Poradna: Alík radí dětem

Na otázky odpovídají

pracovníci linky důvěry Modrá linka, Alíkova kamarádka BáraV, odborníci na boj proti kouření z projektu Nekuřátka a správci. Občas odpovídá i sám Alík.

Dotazy smí pokládat čtenáři mladší 15 let.

Jiné téma

Ahoj poradno,
nedávno jsem se vás ptal na vydělávání peněz před dosažením patnácti let. Ale teď mě zajímá jestli je možné prodávat (výrobky) kvůli EET, účtenkám a tak dále? Potřebovala bych asi 4500 korun na mobil, protože mi ho nikdo nemůže zfinancovat a také bych pomohla mamce jelikož ona moc nevydělává a na každý měsíc jí zbyde pouze pár korun pro ní, mně, mou sestru na školu, oblečení, jídlo a dům (jelikož jsme v rekonstrukci a táta nás opustil ve snad nejhorším stavu-toho domu-). Nežije se nám nejhůř ani nejlíp. Jen bych byl radši kdyby si nás táta víc všímal. Je to přes dva měsíce co jsem měla narozeniny a měsíc co jsem měl svátek a táta mi ještě nepopřál ani mi nic nedal (jsem nenáročný člověk a tak by mě potěšila i čokoláda. Ale on si toho asi nevšiml :(
Předem děkuji za odpověď na EET. A předem také děkuji alespoň za přečtení mého ,,povídání,, potřebovala jsem se s tím někomu svěřit.
Poradna je super věc a jsem moc ráda, že tu je.

anonymní, 25. září

Ahoj,
k tomu, abys mohla prodávat výrobky především potřebuješ živnostenský list, od něhož se všechno odvíjí. O ten sice můžeš požádat ještě před dosažením osmnácti let, ale musela by ti být soudně přiznána svéprávnost a soud by ti také musel vydat patřičná povolení. Nicméně tento soudní proces mohou absolvovat pouze lidé starší šestnácti let.
Co se týká tvého vztahu s tvým otcem, je mi moc líto, že se o vás nezajímá a naprosto chápu, jak těžké to pro tebe je. Obávám se však, že nemůžeš udělat nic jiného, než si s ním o tom promluvit. Pokud jste alespoň v telefonickém kontaktu, řekni mu na rovinu, že tě jeho přístup mrzí, že ho máš ráda a chtěla bys, aby o vás projevoval větší zájem. Je to tvůj otec a měl by pochopit, že je pro tebe důležitý a má v tvém životě nenahraditelné místo. Nevím samozřejmě, jaké vztahy mezi sebou aktuálně mají tví rodiče, ale pokud se rozešli ve zlém, je možné, že otec vlastně ani sám neví, jak s tebou přerušený vztah navázat a tvoje pobídnutí mu pomůže.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Rodiče

Zdá se mi, že mě nikdo nemá rád. Nepamatuji se, kdy mi máma řekla něco hezkého. Spíš na mě pořád křičí, dává mi povinností tak moc, že to nezvládám. Sebrala mi telefon, protože si rozbila svůj (píšu přes bráchův). Z tátou se rozvádějí. Sestra mě mlátí za každou maličkost. Když jí máma dá úkol, řekne mi ať to udělám já a mámě je to jedno. Ostatní sourozenci mě taky nemají rádi. Mám chuť spáchat sebevraždu každou chvíli. Už jsem dokonce plánovala skočit z mostu nedaleko domu.

Pomozte mi, co mám dělat?

Ta která chce pomoct, 24. září

Ahoj,
díky za důvěru. To, o čem píšeš, zní vážně. Mrzí mne, že zažíváš pocit, že Tě nemá nikdo rád. Je toho hodně, co teď musíš prožívat - křik mamky, rozvod rodičů, bití od sestry a další věci. To je na jednoho člověka opravdu dost. Nedivím se, že se u Tebe objevují myšlenky na sebevraždu. Věřím ale, že existují jiné cesty a možnosti, jak se cítit zase dobře. Ráda bych Tě podpořila v tom, je hledat. Říkám si, že bys teď asi potřebovala zažít trochu klidu a pohody, ale také podporu a pochopení. Důležité je, abys měla někoho, kdo by Ti se vším mohl pomoci a podpořit Tě. Pokud to není nikdo z rodiny, zkus se zamyslet, jestli existuje někdo, komu důvěřuješ a komu by ses mohla svěřit. Může to být třeba teta, babička, sousedka, učitelka nebo někdo, s kým se cítíš dobře. Už to, že to můžeš s někým své pocity sdílet, často přináší alespoň malou úlevu. Také mne napadlo, zda máte ve škole školního psychologa? Tomu by ses mohla také svěřit.

Nabízím Ti také volání nebo chatování na naší lince www.modralinka.cz, kde můžeme hledat další možnosti, jak by ses mohla cítit lépe. V každém případě bych Ti chtěla říci, že nejsi sama, a povzbudit Tě v tom, hledat další podporu.

