Ahoj z Modré linky,

je dobře, že se chceš zbavit něčeho, co Ti jak píšeš „leze krkem“. Rozumím tomu tak, že Tvůj zájem o téma lechtání je příliš silný. Každého z nás zajímá něco jiného. Některé zájmy mohou být prospěné, jiné neutrální, některé dokonce neprospěšné. Jestliže je něčeho až moc nebo nás to dokonce už i přestane bavit, je určitě užitečné to omezit nebo toho úplně nechat. A jak na to?

To nejdůležitější je Tvoje rozhodnutí. Pokud ses tedy opravdu rozhodl, už jsi udělal první krok, to je dobré. Chce to ale vyvinou nějakou vůli. Tedy kdykoli Ti přijde něco o lechtání na mysl, znovu a znovu se upevňovat ve svém rozhodnutí a svou pozornost věnovat čemukoli jinému. Plnit si své povinnosti, věnovat se nějakým svým koníčkům (pokud žádné nemáš, je dobré si nějaké najít), jít si s někým popovídat. Prostě dělat cokoli jiného.

Zároveň mě ještě napadá, že každému se líbí a baví ho něco jiného. Důležité přitom je, aby tyto záliby byly v příslušných hranicích věku, souhlasu a nikomu neubližovali. Pokud by Tvůj zájem o lechtání či svazování přetrvával a chtěl si o něm s někým popovídat, (školní) psycholog může být vhodnou osobou.

Přejeme Ti pevnou vůli
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

mrzí mě, že si připadáš nešikovná. Nikdo není jen nešikovný. Každému se daří něco méně, něco více. A i když se člověku něco nepovede, není to důvod, aby se mu někdo smál nebo mu kvůli tomu někdo nadával. Že se něco nepovede se prostě stává. Moc bych Ti přála, aby Tě mamka dokázala spíše podpořit místo toho, aby Ti nadávala, protože tím Ti rozhodně nepomůže.

Co se týká nesmělosti, chápu, že není snadné ji překonávat, pomáhá ale trénink. Tedy například to, že hračku své spolužačce dáš, i když při tom budeš nervózní. Je normální být z takových věcí trošku nesvá. Nápomocný pro Tebe může být právě i adaptační kurz. Je to velmi jednoduše řečeno něco jako škola v přírodě, je ale zaměřený ne na učení, ale budování a podporování dobrých vztahů ve třídě. Většinou je naplněný právě aktivitami, v nichž se vzájemně lépe poznáte, učíte se spolupracovat a tak podobně. Určitě není jeho cílem v něčem přehnaně soutěžit nebo vytvářet prostředí, kde se budete vzájemně vysmívat. Chci Tě podpořit, aby ses se svými obavami z adaptačního kurzu svěřila paní učitelce, případně školní psycholožce, pokud ve škole máte. Paní učitelka či školní psycholožka (nebo i obě) Tě mohou podpořit nejen na adaptačním kurzu, ale i později ve třídě, když si nebudeš vědět rady třeba ve vztazích se spolužáky, budeš si připadat nešikovná, jak píšeš, prostě nebudeš muset být na to, co Tě trápí sama. Můžeš jim klidně ukázat i tuto naši odpověď. A můžeš ji třeba ukázat i mamce, možná má prostě moc starostí a tak si kvůli nim nestíhá uvědomit, že potřebuješ spíše podporu, než vynadání za to, že se Ti něco nepovede.

Přejeme Ti co nejklidnější začátek školního roku.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

vážíme si Tvého poděkování a jsme rádi, že Ti naše odpovědi pomohly. Někdy může být i možnost svěřit se, skutečně léčivá. Z toho, co píšeš, mi přijde důležité, že dokážeš zacházet se svými myšlenkami, které Tě znejišťují. Je to tak, naše myšlenky o situaci jsou velmi často mnohem horší, než situace sama o sobě.

Přejeme Ti, aby sis to i nadále dokázala uvědomovat.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

chápu, že je nepříjemné mít zdravotní potíže, zvláště, když Tě to bolí.

Nejsme lékaři, nemůžeme Ti tedy dát žádnou odbornou radu. Chci Tě ale podpořit, abys komunikovala se svou lékařkou. Pokud Ti léčba nezabírá a už by měla (někdy je prostě potřeba vydržet, potíže se mohou zmírňovat velmi pozvolna), neváhej se paní doktorky ptát. Stejně tak ji můžeš poprosit, aby Ti vše vysvětlila tak, abys tomu porozuměla a nemusela psát na internet. Na informace máš právo.

