Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?
    Češtinář

    Moje přezdívka: Češtinář
    zatoulaný

    S Alíkem kamarádím už 9 let a 205 dní. Jsem kluk. Je mi 29 let. Naposledy jsem Alíka navštívil 31. října 2020, nyní jsem offline. Moji vizitku už navštívilo 1083 kamarádů.

    Přihlas se a přidej si mě mezi své kamarády.

    Co chci říct světu:

    Svůj první profil na Alíkovi jsem měl už v roce 2005 a od té doby jich bylo několik. Nejvýrazněji jsem ale do alíkovské historie zasáhl až s touto přezdívkou. Jako Češtinář jsem se zhruba od poloviny roku 2017 začal do života Alíka čile zapojovat. Stal jsem se členem redakce Alíkovin; tuto funkci jsem vykonával od ledna do září 2018, poté jsem ji kvůli nedostatku času opustil. Pomáhal jsem s organizací některých soutěží, psal jsem například verše pro Alíkovu velikonoční pátračku 2018 i 2019. Coby vysokoškolský student češtiny jsem radil v nástěnce Česká gramatika – poradna. Bavilo mě počítat od ledničky do nekonečna.

    Na Alíkovi se mi líbilo především proto, že je tu klid. Na rozdíl od mnoha jiných komunitních stránek se to tu většinou obejde bez ostrých vyhrocených konfliktů a urážek. Občas jsem se sem chodil rozptýlit během přípravy do školy a mnohdy jsem se tu i dozvěděl zajímavé věci.

    Alík výrazně ovlivnil směřování mého života. Byla to jeho důležitá etapa. Děkuji za to, co jsem tu mohl prožít, a jsem rád, že jsem mohl Alíkovi pomoci v jeho rozvoji.

    Mám rád:

    Vyřešenou minulost.

    Nemám rád:

    Teatrální odchody z Alíka.

     

    Vizitka naposledy upravena:
    31. října 2020 v 11:48

    Profilový obrázek:
    Karel Čapek, © neznámý autor

    Styl vizitky:
    Nuda odpoledne, © HelPik

    Dva články, které jsem napsal:

    V čem děláme často chyby a ani o tom nevíme?

    vydáno 16. února 2018 • čtení na devět minut

    Když něco píšeme, je přirozené dbát na pravopis a gramatiku. Nikdo však není neomylný, proto i těm nejpečlivějším z nás občas uteče nějaká ta chybička. Někdy to bývá kvůli nepozornosti, i těm nejdokonalejším znalcům češtiny se však může stát, že udělají nějakou chybu prostě proto, že nevědí, že je to chyba.

    Proč píšeme jinak, než mluvíme?

    vydáno 14. listopadu 2017 ve 4:14 • čtení na čtyři minuty

    Mnohé z vás, pro které není až tak jednoduché zvládnout pravopis, jistě už napadlo: Proč vůbec píšeme někde i a někde y, někde s a někde z, někde malé a někde velké písmeno a tak podobně, když při mluvení je to úplně jedno? Proč píšeme „vyhlídková věž“, i když ve skutečnosti vyslovujeme „vihlítková vješ“? A nebylo by lepší, kdybychom celý pravopis zrušili a začali psát stejně, jak mluvíme?

    Hry, které jsem si oblíbil: