy pak bolí. Moji spolužáci si toho všimli a začali si o mně myslet, že nejsem v pohodě. 😐

    Co se týče psaní písemek a testů, tak já se na ně vždycky učím, ale většinou je pokazím, protože v průběhu zpanikařím a zapomenu na všechno. Vždycky přemýšlím nad tím, jak to MUSÍM napsat perfektně bez chyby, ale kvůli tomu právě začnu dělat špatné rozhodnutí.. 😭

    Hlavně já se snažím mít co nejlepší známky. Známka horší než jednička je pro mě ostuda a nedostatečně dobře odvedená práce.. Proto taky, když dostanu dvojku, tak jsem ze sebe zklamaná a mám zkažený celý den i přes to, že vím, že mí rodiče jsou na mě pyšní.. Možná jsem na sebe dost přísná a tvrdá, ale chci jít na gympl a tam se nedostane jen tak někdo. 😅

    Nedávno jsem přišla domů ze školy vyčerpaná a rozrušená, ale musela jsem se do školy učit, jelikož jsme druhý den psali čtvrtletní práci z matematiky.
    Já jsem ten typ žáka, který má na vysvědčení chvalitebné známky, ale pořád to tomu žákovi nepřipadá dostatečně dobré. Snažím se být dobrým vzorem a dobrou žákyní a vždycky, když nedosáhnu mého cíle, tak se cítím zklamaná ze sebe a sníží se mi sebevědomí.
    To je taky důvodem, proč den před čtvrtletkou jsem začala panikařit a brečet. Moje mamka po nějaké chvíli přišla do pokoje a všimla si mých slz na obličeji. Bylo to všechno pak fajn, když mě utěšovala, ale skončilo to v momentě, kdy přišla do pokoje a
    donesla mi anti-stresový sprcháč, čaj na spaní a hořčík (stres odstraňuje hořčík z našeho těla pryč, takže většinou lidé, kteří se hodně stresují, mají často nedostatek hořčíku a dostávají dvojnásobně častěji křeče, což mě se stává často). Všechno bylo nové a ani jedno z toho nebylo použité, takže by mě zajímalo, kde na to přišla.. Připadalo mi to zvláštní, protože jsem tyhle věci u nás doma nikdy nikde neviděla a mamka to donesla do pěti minut do mého pokoje, jakoby na tohle celý život čekala.. 👀

    Tak jsem se chtěla zeptat, jestli je tohle v pořádku.. Jestli se dá stres potlačit jinačím a lehčím způsobem? Jak mám přestat být na sebe tak tvrdá a nebýt tolik upnutá na jednom určitém cíli? 😭 Předem děkuju, že jste si vzali čas na přečtení mého dotazu a zodpovězení na něj. ☝️

    holka, 14 let, 28. listopadu

    Ahoj z Modré linky,

    svěřuješ se nám s tím, jak zažíváš stres a úzkosti ve škole, chceš to zkusit změnit, usnadnit si to. Je moc fajn, že bys na sebe byla ráda méně přísná a že si uvědomuješ, že to zachází za hranici, kterou jsi schopna snést. To je moc dobrý začátek. Přílišné nároky a stres se mohou projevovat nejen obtěžujícími myšlenkami, že jsi nedostála toho, co jsi měla v plánu, ale právě i v těle, jak popisuješ.
    Tvé tělo Tě zároveň chytře vede, aby se Ti ulevilo - pomáhá Ti hýbat se, být v teple apod. Zkoušej si dopřát všechny tyto věci, které Ti pomáhají, nejlépe i dřív, než přijdou samy, ale preventivně v momentech, kdy Ti je lépe, abys napětí uvolňovala postupně. Pokud to zrovna nejde provést, zkus si vymyslet, co jiného bys pro sebe mohla udělat – ve škole třeba odskočení si na WC, zabalení se šály/mikiny, mačkání něčeho příjemného v ruce, chvíli si dát pauzu od držení pozornosti při hodinách, malovat si, zapisovat si aktuální pocity a to, co bys teď potřebovala, na co se těšíš po škole apod. Zasloužíš si to vše, co se Ti děje, s někým probírat a mít pomocnou ruku v učení se, jak to postupně měnit. Bývá to delší proces, nejde to hned. Školní psychologové anebo jiní dětští psychologové Ti v tom budou oporou. Za školním psychologem můžeš přijít o přestávce, napsat mu a pak se můžete domlouvat na pravidelná setkávání. Chtěla bych Tě moc podpořit, ať se s tím svěříš rodičům a oni Ti případně pomohou hledat psychologa mimo školu a probírat s ním vše, co budeš potřebovat. Nápomocná taky bývá aplikace Nepanikař, kterou si můžeš stáhnout do mobilu a provede Tě různými dechovými a jinými uvolňovacími technikami. Jsme tu pro Tebe i na Modré lince (https://www.modralinka.cz/) na telefonu nebo chatu, neboj se ozvat, vyslechneme Tě a můžeme naplánovat, co dál.
    Zní to, že máte s mamkou fajn vztah a ráda slyším, že jí dokážeš říct, co se děje, proč jsi plakala apod. Možná na Tobě pozoruje už delší dobu, že je toho na Tebe moc. Možná věci, které Ti donesla, kupovala pro Tebe, možná je měla jen tak po ruce. To se jí můžeš klidně zeptat, jestli na to budeš mít chuť. Často rodina, která Tě denně vidí, Ti může být velkou oporou. Můžete spolu podnikat i jiné aktivity a strávit tak čas bez nároků na dobrý výkon, ale pouhým uvolněním se. Nezapomínej dostatečně odpočívat a dělat volnočasové aktivity, které Tě těší. Dovolit si odpočívat, dovolit si selhávat a nemít výsledky vždy podle Tvých představ může být velká výzva - když na sebe kladeš velké nároky, jsi příliš striktní a jakoby nikdy „ne dost“. Jestli ale cítíš, že by se Ti ulevilo mít to jinak a chceš se to učit, už máš první velký krok za sebou. Věřím proto, že postupnými dalšími krůčky se Ti bude dařit mít i jiné pohledy na věci, kterými se zabýváš a které jsou pro Tebe důležité. Je snazší nebýt v té změně sama. Moc držíme palce.

