Poradna: Alík radí dětem

Na otázky odpovídají

pracovníci linky důvěry Modrá linka www.modralinka.cz a Alíkovy kamarádky BáraV a Bája.

Poradna je určena čtenářům do 15 let.

Otázky týkající se fungování serveru Alík pokládej v poradně Alík - dotazy k fungování webu.

Moje tělo - kluci

Ahoj, mám problém ohledně mého masturbování, nedávno mě moje matka zpozorovala, že jsem masturboval. Přišla z nákupu a já v té době masturboval, rychle sem si lehnul do postele a ona uviděla trenýrky, které byly na zemi. Musel jsem jí vysvětlit, proč to tam leží, a málem jsem jí řekl, že jsem masturboval. Udělalo se mi blbě, když jsem to málem řekl. Teď má podezření, že masturbuji. Cítím se za to blbě. Normálně masturbuji 1x za den, někdy 2krát. Tak tě prosím, jestli to mám nechat být, nebo to nějak řešit? I když se mi do toho moc nechce. Děkuji.

kluk, 14 let, 24. června
ALX75 25. června

Ahoj,
za to, že masturbuješ, se jistě stydět nemusíš. Naopak je to věc, která je naprosto přirozená, chceš-li normální, souvisí s tím, že poznáváš své tělo, zjišťuješ, jak celé funguje a zároveň je Ti to všechno příjemné. Určitě nemusíš mít obavu z toho, že děláš něco nepřístojného nebo ještě k tomu zakázaného. Všeobecně se uvádí, že masturbace může být do jisté míry i zdraví prospěšná.

S rodiči obecně to bývá složitější, nicméně opět se jedná spíš o jejich problém, než o Tvůj. Pro některé rodiče jsou takováto témata stále tabu a nepřipouští si, že se něčemu takovému může věnovat i jejich vlastní potomek. Jejich reakce tedy pak mohou být po tomto zjištění docela rozpačité.

Pokud masturbace nijak zásadně neovlivňuje Tvé další činnosti, kterým se během dne věnuješ, tím spíše povinnosti, kterým musíš každý den dostát, není nutné její intenzitu nějak snižovat či více řešit.

Všeobecně bys však měl dodržovat jisté zásady. Jednou z nich je, že masturbaci by ses měl věnovat výhradně ve svém soukromí. S rodiči se pak obecně můžeš zkusit dohodnout na jistých zásadách, které by měli dodržovat a respektovat. Ve svém věku máš jistě nárok na soukromí, tedy pokud budou rodiče potřebovat něco s Tebou řešit, měli by nejprve zaklepat na dveře Tvého pokojíku a až po vyzvání vejít dovnitř. Stejně tak bys ale i Ty měl respektovat jejich soukromí. Zkus tento rozhovor s nimi vést bez zbytečných emocí a klidně, zdůrazni, že bys chtěl mít na některé věci klid a že ani jim by se jistě nelíbilo, kdyby někdo přišel bez vyzvání a uviděl je třeba také v ne moc pro ně příjemné situaci. Nemusíš nutně specifikovat, o jaké činnosti Ti jde, může jít ostatně i o klid na učení se potřebné látky do školy.

Měj se hezky.

Škola - učení

Ahoj , jsem v 6. rocniku na zakladni skole ... {predem se omlouvam , nejdou mi psat hacky ], za tyden a den je vysvedceni a ja mam problem . Na vysvedceni budu mit nejspis 2 dobre z fyziky a prirodopisu , bojim se az rodice uvidi vysvedceni . Premyslel jsem , ze i v dne vysvedceni utecu z domova k babicce . Chtel jsem rodicum vysvetlit , ze 3 je dobre a ze nejsem jediny ve tride s trojkama . Navic 6. trida je pry nejtezsi na zakladni skole . Nevim proc nepochopi , ze si chci uzivat zivota a nechci se porad ucit . Az budu delat prijmacky , tak je nebude moc zajimat jaky jsem mel znamky , nejspis jenom to , jestli jsem udelal ty prijmacky , stejne tak kdyz si budu hledat praci tak je bude zajimat prijmacky , maturita . Prosim napiste mi radu , jak je premluvit at to tak nehroti , nechci mit zaracha na internet , na cely prazdniny

kluk, 12 let, 22. června
Modrá linka 25. června

Ahoj,

vážím si Tvé otevřenosti a děkuji za to, že píšeš. Napadá mě, že asi nebudeš jediný, kdo situaci kolem předání vysvědčení rodičům aktuálně řeší.
Chápu Tvé obavy a myšlenky na útěk. Je to asi to první, co nás napadne. Útěk k babičce, ale neřeší situaci z dlouhodobého hlediska a je proto docela fajn si připravit jiné varianty, jak s tím naložit.

Přijde mi dobré, o známkách mluvit s rodiči během roku, tak nějak průběžně. Tím předcházíme nedorozumění a tomu, že budou rodiče překvapení. Pokud jsme tak nečinili, existuje varianta, zkusit je na to připravit ještě teď, před úplným závěrem. Mluvit o tom, že se nám třeba nepovedla písemka, popsat, co se dělo v hodinách předmětu, kde nám vychází horší známka. Otevřeně mluvit o tom, co se ve škole děje, může situaci ulehčit.
Pokud jsme to spolu s rodiči nechali dojít tak daleko, že opravdu netuší, jaké známky na vysvědčení budeme mít a máme z jejich reakce strach, můžeme to třeba den před tím, říct právě babičce nebo někomu, komu důvěřujeme. Svěřit se někomu, kdo nás podpoří, je fajn. Taky mě napadá, že by mohlo pomoct, ukázat rodičům dopis, který jsi nám napsal a dal jim přečíst i naši odpověď.

Známky by neměly být jediným měřítkem hodnocení žáka či studenta. Každý máme jiné předpoklady a každý z nás je šikovný na něco jiného. Učení by mělo přirozeně patřit do našeho života a motivace k němu by měla být pozitivní. Přeji Ti, abys doma našel bezpečné místo, kde se můžeš beze strachu a nejistoty podělit nejen o vysvědčení.

