Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alík radí dětem

    Na otázky odpovídají

    pracovníci Modré linky, psycholožka BáraV, poradenské centrum Locika, MUDr. Jiří Staněk, projekt Sbarvouven, MVDr. Přemysl Rabas, vědecký novinář Pragmatik, student práv Yaboiii, Škola Vitae, bojovníci proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

    Dotazy mohou pokládat pouze děti mladší 15 let.

    Moje tělo - kluci

    Rozměry penisu, ejakulace

    Dobrý den chtěl bych se zeptat jestli je normální že když jsem psal do poradny 11 ledna a bylo mi v tu dobu 11 to že mám v klidu penis 5cm a při erekci 9 a teď mi je 12 a v klidu mám cca 7 a při erekci 11

    a mám ještě jeden dotaz.. když masturbuji a dojde k vyvrcholení tak z penisu vystříkne nebo vyteče jak kdy nějaká tekutina která nevypadá jako normální bílá spermie ale je víc taková průhlednější

    kluk, 12 let, 18. září

    Ahoj kluku,

    1) Růst penisu o 1 až 2 cm za rok je v období dospívání normální. Současná délka penisu při erekci 11 cm, kterou zmiňuješ v dotazu, odpovídá průměrné délce penisu při erekci u chlapců Tvého věku, tj. věku 12 let, která se pohybuje v rozmezí 9 až 11 cm.

    2) Je naprosto normální, že u mladších dospívajících chlapců nemá sperma (ejakulát) stejné bělavé zbarvení, jako u straších chlapců či dospělých mužů. Příčina spočívá v tom, že u mladšího dospívajícího chlapce tvoří až 99% objemu ejakulátu (spermatu) voda, zatímco na pevnou složku (bílkoviny a další látky) zbývá okolo 1%. Naproti tomu u starších chlapců a dospělých mužů tvoří voda již jen okolo 95% objemu spermatu, a tudíž podíl pevné složky je vyšší.

    Kvůli tomu, že sperma nemá bělavé zbarvení, nýbrž je čiré (průhledné), se tudíž nemusíš znepokojovat. Je naprosto normální, že tzv. přídatné pohlavní žlázy, v nichž se „vyrábí“ větší část bílkovin obsažených ve spermatu (k těmto žlázám patří zejména prostata a semenné váčky), u Tebe ještě nedovedou vytvořit takové množství bílkovin, jaké je obvyklé u dospělých mužů. Důvodem je, že jsou zatím menší, nicméně v následujících letech ještě porostou. Čím budeš větší a Tvoje tělo vyvinutější, tím vyšší bude podíl bílkovin na celkovém objemu ejakulátu, který tímto způsobem získá své charakteristické bělavé zbarvení.

    Moje tělo - kluci

    Rozměry penisu, četnost masturbace

    Ahoj chci se zeptat na dvě otázky.

    1. Před 14 dny jsem měl 13. narozeniny a mám 13,3cm dlouhý penis, myslíte že to je málo?
    2. Masturbuji 2-3 denně není to moc?
    kluk, 13 let, 18. září

    Ahoj kluku,

    1) Průměrná délka penisu u chlapců ve věku 13 let činí 6 ± 1 cm (tj. 5 až 7 cm) v klidovém stavu a 12,5 ± 1,5 cm (tj. 11 až 14 cm) při erekci. Předpokládám, že délka penisu 13,3 cm, kterou v dotazu uvádíš, platí pro erekci. Vzhledem k Tvému věku je uvedená délka naprosto normální, a tudíž se nemusíš obávat, že „to je málo“. Není.

    2) Vzhledem k Tvému věku a vzhledem ke skutečnosti, že v období dospívání dochází k výraznému nárůstu hladiny pohlavních hormonů v krvi, je uvedená frekvence (četnost) vykonávání masturbace normální. Rozhodně by ses neměl znepokojovat kvůli tomu, že masturbuješ „moc“. U dospívajícího jedince Tvého věku je naprosto normální, když vykonává masturbaci denně, nebo dokonce i několikrát denně.

    Jiné téma

    Ahoj Alíku a poradno, mám takový menší (spíš větší) problém...

    Nevím jestli mi odpovíte někdo úplně upřímně, jelikož mě za mé náboženství většina lidí nenávidí, ale budiž. Jsem satanista. Před tím, než na mne ale naběhne většina lidí s vidlema a pochodněma, nechte si to prosím vysvětlit. Do svých 11 let jsem byla nucena vyznávat křesťanství dokonce násilím, což na mně zanechalo následky. Když jsem ale nedávno trávila čas na internetu, zaujalo mě video od jednoho tvůrce, kterého mám hodně ráda, kde všechno vysvětlil. Řekla jsem si: hej, tohle jsou moje názory! Tak proč je nevyznávat?

