Ahoj,

děkujeme za Tvůj dotaz Alíkovi (a taky přiloženou květinu). Tvůj dotaz určitě není zbytečný - zajímat se o své tělo a jeho vývoj je velmi důležité.

Divíš se tomu, že jsi za poslední rok o nějaké kilo přibrala a ptáš se, jestli je to normální. Chápu, že Tě to může znepokojit, ale váha a výška se v období dospívání, kdy dochází k významnému vývoji a růstu, mohou rychle měnit. Není to tedy nic neobvyklého, je to pravděpodobně součást přirozeného vývinu.

Pokud bys měla i nadále obavy nebo se by se Ti zdálo, že je něco v nepořádku (měla jsi méně energie, necítila se dobře atd.), bylo by dobré se poradit se svým lékařem, například při preventivní prohlídce. Také Tvoji rodiče Ti mohou pomoci svým pohledem na věc nebo svými zkušenostmi.

Přejeme pěkný závěr prázdnin.

Modrá linka

Ahoj, tzv. cédéčka podle mého teď bude hodně lidí prodávat, jak se většinová konzumace hudby přesouvá na mobily a na on-line služby. Takže si myslím, že je to docela dobrý čas na tvůj nový koníček. Tipl bych si, že bude docela dost inzerátů na různých bazarech. Cena za jedno CD se pohybuje kolem 50 až 100 Kč, což je drahé nebo levné, podle toho, s čím to srovnáváš. V antikvariátech by to mohlo vyjít ještě levněji. Výhodou CD nosičů je, že se dají dobře poslat poštou (což třeba o vinylových deskách neplatí, tam bych se bál poškození).

Ahoj,

je dobře, že hledáš informace, když si nevíš rady. Dovedu si představit, že Tě nález krve po prstění dokázal zneklidnit. Bohužel, on-line se zdravotní obtíže obecně posuzují velmi těžko. Ve chvíli, kdy se k Tobě dostane naše odpověď, už patrně budeš sama nejlépe vědět, jestli krvácení odeznělo samo od sebe a ranka se zahojila nebo třeba přišla menstruace. Tkáň vagíny je velmi jemná a poraní se snadno, proto je důležité při objevování svého těla dbát nejen na hygienu, ale také na manikúru. A být k sobě šetrná.

Pokud by u Tebe přetrvával pocit, že není všechno úplně tak, jak by mělo být, nejlépe situaci vyhodnotí gynekolog po prohlídce. Obrátit se můžeš i na dětského lékaře, pokud ještě ke gynekologovi nechodíš.

Přejeme Ti, ať se brzy cítíš fit.

Modrá linka

Ahoj,

dovedu si představit, že Tě velmi láká zapříst hovor s klukem, který se Ti líbí. Asi by sis přála, abys ho zaujala a současně bys to ráda udělala nenápadně. A to může být docela těžké vyvážit. Určitě nejsi sama, pro koho je seznamování (nejen s kluky, ale třeba i kamarády) výzvou, protože se stydí. Tady, v poradně Alíka, najdeš celou řadu dotazů na toto téma. Chci Tě ujistit, že pro navázání hovoru není potřeba říkat nic světově originálního, nemusíš se cítit pod tlakem, že musíš okamžitě zaujmout. Pokud by ses z hovoru cítila vystresovaná nebo se snažila chovat jinak, než je Ti vlastní, největší dojem by udělala právě ta nepřirozenost. Nemusíš tedy spěchat, spíše věnuj čas hledání příležitosti, kdy se budeš Ty sama na hovor cítit pohodlně a připravená. Komunikovat lze i beze slov - třeba úsměvem nebo pohledem.

Řekla bych, že máš velkou výhodu, že máte společný koníček a potkáváte se při něm. Vaše hovory se tak mohou úplně nenápadně točit kolem karate a uvidíš sama, jak se Ty nebo on rozpovídáte. Lidé obvykle oceňují, když se o ně druhý zajímá a naslouchá jim. Mohlo by Ti tedy pomoci, kdyby sis předem promyslela pár otázek, které bys mohla do Vašeho společného rozhovoru vložit.