Přejeme Ti, ať se brzy cítíš lépe.
Modrá linka

Nemoce

ahoj chtěla bych se vás zeptat na takový můj problém no prostě nevím jak to napsat no prostě když jdu spát nebo kdykoli během dne když slyším hudbu nebo řeknu příklad který se mi stal když jsem šla spát byla jsem při vědomí ale slyšela jsem výstřely některé byli dál a některé blízko a strašně mi to vadilo protože v jednom uchu jsem slyšela výstřely blízko a v druhém daleko a nedalo se to vydržet
Poradily by jste mi prosím
předem děkuji
s pozdravem Koala28

holka, 11 let, 24. září

Ahoj,
je dobře, že hledáš pomoc ve chvíli, kdy máš nepříjemné zkušenosti s tím, co a jak slyšíš. Takto přes internet Ti nedovedu odpovědět, čím by to mohlo být. Věřím, že by Ti mohlo pomoci, kdyby sis o tom, co někdy slyšíš, promluvila s dospělým člověkem, kterému důvěřuješ, třeba s rodičem, a společně byste vymysleli, co dělat dále. Myslím si také, že by to stálo za konzultaci s ušním lékařem. Vyšetření na ORL, kam toto téma patří, není nijak nepříjemné, a rodiče Tě mohou objednat, abys mohla zjistit o Tvých potížích více informací. Lékař Ti může také doporučit co dál dělat, aby se to neopakovalo, nebo kdo jiný by Ti v tomto mohl pomoci.

Přejeme Ti, aby se vše brzy vyřešilo. Modrá linka

Moje tělo - holky

Ahoj doufám že neotravuji a chci dát poslední otázku ohledně 13 léte preventivní prohlídky ta mě čeká už za neceli měsíc tak doufám že nevadí. Na internetu čtu různé diskuze a nějaká doktorka chce aby se ta osoba do naha svlékla a některá se pod ty kalhotky koukne jenom tak narychlo a některá vůbec. Bojím se toho a nechci aby tam na mě mamka koukala mám už truchu větší prsa a ochlupení a tak se bojím je Veľká pravděpodobnost že se mi tam dolů podívá?

holka, 13 let, 22. září

Ahoj,
chápu, že může být nepříjemná představa, že budeš svlečená či nahá před někým dalším. Jedná se ale o doktorku, která takto pracuje běžně a je pro ni přirozený vývoj těla, včetně růstu prsou, ochlupení, to vše je ve Tvém věku v pořádku. Těžko říct, jak přesně Tě bude prohlížet. Z Tvé zprávy vnímám, že máš strach z toho, že by Tě nahou viděla mamka. Chápu, že kolem toho můžeš cítit stud a rozpaky, zároveň nevím, čeho přesně se Tvůj strach týká, co by se mohlo stát. Věřím, že mamka se vyvíjela dost podobně jako Ty, ostatně jako všechny ženy. Nahota i podoba lidského těla je přirozenou věcí, která k nám patří. Nevím, nakolik spolu s mamkou máte blízký vztah, ale chci Tě podpořit v tom, aby ses nebála upřímně mluvit o tom, z čeho máš obavy, co je Ti nepříjemné, můžete se s mamkou domluvit na tom, že se na Tebe při prohlídce nebude přímo dívat, abys měla větší pocit soukromí. Můžeš se jí také zeptat, jak své dospívání i proměny těla prožívala ona, ujistit se, že je vše v pořádku.

Přejeme Ti hezké dny,
Modrá linka

Rodiče

Ahoj,
mé dvě sestry se už odstěhovaly, ale já jsem i přesto doma přebytečná. Kdykoliv chci s něčím pomoct, odbudou mne s tím že pomoc nepotřebují. Ale když jedna ze sester přijedou, najednou je to Jolano ukliď nádobí, Jolana zatop v kamnech, jak to že tu není dříví na zátop?, Jolano to už jsi zase na počítači? atd. Všichni v rodině a i ve škole mají fascebook, ale já ho mít nesmím, nevím proč. Můžu se tě tedy zeptat co mám dělat aby mě brali jako člena rodiny? Děkuji...

holka, 13 let, 22. září

Ahoj,
mrzí mě, že se doma cítíš přebytečná. Věřím, že tam máš své místo i přesto, že třeba není zrovna potřeba s něčím pomoci. Připadá mi důležité, abys se svými blízkými upřímně mluvila o tom, jak se doma cítíš, co bys potřebovala jinak, co Tě trápí, jak o tom přemýšlíš. Otevřeným rozhovorem tak můžeš zjistit, jak to mají ostatní a jak Tě berou.
Také na Tvou další otázku, proč nesmíš mít Facebook, Ti můžou odpovědět jedině rodiče. Chci Tě podpořit v tom, aby ses nebála zeptat na to, co Tě trápí a zajímá. Nemusíš v tom být sama, požádat o podporu můžeš i své další příbuzné, kamarády, nebo i někoho ve škole, školního psychologa či učitelku, které důvěřuješ.

Přejeme Ti vše dobré,
Modrá linka

Moje tělo - holky

Ahoj, mám problém se svým vzhledem:(
Sama sobě se nelíbím. Chtěla bych si dát fotky třeba na Instagram, ale bojím se, že se mi budou ostatní smát za můj vzhled. Tak tam žádné nemám, a každý se pak ptá proč je tam nemám, a nebo ani neví, že ten Instagram mám. Celkově navíc nemám skoro žádné kamarády, takže by na fotce bylo málo liků a žádné komentáře a to je další důvod, proč by se mi mohli smát.. Chápu, že sociální sítě nejsou až tak důležité, a jsou i důležitější věci, ale celkem mě to mrzí.
Díky za odpověď

