Když jsem poprvé cestovala do Polska, ani mě nenapadlo, že by se tam mohl každodenní život od toho našeho výrazně lišit. Jsme přece sousedé, máme podobný jazyk, podobnou kuchyni i podobné počasí. Přesto mě jedna věc opravdu překvapila, a to přechody pro chodce.

Doma jsme se už přejedli obyčejného rizota, a tak bylo na čase vymyslet nějakou jinou alternativu. Hlavně rychlou... A to se nám povedlo.

Tento recept jen připomíná svou velikostí pštrosí vejce, proto taky ten název. Rozhodně doma nemáme žádnou pštrosí farmu ani jsme pro vajíčka nebyli nikde v cizině. Ale i tak si myslím, že si toto jídlo zamilujete.

Začalo nám opět období rebarbory. Někým nenáviděná, někým milovaná. Já jsem ten druhý typ. Sice je dosti kyselá a syrovou ji nedoporučuji ochutnávat, ale v koláči je to opravdová delikatesa.

Příběh vypráví o třech zvířecích kamarádech, kteří řeší problémy jednoho z nich – pejska Alíka. Pejsek Alík byl hrozný nenasyta a mlsoun. Snědl by úplně všechno, což ne vždycky bylo správné a dobré pro jeho bříško.

Tvoření obrázků z kamínků je velmi oblíbenou činností, ke které potřebujete jen sadu na lepení a spoustu času. Tato aktivita není na jeden večer a potřebuje velkou trpělivost. Ale když se do toho pustíte, brzy poznáte, že je to skvělý relax.

Jeden z mých oblíbených receptů. I když se to na první pohled zdá těžké, domácí těstoviny zvládnou i děti. Jejich chuť si zamilujete a už nebudete chtít jiné.