    Klidný adventní čas přeje
    Modrá linka

    Zvířata

    Ahoj poradno
    Mám takovou otázku ohledně papoušků. Vždy se mi líbili obzvlášť ti větší. No a někdy bych si ráda nějakého pořídila, ale nevím jaký je vhodný pro začátečníka a jakou potřebuji péči, jestli potřebuji hodně času atd. Popřípadě kde si papouška (nevadí mi pár) pořídit, jestli ve zverimexu nebo z vlastního chovu, a jestli dospělého nebo mládě. Prostě nějaké informace o chovu a vas názor na chov. A taky mám alergii na roztoče tak jestli to nevadí.
    Díky moc za odpověď

    holka, 13 let, 27. listopadu

    Ahoj,
    myslím, že je vždy lepší od těch menších a pořízení je třeba si opravdu dobře rozmyslet. Potřebují pozornost, čím jsou větší, tím více. Když se rozhodneš pro pár, musíš zase počítat s tím, že si zase naopak vystačí spíše sami. Vźdy je lepší znát jejich původ, tedy pokud bys mohla pořídit papouška přímo od chovatele, bude to pro tebe nejlpeší. Dobrý chovatel ti také dá spoustu dobrých rad.
    Co se týče alergie na roztoče, to může být problém, protože peří papoušků roztoče obsahuje. Poraď se se svým lékařem, nevím, jak silnou alergií trpíš, aby nebylo riziko, že se rozvine ještě nějaká další, příliš velké. Držím palce, ať se správně rozhodneš a v případném chovu se ti bude dařit.

    Nemoce

    Babička má Alzheimerovu chorobu

    Dobrý den. Moje babička má Alzheimerovu chorobu. Je mi jí líto, ale já vlastně ani nevím proč. Vždyť se má krásně. Nebo se tak alespoň chová. Vždy když k ní jdeme, tak říká: „Vy jste takové krásné děti!“ A vždy když mě obejme, tak si sama pro sebe šeptá: „Já jsem bývala jako ty...“ A když se přestaneme objímat, tak se na ní podívám se širokým úsměvem. A se slzami v očích...
    Začalo to tím, že mi z ničeho nic začala říkat Bety, což je má sestřenice. Zkrátka to začalo zcela nevinně. Pokračovalo to přes zapomínání jmen svých dětí, a skončilo to...Tam kde to skončilo.
    Prosím, vím že už to nejde vrátit, ale poraďte mi, jak někomu takovému udělat jeho poslední dny co nejhezčí, a aby si to pamatoval co nejdelší dobu. Předem děkuji.

    Dívka, 12 let, 27. listopadu

    Ahoj z Modré linky,

    je moc hezké, že chceš, babičce udělat co nejhezčí dny. Chápu, že je Ti líto, když vidíš, jak babička zapomíná a jak se její nemoc projevuje. Tahle nemoc někdy bývá pro blízké lidi těžší, než pro ty nemocné. Mnohdy toho nejde udělat mnoho, ale z toho, co píšeš, mám pocit, že pro babičku to nejdůležitější děláš. To, co totiž můžeš ještě babičce dát, je Tvůj čas. Když s ní budeš trávit čas takovým způsobem, jak se babičce bude líbit, je to to nejvíc. I když si to třeba už druhý den nebude pamatovat, to, že se s Tebou měla hezky, se počítá. Můžeš ji nechat vyprávět, jaké to bylo, když byla ještě mladá, starší vzpomínky se uchovávají nejdéle. Můžeš jí klidně vyprávět, jak ses měla Ty ve škole, co jsi dělala. Můžete si spolu dát dobrý čaj nebo horkou čokoládu nebo můžeš třeba babičce číst její oblíbenou knížku. A hlavně to, co je důležité - být k ní trpělivá, i když se třeba několikrát po sobě zeptá na to samé. Také mě napadá, že můžeš dělat během Vašich společných chvil fotky a udělat babičce třeba kalendář nebo fotosešit k Vánocům, klidně s pomocí rodičů, pokud by Tě to bavilo.

