Ahoj z Modré linky,

je moc dobře, že pro sebe hledáš podporu. Říkám si, jaké to pro Tebe asi je, když se nemůžeš holit, i když bys chtěla.

Vnímám, že Ti není příjemné mít chlupy na nohou (možná i v podpaží) a chtěla by ses začít holit. Mrzí mě, že se Ti v 5. třídě stalo, že to někdo okomentoval a Ty se i kvůli tomu dnes stydíš nohy ukazovat. Ochlupení je běžné a týká se každého. Stejně jako nám rostou vlasy na hlavě, tak nám v pubertě začnou růst chlupy v podpaží, na intimních partiích i na nohách. Je však i důležité, aby ses ve svém těle cítila dobře a proto pokud se už chceš začít holit, bylo by dobré to s mamkou probrat.

Dovedu si představit, proč je těžké takové téma s mamkou otevřít, zvlášť když je trochu „hrr“ a už jednou Ti holení nedovolila. Zároveň píšeš, že když jsi chtěla začít nosit podprsenku nebo používat deodorant, tak jsi jí napsala dopis. Říkám si proto, zda bys nechtěla napsat dopis znovu. Sepsat dopis a dát ho mamce je jedna věc, ale napadá mě, že by sis mohla sepsat i sama pro sebe, co jí chceš říct a následné jí dopis přečíst. Myslím si, že by pro Tebe mohlo být jednodušší jí jen přečíst, proč je pro Tebe holení důležité, než jí to zkusit říct sama od sebe - odpadne pak takový ten pocit, že člověk neví, co říct. Do dopisu bych pak napsala vše, co Ti k tomu jde hlavou - proč je to pro Tebe důležité, co to pro Tebe znamená apod. - upřímně a sama za sebe.

Přejeme Ti klidné léto,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

jsem moc ráda, že jsi napsala a nezůstala na to sama. Není to zbytečné - naopak si myslím, že je důležité o takových věcech mluvit a oceňuji, že jsi to zvládla.

Mrzí mě, že do Tebe dvě spolužačky strkají a nadávají Ti, zvlášť když jsi sama. Říkám si, že když k Tobě přijdou a jsou dvě na jednu, tak se možná bojíš, je Ti to líto, nebo jsi smutná z toho, co se děje. Asi nikomu by se nelíbilo takové chování. Jsem opravdu ráda, že jsi napsala. Zároveň mě napadá, zda někdo ve Tvém okolí ví, co se děje. Napadá mě, jestli si toho třeba nevšiml někdo ve škole, třeba nějaká paní učitelka nebo pan učitel. Přijde mi důležité, aby věděli, co se odehrává, aby Tě v tom mohli podpořit. Stejně tak si říkám, zda Tví rodiče ví, čím si procházíš, nebo jestli není ve Tvé třídě někdo - kamarád nebo kamarádka - kdo by Ti v tom mohl být oporou. Přála bych Ti, abys na to nebyla sama a měla někoho, s kým můžeš být a kdo Ti může pomoci.

Pokud se takové útoky budou dít dál a ty dvě holky Tě budou dál napadat nebo Ti nadávat, myslím si, že je důležité to někomu říct. Nikdo si nezaslouží, aby se k němu někdo takto choval. Proto Tě chci ještě jednou podpořit v tom, to někomu říct - paní učitelce, vychovatelce, školnímu psychologovi/psycholožce anebo rodičům.

S přáním slunečného léta,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

vůbec se nedivím, že jsi zmatená ze všech „pravidel“, která jsou ve vztazích přítomná. Je moc dobře, že pro sebe hledáš podporu.

Říkám si, že mít takový první vztah je moc hezká věc a přála bych Ti, aby Ti v něm bylo dobře. Dávat si pusu nebo se líbat na veřejnosti můžete, je možné, že to přitáhne něčí pozornost, ale není na tom nic zvláštního ani zakázaného. Je jen na vás, jak moc chcete svou lásku ukazovat a jak je vám to příjemné.

