Zdravím tě, zbloudilá dušičko! (Snad nevadí, že tě tak budu oslovovat.)

Nějakým záhadným způsobem jsi narazila na vizitku nejzábavnějšího a nejlínějšího člověka ve vesmíru. Potřásla bych si s tebou rukou, ale... :)

Důvodem, proč se tady vyskytuji je rozdávání štěstí ostatním, i za cenu toho, že sama budu nešťastná. V minulosti jsem trpěla lehkou depresí, kterou většina lidí v mém okolí strašně zvětšovala, takže později byla opravdu větší. Dodnes si nedokážu vysvětlit příčinu, ale už jsem se jí skoro definitivně zbavila. Občas ještě mívám depky a intenzivní změny nálad, ale to už se dá docela zvládnout. Ve spojitosti s tím jsem spíš introvert, pokud si někdo získá mou důvěru, tak se jevím tak půl na půl. Mé časté změny nálad vedou k tomu, že jsem neuvěřitelně zmatený člověk, který se v sobě velmi často vůbec nevyzná. Pokud máš psychický, či jakýkoli problém, napiš, většinou věcí jsem si prošla, takže ti snad budu umět poradit.

Teď byste mě mohli všichni obvinit, jak jsem před chvílí říkala, že jsem zábavná. Mým údělem je radost dávat, ne ji dostávat. I tak chci ale poděkovat svým přátelům, kteří mě svým štěstím motivují k existenci.

Jelikož je mi, jak už někteří z vás poznali, 13 let, prožívám si takovou tu klasickou první nejspíše neopětovanou lásku. (Další důvod k tomu být nešťastná, mám jich opravdu hodně.) Přátel mám, podle mého názoru, dost, ale ani to mi nebrání v tom, poznávat další. Takže pokud stojíš o mé přátelství, můžeš mi napsat, či si mě prostě jen přidat do přátel. Neříkám, že pro mě budeš hned ibff nebo něco podobného, je těžké si u mě získat důvěru. Některým lidem se to ale povedlo hned prvním proneseným slovem. (Třeba mému crushovi.)

Označila bych se za skoro Potterheada, protože mám ráda téměř všechny postavy v HP, až na Harryho Pottera. Je to docela komické, ale mezi mé oblíbené shipy patří právě ty s Potterem, konkrétněji Dramione, Drarry a Snarry. Ano, mám velkou úchylku na gay shipy. Mou nejoblíbenější postavou je i nadále Voldemort, i když si moc dobře pamatuji na svůj záchvat smíchu, když jsem to jméno slyšela poprvé.

Jsem velká milovnice jak psaní, tak čtení příběhů a sama se chci spisovatelkou stát. V šesti letech jsem napsala svůj první příběh, který mám schovaný a pokud bude trochu upraven, možná by se i prodával. (Ne, dělám si srandu, nese název Já, ryba na suchu a je to ta největší blbost pod sluncem, má asi tak sto slov a skoro pořád se tam mluví jen o Hermelínové pomazánce, což jsem mimochodem zřejmě vymyslela.)