    Také Tě chci podpořit, abys na své pocity nebyla sama. Klidně se svěř někomu z rodičů či jinému z rodiny nebo klidně kamarádkám, někomu ze školy. Umím si představit, že je Ti líto, že je babička nemocná, i když ona je možná docela v pohodě. Je úplně v pořádku si třeba i poplakat, když Ti z toho bude smutno.

    Přejeme Ti ještě spoustu prima společných chvil s babičkou.
    Modrá linka

    Moje tělo - kluci

    Spermie

    Dobrý den je mi dvanáct let a chtěl bych vědět jak je to se spermatem.jak mám poznat že už mám spermat a tak3 jak poznat že při masturbaci už to na mě jde a udělám se.dekuji

    kluk, 12 let, 26. listopadu

    Ahoj z Modré linky,

    je fajn, že se zajímáš o své tělo. Mohu Ti odpovědět pouze obecně, nejsem odborník. Sperma se začíná vytvářet v období puberty, souvisí to s celkovým dozráváním pohlavní soustavy v tomhle věku. Někdo to může poznat třeba tak, že se u něj objeví noční poluce - tedy tak zvané mokré sny, či samovolný noční orgasmus. To se ale nestává každému. Orgasmus, nejen ten noční, je asi tím nejsnazším způsobem, jak si být jistý. Na to, jak poznáš, že už se blížíš k vyvrcholení, Ti nemůže odpovědět nikdo jiný, než Ty sám. Obecně je to tak, že se vzrušení stále stupňuje a potom se člověk prostě uvolní, tedy vyvrcholí. Poznáš to z vlastní zkušenosti, když budeš občas masturbovat.

    Prima dny Ti přeje
    Modrá linka

    Vyhledat odbornou pomoc

    Dělá mi dobře hlad a špatně spím

    Dobrý den, chtěla bych se prosím zeptat na pár asi zvláštních otázek. 1. Mám ráda když mi kručí v břiše, žbluňká nebo když mě bolí a je mi špatně. Je to asi hodně divný ale uklidňuje mě to. Chci se zeptat jestli je v pořádku že si občas velkou silou zmáčknu břicho a několikrát dokud nezpůsobím ty příznaky?
    2. Nechci hubnout, jsem se sebou spokojená, ale dělá mi dobře když mám hlad až takový, že mám křeče v břiše a je mi na zvracení. Tak se chci zeptat jestli je v pořádku, když občas tři dny nejím nic, abych tohle způsobila a potom zase jím normálně?
    A poslední otázka se týká spánku každý den se mi vrací večer vzpomínky do hlavy a mám svíravý pocit na hrudníku a bolí mě srdce jako kdyby mělo puknout a u toho nejde usnout. Takže otázka zní jestli je v pořádku když třeba 4× za týden jsem celej den vzhůru? Už jsem si na to zvykla, že jsem unavená a mám pocit že čím je to dýl, tak už dojdu brzy k tomu, že nebudu spát vůbec. Ale aspoň toho stihnu hodně udělat
    Předem děkuju moc za odpovědi

    holka, 14 let, 26. listopadu

    Ahoj z Modré linky,

    je moc dobře, že hledáš odpovědi, když jsi nejistá, co se s Tebou děje a zda je to v pořádku. Pozorně jsem si přečetla Tvůj dotaz a především si vážím Tvé důvěry, se kterou jsi nám svěřila něco tak intimního. Představuji si, že o tom možná nikdo další neví. Nerada bych jednoznačně odpovídala, co je a není normální, protože to není tak snadné určit. Pokud bychom vycházeli z toho, co dělá většina lidí, Tvoje nespavost a přístup k hladu by do toho nezapadaly. Mám ale od Tebe docela málo informací a říkám si, asi máš k takovému chování nějaký důvod, píšeš, že pocit hladu Ti dává uspokojení...

