Tento článek bude o tom, kde budete za pár let. Někdy lidé žijí až příliš velkou budoucností, a ne přítomností. Víte, myslela jsem si, jak je budoucnost důležitá, a někdy mi přijde, že je důležitá přítomnost. Nikdy totiž nevíte, jestli ti lidé, co jsou ve vaší přítomnosti, budou i ve vaší budoucnosti.

Opět další článek. Něco o životě, možná je to stejné téma, ale má několik cest a překážek. Nikdy to nebude jednoduché. A nikdy nemůžeme mít vše, co si přejeme. Jestli se chceš svěřit, není problém a napiš mi do zprávy, jsem tu pro tebe!

Tento článek bude něčím výjimečný. Tím, že je důležité, abychom si šli všichni za svými sny. Abychom dělali to, co nás baví, a ne to, co chtějí ostatní.

Přibližně 70 % dětí se dovolá na Linku Bezpečí tel: 116 111 (je zcela zdarma) ohledně šikany.
Mají nově zaveden online chat od pondělí do pátku 9:00 - 13:00 až 15:00 - 19:00 hod.

Je to rok a půl, co jsem v pěstounské péči. A najednou se to všechno nakupilo na jednu hromádku. Že jsem měla chuť psát a psát. A o tom si dneska přečtěte.

V tomto článku vám popíšu o věkovém rozdílu ve vztazích.
Z vlastní zkušenosti.

Budu popisovat druhou část mého života. Jak jsem psala v první části, tak jak jsem zůstala u tety a strejdy, tak toho pro mě tolik udělali, že bych to chtěla někde napsat. Proto to píšu pro Vás.

Dnes vám tu budu psát příběh s mojí nejlepší kamarádkou.
Je na půl smutný i šťastný, ale to posuďte sami.

Už delší dobu, jsem znala super lidi tetu, strejdu a sestřenici.
Od první návštěvy, co u nás byli, jsem je měla strašně moc ráda. Byli usměvaví, milí, vtipní, příjemní atd.. Vždy mi vykouzlili úsměv na rtech. Na každou návštěvu jsem se těšila, protože s nimi mi bylo moc dobře. Zapomněla jsem na problémy doma, stres a pořád jsem tam chtěla zůstat, ale nebylo to možné.