Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Na otázky odpovídají

    pracovníci linky důvěry Modrá linka, psycholožka BáraV, MUDr. Jiří Staněk, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka, český klub skeptiků Sisyfos a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze čtenáři mladší 15 let.

    Kouření

    Ahoj Alčo chtěla bych se zeptat na jednu věc . Když by jsem si udela cigaretu z uschle kopřivy mohlo by to mít nějaký účinek ? Né že bych to chtěla zkoušet ale chtěla bych to vědět . Asi je to blbost ale nevím koho bych se na to zeptala . Jsem si vědoma že jakékoliv kouření škodí . Přeju hezký den a mějte se krásně :-)

    holka, 12 let, 23. ledna

    Ahoj,
    je dobře, že si uvědomuješ, že kouření není zdravé. I cigareta z uschlé kopřivy nebude pro zdraví prospěšná, protože pořád bude docházet k hoření a tím pádem k uvolňování nebezpečných látek z papíru a určitě i samotné kopřivy. Tímhle způsobem nebude mít kopřiva žádné účinky, za mě je určitě lepší udělat si z kopřivy třeba čaj!
    Měj se hezky, zdraví Nekuřátka

    Vyhledat odbornou pomoc

    Víc starostí a sebepoškozování

    Ahoj Alíku,
    řeším několik problémů
    1. Mám nutkání k sebepoškozování a nevím co s tím

    2. Málem sem se pokosila spáchat sebevraždu. A to tak že sem se chtěla pořezat.

    3. Mám strašné zdravotní problémy. Jsem alergik a mám novou vyrážku a nevím proč. K tomu k nám přišla kočka a kýchám. Taky si nemůžu pomoct a jím tajně sůl z mističky. Mamka mi to zadrhla a mě pak všechno strašně vadí. Už nejím sůl týden a taky je to znát.

    4. Tenhle problém vyplívá z problému se solí. Napsala mi kamarádka, úplně normálně ale já sem z toho ztropila „scénu“.

    5. Chci jít na víceleté gymnázium a já sem ten ročník který to má nejvíc těžké. Zavřely nás ve čtvrté třídě a pak i teď a taťka říká že takhle mě na gymnázium nevezmou. Testy děláme pozdě večer táta je jinak v práci. Vyvynuje to na mě strašný psychický tlak.

    6.Věřím na duchy. V tom by nebyl problém kdyby si z toho tát nedělal srandu.
    Poslední dobou se pokouším o astrální cestování a měla jsem to najitý na jedný stránce. Ale viděl to i táta a na tý stránce bylo napsaný že člověk může mí t astrální s*x. Takže mě s tím prudí.

    Vím že je toho moc ale snažila jsem se to popsat co nejlíp. Díky za odpověď

    holka, 10 let, 22. ledna

    Ahoj z Modré linky,
    díky za důvěru, se kterou jsi se na nás obrátila. Vnímám, že je toho hodně, nad čím teď přemýšlíš a je prima, že na to nechceš být sama a píšeš nám.
    Je mi líto, že se cítíš tak, že máš chuť si ubližovat a málem si se pokusila o sebevraždu. Věřím, že to pro Tebe není snadné a že nevíš, co s tím. Nepíšeš nic bližšího o tom, co tyto stavy způsobuje, chtěla bych Tě však povzbudit, abys na cokoliv, co se Ti děje, nebyla sama a svěřila se někomu ve svém okolí, komu důvěřuješ - rodičům, prarodičům, tetě, strýci, učitelce, školnímu psychologovi... Společně můžete přemýšlet o tom, co udělat, aby Ti bylo lépe, možností může být i návštěva psychologa, kde bys pro sebe mohla získat další podporu. Pokud by Tvé černé myšlenky zesilovaly, můžeš také ihned zavolat nám nebo zdarma na Linku bezpečí, tel. 116 111.
    Píšeš, že cítíš tlak z přípravy na přijímací zkoušky na gymnázium. Napadá mě, že i o tomto by bylo možné si doma promluvit, třeba s tátou probrat, jak si učení na přijímačky lépe rozvrhnout, například se mu věnovat více o víkendu nebo nějaké úkoly zkusit přes den sama a večer je jen s tátou zkontrolovat. Existují také on-line přípravky, kde látku vysvětluje učitel. Možná by stálo za to s ním diskutovat i ohledně stránek astrálního cestování, říci mu, co Tě v tom trápí, co Ti nesedí, vyposlechnout si i jeho názory a důvody, a zkusit společně najít nějaký kompromis.
    Ohledně Tvé chuti na sůl mě napadá, zda Ti třeba nemohou chybět nějaké látky - to může nejlépe prověřit lékař nebo alergolog. Lze dále hledat cesty, jak se více uvolnit, jak v klidu komunikovat s kamarády, spolužáky - často pomáhá dělat věci, které Ti přináší klid a uvolnění, věnovat se tomu, co máš ráda, svým koníčkům, být k sobě hodná.
    Nevím, zda jsi v této odpovědi našla všechno, co potřebuješ, e-mail má v tomto své omezení a ne vždy jde odpovědět na vše. Jsme Ti však dál k dispozici, pokud budeš potřebovat - třeba po telefonu, chatu nebo Skype, kde je více prostoru doptávat se. Všechny kontakty najdeš tady: www.modralinka.cz. Je v pořádku říci si o podporu a pomoc, tu občas potřebuje každý z nás.