    Zároveň mám potřebu zmínit, že tři dny nejíst a několik dní v týdnu nespat v pořádku není, protože to ohrožuje Tvé zdraví. Spánek i výživa jsou pro každého člověka moc důležité, a pokud by Ti dlouhodobě chybělo, mohly by z toho pro Tebe plynout zdravotní potíže. Například by Ti mohly chybět důležité živiny a dokonce, pokud bys více dní nejedla, mohla bys i omdlít. Nedostatek spánku také není nic zdravého, má to vliv například na funkce mozku. Nevím, jak dlouho toto u sebe pozoruješ a jak dlouho už takto funguješ. Zajímalo by mě, kdy to přišlo a jestli si třeba i nějak vysvětluješ, proč to takhle máš.
    Říkám si také, co na to Tví rodiče, jestli o tom ví? Chci Tě moc podpořit, abys na to nebyla sama a svěřila se s tím někomu z Tvého okolí. Pokud by to trvalo delší dobu a nikdo blízký o tom nevěděl, mohlo by to přerůst do závažnějších problémů, například poruchy příjmu potravy. Čím dříve se takovým potížím věnuje pozornost, tím lépe a rychleji se dají řešit. Je možné o tom, co prožíváš mluvit s rodiči nebo s jinou blízkou dospělou osobou, které důvěřuješ? Pokud ne, možná máte ve škole psychologa? I naše linka je Ti nadále k dispozici, lépe však na telefonu, nebo chatu, kde můžeme jít více do hloubky a lépe reagovat na to, co potřebuješ.

    Přejeme Ti, abys pro sebe našla vhodnou podporu.
    Modrá linka

    Kluci a láska

    Mám ji rád, ale má crush na jednoho kluka

    Dobrý den,poradno. Mám takový docela velký problém. Chatuju tady na Alíkovi s jednou fajn holkou. Pár dní jsme si psali a já pak zjistil že ji mám rád ( já vím nemůžu říct že mám někoho rád po netu když jsem ho nikdy neviděl). Jenže má to háček. Ta holka má crush na jednoho kluka z její školy. Nevěděla jak mu to má říct,tak jsem jí pomohl a podpořil. Nevím proč jsem to udělal. Na jednu stranu jí mám rád ale na druhou stranu bych nechtěl pokazit potencionální vztah. Asi bych nejspíš měl počkat jak se to vyvine u nich a podle toho se zařídit. Další problém je že oba jsme na Alíkovi dost krátce. Vím že v pravidlech je neptat se na osobní otázky. Jak bychom se „potencionálně“ mohli sejít? Vím že existují srazy ale nikomu z nás se tam nechce. Ještě jedna důležitá věc. Ta holka mě bere jako kamaráda,takže kdyby jí to vyšlo s tím klukem tak bych asi musel přetrpět období dokud nebudu mít rád někoho jiného a nebo se s ní úplně přestat kamarádit jenže to se mi nechce. Poradno prosím poraď.:-(

    Ahoj z Modré linky,

    je prima, že jsi tady na Alíkovi našel holku, se kterou si píšete a rozumíte si. Chápu, že ji máš rád, i když jste se zatím neviděli, jen si píšete, to se může stát. Je mi líto, že má crush na někoho jiného, věřím, že to pro Tebe není lehké. Dokonce jsi jí pomohl, jak toho kluka oslovit a teď nevíš, proč jsi to udělal.
    Umím si představit, že pokud se Ti svěřila se situací, ve které si nevěděla rady, chtěl jsi jí přirozeně pomoct, i když výsledek může být v Tvůj neprospěch. Vztahy jsou někdy komplikované a můžeme dělat věci, kterým nerozumíme.
    Ptáš se nás na radu, co teď, když se Ti líbí. Napadá Tě čekat, jak to s ní a s tím klukem dopadne. Může to být dobrá cesta. Otázkou je, jak dlouho to bude trvat a jaké to bude pro Tebe takhle čekat. Můžeš zvážit i variantu říct jí o tom, co k ní cítíš co nejdříve. Můžeš jí to napsat podobně, jak jsi to napsal nám. Máš ji rád, chceš, aby to věděla, ale nechceš jí pokazit možný vztah. Z toho je vidět, že Ti na ní záleží a není Ti jedno, jak to s tím druhým klukem dopadne. Je na Tobě, kterou cestu zvolíš. Žádná není špatná ani jediná správná. Důležité je, aby Tobě samotnému v tom bylo dobře.
    Pokud by se zmíněná holka rozhodla být s tím druhým klukem, chápu, že to pro Tebe může být nepříjemné. Odmítnutí ale také patří k dospívání, a věřím, že v budoucnu ještě narazíš na spoustu dívek, které Tě něčím zaujmou. Ať už se jí rozhodneš svěřit nebo ne, připadá mi důležité, abys na to nebyl sám. Máš ve svém okolí, někoho, komu věříš, s kým o tom můžeš mluvit? Může to být táta, starší sourozenec, kamarád nebo kdokoliv jiný. Sdílení může ulevit od nepříjemných pocitů a můžeš se také inspirovat u někoho, kdo třeba někdy zažil něco podobného.

