Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?
    1773441

    Vizitka naposledy upravena:
    29. prosince 2020 ve 20:27

    Vivikiwi

    Moje přezdívka: Vivikiwi
    štěně

    S Alíkem kamarádím už 29 dní. Jsem holka. Je mi 16 let. Naposledy jsem Alíka navštívila 29. prosince 2020, nyní jsem offline.

    Přihlas se a přidej si mě mezi své kamarády.

    Co chci říct světu:

    Ahoj. Už od dětství jsme mneli doma kočičku. Tří barevnou. Jmenovala se Máša. Mnela jsem ji moc ráda. Mamka mi vyprávěla, že prý když jsem byla malá tak jsem ji volala dokud je mne nepřišla. Proto když jsem byla větší ke mně chodila pořád. Byla jsem něco jako její kočičí maminka. Taky jsem byla její drbací stroj. Já jen nastavila ruku a hybala prsty. Ona se jen otirala a natáčel podle svého jak ji to byla zrovna příjemné. Někdy jsem ji i dělala z granulý cestičky který vedly ke mně. Mnela jsem ji moc moc moc ráda a ona mnela ráda mne. Pak ale když ji bylo třináct let byla nějaká mdlá. Tak ji mamka vzala na veterinu. Když jsem přišla domů z kroužku mamka mne vzala tak, že jsem se bála že mám nějaký průšvihu. Pak se mi mamka rpzbrecela do ramene a řekla že přijel bez Máši. V ty chvíly jsem byla úplně nadně. Bylo toho ještě spousty co jsem s Masou chtěla ještě prožít. Třeba jsem si ji chtěla vzít jednou do pokoje aby snou byla přes noc. Mamka mi to nechtela dovolit, protože tam občas Spy strejda když přijede na návštěvu a on je alergický na chlupy. Když mi to mamka dovolila bylo pozdě. Já js se nestihla ani rozloučit. Mamka mi potom řekla že mnela nádor od páteře prorpstlý až do střev. Kdyby tu Máša ještě byla tak bych ji řekla jak jsem ráda že jsme toho tolik spolu prožily a a ještě bych ji naposledy pohladila.

    Mám ráda:

    Zvířátka

    Nemám ráda:

    Když jsou na sebe lidi osklivi