    Přejeme Ti hodně sil a vše dobré,
    Modrá linka

    Sexuální orientace

    Sexuální orientace a máma

    Ahoj,
    mám docela vážný problém. Jsem lesba, jenže moje máma lesby a gaye nesnáší, a říká že jsou odpad lidstva. Jenže já se kvůli ní nechci trápit s nějakým klukem, kterého ani nemám ráda. Ale zároveň ji nechci zklamat. Co mám dělat?

    holka, 11 let, 18. ledna

    Ahoj,

    děkujeme za otázku, i otevřenost, se kterou píšeš o sobě a své mámě. Píšeš, že jsi lesbicky orientovaná, ale nechceš zklamat mámu, která homosexuály nesnáší. Rozumím, že Tě to trápí a je to pro Tebe moc důležité.

    Vnímám, že máš mámu ráda, a záleží Ti na tom, abyste měly pěkný vztah. Je dost možné, že by reagovala docela bouřlivě, kdybys jí řekla o tom, že jsi lesba. Možná, že by Ti ale řekla, že v jedenácti letech ještě úplně nemusíš znát svoji sexuální orientaci. Je to skutečně tak - sexualita se totiž vyvíjí v podstatě až do dospělosti. U někoho je to jasné hodně brzy, u jiného později - jak je to u Tebe, to se uvidí. Myslím, že ve Tvém věku Tě máma nebude nutit do vztahu, který bys nechtěla - a další ukáže čas.

    Pokud Tě tato otázka trápí opravdu hodně, můžeš si ve svém okolí najít někoho, ke komu máš důvěru a kdo by Tě podpořil, když budeš chtít s mámou promluvit. Mámě to můžeš i napsat. Jak jsem už psala, nemusíš ale vůbec spěchat, dopřej si dostatek času.

    Držíme palce,

    Modrá linka

    Brigáda

    Brigáda

    Ahoj, chtěla bych se zeptat na něco ohledně brigády.
    Je mi 14 a tenhle rok bych si chtěla najít brigádu, abych ušetřila peníze rodičům na důležitější věci, které bych chtěla a taky bych si je koupila sama. No, tenhle rok mi bude 15, ale až na podzim (a jsem v 8. třídě) a chtěla bych se zeptat, jestli by mě už teď o prázdninách vzali na nějakou brigádu. S pánem, který vlastní tu "společnost" nebo jak to nazvat se osobně naši znají, tak jestli by mě mohl "legálně" už na tu brigádu vzít a popřípadě jestli existují nějaké "kontroly", které chodí takhle po brigádách a kontrolují, jestli opravdu je těm dětskám 15 a mají hotovou základku. Děkuju za odpověď.

    holka, 14 let, 17. ledna

    Ahoj z Modré linky,

    chceme moc ocenit, že chceš jít na brigádu a pomoci rodičům se zajištěním financí. Nápad je to skvělý, je ale pravda, že jako brigádnice musíš být starší 15 let, s ukončenou základní školou. Tak to stanovuje zákon, a pokud někdo zaměstná někoho jiného, zákon porušuje. Také je pravda, že pokud někde existují nějaká nařízení, většinou existuje i určitý systém kontrol. Kdyby Tě někdo zaměstnal, mohlo by to mít následky zejména pro něj.

    Možností máš tedy jenom neformální - najít si výpomoc v okolí: pomoc s úklidem, na zahradě, s venčením psů apod. Můžeš se zkusit zeptat rodičů, vymyslet s nimi, co bys mohla zkusit, třeba je něco napadne. Navíc mohou mít radost z toho, že přemýšlíš o tom, jak bys jim mohla pomoci - a nejen to, že chceš také pro to něco udělat.

    Držíme palce,

    Modrá linka

    Vyhledat odbornou pomoc

    Víc potíží - nemám chuť žít

    Aliku pomoc mám kluka kterýmu je 16 a mamka říká že je beztak jenom nádr*zenen a že myslí jen na s*x že mě okrade a že tak a poslední dobou mám chuť nežít prostě nemám ráda svůj život a já nwm jak dát konec klukovi abych ho neranila a prostě mám hodně problému cítím se jak bez duše prosím pomoc tě mi co mám dělat hrozně mě to stresuje a chci žít někde jinde asi to zní hrozně ale nemusím moji mamku mluví sprostě atd a říká že nejsem její a já nevím jak dál nemám vůbec chuť žít ani škola mi někde a stejně dopadnu blbě říkají to všichni a vůbec nesnáším se a nikdy sem se neměla ráda nwm co mi je ale já bych potřeboval hrozně moc pomoct

    holka, 12 let, 20. ledna

    Ahoj, zdravíme Tě z Modré linky,
    na konci svého dotazu píšeš, že potřebuješ hrozně pomoct. Jsme tu pro Tebe s naší odpovědí a oceňujeme, že jsi napsala. V Tvém dotazu si můžeme přečíst docela hodně o tom, co prožíváš a co se Ti v životě děje. Je moc dobře, že jsi otevřeně napsala a všechno nám popsala.

