Minulé prázdniny jsem trávil v letní destinaci. Ležel jsem u bazénku na lehátku a srkal různé nealkoholické koktejly. Prostě jen tak lenošil. Ale letos to byla teprve jízda. Rozhodl jsem se navštívit Grónsko.

Hrošík Pepík se pustil do dalšího dobrodružství. Tentokrát zamířil do hor, kde ho čekalo plno nových zážitků. O tom všem napsal Alíkovi v dopise.

Když jsem poprvé cestovala do Polska, ani mě nenapadlo, že by se tam mohl každodenní život od toho našeho výrazně lišit. Jsme přece sousedé, máme podobný jazyk, podobnou kuchyni i podobné počasí. Přesto mě jedna věc opravdu překvapila, a to přechody pro chodce.

Doma jsme se už přejedli obyčejného rizota, a tak bylo na čase vymyslet nějakou jinou alternativu. Hlavně rychlou... A to se nám povedlo.

Tento recept jen připomíná svou velikostí pštrosí vejce, proto taky ten název. Rozhodně doma nemáme žádnou pštrosí farmu ani jsme pro vajíčka nebyli nikde v cizině. Ale i tak si myslím, že si toto jídlo zamilujete.

Začalo nám opět období rebarbory. Někým nenáviděná, někým milovaná. Já jsem ten druhý typ. Sice je dosti kyselá a syrovou ji nedoporučuji ochutnávat, ale v koláči je to opravdová delikatesa.

Příběh vypráví o třech zvířecích kamarádech, kteří řeší problémy jednoho z nich – pejska Alíka. Pejsek Alík byl hrozný nenasyta a mlsoun. Snědl by úplně všechno, což ne vždycky bylo správné a dobré pro jeho bříško.

Tvoření obrázků z kamínků je velmi oblíbenou činností, ke které potřebujete jen sadu na lepení a spoustu času. Tato aktivita není na jeden večer a potřebuje velkou trpělivost. Ale když se do toho pustíte, brzy poznáte, že je to skvělý relax.

Jeden z mých oblíbených receptů. I když se to na první pohled zdá těžké, domácí těstoviny zvládnou i děti. Jejich chuť si zamilujete a už nebudete chtít jiné.