holka, 13 let, 22. září

Ahoj,
mrzí mě, že se sama sobě nelíbíš. Chápu, že v období dospívání si člověk prochází procesem sebepřijetí, asi celý život se nějak učí mít se rád, dokázat ocenit své přednosti a přijmout i to, s čím není příliš spokojený. To vůbec není jednoduché a vyžaduje to svůj čas i podporu okolí. Chápu, že je pro Tebe důležité, aby ses líbila ostatním, aby Tě ocenili, abys měla kamarády. Bojíš se, aby se Ti nesmáli, přestože chápeš, že jsou i důležitější věci, než sociální sítě. Chci Tě podpořit v tom, že to, jak se na Tebe dívají ostatní, lze ovlivnit i tím, jak se na sebe díváš Ty. Můžeš si zkusit např. sepsat věci, za které jsi na sobě opravdu ráda, můžeš o pomoc s vytvořením takového pozitivního seznamu požádat i své nejbližší, kterým důvěřuješ, v rodině, s přáteli. Zkus k sobě být laskavá, ocenit se i za drobné věci, učit se projevovat si péči, starat se o své tělo a vzhled. Věřím, že pokud budeš v reálu spokojenější sama se sebou, budeš se cítit lépe i mezi ostatními a možná i na sociálních sítích. Zároveň není nutnost sdílet několik fotek denně, to asi nedokáže zajistit opravdovější přátelství a spokojenost. Zkus se do ničeho nenutit a dělat jen to, co považuješ za užitečné a v čem se cítíš dobře, uvolněně. Neboj se o svých nespokojenostech a obavách promluvit s někým blízkým, komu důvěřuješ. Věřím, že každý z nás v životě řešil něco podobného a může Tě tak také podpořit, nemusíš na to být sama.

Přejeme Ti hezké dny,
Modrá linka

Jiné téma

Ahoj,
Vím, že je na to asi ještě brzo, ale i tak o tom uvažuji už teď. Buď příští nebo popříští rok půjdu do tanečních. Mám ale problém. Jak mám asi jít s nějakým klukem do tanečních, když jsem na holky? Nebo spíš - jak mám třeba někoho pozvat, nebo počkat až mi tam někoho přidělí a mou první větou bude: „Sorry, ale se mnou nic nebude“?
Hlavně, jít tam s holkou pochopitelně nejde. Ale to se asi vyřídí tak nějak samo, že ano. Teď ale - oblečení. Já, jakožto tomboy jsem na sobě už pár dobrých let neměla šaty ani sukni, nenosím podpatky a z principu se nemaluji. No a v obleku jít logicky nemůžu. Takže si budu muset kvůli společenské konvenci najít nějaké šaty? A taky - jak využiju to, že umím tancovat na tom „holčičím“ místě, když pak budu někam chodit tančit s jinou holkou?
---
Další věc je ovšem vzdálenější a o to těžší. Maturiťák. Je nějaká, byť jen nepatrná možnost jít tam s mou (zatím imaginární) přítelkyní? Hledala jsem na internetu, ale vyhodilo mi to jen, že nějaké holce v Americe škola místo povolení její přítelkyně zakázala jít na ples. A opět ten problém s oblečením. Tady už to asi není tak j ´horké, kdyby mi povolili holku, tak smoking nebude (snad) problém...

No nic. Každopádně, Jak to mám udělat s tanečními? A co ten maturitní ples?

holka, 14 let, 22. září

Ahoj,
už teď přemýšlíš nad tím, jak to bude za rok nebo za dva, až půjdeš do tanečních. Chci Tě uklidnit, že jednak to má ještě svůj čas, jak sama vnímáš. Také taneční nejsou o tom, aby mezi tancujícími v páru "něco bylo". Jde tam i o osvojení pravidel etikety a základů tanců, není tam žádnou podmínkou, aby se ti dva přitahovali či spolu měli nějak více bližší vztah. Za dámské společenské oblečení se nepovažují jen sukně a podpatky, je možné se obléci více podle svého tak, aby ses cítila dobře, např. černé společenské kalhoty a k nim nějaké tričko, můžeš zvolit i uzavřené boty bez podpatku. Také Tě samozřejmě nikdo nemůže nutit, aby ses malovala. Pokud bys v budoucnu tancovala s nějakou dívkou, nejspíš jedna z vás bude muset tancovat "pánské" a druhá "dámské" kroky, takže věřím, že bys mohla užít i ty dámské. Dále přemýšlíš nad tím, jestli budeš moci jít s případnou budoucí přítelkyní na maturitní ples. Na ples si každý zve své nejbližší dle vlastního uvážení, nerozumím tomu, proč by Ti měl kdokoli bránit si kohokoli pozvat.

Chci Tě podpořit v tom, aby ses netrápila předčasnými obavami, vše má svůj čas a věřím, že o všem se dá domluvit a dojít k nějakému přijatelnému řešení, kompromisu.

Přejeme Ti vše dobré,
Modrá linka

Sport

Ahoj aliku mám takový dotaz jak přemluvit rodiče abych si mohla koupit skateboard? Taťka s tím souhlasí ale mamka ne??na skateboardu se učím už přes měsíc a pořád mě to baví, mamka si prostě mysli ze skateboarding je jenom pro kluky. Potřebuju aby mi na něj příplatily něco přes 200. Kapesné totiž nedostávám všechny peníze co mám jsem si vydělala sama. Mamka si prostě mysli ze na to nemám čas což není pravda na skateparku jsem skoro každý den a teď jezdím na skateboardu od bráchy ale prostě chci svůj....
Předem děkuji za odpověď..

holka, 12 let, 20. září

Ahoj,
chápu, že Tě baví jízda na skateboardu, je fajn, že sis našla takový zájem. Chtěla bys mít vlastní jako brácha, ale mamka Ti to nechce dovolit, myslí si, že je to jenom pro kluky. Mrzí mě, že pro to zatím nemá pochopení. Je fajn, že taťka je pro, i ten může pomoci mamku přesvědčit. Také mě napadá požádat o podporu i další v rodině, bráchu, jiné příbuzné, kteří by se za Tebe také mohli přimluvit a pomoci vysvětlit mamce, že je to pro Tebe důležité. Věřím, že pokud ve své snaze a nadšení vytrváš, časem si to mamka třeba rozmyslí. Neboj se s ní upřímně a v klidu promluvit o tom, jak se cítíš, co bys potřebovala jinak, že Tě to trápí, zkusit udělat nějakou dohodu.