    Pokud správně rozumím, řešíš teď, jak ukončit vztah s klukem, kterého máš. Pokud jde o šestnáctiletého kluka, o kterém píšeš na začátku, myslím, že o něj vzhledem k jeho věku nemusíš mít velký strach. U rozchodů obecně však platí, že je dobré včas a férově říct, jak to mám. Většinou to samozřejmě bolí, to k tomu patří. Víc bolí ale to, když třeba nic neřekneme a nechováme se pěkně, najdeme si někoho jiného a podobně. Je lepší to druhému říct přímo, ale pokud bys to nezvládla, můžeš to i napsat. Pokud chceš, můžeš tomu klukovi sdělit i něco příjemného - že je fajn kluk, že je dobře, že jste spolu mohli prožít něco pěkného nebo něco dalšího.

    Ostatní, co jsi napsala - že máš hodně problémů, cítíš se jako tělo bez duše a nemáš sama sebe i svůj život ráda tak, že nemáš chuť žít, si také zaslouží pomoc. Potřebuješ někoho, kdo by se Ti věnoval, kdo by Ti pomohl se vztahem k mamce, k sobě, se školou i vším dalším. Říkám si, jestli máte školního psychologa - hodně jich funguje nyní online. Tam by bylo možné začít. Psychologovi můžeš všechno říct, nebo dát přečíst tohoto Alíka. Pokud by to nebylo možné, můžeš zavolat na Modrou linku, nebo napsat do našeho chatu. Je možné najít i nějakou dospělou osobu, která by Ti pomohla (je možné jí také dát přečíst tohoto Alíka), která by mohla stát při Tobě a pomohla Ti psychologickou pomoc najít.

    Ráda bych napsala, že si myslím, že vůbec nemusíš dopadnout blbě. Naopak. Jsi holka, která má teď svoje těžkosti, ale v Tvém životě může být o hodně líp, zvlášť s odbornou pomocí. Teď jsi k tomuto životu statečně udělala první krok - to chceme moc ocenit. Přejeme hodně síly a odvahy k těm dalším.

    Modrá linka

    Kamarádi

    BFF

    Ahojky, mám kamarádky a jen jedna je BFF(Terka). A pak jedna je obyčejná kamarádka (Nela)ale myslí si že ji mám za BFF, ona mě sice za BFF má ale já ji ne. Zkusím to nějak lépe sepsat. Moje pravá BFF (Terka) máme se za BFF obě dvě. A pak má kamarádka (Nela). Nela si myslí že já ji mám za BFF, ona mě sice za BFF bere ale já ji beru za normální kamarádku. Nejhorší je to že já neumím říct Ne takže já ani neumím říct nejsi moje kamarádka a to je ten problém nevím jak ji to říct. Nemůžeme s Terkou ani nosit BFF náhrdelníky. A nás (mě a Terku) to už přestává bavit. Terka je prostě něco víc nevím jak to vám více vysvětlit a už vůbec to neumím vysvětlit Nele. Prosím poraďte.

    PS: omlouvám se za hodně slov BFF

    děkuji V.

    Zasněžená holka, 15. ledna

    Ahoj z Modré linky,

    píšeš nám s dotazem, jak vysvětlit kamarádce, že máš jako úplně nejlepší kamarádku jinou slečnu než ji. Je pro Tebe těžké jí to povědět a zároveň už Ti (vám) vadí, že to neví.
    Přijde mi moc cenné, že máš kolem sebe kamarádky, a dokonce vnímáš velkou blízkost k jedné z nich, kterou považuješ za nejlepší kamarádku. Nejlepší kamarádství vám nikdo nevezme. Je přirozené, že k jednomu cítíš větší náklonnost než k druhému, to se těžko vysvětluje, jak píšeš. Jste si blíž a obě to cítíte.

    Kamarádství, ani to nejlepší, nejde přikázat. Pravděpodobně to cítí i Tvá druhá kamarádka Nela. Je na Tobě, jestli to budeš chtít Nele říct jasněji. Říkám si ale, že není nutné říkat „nejsi moje kamarádka“, mohlo by ji to zranit. Zároveň píšeš, že to Tvá kamarádka vlastně je, jen ne nejlepší. Nemusí to být "buď budeme nejlepší kamarádky, anebo se nebudeme bavit vůbec". Vnímám taky, že nejlepší kamarádka nemusí být jen jedna, ale může jich být víc. Vztahy se mění a vyvíjejí, proto je možné, že i Nela potká, nebo už potkala svoji spřízněnou duši. Říkám si, že se tyto věci poznají a vycítí ze situací, které se přirozeně dějí, nepoznají se jen ze slov. S nejlepším kamarádem/kamarádkou, pokud to je možné, trávíš třeba víc času než s ostatními kamarády. Taky můžeš cítit větší vzájemnou důvěru, nebojíte se svěřit a probírat věci, které vás trápí. Napadá mě, že si můžete s Terkou naplánovat setkání a aktivity jen pro vás. Vyjít si třeba ven na procházku, setkat se u některé z vás doma, něco si zahrát, anebo cokoliv dalšího, co rády děláte.

