Volá blondýnka své mamince: „Ahoj mami. Jaké maso používáš, když děláš kuře na paprice?“

Jede blondýnka autem a poslouchá rádio. Dohraje hudba a z rádia se ozve: „Posloucháte rádio Faktor!“
Blondýnka se zamyslí a popuzeně vykřikne: „Jak sakra poznali, co poslouchám?“

Blondýna volá na technickou podporu:
„Dobrý den, notebook mi píše: Stiskněte libovolnou klávesu. Ale já žádnou klávesu s tím jménem nemám!“

O co se hádají čtyři blondýnky v autě?
O to, která bude sedět u okna.

Blondýna přijde do obchodu. Hned ji prodavač pozdraví a doporučuje sám od sebe: „Dobrý den, slečno, zde mám pouze produkty bez éček.“
Blondýna odpoví: „To sotva, podívejte se na to, ovoce, zelenina, proteinové drinky…

Povídají si dvě blondýny:
„Už jsi to slyšela? Našeho kominíka srazilo auto.“
„To je strašný, člověk už ani na střeše není v bezpečí!“

Povídají si dvě blondýny...
První říká: „Jsem byla na covid testech!“
A ta druhá: „Jo? A byly těžké otázky?“

Blondýna jde k doktorovi a říká:
„Pane doktore bolí mě celé tělo.“
*sáhne si pravým prstem na tvář*
„au!“
*sáhne si pravým prstem na nohu*
„au!“
*sáhne si pravým prstem na ruku*
„au!“
A pan doktor říká:
„Paní blondýno, vás nebolí celé tělo, vás bolí váš pravý prst!“

Povídají si dvě blondýny:
„Slyšela jsem, že umíš anglicky.“
„Jo, umím.“
„Co teda znamená welcome?“
„Vždyť to je přece rohožka!“

Sedlák jel do města na nákup. V železářství koupil kovadlinu a kbelík. Na trhu párek kuřat a husu. Jak ale teď dostat všechno domů? Prodavač mu poradil: „Dejte kovadlinu do kbelíku a neste ho v jedné ruce, do druhé ruky husu a pod každou paží jedno kuře.“
Sedlák poděkoval a vyšel. Cestou ho zastavila blondýna, že zabloudila a potřebovala by poradit, jak se dostane na určitou adresu.
„To je náhoda! Tam jdu taky. Pojďte a já vás doprovodím. Tudy přes park to bude blíž.“
„A jak si můžu být jistá, že mě v tom parku neomráčíte, neokradete a neutečete?“
„Koukněte, nesu kýbl, kovadlinu, husu a dvě kuřata. Jak bych vás mohl omráčit, okrást a utéct?“
„No, mohl byste dát husu na zem, přiklopit ji kbelíkem, ten zatížit kovadlinou a kuřata bych vám klidně podržela.“

Přijde blondýnka k pastýři a ptá se ho: „Neprodal byste mi jednu ovečku?“
Pastýř: „Neprodal, protože co tak čtu a vím, tak vy blondýnky nejste moc chytré, a tak byste se o ní určitě nedokázala dobře starat.“
Blondýnka se naštve a odejde. Nabarví si vlasy na černo, vymění si oblečení a potom se vrátí k pastýři, že chce koupit ovci.
Pastýř navrhne: „Pokud uhodnete, kolik mám ovcí, tak vám jednu dám.“
„Myslím, že jich tu máte 101.“
„Ano, správně. Tak si vyberte tu, která se vám nejvíc líbí...“
Slečna tedy poděkuje, popadne jednu ovci a chystá se odejít.
„Malý moment,“ povídá pastýř a pokračuje: „Když uhodnu pravou barvu vašich vlasů, vrátíte mi mého ovčáckého psa?“

„Prosím tě, jak včera skončil ten film?“
„Ale to máš pořád stejné. Zase se tam objevil KONEC.“

Jdou čtyři blondýnky po městě pod jedním deštníkem a ani jedna nezmokne. Jak je to možné? Vůbec neprší.

Blondýnka se před rodiči svého přítele vychloubá: „Momentálně pracuji na Univerzitě Karlově v Praze.“
„Ta tvoje přítelkyně prý dělá na univerzitě. Myslela jsem, že by mohla našeho Pepu doučovat matematiku,“ říká později matka synovi.
„Mami, ona tam dělá uklízečku.“

Ptá se chlapeček své maminky – blondýnky:
„Mami, co je to mozek?“
„Dej mi pokoj s hloupými otázkami, já mám v hlavě úplně jiné věci!“

Blondýna přijde do autosalónu.
„Dobrý den, já jsem se chtěla pobavit o tom BMW, co máte ve výloze.“
Prodavač jí odpoví: „To se omlouvám, paní, ale my tam máme jen fordy.“
A blondýna vyhrkne: „No tak teď už tam máte i BMW.“

Blondýnčin mozek je jako Bermudský trojúhelník. Informace jdou vždycky dovnitř, ale ven už je nikdo nedostane.

Po konci divadelního představení blondýna nasedne do auta a odjíždí domů. V půlce cesty se otočí a zběsile uhání zpět k divadlu. „Co to děláš?“ ptá se vyděšeně její kamarádka ze zadního sedadla. Blondýna odvětí: „Prohledala jsem celou kabelku a asi jsem tam zapomněla klíče od auta!“

Blondýnka si všimla, že její kamarádka Emma si u ní nechala mobil a říká: „Juj, Emma si tu nechala mobil, tak jí zavolám, ať si pro něj přijde.“

Blondýnka: „Říkala jsem ti, že tam za deset minut budu! Nechápu teda, proč mi každou půlhodinu voláš!“

Blondýnka si říká: „Mno, moje kamarádka tady zapomněla mobil, tak jí zavolám.“

Taxíkář: „Bude to 250 Kč.“
Blondýna: „Já mám jen 230 Kč, tak trochu couvněte.“

Blondýnka si v letadle sedne k oknu. Za chvilku k ní přijde fešný chlapík a povídá: „Promiňte, slečno, ale toto sedadlo je moje.“
Blondýnka: „Dej si odpich, mladej, takový blbý finty znám… neotravuj!“
Chlapík pokrčí rameny a prohodí: „No, tak si to letadlo nastartuj sama.“

Přijde blondýnka do trafiky:
„Prosila bych desetikorunovou známku. Kolik budu platit?“