Přejeme , aby Ti bylo brzy lépe.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

chápu, že bys ráda nosila podprsenku, pokud vidíš, že i ostatní dívky ji už mají. Oceňuji, že ses o tom snažila mluvit s mamkou. Řekla Ti, že máš prsa zatím moc malá, takže teď nemáš odvahu se jí na to znovu ptát.

Přemýšlím o tom, proč vlastně po podprsence toužíš. Jestli je důvodem to, že už cítíš, že chodit bez ní je Ti nepříjemné a ráda bys pod tričkem měla ještě nějakou vrstvu, která by prsa zakryla. Nebo je to čistě proto, že ji nosí ostatní holky. Pokud by to byl ten druhý případ, chci Tě ujistit, že je v pořádku podprsenku zatím nemít, pokud je Tobě samotné příjemně bez ní. Nemusíš se řídit tím, co dělají ostatní holky. Je normální, že každé dívce rostou prsa v jiném věku a jinak rychle a každá tak má jinou potřebu, kdy podprsenku pořídit. To je také odpověď na Tvou otázku, od kolika let se podprsenka nosí. Je to pro každou dívku různé, není na to žádné pravidlo.

Pokud bys podprsenku skutečně moc chtěla a přišlo Ti, že ji potřebuješ, pak je v pořádku, zkusit o tom mamce říct. Nevím, jak je to dlouho, co ses na to mamky ptala, ale klidně to můžeš zkusit znovu. Důležité je dát jí vědět, jak se cítíš, proč by Ti podprsenka pomohla. Nemusí se nosit jen na velká prsa. Podprsenka má smysl i pro menší prsa, pokud například nosíš upnutá trička a nechtěla bys, aby se Ti rýsovaly bradavky. Důvodů může být více. Možná, když to mamce co nejlépe vysvětlíš, bude přístupnější podprsenku koupit.

Co se týče velikostí, je jich hodně a je důležité vybrat si opravdu dobře padnoucí podprsenku, aby Tě nikde netáhla, neškrtila apod. Pomoci Ti může například tento web, kde máš návod na to, jak se změřit: https://www.eshopspravnapodprsenka.cz/jak-se-spravne-zmerit

Držíme Ti palce v rozhovoru s mámou.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

vážíme si Tvé důvěry a oceňujeme, že se dokážeš svěřit i s takto intimním dotazem. Je v pořádku sexuálně se uspokojovat (masturbovat) a mít různé sexuální představy. Jsi v období dospívání a tak je normální, že Tě takové věci zajímají. Píšeš, že je Ti 12 let, asi víš, že v tomto věku zatím není zákonem dovoleno, abys měla pohlavní styk. Chápu tedy, že pokud máš takové chutě, může Tě to trápit a napadá Tě, jak jinak se ještě uspokojit. Nemůžeme Ti dát radu, jak na extra uspokojení, protože každému se líbí něco jiného a každý může používat různé techniky. Je na Tobě, abys poznávala své tělo a co se mu líbí. Jsi teprve na začátku objevování a je v pořádku, že zatím úplně nevíš. Věřím, že na to časem přijdeš, je to součástí sexuálního vývoje.

Chtěla bych k tomu ale ještě dodat, že není bezpečné, zavádět části plyšáka do vaginy, a to hlavně z hygienických důvodů. Mohla by sis tím způsobit nějakou infekci nebo zánět. Bezpečnější je k vnitřnímu uspokojení použít své prsty, které si nejprve umyješ.

Přejeme Ti hezké dny.
Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

těší nás, že Ti naše odpověď pomohla a že se Ti s klukem, který se Ti líbí, daří sbližovat. Držíme Ti palce, aby to ve škole probíhalo tak, jak si přeješ. Je moc fajn, že se snažíš o pozitivní myšlení.

Ptáš se nás také na výtok a zda je to normální. Je to tak, jak sis našla na internetu - výtok je pro dívky a ženy zcela normální. Je v pořádku, že se u Tebe zrovna teď v dospívání začíná objevovat. Výtok může být u každé dívky různě častý a v různém množství. I jeho hustota se může měnit. Je normální mít výtok třeba i každý den. Nejde tomu nijak zamezit, je to něco, co neovlivníš. Pokud výtok nijak nezapáchá a nemáš žádné bolesti v podbřišku anebo vaginální svědění, je vše v pořádku a nemusí Tě to znepokojovat. Z hygienického hlediska může pomoci používání intimních vložek, neboli intimek. Pokud bys měla další dotazy, můžeš se zkusit obrátit na nějakou starší dívku nebo ženu v Tvém okolí, které věříš. Může to být třeba mamka, starší sestra, sestřenice nebo kamarádka.

