Ahoj,
díky za odvahu napsat dotaz do poradny. Mrzí mě, že prožíváš strach z rodičů. Z dotazu nevím, zda máš špatné vztahy s rodiči obecně nebo máš obavy z coming outu v rodině.
Poznávání sexuální orientace ve Tvém věku je přirozený proces a může se vyvíjet. Někteří mladí lidé ví jistě, jakou sexuální orientaci v tomto věku mají, neznamená to, že mají sexuální zkušenosti. Ona zákonná hranice 15 let má oprávněné důvody. Ale více je těch, kteří prochází sebepoznáním. Je fajn si dopřát čas a nedělat rychlé závěry. Sexuální orientace je velmi osobní téma, proto je důležité si dobře promyslet, kdo má Tvou důvěru a s kým chceš své pocity, myšlenky sdílet.
Psal jsi o možnosti setkání se školním psychologem, to mi přijde jako hodně dobrý nápad. Je to dospělý, který je odborník a má povinnost mlčenlivosti. Jsou ale témata, která i psycholog musí oznamovat, ale samotná sexuální orientace mezi ně nepatří. Napadá mě také, že to může být člověk, se kterým máš možnost právě probrat i obavy z reakce rodičů nebo vztahy v rodině. Spolu můžete také vymyslet, jak na coming out v rodině.
Pokud bys ale raději mluvil jen s rodiči, tak je dobře si promyslet, zda to chceš říct oběma nebo si promluvíš nejprve jen s jedním z nich. Někdy pomůže další člen rodiny v roli spojence. Také je vhodné promyslet si místo (pokoj, procházka, kavárna) a čas, ale i způsob. Máš možnost napsat dopis nebo požádat o osobní rozhovor.
Kdybys měl pocit, že je pro Tebe stále těžké se rozhodnout, tak se můžeš obrátit na poradnu sbarvouven.cz, kde v anonymním prostředí na chatu získáš prostor pro sdílení všech otázek, které Tě napadnou. Společně s mentory budete hledat odpovědi a nejvhodnější cestu pro Tebe. Také je možné se obrátit na Linku bezpečí, kde se Ti budou věnovat. I tam můžeš vše probrat v anonymním a bezpečném prostředí.

Držím palce!
za poradnu S barvou ven

Ahoj milá pisatelko,

to, co popisuješ, cítí hodně deváťáků. Je úplně v pořádku mít obavy. Zkus si všechno trochu rozložit, ať víš, že situace není tak bezvýchodná, jak se teď může zdát.

Na většinu učebních oborů (kuchař/ka, truhlář/ka atd.) se přijímačky nedělají v podobě státních testů. Místo toho škola posuzuje známky z vysvědčení (hlavně 8. a 9. třídu), může tě pozvat na krátký pohovor nebo tzv. přijímací řízení bez zkoušek; někde chtějí motivační dopis nebo se ptají, proč sis obor vybrala, výjimečně může být praktická zkouška (např. u uměleckých oborů, nebo u kuchaře se ptají na základní věci o jídle). Když máš snahu a zájem o obor, vezmou tě téměř jistě. Učňáky se snaží brát žáky, kteří chtějí dělat danou práci, ne ty, kteří mají samé jedničky.

Většina dětí se vždy nakonec někam dostane, i když třeba ne hned v prvním kole. Kdyby ses přece jen nikam nedostala ani do září, můžeš jít na tzv. přípravný ročník (nabízejí ho střední školy – pomůže ti doplnit, co potřebuješ) nebo si za rok znovu podat přihlášku. Jak už jsem psala, v tomto případě bys měla ukončenou základní školu a mohla bys třeba brigádničit, chodit na kurzy nebo se učit na další rok.

Rozumím, že tě reakce rodičů děsí. Někdy rodiče reagují křikem, protože mají strach o budoucnost dítěte, ne proto, že by tě neměli rádi. Zkus s nimi mluvit v klidu – třeba jim říct, že máš obavy, že se snažíš, ale že potřebuješ jejich podporu. To, že máš odvahu o tom mluvit, už samo ukazuje, že ti na tom záleží.