    Myšlenka: Je to přesný opak křesťanství. Jsme sami svým pánem a nikdo nemá právo za nás rozhodovat. Svými činy se trestáme sami a nikdo nemá právo trestat nás. Křesťanství je ve stručnosti to, že jsme méně než Bůh a pokud ho nebudeme vyznávat, shoříme v pekle a věčném utrpení, což mi přijde trošku moc na to, že na rukou má krev mnohem více lidí když je vysílal na zkoušky jestli ho budou poslouchat, než samotný ďábel. Satan byl svržen z nebe (ano, je to padlý anděl) za to že se postavil sám za sebe, což křehké ego Boha neuneslo, tak se ho jednoduše zbavil. Tvrdil, že Bůh a jeho názory nejsou něco víc jen protože je stvořitelem. Po tomhle všem je Bůh ještě ten správný, nevinný a všechno ostatní? Po tom, co poslal vlastního syna na zem trpět, mezitím co on jen přihlížel a miliony dalších krutostí co spáchal? S tímhle odmítám souhlasit.

    Takže tak nějak. Se satanismem jsem se víc sblížila, začala se mi líbit satanistická hudba, myšlenka celého náboženství a se svými myšlenkami o satanismu a kolektivem na internetu se cítila po dlouhé době šťastná, pochopená a lidé mě přijali takovou jaká jsem, zatímco křesťanství je v hodně věcech dost omezující...

    Myšlenka: Je to přesný opak náboženství. Jsme sami svým pánem a nikdo nemá právo za nás rozhodovat. Svými činy se trestáme sami a nikdo nemá právo trestat nás. Křesťanství je ve stručnosti to, že jsme méně než Bůh a pokud ho nebudeme vyznávat, shoříme v pekle a věčném utrpení, což mi přijde trošku moc na to, že na rukou má krev mnohem více lidí když je vysílal na zkoušky jestli ho budou poslouchat, než samotný ďábel. Satan byl svržen z nebe (ano, je to padlý anděl) za to že se postavil sám za sebe, což křehké ego Boha neuneslo, tak se ho jednoduše zbavil. Tvrdil, že Bůh a jeho názory nejsou něco víc jen protože je stvořitelem. Po tomhle všem je Bůh ještě ten správný, nevinný a všechno ostatní? Po tom, co poslal vlastního syna na zem trpět, mezitím co on jen přihlížel a miliony dalších krutostí co spáchal? S tímhle odmítám souhlasit.

    Mým dotazem tedy je, jak mám říct mým křesťanským rodičům, že jsem satanista. Už proto že jsem jednu takovou kapelu mámě pustila (ze začátku se jí líbila, dokud se v jedné písničce neobjevily slova “Satan“ a “Lucifer“, to jsem pak byla nucena všechno vyklopit, ne to že jsem satanista, ale o té kapele), hrozně se na mne naštvala, takovou jsem ji ještě snad neviděla. Podle téhle situace jsem si odvodila že jelikož táta je s tímhle ještě horší, tak by mě asi zbili, nebo vyhodili z baráku, takže se jejich reakce docela bojím...

    Předem děkuji za odpověď a s dávkou lásky se s vámi loučím <3

    satanovo dítě, 13 let, 8. září

    Milá dívko,

    děkujeme za důvěru. Svěřuješ se poradně se svým náboženským přesvědčením a svými názory ohledně Boha a cesty k němu. Máš právo na své názory a svou zkušenost. Rodičům možná bude teď lepší, když o tom nebudeš říkat takto otevřeně ale spíš opatrně jim vysvětlovat jak Boha a víru pojímáš. Krok za krokem, spíš po malých dávkách. Nech tomu zatím čas a vnímej to, co máte s rodiči mezilidsky společného. Ukazuj jim jak žiješ, jak se chováš, jaké máš přátele. Ať vidí, jak se tvá víra přenáší do tvého běžného života. A tím jim nejlépe ukážeš, že jsi stále to, co znají a nemusí se tě nijak bát a odmítat tě. Zatím bych ti nedoporučovala velkou konfrontaci, pokud se jejich reakce takto bojíš. Rozumím tomu, že ti záleží na tom, aby tě rodiče přijali takovou jaká jsi i se svým přesvědčením. A že jsi nejspíš zažívala hodně přísný přístup a přísnou křesťanskou výchovu. Rozumím také tomu, že na základě této zkušenosti ses nakonec obrátila na pojetí, které jeti mnohem bližší. Nikdo by tě za to neměl odsuzovat a trestat. I rodiče by měli správě zkusit tomu proč to tak máš porozumět. Nemusí přijmout tvou víru a ty nemusíš přijmout jejich. Víra musí být spojená se svobodou a otevřeností. Ale určitě je tu stále něco, co máte společné, a na to se ve vztahu s nimi zaměřuj. A také bych ti doporučila abys o tom mluvila s lidmi, podobně nastavenými jako jsi ty a sdílela jejich zkušenosti s tím jak o tom mluvit se svým okolím. Poradce Centra Locika