Přejeme Ti radost ze společných setkání.

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

z Tvé zprávy vnímám, že se snažíš dělat vše pro to, aby Tvé zuby byly v pořádku. Nejsem lékař a nedovedu tak zhodnotit, na kolik závažné Tvé potíže se zuby jsou. Stejně tak, jak i Ty sama píšeš, i já si ale myslím, že se to bez zásahu zubaře samo bohužel nevyřeší. Pokud již kaz na zubu máš, není to něco, co by šlo spravit pouhým, i když důkladným, čištěním zubů.

Přemýšlím nad tím, z jakého důvodu jste se s mamkou už ke zmiňovanému zubaři znovu neobjednaly? Ráda bych Tě podpořila v tom, abys návštěvu u daného zubaře spolu s mamkou probrala a na další kontrolu se znovu objednala. Abys tak měla možnost zjistit, jak na tom Tvé zuby jsou, a jaké máš možnosti nápravy zmiňovaných potíží. Pokud byste s mamkou rády našly jiného zubaře, můžete se obrátit na svou zdravotní pojišťovnu a požádat ji o kontakt na zubaře ve svém okolí, který aktuálně nové klienty objednává. V případě, že bys měla bolesti, či se stav Tvých zubů nadále zhoršoval, přijde mi zcela na místě obrátit se i na zubní pohotovost.

Pěkné dny,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

vážíme si důvěry, s jakou se na Alíkovu poradnu opět obracíš. Z Tvých řádků vnímám, že se opravdu velmi snažíš se svými problémy s jídlem bojovat. A obdivuji Tě za to, že si je dokážeš uvědomit. Zmiňované potíže Tě trápí už téměř rok. To je opravdu dlouhá doba. Někdy ale i sebevětší snažení nemusí stačit, pokud je člověk na svůj boj sám. Je v pořádku si v takové chvíli říct o pomoc.

Když člověk odepírá svému tělu stravu, ze začátku může rychle zhubnout. Ve chvíli, kdy se vrátí k původním stravovacím návykům, se mnohdy stane, že kila opět v krátkém časovém úseku nabere zpět. Je pak jednoduché zaseknout se v kolotoči, ve kterém střídavě nejí nebo se přejídá. Někdy může být opravdu těžké, najít ten pomyslný balanc ve stravování tak, aby jsi jedla tak akorát. A Tvé tělo dostalo to, co pro své zdravé fungování potřebuje.

Je fajn, že se snažíš do svého života zařadit i nějaký pohyb. Pokud Tě ale procházky nebaví, říkám si, že to možná nebude ten správný druh pohybu pro Tebe. Je dobré, když si člověk najde takovou fyzickou aktivitu, která mu přináší radost. Zkus se tak zamyslet nad tím, jaká aktivita by pro Tebe byla tou pravou. Ať už se bude jednat o tanec, plavání, jógu, či cokoliv jiného.

Je mi líto, že z úst svého táty slýcháváš poznámky na svou váhu. Dovedu si představit, že to může být velmi zraňující. Přála bych Ti, aby ses doma cítila příjemně a přijímaně nezávisle na tom, kolik zrovna vážíš nebo jak vypadáš.

Přemýšlím teď nad tím, jestli Tví rodiče a brácha tuší, čím si procházíš. Někdy lidé mají pocit, že je v pořádku vzhled druhých lidí komentovat a ani si nemusí uvědomit, že to pro daného člověka může být velmi bolestivé. Ráda bych Tě podpořila v tom, aby sis s rodiči zkusila promluvit o tom, čím si procházíš. Případně se můžeš zkusit svěřit nejprve školní psycholožce, o které jsi v předchozím dotazu psala, a společně pak vymyslet, jak by to šlo rodičům říct.