Přejeme Ti pohodový start nového školního roku.
Modrá linka

Ahoj,
jsme moc rádi, že naše práce pomáhá.

Ahoj,

pokud je nějaká dívka či žena lesbou, znamená to, že jí přitahují jiné dívky či ženy. Přitažlivost zahrnuje pocity zamilování, kdy se nám druhý líbí, chceme s ním stále být, chceme s ním sdílet naše nejhlubší pocity a myšlenky a také toužíme po určité fyzické, intimní blízkosti.

Ptáš se, zda již v 10 letech může být jasné, že je daná dívka lesbou. Abychom našli odpověď, musíme se ptát - je možné, aby v 10 letech již byl člověk (je jedno, zda dívka či chlapec) zamilovaný do někoho jiného?

Je to poměrně nízký věk, v kterém mnoho mladých lidí ještě pocity zamilovanosti nezná a romantické vztahy ještě nenavazuje. Ale někteří je naopak už intenzivně řeší. V tom případě pocity (i když v takto nižším věku) mohou napovídat, jaká je sexuální orientace daného člověka. Na začátku dospívání se však člověk rychle vyvíjí a jeho pocity se proměňují. Je možné, že pocity prožívané v 10 letech se ještě v dalších letech změní. Je dobře, když to člověk u sebe pozoruje a nechává tomu volný průběh.

Doufám, že ti odpověď takto stačí. Možná tě ale otázka napadla v souvislosti s nějakým konkrétním člověkem nebo situací. Pokud budeš chtít, můžeš nám o ní napsat.

Měj se dobře,
poradna Sbarvouven.cz

Ahoj,
děkujeme za pochvalu.
Obavy jsou v situacích, kdy se chystáme blízkým sdělit velké zprávy, běžné. Je dobře, když bys měla možnost s rodiči mluvit o svých pocitech. Ale není třeba s tím spěchat. Jsi hodně mladá a je možné, že se tvé pocity ještě promění. Každopádně přemýšlet o nich a mít možnost to s někým blízkým sdílet, je důležité. Je skvělé, že se o to snažíš.
Kdybys zase někdy potřebovala, napiš nám do Alíka nebo přímo do poradny Sbarvouven.
Měj se dobře,
Sbarvouven.cz

Ahoj z Modré linky,

děkujeme za důvěru, se kterou se na nás obracíš se svým trápením. Píšeš o tom, že již nějakou dobu máš výtok. S mámou jste byly už několikrát u lékařky a i když se snažíš dbát na intimní hygienu, používáš vlhčené ubrousky a bereš probiotika, problém stále trvá. Píšeš, že jsi z toho zoufalá a vadí Ti to.

Mrzí mě, že máš takové trápení. Věřím, že je to velmi nepříjemné a obtěžující. Myslím, že je moc fajn, že to řešíš s pomocí mamky, a že jste byly i u lékařky. Vnímám, že se snažíš dělat opravdu hodně proto, abys tyto problémy neměla a chápu, že jsi zoufalá, když přes veškerou snahu nevidíš zlepšení. Nejsem si jistá, zda Ti dokážeme dát nějakou radu, která by vedla k vyřešení Tvého problému. Doporučila bych Ti o všem znovu mluvit s mamkou a znovu se společně obrátit na odbornou lékařku. Věřím, že ona s Tebou dokáže probrat co případně dělat víc nebo jinak. Zároveň přemýšlím nad tím, že v určitém věku může být přítomnost výtoku i projevem hormonálních změn, které k dospívání patří, ale to je opravdu na posouzení lékaře.
Také přemýšlím nad tím, jestli můžeš o svém problému kromě mamky s někým mluvit. Třeba s nějakou kamarádkou, které věříš a dokázala by ses jí svěřit, nebo i ve škole se školním psychologem/psycholožkou, pokud ho/ji máte. Mít možnost se někde svěřit, postěžovat si, projevit svoje emoce může přinést alespoň nějakou úlevu. Případně se můžeš obrátit i na naši linku, nebo využít možnost chatu, kde je možné se na to, jak situaci prožíváš podívat podrobněji. Kontakty nalezneš na www.modralinka.cz.