    Kamarádi

    Ahoj poradno,
    Především Vám děkuju za to, co pro nás všechny děláte, jste skvělí;-)
    Chtěla bych se svěřit s něčím, co mě trápí už delší dobu. Ve škole máme jednoho kluka, který k nám před rokem přešel z jiného gymnázia. Jelikož party ve třídě už byly tak nějak uzavřené a nikdo ho neznal, moc se mu nepodařilo mezi ostatní zapadnout. Myslela jsem si, že se to později spraví, ale přijde mi to naopak ještě horší. Nikdo z kluků (ani holek, ale to je docela normální) s ním nechce sedět, dokonce jednou vyšlo najevo že ho dva kluci dost nehezky pomlouvali na sociálních sítích. (Řešilo se to nějak i ve škole, ale moc o tom nevím.) On skoro nemluví, přijde mi takový smutný. Je mi ho líto, ale nevím, jak mu pomoct. Poradíte mi prosím?

    holka, skoro 14 let, 7. září

    Milá dívko,

    děkujeme za důvěru, obracíš se na poradnu s tím, že ti je líto jednoho spolužáka a nevíš jak mu pomoci v jeho situaci. Nezapadl do kolektivu, je uzavřený a nejspíš zažívá i chování, které by se dalo nazvat šikanou. Ptáš se, co pro něj můžeš ty udělat. Napadá mě, že se k němu prostě chovej jinak, než ti ostatní. Můžeš se s ním třeba dát do řeči, zeptej se ho na něco, ukaž mu, že s ním kamarádíš a bereš ho úplně stejně a přirozeně jako své jiné kamarády. Normálně s e s ním bav a neskrývej to před druhými. Ukaž i druhým, že k němu máš normální vztah a bereš ho jako součást vaší třídy. Můžeš se ho i třeba zeptat, zda-li ho něco netrápí, můžeš se zajímat o to, jak se má a zkusit se o něm něco dozvědět. Prostě se k němu chovej přirozeně, přátelsky a ukaž svůj postoj k němu i druhým. Sama pro sebe si ujasni, že ho takového bereš a měj připravené jasné argumenty, pokud by jsi to chtěla vysvětlit ostatním. Není ale potřeba se před druhými obhajovat a vysvětlovat. To pouze v případě, že by to někoho zajímalo a bylo třeba o tom mluvit. Tak ať na to jsi připravená. Když ty sama budeš věřit tomu, že jde o kluka, jako každý jiný, že k němu máš přátelský vztah a přijímáš ho, tak se to v tvém postoji vůči němu odrazí. A právě ta tvoje jistota a přijetí, je to nejlepší, co pro něj můžeš ty sama udělat. Moc tě chválím, že se zajímáš o někoho slabšího ve třídě a ptáš se, jak mu pomoci. Zkus tomu klukovi víc porozumět a přijít na to, proč je tak uzavřený. Možná má nějakou hodně špatnou zkušenost v mezilidských vztazích, a tak se nyní víc chrání a uzavírá. Jednej vůči němu sama za sebe a ukaž mu, že máš přátelský vztah vůči němu. Držím ti v tom palce. Poradce Centra Locika

    Holky a láska

    Líbí se mi kluk, kterého jsem potkala na internetu

    Ahoj,
    Asi včera jsem na internetu potkala jednoho kluka, psali jsme si já si prohlédla jeho fotky a zahráli si hru a při tom si volali moc jsme toho nenakecali, ale vím že mi vlezl do hlavy a já ani nemůžu spát a problém je že bydlí nějak 3hodiny ode mě a kdyby to šlo tak by jsme klidně chodili ven, jenže se ani snad nikdy neuvidíme :_). Nevím proč jsem si na něj udělala menší crush když ho ani neznám a bydlí daleko ;-(. Asi bych se toho chtěla zbavit ale nevím jak na to, ale spíš asi chci aby se mi líbil než aby ne, no takže nějaký problémek v tom mám.

    holka, 14 let, 19. září

    Ahoj,
    rozumím tomu, že někdy člověk potká někoho, o kom má pocit, že je na stejné vlně jako on a cítí k němu výrazné sympatie. Jednodenní známost po internetu je ale příliš krátká na to, abys poznala, jestli si skutečně budete rozumět a budete na sebe naladěni. Proto bych ti určitě doporučila nechat tomu volný průběh a dát tomu čas. Můžete si dál psát, postupně se lépe poznávat a pokud i poté budete mít pocit, že si rozumíte a chtěli byste se třeba i potkat osobně, určitě se časem najde způsob a příležitost, jak se setkat.
    Nicméně znovu, stejně jako u tvého předchozího dotazu, ti musím zopakovat, že zejména u internetových známostí je potřeba dbát na zvýšenou opatrnost, protože na druhé straně obrazovky může sedět někdo úplně jiný, než se domníváš a jeho úmysly vůbec nemusí být tak nevinné, jak se mohou jevit.
    Opatrnost a velmi pozvolný postup je proto v tomto případě víc než na místě. Pokud si budete navzájem sympatičtí a budete na sebe naladěni, určitě tyto pocity nebudou mít krátkého trvání a netřeba tedy spěchat.
    Měj se hezky!
    Bára