Držíme palce, užij si prázdniny, třeba i bez internetu.
Modrá linka

Kamarádi

Ahoj všichni.
Mám takový problém, týká se takového toho bavení se s kamarády ve škole.
Chodím na gymnázium do sekundy, a ve třídě nás je 9 holek a 21 kluků. Když jsem tam přišla, kamaradila jsem se s jednou holkou, která taky moc nezapadala do kolektivu. Pak, tenhle rok o Vánocích, začala chodit s klukem z Oktávy, ještě jednou, z OKTÁVY. Tomu bylo 18, jí 13...
V tu chvíli se ke mně začala chovat hnusně, urážela mě, ale ne tak, že by semi posmivala, ale tak, že já mám právě ráda Michaela Jacksona, a ona si s tím svým "přítelem" říkala že horšího zpěváka nezná, že už je z něj mrtvola a smáli se mi. V tu chvíli jsem měla sto chutí ji na to něco peprného odpovědět, a i teď mě přemáhá zlost, ale ovládla jsem se. Skončila jsem s ní.
A pak začala ta část, se k kterou chci poradit :'(
Nejdříve jsem trávila čas ve škole sama se sebou, byla jsem třeba na howrse nebo na stáji ufonek, nebo jsem si prostě četla. Ale pak jsem se chtěla začlenit do kolektivu, k ostatním holkám. (ještě chci dodat, že jedna holka si taky jen četla, ta u té většiny nebyla, ale ještě to pak upřesním + dvě holky jsou taky víceméně "mimo" a jsou BFF, ale taky se s nima baví)
Mým hlavním problémem je asi má vada řeči, breptání - mluvím rychle, nevýrazně a nesrozumitelně, takže se moc neprosadím.
Potom je mým dalším problémem to, že nevím, jaké jsou takové ty hranice toho, co je dobré a co už ne: nevím, kdy se smát hodně, kdy moc, kdy vtipkovat a kdy ne a co je z chování přijatelné a co ne.
Potom také nesmím zapomenout na to, že ty holky se kamaradily už v Primě a já jsem ta "cizí".
Já teď už nevím jak psát, brecim, a nevím jak to rozvést tak aby to nebylo zamotane, tak se dopředu omlouvám.
V té skupince holek, se kterými se chci kamarádit, je jedna holka, která má prostě strašné štěstí - je společenská, ví, kdy se smát a kdy ne, je hezká a každý se s ní chce kamarádit. Také je ve škole úspěšná a má dost hezkého oblečení, mamka ji chystá dobré svačiny, já si třeba musím brát buchtu že včerejška a do pytlíku, mám z toho pak mastnou celou tašku :'( Všechna (většina) pozornosti je směřována na ni, já chci být ale taky tak, aby si mě vazily... Protože dneska mi jedna holka (není to tamta) řekla: Tak já radši pudu já tady nechci být s tím autistou. To mě postrcilo k tomu to začít nějak řešit, mamce jsem řekla, že chci to breptani řešit ale ona na to že s tím logoped nic neudělá, že musím sama, ale ono to prostě nejde :''''(((
Já prostě nevím jak se začlenit, jak být taková že se semnou budou chtít kamarádit a chci být oblíbená...
A pak se ještě vracím k té holce, co si pořád čte. Ta oblíbená holka se s ní najednou chtěla strašně kamarádit, ale ta holka si prostě jenom čte, ale já se musím snažit, aby se mi té pozornosti dostalo, to není fér :'(
A taky, když jsem třeba byla jediná, co šla na oběd ještě s tou oblíbenou holkou, tak já vůbec nevím, co říkat, jak rozvést konverzaci, jak se jí prostě přiblížit....
A potom ještě, když se holky o něčem baví, tak já, i když jsem třeba vedle nich, tak si připadám jako vzduch, ani se při té konverzaci nedokážu nijak zapojit, abych nevypadala jako idiot a nezačala mluvit nesrozumitelne :(
Děkuji moc za pomoc

Bára, 13 let, 21. června
Modrá linka 25. června

Ahoj, Báro,

popisuješ zážitky ze školy, kde se necítíš úplně dobře. Ráda bys patřila do skupinky holek, co se spolu baví. Přemýšlíš o tom, jak to udělat. Zkoušela si být sama se sebou, s knížkou, muzikou, ale teď bys chtěla mít i nějaké kamarádky.

Chápu, že toužíš patřit do nějaké party, mezi holky, které se vzájemně berou a respektují. Oceňuji Tvoji snahu a říkám si, že to chce kus odvahy. Přišla jsi do zaběhnutého kolektivu a tak si dokážu představit, že začlenění do party tak může být těžší. Ale dobrá zpráva je, že to nevzdáváš a hledáš způsoby, jak na to.

Přijde mi, že k sobě přistupuješ hodně sebekriticky. Věřím, že všechno není stoprocentní, ale kdo z nás je? Vada řeči je něco, s čím se dá něco dělat, myslím, že ten nápad s logopedem není špatný a pracovat na zlepšení není nikdy pozdě. Taky mě napadá, že se moc kontroluješ. Říkám si, že každý máme hranice, kdy je čeho moc a kdy málo jinde a to je právě na lidech to zajímavé. Každý jsme jiný a tím se vzájemně obohacujeme.

Moc bych Ti přála, abys zkusila být sama sebou, mít se ráda, taková jaká jsi. Tímto totiž všechno začíná. Když si budeš sama sebe vážit a přijmeš se i se svými nedostatky, dáváš tak možnost tomu, aby Tě přijali i ostatní.

Moc Ti to přejeme a držíme palce,
Modrá linka

Sourozenci

Ahoj
Mám jeden problém mojí sestře je 16 a pomalu se chová jako dospěla ale ještě není a Ja se ji to vždycky snažím vysvětlit ze třeba nemůže pít ale ona kde na nějakou ,,párty“ a pije alkohol přijde domu a je ji špatně a vše mi chce říct tak Ja jen přikyvuji třeba ze už 3 krát zvracela a Ja nikdy nevim jestli to mám říct rodičům nebo jestli jako sestersky nesmím nic říct

holka , 11 let, 19. června
Modrá linka 25. června

Ahoj,

píšeš o svých pocitech, které prožíváš ohledně starší sestry. Máš šestnáctiletou sestru, která chodí na party, pije tam alkohol, a když přijde domů, bývá jí špatně. Tobě to dělá starost a přemýšlíš, zda to říct rodičům nebo ne.

Chápu, že máš o sestru strach. Tak, jak píšeš, sestra je opravdu ve věku, kdy může mít pocit, že už je téměř dospělá. Během dospívání toužíme dělat věci, které dělají dospělí. Dokážu si představit, že pití alkoholu patří mezi jednu z nich. Tím netvrdím, že je to v pořádku. Z mého pohledu bych dokázala asi pochopit jeden, dva takové experimenty, ale pokud je to něco, co se opakuje, říkám si, že by o tom rodiče vědět měli.