    Držíme Ti palce.
    Modrá linka

    Nemoce

    Je mi špatně z čaje u táty

    Zdravím Alíka a spol.
    Mám problém, miluji černý čaj. Ale ten co piji u mamky, je na prosto v pořádku a z toho, co je u táty je mi pak těžko, nevolno a zvedá se mi kufr. Ani nevím, jaký táta kupuje, mamka kupuje tuším Ahmad Tea nebo Lipton. Já mám sice nejradši Pigi, ale nepohrdnu žádným. Nevíte, čím by to mohlo být? Vždy když u táty vypiji šálek takového čaje, je mi pak špatně 1 - 2 hodiny, může to být alergická reakce? Sladím lžičkou medu a přikápnu trochu citrónu v obouch případech. Děkuji za odpověď, Benedikt.

    Ahoj, Benedikte.

    Zajímá Tě, proč je Ti zle z čaje u táty, jestli to třeba není alergie. Je moc dobře, že si všímáš, jak reaguje Tvé tělo na různé druhy čaje. Všiml sis, že některé značky Ti vyhovují, ale to co má doma táta, Ti nesedí. My Ti nedokážeme říct, čím to může být. Alergická reakce je možná, ale nejsme na to odborníci. Napadá mě, že se můžeš poradit s někým, kdo se v čajích vyzná, třeba v nějaké prodejně čajů anebo v čajovně. Nebo je také možné vyhnout se tomu čaji, který má táta a poprosit ho, jestli by pro Tebe mohl kupovat ten, na který jsi zvyklý. Je dobré mu vysvětlit, jak Ti po tom jeho čaji je, aby tomu rozuměl.

    Přejeme Ti hezký konec podzimu.
    Modrá linka

    Rodiče

    Jak se mamce omluvit?

    Ahoj, vůbec netuším co dělat...
    Před chvílí, když jsem hladila kočku, si mamka všimla, že mám něco na ruce. Nedávno jsem se totiž více poškodila. Dařilo se mi to skrýt pod hodinkami, ale to není dobré. Teď si toho ale všimla a bylo z toho drama: chtěla vidět co tam mám, tak jsem říkala že nic... Chvíli to byla sranda, ale pak se naštvala a říkala ať nelžu, tak jsem odpovídala proč to jako chce vědět atd. Mám z toho blbý pocit, moc mamce nelžu máme s mamkou celkem dobrý vztah, ale už dlouho na tom nejsem psychicky dobře a v horších případech to řeším takhle. :( Nevím, jestli když se omluvím tak hádka nezačne znova. Rozhodně nechci aby byla smutná nebo naštvaná...
    Měla bych se mamce omluvit? Jak?
    Jak sní případně téma sebepoškozování a psychiky řešit? ( Ráda bych se o svých problémech někomu svěřila, ale nevím komu a jak...)
    Díky za každou odpověď! $>

    holka, 14 let, 24. listopadu

    Ahoj z Modré linky,

    moc oceňuju, že bys ráda napravila vztah s mamkou po tom, co jste se pohádaly a také by ses jí ráda svěřila s tím, co Tě trápí. Vnímám, že Ti na vztahu s mamkou záleží a nechceš jí lhát. Je mi líto, že Tě něco trápí natolik, že ses začala řezat. Mám pochopení pro to, že nechceš, aby to mamka věděla, protože nechceš, aby byla smutná nebo naštvaná. Zároveň sebepoškozování je něco, na co bys neměla být sama a opravdu je fajn se svěřit a začít to nějak řešit.

    Ráda bys věděla, jak se mamce omluvit a jak s ní o sebepoškozování mluvit. Není na to jedna univerzální rada, ale obecně je dobré mluvit co nejvíce upřímně a pokusit se dát mamce najevo, jak se cítíš. Je vhodné zvolit si pro to klidnou chvilku, kdy budete mít obě čas. Můžeš třeba mamku dopředu poprosit, jestli s ní můžeš mluvit o něčem důležitém. Někdy pomůže to i předem uvést tak, že je to něco, o čem se Ti těžko mluví a bojíš se, jak zareaguje. K Vaší hádce může stačit říct jen, že Tě to mrzí a nechceš, abyste se hádaly. Na to se dá navázat právě tím, že máš teď těžší období a něco Tě trápí.
    Ohledně sebepoškozování je důležité, aby máma věděla, že bys s tím chtěla něco dělat, proto jí to říkáš. Nedokážu Ti říct, jak mamka zareaguje. Sama ji znáš nejlépe a můžeš tak odtušit, jak by mohla reagovat. Možná bude chvíli smutná nebo naštvaná, jak jsi psala, ale věřím, že především Ti bude chtít pomoci. Možná i proto ji zajímalo, co to máš na ruce - chce, abys byla v pořádku a měla se dobře. Rodiče někdy reagují prudce nebo zakřičí, ale obvykle se po chvíli uklidní a můžete pak spolu hledat řešení. Mamka Tě například může objednat k psychologovi. Tam bys mohla řešit, jak si ulevit od těžkostí jinak, než řezáním.