Přejme Ti hezké dny,
Modrá linka

Holky a láska

Zdravím poradnu, a spol.

Mám pocit že tento dotaz patří právě sem..Je mi 12 let, nejsem jsi jista zda je normální v těch 12-ti, probírat sexuální orientaci..K dotazu a k rozboru....

Už od školky, nebo-li 9 let se bavím s jednou holkou (Z), chodíme spolu do třídy. Ona je extrovert a já introvert, takže nějaké to kamarádské pouto by tam býti mohlo..No..Nikdy jsem se nezajímala o to, např..Jaké jsou na světě orientace, vztahy v lásce, nespory v lásce... Apod. Teď je mi 12, a ta touha se začala vyvíjet více a více..Spolužáci nedávno začali pomlouvat jednu holku na naší škole, za to že jsi pouze mysleli že je lesba, dokonce přišli i s tím že někde na záchodech znásilnila holku.....V tu chvíli jsem se zamyslela jsem lesba? Bylo to horší.. Celé prázdniny jsem jsi volala s dotyčnou Z, když jsem jí slyšela, okamžitě jsem zčervenala. Teď už orientace může být nejspíš jasná, ale..Jak jsem psala..O holce která je údajně lesba, o její šikaně apod.(já tomu nikdy nevěřila..) od té doby se snažím pomyšlení na lásku k děvčatům vyvrátit..Vždycky když jsi s ní povídám např. o klukách a ona na mě „Ten, ten, a tento jsou krásní!“ (nějak tak..) tak to schválně řeknu taky..Nevím zda to na ní mám rovnou vybalit a nebo pár let ještě počkat, jak se orientace vyvine.. Vím že tam budou gramatické chyby, no.. Snad mi ta toto někdo z poradny odpoví, hezký den.

Nesnáší lesby,gaye,bi, a ostatní orientace které směrují jinam než „na kluky“...

holka, 12 let, 23. září

Ahoj,
úplně rozumím tomu, že jsi ze svých pocitů zmatená, nerozumíš jim a zároveň se bojíš ze svých pocitů vyznat. Máš naprostou pravdu v tom, že děti někdy dokáží být kruté, zejména pokud se někdo liší a ony mu nerozumí (ostatně dospělí to mívají velmi podobně). Kolem nejistoty se posléze nabalují fámy, nesmyslné povídačky a předsudky. Myslím, že zatím nemusíš ohledně své sexuální orientace podnikat žádné zásadní kroky.
Dospívání je období, v němž je hledání sama sebe, chaos v citech a tápání zcela normální. Je úplně normální i to, že cítíš silné pouto ke své kamarádce a nemusí to nutně znamenat, že jsi lesbicky orientovaná. Dej sama sobě čas, aby ses mohla v sobě zorientovat a všechno si ujasnit. Třeba časem zjistíš, že tě opravdu dívky přitahují víc než kluci, nebo naopak a obě varianty jsou zcela v pořádku.
Pokud ale tví spolužáci někoho šikanují, ať už z jakýchkoli důvodů, to samozřejmě v pořádku není a měla bys to určitě říct někomu dospělému, který zakročí a šikanované kamarádce pomůže. Protože nikdo nesmí nikoho jiného trestat za to, že je jiný (ať už skutečně, nebo jen domněle).
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Jiné téma

Ahoj, chtěla bych se zeptat... Chci jezdit na skateboardu, ale nemám na něj peníze a bojím se to říct rodičům.. ani nevím proč. Někde jsem četla, že je lepší koupit si dražší skateboard (třeba za 500) než za 200, že to má lepší kolečka a tak.. prostě lepší na ježdění... A rodiče by mi koupili ten nejlevnější co by našli.. to jsem si jistá... A taky nevím, kde bych třeba měla přes zimu jezdit a tak.. jako když neprší, nesnezi nebo nemrzne prostě, tak je mi to jedno. To si můžu vzít skateboard okolo baráků u nás, protože je tu sice někde dost hrubek povrch jako kameny ale ty jsou už zatvrdly v tom betonu, takže to jenom Drnca, ale kde bych měla jezdit přes zimu? Taky nemám s kým jezdit:| Ale to není až takový problém.. mě stačí kdybych měla kde.. a myslíte si, že je to špatný jako holka na skatu? Já nevim, ale fakt se to chci naucit

holka, 13 let, 22. září

Ahoj,
je hezké, že máš svůj sen, za kterým si jdeš. V první řadě bych tě chtěla ujistit, že není rozhodně nic špatného, ani divného na tom, když dívka jezdí na skateboardu. Naopak každá sportovní aktivita je chvályhodná a má pozitivní vliv na lidské zdraví (samozřejmě až na extrémní situace, jako jsou například sportovní zranění). Určitě o svém snu řekni rodičům a domluv se s nimi na možném řešení. Samozřejmě netuším, v jaké finanční situaci se nachází vaše rodina, ale jsem si jistá, že když rodiče uvidí z tvé strany snahu, zcela jistě se na nějakém řešení domluvíte. Třeba by ti mohli na skateboard přispět a ty by sis nějakou částí mohla přispět sama z vlastních úspor. Ohledně toho, kde bys mohla přes zimu jezdit, ti dost dobře poradit nemůžu, protože neznám podmínky v tvém bydlišti. Ale pokud je mi známo, lidé jezdící na skateboardu většinou tvoří komunity, znají se mezi sebou a sdílejí různé tipy. Určitě ti budou schopni poradit, kde se dá ve tvém bydlišti trénovat na skateboardu i v zimě.
Měj se hezky!
Bára