Hodně sil,
Linda

Ahoj z Modré linky.

Mezi muži a ženami se liší to, jak jejich orgasmus, tedy sexuální vyvrcholení, vypadá. Ejakulace znamená uvolnění semene - tekutiny, která u mužů obsahuje spermie. U chlapců se to obvykle začne dít v období dospívání, když jejich tělo začne tvořit pohlavní hormony.

U dívek to probíhá trochu jinak. Nemají ejakulaci ve stejném smyslu jako kluci, protože nemají spermie. Při vzrušení ale i dívkám vzniká v pochvě a kolem ní tekutina, která zvlhčuje sliznici, aby byl případný pohlavní styk příjemný a nebolestivý. Některé ženy mohou při silném vzrušení nebo orgasmu také uvolnit větší množství takové tekutiny, někdy se můžeš setkat s pojmenováním ženská ejakulace, ale není to to samé jako u mužů.

Přejeme Ti hezké dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky.

Je od Tebe moc hezké, jak se snažíš kamaráda podpořit a motivovat k tomu, aby využil své šance s nějakou holkou. Vidím, že Ti na něm hodně záleží, když je pro Tebe tolik důležité, aby jí napsal.

Nejsem si jistá, jak přesně to vidí Tvůj kamarád a jestli i Ty sám třeba víš čím to je, že jí napsat zatím nechce. Jestliže nevíš, možná právě to může být dobrý začátek - zeptat se ho, čím to je, že se jí zdráhá napsat. Důvodů to totiž může mít vícero - třeba se stydí, neví co napsat, má strach z odmítnutí, ztrapnění se... Když známe důvod, typicky se s ním dá potom lépe něco dělat, tedy vymyslet takové řešení, které bude i kamarádovi dávat smysl a nějak mu v takové situaci pomůže. I z toho důvodu Ti teď nedokážu dát konkrétní radu, ale napadá mě, že pokud se rozhodneš se ho na tuhle otázku zeptat, pak ji můžeš třeba doplnit dalším dotazem - jestli je něco, co by mu v tuhle chvíli pomohlo, aby se k napsání sám odhodlal.

I když to třeba vidíš sám jinak, chci Tě podpořit v tom, abys nechal hlavně na kamarádovi, jak se dál rozhodne. Někteří lidé potřebují více času, aby nějaký důležitý krok udělali, někteří se k němu ale neodhodlají nikdy - a i to je v pořádku. Pokud se mu nebude chtít, není dobré ho nutit, ale spíš respektovat to, jak se rozhodl zachovat. Dej mu čas, buď tam pro něj jako kámoš, ale zbytek ponechej na tom, co pro sebe bude chtít on sám. Napsat někomu, kdo se nám líbí, není nic lehkého, a zní mi to, že sám jsi už teď pro kamaráda oporou. Třeba mu i to časem dodá sílu, protože bude vědět, že když to nevyjde, nezůstane na to sám.

Přejeme vám oběma pěkné podzimní dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

na Tvé dotazy se teď pokusím postupně odpovědět.

Nejsem si jistá, čím přesně to je, že dokážeš u kluků snadněji popsat, co se Ti na nich líbí, a u holek ne. Může to mít víc důvodů, třeba Tě na klucích zaujmou konkrétnější věci a u holek vnímáš spíš celkový dojem, který se těžko popisuje slovy. Nebo Ti kluci v něčem připadají bližší, umíš si všimnout detailů, které Ti připadají zajímavé, a u holek to tak nemáš, nebo na to nejsi zvyklý. V tom však není vůbec nic špatného. Každý člověk má jiné vnímání a preference, někdo si dřív uvědomí, co ho přitahuje, jiný to má proměnlivější. Je naprosto v pořádku, že to máš takhle, a klidně se to může i časem měnit.