    Držíme Ti palce.
    Modrá linka

    Právo

    Můžu si vyrobit vlastní auto?

    Ahoj Alíku
    Chtěl bych se zeptat jestli je v Česku legální si vyrobit vlastní auto. A můžu ho vůbec zaregistrovat? A jak by to bylo s technickou.
    Děkuji za odpověď

    kluk, 14 let, 15. listopadu

    Ahoj kluku,

    je to poměrně záludná otázka, ale ano, možné to je.

    Problém spočívá v praxi. Tvé vlastnoručně vyrobené auto by muselo být v souladu se všemi předpisy jako nová Škoda/BMW/Volkswagen, co můžeš potkat na ulici. Prakticky pak vzniká problém v tom, aby skutečně Tvé auto bylo schopné dodržet všechny podmínky, stanovené zákonem. Překrásné tabulky s požadavky můžeš najít zde.

    O povolení výroby žádá žadatel předem na libovolném úřadu obce s rozšířenou působností, a to pro každé vozidlo zvlášť. Je možné vyrobit neomezený počet shodných vozidel, ale ke každému vozidlu se v rámci povolení a schvalování technické způsobilosti jednotlivého
    vozidla přistupuje samostatně. Technickou způsobilost jednotlivě vyrobeného silničního vozidla schvaluje obecní úřad obce
    s rozšířenou působností, pokud vozidlo splňuje požadavky, které jsou zmíněny výše. Aby toho nebylo málo, tak žádost o schválení technické způsobilosti tohoto vozidla musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat:
    Druh, kategorii silničního vozidla a účel, pro který má být silniční vozidlo používáno, způsob zajištění záručního a pozáručního servisu a technický popis silničního vozidla.
    Dále pak nákres sestavy silničního vozidla s uvedením jeho rozměrů a hmotností, návod k údržbě a obsluze silničního vozidla v českém jazyce, osvědčení o schválení typu systému, konstrukční části a samostatného technického celku vozidla, které tvoří silniční vozidlo a protokol vydaný technickou zkušebnou dokládající splnění technických požadavků a technickou způsobilost vozidla k provozu na pozemních komunikacích.

    Poradna - dotazy k webu

    Proč musí být dotazy veřejně?

    Ahoj, já nemám dotaz, nebo jako jo, nevím.

    Otázka je pro celou společnost.

    Já nevím, ale přijde mi špatné, že si všichni mohou číst otázky ostatních, jestli to nenarušuje soukromí, ano, sice je nutné s tím souhlasit, než odešlete dotaz, ale mně to trochu vadí. Předem děkuji za odpověď.

    Ahoj,
    rozumím, proč ti to na první pohled může připadat nepříjemné.

    Ale dotazy nejsou podepsané, takže ti zmiňovaní všichni, kdo je můžou číst, se stejně nikdy nedozví, kdo je psal. Čtenář si může u každé otázky myslet, že ji možná psal jeho příbuzný, nebo možná spolužák, nebo možná někdo z úplně jiného města (to je nejpravděpodobnější). Neví kdo, takže tazatel se nemusí za své potíže ani trochu stydět.

    Na tomto webu klademe na ochranu soukromí velký důraz, dostali jsme loni za naši snahu i prestižní ocenění. B-)

    Kdyby naše poradna nezveřejňovala dotazy, nejspíš bys o ní nevěděl.

    Existují poradny, které fungují neveřejně. Můžeš třeba napsat přímo Modré lince na e-mail, nebo mají na webu i neveřejný chat. Vždy existují cesty, jak se zeptat na cokoliv neveřejně nějakého odborníka. Ale tady tato naše poradna mezi ně nepatří.

    Veřejné fungování má dva přínosy:

    • Pro děti – můžou najít radu na své trápení, aniž by se samy zeptaly, protože se už zeptal někdo jiný.
    • Pro nás – jsme díky poradně známější (i když ne vždy má sláva příznivý účinek).

    Tyto přínosy vnímají i naši odpovídající odborníci. Jejich rady jsou díky poradně lépe vidět (daří se nám ukořistit přední příčky ve vyhledávačích na spoustu vyhledávaných pojmů), takže jednak pomůžou jednou odpovědí v průměru více dětem, jednak v případě organizací jakýkoliv jejich případný dárce vidí, jak jsou aktivní a společensky přínosné. O:-)

    Odpovídají velmi profesionálně i při soukromých konzultacích, ale tady mají vyšší motivaci, aby jejich veřejná odpověď byla absolutně dokonalá, když vědí, že ji nejspíš budou číst kromě tazatelů i stovky dalších dětí. ;-)

    Ale jak jsem již zmínil, komu veřejná poradna nevyhovuje, může se obrátit jinam. Nikoho nenutíme, aby se ptal tady. Podobně jako u věkového limitu… je to prostě naše podmínka.