Pití alkoholu, jak asi víš, je u nás povoleno až od osmnácti let. Za sestru mají v tuto chvíli zodpovědnost rodiče, a proto by měli vědět, co se děje. Představuji si, jak to u vás doma vlastně vypadá, jak to mezi vámi a rodiči funguje. Nevím, jak to doma máte a vzhledem k tomu nemohu dát jednoznačnou odpověď, jak situaci řešit. Ono těch možností je víc, třeba na to dojdou rodiče sami, nebo s tím sestra sama od sebe přestane. Taky mě napadá, že bys to třeba mohla říct babičce nebo jinému dospělému, když ne rodičům. S někým se o tom poradit.

Zodpovědnost za sestru mají rodiče, ty buď veselá a užívej si prázdnin.

Modrá linka

Moje tělo - váha

Ahoj Alíku,
Jde o to , že mám poslední dobou pocit , že jsem strašně tlustá, snažím se jíst zdravě a každý den aspoň 20 min. cvičím a to kvůli postavě ale i kondici. Mám totiž problém , že když vidím někoho do sebe cpát nezdravé jídlo, nebo někoho kdo odfukuju při jídle, mám tendenci toho ,že nechci být jako oni, moje hlava si to nějak přetočí , že oni jsou tím špatným příkladem a že já patřím mezi ně a znechucují se mi potom veškeré jídla a nebo tito lidé, ono znechutilo se mi to od té doby co jsem nějak najela na videa kde lidí jedí a hrají si se svým břichem, těchto videí je na internetu spousta a nemůžu se na ně přestat dívat i když mi přijdou na chutná. Jedna kámoška mi dokonce řekla že vypadám jako anorektička a jeden kámošem na to taky naráží, přitom od toho mám ještě daleko, tak štíhlá snad ani nejsem. Je vlastně špatně že se mi lidé kteří se přecpávají a všechno možné jídlo znechutilo? Trvá to asi 2 měsíce co každý den cvičím ale rodiče ani nikdo o tom neví a, když se jde spát a zhasne se, hned začnu cvičit ale snažím se potichu aby mě nikdo neslyšel, to není nic špatného to tajit že ne? Jde o to, že mám pocit sebevíc že jsem strašně velká oproti ostatním, ještě v březnu jsem neměla ani mezeru mezi nohama když jsem měla nohy u sebe, teď už ano a jsem taky ráda. Taky tenhle spouštěč toho cvičení bylo moje dvojče brácha Mirek, nechtěla jsem být totiž tlustší než on , dokonce se bojím si stoupnout na váhu asi rok jsem se nevážila a proto jsem strašně v šoku z toho jakou mám váhu a ani nevím proč tohle všechno sem píšu když se na to neptám, ale za to bych prosila váš názor. Prosím...

Michala, 12 let, 14. června
Modrá linka 25. června

Ahoj Michalo,

píšeš o sobě, o svých pocitech. Poslední dobou si připadáš tlustá a větší než ostatní. Snažíš se proto zdravě jíst, pravidelně a tajně cvičíš. Trvá to asi dva měsíce, sleduješ také videa, která se týkají přejídání se a nemůžeš s tím přestat.

V Tvém věku mi připadá normální, že o sebe pečuješ a snažíš se o zdravý životní styl. Jsi ve věku, kdy začíná období dospívání a to je čas, kdy o sebe především děvčata začínají více pečovat a všímat si toho, jak kdo vypadá, porovnávat se s ostatními. Z toho, co píšeš se zdá, že Ti myšlenky na jídlo, na to jak vypadáš a zda netloustneš, zabírají ale hodně času. Přemýšlím o tom, zda je to ještě něco, co Ti přináší radost a zdravé sebevědomí nebo už je to ve fázi, kdy potřebuješ pomoc dospělého. Takhle na dálku se to těžko posuzuje, ale myslím, že je moc fajn, že o sobě otevřeně píšeš a přemýšlíš.

Říkám si, že by stálo za to, promluvit si s někým blízkým. Mamka nebo táta by měli vědět (i vzhledem k tomu kolik je Ti let) o tom, jaká sleduješ videa, co to s Tebou dělá. Zkus to a uvidíš jejich reakci. Třeba Tě podpoří, ocení a bude vše fajn.

Držíme palce.
Modrá linka

Šikana

Ahoj, mám takový problém.
Ve škole se mi kluci i některé holky posmívají. Nemůžu už ani říct svůj názor aniž by nebyl zkritizován. Pořád mi nadávají i přes sociální sítě, nebo mě kritizují na YouTube. Jsou to nadávky typu: Jsi hloupá, jsi špatná ajťačka, máš ebolu a takové hlouposti, které by za normálních okolností (ne od pondělí do pátku každou přestávku)nikdo neřešil. Nevím, proč mi to dělají a když se jich zeptám, tak to je jen odpověď typu- protože existuješ, protože ses narodila atd. Už toho mám dost, ale třídního do toho tahat nechci. Už jsem to trpěla celý rok, ale teď už mi to začíná přerůstat přes hlavu. Prosím poraďte, jinak nevím, jak to budu zvládat v sekundě :-(

Kiki, 12 let, 13. června
Modrá linka 25. června

Ahoj Kiki,

je moc fajn, že píšeš a hledáš pro sebe pomoc. Dokážu si představit, že není příjemné být terčem posměchu a útoků spolužáků. Přemýšlím, jak dlouho to trvá a říkám si, zda jsi o tom řekla někomu dospělému.

V situacích, kdy si nedokážeme pomoct sami, je dobrým krokem obrátit se na někoho z dospělých, na rodiče nebo na nějakého učitele, kterému důvěřuješ. Ti by měli být Tvou oporou a situaci řešit. Určitě to chce odvahu, vím, ale myslím, že první krok - napsat nám - jsi zvládla skvěle.

Existují také stránky, kde se o šikaně můžeš sama nebo spolu s rodiči dozvědět další informace a možné postupy. Posílám alespoň některé z nich: www.sikana.org/ nebo www.minimalizacesikany.cz/.

