Poradna: Alík radí dětem

Na otázky odpovídají

pracovníci linky důvěry Modrá linka, Alíkova kamarádka BáraV, odborníci na boj proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

Dotazy smí pokládat čtenáři mladší 15 let.

Moje tělo

Ahoj, mám takový podle mého divný a bizarní dotaz, ale zkrátka mi to nedalo a musím se zeptat. Jaké to je mít vagínu, jaký je to pocit například při normálním životě, nebo třeba při masturbaci atd. Vím, je to divný dotaz, ale zajímalo by mě to.
Děkuji moc za odpověď

kluk, 13 let, 1. dubna

Ahoj,

Tvůj dotaz je opravdu docela nezvyklý, ale rozumím tomu, že Tě to zajímá. Je to dost podobné, jako by ses ptal, jaké je to mít ucho, ruku nebo třeba žaludek. Těm, kdo vagínu mají, (ve velké většině) připadá, že je to něco zcela přirozeného, nad čím se ani moc nezamýšlí. Každý orgán v těle má určitou funkci, a té většinou odpovídá i prožívání, které může být u každého trochu jiné - a co se týká pohlavních orgánů, je to jeho osobní a intimní věc, se kterou se běžně nesdílí.
V rámci Alíkovy poradny není možné více psát, navíc, když je Ti 13 let. Až budeš později mít partnerku, můžeš jí klást tyto otázky a nalézat na ně odpovědi.
Modrá linka

Holky a láska

Ahoj, chtěla jsem se na něco zeptat. Už dlouho o tom přemýšlím a nevím s kým o to mám mluvit. No já si nedokážu připustit to, ze všechny holky z mého okolí už prostě někoho mají (nemyslím třeba už přítele ale nějaký kluk jim píše a třeba už jim i napsal že je miluje a prostě jim hodně píše a znají se více než jako kamarádi). No a já pořád nic. Nechci říkat že bych teď chtěla z někým chodit, to rozhodně ne na to je vážně ještě strašně moc brzo, ale chtěla bych aby o mě alespoň někdo projevil zájem. Většina kluků od nás ze třídy už buď nějakou holku mají nebo už si s nějakou píšou a třeba k ní cítí něco víc nebo o ní prostě jeví zájem. Já vím že je to taková blbost ale prostě si nedokážu připustit že prostě nikoho nezajímám. Snažila jsem se alespoň trochu změnit, zhubla jsem, každý den cvičím, nejím nic nezdravého a snažím se tolik nevyčnívat. Mě by ani tolik nevadilo že mi nikdo nepíše nějaký milostný psaníčka, ale že se se mnou ani kluci bavit nechtějí. Třeba si chtějí povídat s míma kámoškama ale vždycky když jsem tam já, tak odejdou nebo řeknou že s nima chtějí mluvit o samotě a pak si povídají celou přestávku a když se zeptám co bylo tak tajného tak holky řeknou že klukům slíbili že to nikomu neřeknou. Třeba když se máme rozdělit do dvojic a kluci si vybírají holky, tak vždycky zbydu jako poslední a ten na koho zbydu jen vzdychne a prokrouží očima. Nějaký učitelky už zkoušeli že klukům navrhli jestli nechtějí mě ale všichni vždycky odmítli a na otázku proč řekli že se mnou teda ve dvojici nebudou. Je nějaká chyba ve mně? A jaká? Jak se mám změnit abych se s klukama mohla normálně bavit? Prosím pomozte já jsem skoro na dně a ještě teď když jsme doma tak mi píšou všechny holky co si s klukama psali novýho a jak se kluci mají a tak. A já zase nic...
Děkuju za radu a omlouvám se že je to tak dlouhé

holka, 12 let, 1. dubna

Ahoj,

píšeš Alíkovi o tom, že o Tebe kluci neprojevují zájem, ani se s moc Tebou nebaví, a Ty bys chtěla, aby to bylo jinak. Nedivím se tomu, ve Tvém věku holky většinou po pozornosti kluků touží, zvláště když vidí, že ji jiné holky mají.

Nevím, proč se zatím nedaří navázat takový kontakt, jaký bys chtěla. Sympatie jsou mezi lidmi hodně různé, každému se líbí někdo jiný, každý se zaměřuje na jiné kvality člověka. Zároveň není možné zavděčit se všem, zalíbit se všem. Ptáš se, v čem se můžeš ještě změnit. Možná se budeš divit, když Ti napíšu, že důležité je - přestat se moc snažit a hlavně být sama sebou, ať už s kluky nebo bez. Zaměř se na to, aby ses rozvíjela, měla koníčky, byla osobitá, svá, měla se ráda. Užívej si, co máš, zkus méně myslet na to, co nemáš - a to, co má přijít, přijde v pravý čas (i když chápu, že bys to chtěla hned).

Napadá mě také možnost probrat to se spolužáky - co se děje, že si s Tebou nechtějí povídat? Můžeš jim také dát najevo, jak Ti v tom je, že bys byla ráda víc v kontaktu. Můžeš na to jít třeba i přes nějakou kamarádku, probrat to s ní, poznat další společné kamarády apod. Můžeš si o tom popovídat také s blízkými, v rodině nebo s přáteli, možná i oni zažili někdy něco podobného a můžou Tě také podpořit.