    Myslím si, že každý kamarád/ka je moc vzácný/á. Může nás naučit něco jiného a nového než druzí. Může odlišně vnímat to, o čem si povídáte a povědět svou jinou zkušenost. S některými kamarády máme společného koníčka, podobný pohled na svět, oblíbenou část města/přírody, kam chodíte apod. Je obohacující mít různé kamarády a kamarádky, čím pestřejší, tím se toho můžeš víc naučit a zažít. Neboj se to, co v přátelství prožíváš, probrat také s mámou nebo někým dalším blízkým - možná i oni ve Tvém věku řešili podobné problémy a můžou Tě podpořit.

    Hezké dny s kamarády přeje
    Modrá linka

    Jiné téma

    Proč lidi jedí psi?

    Ahoj,

    Mám další problém...

    V klubovně před chvilkou nastala debata o tom, jestli je pes pochoutka nebo ne. Pár lidí tam něco blábolilo o tom že by si dali hot dog, ale největší mlsač pejsků je Hogo. Ten mě pořád provokoval, jaký by byl dobrý jezevčíček, nebo třeba jorkšír, jaký by byl chutný psí guláš... Já psy miluju už odmalička, a nikdo mi mojí lásku k ním nikdy nepřeruší. Jak jsem strašně citlivá, lehce se rozbrečím, no... Já se rozbrečela. Proč jsou to tak bezsrdeční, bezcitní, a zlí lidé? Proč? Jak může někdo jíst pejsky? Píšu to, a brečím.

    Dari, holka, 11 let, 18. ledna

    Ahoj,
    je mi líto, že tě internetová diskuse tak rozrušila. Chápu, že je pro tebe představa, že lidé jedí psi, bolestná a trápí tě. Bohužel v některých zemích je to skutečně součást kultury a obávám se, že na tom nelze nic změnit. Na světě se děje spousta věcí, které se nám nelíbí, je nám z nich smutnu a úzko. Některé z nich se můžeme pokusit změnit a přispět ke změně vlastním dílem (jako je například ochrana životního prostředí...) a s jinými, jako jednotlivci, bohužel nic udělat nedokážeme (například s válkami). Lidé v různých koutech světa žijí různě a jejich kultura je rozdílná. Pro nás je nepředstavitelná a nepřijatelná představa, že někde na světě se jedí psi, ale pro spoustu národů je nepředstavitelné, že by si dali hovězí, nebo vepřové maso, které my konzumujeme zcela běžně.
    Co se týká účastníků internetové diskuse, která tě rozplakala, musím říct, že i to je bohužel běžná součást internetu. I v realitě existují lidé, které baví ostatní provokovat a čekají na jejich reakci. Na internetu je jich mnohem víc, protože jsou schovaní za obrazovkou a dovolí si tudíž mnohem víc než v normálním životě. Dělají to děti i dospělí - a internet je plný diskusí s kontroverzními, urážlivými i nenávistnými příspěvky. Neexistuje proti tomu jiná obrana, než diskusi, která ti vadí, opustit, uzavřít a už se k ní nevracet. Čím víc se budeš rozčilovat, tím spokojenější oni provokatéři budou, protože je tvá reakce bude bavit. Nenech si tím svou lásku ke psům zkazit.
    Měj se hezky!
    Bára

    Škola - učení

    Distanční výuka, není mi dobře

    ahoj,
    mám takový problém. v online výuce se strašně nudím všechno mám hotové o čtvrt hodiny dřív než ostatní ale náš počítač nestíhá abych dělala další úkoly na jiných stránkách. Sice se u toho učím na přijímačky ale když začne kontrola tak začne peklo pan učitel někoho vyvolá a pak minutu čeká jestli se ozve pak vyvolá dalšího a zase minutu čeká a u tohohle musím vnímat! Je to strašná nuda. a já z toho mám pak blbou náladu. Strašně mi chybí spolužáci jsem společenský člověk a protože jsem sama mám ještě blbější náladu. A nevím co mám dělat každý den tak hodinu čtu ale co mám dělat pak , většinou čumím do mobilu a protože na to nejsem vůbec zvyklá( mám spoustu kroužku a chodím ven s kamarády) bolí mě hlava. celý den se cítím strašně špatně je to divné, když lehnu do postele začnu nad tím dnem přemýšlet a všechno se zhorší a pak jsem další den unavená .Rodičům jsem to řekla máma mi před spaním dává meduňkový čaj ale moc to nepomáhá
    P.S poraďte mi prosím něco jiného než jít k doktorovi jestli to bude nutné tak půjdu ale byla bych radši za radu jak to vyřešit doma
    předem děkuji

    holka, 11 let, 18. ledna

    Ahoj z Modré linky,

    umím si představit, že je pro Tebe distanční výuka nuda, pokud máš vše hotové mnohem dříve. A je dobře, že máš u sebe učení na přijímačky. V tom Tě chci podpořit. Jestliže víš, že míváš čas navíc, nachystej si další aktivity, kterým se budeš věnovat v čase, kdy ostatní budou ještě pracovat. Říkám si, že můžeš Ty (anebo Tví rodiče) požádat vyučující, aby Ti nachystali nějaké úkoly navíc – samozřejmě nemusejí být jen pro Tebe, možná máš i jiné spolužáky, kteří zvládají plnit úkoly dříve, než ostatní.