Držíme palce.
Modrá linka

Holky a láska

Ahoj alíku,
Je mi 13 let a mám teď nově kluka(14 let). Je ke mě hrozně milí a opravdu ho moc miluju,ale je tu jeden problém- prosím o zkrácení dotazu tady- Já osobně ho znám jenom přes internet. Je to nejlepší kamarád mojí kamarádky ze školy. Hrozně ho vychvaluje a říká, že mám velké štěstí. Domluvila jsem se s ní, že spolu všichni půjdeme do kina. Kamarádka o něm říkala, že je úžasný, spolu budeme perfektní a že i malinko závidí (jsou to dlouholetí kamarádi), ale já mám trošičku strach co bude potom. Mám strach aby mě příště, až s ním někam půjdu mi třeba nešahal na zadek nebo nedej bože aby mě odvlek na záchody. Moje BFF říká, že mu na něm něco ,,smrdí''. Druhá kamarádka říká, že to zveličuju a maluju čerta na zeď a že se nemám čeho bát. Ale vím, že vždy když mi napíše, tak se mi rozbuší srdce a mám hlavu v oblacích a jenom on mě přinutil se začít opravdu usmívat a dívat se na svět víc optimisticky. Nechci ho nechávat, ale mám trošku strach z toho co se bude dít. Poradíš mi prosím. :-)

holka, 13 let, 13. června
BáraV 23. června

Ahoj,
je normální, že na začátku vztahu pociťuješ obavy z toho, co se bude dít. Je ale důležité, aby sis uvědomila, že záleží vždy pouze na Tobě, co svému partnerovi dovolíš a kam necháš věci zajít. Pokud se Ti jeho chování nebude líbit, jasně a rázně mu to řekni. Rozhodně se nenech do ničeho nutit a dělej jen to, co je Ti příjemné a vyhovuje Ti. Pokud se necítíš na to, abyste spolu trávili čas o samotě, prostě to nedělej, a choďte na místa, kde je víc lidí. Do ničeho se nenuť, nelámej to přes koleno a nech vašemu vztahu volný průběh. Uvidíš, jak se Tvé pocity budou vyvíjet.
Přeji Ti hodně štěstí.
Bára

Moje tělo - holky

Ahoj.
Za 6 dní mi budou nandavat fixní rovnátka. Docela se těším ale zároveň bojím. Bála jsem se už otisků zubů který byli v pohodě. Vždy když tam jdu tak mám takový divný pocit v břichu je to podobné jako když potkám kluka kterého mám ráda. Rovnátka se mi na lidech líbí ale někdy se to k ním nehodí.. Bojím se že budu vypadat blbě a že to bude hrozně bolet. Za poslední rok jsem si udělala závislost na zvýkačkách,protože jsem furt něco cucala a nebo jedla tak mám žvýkačky. Když jsou rovnátka tak se nemají žvýkat žvejkačky a to já nezvládnu.

holka, 12 let, 13. června
BáraV 23. června

Ahoj,
chápu, že se bojíš, protože rovnátka jsou poměrně velkým zásahem do současného životního stylu každého člověka. Ale jde jen o otázku zvyku. Nejprve si v nich nejspíš budeš připadat zvláštně a budeš si muset zvyknout na svůj nový vzhled i jiný pocit v ústech. Jsem si ale jistá, že brzy se s nimi sžiješ a nebudou Ti v ničem vadit. A stejně tak to bude mít i Tvé okolí. Za dva nebo tři týdny už budou lidé kolem Tebe vnímat rovnátka jako Tvou součást a nikdo se nad nimi nebude pozastavovat.
Co se týká žvýkaček, určitě si také velmi brzo odvykneš a zvládneš to i bez žvýkání. Mysli na to, že všechno podstupuješ pro to, abys měla krásné rovné zuby, na které budeš v budoucnu hrdá a budou se Ti líbit.
Přeji Ti hodně štěstí!
Bára

Kamarádi

Ahoj, mám problém. Jsem v páté třídě a opět budu mít na vysvědčení samé jedničky.(nikdy jsem neměla na vysvědčení horší známku než jedničku) A také proto, se mi moji spolužáci posmívají, že jsem šprt. Ze začátku mi to nevadilo, ale teď už je to měsíc a už mi to začíná být nepříjemné. Nevíš co mám dělat? Předem děkuji za odpověď a omlouvám se za pravopisné chyby.

holka, 11 let, 13. června
BáraV 23. června

Ahoj,
skutečnost, že máš na vysvědčení samé jedničky, svědčí o tom, že jsi chytrá a schopná. Není to nic, za co by ses měla stydět nebo omlouvat. Spolužáci Ti nejspíš závidí Tvé školní úspěchy a proto reagují podobně hloupým způsobem.
Samozřejmě chápu, že je Ti jejich chování nepříjemné. Můžeš si jich zkusit nevšímat a neprovokovat je tak k dalším reakcím (opakuj si sama pro sebe, že by chtěli dosáhnout stejných úspěchů jako Ty, ale nedokáží to, proto se uchylují k takovému jednání). Případně se jich na rovinu zeptej, co je špatného na tom, když je člověk inteligentní a dosahuje úspěchů. Tvé školní úspěchy totiž skutečně nejsou ničím, za co by ses měla omlouvat nebo stydět.
Můžeš také požádat o podporu své kamarády a promluvit si s nimi o svém problému. Vysvětli jim, jak je Ti nepříjemné, když se Ti ostatní posmívají a popros je, jestli by se Tě v takových situacích nezastali.
Držím Ti palce!
Bára

Menstruace a výtok

Ahoj, mám takový dotaz ..
Je mi 14 let a za 5 měsíců mi bude 15 ještě jsem nedostala menstruaci...
Výtok mám hustě bílí a nezapáchá (mám ho asi cca. 1 a půl roku), když jsem byla malá cca. 5 let spadla jsem přímo mezikrokem na hranu nějaké desky a hrozně to bolelo a tekla mi i trošku krev ( asi jen 3 kapky krve), přesto se bojím že budu neplodná a že menses nikdy nedostanu...
Prosím poraď mi...

holka, 14 let, 13. června
BáraV 23. června

Ahoj,
chápu Tvé obavy, ale hned na začátku tě mohu ujistit, že náraz na vnější genitálie určitě nezpůsobí neplodnost nebo absenci menstruace. Začátek menstruace je velmi individuální záležitost, která závisí na mnoha faktorech. Obvykle se uvádí, že průměrně se první menstruace dostaví do patnácti let, jedná se však pouze o orientační údaj, který rozhodně neplatí ve sto procentech případů. Skutečnost, že ve čtrnácti letech nemenstruuješ, nemusí absolutně znamenat, že je s Tebou něco v nepořádku. Pokud ale chceš mít stoprocentní jistotu, objednej se na gynekologii, kde Ti udělají patřičné vyšetření.
Přeji Ti hodně štěstí.
Bára