Přejeme hodně sil a trpělivosti.

Modrá linka

Ahoj, to je skvělé, že se zajímáš o techniku a přemýšlíš o tom, co tě bude bavit. Bereš to velmi zodpovědně. Podíval jsem se do databáze povolání a nejbližší tomu, co popisuješ, je asi Montér zařízení elektronických komunikací, případně Technik přenosových zařízení sítí elektronických komunikací. Z toho vyplývá, že se ti na toto povolání bude hodit buď střední škola s výučním listem v oboru mechanik telekomunikačních sítí, nebo střední škola s maturitou s technickou specializací.
Samozřejmě, že technických oborů je celá řada. Můžeš při studiu zjistit, že tě něco baví více, a zvolit si jiné povolání, nebo dokonce další studium.
Každopádně v technických oborech se ti bude hodit schopnost experimentování, trpělivosti a dlouhodobého vzdělávání. Kromě předmětů jako fyzika a matematika se bude určitě hodit i angličtina, protože většina návodů a manuálů je nejsnáze dostupná právě v angličtině.

Ahoj z Modré linky,

děkujeme Ti za důvěru, s jakou se Alíkovi svěřuješ. Ráda bys zkusila přijímačky na víceleté gymnázium. Zároveň máš obavy z toho, že při přechodu na jinou školu ztratíš své kamarády a nové bys nenašla. Ptáš se, jaký na to máme názor.

Sama vnímáš, že Ti to ve škole jde. Proto si myslím, že určitě stojí za to zkoušky na gymnázium zkusit. Pokud bys přijímačky úspěšně složila, věřím, že Ti škola bude mít co nabídnout. Budeš mít možnost rozvíjet své studijní dovednosti více než na běžné základní škole. Což může být velmi prospěšné pro Tvé budoucí vzdělávání.

Říkám si, že rozhodnutí, zda na školu nakonec nastoupíš nebo ne můžeš prozatím odsunout až na chvíli, kdy budeš vědět, jestli jsi na ni přijata. Do té doby si můžeš vše v klidu promyslet. Napadá mě zkusit si také na papír napsat plusy a minusy přechodu na jinou školu. To mnohdy při náročném rozhodování s volbou pomůže.

Vidím, že se svou mamkou gymnázium společně probíráte. Můžete tak zmiňovaný seznam tvořit i spolu. Pokud bys stále byla na vážkách, s rozhodnutím, zda na gymnázium jít, Ti mohou pomoci i psychologové v Pedagogicko-psychologické poradně. Zhodnotí zde, zda, a do jaké míry by pro Tebe přechod na jinou školu a studium na gymnázium celkově, bylo prospěšné. Zkus tak tuto možnost probrat s mamkou.

Přechodem na jinou školu Tvá přátelství skončit nemusí. S kamarády sice nebudeš v každodenním kontaktu, pokud ale o udržení svých přátelských vztahů budete stát, věřím, že se vám to může podařit. Vidět se můžete i při jiných příležitostech, než je škola. Například se domluvit na víkendové návštěvě, trávit společně čas odpoledne po škole, či docházet společně na kroužek, který by vás bavil.

Rozumím tomu, že navázat vztahy s lidmi v novém kolektivu pro Tebe může být náročné, pokud se cítíš být spíše introvertní. Zároveň si říkám, že i pro Tvé nové spolužáky to bude zcela nová situace. Také opustí svou starou třídu a ocitnou se v prostředí zcela nových lidí. Společně se tak budete ve třídě poznávat a tvořit zcela nové „spolužácké“ vztahy. Které se tak mohou lehce přehoupnout i do přátelství.

Držíme Ti palce při Tvém rozhodování,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

trápí Tě Tvá váha, proto je moc dobře, že ses rozhodla se nám, prostřednictvím Alíka, svěřit. A nezůstáváš tak na své potíže sama.

Udáváš své údaje ohledně výšky a váhy a ptáš se, jestli je Tvá váha nadměrná. Skrze internet je však obtížné Tvou váhu hodnotit. Navíc celkovou váhu člověka určuje kromě tělesného tuku i tíha našich kostí a svalů - jejich podíl na váze je u každého člověka zcela jiný. Proto nejde usuzovat na to, zda je Tvá váha v normě či nikoliv, pouze z porovnání s tím, kolik váží Tvé kamarádky stejného věku a výšky.