Ve Tvém věku se všichni často teprve učí, jak navazovat nové vztahy, jak působit na druhé a jak překonávat vlastní nejistotu. Každý se někdy cítí nesvůj, když je mezi lidmi, které ještě nezná, nebo je pro něj důležité, jakým dojmem na ně působí. Záleží ale, jak moc Tě to ovlivňuje - jestli je to jen občasný pocit, který se dá překonat, nebo jestli Tě to hodně obtěžuje a brání Ti to třeba s někým navazovat přátelství. V tom prvním případě to většinou chce jen čas, zkušenosti a trochu odvahy, zkoušet si po malých krocích ten stud překonávat. Je v pořádku, že to může nějakou dobu trvat. Pokud by Tě to ale trápilo často nebo hodně, může být fajn si o tom promluvit s někým, komu věříš – třeba doma nebo se školním psychologem.

Napadá mě, že Tvůj třetí dotaz s tím může souviset. Třeba se stydíš právě proto, že se obáváš, co si o Tobě druzí pomyslí. Nejsem si jistá, čím přesně to je, ale může to mít různé důvody - třeba obavy z odsouzení, hodnocení, nejistotu nebo nějakou špatnou zkušenost. Je fajn ty důvody zkusit prozkoumat a porozumět jim. Pokud by toho na Tebe už bylo moc, neváhej na to nezůstávat sám. Pomáhá o tom mluvit, třeba opět s psychologem ve škole, nebo s někým dalším, komu důvěřuješ.

Přejeme Ti krásné podzimní dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

to, co píšeš, dává naprostý smysl a je v pořádku, že Tvé dotazy jsou takové, jaké jsou. Být naštvaná na to, že máš menstruaci, je úplně v pořádku. Může to mít spoustu důvodů - může Tě štvát pocit nespravedlnosti oproti klukům, bolesti, změny nálad, nebo to, že je to celé prostě obtěžující. Ať už je ten důvod jakýkoliv, je moc fajn, že o tom mluvíš.

Vztek nebo vnitřní neklid, který popisuješ, je běžná emoce, která nám často dává najevo, že se necítíme dobře nebo se nám něco nelíbí. A i když to není příjemné, vztek v sobě má i velkou energii - pomáhá nám poznat, že bychom chtěli něco změnit nebo si ulevit. Existuje spousta způsobů, jak ho ze sebe dostat a každému funguje v každou chvíli něco jiného. Někdo si pomůže tím, že se vypíše, vymluví, nebo jde ven a sportuje. Jinému pomáhá poslech hlasité hudby, zabouchat si do polštáře, zhluboka dýchat, nebo se prostě zavřít do pokoje a mít chvíli klid. Možná by sis mohla zkusit sama promyslet, co Ti pomáhá cítit se líp, když Tě něco rozčiluje nebo bolí, a jestli je něco specifického, co Tě na menstruaci zrovna štve nejvíc. Třeba bys dokázala vymyslet způsob, jak si i v tomto ohledu pomoci.

Co se týče dalších otázek, menstruace je s lidstvem odjakživa. Podle internetu jsem zjistila, že ve starověku používaly ženy třeba papyrus, látku nebo mořské houby. Ve středověku to bylo mnohem těžší, hygienické pomůcky skoro neexistovaly, ženy si pomáhaly hadry, mechem nebo kusem látky a často se za menstruaci styděly, protože byla vnímaná jako špatná. Až v 19. století vznikly první vložky připevněné k pásku kolem pasu a během 2. světové války ženy často improvizovaly z toho, co vlastnily. Moderní vložky, jak je známe dnes, se začaly vyrábět až později ve 20. století.

Kluci sice nemají menstruaci, ale i u nich v dospívání probíhají velké hormonální změny - rostou, mění se jim tělo i nálady. Takže i oni zažívají svoje tělesné změny, jen trochu jiné než dívky.