Povolání

Dobrý den,
mám dotaz ohledně mého povolání. Už od malička (asi pěti let) mě fascinuje vesmír. Nejvíce mě zajímají černé díry a chtěla bych je prozkoumat. A teď můj dotaz – na jakou střední a potom vysokou školu musím jít, aby mi bylo umožněno zkoumat vesmír? Vím, že mám ještě dost času, ale chtěla bych to vědět. Předem děkuji za odpověď.

holka, 13 let, 22. září

Ahoj,
klíčové obory pro výzkum vesmíru jsou matematika a fyzika, takže bych ti doporučil začít v každém případě gymnáziem a následně po maturitě pokračovat na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy. V bakalářském studiu (první tři roky VŠ) by sis vybrala jako studijní program obecnou fyziku a pak v navazujícím magisterském (další dva roky VŠ) je přímo možnost Astronomie a astrofyzika. ;-)

Během doby, než se dostaneš na vysokou školu, se možná ve výzkumu vesmíru ledacos změní. I když už se mnoho let odkládá vypuštění teleskopu Jamese Webba, je pravděpodobné, že až začneš studovat na Matfyzu, už bude venku a bude fotit vesmír mnohem podrobněji, než nyní zvládá Hubble. Čekají nás určitě velmi zajímavé objevy!

Předpokládal bych, že se v tu chvíli vyplatí i znalost informatiky a obecně schopnost práce s velkým množstvím dat, protože nestačí data jen posbírat, zrovna tak důležité bude navrhnout způsob, jakým na ně pohlížet a jak v nich najít to zajímavé. Časy, kdy výzkumníci vesmíru dumali nad rozmazanými fotografiemi u počmárané tabule, jsou pryč, dnes už většinou sedí u počítačů a zírají na tabulky s čísly a na všelijaké grafy. Nemusíš se stát počítačovou expertkou, ale hlubší přehled o analýze informací se pro výzkum čehokoliv rozhodně vyplatí.

Pokud už umíš anglicky, můžeš se začít vzdělávat na YouTubu, doporučil bych ti třeba kanál PBS Space Time. Videí o černých dírách mají několik. Tady je třeba jedno o tom, jak černou díru vytvořit:

A tady popis, jak černá díra zabíjí galaxie:

Přeji hodně štěstí při studiu. ;-)

Alík

Vyhledat odbornou pomoc

Zdravím Alíku, nevím jestli můj ,,dotaz" úplně patří do tohoto tématu, ale je to o sebepoškozování.. Už od mých třinácti let jsem se řezala,protože jsem ztratila svojí nejlepší kamarádku. Přetrvává to do dnes až na to, že teď je to kvůli rozchodu. Možná budu znít jako 'malej roznazlenej fracek', ale to mi nevadí.. Chtěla jsem se zeptat jak s tím přestat. Mám úplně zjizvenou ruku i nohy. Rodiče si toho nevšimli, protože jim nejsem moc na očích, ale bojím se, že si toho všimnou. Byl by to průser a na psychiatrii nechci. Nedá se říct, že mám depresi, jen dlouhou depku. Rodiče mi slibují psychologa už rok a já se bojím říct, že bych k němu chtěla, přece jen ,,Ahoj mami/tati chtěla bych jít k psychologovi." zní zvláštně. Předem děkuji za odpověď.

holka, 14 let, 20. září

Ahoj,

téma sebepoškozování je velikým tématem současné doby a jistě patří i sem, do Alíkovy poradny. Řezání je jednou z forem sebepoškozování, které dokáže krátkodobě "upustit páru", tedy ulevit, ale vzniká na něj závislost, návyk, zároveň může vést ke zhoršení celkového zdravotního stavu, infekcím, atd. My na Modré lince máme tu zkušenost, že málokdo umí se sebepoškozováním přestat sám, není to úplně jednoduché. Proto jsem ráda, že máš zájem o návštěvu psychologa/psycholožky, i rodiče Ti návštěvu psychologa slibují. U psychologa či terapeuta najdeš podporu ve svém úsilí zbavit se řezání, pomůže Ti i měnit Tvé myšlenkové postoje a celkově vyladit psychiku, učit se být v harmonii se sebou samou i se světem.

Je mi líto, že máš zjizvené končetiny, nakonec je stejně jen otázkou času, kdy by se na to, že se řežeš, přišlo. Proto je lepší sebrat odvahu a rodičům se svěřit s tím, co Tě trápí, jsou to oni, kdo jsou zodpovědní za Tvé zdraví a tak by měli vědět, co se s Tebou vlastně děje. Pokud bys nevěděla, jak rodiče oslovit, můžeš jim ukázat tento nebo jiný podobný e-mail na Alíkovi s tématem řezání. Můžeš jim to i všechno napsat dopisem.

Z Modré linky Ti držíme pěsti, abys našla dost sil i odvahy oslovit rodiče i odborníka.