    Škola - učení

    Dobrý den, potřebuji poradit, nedokážu pochopit od naší učitelky matematiku a to vůbec, nebo možná jsem asi hloupý, ale přijde mi zvláštní že od doučovatelky jsem to pochopil během 5 minut, a kvůli tomu že když to pak nechápu od naší učitelky tak mám špatné známky, a rodiče jsou naštvaný. Myslíte že by se to dalo naučit nějak i bez doučování, doma mě to nemá kdo naučit, rodiče jsou dávno že školy pryč, a už si to nepamatují, a doučování taky není zrovna levná záležitost, nevíte co mám dělat? Předem děkuji za odpověď

    kluk, 14 let, 18. září

    Ahoj milý pisateli,

    z Tvého dotazu jsem pochopila, že matematika se Ti neučí špatně, překážkou je spíše výklad paní učitelky. I to se stává, ne vždy si s našimi učiteli a jejich druhem výkladu sedneme. To ještě nemusí být špatně, každému vyhovuje něco jiného. Pokud Ti vyhovuje výuka s doučovatelkou, je to prima. Pokud tak máš možnost doučování, určitě ji využívej! Dobrá zpráva je, že dnes už existuje spousta výukových materiálů na internetu - můžeš třeba mrknout na youtube, zda tam nenajdeš srozumitelný výklad požadovaného matematického výkladu. Někdy pomůže oslovit i spolužáka/čku, kteří tématu rozumí, mohou Ti s ním pomoci.

    A ještě jedna věc mi v Tvém dotazu přijde důležitá. Píšeš, že jsou rodiče naštvaní kvůli špatným známkám. I oni by měli vědět, že Ti výklad paní učitelky nevyhovuje. Právě příklad s paní doučovatelkou by jim mohl pomoci pochopit, že doučování (nebo nějakou jinou pomoc) skutečně potřebuješ. Zkus se jim tak svěřit, věřím, že společně najdete řešení.

    Držím Ti palce,

    Dominika

    Škola

    Dobrý den, mám další dotaz.... Ve škole chodíme na angličtinu 7. a 6. třída... Učitelka na angličtinu měla minulý rok (teď 6. Třídu ) jako třídní... Pořád je chválí a říká ..... Podívejte se na šesťáky jk dobře umí anglicky a takhle pořád.. taky se jim věnuje vìc než nám... Vadí mi to strašně.. Co můžu v tuhle chvíli dělat?

    Děkuji za odpověď

    holka, 12 let, 9. září

    Ahoj milá pisatelko,

    z Tvého dotazu cítím, že možná cítíš neférovost v přístupu paní učitelky k různým žákům / třídám. To je ošemetná situace a naprosto rozumím tomu, že Ti to vadí. Co můžeš udělat je pohovořit o tom s někým jiným ze Tvých učitelů. S někým, komu důvěřuješ. Na škole bývá výchovná poradkyně nebo školní psycholog, i ti by Tě mohli vyslechnout. Promluvit si o tom můžeš i doma s rodiči, oni pak mohou ve škole vhodnou osobu kontaktovat (např. vedení školy).

    Pokud máte ve škole schránku důvěry, neboj se využít i tu.

    Držím Ti palce, ať se Ti podaří najít řešení,

    Dominika

    Sexuální orientace

    Kdo je transkluk a transholka?

    Ahoj poradno, prosím o rychlou odpověď.
    Kdo je to trans holka a trans kluk?

    Trans holka je holka která se cítí být klukem a trans kluk je kluk který se cítí být ženou? Nebo je to naopak?

    Děkuji :D

    Angelkaa, 11 let, 18. září

    Ahoj,

    chápu, že mohou být označení občas matoucí. A je dobře se v tom snažit zorientovat.

    Správně rozumíš tomu, že translidé mají nesoulad mezi fyzickým tělem a pocity ze sebe sama. Odborně mluvíme o nesouladu mezi genderovou identitou a biologickým pohlavím. Žít v takovém nesouladu je těžké. Proto se obvykle lidé na základě lékařských a psychologických konzultacích rozhodnou podstoupit změnu pohlaví.

    Transmuži jsou ti, kteří původně měli ženské tělo a byli považováni za ženy. Poté došlo k úpravám jejich těla a vzezření. To se může týkat operativních zasahů, ale také toho, jak se oblékají a upravují. Při narození dostali například jméno Gábina, ale nyní žijí jako Lukáš.

    Transženy jsou lidé, ke kterým bylo nejprve přistupováno jako k mužům, ale poté jejich tělo prošlo nějakými úpravami a začali se prezentovat jako ženy. Při narození dostali například jméno Petr, ale nyní žijí jako Monika.

    Měj se dobře,
    Sbarvouven.cz

    Kluci a láska

    Líbí se mi jedna holka z naší třídy

    Ahoj, líbí se mi jedna holka z naší třídy ale bojím se říct jí co k ní cítím.co když to řekne spolužačkám a pak se mi budou smát že jsem úchyl.prosim pomoc. A nejsem na to moc mladý (12let)?

    kluk, 12 let, 13. září

    Ahoj,

    je úplně v pořádku, že se Ti ve věku 12ti let líbí jedna holka z vaší třídy. Bojíš se jí říct o tom, co k ní cítíš, máš obavy z prozrazení.
    Píšeš velmi stručně, a tak nevím, zda jste s tou holkou kamarádi a bavíte se. Pokud zatím ne, přemýšlím o tom, že by bylo možné začít třeba u kamarádění. Nejdřív jí můžeš dát svůj zájem najevo pohledy, úsměvem, drobnou pomocí, začnete-li se spolu bavit, uvidíš, jak se vztah bude vyvíjet dál.