Přirozeně se menstruaci nedá úplně vyhnout, ale některé ženy si ji mohou upravit pomocí hormonální antikoncepce, která může krvácení zkrátit, zeslabit nebo někdy i zastavit. To je ale vždy potřeba řešit s gynekologem. A pokud by menstruace úplně chyběla (a nebylo by to kvůli antikoncepci), může to být známka toho, že tělo něco potřebuje, třeba víc odpočinku nebo péče, není tak úplně zdravé. Bez pravidelné funkce menstruace by většinou nešlo otěhotnět, protože tělo by neuvolňovalo vajíčko.

Snad jsou pro Tebe tyhle odpovědi srozumitelné, neváhej se ptát i v budoucnu.

Přejeme Ti hezké dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

popisuješ nám, co se stalo mezi Tebou a Tvou spolužačkou. Nedivím se, že Ti běží hlavou víc otázek a scénářů. Zní to, že Ti na ní záleží, zmiňuješ, že je Tvoje crush. Představuju si, že celá situace s WhatsAppem mohla být nepříjemná. Zní mi dobře, že ses o tom s ní dokázal pobavit/napsat a věci vyjasnit. Teď si dál píšete, bojíš se ale za ní přijít naživo.

Nedivím se, že možná můžeš pochybovat, jestli jsi neměl něco udělat dřív. Může to působit, že Ti něco mohlo uniknout. Zároveň tehdy to zřejmě z nějakého důvodu nešlo a chtěla bych Tě podpořit v tom možná méně pátrat, jak to bývalo mohlo být, ale naopak se zaměřit spíše na to, jestli a případně co bys chtěl udělat teď. Ať už to bude to, že si budete dál psát, anebo že jí zkusíš oslovit naživo. Pokud chceš, zkus promyslet, jestli je někdy čas, kdy jste si během dne/ve škole blíž a dalo by se jí na něco zeptat, může tak poznat, že Ti na ní záleží. Někdy pro začátek i kontakt beze slov může mnohé říct - když se na sebe podíváte a třeba usmějete. Můžeš jí tím dát vědět, že Tě zajímá. Je v pořádku tvořit kamarádské vazby, poznávat se a bavit se. Pokud byste třeba časem za tím cítili něco víc, může to pak klidně přerůst ve vztah. Když je v tom zahrnutý ještě další člověk - píšeš, že má aktuálně kluka, tak by bylo fér si ale nejdříve vyjasnit, jak to máte a co chcete dál.

Přejeme, ať je Ti ve vztazích dobře,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

na linku bezpečí (teď tím myslím celkově linky důvěry/krizové linky) se obracejí nejčastěji lidé, které trápí jejich aktuální situace, jsou v krizi, potřebují se v něčem lépe vyznat, zažívají náročné období a třeba zatím neví, co a jak dál. A důvody jsou mnohé další a vždy v něčem jiné, dle člověka a situace. Říkám si, že máš zřejmě nějaký důvod, proč Tě zavolání na nějakou linku (ať už Linku bezpečí anebo jinou) napadlo a možná máš představu i o tom, o čem by sis chtěla, možná potřebovala, popovídat. Někdy se až během hovoru společně přijde na to, proč daný člověk zavolal a co by potřeboval. Rozumím, že Tě to může lákat a zároveň si říkáš, jestli je to v pořádku. Je na Tvém uvážení, jestli se ozveš.

Co nejhezčí dny přeje,

Modrá linka

Ahoj,

děkuju, že jsi napsal. Je důležité, že o tom, jak se cítíš přemýšlíš a píšeš/mluvíš, i když to teď všechno zní hodně těžce. Je mi to líto. To, co popisuješ – nepochopení, odmítání, pocit, že ti lidé ubližují a že nad tím nemáš kontrolu – může být opravdu vyčerpávající. Máš spoustu odvahy, že i přes to všechno zůstáváš sám sebou.

To, že máš menší chuť k jídlu, jsi hodně unavený a hůř se soustředíš, může souviset se stresem, který kvůli všemu prožíváš. Ale protože se ti přidávají i fyzické potíže (bolesti, nechutenství), je důležité nechat se lékařsky vyšetřit a vyloučit, že se jedná o nějaký zdravotní problém.