Menstruace a výtok

Ahoj
Někde jsem slyšela, když dívka bude mastubovat tak, že se jí posune o měsíc dál menstruace. Je to pravda nebo nějaký výmysl ?

holka, 13 let, 13. června
BáraV 23. června

Ahoj,
to zcela jistě není pravda. Masturbace nemá na menstruační cyklus a nástup menstruace žádný vliv.
Měj se hezky.
Bára

Kamarádi

Ahoj Alíku.
Mám takový malý problém. Ve škole se mi ostatní děti a moji kamarádi smějou, že vypadám jako žába. Nevím proč. Nejsem zase tak ošklivý a zelený. Pořád slyším, že na ně kvákám a že se žabím.
Nevím, co mám dělat. UŽ MĚ TO NEBAVÍ.
Ahoj Alíku a dík za pomoc.

kluk, 17 let, 13. června
BáraV 23. června

Ahoj,
zkus se zamyslet nad příčinou toho, že se Ti ostatní děti posmívají a dej jim najevo, že je Ti to nepříjemné. Promluv si se svými kamarády a popros je o podporu. Věřím, že společně nepříjemnou situaci zvládnete.
Přeji Ti hezké léto.
Bára

Zvířata - pes

Ahoj Alíku
Můj táta má psa. Dříve se o něj hodně staral. Ale dnes to tak není. Spíše se starám o jeho psa já. Nevadí mi to starat se o něčího psa. Tak jednoho dne jsem se zeptala jestli můžu mít vlastního psa. Nedopadlo to tak jak jsem si myslela. Začal se mě hned ptát kde jako psa chci mít, kdo se o něj bude starat... Já jsem řekla, že mám vybrané místo kde by pes mohl být a starala bych se o něj sama. Jenomže hned začal říkat, že se o psa nedokážu postarat a rozhovor skončil. Stále nechápu proč nemůžu mít psa když se poslední 2 roky starám o jeho psa. Podle mě by vůbec nevadil psovi další kamarád. Pes je starší a psy má rád. Všechny potřeby pro psa mám. Máme dokonce i zahradu. Mamce jsem návrh sdělila a souhlasila. Jenomže táta to neschvaluje a je proti. Jak mám přesvědčit ? Pokud řešení není tak to přijmu. Děkuji

holka, 13 let, 12. června
BáraV 23. června

Ahoj,
z Tvého dotazu je patrné, že o psa hodně stojíš, přemýšlíš nad tím a k celé záležitosti přistupuješ zodpovědně. To je skvělé. Zkuste si s sednout s oběma rodiči a každý přednese své argumenty. Vyslechni si, proč je Tvůj tatínek proti a pak mu můžete s maminkou konkrétně vypočítat, co všechno pro vašeho současného psa děláš, jak s ním pomáháš a co všechno obstaráváš. Vysvětli mu, proč bys chtěla dalšího psa a proč je pro Tebe důležité, abys měla svého vlastního. Možná si tatínek ani neuvědomuje, do jaké míry se o vašeho současného psa staráš a když uslyší konkrétní argumenty, změní svůj názor.
Přeji Ti hodně štěstí.
Bára

Brigáda

Dobrý den chtěla bych se zeptat od kdy je brigáda, jelikož jsem měla odklad tak základnu dokončím až mi bude 16. Moje máma říká že na brigádu podle zákona se může potom co se dokončí základní škola, ale v některých dotazech se píše že je od 15. A proto bych se chtěla zeptat jak to je. Děkuji za odpověď.

holka, 14 let, 12. června
BáraV 23. června

Ahoj,
pro nástup na brigádu platí dvě podmínky. V první řadě Ti musí být skutečně minimálně patnáct let a zároveň musíš mít ukončenou povinnou školní docházku, to znamená základní školu. Respektive smlouvu můžeš podepsat, jakmile je Ti patnáct let, ale nastoupit do práce můžeš až teprve tehdy, když ještě k tomu ukončíš povinnou školní docházku.
Přeji Ti příjemné léto.
Bára

Holky a láska

Ahoj Modrá linko, Bájo....
Už po druhé jsem se zamilovala do jednoho kluka začali jsme spolu chodit (od patku) ale pak vždycky když s někým zacnu chodit uplne se mi ten kluk zhnusuje a chci se rozejit. Nechapu proc:( Mam obavy z toho ze treba budu lesba:'(

Elša 11let, 12. června
BáraV 23. června

Ahoj,
k dospívání patří první lásky a k nim zase citové tápání a hledání. Je Ti teprve jedenáct let a na opravdový partnerský vztah se vším všudy si budeš muset ještě několik let počkat. Na základě toho, že se Ti někdo několik dnů líbí a potom už ne, určitě nelze usuzovat na to, že budeš mít v budoucnu s partnerskými vztahy problémy, nebo z toho odvozovat sexuální orientaci.
Buď trpělivá a dej tomu čas. Ve svém věku se skutečně nemusíš nutit trávit čas s někým, s kým je Ti nepříjemně, nebo se dokonce nutit do zamilovanosti. Ber své dospívání jako období, kdy vlastně ještě hledáš sama sebe a až přijde ten správný čas, určitě dokážeš plnohodnotný vztah navázat.
Přeji Ti hezké léto.
Bára

Moje tělo - holky

Ahoj Bájo,
Ráda masturbuji o dvere. Tim myslím že si stoupnu jakoby z boku dveří a třu se. Neboli to ale je to hrozně příjemný:( Zkoušela jsem i normalne masturbovat i rukou ale u toho proste nevyvrcholim. Jen u tech dveri. Nejsem nejaka uchylna? Predem dekuji za odpoved

Elča, 12. června
BáraV 23. června

Ahoj,
dospívání je spojené s hledáním a objevováním vlastní sexuality, přičemž sexuálních chutí a preferencí existuje téměř nekonečné množství. Nedá se říct, že některá z nich je špatná a jiná zase dobrá (samozřejmě za předpokladu, že neubližují Tobě nebo někomu jinému). Pokud Ti tato metoda masturbace vyhovuje, je to naprosto v pořádku.
Měj se hezky!
Bára

Menstruace a výtok

Ahoj Bájo,
V Srpnu mi je 11. Nevíš jestli se dá zjistit podle doby výtoků za jak dloucho budu mit tak menstruaci? Výtoky mám už tak 2-3 roky skoro od 8 let jestli treba tak za rok bych uz mela menstruaci. Přijde mi i divne ze už v 8letech jsem mela výtoky:/

Předem děkuji za odpověď ???