    Říci jí o tom, co k ní cítíš, můžeš v nějaké vhodné chvíli, kdy budete sami a nebude hrozit, že by vaše soukromí někdo narušil. Zároveň bys jí i mohl říct o své obavě, aby nesdílela se spolužačkami, co je mezi vámi, že se bojíš jejich reakce. I když je současně pravdou, že dopředu se nedá přesně říci, jak bude ona nebo její kamarádky reagovat.

    Pokud tu holku vůbec neoslovíš, bude situace dál taková, jaká je nyní. Pokud se rozhodneš s tou holkou sblížit a budeš podnikat patřičné kroky, jaké jsem popsala výše, dozvíš se, jak na tom u ní jsi. Samozřejmě riskuješ i odmítnutí, ale napadá mě, že jistota vědět, jak jsi na tom, může být někdy i snesitelnější než žít dál v nejistotě. Je to však o tom, jak to Ty cítíš a co Ty sám si přeješ udělat, je v pořádku naslouchat si a dát si na rozhodnutí čas.

    Můžeš se také zkusit o tom pobavit s někým, komu věříš. Rodiči, prarodiči nebo třeba starším kamarádem, ti Tě na rozdíl od nás znají, tak třeba poradí něco na míru Tvé povaze.

    Držíme Ti pěsti,
    Modrá linka

    Holky a láska

    Zamilovávání do starších kluků

    Dobrý den,
    už to pozoruji asi dva roky, ale dnes jsem si uvědomila, že to tak opravdu je. Líbí se mi JEN starší kluci. A teď nemyslím starší jako o 1-3 roky, ale spíše tak o 7-8 let. Nikdy jsem nepotkala svého vrstevníka, který by se mi vyloženě líbil (ale jinak mám spoustu kamarádů ve svém věku). Začala jsem to pozorovat tak na konci 5. třídy. Chodila jsem ze školy kolem jedné VŠ a vždycky z tama vycházeli studenti, samozřejmě mezi nimi byli i kluci. A já se automaticky snažila vypadat hezky. Ani popravdě nevím, čeho jsem tím chtěla dosáhnout. Ale teď se nejedná o jednu určitou osobu, ale o všechny, kteří se mi zamlouvali. Tohle se děje často, ale vždycky to prostě udělám a pak už se tím člověkem dál nezabývám, zapomenu na něho. Ale pak jsou tady lidé, do kterých jsem, nebo jsem byla opravdu zamilovaná. Zamilovala jsem se postupně do tří lidí (samozřejmě zvlášť) ten jeden mi zůstal už asi 8 měsíců a já nevím co to znamená. Ne že bych se s ním chtěla vyloženě líbat nebo tak něco, ale prostě bych se s ním chtěla potkávat, mluvit s ním, popřípadě se držet za ruce, nic víc. Je mu 22...takže je o nějakých 9 let starší. Já vím že teď to nejde, ale až mi bude 18, vztah s takto starším člověkem už je v pořádku ne?
    Takže mě by teď zajímalo, jestli je to normální, nebo nějaká nemoc či posedlost atd? A v kolika letech je v pořádku vztah s dospělým člověkem? (nechci to nijak použít jen mě to zajímá)
    Děkuju že jste si přečetli můj strašně divný dotaz🙂

    holka, 13 let, 14. září

    Zdravíme Tě z Modré linky.

    ptáš se nás na to, jestli je nemocí nebo posedlostí to, že se Ti líbí jen starší kluci, a také na to, kdy je v pořádku vztah s dospělým člověkem. Píšeš také o svém zamilování do více lidí, v současné době do 22letého muže.

    Děkujeme za Tvou důvěru a otevřenost. Hned na začátku Tě chci ubezpečit, že Tvůj dotaz není divný, naopak, je moc dobře, že se ptáš na to, co je pro Tebe potřeba řešit.

    Zamilovat se do člověka o dost staršího není tak mimořádné - když se podíváš například do světa známých lidí, uvidíš také vztahy s velkým věkovým rozdílem. Samozřejmě, že je to bráno za přijatelné tehdy, když jsou oba dospělí, zejména kvůli tomu, že si mají co dát na všech rovinách. Takže pokud Ti bude 18 a bude-li vaše zalíbení oboustranné, není věk překážkou vytvoření vztahu.
    To, že se Ti líbí starší kluci, rovněž není ani posedlostí, ani nemocí - je v pořádku to takto mít.