Zasloužíš si nebýt na své potíže sama. Přijde mi skvělé, že Tě napadá možnost vyhledání nutričního terapeuta. Myslím si, že by Ti docházení k němu mohlo pomoci nejen se sestavením vhodného jídelníčku přímo pro Tebe. Ale také s nastavením takových stravovacích návyků, díky kterým pro Tebe bude možné jídelníček dodržovat. Můžeš se zkusit podívat na stránky centra Anabell. Které nabízí jak nutriční poradenství, tak i psychologické poradenství zaměřující se na potíže s jídlem.

Držíme Ti palce, ať pro sebe najdeš takovou pomoc, jakou teď potřebuješ.

Pěkné dny,

Modrá linka

Ahoj Binnie,

pokud nosíme jeden účes dlouhou dobu, je přirozené, že nás po čase omrzí. Chápu tak, že toužíš po změně, a ráda bys vyzkoušela takový účes, který se Ti líbí - i když je možná trochu neobvyklý. Je super, že si zkoušíš účes vytvořit v domácím prostředí. Můžeš tak zjistit, jestli se v něm sama sobě skutečně líbíš, a jestli je to něco, na co by si Tví příbuzní dokázali zvyknout.

Pokud víš o tom, že Tvá škola není zrovna benevolentní v tom, jak jako žáci chodíte do školy upravení, doporučila bych Ti si před tím, než s podobnou úpravou vlasů do školy dorazíš, zjistit, jak by se na to učitelé tvářili. Můžeš to probrat s výchovným poradcem nebo metodikem prevence, kteří na Vaší škole působí. Tvůj nápad, zkoušet takto chodit pouze ven, mi přijde fajn. To, jestli se Ti Tvé okolí bude smát nebo ne, ale dopředu nejde odhadnout. Je jen na Tobě, pokud se rozhodneš, že Ti nový účes za risk případných posměšků stojí nebo ne.

Někdy i malá změna účesu může být moc fajn. Pokud bys ráda zkusila něco nového, zkus se porozhlédnout po takovém účesu, ve kterém by ses cítila cool, a zároveň přijímaná svým okolím.

Pěkné léto,

Modrá linka

Ahoj Binnie,

je super, že přemýšlíš nad tím, co by Ti ke zvýšení sebevědomí a nalezení přátel, pomohlo. A jen Tě podpořím v tom, abys do toho šla. Přeci jen, za pokus nic nedáš. Ne jen, že se naučíš nové dovednosti bojového sportu, ale tak jak píšeš, kroužek může být místem, kde se setkáš s novými lidmi, se kterými Tě bude spojovat právě touha v tom se bojový sport naučit. Zkus tak případně s rodiči své zapsání do sportu na nový školní rok, probrat.

Nedovedu si ale ani představit, jak náročné pro Tebe musí být neustále přemýšlet nad tím, co si o tobě druzí myslí, a nenacházet v tom pro sebe úlevu. Je těžké se s podobnými myšlenkami vypořádat zcela sama. Přijde mi skvělé, že sis našla způsob, jak panickou atakou zmírnit, když jsi doma. Věřím, že ve škole se podobné postupy, jako dýchání do sáčku, provádí hůře. I přesto mě napadá, že lze bez povšimnutí druhých zkoušet od úzkosti odvést pozornost například pomoci počítání či zkoumáním svého okolí (věcí, které v něm vidíš, slyšíš, cítíš, můžeš se jich dotknout nebo je ochutnat). Více tipů nalezneš například v aplikaci Nepanikař, kterou si lze stáhnout do mobilu a využívat téměř kdekoliv.

Je také na místě si v tíživých chvílích říct o pomoc. Pokud nyní nejsi v péči psychologa či terapeuta, doporučím Ti jej s pomocí rodičů vyhledat a nízké sebevědomí, spolu se svými myšlenkami ohledně hodnocení druhými lidmi (a dalšími zmiňovanými potížemi), s odborníkem probrat.

Mrzí mě také, že Tvá škola pro Tebe není příjemným prostředím. Šikana je něco, k čemu by ve škole nemělo docházet. Nepíšeš, jestli se šikana ve škole nějakým způsobem řeší. Pokud ne, zkus se zamyslet nad tím, jakému dospělému by se šlo s tím, jak se k Tobě spolužáci chovají, svěřit. Ať už tou osobou, které důvěřuješ, bude učitel, školní psycholog, nebo třeba výchovný poradce/ metodik prevence.

Pěkné léto,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

líbí se Ti dva kluci, z Tvé zprávy ale vnímám, že to máš s nimi dost komplikované. Dovedu si představit, že se teď v tobě mísí to, jak se vůči oběma klukům dále zachovat.

Přijde mi hezké, že sis našla na Alíkovi někoho, s kým si rozumíš. Je pravda, že 3 hodinová vzdálenost je celkem dost. Říkám si ale, že může být fajn udržovat kontakt prozatím i jen online, pokud jste si spolu takto sedli. A poznávat se dál, dát tomu volný průběh a uvidět tak, jak se to vyvine. A postupem času se se svolením rodičů, jak jeho, tak i Tvých, například domluvit na vzájemné návštěvě či výletu.

Přála bych Ti, abyste spolu s druhým ze zmiňovaných kluků měli prostor pro to, si o všem promluvit. Abys tak mohla zjistit, co se skrývá za změnou jeho chování vůči Tobě. A zmírnit tak možnou nejistotu, jakou teď asi prožíváš. Je možné, že je to skutečně souhra náhod a zrovna to tak zkrátka vyšlo, že taťkovi pomáhal a nebylo mu dobře. Nebo je za tím něco víc. Odpověď na to zná však pouze on. Pokud se Ti s ním nedaří spojit skrze zprávy, zkus najít jinou chvilku, kdy pro Vás oba bude možné si o všem promluvit. Případně pokud jsi stále v kontaktu s jeho bráchy, můžeš se zkusit zeptat i jich, jestli nevědí, co za tím vězí. Je ale také v pořádku, pokud se rozhodneš nechat to být a počkat, jak vše půjde dál. A nebo jestli i on sám za Tebou přijde s nějakým vysvětlením.

Pěkné léto,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je mi líto, že finanční situace vaší rodiny Ti neumožní úpravu zubů tak, jak by sis přála. Rozumím Tvé touze po rovných zubech. Mám ale pochopení i pro Tvé rodiče, kteří by Ti rádi pomohli, ale není to pro ně v tuto chvíli možné. To je věc, kterou bohužel nejde nijak ovlivnit.

Napadá mě možnost si zkusit na rovnátka našetřit sama. Nebude to sice hned, částka za ně bývá někdy opravdu vysoká. Ale krůček po krůčku, korunu po koruně, se mi to zdá nadějné. Můžeš se s rodiči například domluvit, že budeš doma dělat nějaké domácí práce navíc výměnou za drobné kapesné, které si budeš spořit. Případně s dosažením patnácti let se můžeš i zkusit porozhlédnout po nějaké brigádě v okolí. Některé zdravotní pojišťovny také na výrobu rovnátek určitou částkou přispívají (u určitých zdravotních potíží je možná jejich plná úhrada). Zkus se tak s rodiči na pojišťovnu obrátit a zjistit, jaký příspěvek by byl v Tvém případě možný.

Když se nám na našem těle něco nelíbí, mnohdy tomu věnujeme velkou pozornost a chceme to co nejrychleji změnit tak, aby byl náš vzhled podle našich představ. Máme mnohdy pocit, že je to to jediné, co na nás druzí na první pohled vidí. I když to tak nemusí být. Přála bych Ti, aby jedna část Tvého těla neměla takovou sílu v tom překazit Ti Tvůj úsměv. Proto bych Tě ráda podpořila, aby ses naopak zaměřila na to, co se Ti na sobě líbí. Pokud bys chtěla, můžeš se i sama pro sebe zkusit vyfotit, fotku prozkoumat a najít na sobě to hezké, co druzí mohou vidět, pokud se usměješ.

Pěkné léto,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

už jen Tvá slova, že si přeješ být dobrou kamarádkou mi naznačují, že jsi ke svému okolí ohleduplná. Přijde mi důležité zjistit, jak Tě vnímají Tví blízcí, Tvá rodina. A co o Tobě říkají Tví kamarádi. Cítí se s Tebou příjemně? Nebo je něco, co jim je při povídání s Tebou nepříjemné? To, jak Tě vidí lidé, kteří Tě doopravdy znají, a kterým na Tobě záleží, Ti spíše může pomoci rozklíčovat, jaká doopravdy v komunikaci s druhými, jsi. Než-li poznámky od lidí, jako je Tvá vedoucí, kteří Tě ani neměli šanci poznat. Chci Tě podpořit v tom, aby ses se svými blízkými pobavila o tom, co Tě trápí a zjistila tak, v jakém světle Tě vidí.

Zároveň každý člověk má nějaké dobré, ale i Ty špatné vlastnosti. To je úplně v pořádku. Přijde mi důležité umět si uvědomit, s jakými svými vlastnostmi souzníme, a které bychom si přáli zmírnit. Někdy to zvládneme pomoci vlastních sil, jindy může pomoci promluvit si například s psychologem, který Ti může (v případě, kdy bys cítila, že Ti projevy určité vlastnosti na tolik ovlivňují Tvůj život, že už je Ti to nepříjemné) pomoci naučit se své chování usměrňovat.

Také bych Ti chtěla říct, že astrologie, učení, na základě kterého jsou znamení zvěrokruhu tvořena, je označována za tzv. pseudovědu. To znamená, že neexistují žádné důkazy pro to, že tvrzení, která se o znameních píší, jsou pravdivá. Horoskopy a charakteristiky pro jednotlivá znamení tak slouží spíše pro odlehčení a pobavení. Pokud by Tě více zajímalo, jak to s astrologií je, najdeš o tom i krátký článek na stránkách Alíka (Astrologie – věda, nebo pseudověda?).

Pěkné dny,

Modrá linka

Ahoj z Modré linky,

je fajn, že ses už zkoušela mamky na oholení zeptat. Dovedu si představit, že to chtělo dost odvahy, pokud se běžně o podobných věcech nebavíte. Mrzí mě ale, že Tě máma v holení nepodpoří tak, jak bys potřebovala. Pomůcky na holení jsou volně dostupné v každé drogerii. Z toho, co píšeš, mi to zní tak, že Tvá mamka má k Tvému holení neutrální postoj a není to nic, co by Ti zakázala. Proto mi nepřijde nic špatného na tom, si holítko (a další přípravky na holení, jako například pěnu/gel na holení) případně koupit a nohy si oholit.

Ty znáš svou mamku nejlépe a víš, jak by reagovala v případě, kdyby viděla, že sis už nohy oholila. Pokud cítíš, že by to vzala v pohodě, může být v pohodě to zkusit. Pokud vnímáš, že by kvůli tomu mohlo mezi Vámi dojít ke sporu, chci Tě podpořit, aby ses s mamkou zkusila ještě jednou o všem pobavit a vysvětlit jí, z jakého důvodu si přeješ se začít holit.
Přeci jen, už jsi s mamkou zvládla na toto téma hovor vést, zbývá tak jen malý krůček k tomu ji o žiletku požádat. Pokud by pro Tebe bylo náročné říct to mamce napřímo, napadá mě zkusit s ní jít na nákup a během něho žiletky do vozíku dát. Případně jí sepsat věci, které si přeješ, aby Ti koupila, a na seznam připsat i zmiňovanou žiletku.

Držíme Ti palce,

Modrá linka

Ahoj, neomlouvej se, je to zajímavý dotaz. O tom, co lidé v Rakousku dělají nebo nedělají, moc nevím, asi bychom našli různé lidi s různými zvyky. Na tvém dotazu mi ale přijde podstatné to zamyšlení nad nahotou. V Německu a Rakousku má celkem tradici tzv. „naturismus“ (Freikörperkultur, kultura svobodného těla) a pro řadu lidí tak může být skutečně zcela normální koupat se bez oblečení. Obvykle jsou k tomu vyhrazené oblasti nebo pláže, aby nedocházelo k nepohodlným situacím. Tady zjevně k nepohodlným situacím dochází. Nemusíš si to nijak vyčítat, a ani to nemusíš vyčítat ostatním (stejně na tom asi moc nezměníš). Pokud je ti nepohodlné tam chodit, prober to s rodiči, co si o tom myslí oni. Třeba vymyslíte alternativní program.