    Alík

    P. S.: Na spoustu podezřele zvláštních dotazů nebo přímo pokusů o vtip odpovídáme neveřejně. Zrovna tak hodně závažné dotazy popisující fakt hodně nehezké věci, které třeba musíme řešit s policií, ve veřejném výpisu nikdy nenajdeš.

    Škola

    ahoj, je možné vystudovat výšku práva a pak i jinou vysokou s úplně jiným oborem..? Je škoda že se to ve škole neučíme od učitelek ale co se dá dělat..

    Ahoj milá pisatelko,

    ano, vysokých škol můžeš vystudovat, kolik chceš. Omezení není v ničem, od 26. roku věku je však studium zpoplatněno – cena záleží na škole, většinou není ale nijak extrémně vysoká.

    Krásný den,

    Dominika

    Vyhledat odbornou pomoc

    Jak tátu požádat o psychologa?

    Ahoj alíku a spol,
    už od dětství na mě mamka křičela že nic nedělám atd... Teď je milejší ale kůli tomuto zážitku z dětsví jsem chodila ke školnímu psychologivy. Problém je že jsem se tam jen rozbrečela a skoro nic neřekla, navíc se mu nedokážu svěřit. Např- říkal ať si představilm že naproti mě je mamka a že jí můžu říct cokoli a od srdce. Já se ale rozbrečela že to nedokážu, že se bojim. Přitom to doma vpořádku dokážu.
    Táta se mě ptal jestly nechci k nějaké psycholožce ohledně tohohle s mamkou (asi mu docvaklo že když se vracim k němu s brekema slovy. Konečně jsem tady! Že u mamky to neni OK) řekla jsem že jo a byla bych ráda za psychologa. Ale nějak se na to zapomělo, furt mě to trápí a školní psycholog je milí člověk, ale nedokážu se mu svěřit. Ať už proto že je muž a ženám věřim víc a nebo rotože se bojim toho že to řekne mamce což vím že neudělá ale stejně;-( . Prosím o radu, jak mám říct tátovy že by se mi psycholožka hodila? Asi vás napadne ať řeknu tomu psychologovy o kontakt atd.., ale já se bojim že by to nebylo vhodné a vzal si to osobně...
    Předem děkuju...

    holka, 11 let, 23. listopadu

    Ahoj z Modré linky,

    jsme rádi, že se na nás s důvěrou obracíš. Je moc dobře, že když cítíš, že bys ráda docházela k psychologovi, nezůstáváš na to sama a hledáš způsoby, jak o vyhledání pomoci tátu požádat.
    Někdy je zkrátka těžké se někomu (i když odborníkovi) otevřít s tím, co Tě trápí, a plně mu tak důvěřovat. Není výjimkou, že lidé u psychologa pláčou a je pro ně obtížné sdělit mu svá trápení. Je proto potřeba, aby psycholog, či terapeut, byl člověk, se kterým se cítíš příjemně a bezpečně. Někdy to chce pouze čas a zabere více setkání, než tuto důvěru k psychologovi získáš. Pokud cítíš, že by mohl být problém v tom, že školní psycholog je muž, doporučím Ti, abys tak opravdu zkusila vyhledat spíše ženu.
    Z toho, co píšeš, to na mě působí, že by táta chtěl, abys měla možnost vše s psychologem probrat a dostalo se Ti tak podpory, jakou si nyní zasloužíš. Už jednou jsi zvládla tátu o pomoc požádat. Věřím proto, že se Ti to podaří i nyní. Zkus tak zapřemýšlet nad tím, kdy na sebe Ty i Tvůj táta budete mít dostatek času, a budete si tak moct o všem promluvit. A v tomto ideálním čase ho zkus o pomoc požádat. Pokud by pro Tebe bylo náročné vše sdělit tátovi osobně, můžeš mu to zkusit napsat na papír a předat mu ho jako dopis. Nebo mu to případně napsat do zprávy, je i možné ukázat mu tento e-mail a naši odpověď.
    Nemusíš se bát o doporučení (ať už ty sama, nebo spolu s tátou) požádat i samotného školního psychologa. Je běžné, že školní psychologové odkazují žáky na své kolegy, určitě to není nevhodné.
    Držím Ti palce, abyste s tátou společně nalezli takového odborníka, se kterým pro Tebe bude možné otevřeně probrat to, co Tě trápí.