    Držíme Ti palce,
    Modrá linka

    Jiné téma

    Vztah rodičů ke kamarádům + Zamilování z tábora

    Ahoj všem
    Předem se omlouvám za dramatiku,ale mám několik problémů napíšu jen 2 který mě asi nejvíce trápí → Mám takový pocit že mojí rodiče začínají nesnášet moje pravé kamarády a máj radši ty kteří jsou falešní, když jsem byla na besídce s kroužkem (kapka duha) tak mi máma dala propisky a řekla “tady máš propisky a k tomu pár zápisníku „ a já jí říkám “už zase propisky vždyť jim to dávám asi už po páté mě to přijde blbé dávat jim to samé do kola„ a když je besídka ve škole tak mi máma dává perníčky,čokolády, sladkosti atd..... Upřímně řečeno já svoje spolužáky nemám ráda za to co mi dělají budu ráda až odejdu z devítky předtím jsem měla k ním respekt ale když se na mě začali být hnusný tak ten respekt zmizel jako kdyby vůbec neexistoval 😶

    A tady bude další problém co mě trápí→ jak už asi víte je mi 14 ale když jsem ho poznala bylo mi čerstvích 13 let prostě jsem byla na táboře s kapkou a tak jsem se stihla i zamilovat do jednoho vedoucího bylo mu 19 prostě jsem byla na něho ”závislá“ pořád jsem na něho nepřestala dívat, jasně že jsem si s tím svěřila holkám kterým jsem věřila že to nikomu neřeknou jednou mi kamarádce jednou přeskočilo a začala to tam vykřikovat ”(moje jméno miluje(jeho jméno)„ a on to logický slyšel a misto toho aby to řekl mě to se svěřil ostatním ale kdyby to neřekla moje kamarádka mě že to ví tak ani nevím že to ví ,co potom následovalo je že jsem se z toho zroutila a dostala záchvaty pláče a pak mi řekla jak to poznal a já jsem si myslela že to poznal tak že jsem na něho pořád koukala a jedna moje kamarádka to řekla mojí mamce a ona se mě na něho začala vyptávat, teď je to rok a něco co jsem ho poznala má holku je s ní spokojen naposledy jsem s ním mluvila v pátek a tvářil se jako aby už jsem zmizla a to poprvé jsem viděla jeho holku upřímně je hezčí a rozumí si s ním , přeju jim to ať to vydrží co nejdéle 😄

    holka, 14 let, 14. září

    Ahoj z Modré linky,

    děkujeme za upřímnost a otevřenost, se kterou se obracíš na Alíka. Píšeš o dvou problémech, které Tě trápí. První se týká vztahu Tvých rodičů k Tvým kamarádům, a druhý zamilování do vedoucího z tábora. Na Tvoje dotazy budeme odpovídat jeden po druhém.

    Nejprve k tomu, že máš pocit, že rodiče dávají přednost kamarádům, kteří jsou pro Tebe falešní, a ne těm pravým. Máma dává hodnotnější dárky spolužákům ve škole, kteří se ale k Tobě nechovají dobře.
    Nejsem si jista, na co se má zaměřit naše odpověď, předpokládám, že na vztah rodičů k lidem, které máš ráda. Myslím si, že by mohlo pomoci, kdybys rodičům, nebo třeba jen mámě, pověděla o tom, co se Ti děje ve škole. Mohlo by to pomoci nejenom v tom, jak Tvoji rodiče berou Tvé kamarády, ale i s tím, jak se k Tobě chovají spolužáci. Nikdo na Tebe nemá být hnusný, nebo Ti dělat něco, co se Ti nelíbí. Bylo by fajn, kdyby rodiče poznali i kamarády, se kterými Ti je dobře. První cestou je samozřejmě o tom otevřeně a upřímně mluvit.

    Píšeš také o tom, že ses na táboře zamilovala do vedoucího, nakonec se to dozvěděl on i Tvoje máma. I když jsi z toho byla nešťastná, přeješ mu nyní jeho holku, se kterou si rozumí.
    Nekladeš nám žádnou otázku, nebo nesděluješ něco, co bys chtěla řešit, možná jsi chtěla ten příběh jenom sdílet. První zamilování a lásky bývají krásné, ale často nemají šťastné konce. Nakonec ale většinou zbydou hezké, i když trochu smutné vzpomínky. Tak tomu může být u Tebe. Líbí se mi, že tomu vedoucímu přeješ jenom to dobré. Věřím, že i Ty jednou najdeš lásku, která Ti přinese radost a naplnění.