Přejeme, aby Ti bylo fajn,
Modrá linka

Vyhledat odbornou pomoc

Ahoj všichni,
Potřebuju se s něčím svěřit. Před Vánocemi jsem byla úplně na dně. Rodiče se stále hádali (a hádají se i teď) , neustále mě tahali celý podzim k jedné psycholožce, se kterou jsem si opravdu nerozuměla (a rodičům jsem to řekla několikrát), a nakonec jim začala přede mnou navrhovat rozvod každý dvě minuty (byli jsme na rodiný terapii). Všechno jsem to ze sebe dostávala ven přes mou nejlepší kamarádku, která mě nakonec přesvědčila, abychom společně zašly za speciálním školním pedagogem (který je zároveň psycholog a učí nás osv). Já jsem si to všechno sepsala den předtím na papír, kvůli zkušenostem z června, pro případ, že bych o tom nedokázala zase mluvit. Na tom papíru to bylo rozdělený do několika kategorií: doma, škola, křečík, a Voldemort (to je přezdívka pro tu učitelku o které jsem už psala dříve) . Já jsem s ním nedokázala mluvit, takže za mě mluvila Lucka, a u toho si ten člověk (T.) četl ten papír. Na tom papíru byla moje osnova, abych nezapomněla na něco důležitého. Když si to dočetl, tak mě odvedl do kanceláře k zástupkyni, a Lucku poslal zpět do třídy (už byla hodina). Já jsem si nebyla jistá, jestli to sama zvládnu, ale šla jsem. Tam jsem zůstala sama s T.a s zástupkyní (B.). Ti to tam se mnou všechno řešili, a dost to zasáhlo i do hodiny. Nakonec se mnou začli mluvit i o tom nejzávažnějším co bylo v té mojí osnově: myšlenky na sebevraždu. Slíbili mi, že rodičům to řeknou až později, ale rozhodně ne ten den. Já jsem ji věřila. Když jsem jela domů, tak mi asi 3x volal T., a jednou ředitelka, a asi 2x moje bývalá třídní, která mi pomáhala i s událostmi ohledně června (momentálně je jediným dospělým krom skautské vedoucí kterému důvěřuju. Už ani rodičům ne). Všichni se mě ptali, kde jsem, a já až později zjistila, že číslo na mě si zjistili od spolužáků. Rodiče už byli doma, a hned mi oznámili: volali ze školy, že jsi tam zanechala sebevražedný dopis (ja jsem jim tam tu osnovu nechala, v dobré víře, že jim pomůže se v tom zorientovat) . Místo skautu na mě moji vlastní rodiče zavolali záchranku, a od 17:30 jsem strávila v motole ma psychiatrii až do půl jedenácté. Tam mě donutili spolupracovat, jinak by mě hospitalizovali. Takže já jsem byla nucená mluvit o všem, i když jsem nebyla připravená. Máma tomu psychiatrovi (ano byl to chlap) řekla i o tom, co cítím ke K.,což jsem od ní brala jako podpásovku, když mi předtím slíbila, že o tom s nikým mluvit nebude. Já jsem se po tomhle úplně uzavřela, a už jsem s nikým o ničem takovém nemluvila až do teď. Tyhle myšlenky mám pořád (zvlášť když jsem už téměř měsíc zavřená doma, a už jsem tak dlouho neviděla K., což je věc, na které jsem se stala téměř závislá). Každých 14 dní musím chodit k nějaký psychatričce, která mi říká, abych se chovala jako by byla moje kamarádka, a když se tak začnu chovat, tak my vynadá, že přece není moje kamarádka, a jak se to chovám. Když jsem u ní byla poprvé, tak mi (z mého pohledu) vyhrožovala, že pokud nebudu spolupracovat, tak mě hospitalizují. A na to, že k ní chodím od ledna, tak mám pocit, že mi rozhodně nepomáhá.
Nejhorší na tom, že jsem zavřená doma, je to, že nevídam K. na tom už jsem se stala téměř závislá. Pořád se mi objevuje ve snech, a nemůžu na ní přestat myslet. A to mám den docela nabitý (škola, sport, škola, sport, rodina, domácí povinnosti, vaření, skauting na dálku). Co mám s tímhle vším dělat?
Omlouvám se za takovou slohovku, ale už jsem to ze sebe potřebovala dostat ven.
Mějte se hezky.

holka, 14 let, 29. března

Ahoj,

děkujeme za důvěru, se kterou ses nám svěřila. Věřím, že to pro Tebe nebylo lehké. Jak píšeš, možná, že to všechno potřebovalo ven, že ses z toho potřebovala trochu vypsat. Pozorně jsem četla Tvoji zprávu a přemýšlela jsem u toho, jak náročné to všechno pro Tebe musí být, navíc teď během karantény.

Píšeš o rodičích, kteří se hádají, o osnově, kterou sis sepsala pro lepší orientaci v tom, co Tě tíží. Ve škole nedodrželi slib, který Ti dali, a o všem informovali rodiče, kteří potom zavolali záchranku. Píšeš také o psychiatričce, ke které nerada chodíš a o tom, jak moc Ti teď chybí K.
Věřím, že muselo být zraňující, když jsi o všem musela mluvit s rodiči a s psychiatrem, aniž bys na to byla připravená. Umím si představit, že si připadáš zrazená od lidí kolem Tebe, za kterými jsi šla s důvěrou. Je docela možné, že se ve škole hodně vylekali a chtěli něco rychle podniknout pro Tvoji záchranu, v panice ale vybrali tuto možnost, a rozumím, že to vnímáš jako nefér jednání. Tvoje rodiče neznám, říkám si ale, že to tak mohlo být i u nich. Zároveň chápu, že Tě jejich jednání zranilo a že to narušilo Tvoji důvěru k nim.