    Pěkné dny,

    Modrá linka

    Moje tělo - váha

    Připadám si tlustá

    Ahoj,j mám dotaz ohledně své váhy. Jelikož si připadám tlustá.
    Bude mi 11 let, měřím 159 cm a vážím 43 Kg;-(
    Je to normální? Snažím se jíst zdravě a cvičit. Díky za odpoved.

    holka, 11 let, 24. listopadu

    Ahoj,
    mohu tě ujistit, že tlustá rozhodně nejsi. Vzhledem k tvému věku a výšce je tvá váha naprosto optimální a není žádný důvod, proč by sis o ni měla dělat starosti. Dál dodržuj zdravý životní styl, ale nikoli kvůli hubnutí, ale kvůli svému zdraví, kondici a životní energii. Se svou váhou se rozhodně trápit nemusíš.
    Měj se hezky!
    Bára

    Holky a láska

    Crush

    Ahoj všichni,
    Mám menší problém. Docela se mi líbí jeden kluk ze třídy, jsem přímo v sedmém nebi když se mnou mluví.
    Do školy spolu chodíme od 1. A v 1. Do 2. Jsme se spolu dost bavily. Teď jsme v 6. A sedíme úplně vzadu já v nejvíc v pravo u dveří a on na druhé straně třídy v levo u okna taky vzadu . Občas cítilm ten jeho pohled, když se na něj podívám a usměju se buď se taky usměje a pak se zase kouká a dělá že kouká na zeď a nebo se rychle otočí a poté co nekoukám se zase kouká.
    Mě jako jediné dával DÚ na opsání když zapomenu ostatním ne. Nedávno jsme se spolu bavili a já jsem taková lehce padlá na hlavu, jsem šílená ale umím být i seriózní. A on mi práve „polichotil“ tím že se nepřetvařuju ( řekl : jsem rád že se předemnou chiváš jako před tvíma nej kámoškama. třeba N a R .) .
    Dnes jsme měli občanku a o ní si povídaly o tom co dělat když nás někdo pronásleduje atd.. no on (ten crush) když jsme šli domu tak řekl že se po tý hodině bojí sám domu že má pocit že ho někdo pronásleduje, tak jsem se nabídla že ho doprovodim do metra. Moje kámoška N řekla že se přidá a že to má pocestě atd...
    Když jsem vystoupila z tramvaje napsala jsem mu ze srandy tak co? Neunesl tě někdo v tom metru? ( vím že únosi vtipné nejsou, ale sranda )
    Řekl že ne a zeptal se jestly jsem ok taky. Nachvíli jsem nemohla najít telefon tak jsem neodpověděla 2minuty. Začal mě doslova spamovat jestly jsem ok.

    Tak já nevím berem se spíš jako brácha a ségra,
    Myslíte že mi něco naznačuje?
    Popřípadě jak mám naznačit že se mi líbí?

    Předem děkuji

    holka, 11 let, 22. listopadu

    Ahoj z Modré linky,

    děkujeme za Tvůj dotaz Alíkovi. Píšeš nám o svém crushi a ptáš se, jak to spolu máte, a jak mu naznačit, že se Ti líbí.

    Podle toho, co píšeš, to vypadá, že k sobě máte blízko a asi si taky rozumíte. Zkus si představit, jak se k sobě chovají kluk a holka, a jak bratr a sestra (jestli si například vyměňují pohledy a úsměvy) a sama si řekni, jak to s vámi dvěma vidíš.
    Naznačovat můžeš tak, jak to děláš - pohledy, úsměvy, milými větami, pozorností. Když budeš chtít, můžeš být přímější, něco na tom klukovi ocenit, nebo mu říct ve vhodné chvíli, že se Ti líbí (případně to napsat).

    Přejeme pěkné sbližování.

    Modrá linka

    Milování

    Orgasmus

    Dobrý den,
    chtěla bych se zeptat, jestli mohu mít orgasmus i 15-?
    A jestli ano jak si ho masturbací udělat?
    Masturbovat už jsem zkoušela, ale nevím jestli se mi to podařilo.
    Děkuji a omlouvám se za blbý dotaz.

    holka, 12 let, 19. listopadu

    Ahoj,
    zdravíme Tě z Modré linky. Děkujeme za Tvůj dotaz. Pokud dobře rozumím, ptáš se, jestli může orgasmus prožívat i dívka mladší 15 let. Ráda bys také věděla, jak masturbací dospět k orgasmu.

    Sexuální vyvrcholení je možné prožít i před 15. rokem věku, a to jak z hlediska tělesného, tak i právního (pouze vzájemné sexuální aktivity jsou povoleny od 15 let).
    Cestu k orgasmu si každý musí najít sám, objevovat svoje tělo, jak reaguje, co se mu líbí a co ne. U každé ženy je to trochu jinak, každá může orgasmu dosahovat jinými způsoby. Masturbace by měla být bezpečná, příjemná, není třeba nikam spěchat. Někdy masturbací k orgasmu dojde, někdy ne, záleží na více okolnostech. Někdo si najde cestu dříve, jiný později, důležité je v tom být sama sebou.

    Přejeme pěkné dny.

    Modrá linka


    Vánoční šibenice

    Prosba od Alíka

    Podpořte prosím
    Modrou linku!