    Držíme Ti palce,
    Modrá linka

    Moje tělo - váha

    Tátovy poznámky ke stravování

    Dobrý den, píšu zde, protože mě trápí to, že mi táta, třeba když si dám čokoládu, řekne, že budu tlustá. Já nevím, co mu je. Já sportuju, dělám atletiku, judo a volejbal a fakt si nepřipadám, že jsem tlustá... Jenže já jsem kdysi měla problémy, že jsem chtěla být hodně moc hubená a tak. A teď jsem našla cestu zpátky, já mám jídlo ráda a nechci se zase trápit... On to ale asi nechápe, že když mi tohle bude říkat, tak se mi to může vrátit. Vymizela mi z toho menstruace. Já jsem prostě taková, že mám svaly a tak a jsem aktivní, vážila jsem 51-52 kg. Teď vážím 50 kg, ale už jím normálně. A vadí mi, když jsem si jednou po judo tréninku, který je 2 hodiny a končí v 8, dala Capri-sun, protože jsem měla žízeň a on mi řekl, že to je hodně cukru a proč jsem si to dala. Dneska jsem měla na svačinu donut a potom jednu tyčinku s kokosem, byla čokoládová a snažím se neřešit, kolik to mělo kalorií a tak. No, zkrátka kdysi jsem zhubla z 52 kg, mé optimální BMI váhy, na 45. Byla jsem unavenější a náladovější. Problém je, že můj táta si třeba po deváté hodině dal tyčinku Corny a potom ještě nějakou ořechovou. No, jenže on má rychlý metabolismus, a já normální, tak se nemůžu srovnávat. Snažím se to vše napravit. Mamka mi nic nezakazuje. Je v tomhle ohledu normální. Ostatní moje kamarádky taky jí takhle. Jím 5 × denně. A prostě trochu cukru potřebuji. Přemýšlím, že se svěřím někomu, ale je mi nepříjemné o tom mluvit. Děkuji za odpověď. ❤

    holka, 14 let, 14. září

    Ahoj,

    píšeš nám, že Tě trápí tátovy poznámky ohledně jídla, které sníš. Dřív jsi měla problémy s váhou, vážila jsi hodně pod optimální BMI, vymizela Ti i menstruace, ovlivnilo to Tvou výkonnost a náladu. Nyní hodně sportuješ, a tak si dovolíš i jídla a pití, která sis dříve nedala. Máš strach, že by se Ti mohly vrátit dřívější potíže, pokud se táta bude k Tvému jídlu vyjadřovat tak, jak píšeš.

    Věřím, že Tě trápí, co Ti táta říká, a že je Ti to nepříjemné. Je moc dobře, že situaci nenecháváš být a snažíš se jí řešit. Předpokládám, že jsi nám napsala, aby ses poradila, jak situaci řešit. Určitě se něco dělat dá. První, co mě napadá, je obrátit se na mamku, která má jiný přístup, a požádat ji o pomoc. Ta by mohla s tátou promluvit, nebo Ti pomoci, když se snažíš vysvětlit mu svůj přístup ke stravování.

    Myslím, že by také mohlo prospět, kdybys s některým z rodičů zašla k výživové poradkyni (poradci) a získala kvalifikovaný návrh jídelníčku. O ten by ses pak mohla opřít, když by se tátovi nelíbilo, co jíš nebo piješ.

    Chci ještě moc ocenit, že máš nyní zdravý přístup ke stravování, dokážeš jíst rozumně i dopřát si, co máš ráda. Spolu s přiměřeným množstvím sportu je to dobrý předpoklad pro zdravý životní styl.

    Držíme Ti palce,
    Modrá linka

    Zvířata

    Ahoj Aliku a spol. Mam takovou zvláštní otázku. Mohou ptáci kadit za letu? Snažil jsem se hledat všude po internetu, ale nic jsem nenašel. Předem děkuji za odpověď :-D

    Sexuální orientace

    Ahoj všem těmhle úžasným lidem z Alíka,
    potřebovala bych pomoct. Je mi jedenáct a chodím do šesté třídy základní školy. V páté třídě jsem se už tehdy nějak odřízla od všech. Všechny děti z mojí třídy totiž mluví sprostě a nonstop paří na mobilu. Já jsem taková jiná, nejradši čtu. No, jde o to že minulý rok jsem se bavila s (třeba Kiki). Kiki byla vietnamka, ale taková strašně fajn, uměla naslouchat, byla zodpovědná a tak... Jenže taky hodně chytrá, takže se dostala na gympl. Docela mě to mrzí byla jediná normální (pro mě). No, a teď se nemám s kým bavit. Všichni jsou hrozně sprostí a tak..
    Ještě je tu jedna možnost ale docela se jí bojím. Máme ve třídě totiž ještě jednu holku (třebaaa Peťa). Peťa byla v pohodě do páté třídy, všechny nás (holky) tak trochu otravovala (třeba šla mezi lavicemi a bouchala nás do hlavy nebo tak. V páté třídě se trochu změnila, (začala být trochu tišší). Až ke konci roku jsem se dozvěděla že jí umřel tatínek. Bylo mi jí hodně líto a taky to vysvětlilo její divné chování. No, taky se ke konci roku změnila, nosí kratší vlasy a obléká si zvláštní oblečení. Nosí krátké vlasy. Svoji blonďatou si zvláštně rozdělila (jednu stranu má blond, druhou hnědou) což zakončuje slunečnímy brýlemi). Její typická barva jsou černé džíny, tričko a bunda. Kolem krku má upletený duhový náhrdelník a stříbrný náhrdelník. Nosí vysoké duhové ponožky a černobílé kostkované boty. Krásně kreslí a má i jazykovou schopnost jako já. Baví jí i čtení. Jenže mluví sprostě. A navíc.... Asi je lesba. Dneska v šatně si jeden kluk dělal srandu že by tam zamknul jiného, ale řekl že by mu to neudělal. Holky se mu začaly posmívat že je gay a Peťa se přiznala že ona je lesba. Vždycky když jde k mojí lavici přemýšlím co se jí honí hlavou. Jestli chce být jenom moje kamarádka nebo něco víc. Co mám dělat? Víte já jsem na kluky a nevím jak bych ji slušně odmítla kdyby se mě zeptala?