Eliška, 12. června
BáraV 23. června

Ahoj,
výtoky jsou v dospívání velmi časté a začátek dospívání je velmi individuální záležitost. Nicméně v osmi letech jsi velmi pravděpodobně ještě dospívat nezačala, takže pokud trpíš na výtoky skutečně už několik let, bylo by vhodné, abys navštívila gynekologa, který odhalí jejich skutečnou příčinu.
Výtoky v některých případech skutečně mohou předcházet menstruaci, ale určitě se podle nich nedá určit, za jakou dlouho se první menstruace dostaví. To záleží na celé řadě faktorů.
Měj se hezky!
Bára

Kamarádi

Ahoj, potřebovala bych pomoct,
Jde o to, že budu teďka přestupovat na jinou školu, protože se stěhujeme a bojím se toho, že své kamarády odsud už neuvidím a tam nebudu mít žádné. Mamka říkala, že se vždycky někdo najde, stejně jako jsem se skamarádil i tady,ale nchci ztratit ty staré, víte nemám mobil, takže mi ani ne zavolají což je k ničemu, adresu nového bydliště jsem jim řekla, ale nikdo by stolek nejel tolik kiláků jen aby si se mnou pokecal, můj email taky ví, ale ten není na rychlé domlouvání, když si holky kontrolují email jen o víkendech. A na jednu holku, co se odstěhovala do Finska, se taky vykašlali a ani si s ní nepsali, bojím se, že se tak vykašlou i na mě. Co mám udělat? Jak se s nimi uvést do kontaktu? Jak je neztratit...(?)

Marta 10 let, 12. června
BáraV 23. června

Ahoj,
stěhování a přestup na jinou školu je vždy velkým zásahem do dosavadního života a naprosto chápu, že se bojíš a pociťuješ nejistotu. Věřím ale, že některé z Tvých dosavadních kamarádů se Ti podaří udržet a zůstat s nimi v kontaktu.
Zeptej se rodičů, jestli budete na místo dosavadního bydliště čas od času jezdit. Nejspíš tady mají i své vlastní kamarády a známé, které budou chtít občas navštívit. Právě to může být příležitost k návštěvě Tvých kamarádek. Nepíšeš, jak daleko se stěhujete, ale možná by mohly Tvé kamarádky občas přijet i za Tebou a třeba u Vás strávit víkend. Až budeš starší a budeš mít svůj telefon, také se komunikace mezi vámi zjednoduší. I když váš kontakt nebude každodenní, dobré přátelství vydrží i velké vzdálenosti.
Přeji Ti hodně štěstí a spokojenosti v nové škole, kde si určitě brzo najdeš spoustu nových kamarádů.
Bára

Sourozenci

Můj dotaz je ten ze moje 16 letá sestra říká ze už je skoro dospěla a ze mě muže mlátit když bude chtít
Maminka není doma a my se pohadame běhá s nasazenou rukou jako kdyby mě chtěla nafackovat a potom až přijde máma tak ji vše řeknu ale moje sestra vše popře ze si vymýšlím ze to není pravda
A vzhledem k tomu ze jsem jako malá hodně lhala tak mi máma nevěří a věří mě sestře
Jak si mám získat mami a i táty důvěru ?
A jak mám vyřešit své vztahy se sestrou ?

holka, 11 let, 19. června
Modrá linka 22. června

Ahoj,

píšeš, že Ti starší sestra někdy hrozí fackami, když se nepohodnete a rodiče právě nejsou doma. Stěžovala sis rodičům, ale nevěří Ti. Chápu, že Ti sestřino vyhrožování není příjemné a jsem ráda, že hledáš cestu, jak to změnit. Sestra ještě není dospělá, ale to nevadí, protože nikdo (ani dospělý) by Tě neměl bít. Je pravda, že někteří rodiče tělesné tresty používají, ale mělo by se to dít jen naprosto výjimečně, mírně a s omluvou.

Napadá mě několik možností, které můžeš vyzkoušet. Zaprvé si můžeš zkusit zapisovat, kdy, proč a hlavně jak jste se se sestrou nepohodly. Podle toho pak můžeš usoudit, jakým činům nebo slovům se Ty sama můžeš příště vyhnout, aby k rozepři nedošlo. Můžeš také vymyslet, čím se budeš zabývat, když rodiče nebudou doma, abys u toho se sestrou musela být co nejméně (psát úkoly, číst si, něco uklízet, apod.). Dovedu si také představit, že sestra má pocit, že za Tebe jako starší má odpovědnost, když jste doma samy. Proto by bylo dobré probrat to společně s rodiči, že by sis přála výchovné věci řešit jen s rodiči a sestru chceš mít jen jako sestru, ne jako třetího rodiče. Třeba by se Vám oběma ulevilo.
Kdyby nic z toho nepomohlo, zkus poprosit o radu nebo pomoc někoho dalšího z rodiny, na koho sestra nebo rodiče dají (např. babičku). Pokud by to bylo nutné, můžeš si sestru při vyhrožování nahrát třeba na mobil (tak aby o tom nevěděla, jinak by se asi rozčílila ještě víc).

Píšeš, že Ti rodiče nevěří, protože jsi dříve někdy lhala. Získat zpět ztracenou důvěru dá hodně práce, chvíli to trvá, proto buď vytrvalá v nelhaní i ve stížnostech na sestřino chování. Kdyby sis chtěla s někým promluvit, můžeš zavolat nám na Modrou linku (všechny kontakty najdeš na www.modralinka.cz) nebo nonstop na Linku bezpečí, tel.: 116 111.

Příjemné prázdniny Ti přeje,

Modrá linka

Strach

Ahoj aliku,
už mi bude12 a hodně se bojim výsek.Od dědství se mi fobie víc a víc zhoršuje,už si ani nechci stoupnout na židli.
mohli bystemi poradit jak se strachu zbavit,prosím?

holka, 11 let, 19. června
Modrá linka 22. června

Ahoj,

hodně lidí má z něčeho obavy a výšky bývají častým strachem. U někoho je tento strach snesitelný, dá se vydržet, ale Ty píšeš, že se vše zhoršuje a to tak, že ani nemůžeš stoupnout na židli. Proto je moc dobře, že pro sebe hledáš pomoc. Podle mne by bylo dobré navštívit psychologa, se kterým bys vše dopodrobna probrala a on v rozhovoru s Tebou zjistil, nakolik je to vážné a také hledal způsob, jak se nejlépe můžeš obav z výšek zbavit.