    Proti blbé náladě pomáhá věnovat se činnostem, které Tě baví a těší. Chápu, že v současné době je to náročnější, ale i tak je to možné. Spousta aktivit probíhá i online. Jestliže jsi tedy chodila cvičit, poohlédněte se rodiči po nějakých on-line lekcích, stejně tak zkuste hledat i jiné aktivity. Můžeš se učit i něco nového, co jsi ještě nezkoušela, třeba se můžeš učit hrát na nějaký hudební nástroj, něco tvořit a tak podobně. Se spolužáky se můžeš kontaktovat alespoň tak, že si budete psát, volat, využívat můžete videohovory. A skrze videohovory můžete i hrát nějaké hry, společně si zacvičit, prostě společně trávit čas jakýmkoli způsobem a být přitom ve spojení.

    A stejně tak důležité je, zvláště když se necítíš dobře, dodržovat zdravý život styl, ačkoli je to náročnější. Je potřeba chodit na čerstvý vzduch, můžeš i pravidelně větrat. Stejně tak je důležitý pohyb. Zkuste se tedy s rodiči poradit, jak si můžeš zorganizovat čas tak, aby ses věnovala i těmto aktivitám a nekoukala jen do mobilu. Přemýšlet o uplynulém dni může být užitečné – ale je velmi důležité to nedělat tak, že si řekneš, že ten den za to nestál. Můžeš si klidně říct, co bys chtěla udělat druhý den jinak, ale zároveň je potřeba zaměřit se na to, co bylo fajn. Doporučuje se vést si deníček, do kterého si člověka zapisuje každý den, alespoň tři věci, které byly fajn. Mohou to být i drobnosti, jako třeba, že krásně sněžilo, nebo svítilo sluníčko a Ty sis toho všimla. Pokud potřebuješ, mohou Tě v tom podpořit i rodiče, klidně jim dej naši odpověď přečíst.

    Kdyby tohle nezabralo a nebylo by Ti lépe, potom je opravdu na místě navštívit lékaře, aby vyloučil, že nejsi nemocná. Pomoci by mohl i psycholog (psycholožka), protože naše psychika, naše nálada, může mít velký vliv na to, jak se cítíme.

    Přejme Ti, aby Ti bylo lépe
    Modrá linka

    Kamarádi

    Problém s kamarádkou

    ahoj zdravím poradnu mám dotaz kvůli kamarádkám
    já a moje nej kamarádka jsme se bavily normálně ale jednou přišla jedna holka z její třídy a všechny nás rozhádala ted mám pocit že se mě snaží odstrčit od mojí bff furt se hádáme a ona mi lže když mi pak napíše tak jsou to omluvy a nadávky na ní ale druhý den už se s ní zase baví a když o ní něco mé bff napíšu tak mi pak volá její mamka že její dceři nadávám ta přitoulaná holka je jedináček. moje bff je moje jediná kamarádka se kterou se bavím už 3 roky v září už to budou 4roky ale už nevím jestli je to pravá kamarádka a nevím co mám dělat???
    poté mě trápí to jak si já najdu kamarády jsem jako malá duše ve velkém těle je mi 13 a jsem zvláštní pozice ráda čtu a dělám věci co 13 a 14 letý děti moc nedělají. lidi mě moc nemusí
    můžete mi poradit ? jetsi ano budu moc ráda děkuji moc

    problém s kamarádkami 13 skoro 14 let, 18. ledna

    Ahoj z Modré linky,

    chápu, že Tě chování kamarádky zklamalo. Většina lidí je smutná, když ztrácí kamarády. Jestli je to pravá kamarádka, nemůže posoudit nikdo jiný, než Ty. Neumíme Ti poradit, jak získat kamarádku zpět, pokud ona sama nebude chtít. V kamarádství je důležité spolu upřímně mluvit o svých pocitech, přáních, o tom, co je člověku příjemné a co mu naopak vadí. Můžeš se své kamarádky zkusit na rovinu zeptat, jak to s Vaším přátelstvím vidí, a také jí dát najevo, za jakých okolností s ní chceš dál kamarádit. Protože, pokud se chová tak, že Tě to zraňuje, je Ti to nepříjemné nebo je to pro Tebe nepochopitelné, souhlasím s Tebou, že to není přátelství, o které by člověk stál.

    Co se týká Tvé druhé otázky, věřím, že pokud máš jiné záliby a povahu než Tví vrstevníci, může pro Tebe být obtížnější si nacházet přátele. Chci Tě však povzbudit, abys byla trpělivá a sama sebou, protože teprve potom můžeš potkat kamarády, se kterými si budeš opravdu rozumět. Možná, že si je najdeš mezi staršími, se kterými toho budeš mít více společného. A možná potkáš někoho ve svém věku, kdo to bude mít podobně jako Ty. V každém případě je dobré nebýt na tyto své starosti sama, mít někoho, s kým o tom můžeš mluvit, radit se ohledně vztahů. A jestliže se Ti mezi vrstevníky hledá hůře, je fajn mít takového blízkého člověka mezi dospělými, ať už to bude někdo z rodiny, oblíbená paní učitelka, které se můžeš svěřit, třeba si občas můžeš popovídat i se školní psycholožkou (psychologem), pokud ji ve škole máte.