Přála bych Ti, abys teď pro sebe měla co nejvíce podpory, je důležité, aby ses na to všechno necítila být sama. Říkám si, že to, co prožíváš, můžeš sdílet s Vaší bývalou třídní anebo skautskou vedoucí, o kterých píšeš, jako o lidech, ke kterým máš důvěru. Píšeš, že sezení u současné psychiatričky Ti nevyhovují, že je pro Tebe Vaše komunikace matoucí. Máš právo dát najevo, že s Vašimi sezeními nejsi spokojená. Můžeš jí upřímně říct, co Ti vadí a co bys naopak potřebovala proto, aby ses cítila alespoň o něco lépe. Napadá mě, že bys jí mohla dát přečíst zprávu, kterou jsi nám napsala, aby tak měla lepší představu o tom, co teď prožíváš. Mohla bys ji dát přečíst také svým rodičům. Nevím ale jak Ti to zní, jestli by něco takového pro Tebe bylo přijatelné. Je možné také zkusit kontaktovat jiného odborníka – psychologa/psychoterapeuta. Zasloužíš si mít pro sebe bezpečný prostor, kde bys mohla pravidelně mluvit o svých myšlenkách a pocitech a postupně hledat způsob, jak s nimi pracovat, aby Ti bylo lépe. Pokud se během léčby děje něco, s čím nesouhlasíš, včetně například nedobrovolné hospitalizace, je možné se obrátit i na sociální pracovníky z Orgánu pro sociálně-právní ochranu dětí, kteří mají povinnost podobné situace řešit. Posílám odkaz, kde si můžeš dohledat kontakt podle místa bydliště: www.ospod.cz/volna-sekce-1/kontaktujte-vas-ospod/.

Hodně síly přeje

Modrá linka

Volný čas

Ahoj všichni.
Omlouvám se za minulé tři dotazy, nudila jsem se, tak moc, že mě prostě napadlo sem napsat. Takže se moc omlouvám. No a jinak tím, že je ta karanténa a nudím se, tak mě napadlo, že bych mohla dělat něco smysluplného. Ale nevím prostě co. Taky mi moc chybí moje kamarádky a kamarádi, vím, že si s nimi mužů psát a volat, ale to prostě není ono. Nudím se. Můj den vypadá asi tak to: Vstanu kolem 10 hodiny, nasnídám se, umyju si zuby a další podobné věcičky, potom si jdu dělat úkoly. Úkoly dodělám kolem druhé hodiny. No a potom buď brouzdám po internetu sociálních sítích, YouTube a tak a nebo sedím a nudím. Dneska jsem teda ještě uklízela a sem tam peču, ale to je všechno. Chtěla bych něco víc dělat, ale zkrátka a dobře nevím co. Ale jinak jsem opravdu moooc šťastná, že nemusíme chodit do školy! Kdybych se mohla vídat se svýma kamarádkama a kamarády, tak by bylo všechno skvělé, ale tak to prostě není. Mám prostě strach, že se unudím k smrti. Poraďte mi prosím, co mám dělat a něco užitečného. Další věcí je moje sestra. Rozumíme si fakt skvěle, je sice o 3 roky mladší, ale nikdo jiný mi nerozumí, tak dobře jako ona, ani moje nejlepší kamarádka. Ale mám o ní starost. Protože se zamilovala do jednoho kluka, který ji sice zná, ale prostě bych je asi těžko nazvala fakt dobrými kamarády. Kamarádi sice jsou, ale ne dobří. Řekněme, že se sem tam baví, ale fakt zřídka. A já nechci, aby pak byla smutná až ji ten kluk prostě třeba řekne něco nehezkého. I když vím, že by to daný kluk nejspíš neudělal, ale prostě mám o ní starost. Moje sestra tomu klukovi neřekla, co k němu cítí a ani to nejspíš nemá v plánu. Mohla bych něco udělat? Ať už třeba říct třeba tomu klukovi, co k němu moje sestra cítí nebo něco podobného. A taky mi chybí kluk do, kterého jsem zamilovaná já. Neviděla jsem ho už víc než dva měsíce. Ach jo. A kdo ví, jak dlouho se s ním ještě neuvidím!
Toť asi vše budu moc ráda za odpovědi na moje otázky a ještě jednou se omlouvám za moje poslední dva dotazy.

holka 13 let, 27. března

Ahoj,

současná doba je náročná, věřím, že i pro Tebe, když najednou musíš být jen doma a nemůžeš se vídat s kamarády a dělat věci, na které jsi byla zvyklá. Dovedu si představit, že jsi byla bezradná a nudila ses, a proto jsi napsala Alíkovi.
Je moc hezké, že chceš dělat něco užitečného a smysluplného. Je to určitě možnost, jak se zabavit a ještě z toho mít dobrý pocit. Protože se ve svém věku ještě nemůžeš zapojit do všech dobrovolnických aktivit, napíšu Ti alespoň pár svých postřehů, co mě k tomu napadá. Myslím si, že smysluplný je už fakt, že jste s rodinou doma, že nechodíte ven a neohrožujete tak sebe ani ostatní. Protože nejzranitelnější jsou nyní hlavně starší a nemocní lidé, napadá mě, že bys mohla pravidelně volat svým prarodičům anebo prababičce a pradědečkovi, pokud je máš, věnovat jim svůj čas, třeba jim něco vyprávět, nebo se ptát jaké to bylo, když oni byli mladí. Možná bys mohla třeba napsat nějaký hezký vzkaz nebo namalovat obrázek a poslat to přes email do některého domova seniorů. Můžeš taky třeba s mamčinou pomocí zkusit vyrábět roušky. Psala jsi, že doma uklízíš a pečeš, to bych chtěla moc ocenit, že se snažíš doma pomáhat.
Co se týče boje proti nudě - záleží, co Tě baví. Pokud sport, na YouTube je spousta tipů na domácí tréninky (posilování, tanec, jóga), pokud Tě baví cizí jazyky, můžeš se začít učit jazyk země, do které by ses jednou chtěla podívat, můžeš číst knížky, hrát deskové hry, něco vyrábět. Zábava může být také sejít se s kamarády třeba na Skypu, kde se můžete vidět - a to i víc lidí dohromady.

Co se týče Tvé sestry, která se zamilovala - chápu, že o ni máš starost. Chtěla bych Tě ale spíše podpořit, abys to nechala na jejím rozhodnutí, kdy a jestli se ona sama rozhodne tomu klukovi říct, co k němu cítí. Co můžeš udělat Ty, je být sestře i nadále podporou, když se Ti bude chtít svěřit a promluvit si o tom. Úplně chápu, že Ti chybí kluk, do kterého jsi zamilovaná Ty. Bohužel,zatím není jasné jak dlouho přísná opatření potrvají. Přemýšlím, jestli bys mu třeba nemohla napsat. Přeji Ti, abyste se spolu zase brzy viděli.

Zdraví

Modrá linka

Jiné téma

Ahoj Alíku a všem ostatním. Mám takovej problém.. Před půl rokem jsem si bohužel psala s úchylem, a od ty doby se mi skoro pořád zda o úchylech,uz mi to fakt vadí.. Nevím co mám dělat.. Dekuju za odpověď.

Ehm... 11 let, 25. března

Ahoj,

věřím, že není vůbec příjemné, když se Ti pořád zdá o úchylech. Často, když se nám stane něco nepříjemného, potom se nám o tom zdává, a to i dlouhou dobu.
Bohužel, nemám zaručenou radu, jak se snů zbavit. Myslím si, že je důležité pracovat hlavně s pocity, které v Tobě psaní s úchylem zanechalo. Možná je to strach, odpor, úzkost. Chtěla bych Tě podpořit v tom, aby ses s tím svěřila někomu dospělému ve Tvém okolí, komu věříš - ať už rodičům anebo někomu dalšímu z rodiny, oblíbenému učiteli anebo školnímu psychologovi, jestli ho ve škole máte. Společně můžete hledat způsob, jak to udělat, aby se Ti o úchylech už nezdálo.
Pokud dívkám Tvého věku píšou muži něco na sexuální téma, rozhodně to není v pořádku a ze zákona za to onomu muži hrozí trest. Máš právo se chránit a mít pro sebe podporu.

Co nejvíce klidu přeje

Modrá linka

Moje tělo - kluci

Dobry deň mam 13 rokov a meriam 148 cm a chcem sa vas spytať či to neni málo . Lebo všetci mi hovoria že som velmi malý. A ešte sa vas chcem spytať či neexistuju niake potraviny ktore keby som jedol tak by som viac rástol.

kluk, 13 let, 30. března

Ahoj,
podle tabulek je tvá výška skutečně menší, než je průměr. Což ale vůbec nic neznamená, protože jsi teprve na začátku dospívání a tvoje výška se ještě určitě bude měnit. V každém případě neexistují žádné přípravky nebo potraviny, po kterých bys začal zázračně růst. Chodíš na preventivní pediatrické prohlídky, kde tě lékař pravidelně měří a pokud by mu tvoje výška připadala natolik problematická, že by ji bylo potřeba řešit, určitě už by to udělal. Měj proto trpělivost, je klidně možné, že začneš růst později a v budoucnu ještě přerosteš i většinu svých vrstevníků.
Měj se hezky!
Bára

Holky a láska

Hodně se mi líbí můj spolužák, každý den si píšeme a hrajeme třeba slovní fotbal... ale on si píše s více holkama myslíte že má smysl mu to říkat? :(

holka :), 29. března

Ahoj,
moc ráda bych ti poradila, ale bohužel informace, které jsi napsala, jsou velmi stručné a na jejich základě se nedá prakticky nic odhadnout. Nevím, kolik je ti let a jestli by tudíž nebylo vhodnější nechat váš vztah v kamarádské rovině. Nepíšeš nic o tom, jestli ti mimo online prostor projevuje náklonnost, jestli máte nějaká společná témata a tak dále. I když je mi to líto, na základě jedné věty se bohužel skutečně nedá říci, zda jsou sympatie oboustranné.
Měj se hezky!
Bára

Kouření

Ahoj, moje kámoška kouří a řekla mi ať to zkusim taky, já jsem si tu cigaretu vzala a teď se toho kouření nemohu zbavit. Pomohli by jste mi prosím?

holka, 12 let, 26. března

Ahoj,

jsme moc rádi, že ses rozhodla nám napsat. Pokud mi někdo z kamarádů nabízí cigaretu, je nejlepší odpovědět takto: „Ne, díky, já nechci, protože...“ a místo tří teček se dá doplnit jakýkoli důvod, který mám. Správný kamarád by pak měl takové rozhodnutí respektovat a cigaretu už nenabízet.