Je proto důležité, aby o všem věděli rodiče, kteří by Ti vhodného odborníka pomohli najít a doprovodili by Tě k němu. Proto Tě chci podpořit v tom, aby ses jim svěřila a nemusela ses už dál trápit.

Přejeme Ti, abys pro sebe brzy našla dobrou pomoc.

Modrá linka

Vyhledat odbornou pomoc

ahoj jsem kluk ale chtěl ale uvnitř cítím že jsem dívka líbi se mi holčičí šaty a chtěl bych si strašně rád hrát s panenkami a le bojím se to říct rodičům, nevím jak
poradíš mi prosím

honza, 15 let, 19. června
Modrá linka 22. června

Dobrý den, Honzo,

někteří lidé se skutečně necítí dobře ve svém těle, možná víte, že se ve společnosti označují jako transsexuálové a že je v naší republice možnost projít změnou pohlaví. Hodně se tomuto tématu věnuje v Česku MUDr. Fifková a naštěstí se o něm již otevřeně a častěji píše nebo se i točí dokumenty. Jeden za všechny lze nalézt v archivu České televize na tomto odkazu www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095359176-ted-jsem-to-konecne-ja/306295350170003/titulky. Zároveň tím nechci a ani nemohu takto po internetu usoudit, zda se u Vás opravdu o transsexualitu jedná, bylo by ale dobré, abyste si zjistil co nejvíce informací a postupně si srovnal svoje myšlenky a pocity.

Dovedu si představit, že je těžké být se svou jinakostí sám, a proto je dobře, že jste nám napsal. Rozumím také tomu, že máte obavy to říci rodičům a těžko lze dopředu odhadnout jejich reakci. Na druhou stranu by Vám mohli pomoci najít odborníka, sexuologa, který by Vám pomohl vše rozebrat, podpořil Vás a hledal společně s Vámi, co Vám pomůže. Obrátit se můžete i e-mailem nebo telefonem přímo na Dr. Fifkovou, která by Vás také mohla nasměrovat k další pomoci. Kontakt na ni naleznete zde: www.fifkova.cz. V každém případě je dobré nebýt na to sám a svoje pocity i přání s někým sdílet.

Přejeme Vám, abyste pro sebe našel vhodnou pomoc.

Modrá linka

Moje tělo - holky

Ahojky. Chci se zeptat. Je normální že skoro Každý den masturbuju (i prstěním) a ráda se u toho dívám na Tumblr na porno Videa? :/ Díky za odpověď :)

holka, 13 let, 18. června
Modrá linka 22. června

Ahoj,
masturbace je běžnou součástí života, pokud Ti je u ní příjemně, není se čeho obávat nebo ji považovat za nenormální. Důležité je, abys vše dělala v soukromí a abys měla i jiné zájmy a nesoustředila se jen na ni. Je také potřeba dodržovat základní hygienická pravidla (například mít čisté, umyté ruce), abys předešla zdravotním komplikacím. Porno videa jsou potom určená pro dospělé a lidé pod 18 let by je neměli sledovat.

Zdravíme Tě.

Modrá linka

Kamarádi

Zdravím všichny co zde pomáháte,
Zaprvé vám chci poděkovat za to co děláte a že pomáháte těm co to potřebují.
Inu přejdu ke své otázce, či spíš otázkám.
No. 1
Přidala jsem se do chatovací skupiny na Discordu, ovšem většina lidí tam je starší než já, tak o čtyři roky, jistě jsou tam i mladší v mém věku, ale s nimi není kloudná řeč. Ať již znalost gramatiky či inteligence konverzace. Ale s těmi staršími lidmi si rozumím přímo dokonale, jsou to lidi co se pro mě stali druhou rodinou. Ve škole moc přátel nemám, jsem introvert, otaku a neet. Nevím jestli je normální že si víc rozumím se staršími než s vrstevníky. Proto se ptám, je to v pořádku?
No. 2
Zadruhé,... No... Mám ráda, slabě řečeno divné věci. Hledám si informace o středověkém mučení, popravách. Těším se na to až zjistím co je po smrti. Dívám se na krvavá anime, při kterých je mým spolužákům zle, a to i otrlejším. Připadám si jako bych nepatřila do tohoto hektického světa, že se stala chyba. Nevím proč jsem se octla v světě kde každý člověk- hráč táhne bez ohledu na ostatní, kde se někteří hráči řídí a jiní je v klidu porušují. Svět který pro mě postrádá logiku. Více času trávím ve svých představách. Připadám si opravdu jinak než kdokoli jiný, jako ten kdo hledá tlačítko EXIT aby mohl odsud utéct, jako ten kde neustále mačká tlačítko Esc.

PS. Chodím k psychologovi i psychiatrovi, beru prášky na deprese. O tomto dokážu mluvit či psát jen anonymně.

Arigato

Jaskółka, 17. června
Modrá linka 22. června

Ahoj Arigato,

je příjemné číst Tvoje ocenění naší práce. Někdy se opravdu stává, že si jedinec více rozumí se starší generací, právě proto, že je třeba ve vývoji trochu dopředu, nebo má jiné zájmy, koníčky. Nevidím na tom nic špatného, jednou i Ty můžeš být dobrým vzorem někomu mladšímu, který si nerozumí se svojí generací. Proto je dobře, že jsi našla skupinu lidí, se kterými si rozumíš. Dá se předpokládat, že do budoucna se Ti Tví vrstevníci přiblíží, jak budou dospívat a najdeš si tak třeba víc přátel i ve svém okolí.

Píšeš o tom, že se zajímáš o mučení, smrt a celkově se Ti zdá, že svět je pro Tebe cizím místem. Tyto prožitky mohou patřit právě k dospívání, k tomu, jak člověk hledá sám sebe, snaží se vymezit k okolnímu světu. Někdy to může být hodně náročné, projít tímto obdobím. Fascinace smrtí a dalšími tématy může být záležitostí, která přejde až budeš větší. Možná vše může také souviset s Tvojí nemocí - depresí, kdy se člověk spíše ponořuje do tmavých zákoutí duše. Proto je moc dobře, že chodíš k psychologovi a na psychiatrii, protože kontakt tváří v tvář může být mnohem účinnější než toto internetové poradenství. Chápu, že je těžké o těchto tématech mluvit, ale svoje pocity jsi dokázala už napsat, proto Tě chci povzbudit k tomu, abys je svěřila i svému psychologovi, aby Ti mohl lépe pomoci. Pokud je těžké vše říkat slovy, je možné mu ukázat tento dopis. Nemusíš na sebe nijak tlačit, klidně si vše promysli a rozhodni se podle toho, jak to budeš cítit. I když to zní trochu jako klišé, opravdu platí, že sdílené starosti se alespoň trochu umenší.