    Přejeme hezký zimní čas
    Modrá linka

    Moje tělo - váha

    Váha

    Ahoj Alíku. Chci se zeptat jestli je moje váha v pořádku. Vážím 50 kg a měřím 164 cm. Je mi 12 let. Když jsem si dělala BMI kalkulačku, tak mi vyšlo, že mám optimální váhu, ale všichni v okolí mi říkají, že jsem tlustá. Takže si nejsem úplně jistá. Vždycky, když se ptám rodičů, tak mi řeknou, že jsem krásná taková jaká jsem. Kvůli tomu se teď ptám tady. Předem moc děkuji za odpověď.

    holka 12 let, 13. ledna

    Ahoj z Modré linky,

    ano, Tvoje BMI vychází jako optimální. Jestliže máš pochyby, můžeš se zeptat u příležitosti nějaké kontroly své obvodní lékařky. Píšeš, že je Ti 12 let, Tvoje tělo se bude ještě hodně vyvíjet, růst, postava bude dostávat ženské tvary. Každý jsme nějaký, a pokud nemáš nadváhu, která by nebyla dobrá pro Tvé zdraví, je důležité umět přijmout sama sebe takovou, jaká jsi. Jestliže se Ti ostatní posmívají nebo Tě urážejí, je dobré zaměřit se na řešení toho, že se Ti děje něco, co není v pořádku, a nenechat si to líbit. Zdá se, že v rodičích máš podporu, chci Tě tedy povzbudit, abys s nimi sdílela, jak se cítíš, co Tě trápí a jak se s tím vším vyrovnat. Je také možné, že některá z Tvých kamarádek řeší podobné potíže - není vždy snadné přijmout sebe samu, je přirozené kolem toho mít různé pocity a je dobré na ně nebýt sama, mít to s kým probrat, i to může pomoci ulevit.

    Přejeme Ti více spokojenosti sama se sebou,
    Modrá linka

    Kamarádi

    Přebrala mi kamarádku

    Ahoj poradno,
    dneska by jsem chtěla radu. Ve třídě máme holku. Je podobná jako já. Máme stejný názory na věci, na lidi, máme podobný vkus. Jsme si strašně podobné. Nikdy jsem neměla lepší kamarádku. Teď jak jsem nastoupila do 6 třídy, tak jsem si s ní začala strašně rozumět. Vše to začalo tím, že jsem ji napsala jestli by nešla ven. Ona řekla že ano. Byly jsme spolu venku a od té doby jsme se začaly více bavit. Byly jsme nejlepší kamarádky. Jenže ona sedí s jednou holkou, která mi ji přebrala. Ta holka s ní sedí takže, si každou hodinu povídají, a ona mi ji přebrala. Jak byla druhá vlna koronaviru, napsala jsem jestli nepůjdeme ven. Zase jsme se bavily, chodily ven. Měla jsem pocit že vše bude vpohodě. Opět začala škola. Ta její kamarádka mi ji břebrala. :( V tu chvíli jsem se naštvala na tu moji "kamarádku" a přestala jsem se s ní bavit. Ona za mnou dolizala a dělala jakože nic. Teď před Vánoci mi začala psát. Měla jsem k ní odpor a nechtěla ji ani odepsat. Před týdnem jsme spolu byly venku, ale nebylo jako dřív. Dříve jsme se smály. Teď venku s ní byla nuda. Jak ji mám říct že se s ní nechci bavit? Protože zase začne škola a začne mě ignorovat. Jsem z toho špatná, protože bych se s ní ráda bavila, ale nemá to cenu když mě začne ignorovat.

    holka, 12 let, 16. ledna

    Ahoj,

    píšeš nám o tom, jak to teď máš se svojí nejlepší kamarádkou. Moc dobře jste si spolu rozuměly – jakmile ale začne škola, začne se kamarádka hodně bavit s holkou, se kterou sedí. Vnímáš to tak, že Ti ji ta holka přebrala. Trápí Tě to, protože by ses s ní ráda kamarádila. Nelíbí se Ti ale, že Tě ignoruje.
    Chápu, že vztahy s nejlepšími kamarádkami nebývají často jednoduché. Můžeme mít strach, že o ně přijdeme, když vidíme, jak se hodně baví i s někým jiným. Z toho, co píšeš, jsem to pochopila tak, že i kamarádka by se s Tebou chtěla vídat, začala Ti psát, “dolízala” za Tebou. Říkám si, jestli by šlo si s ní o tom všem upřímně promluvit a vysvětlit jí, co Tě trápí a co bys od Vašeho kamarádství potřebovala. Stejně tak se jí můžeš zeptat, jak to vidí ona. To, že se ve škole baví i s jinou holkou, ještě neznamená, že musí Vaše kamarádství skončit. Často to bývá tak, že poznáváme nové lidi, se kterými se začneme taky přátelit, je v pořádku mít více dobrých kamarádek. Zároveň je důležité umět spolu mluvit i o nepříjemných věcech, vzájemně si vysvětlit své pocity a potřeby.