Závislost na cigaretách se totiž u dětí a mladistvých vytvoří rychleji než u dospělých. Kouření je ale velmi škodlivé pro zdraví, a proto je důležité, aby člověk co nejdříve přestal. Jelikož jsou za děti do 18 let zodpovědní rodiče, je dobré se nejprve poradit s nimi a následně můžete spolu vyhledat pomoc. Rodiče pak můžou třeba zavolat na Národní linku pro odvykání, jejíž číslo je 800 350 000, a poradit se s konzultanty, co by se dalo udělat. Tuto službu totiž mohou nezletilí samostatně využít až od 15 let.

Děkujeme za tvůj dotaz a měj se hezky,

Nekuřátka z Jules a Jim

Jiné téma

Dobrý den, možná vám tenhle dotaz přijde opravdu divný, ale jsem z vesnice a mám to tady strašně moc ráda a teď ještě mnohem více v době karantény, nikdy bych nechtěla do města, ale do města jezdím do školy a moje kamarádky mi bydlení na vesnici, zahradu a v blízkosti les závidí. Je mi právě líto, že děti z měst nezažijí takové dětství jako děti z vesnice. A vždy se za to cítím provinile. Myslíte, že dětství venku můžete zažít také ve městě?

holka, 11 let, 27. března

Ahoj,
tvůj dotaz vůbec není divný a naopak je skvělé, že jsi spokojená tam, kde žiješ. Také pocházím z vesnice, takže ti úplně rozumím a jak říkám, je vynikající, že si dětství na vesnici tak užíváš. Určitě si ale nemyslím, že by děti z města měly horší dětství než děti z vesnice. Každé bydliště má své výhody i nevýhody a nejde říci, že by jedno z nich bylo lepší, nebo horší. Děti z města mají třeba obvykle k dispozici větší výběr kroužků i různých sportovních oddílů, ve kterých se mohou realizovat. Spousta dětí chodí například do skauta, kde podnikají spousty výprav, výletů i akcí v přírodě. Navíc to není tak, že by ve městech nebyla vůbec žádná příroda a děti byly odkázané na pobyt v panelákových bytech. Například já s rodinou bydlíme v Praze u lesa a moje děti běhají každý den venku, staví si bunkry, hrají fotbal, dělají na potoku hráze a podobně. Nemyslím si proto, že je až tak důležité, kde člověk žije nebo vyrůstá. Domov máš tam, kde se cítíš dobře a zároveň tam prožiješ to nejhezčí dětství.
Měj se hezky!
Bára

Jiné téma

Ahojte, chcel by som sa spýtať, či ak časť ejakulátu po masturbácii zaschne na trenkách, tak či môžem dať tie trenky prať so spodnou bielizňou celej rodiny.

kluk, 13 let, 27. března

Ahoj,
nenapadá mě jediný důvod, proč bys měl takové trenky prát zvlášť, nebo proč by nemohly do pračky s ostatním prádlem. Ejakulát je úplně stejná tělesná tekutina jako všechny ostatní. Posmrkaný kapesník nebo zpocené tričko také nevyhodíš do popelnice, nebo je nepereš v umyvadle. Takže se určitě neboj vyhodit trenky do špinavého prádla a vyprat je spolu s ostatním oblečením.
Měj se hezky!
Bára

Moje tělo - kluci

Dobrý den, mám mírně zakřivený penis. Jde s tím něco dělat? Popřípadě srovná se to?

kluk, 12 let, 27. března

Ahoj,
vzhled penisu je velmi individuální záležitost a neexistuje nic jako „správný tvar.“ Muži mají penisy krátké, dlouhé, tlusté, tenké, rovné i zakřivené. Neexistuje žádný zákrok, cvičení, nebo prostředek, který by vzhled penisu změnil, ale ujišťuji tě, že není potřeba se tím nijak trápit. Jednak jsi na začátku dospívání a vzhled tvého těla (včetně penisu) se bude ještě razantně měnit a i kdyby zůstal mírně zakřivený, vůbec ničemu to nevadí.
Měj se hezky!
Bára

Holky a láska

Ahoj všem, mám ráda jednoho kluka ze třídy už asi rok, dozvěděl se to teprve před chvílí a začal se se mnou nebavit a nesnáší mě, říká mne že jsem hnusná, tlustá atd.. Mám o něj mít stále zájem i když mě nemá rád a nebo si mám najít jinyho, s kým bych chtěla chodit?

holka, 12 let, 26. března

Ahoj,
je mi líto, že tvé sympatie nebyly opětovány, ale neexistuje žádný způsob, jak by člověk mohl donutit někoho jiného, aby ho měl rád, nebo dokonce miloval. Pokud nejsi spolužákovi sympatická, nedá se s tím nic dělat. Možná na tebe časem změní názor a třeba se za pár let stanete přáteli, nebo i něco víc.
Co se týká tvého dotazu, jestli si máš najít někoho jiného, s kým bys chtěla chodit, dovoluji si říct, že takto mezilidské vztahy nefungují. Nedá se říct: „teď si prostě někoho najdu a budu s ním chodit.“ Až budeš starší a budeš mít opravdové a plnohodnotné partnerské vztahy, zjistíš, že v životě nastane jen několik okamžiků, kdy člověk potká někoho, s kým se cítí spřízněný, má podobné názory i priority, důvěřuje mu a kdo ho posouvá dopředu. Nic takového se nedá naplánovat a kdy k takovému okamžiku dojde se nedá předem předvídat.
Ve svém věku máš ale na opravdové partnerské vztahy spoustu času, takže se tím rozhodně trápit nemusíš. Užívej si kamarádských vztahů a až bude ten správný čas, určitě se objeví někdo, kdo tě zaujme a komu budeš sympatická i ty.
Měj se hezky!
Bára