Doteky jsou ale už trochu o něčem jiném. Dokud se dotýkáte na neintimních partiích, je opravdu jen na Tobě a na něm, jak je vám to příjemné - pohlazení po ruce, po tváři, držení za ruce apod. Nicméně dotyky na intimních partiích (na prsou nebo v rozkroku) už úplně v pořádku nejsou. Pohlavní styk a aktivity s ním spjaté jsou u nás zákonem povolené až od 15 let, i proto bych vás oba chtěla podpořit spíše v jiném poznávání. Můžete si spolu více povídat, chodit na procházky, držet se za ruce a zažívat spolu různé aktivity, jezdit na kole, nebo jen tak být. Moc bych vám přála, abyste si mohli spolu trávený čas příjemně užívat. Pokud to zatím nechceš říkat rodičům, nemusíš, na druhou stranu pokud s nimi máš hezký vztah, nebo alespoň s jedním z nich, mohlo by být fajn moct to s nimi sdílet.

S přáním hezkého léta,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

ptáš se nás na několik dotazů týkajících se toho, jestli holkám vadí nebo chutná sperma a jestli to samy od sebe chtějí dělat s klukem. Píšeš, že už jsi sám viděl porno a masturboval jsi. Během dospívání je přirozené prozkoumávat svoji sexualitu. Také je pochopitelné, že Tě v pornu nějaké věci zarazily, a že Tě teď možná napadá spousta pochybností a otázek. Je fajn, že si umíš napsat o radu a podporu, když máš nějaké nejasnosti.

Na Tvé otázky ohledně spermatu nemám jednoznačnou odpověď. Vždy totiž záleží na domluvě mezi partnery, protože každý máme jiné preference a hranice. Nic by se nikdy nemělo dít bez souhlasu toho druhého. Je možné, že některé holce bude chuť spermatu vadit a jiná s ním bude v pohodě. Zároveň mi přijde pochopitelné, že se podobným tématům lidi v okolí někdy smějí, ale mnohdy je to proto, že je to velmi citlivá a soukromá záležitost, o které nemusí chtít někdo mluvit vážně před ostatními. Taková témata se někdy snáz otevírají s humorem, a zároveň může být lákavé o nich mluvit. Věřím, že je důležité taková témata otvírat, bývá to ale vhodnější v úzkém kruhu blízkých, kde se cítíme bezpečněji a bývá pak snazší mluvit o nich upřímně a vážně.

Masturbace a pohlavní styk většinou patří k přirozenému vývoji partnerského vztahu, pokud se oba dobrovolně rozhodnou „to spolu dělat“. Mělo by to být ve výsledku příjemné pro oba, i když si z počátku můžeme být nejistí, a tak je obzvlášť důležité být při tom opatrný a citlivý. Pro bezpečný a příjemný sex je velmi důležité respektovat sebe navzájem. A také je potřeba předem myslet na vhodnou ochranu, pokud jde o pohlavní styk. Je moc dobře, že myslíš na zákonem danou hranici 15 let. Rozhodně není kam spěchat, všechno má svůj čas.

Jak možná tušíš, sledování porna je povoleno až od 18 let. Má to své dobré důvody. Během dospívání se sexualita teprve utváří a sledování porna by mohlo poškodit Tvůj vývoj a očekávání. Je totiž velmi časté, že porno nezobrazuje sex realisticky. Jsou to vymyšlené přibarvené situace, které realitě nemusejí vůbec odpovídat. Rozumím, že Tě to vede k podobným úvahám, ale chci Tě podpořit v tom, hledat i jiné způsoby, jak svoji sexuální touhu uspokojit. Pokud v sobě vnímáš mnoho sexuální „energie“, může být fajn zkusit ji přetavit do jiné fyzické aktivity, třeba nějakého sportu, který by Tě bavil. Zkus popřemýšlet, jestli by se i něco takového dalo vyzkoušet.

Přejeme hezké prázdninové dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

oceňuji, že ses zvládl zeptat i na tyto otázky a jsem ráda, že pro sebe hledáš informace, které Tě zajímají.

Píšeš o vícero věcech, tak se pokusím zodpovědět a zareagovat postupně. Přetahování předkožky by mělo být možné i při erekci, pokud s tím máš problém a např. Tě to bolí, doporučuju zkonzultovat s dětským lékařem. Vím, že se jedná o intimní téma, proto přemýšlím, zda by pro Tebe nebylo příjemnější to prvně zkonzultovat s rodiči, kteří by Tě pak při komunikaci s lékařem mohli podpořit. Píšeš i o erekci během sprchování po fotbale. To, že má muž erekci ještě nutně nemusí znamenat, že je sexuálně vzrušený (sám si můžeš zkusit uvědomit, zda jsi neměl erekci i ve chvílích, kdy se nedělo nic pro Tebe vzrušujícího a ani jsi na nic takového nemyslel). To, že se penis ztopoří právě ve sprchách může znamenat spoustu věcí - od vzrušení, přes prokrvení po fyzické aktivitě k úplně jiným důvodům. Kdyby Tě to trápilo, můžeš se o tom s kluky zkusit pobavit, případně to probrat např. s trenérem a zjistit, zda by Ti v tom nemohl být nápomocný i on. Zároveň mi přijde důležité zmínit i to, že se Ti mohou líbit holky, ale i kluci Tě zároveň mohou vzrušovat, nebylo by nic špatného na tom, kdyby to tak bylo.

Pokud se někdy stane, že masturbuješ i 4x denně, nemusí to nutně znamenat nic špatného, ale ani dobrého. Jde mi však hlavou, zda sám víš, proč máš někdy potřebu masturbovat a proč Tě zrovna v některých chvílích láká víc a jindy míň. Sám se můžeš pak rozhodnout, jak často a z jakých důvodů je pro Tebe masturbace „tak akorát“ často a podle toho se řídit. Co se týká Tvých představ, je přirozené, že se nám při masturbaci myšlenky zatoulají různými směry. Zároveň Tě to pak může vést k chuti na sex - což ve Tvém věku ještě není zákonně možné, nicméně mi přijde přirozené se tímto způsobem sám objevovat a hledat, co se Tobě samému líbí.

V neposlední řadě zmiňuješ i velikost penisu. Stejně jako u každé jiné části těla je běžné, že může u různých lidí vypadat různě a velikosti, které popisuješ, se mi zdají naprosto přiměřené. Během puberty se zároveň tělo ještě dost mění a je možné, že i velikost penisu se u Tebe může či nemusí měnit.

Na holení intimních partií existují nejen návody na internetu, ale můžeš se podívat i do Alíkovy poradny, kde jsme již podobné dotazy podrobněji zodpovídali. Stejně tak podobné dotazy, nebo i dotazy, které s Tvojí zprávou souvisí jsme již zodpovídali nejen my, ale i urologická poradna a doporučuju Ti se na ně podívat.

S přáním klidného léta,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

ptáš se, jestli je normální, že ve 14 letech má mužské přirození při erekci 19 cm. Je přirozené, že Tě takové otázky napadají a je dobře, že se snažíš získat odpověď.

Každý máme jiné tělo, a to chlapecké se v průběhu puberty vyvíjí a hodně proměňuje. Velikost penisu je skutečně dost jiná, když je v klidovém stavu a při erekci, je to běžná záležitost. Celková délka závisí na různých faktorech, velkou roli v tom hraje genetika. Průměrná délka penisu u chlapců ve Tvém věku bývá běžně při erekci okolo 14 cm. Z toho, co píšeš, délka Tvého penisu je při erekci nadprůměrná. Růst rozměrů penisu probíhá nejčastěji do 18 let věku, přičemž během posledního roku dochází zpravidla již jen k růstu obvodu penisu. Při časnějším nástupu puberty může být růst penisu ukončen i v nižším věku, okolo 16 let. Chtěla bych však uvést, že rozměry penisu zdaleka nemají takový význam, jaký jim někteří lidé připisují.

Pokud by Ti však způsobovaly starosti, napadá mě, že by mohlo být nápomocné zkusit se svěřit blízkému dospělému muži ve Tvém okolí, se kterým bys mohl probrat, jaké bylo dospívání pro něj. Mohl by Tě v tomto ohledu podpořit a ujistit, pokud si sám procházel podobnými pochybnostmi. Zároveň je pochopitelné, že jde o hodně citlivé téma, tak otevřít takovou konverzaci nemusí být snadné. O to více cením, že ses odhodlal zeptat se touto cestou.

Přejeme hezké prázdninové dny.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

chtěla bych moc ocenit, že ses odvážila svěřit, když se cítíš špatně a přehlceně. Svěřuješ se s tím, že blízcí lidé se Ti často svěřují se svými závažnými problémy, které na Tebe dopadají podobně jako Tvé starosti s nelehkou situací doma. Nedivím se, že už je toho na Tebe psychicky hodně, když se snažíš být stále podporou pro ostatní, ale sama ji aktuálně v okolí nenacházíš.

Říkám si, že abychom dokázali podpořit druhé, je velmi důležité pečovat nejdříve o sebe. Jinak riskujeme své vlastní vyčerpání, které může dopadat nejen na naši psychiku, ale i na tělesné zdraví. Proto mi přijde moc důležité, že jsi našla způsob, jak udělat první krok směrem k pomoci. Chápu, že může být hodně náročné říct si o podporu kamarádům, kteří se Ti sami svěřují se svými problémy. Zároveň věřím, že si to zasloužíš stejně tak jako oni, a že i taková zkušenost může být sbližující, i když třeba zpočátku nepřirozená a obtížná. Mrzí mě, že si sama procházíš rodinnými problémy doma. Ani Ty bys na ně neměla zůstávat sama.

Přemýšlím, jestli je v okolí někdo, komu by ses mohla snáz svěřit, u koho vnímáš, že by Tě dokázal vyslechnout a podpořit. Možná je to někdo z kamarádů, někdo z rodiny nebo třeba vedoucí kroužku. Je možné vyhledat i pomoc psychologa, pokud by pomoc ve Tvém okolí nebyla, nebo nebyla dostačující. Ten by Ti mohl pomoci hledat cestu k úlevě a způsoby, jak pečovat o sebe a o své vztahy, aby Ti v nich bylo líp a nebraly Ti víc, než Ti dávají. Chtěla bych vyzdvihnout to, že Ti na blízkých tolik záleží a podporuješ je, ale zároveň zdůraznit, že nejsi zodpovědná za řešení jejich obtíží. Mohla bys jim nabídnout možnost se třeba společně za psycholožkou zastavit nebo jí napsat. Je v pohodě si od sebe také někdy odpočinout. Možnosti dalších forem pomoci najdeš např. zde: www.nevypustdusi.cz/kde-hledat-pomoc.

Přemýšlím, co by sis mohla i teď přes prázdniny dopřát, co by Ti udělalo alespoň trochu dobře. Čeká Tě něco, na co se můžeš těšit? Bylo by možné si něco takového zkusit naplánovat? Je moc důležité myslet na svůj odpočinek a na načerpání sil něčím, co máš ráda. Ideálně s někým, s kým se můžeš cítit uvolněně, s kým se můžeš příjemně odreagovat. Moc doufám, že se podaří vyčistit si hlavu od tíživých myšlenek aspoň na chvíli.

Přejeme Ti pohodové dny a hodně sil.

Modrá linka

Ahoj,
z toho, co nacházím, to vůbec sprosté není, takže se hledání nemusíš bát. Nejedná se o běžné sloveso, ale občas se používá v nářečí nebo slangu, kde může znamenat třeba nějaké rychlé zmizení či útěk z boje.

Někdy se také zaměňuje se slovem švíkat, které se používá typicky na Plzeňsku a znamená šlehat nebo švihat (třeba pomlázkou), případně taky někomu vrazit (třeba facku).

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za důvěru, se kterou píšeš.

Přijde mi pochopitelné, že se rodině bojíš oznámit, že máš přítele a je dobře, že na to nezůstáváš sama a ptáš, jak na to. Z Tvého dotazu chápu, že asi jde o Tvého prvního přítele, a ještě jsi rodině nikoho nepředstavovala a nemůžeš tak vědět, jak budou reagovat. Říkám si taky, že tomu rozhodně nepomáhá babiččina reakce na přítele Tvé spolužačky.

Vnímám, že je pro Tebe důležité být k rodině upřímná a že před ní nechceš přítele tajit. Dost možná si uvědomuješ, že pokud s ním budeš dále, mohou se to eventuálně dozvědět. V takovém případě může být dobré říct jim o něm sama za vlastních podmínek, než aby se o něm dozvěděli jiným způsobem. Zároveň ale chápu, že se bojíš, že by Ti mohli nějakým způsobem zakázat se s ním vídat. Chápu, že by to mohlo bolet o to víc, když je pro vás už tak těžké se vidět.

Napadá mě, jestli máš v rodině někoho, komu důvěřuješ více a komu se můžeš svěřit jako prvnímu. Můžete spolu probrat, jak to říct i ostatním, a připravit se na to, jaká by mohla být jejich reakce. Můžeš se zeptat také kamarádů či kamarádek, jak například oni o svém prvním příteli své rodině řekli.

Přemýšlím teď o tom, že může být důležité vysvětlit jim, jak to vnímáš Ty, proč je to pro Tebe důležité a čeho se bojíš a vyslechnout si i jejich názor či obavy. Někdy může pomoci předem se na takový rozhovor připravit, například promyslet pravidla a kompromisy ohledně Vašeho vídání, které bys mohla navrhnout a na které myslíš, že by mohli přistoupit. Může být také dobré, aby Tvého přítele poznali a viděli tak, jaký je a lépe tak třeba chápali, proč o něj stojíš. Nevím, jak doma zareagují, ale uvažuji také nad tím, že někdy může být důležitý i čas nebo o situaci mluvit vícekrát.

Věřím, že to pro Tebe není jednoduchá situace. Přeji Ti hodně odvahy a budu moc držet palce, aby Tvá rodina reagovala co nejlépe.

S pozdravem

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za důvěru, píšeš nám s více dotazy, odpovím postupně.

Masturbace je normální a přirozenou součástí života. Během dospívání je běžné, že můžeš mít chuť masturbovat více, objevovat tak své tělo a to, jak reaguje, co Ti dělá a nedělá dobře. Nejde proto říct, co je “moc”. Pro každého je to trochu jiné i v různých obdobích. A to stejné platí i pro lidi v páru, kteří mají sex anebo zvlášť masturbují různě často. Taky záleží na okolnostech, co zrovna prožíváš, jaký k tomu máš čas, soukromí, povinnosti. Záleží na tom, aby to pro Tebe bylo stále příjemné, nebolestivé. Pokud bys měla pocit, že Ti to moc zasahuje do ostatních věcí, které děláváš, že Ti to i znemožňuje věnovat se tomu, čemu chceš, tak můžeš promyslet, co by se s tím dalo dělat. Možná přijdeš na jiné aktivity, které Tě taky lákají, možná se budeš mít chuť víc potkávat s kamarády, rodinou, možná část energie věnuješ sportu, kreativním činnostem, čemukoliv, co máš ráda. Říkám si, že intenzivnější masturbace není nic špatného, většinou se jedná o období, které se časem zase promění. Pokud bys ale měla pochyby a necítila se v tom dlouhodobě dobře, můžeš oslovit někoho komu věříš - možná mamku, kamarádky, někoho jiného blízkého a svěřit se s tím. Může pomoct i setkání se školním psychologem anebo zavolání na Linku bezpečí anebo na Modrou linku.

První gynekologická prohlídka se doporučuje kolem 15 let. Klidně i dřív, pokud máš nějaké obtíže, nebo se potřebuješ v něčem poradit. Kolem tohoto věku je taky možné přijít na prohlídku sama, ale Tvůj zákonný zástupce (rodič) musí být informován o tom, že do ordinace budeš docházet, musí k tomu dát souhlas (nejčastěji písemný). Nejlepší je pak konkrétně se domlouvat s ordinací, první třeba telefonicky, kterou si vybereš, mohou v tom mít různé postupy.

Přejeme krásné léto,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

chápu, že máš obavy, aby Ti nebyly v šortkách vidět obrysy intimních partií a abys případně nemusela čelit nevyžádaným, nepříjemným pohledům.
Přijde mi důležité, jak se líbí šortky Tobě a jak se v nich cítíš Ty. Každé tělo je trochu jiné a tak mohou i ty stejné šortky vypadat na různých lidech odlišně. Možná si na ně chvíli budeš zvykat, možná zhodnotíš, že ukazují víc, než bys chtěla, ale možná Ti to bude připadat i bez vložky úplně v pohodě.

Pokud bys měla nějaké pochyby, tak je můžeš nosit jen na místech, kde se opravdu cítíš bezpečně. Říkám si, že jestli si nebudeš jistá Ty sama, mohla bys poprosit o další názor, pohled, někoho, komu věříš a ke komu máš blízko - možná mamka, možná dobré kamarádky, sourozenci. Pokud by se stalo, že by i přesto měl někdo nějakou nevhodnou poznámku, která Tě třeba i vyděsí, svěř se s tím někomu dospělému.

Ať máš hezké letní dny,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

děkujeme Ti za důvěru, s níž se nám svěřuješ. Tvůj dotaz se na tvůj věk rozhodně hodí a chceme ocenit, že si říkáš o pomoc. Píšeš o svém prvním klukovi, kterého doma neschvalují, o zhoršení známek a taky o budoucnosti ve škole a v lásce, která Tě teď tíží.

Je pochopitelné, že jsi zmatená, a je skvělé, že ses dokázala takhle upřímně zamyslet nad tím, co se ve Tvém životě právě děje. Sama sis například všimla toho, jak se Tvůj školní prospěch horší. Nikdo z nás nedovede říci, zda je Tvůj přítel ten pravý. Každý prožívá svou první lásku s nadějí, že taková zůstane. A věřím Ti, že ho máš opravdu velmi ráda. Ať Vás v budoucnu čeká cokoli, láska by Tě neměla stát Tvou budoucnost, Tvé vysněné studium, v nejlepším případě ani Tvou rodinu. A to jakákoli láska - včetně té první.

Taky píšeš o mámě, máš strach, že bys ji zklamala, kdyby se o Tobě a příteli dozvěděla. Dokonce říkáš, že by Tě nebrala za vlastní. Věřím, že to pro Tebe musí být velmi těžké, zvlášť když by sis přála, aby Tě v tom doma podpořili. Přemýšlím, zda jste měli možnost se o tom doma pobavit, z jakého důvodu si rodiče Tvůj vztah s přítelem vlastně nepřejí. Možná, že také vidí dceru, která byla nadaná, nosila domů skvělé známky a nyní pozorují, jak kvůli vztahu ten úspěch ztrácí. Hlavou mi běží, že možná mají velký strach, jelikož jim na Tobě záleží. Přemýšlím, jak to vidíš Ty.

Nejsem si jistá, zda jsem tím zodpověděla na Tvůj dotaz. Ale ráda bych Ti nabídla ozvat se nám na telefon nebo na chat, kde to můžeme trochu více probrat a zkusit společně vymyslet, co by Ti přišlo jako nejlepší další krok.

Držíme Ti palce, ať vše dopadne tak, jak potřebuješ.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

díky za důvěru, se kterou se nám svěřuješ. Píšeš ohledně masturbace - jak si ji užít co nejvíc a zda je normální ji provádět jednou denně.

Masturbace je přirozená tělesná potřeba, která dozrává a zvyšuje se během dospívání. Neexistuje žádná „správná frekvence“, každý to má jinak. A tudíž je normální, že můžeš cítit potřebu masturbovat jednou denně. Jediný moment, kdy by frekvence mohla představovat problém, je situace, kdy by se z ní stala potřeba, která by Tě omezovala v běžném životě.