    Zdraví

    Modrá linka

    Jiné téma

    Obavy z osamostatnění

    dobrý den potřebovala poradit. za rok a čtvrt my bude 15 a já se budu osamostňovat mám z toho strach jestli moje známky jsou dostatečné aby mě přijali pak na škoulu na kterou chci ( na grafickou protože tam se viučujou věci které mám ráda a které mě baví) ale mám obavi se postavit na vlastbí nohy vím že v případě pádu mě rodiče potpoří ale nechce se mi a zárověn chcese osamostnit mám taky třeba strach jak to budu zvládat finančně i když já jsem velmy spořiví člověk a občas si tu nějakou radost dopřeju i když s víčitkamy že sem vzala z ůspor. vím že mluvím moc do budoucna ale snažím se na to připravit mám stoho strach .poradtě my prosím jak se zbavyt obavi.
    děkuju za otpovět.

    holka, 13 let, 15. ledna

    Ahoj,

    píšeš nám o svých obavách z osamostatnění. Bojíš se, jestli se Ti podaří dostat se na školu, která by Tě bavila, a jestli to všechno budeš finančně zvládat.
    Nejsem si jistá, jestli máš na mysli střední školu anebo už rovnou přemýšlíš, jak to bude později, třeba na vysoké škole. Umím si představit, že je pro Tebe teď budoucnost jedna velká neznámá a máš strach, jestli se to všechno podaří tak, jak bys chtěla. Mnoho dospívajících dívek i kluků to má ve Tvém věku podobně, jako Ty. Jak budeš dospívat a sbírat zkušenosti, obavy se dost možná zmírní samy od sebe. Je prima, že se už teď snažíš nějak připravit. Co se týče známek a třeba i přijímacích zkoušek na grafickou školu, obojí můžeš zkusit konzultovat s někým z učitelů a také se ozvat školnímu psychologovi, pokud ho ve škole máte. Ohledně osamostatnění a financí – říkám si, že to nemusí hned být tak, že budeš na všechno sama. Obvykle je to postupný proces a nějakou dobu trvá, než se dospívající na střední škole anebo i později naučí o sebe samostatně postarat a zacházet s penězi. A je to tak v pořádku. Sama píšeš, že rodiče Tě podpoří, když to bude potřeba. To je moc fajn – a obvykle to tak i bývá. Můžeš jim o všech těchto obavách povědět a probrat s nimi, jak by to třeba mohlo fungovat, až půjdeš na střední školu (jak by ses třeba mohla učit hospodařit s penězi a v domácnosti).

    Zdraví

    Modrá linka

    Holky a láska

    Všichni mě milují

    Ahoj Alíku, Báro, modrá linko a ostatní, v naší třídě mne milují všichni kluci

    předvádí se přede mnou, stále mi píšou, na koberci si povídají jestli mne milují a všichni říkají že jo, někteří mi dokonce sami říkají že mne milují.

    A také mne v šatně plácají po zadku, a to plácání po zadku mne právě trápí, jak sama vím je to obtěžování. S rodiči jsem o tom už mluvila, a řekli mi že to mám když tak říct učitelce, jenom že já se ji to stydím říct, nevíte jak tento problém vyřešit?

    Předem děkuji za odpověď

    Lucie, skoro 10 let, 14. ledna

    Ahoj Lucie,

    píšeš nám o chování kluků, které Tě trápí – v šatně Tě plácají po zadku. Je moc fajn, že jsi řekla rodičům o tom, co Ti vadí. Pokud bys o tom chtěla povědět i učitelce, i to by mohlo pomoci. Chápu, že se můžeš stydět o takovém tématu mluvit, napadá mě proto třeba možnost napsat to nejdříve učitelce emailem, podobně, jako jsi to popsala nám, nebo o tom např. nakreslit obrázek a ten jí předat. Máš právo dát přímo i klukům najevo, že se Ti jejich chování nelíbí, že Ti to není příjemné - můžeš v tom také požádat o zastání např. své kamarádky, spolužačky. Můžou se Tě také rodiče zastat přímo ve škole, probrat to s třídní učitelkou.