Existují tzv. tabulky zaznamenávající průměrnou váhu u lidí dle věku, najdeš je například ve svém očkovacím průkazu. Pokud porovnám Tvé údaje s těmi uvedenými v tabulce, vidím, že je Tvá váha naopak ještě nižší, než je pro děti ve Tvém věku běžné. (Tyto hodnoty jsou pouze orientační, vždy záleží na zhodnocení Tvého celkového zdravotního stavu Tvým praktickým lékařem.)

Důležité ale je, jak se ve svém těle cítíš ty sama. Zmiňuješ, že si připadáš tlustá. Mrzí mě, že Tě tyto myšlenky dlouhou dobu trápí. Říkám si, jestli ses se svými pocity ohledně své váhy zkusila už někomu, kromě nás, svěřit? Někdy totiž může být úlevné svěřit se lidem, kterým důvěřujeme (ať už kamarádům, nebo třeba rodičům). A získat tak podporu ve chvílích, kdy se trápíme. Zkus tak zvážit, s kým ze svého okolí bys mohla své myšlenky probrat.

Pěkné dny,

Modrá linka

Zdravíme z Modré linky,

trápí Tě velikost Tvých prsou. Nejprve Ti chci říct, že si nemyslím, že je to blbost. Je moc dobře, že ses nám svěřila a nezůstáváš na své trápení sama.

Chápu, že by sis přála mít prsa stejně tak, jako Tvé kamarádky a sestřenice. Je pochopitelné, že když se Ti nedostává toho, co si přeješ, jsi smutná a občas kvůli tomu brečíš. Také mě mrzí, že z úst svých spolužáků slýcháš různé narážky. To pro Tebe musí být určitě velmi zraňující. Vnímám, že celou situaci probíráš i se svou mamkou. Je fajn, že v ní máš důvěru a můžeš se jí svěřit a bavit se o věcech spojených s dospíváním.

Asi Tě moc nepotěším, ale musím slova Tvé mamky potvrdit. Je Ti 12 let, to znamená, že jsi ve věku, kdy se Tvé tělo teprve začíná vyvíjet a měnit se z těla dětského na tělo ženské. To je celkem náročný a dlouhý proces. Některým dívkám můžou vyrůst prsa hned na začátku dospívání, u jiných dívek k tomu dochází postupně. Ale jsou i dívky, u kterých dlouhou dobu k růstu prsou nedochází, a pak se náhle jejich prsa zcela změní. Vše je podmíněno hormony, které se během dospívání ve Tvém těle uvolňují. Dospívání ale bohužel nejde urychlit. Každá jsme jiná, jinak se vyvíjíme, a je to tak v pořádku. To, že zatím prsa nemáš, je zcela normální. Vliv na růst prsou má i genetika, je možné, že mamka nebo některá z babiček čelila podobné situaci.

Ptáš se, jestli ale v budoucnu vůbec nějaká prsa budeš mít. Na to Ti bohužel nedokážu odpovědět. Některé dívky zkrátka mají pouze malá prsa, na tom ale není vůbec nic špatného, jiné naopak veliké, a také se kvůli tomu trápí. Jak už jsem zmínila, velikost prsou je do jisté míry ovlivněna dědičností. Dle velikosti prsou své mamky, babiček a jejich zkušeností můžeš odhadnout, jak by tomu mohlo být i u Tebe.

Důležité je ale především naučit se mít se ráda taková, jaká jsi. Bez ohledu na velikost svých prsou. Vím, že to není snadné, ale věřím, že s pomocí nejbližších, se Ti toto období podaří překonat. Moc Ti přeji, aby se Tví spolužáci přes prázdniny umoudřili a s hloupými narážkami přestali. Pokud by se tomu tak nestalo, je na místě se svěřit ve škole učitelce, které důvěřuješ, nebo psycholožce, jestli ji máte. Nemusíš být konkrétní, každé vysmívání je špatné a nemělo by se dít. Je možné, že stejní lidé se smějou jiným kvůli něčemu dalšímu. To klimatu školy neprospívá. Někdy pomáhá neukázat emoce, že se Tě to dotýká, že nad Tebou mají moc, a zanadávat si nebo se vyplakat u někoho blízkého, nebo o samotě, ale chápu, že ne vždy to jde. Je proto důležité o tom promluvit, aby ve škole věděli, co se děje, a mohli takové chování řešit.

Co nejpěknější a nejklidnější dny přeje

Modrá linka