Bylo by dobré, abys o svých zdravotních obtížích řekl někomu dospělému, ideálně rodičům. Měli by ti pomoct najít další odbornou podporu, která s tebou projde jak fyzické, tak psychické problémy.

Rozumím, že tě bolí, jak se k tobě ostatní chovají. To, co zažíváš, není v pořádku. Nikdo nemá právo tě napadat nebo ti ubližovat kvůli tomu, kým jsi. Bylo by dobře, abys to řekl ve škole někomu z vyučujících nebo školní psycholožce. A pokud bys měl někdy pocit, že je toho na tebe moc, můžeš napsat nebo zavolat na Linku pro děti a mládež 116 111 (zdarma, nonstop, anonymně). Můžeš tam mluvit o čemkoli – o šikaně, strachu, nebo o tom, že se ti dělá špatně z jídla.

Kdyby sis chtěl psát s lidmi, kteří rozumí tomu, jaké to je být trans a čelit nepřijetí, můžeš se obrátit i na poradnu Sbarvouven.cz. Jsou tam mentoři a mentorky, kteří si prošli něčím podobným. Společně můžete probrat (lépe než tady) možnosti, co s tím jde dělat.

Nejsi v tom sám. I když se to teď zdá hodně těžké, dá se z té situace postupně dostat a zlepšit ji. Důležité je, abys dobře znal sám sebe a svoje potřeby (tím, že o svých pocitech budeš mluvit s někým zralejším, ti může pomoct si o sobě uvědomit další důležité věci a ještě lépe pochopit svoje současné pocity), ale také abys aktivně hledal podporu od lidí ve svém okolí nebo si budoval nové vztahy, v kterých se ti dostane přijetí. Udělal jsi důležitý krok už tím, že jsi napsal.

Držím ti palce, ať se brzy začneš cítit líp.
Poradna Sbarvouven.cz

Ahoj z Modré linky,

říkáš si o tipy, jak masturbovat.

Je úplně v pořádku, že se ve Tvém věku zajímáš o svou sexualitu a chceš zkoušet, co by Ti bylo příjemné. Patří to k přirozenému poznávání sebe sama a ke Tvému vývoji.

V první řadě je důležité, abys poznala, co se Ti líbí. Každý to má opravdu jinak a je to vysoce individuální věc. Dej se na cestu postupného objevování svého těla a věřím, že ten pravý způsob pro sebe objevíš. Můžeš se sama sebe dotýkat na různých místech a zjišťovat, kde jsi přesně citlivá a zda je příjemnější něžný dotek, nebo naopak silnější tlak. Někomu vyhovuje použití ruky a někomu např. i proud sprchy. Sexuální pomůcky jsou dovoleny až od 18 let.

Při objevování sexuality opravdu záleží především na osobních preferencích. Neboj se experimentovat a dopřej si čas zjistit, jaký způsob nejvíc vyhovuje zrovna Tobě.

Přejeme Ti pěkné podzimní dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za důvěru, se kterou nám opakovaně píšeš. Je mi líto, že s Tvou crush to nevyšlo tak, jak jsi chtěl. Chci moc ocenit Tvou odvahu - že jsi zkusil něco, v čem sis nebyl úplně jistý a hledal jsi cesty, jak na to. Mohl jsi tak zjistit, kudy to půjde dál, kudy ne a ujasnit si, jak to aktuálně chceš a máš se slečnou, o které píšeš. Zároveň si říkám, že jeden nikdy neví, jak se to vše vyvine dál. Chci Tě podpořit v tom, ať si dovolíš svým tempem prožít to, co se Ti aktuálně děje. Je úplně pochopitelné, jestli cítíš možná zklamání, smutek, ztrátu... Zároveň věřím, že Ti to mohlo přinést anebo časem přinese i příjemné ujasnění, uvolnění napětí a jasnější představu o tom, jak by mohl vypadat vztah, ve kterém Ti může být dobře.