Šikana

Ahoj,
trochu se bojím o spolužačku, prostě dneska ve škole cez přestávku k ní přišel jeden spolužák a dělal ji na nervy, vzal hadr od tabule a ním otíral její věci, házel ho po ní (taky to dělali další 2 kluci, ale ten jeden nejvíc), ona se nejdřív na tom smála, nebrala si to nijak zle, myslela že je to sranda, no dělal to každou přestávku a už to vtipné nebylo, bral ji penál a strkal si ho pod triko, do podpaží, a tvářil se že se s ním myje a že si měří teplotu (taky ty předchozí věci). Já jsem ji pak před koncem vyučování řekla, že to musí říct učitelce, že to jeho chování není normální a že to prostě musí říct. No vtom přišel opět ten kluk a zase dělal blbosti s penálem, a ta spolužačka mu řekla, ať přestane, že to řekne učitelce, on jen řekl: ,,Tak jsi to řekni, budu rád. A pak si zase změřím teplotu“. Nevím jako co to znamenalo, ale trochu se bojím, aby se to ještě nezhoršilo a aby ji nezačal šikanovat. Chtěla bych jí nějak pomoct, jenže nevím jak, proto píšu tenhle dotaz. Díky za odpověď :)

P.S.: máte skvělou poradnu, a taky technická je super, vlastně celý Alík :)

holka, 18. září

Ahoj,

děkujeme za pochvalu a zpětnou pozitivní vazbu, která vždy potěší. Na oplátku chci ale ocenit Tebe, jsi skvělá holka i kamarádka. Vždy mám radost, když se nám ozve klient, kterému leží na srdci příběh někoho dalšího. Je skvělé, že nemyslíš jen sama na sebe, ale všímáš si toho, co se děje kolem Tebe, ať už ve škole či jinde. Dokonce jsi spolužačce, kterou otravovali kluci, dobře poradila, protože nestačí-li její síly na to, aby těm klukům zabránila v jejich jednání, pak je skutečně třeba, aby se do situace vložil někdo dospělý. A tak je naprosto na místě, svěřit se učitelce a také doma rodičům. Nejde o žalování, ale hledání podpory v situaci, kdy se jedinec nedokáže bránit sám proti přesile. Máš pravdu i v tom, že takové jednání by mohlo vést časem k šikaně. Pokud se jí podaří zabránit v zárodku, je to ta nejlepší prevence, proto je dobře, že máš oči i uši otevřené a nenechává Tě lhostejnou, co se děje kolem Tebe.

Píšeš, že nevíš, jak v takové situaci pomáhat. Ale Ty už pomáháš. Jsi spolužačce oporou, dostala od Tebe kvalitní radu, to úplně stačí. Je důležité, aby věděla, že jsi na její straně, popř. bude-li se jednání těch kluků vyšetřovat, můžeš je dosvědčit.

Přejeme Ti krásné babí léto.
Modrá linka

Holky a láska

Milý Alíku a všichni ostatní.
Předem se omlouvám za uvedený věk, ale myslím si že v tomhle případě to nechci uvádět..
Znám jednoho kluka a ten mi dneska napsal, jestli s ním nechci chodit. A potom jsem zjistila že je to někdo jiný že třídy. Co mám dělat? Stalo se to dnes a bojím se jít zítra do školy.. Nevím proč mi tohle osud dělá.. Už jsem zažila rozvod rodičů, šikanu.... Ale tohle jsem vážně nečekala... :(

holka, 0 let, 19. září

Ahoj,
tvůj věk vidím v předchozích dotazech a obávám se, že ti nenapíšu nic jiného než v předchozích odpovědích. Ve tvém věku skutečně nemusíš řešit, zda navázat partnerský vztah či nikoli a bez problémů můžeš ještě několik let počkat, až budeš na skutečné partnerství připravená. To, že ti spolužák napíše, že by s tebou chtěl chodit, není žádná tragédie a neexistuje jediný důvod, proč bys mu nemohla napsat, že se s ním budeš ráda kamarádit, ale na vztah nejsi připravená. Je to naprosto regulérní a fér.
Měj se hezky!
Bára

Jiné téma

Ahoj,
mluvím sprostě a už mě to delší dobu štve. Nevím jak se toho zbavit. Je to jako zlozvyk. U kamarádů si všímám jak moc je používají a vypadá to divně. Tak se chci zeptat na nějaké tipy na to jak přestat.

Předem děkuji

kluk, 13 let, 18. září

Ahoj,
je skvělé, že si svůj zlozvyk uvědomuješ a chceš se ho zbavit. Vulgární mluva skutečně není nic pěkného a lidé používáním vulgarismů často maskují svou nejistotu, či nedostatek sebevědomí. V první řadě se proto zamysli nad tím, kdy a v jakých situacích vulgarismy nejčastěji používáš. Chceš zapadnout mezi své kamarády, kteří také mluví sprostě? Připadáš si pak starší, sebevědomější, nebo jistější? Nebo sis na to zkrátka zvykl a už používáš sprostá slova automaticky, aniž bys o tom přemýšlel? Když odhalíš příčinu a kritické situace, bude se ti tvého zlozvyku zbavovat snáze.
Zaměř se potom na situace, kdy používáš sprostá slova nejčastěji, a cíleně se zaměř na jejich odbourávání. Pokud například víš, že máš tendenci používat slovo „vole“ jako „vycpávkové“, jak tomu často bývá, soustřeď se víc na obsah své řeči, abys ji nemusel podobným způsobem „vylepšovat.“ Používání vulgarismů často může souviset s roztržitostí a zvykem, pokud se víc soustředíš a budeš se skutečně snažit vulgarismy ze své řeči vyčlenit, jsem si jistá, že se ti to podaří.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára

Moje tělo - holky

Ahoj,
Už jsem jednou do poradny psala. Teď ale budu s něčím jiným. Vyskytl se u mě takový malinký problém. Prostě zkrátka půjdu příští týden na gynekologii. Nebudu se ptát co mi je a rozebírat co to je ale spíš se chci zeptat a průběh. Půjdu k dětské gynekoložce. Což se mi trochu ulevilo že je dětská a je taky žena. Ale bojím se jak to bude probíhat. Jsem stydlivější. Nenosím sukně a šaty občas. Takže mi nezbývá nic jiného než legíny. Stresuji se z toho až moc. Je to tak hrozný jak si myslím? Já se hrozím s tím že celé minuty tam budu sedět bez kalhot a bude to divné i nepříjemné. Naštěstí mě trochu uklidnily kamarádky které tam byly se zánětem močového měchýře. To ale vím že není můj případ. Potřebuju se nechat jen pořádně vyslechnout. Hrozně se bojím jaké to bude. Ale věřím že se mi uleví až to bude za mnou. Taky se bojím chování doktorky. Už vím že někdy se někdo nechová příjemně. Vůbec si nedokážu tohle představit. Ještě když mi to popsaly kamarádky. Už v myšlenkách se mi to hrozí navíc když je to moje osobní místo. Ještě mám dotaz. Nebudou doktorce vadit černé chloupky? Nevím jestli to bude vadit nebo ne. Abych nevypadala divně před ní nebo tak. Potřebuju se uklidnit ale moc mi to nejde těším se až tento moment bude za mnou. I když snad vše o věcech vím, nezažila jsem ještě menstruaci takže je tohle řešení věcí zatím mimo mě. Děkuju moc za odpověď.

holka, 11 let, 17. září

Zdravíme Tě,
gynekologické problémy se čas od času objeví u každé dívky nebo ženy, a i když je to mrzuté, prakticky neznám nikoho, kdo by na gynekologii nemusel chodit. Naopak každá žena by měla docházet alespoň jednou za rok na preventivní prohlídky, i když nemá žádné potíže.

Ale také vím, že první prohlídka na gynekologii vyvolává obavy u většiny dívek, právě proto, že přesně neví, co je čeká. Naštěstí to není nic tak děsivého, jak to vypadá v naší fantazii. Doba, po kterou budeš bez kalhotek je opravdu velmi krátká. Lékařka s Tebou nejprve promluví, když jsi oblečená a potom se půjdeš svléknout do kabinky nebo za závěs. Následuje vyšetření na lehátku a hned se půjdeš zase obléct. Potom s Tebou bude doktorka mluvit o tom, jaké léky Ti napíše nebo co bys měla dodržovat za režim. Je pravdou, že ženy si na prohlídky oblékají raději sukně nebo šaty, takže si je na lehátku jen vyhrnou, některým je to takto příjemnější. Na gynekologii ale také vídám mnoho žen v kalhotách. Je to tedy individuální. Jistým kompromisem by mohlo být třeba delší tričko a legíny, pokud by ses v tom cítila lépe. Delší tričko nahradí šaty.

Je moc fajn, že ses poptala kamarádek, i když tam byly s jiným problémem, vyšetření probíhá hodně podobně. Pokud by Ti to vyhovovalo více, může tam být s Tebou i mamka, a je pravděpodobné, že se doktorka bude více hlídat, aby nebyla nepříjemná. Černé chloupky určitě nevadí. Snad bys vše mohla probrat i s mamkou a poprosit ji, aby Tě u doktorky co nejvíce podpořila. I ona si určitě pamatuje, jaké to bylo, když šla poprvé na svoji prohlídku.

Přejeme Ti, abys to už měla brzy za sebou a mohla si oddechnout. Modrá linka

Jiné téma

Ahoj,
mám menší problém. Je mi třináct a stále ještě brečím. Například když se ptám dospělého člověka na nějakou důležitou věc. Je to dost nepříjemné, když se snažím udělat dojem. Nevím zda je to normální a tak se ptám :(
Předem děkuji za odpověď

kluk, 13 let, 17. září

Ahoj,

není nic špatného na tom, že pláčeš v situacích, které se Ti zdají být náročné. Pro některé mladé lidi je kontakt s dospělými opravdu těžký a potřebují více času, než si na takové situace zvyknout. Hodně pomůže právě čas a více zkušeností, ale pokud bys na to nechtěl být sáma, mohl bys navštívit psychologa, který by Ti pomohl naučit se tyto situace zvládat klidněji. Měl bys tak někoho, kdo se Ti v tomto bude věnovat. Možná máte nějakého školního psychologa ve škole nebo by Tě rodiče mohli k nějakému objednat, bude li se Ti to zdát jako dobrý nápad.