Stejně tak každý potřebuje něco jiného k tomu, aby si ji co nejvíce užil. Můžeš se zkusit zamyslet nad tím, co Ti může ten zážitek zpříjemnit, a zkoumat sám na sobě, co konkrétně Tebe vzrušuje. Masturbace je totiž zároveň způsobem, jak poznávat své vlastní tělo.

Držíme Ti palce, ať si najdeš svůj ideální způsob, a přejeme Ti klidné dny.

Modrá linka

Zdravíme Tě z Modré linky,

moc si vážíme Tvého dotazu, se kterým se na nás obracíš.

Píšeš, že vedle školy se snažíš si (už ve 13 letech!) rozjet internetový byznys a vkládáš to toho nemálo úsilí. Hledáš co nejefektivnější metody, jak si udržet pozornost a produktivitu. Dříve jsi využíval kofein, teď přemýšlíš nad suplementy.
Moc oceňuji, že Ti na sobě záleží a snažíš se k doplňkům stravy přistupovat zodpovědně a ptáš se, v jakém množství a v jaké kombinaci je můžeš brát. Rádi bychom Ti vyšli vstříc s konkrétní radou, ale nejsme lékaři. Bohužel Ti nemůžeme dát relevantní zpětnou vazbu na Tvůj dotaz ohledně doplňků stravy. Co se týče spánku - je moc dobře, že se snažíš dbát na správnou spánkovou hygienu.

Vnímám, že Ti hodně záleží na Tvé budoucnosti, vkládáš do ní spoustu energie a nebereš ji na lehkou váhu. Přemýšlím nad pár tipy, které by Ti mohly pomoct soustředění zefektivnit. Je to například odpočinek, meditace/relaxace či sport. Nemusí to být tedy nutně jen suplementy, ale i přirozené a běžně dostupné aktivity. Schopnost se soustředit má, jak sis jistě všimnul, přirozené zákonitosti, svou kapacitu. S rostoucím věkem čas dobré soustředěnosti roste - a dosáhne svého maxima. Doporučuji dbát na to, co Ti říká Tvé tělo a s tím přirozeně pracovat a začlenit do svého plánu i cílené pauzy, které velmi pomáhají. Můžeš to vyzkoušet a uvidíš, jaké to bude mít výsledky.

Přejeme Ti mnoho úspěchů i zaslouženého odpočívání - a zdravý balanc mezi nimi.

S pozdravem a přáním všeho dobrého,

Modrá linka

Ahoj,

děkujeme Ti za důvěru, se kterou se na nás obracíš. Občas slyšíš sousedku z protějšího bytu, jak křičí na své malé děti, a jednou jsi měla pocit, že je dokonce bije. Je pochopitelné, že v Tobě taková situace vyvolává obavy a bezmoc. Oceňujeme, že Ti záleží na tom, aby byly děti v bezpečí a není Ti lhostejné, co se jim děje.

Napadá mě, že někdy může být dost těžké odhadnout, co přesně se u sousedů děje, když slyšíme jen křik a zvuky přes stěnu. I proto bych Ti přála, abys na to nemusela být sama, ale abys měla někoho dalšího, kdo by ti pomohl vymyslet, co dál. Přemýšlím, jestli někdo dospělý u vás doma taky slyšel křik od sousedů, nebo jestli se dá třeba obrátit i na někoho dalšího z okolí, kdo by mohl za sousedkou zajít a zjistit, co se děje.

Další z možností je kontaktovat Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD, www.ospod.cz), který by situaci u sousedů prověřil a kam můžeš oznámení podat i anonymně. Pokud bys měla znovu obavu, že jsou děti v akutním ohrožení a matka je bije, můžeš se obrátit přímo na Policii ČR. I v těchto případech bych Tě ale ráda podpořila v tom, abys na to nezůstávala sama a požádala o pomoc někoho dospělého, kdo by Ti mohl být oporou a s kým můžete společně zvážit další postup.

Přejeme Ti hodně sil a děkujeme, že Ti na bezpečí druhých záleží.

Modrá linka