Co nejhezčí dny,

Modrá linka

Ahoj milá pisatelko,

pokud chceš být policistka/dozorkyně, je dobré si dopředu zjistit, co je třeba:)

Policie ČR oficiálně požaduje střední vzdělání a vyšší + bezúhonnost a zdravotní/fyzickou způsobilost. V praxi náborové inzeráty často uvádějí vyučení s maturitou. Vězeňská služba (dozorce) běžně požadují středoškolské vzdělání s maturitou, psychotesty, zdravotní a fyzickou způsobilost.

Jak zvýšit šanci, že to dáš?

• Prostuduj si podmínky přijímacího řízení u škol (hlavně školní část).
• Pokud má škola fyzické/sportovní testy, trénuj už teď.
• Vyber „stupňované“ priority: 1) vysněný obor, 2) reálně dosažitelný, 3) „pojistka“, kam by tě měli vzít podle loňských hranic testů.
• Trénuj CERMAT testy a klidně si domluv doučování z nejslabší části (matika/čeština).
• Psychická pohoda - vyvažuj učení, spánek a volný čas, pohyb.

Nevím z jakého jsi města, ale zde najdeš předhled škol, na které se lidé nejčastěji hlásí, když chtějí na tento obor: https://www.atlasskolstvi.cz/stredni-skoly?branchs=2293&branchs=2294

Když by to v 1. kole nevyšlo (ani na 3 školy)

• Podej odvolání – máš na něj 3 pracovní dny od zveřejnění výsledků. Odvolání se podává řediteli školy (ten ho posílá na kraj). Není přes DiPSy.
• 2. a další kola – po 1. kole se vypisují volná místa a můžeš se hlásit znovu (běžně i v červnu–srpnu). DiPSy eviduje hlavně 1. a 2. kolo; další kola si školy řeší samy (hlídej weby škol/kraje).
• Když ani to nevyjde, hledej další možnosti: můžeš na studium do zahraniči, chodit na brigádu a přiravovat se na další rok na přijímačky, rok studovat jazyk, dělat rok dobrovolnictví. Nebo jít na brigádu. Prober všechny možnosti s rodiči.

Vychovná poradkyně/poradce ve vaší škole by ti měl/a poradit. Klidně tam zajdi sama nebo s rodiči.

Hodně štěstí,
Linda

Ahoj,
děkuji za dotaz a odvahu napsat do poradny. Přemýšlím, jak Ti co nejlépe odpovědět. Nevím, kolik je Ti let, může to hrát roli, ale ne zásadní.
Předvídám, že procházíš tzv. vnitřním coming outem, což je období, kdy člověk rozpoznává svou sexuální orientaci či identitu. Může dojít k závěru, že ho přitahují obě pohlaví. Tak to má mnoho lidí, nejsi v tom sama. Je ale také dobře vědět, že sebepoznání své orientace může být dlouhodobý proces a může se měnit v čase, obzvláště pokud popisuješ procenta.
Píšeš o orientaci, kterou je dobře vnímat široce. Ono jde o milostnou nebo romantickou (vztahovou) orientaci a sexuální preferenci, citové zaměření. Sexuální a romantická orientace bývají obvykle v souladu, ale nemusí to tak být vždy. Je fajn v mladém věku nespěchat s hledáním “svého šuplíku” a dovolit si prostor pro sebepoznání.
Pokud by Tě zajímala obecně pojmenování, tak by mohlo jít například o pansexuálního člověka, kterého přitahují osoby bez ohledu na jejich genderovou identitu, ale ne nutně stejným způsobem nebo stejně intenzivně.
Také by mohlo jít o bisexuálního člověka (zkráceně bi), kterého přitahují ženy i muži, ale ne nutně opět stejným způsobem nebo stejně intenzivně. Použila jsem termíny ze slovníku, který si můžeš pročíst a více se zorientovat v pojmech https://ucimolgbt.praguepride.com/chci-si-nastudovat-lgbt-tema/slovnicek-pojmu/.
Pokud bys chtěla ještě více probrat své otázky, nabídla bych Ti chat poradny sbarvouven.cz, kde se Ti bude anonymně věnovat mentorstvo. Také můžeš využít kontaktu na Linku bezpečí, kde se Ti budou v anonymním prostředí věnovat na telefonu 116 111, chatu nebo v emailové poradně.