Přejeme klidné dny.
Modrá linka

Moje tělo - holky

Ahoj, je mi to trochu trapné ale chci se zeptat na dvě odlišné věci. Takže je normální že mám asi dvakrát denně už rok výtok a ještě jsem nedostala ms? Nesmrdí, je mírně nažloutlý. A druhá věc. Takhle věc mě neomezuje v běžném životě, ale jde o to, že jdu například ulicí, někdo se na mě podívá a já se začnu hrozně červenat a začne mi být hrozný vedro, to samý když prezentují před třídou. Stává se mi to jen když jsem sama, pokud jsem s kamarádkami, tak se mi to nestává. Jak říkám, přijde mi to trochu trapné se ptát na tyhle asi zbytečné věci, ale prostě chci vědět jestli je to normální. Taky mám strašně málo seběvědomí

holka, 11 let, 16. září

Ahoj,
chápu, že Tě odpovědi na Tvé otázky zajímají a vůbec to není trapné. Co se týče výtoku bývá běžný v období dospívání a pokud nesvědí, nepáchne, není čeho se obávat nebo si myslet, že je něco v nepořádku. Menstruace se nedá nijak urychlit, každé tělo si správný čas vybere samo a stejné je to i s délkou výtoku před ní. Červenání i stud může souviset s dospíváním, hodně mladých lidí prožívá něco podobného a nic nenormálního na tom nevidím. Je moc fajn, že s kamarádkami se cítíš uvolněně. Až budeš starší, je hodně pravděpodobné, že se problémy s horkem a červenáním zlepší. Sebevědomí se musí také vyvíjet, dá se na něm pracovat, podporovat ho. Třeba tím, že si budeš všímat, v čem jsi dobrá, co se Ti daří, být s lidmi, kteří Tě umí podpořit, pochválit apod. Hodně to souvisí také s věkem a se zkušenostmi, které posupně získáváš.

Přejeme Ti pěkné dny. Modrá linka.

Holky a láska

Zdravím!
Mám dotaz k mé sexuální orientaci.Zneklidňuje mě to a tak jsem se konečně odhodlala položit dotaz.
Líbí se mi kluci a mám ráda romantiku. Cítím něco, jako vzrušení, když si představím dokonalého kluka a jak s ním žiji. Zjistila jsem ale, že když se někde třeba líbají lesby nebo nějak tak, cítím to stejné, jako když se líbají kluk a holka nebo když si třeba představím, jak se s nějakým klukem líbám. Tedy, ne to úplně stejné, je to trochu jiné, ale skoro stejné a občas se to mění. Já ale nechci žít s lesbou. Nelíbí se mi představa toho, že bych žila s holkou a vychovácala s ní dítě. Ale líbí se mi představa toho, že si založím rodinu, s mužem a budeme spolu žít hezký, romantický a rodinný život. Nechci být lesba a ani moc nechci být bisexuálka, ale bojím se,že se to už nezmění. Prostě si asi dokážu představit líbání atd. s lesbou, ale život ne. A s mužem si dokážu představit i líbání atd., i život. Mám z toho blbý pocit... Předem děkuji za odpověď.

holka, pod 14 let, 15. září

Ahoj,
rozumím Ti, že se cítíš nejistá se svojí orientací a je dobře, že hledáš odpověď na svoje pochybnosti. To, že se Ti líbí líbání dvou holek nemusí vůbec znamenat, že jsi bisexuálka nebo lesba a nemusí Tě to nijak děsit. Mnoho dívek a žen to má podobně jako Ty a přitom to nijak neohrožuje jejich heterosexuální orientaci. Navíc dospívání je bouřlivé období, kdy si člověk teprve mnohé ujasňuje nejen v oblasti sexuality a vše se může ještě proměňovat. Nemusíš se tedy teď nijak znepokojovat, protože nejvíce určující je to, co chceš Ty sama, v čem se cítíš dobře, a proto nic nebrání tomu, že v dospělosti naplníš svoji představu založit si rodinu s mužem.

Přejeme Ti klidné dny.
Modrá linka

Holky a láska

Milá poradno.
Ve třídě je jeden kluk. Teď už to budou cca 4 roky co se mi líbí. Ale nevím jestli se líbím já jemu. Na začátku roku jsme spolu chodily. Ale po 3 dnech mi napsal, že není připravený mít holku. Ale jsem si 90% jistá, že to byla lež. Někdy si voláme a při tom spolu hrajeme hry. Máme společný YouTube kanál. Vlastně je můj ale mluvíme jako kdyby byl náš. Protože on na tom má trošičku podíl. Ale nevím jestli mě má rád tak jako já jeho. Vlastně ho mám víc než ráda. Jsem si jistá že ho dokonce i miluji. Upřímně.. Myslím si, že kluci/chlapy jsou velmy primitivní stvoření. A tvrdí to i moje mamka. Mám veliké trápení.. Můžete mi prosím nějak pomoct?

Petra, 12 let, 17. září

Ahoj,
hned na začátku bych si dovolila protestovat proti tvrzení, že muži jsou „velmi primitivní stvoření.“ Nevím, co k podobnému tvrzení tvoji maminku vede, ale jsem si naprosto jistá, že muži jsou stejně inteligentní jako ženy. Je sice pravda, že chlapci začínají dospívat o trochu později než dívky, ale to nemá nic společného s tím, že by byli snad primitivnější.
Naopak, vyjádření tvého spolužáka, že není ve dvanácti letech připravený s někým chodit, mi připadá velmi vyzrálé a zodpovědné. Nemůžeš nikoho donutit, aby k tobě cítil stejné city jako ty k němu. Tvůj spolužák tě má očividně rád - ale řekla bych, že pouze jako kamarádku. To, že spolu hrajete hry, nebo si povídáte, znamená „pouze“ to, že je mu v tvé společnosti dobře. To vůbec není málo, ale neznamená to, že je do tebe zamilovaný. Popravdě řečeno, ve dvanácti letech není na skutečný partnerský vztah připravený nikdo. Na tvém místě bych si vážila toho, že spolu máte hezký kamarádský vztah a nechala tomu několik let čas. Až budete oba starší, třeba se vaše kamarádství „překlopí“ v něco víc. Zatím ale opravdu nemáš kam spěchat.
Přeji ti hodně štěstí!
Bára