Ahoj z Modré linky,

bohužel nejsem lékař a nedokážu tak posoudit, na kolik závažnou by podkožní bulka, kterou zmiňuješ, mohla být. I případný lékař by Tě však potřeboval nejprve vyšetřit, aby dokázal Tvůj zdravotní stav posoudit.

Je pro mě pochopitelné, že se stydíš mamce svěřit, pokud spolu o intimních věcech nemluvíte. Jde ale o Tvé zdraví a v takovém případě je určitě na místě se se svou obavou mamce svěřit. Myslím, že je ale úplně v pořádku mamce říct, že si nepřeješ, aby Tě ona sama prohlížela, a chceš nechat vše až na lékařskou prohlídku. Ve Tvém věku není návštěva gynekologie ničím neobvyklá a některé dívky ji běžně navštěvují už jen z preventivních důvodů. Pokud by pro Tebe bylo náročné říct mamce na přímo, jakých změn na vagíně sis u sebe všimla, můžeš ji zkusit rovnou požádat o objednání a společnou návštěvu u gynekologa bez přiblížení důvodu a vše sdělit až lékařce. Kdyby pro Tebe i přesto bylo těžké to mamce říct, můžeš jí zkusit napsat vše do dopisu a ten ji potom dát.

Chápu, že máš teď možná z prohlídky u doktora strach. Obzvláště pokud by se jednalo o Tvou první prohlídku u gynekologa. Lékař je ale odborník, který Ti jako jediný může objasnit, zda je u Tebe vše v pořádku. Myslím, že by mohlo pomoci strach zmírnit tím, že si o průběhu prohlídky promluvíš s dívkou či ženou z Tvého okolí, které důvěřuješ, a která ji má již za sebou.

Držíme Ti palce,

Modrá linka

Ahoj Bello,

mrzí mě, že Tě Tvá nemoc staví do pozice, kdy je těžké se najíst, napít a bez omezení si naplno užívat táborový čas. Dovedu si představit, že muselo být nepříjemné na táborech vše řešit. Ráda bych Tě podpořila v tom, abys přetrvávající potíže konzultovala se svým lékařem a domluvili jste se spolu na dalších postupech v léčbě, které by Ti mohly ulevit. Ať už by se jednalo o změnu léků, případně o úpravu jídelníčku a stravovacích návyků za pomoci nutriční terapeutky (terapeuta), na kterou Tě může Tvůj lékař odkázat.

Píšeš také o svém strachu z tloustnutí. I v tomto by Ti nutriční terapeutka (terapeut) mohla pomoci tak, aby Tvá strava byla vyvážená a Tvé tělo dostalo přesně to, co ke zdravému fungování potřebuje. Přemýšlím také nad tím, co se za Tvým strachem skrývá. Jestli je natolik silný, že Ti brání v tom, se najíst, či v sobě jídlo udržet? Napadá mě, že bys mohla svůj strach zkusit více prozkoumat.

Nevím, jestli ses už s tím, jak se teď cítíš, a co v souvislosti se svou nemocí prožíváš, už někomu svěřila. Sdílení těžkostí s někým, komu důvěřuješ, může mnohdy velmi ulevit. Pokud by sis to přála, můžeš se též obrátit na péči odborníka - psychologa či psychoterapeuta. Ten by Ti mohl pomoci vyrovnat se s obtížemi spojenými s Tvým onemocněním, i lépe porozumět strachu z tloustnutí. Na potíže spojené s jídlem se speciálně zaměřují odborníci v centru Anabell (anabell.cz). Případně tak můžeš společně s některým ze svých rodičů zkusit, ať už centrum, či jiného odborníka kontaktovat.

Přejeme Ti hodně síly,

Modrá linka