    Zdraví

    Modrá linka

    Holky a láska

    Líbí se mi dva kluci

    Ahoj,
    Normálně bych vás s tímhle vůbec nezatěžovala, ale už opravdu nevím kam se obrátit. Líbí se mi jeden kluk, opravdu hodně. Už jsme zašli i trochu dál ale ještě spolu oficiálně nechodíme. Zároveň si teď každou noc píšu se svým spolužákem a už jsme se opravdu dobře poznali. Už mě jednou někam pozval ale já mu řekla o svojem „klukovi“ a on to v klidu vzal. Ale vím, že si od toho pořád slibuje víc. A on je na mě tak milý, říká mi že jsem pěkná a mám z něj úplně motýlky v břiše, protože to od něj zní tak strašně jinak, jako pěkně. Ale nejsem do něj zamilovaná tím způsobem, jako třeba do svého kluka. Mám je ráda každého jinak, svojeho kluka spíše citově a jsem do něho prostě zakoukaná. K tomu druhému mě to táhne spíš fyzicky, protože bože on je tak pěkný. Ale když už ho teď lépe znám tak to začíná být trochu jiné. Není to chyba mojeho kluka, on prostě nemá čas aby si se mnou takhle psal a ani neví že ba to pro mě bylo důležité. No, i kdyby to věděl a začal si se mnou takhle psát když spolu nejsme, stejně by to nebylo takové. Vím že si o mě taky myslí že jsem pěkná a tak ale neumí mi to tak hezky říct. V tom to má můj kamarád snažší, zaprvé přes zprávy to jde lépe a za druhé on není zrovna stydlivý. Moje kamarádky to nechápou a hlavně nemůžou být úplně nestranné protože je oba znají. Mám z toho úplně rozpolcené pocity, protože i když si jednoho vyberu, ublížím tomu druhému a ztratím ho. Můžu to promýšlet horem dolem, ale prostě nevím co s tím.

    holka, 14 let, 14. ledna

    Ahoj,

    líbí se Ti teď dva kluci – jedním z nich je Tvůj kluk a druhým spolužák a kamarád, se kterým si každou noc píšeš. Máš je ráda oba, jen každého trochu jiným způsobem. Bojíš se, že když se pro jednoho rozhodneš, toho druhého ztratíš a ublížíš mu. Chápu, že člověk jen těžko ovlivní, co k tomu druhému cítí nebo kdo a jakým způsobem ho přitahuje. Někdy se to tak prostě stane, že se zamilujeme do dvou kluků zároveň. Když dospíváme, teprve všechny pocity kolem zamilovanosti objevujeme, poznáváme se – to někdy dovede přinést i pořádný zmatek.

    Nedokážu Ti poradit, kterého z kluků by sis měla vybrat, ani to, jak přesně bys měla postupovat. Chtěla bych Tě podpořit, abys vycházela hlavně z toho, jak to sama cítíš. Z toho, co jsi nám napsala, vnímám, že Ti záleží na tom, abys ani jednomu z kluků neublížila, to mi připadá moc fajn. Zároveň asi není možné vyloučit, že se to nestane – ať už bys byla dál v kontaktu s oběma anebo jednoho z nich odmítla, je možné, že z toho jeden z nich (ten odmítnutý anebo ten “podváděný”) bude nějakou dobu smutný nebo i naštvaný. To se stává. Můžeš s nimi ale jednat citlivě, ohleduplně a upřímně. Nemusíš na sebe tlačit a rozhodnout se hned, ale třeba si nechat ještě čas pro sebe a vše si promyslet. Třeba se i různé pocity časem usadí a budeš mít v sobě jasněji v tom, co doopravdy chceš. Zároveň Tě chci podpořit v otevřené komunikaci - např. mluvit se svým klukem o tom, co bys potřebovala jinak, že Ti vyhovuje častější psaní zpráv apod. Také může pomoci probrat své pocity s kamarádkou, která třeba tyhle kluky ani nezná, nebo s mámou či jiným blízkým - možná i ony prožívaly něco podobného a můžou Ti být oporou, nabídnout Ti i pohled zvenčí.

    Zdraví

    Modrá linka

    Kamarádi

    Chtěl bych se vidět s kamarádkou

    Ahoj Alíku a týme,
    Před dvoumi měsíci jsem si na jedné sociální síti našel holku.
    Máme se rádi ale bydlíme od sebe daleko(cca120km).Rád bych se s ní někdy viděl ale obávám se že dřív než v 16 to asi nepůjde.
    Určitě spoustu lidí co si to teď četli napadlo že bych to měl říct rodičům a třeba bych k ní někdy mohl na návštevu ale nevím jak jím to říct.

    Děkuji za odpověď a přeji hezký večer.😊

    kluk, 11 let, 16. ledna

    Ahoj,
    v současné době je kvůli epidemie setkávání poměrně složité, ale snad už se situace brzo uklidní a zase se budeme moci vídat, s kým budeme chtít. Až k tomu dojde, myslím, že by sis měl s rodiči promluvit na rovinu. Přání setkat se osobně s kamarádkou není nic, za co by ses měl stydět, a sto dvacet kilometrů není žádná závratná vzdálenost. Můžete se domluvit, že jeden z vás přijede za tím druhý, nebo že se sejdete někde na půl cesty. Předpokládám, že tví, stejně jako její, rodiče, budou chtít vědět, kde a s kým jste, aby měli jistotu, že se vám nic nestane. Můžete tedy požádat rodiče, zda by se nemohli spolu spojit a domluvit detaily vašeho setkání, aby si obě strany mohly být jisté, že se nejedná o setkání s pochybným kontaktem z internetu (protože určitě víš, že na internetu mohou lidé figurovat pod falešnými profily a lákat, vydírat, či zneužívat ty, kteří jim naletí). Pokud se ale například vaši rodiče spolu domluví, že vás na místo setkání dovezou, aby viděli, že reálně existujete a nejedná se o žádný podvod... a vy spolu půjdete například na procházku, do kina, nebo do cukrárny, nevidím v tom žádný problém.
    Měj se hezky!
    Bára