    holka, 11 let, 6. září

    Ahoj,
    jsem ráda, že jsi napsala. Cítit se ve třídě osaměle je nepříjemné. Uvědomuješ si, v čem se od druhých dětí lišíš. Kvůli tomu můžeš cítit pochybnosti a nejistotu. Ale taky díky tomu sama sebe poznáváš - víš, co ti vyhovuje a co ne. Znát sám sebe je moc důležité.
    Píšeš, že s Péťou si rozumíš. Je cenné, když člověk najde kamarády, s kterými sdílí zájmy a rozumí si. To, že přemýšlíš, jak Pétě opatrně sdělit, že nemá od vašeho vztahu očekávat nic víc než kamarádství, svědčí o tom, že je pro tebe Péťa jako kamarádka důležitá. Nechceš jí ublížit. To je moc hezké. Doufám, že vaše kamarádství se bude rozvíjet.
    Na kamarádství je důležité, jak si lidé se svými vlastnostmi sedí, zda sdílí zájmy, zasmějí se stejným věcem, baví je spolu trávit čas... A v tom není důležité, jaké jsou národnosti, jakého jsou pohlaví, ani jakou mají sexuální orientaci.
    Péťa je ještě hodně mladá, takže se nejspíš její sebepoznávání i city ještě budou vyvíjet. Teď se ale vnímá jako lesba. Z toho, co píšeš, se mi Péťa jeví jako docela zralá, když si to již uvědomila, a také poměrně odvážná, když o sobě takto otevřeně hovoří a navíc se zastává ostatních.
    To, že je Péťa lesba, nutně neznamená, že by chtěla mít vztah s tebou. Možná tedy cítiš obavy, abys jí odmítnutím nezranila, docela zbytečně. Byla by škoda, kdyby tvoje obavy převážily nad kamarádstvím, které mezi sebou rozvíjíte.
    Pokud by tě měly obavy od Péti vzdalovat, bude lepší si s ní o tom promluvit. Z toho, co píšeš, vyplývá, že si to sama uvědomuješ. Můžeš počkat na vhodný okamžik, kdy si budete moct v klidu popovídat, a říct jí, čeho si na ní jako na kamarádce ceníš a zároveň že se ti líbí kluci. Když budeš upřímná, bude to pro vaše kamarádství nejlepší.
    Držíme ti palce,
    poradna Sbarvouven.cz

    Moje tělo - holky

    Riziko porušení hymenu

    Ahoj alíku a spol.,
    Je možné přetrhnout panenskou blánu i bez sexu?

    holka, 11 let, 15. září

    Ahoj holko,

    Ani při pohlavním styku nedochází k „přetržení“ hymenu neboli tzv. panenské blány, nýbrž k rozšíření otvoru v hymenu do všech stran. Poté na okraji poševního vchodu zůstávají lalokovité výběžky hymenu zvané carunculae hymenales.
    Pravdou je, že k rozšíření otvoru v hymenu může dojít i jinou cestou, než přímo při pohlavním styku, což však závisí také na síle hymenu a pružnosti jeho tkáně, která je u jednotlivých dívek různá. Pouze výjimečně dochází k rozšíření hymenu při razantním zavedení cizího tělesa (předmětu) do pochvy.
    Některé mladé ženy, které dosud neměly pohlavní styk, a přitom se obávají komplikací při rozšíření hymenu, si nechávají dělat operaci zvanou hymenotomie, při níž se otvor v hymenu rozšiřuje uměle, avšak ve většině případů je takový zákrok zbytečný. Má význam pouze v případě, že otvor v hymenu je abnormálně malý, případně se jedná o tzv. přepažený hymen, tedy takový, jehož otvor je kvůli částečnému srůstu tkáně rozdělen na několik menších otvorů.
    Při běžných masturbačních aktivitách k rozšíření otvoru v hymenu zpravidla nedochází, protože většina dívek si při masturbaci nic nezavádí do pochvy, nýbrž stimuluje (dráždí) své vnější pohlavní orgány. Ani při zavádění tampónů k narušení hymenu obvykle nedochází.
    Některé dívky se obávají, že u nich nějakým způsobem dojde k porušení hymenu ještě před prvním pohlavním stykem, a že jejich budoucí partner se na ně kvůli tomu bude „zlobit“. Ve skutečnosti však chlapci při prvním pohlavním styku nijak nezkoumají, zda má dívka otvor v hymenu rozšířený či nikoliv, protože sami mají jiné „starosti“ (nejen pro dívku, ale i pro chlapce může být první pohlavní styk poněkud psychicky náročnou záležitostí, neboť i pro něj se – alespoň v ideálním případě – jedná o něco nového, s čím nemá zkušenosti), nehledě k tomu, že naprostá většina chlapců nebo mladých mužů by něco takového stejně nepoznala.


    Prosba od Alíka

    Podpořte prosím
    Modrou linku!