Přejeme Ti, aby ses mohla cítit dobře.

Modrá linka

Povolání

Ahoj, chodím do šešté třídy a potřebuji poradit. Jde o mou budoucnost hrooozně mooooooc bych chtěla být vědkyní ve výzkumu a chtěla bych pracovat ve výzkumném centru v Paříži. Vím že být vědcem neznamená smíchat dvě tekutiny a vymyslet nový prvek tak jak to ukazují v televizi,chodím do jednoho kroužku na Masarykově univerzitě a tam jsem si vyzkoušela jak občas obtížná může práce v laboratoři být a můj táta je taky vědec takže bych měla i podporu ikdyž jen od jednoho z rodičů protože si máma myslí že být vědcem je práce spíš pro kluky. Chodím na základku kde máme všechny učebnice pro gymnázia. Takže moje otázka zní kam v Brně na střední nebo na gymnázium?
A myslíte že se mi můj sen splní?

holka, 12 let, 16. června
Modrá linka 22. června

Ahoj,

moc se mi líbí, jak přemýšlíš o svém budoucím povolání. Být vědkyní je hezké přání a chci moc ocenit, že už teď pro to hodně děláš - třeba navštěvuješ kroužek na univerzitě a přemýšlíš, jak to nejlépe zařídit. I mezi ženami je už dnes mnoho výzkumnic a tak nevidím důvod, proč bys jí nemohla v budoucnu být i Ty. Myslím, že s výběrem školy by Ti mohl pomoci nejlépe táta, který ví, jak se stát vědcem, nebo vedoucí toho kroužku. Hodně záleží i na tom, jakému oboru se chceš ve vědě věnovat. Pokud jsou to přírodní vědy, bylo by nejspíš vhodné studovat gymnázium, které má přírodovědnou větev. V Brně určitě nějaké existuje a konkrétní gymnázium si můžeš vybrat podle nabídek na internetu, nebo Ti poradí výchovný poradce ve škole. Věda se dá také dělat i v humanitních oborech, je to opravdu různé a záleží na tom, co Tě bude do budoucna nejvíce zajímat.

Držíme palce, aby se Tvůj sen splnil.

Modrá linka

Holky a láska

Ahoj, Alíku, či osůbko, která mi budeš odpovídat. Nevím, co dělat a budu ráda za každičkou radu. Na začátku letošního školního roku, tuším druhý, či třetí zářijový týden na naši školu přišel na praxi budoucí pan učitel. Už na první pohled se mi velice líbil. Byl u nás, myslím měsíc a za tu dobu jsem se do něj zamilovala až po uši. Vůbec nevím, zda-li mu to říct, dál to tajit, nebo jak mu to říct... Nevím.. Takže předem velké díky za odpověd’.

holka, 14 let, 19. června
Modrá linka 21. června

Ahoj,

píšeš nám o radu, zamilovala ses do učitele, který byl u vás ve škole na praxi. Nevíš, zda mu to říct. Byl u vás na praxi v září, nevím, jestli od té doby prožíváš zamilovanost, jestli se s ním dál ve škole nějak potkáváš, když přemýšlíš, že bys mu o tom řekla.

Chápu, že Tě mohl i během pouhého měsíce zaujmout, okouzlit, že se Ti zalíbil. Na druhou stranu předpokládám, že ho moc neznáš a že bude o dost starší, než Ty. Vidím problém také v tom, že jste v profesionálním vztahu učitel - žákyně. To vše se zdá být neslučitelné se zamilovaností, kterou prožíváš. K prvním láskám, které ve svém věku prožíváš, patří, že se člověk na první pohled zamiluje a nepřemýšlí nad těmito okolnostmi a překážkami. Často si tak vysní někoho, koho příliš nezná a přitom by případný bližší vztah byl komplikovaný až nemožný. Stává se také, že city nejsou opětované a láska je platonická. I tyto city však mají svou krásu a důležitost pro naše prožívání, zkušenosti a další vztahy. Někdy s sebou bohužel přináší i zklamání. Není lehké vzdát se svých představ a dopřát si čas na postupné odeznění zamilovanosti, případně dát prostor vztahům s vrstevníky, které se mi zdají být za těchto okolností reálnějšími.

Nevím, jestli máš někoho důvěrného, komu se o tom můžeš svěřit, s kým můžeš probrat to, co prožíváš. Mohlo by Tě podpořit, když bys v tom nebyla sama a mohla to sdílet s kamarádkou, nebo příbuzným. Ptáš se, zda mu to říct, nebo to dál tajit. Těžko předvídat, co by se stalo, pokud bys mu to řekla. Nejsem si jistá, jak by reagoval, čeho bys tím docílila. Z pozice budoucího učitele pro něho není možné, aby s Tebou navázal bližší vztah. Bylo by dobré vyhnout se případnému zklamání Tvých očekávání. Zkus se teď zaměřit víc na sebe, na svou pohodu, dělej to, co Tě baví, podnikej něco s přáteli, zkus nad tím vším popřemýšlet a reálně zvážit pro a proti.

Přejeme vše dobré,
Modrá linka


Položit nový dotaz

Zde se můžeš zeptat na cokoliv, co tě trápí a nesouvisí přímo s Alíkem. U dotazu nebude veřejně uvedeno tvé jméno ani přezdívka, pokud si je do něj sám nevyplníš.

Alíkovi kamarádi neodpovídají ihned, na odpověď si budeš muset počkat.

Pokud položíš otázku, která již byla v Poradně řešena, otázka nebude zodpovězena. Nejprve se raději podívej, zda už na podobný dotaz není odpověď.

Tvůj dotaz:

Pokládat dotazy mohou jen přihlášení uživatelé (přesto je zachována anonymita), kteří mají alespoň sto kaček (bodíků).

Pokud máš účet, , pokud ne, můžeš se zaregistrovat (pár dní ale potrvá, než si kačky naspoříš).