Menstruace a výtok

dobrý den
Chtěla bych se zeptat na otázku.Už asi před 10 dny jsem poprvé dostala výtok a od začátku je častější a intenzivnější nijak nezapáchá ani neštípe ale večer mě pobolívá v podbřišku mám strašný chutě a přibrala cca 4 kila.Chěla bych vedět jestly je to normální?A je možně když moje mamka a teta který je cca stejně jak mně 6 mesíců od výtoku dostaly menstruaci je tedy pravdepodibné že ji dostanu taky za 6 mnesíců.Vím že odpověd nejde určit na dálku.Děkuji za odpověd

Měřím 150cm a vážím 35kg.

holka 13 let, 26. března

Ahoj,
máš pravdu, že na dálku a online lze jen velmi těžko radit se zdravotními záležitostmi (tím spíš, že v poradně neodpovídá žádný gynekolog), nicméně se přesto pokusím. Četnost výtoků v průběhu dospívání je intenzivnější a je to zcela normální, protože jde o důsledek bouřlivé hormonální aktivity, která k tomuto období patří. Obecně se uvádí, že pokud výtok neštípe, nesvědí, nepálí a není spojen s bolestivostí, jedná se o normální tělesný projev.
Pokud se bolestivost podbřišku objevuje jen večer, osobně bych se troufla domnívat, že nepůjde o žádný zánět, ale jistotu ti může dát pouze lékař, který udělá patřičná vyšetření. Proto bych na tvém místě ještě pár dní vyčkala, zkusila bych dodržovat klidový režim, a pokud bolesti nepřejdou, objednala bych se k lékaři.
Ohledně toho, kdy dostaneš menstruaci; je samozřejmě možné, že příznaky, které popisuješ, se váží k blížící se menstruaci. Některé výzkumy napovídají tomu, že dcery často dostanou první menstruaci v podobném věku jako jejich matky. Nicméně to všechno jsou pouhé dohady. Může tomu tak být, ale také nemusí. Budeš tomu muset nechat volný průběh a počkat, až bude tvé tělo připravené a samo pozná, že je ten správný čas.
Měj se hezky!
Bára

Rodiče

Ahoj,
moji rodiče se chtějí rozvést, a já se toho velice bojím, sama pociťují že jejich vztah není zas tak dobrý, ale teď už narážím čím dál více na to, že se to stává skutečností. Dokonce to sami potvrdili, že by k tomu mělo dojít. Chci aby byli spolu i když Vím že spolu šťastní nebudou, ale nevím co mám udělat.
Všude čtu že děti v pubertě to snáší nejhůře, že pak budou závislí na alkoholu a drogách. Což já nechci!
Také by mě zajímalo, co se třeba po rozvodu děje, jak se život změní atd.?
Předem děkuji za odpověď.

holka, 14 let, 23. března

Ahoj z Modré linky,

rozumím tomu, že máš z rozvodu rodičů obavy, je to přirozené, děti chtějí mít oba své rodiče. Mnohdy, po čase, až se všichni vyrovnají s novým řádem a s novými pravidly, se vztahy po rozvodu zlepší, protože odezní důvody napětí a nedorozumění mezi rodiči.

Na otázku, jak se život po rozvodu změní, Ti nedokážeme přesně odpovědět, nevíme, pro jaké uspořádání by se rodiče rozhodli. Jendou z možností je, že děti zůstanou u jednoho z rodičů a s druhým rodičem se vídají podle dohody. Jinou možností je střídavá péče, kdy děti nějakou dobu žijí s jedním rodičem a nějakou dobu s druhým. Je přirozené, že máš teď obavy, co bude dál, chtěla bych Tě však povzbudit, že rozvod rodičů nemusí vést k závislosti na alkoholu ani drogách. Řadě dětí i dospívajících se toto náročné období podaří překonat a být v životě úspěšní.

Ráda bych Tě podpořila v tom, abys o svých obavách a pocitech se svými rodiči mluvila, aby ses jich ptala na všechno, co potřebuješ vědět. I přesto, že rodiče mají právo se rozvést, Ty máš právo dostávat odpovědi na své otázky, i prožívat cokoli, co ohledně případného rozvodu rodičů cítíš.