Přeji hezké podzimní dny
Za poradnu S barvou ven

Ahoj z Modré linky.

Vážíme si toho, že poradně svěřuješ svou důvěru a nezůstáváš na tento problém úplně sama. Při čtení Tvého dotazu jsem si představovala, že pro Tebe musí být opravdu bolestivý a nepříjemný a mrzí mě, že jsi na něj teď sama. Taková situace s sebou snadno dokáže přinést velkou bezmoc.

Už v začátku své odpovědi bych tak chtěla klást důraz na to, že je opravdu důležité tuto zdravotní potíž začít řešit s někým dospělým. Ačkoliv nejsme lékaři a nedokážeme s naprostou jistotou říct, s čím se potýkáš, podle toho, co popisuješ (že Tě to bolí při čůrání a že musíš často na záchod), to vypadá, že bys mohla mít zánět močových cest. To se občas stává - například když nastydneme - a může to být hodně bolestivé, ale dá se to také snadno léčit léky, které předepíše lékař. Je proto teď klíčové obrátit se na lékaře, který dokáže správnou léčbu stanovit a předepsat.

Ačkoliv zmiňuješ, že se nemáš na koho obrátit, přeci jen mi teď běží hlavou, jestli není ve Tvém okolí někdo dospělý, komu bys teď dokázala říct? Může být u Tebe doma, v širší rodině, ve škole, kroužku, v rodině Tvých kamarádů či kamarádek, třeba si rozumíš také s někým ze sousedů. Tomu, co popisuješ, je potřeba se věnovat, aby se problém zavčas vyléčil a nebyl by pro Tebe třeba ještě víc nepříjemný. Nevím, kolik Ti je let, ale možná bys dokázala jít k lékaři i sama, kdyby se nepodařilo to nikomu doma říct, máš na to právo. Do té doby, než se k lékaři dostaneš, může pomoci pít dostatek tekutin a udržovat tělo v teple.

Napadá mě, že podobných situacích někdy můžeme mít pocit, že bychom s takovým problémem jen obtěžovali nebo že dospělí nebudou vědět, co s tím. Chci Tě ale v závěru povzbudit, že takové potíže s močovými cestami má během života spousta lidí, i dospělých. Už si tím někdy prošli, takže vědí, jak nepříjemné to je, a také že je moc důležité to řešit a dopřát tělu správnou péči.

Přejeme Ti, aby Ti zase brzo bylo lépe.

Modrá linka

Ahoj,
máš naprostou pravdu, že být občas smutný je zcela normální. Zároveň je skvělý postřeh, že když se člověk přizná, že se cítí smutně, jeho okolí to obvykle začne řešit. Myslím, že je tomu tak proto, že chceme, aby se lidé, na kterých nám záleží, cítili dobře a chceme jim pomoci s vyřešením všech problémů. Nikdo zkrátka není rád, když se jeho blízký necítí dobře a je smutný. Máme to zkrátka tendenci řešit a chceme vědět, jestli pro něj nemůžeme něco udělat. Zároveň bychom ale měli být natolik citliví, abychom vycítili, že naše vměšování a řešení není žádoucí. Že si onen člověk zkrátka chce svůj smutek odžít a my v tom nemůžeme nic udělat.

Co se týká tvého druhého dotazu, nikdo ti nemůže zakázat, abys psala anglicky. Na druhou stranu si nejsem úplně jistá, jestli budou ostatní uživatelé chtít číst anglické příspěvky na českém webu. Nicméně to je pouze můj osobní názor a nemohu mluvit za ostatní uživatele.
Měj se hezky!
Bára