Zdravím Vás.

Děkuji, že jste se přišli podívat. Ráda bych se Vám představila: jsem Nairaan (čteno zjednodušeně najrán; komu to zní lépe složitěji, může si zkusit vyslovit přibližně na(h)írh(j)eán), velmi mne těší. Pojďte sem ke mně, sem do ústraní, ať můžeme mluvit. Ano, zde je to, zde je vhodné místo.

Zde jsme sami.

Tedy, povězte: co byste chtěli o mně vědět? Možná snad, kým jsem; nuže, já jsem někdo, koho není snadné pochopit a není snadné mu vždy rozumět. Jsem velmi hloubavá, citlivá a melancholická osobnost, které činí potěšení nechat se unášet svými snivými představami, přemýšlet nad nejrůznějšími otázkami, situacemi i pouhými abstraktními koncepty, ať už jde o věci skutečné, zaniklé, nereálné či pouze teoretické. Jsou lidé, které pohled na nicotný kamínek u cesty dokáže přivést na myšlenku nekonečného života uprostřed sluncem zalité louky, a já k nim patřím. Však je takových mnohem více, než byste hádali; je takový téměř každý. V běžném životě byste si ovšem něčeho podobného na mně stěží všimli - vždyť lidská mysl je tím jediným, co lze kdy zvát skutečným soukromím. Určitě máte i Vy svůj vnitřní svět, své názory, pocity a představy, a bývají jistě chvíle, kdy nemůžete nežli ocenit, že Vám do něj žádné oči nevidí. Proto také nikdy nejste sami; vždy tu budete Vy sami pro sebe.

Zvláštně ke mně mluví, myslíte si; vidím, jak se na mne díváte, když to říkám. Netrapte se ale pro to, já Vám rozumím.

Dobrá, chtěli byste něco věcnějšího: tudíž, kromě oné osoby, kterou jsem Vám vylíčila před chvílí, jsem také studentka anglistiky a amerikanistiky (to znamená, že se učím úplně o všem, co má něco společného s anglickým jazykem) a konkrétně studuji anglický jazyk pro odbornou praxi. Zajímám se o jazyky a ráda poznávám lidi, se kterými si mohu úplně otevřeně rozprávět o různých názorech, zálibách, zážitcích nebo třeba o oblíbených postavách z knih. Upřímný rozhovor je vzácným klíčem ke sblížení.