Více klidu Ti přeje
Modrá linka

Strach

Dobrý den, opravdu bych potřeboval poradit i s tím že mám problémy s jídlem (není to tak že bych zrovna málo jedla jsem tak trochu i tlustá) nemůžu však jíst hodně věcí A nevím proč
Třeba taková jahoda najednou mám pocit že v puse se mi ty tečky mění na brouky, zubní pasta (není to k úplně jídlu) napadá mě co když v kartáči brouk úplně se tak trochu poblinkam do umyvadla, jogurt Ne to není vidím černou tečku už se nedokážu přinutit ho sníst. kdyby jsme bydleli ve špinavém bytě se šváby a pavouky Tak to ještě chápu. Z toho co nemáme čistého fakt nevím tak v létě máme komáry a mušky to je asi tak všechno. Máme čistý byt. Taky nevím jestli je i to k tomu ale nemůžu si třeba lehnout na trávník protože hned mám pocit jak na mě lezou mravenci a klíšťata, v posteli si dávám už pod peřinu protože mám pocit že mi tam zaleze muška, jdu na záchod a najednou se furt musím koukat do mísy mám pocit že z ní něco vyleze. Po záchodě utíkám rychle přes chodbu do pokoje. Taky se bojím tmy, moc jasného světla ,hmyzu, chodit sama ven, výšky, a všeho dalšího možného. Dokonce se bojím zavírat si oči v koupelně.

holka, 1? let, 23. března


Ahoj z Modré linky,

píšeš o tom, že máš problémy s jídlem. Z toho, co píšeš potom dále, se však domnívám, že se nejedná o problémy s jídlem ale o Tvůj strach z brouků. Chci Tě tedy podpořit v tom, aby ses svěřila svým rodičům, abys na své strachy nemusela být sama.
Co se týká jídla, je důležité, aby sis, kdykoli taková představa přijde, uvědomila, že je to jen představa. Můžeš rodiče požádat, aby zkontrolovali, že tam skutečně žádní brouci nejsou. A pokud jde o brouky, někomu pomáhá vyrovnat se se strachem to, že se objektu svého strachu – tedy v Tvém případě brouků – postupně přibližuje. Nejprve můžeš koukat na obrázky – a z počátku si vybírat takové brouky, kteří jsou na pohled hezčí. Potom se na ně můžeš dívat v televizi, později (a s tím Ti mohou pomoci právě rodiče) je třeba můžete posbírat do nějaké sklenice a Ty na ně můžeš koukat skrze sklo. Brouky je třeba včas pustit, aby se ve sklenici neudusili a neumřeli tam. A když to budeš zvládat, můžeš se jich časem zkoušet dotýkat. V případě potřeby se můžete s rodiči obrátit na školní psycholožku, pokud ji ve škole máte, či na jakoukoli psycholožku, psychologa. A vzhledem k tomu, že Tě trápí i jiné strachy, jak píšeš, chci Tě povzbudit v tom, abyste s rodiči pomoc psychologa vyhledali.

Přejeme Ti bezstarostnější dny.
Modrá linka

Povolání

Dobrý den, potřebuju poradit s tím že bych se opravdu chtěla dostat na nějaký psychologické (psycholog )povolání. Proto bych se potřebovala dostat na nějaký psychologický gymnázium protože to musí být v Praze a taky zadarmo. Nevím jak na to musím si za rok vybrat hlavně že nechci rodičům plácat peníze na a vůbec nevím jestli by souhlasili s placenou školou a placená je jediný co jsem našla nevím jak bych se dostala na vysokou školu bez slušného Gymnázia ve stejném odboru.

holka, 14 let, 23. března

Ahoj z Modré linky

je moc fajn, že máš jasnou představu o tom, co bys chtěla v životě dělat. Po pravdě řečeno netuším, o jakém psychologickém gymnáziu mluvíš. Gymnázia jsou převážně všeobecná, případně se profilují jako matematická či jazyková. Na obor psychologie se nejčastěji hlásí právě studenti gymnázií (potom může být výhodnější buď všeobecné nebo jazykové, ale to již není důležité). Případně studenti ze střední zdravotní či pedagogické školy. Více Ti může poradit výchovná poradkyně (výchovný poradce) ve škole.

Přejeme Ti, aby se Ti sen o tom, že budeš psycholožka, splnil.
Modrá linka

Holky a láska

Ahoj Alíku a kamarádi,
Mám pocit, že se líbím jedné mé spolužačce a ona mně taky, ale nevím, jestli všechno myslí jenom ze srandy, nebo jestli je taky na holky a cítí ke mně to stejné, co já k ní. Bojím se, že ji ztratím a to bych vážně nechtěla. Co mám dělat?
Snad mi dokážete poradit!

holka, 14 let, 23. března

Ahoj z Modré linky,

pokud jde o vztahy, cítíme se často nejistí, to je přirozené. Nedokážeme Ti říct, zda si kamarádka dělá srandu nebo to myslí vážně. To můžeš zjistit při kontaktu s ní. Pokud si vzájemně rozumíte, pravděpodobně spolu budete přirozeně chtít trávit více času a budete se tak více a více poznávat. Můžeš jí dávat najevo, že je Ti s ní dobře nejprve v obecné rovině, a více poznáš z jejích reakcí. Druhou možností je to prostě risknout a svěřit se jí s tím, co k ní cítíš. Tím však samozřejmě podstoupíš to riziko, že Tě může odmítnout. I to ke vztahům patří.

Přejeme Ti hezké dny
Modrá linka

Nemoce

Ahoj Alíku a všichni mám takový problém, ale nevím jestli mi s tím dokážete poradit. Jsem nemocná a musím brát antibiotika- 2 velké prášky denně(ráno a večer) a probiotika-taky 2 prášky denně. A teď k problému. Já neumím polykat prášky, vůbec. Na internetu jsem si hledala různé návody ale nic ,nejde to. Tak jsem se chtěla zeptat jestli by nevadilo že ty velké prášky rozdrtím a ty probiotika vysypu, tak jestli to neztratí ten účinek nebo tak. A v příbalové informaci u antibiotik je, že se to nemá drtit, že se to má brát v celku, ale mně to prostě vůbec nejde. Vždy když to zkouším tak kvůli tomu 1 prášku ráno vypiju skoro litr vody a furt ho nemůžu polknout(potom ho jakoby rozkoušu když už fakt nevím a nejde to) tak mě pak bolí břicho z té vody. Nevím co mám dělat.
Předem děkuji za odpověď. Hezký den

holka, 13 let, 23. března

Ahoj,
to musí být opravdu nepříjemné, když Ti nejdou zapíjet prášky a dovedu si představit, že to někdo tak má a nejde mu to.

Na Tvoje otázky by Ti nejlépe odpověděl lékař/ka anebo lékárník/nice. Mě napadlo, že drtit antibiotika nemusíš, ale pomohlo by třeba přepůlení, i tím už se dost zmenší. Probiotika existují i v prášku nebo rozpustné, netuším, jaké Ty používáš a zda by se jejich vysypáním nějak znehodnotili.

Do budoucna bych Ti chtěla doporučit, abys to vše řekla lékaři, který Ti léky předepisuje, když bude vědět, že máš s polykáním léků velké potíže, bude se snažit najít variantu, která Ti bude vyhovovat – tekutá, rozpustná apod.

Přejeme Ti, aby ses brzy uzdravila.
Modrá linka

Menstruace a výtok

Ahoj Alíku a spol, mám 3 otázky.

  1. Můžu na silný výtok používat tampony? Vím je to divné ale já teď mám opravdu silný výtok že mi proteče i intimka a běžné vložky mi jsou nepohodlné.
  2. Můžu dostat toxický šok, když budu mít v sobě tampon, ale ne kvůli menstruaci ale výtoku?+ Jak dlouho dyštak tampon můžu mít?
  3. Je možné že jsem menstruaci 2 krát nedostala protože jsem dost zhubla? Četla jsem že aby jste dostali menstruaci musíte vážit minimálně 45 kg.V lednu jsem dostala první menstruaci, ale už dva měsíce nic.
Předem díky za odpověď
holka, 12 let, 22. března

Ahoj,
nejsme specialisté na gynekologickou oblast, ale obecně se tampóny nedoporučují pro výtoky používat. Spíše Ti doporučují zjistit proč tak silný výtok máš. Není úplně běžné, že u výtoku nestačí intimka. Všechno kolem používání tampónů se můžeš dočíst v příbalovém letáku. I to jak vzniká toxický šok a dá se předpokládat, že to může být jak u menstruace, tak i bez ní.

Menstruace bývá zejména v počátku u mladých dívek nepravidelná, ale jak píšeš, někdy mizí v případě že žena nebo dívka velmi zhubne. Opět by bylo dobré to zkonzultovat s lékařem, protože náhlé a velké zhubnutí není pro organizmus dobré. Bylo by fajn si také o všem promluvit s mamkou nebo jinou dospělou ženou ve Tvém okolí, i ony jistě menstruaci řeší, mají s ní zkušenosti a navíc Tě mamka může objednat případně i na gynekologii.

Přejeme hodně zdraví.
Modrá linka

Moje tělo - holky

Milý Aliku,tenhle dotaz ti přijde asi směšný ale co no :/Mám trápení s mojí výškou..Mam 13,5 let a jsem poměrně malá.. četla jsem, že své výšky dosáhnu ve 14 (2roky po menstruaci kterou jsem už měla ve 12,5) Nevím čemu věřit.Moji rodiče nejsou žádný velikáni,ale chtěla bych mít výšky aspoň jako moje mamka tak ze těch 165cm.(mám 152) Je to jeste možné?PS:nejsem typ který chodí spát brzo tudíž přes školní dny spím tak 6-7h, jídlo jsem taky lajdak(tak že se potom precpavam sladkým :(((,ale mám tělesnou aktivitu 4tydne 1,5h...Jestli si nepochopil z mého dotazu tak to mělo být jestli jde nějak vyrůst nebo jaká je ještě spíše šance že vyrostu??Dekuji

holka, 13, 5 let, 22. března

Ahoj,
Tvůj dotaz není vůbec směšný, věřím, že je pro Tebe to, jak vyrosteš, důležité. Nejsem ale specialista na růst dětí, proto Ti nedokáži jednoznačně odpovědět, jestli ještě porosteš. Obecně se uvádí, že dívky rostou zhruba do 15 let. Takže určitě máš ještě nějaký čas, kdy tělo může růst. Také se uvádí, že záleží na dědičnosti, ale je to i hodně individuální a někdy jsou děti vyšší než rodiče a jindy menší.

Je dobře, že uvažuješ o životosprávě a pohybu, je určitě důležité pro dobrý vývoj těla jíst zdravě, spát dostatečně dlouho a sportovat. To, co ještě můžeš udělat, abys dostala odpověď na svoji otázku, je zkusit vše zkonzultovat s Tvým praktickým lékařem. Ten umí porovnat Tvoji výšku s tabulkami růstu a případně Ti doporučit další vyšetření nebo kontrolu u nějakého specialisty.

Také mne napadlo, že i kdybys už moc nevyrostla, není na tom nic špatného, Existuje spoustu zajímavých a úspěšných žen, které také nepatří k nejvyšším. Například Shopaholic Nicol (155 cm), Billie Eilish (161 cm) nebo Ariana Grande (151 cm).

Přejeme klidné dny.
Modrá linka