Jede takhle vlak společnosti České dráhy kolem staré babičky a strojvedoucí se zeptá: „Nechcete, babi, svézt kousek?“
A babička odpoví: „Ne, děkuji, dnes spěchám!“

„Proč koukáš na ten měsíc?“
„Naši říkali, že pojedeme na prázdiny na měsíc, tak koukám, jak je to daleko.“

Víte, co se stane, když spadnete z letadla?
Budete padat až do konce života.

Letí malé osobní letadlo s blázny na výlet. Najednou se začne celé letadlo kymácet a třást, že má pilot dost co dělat, aby ho udržel nahoře. Nechá si tedy zavolat vychovatele, co se to sakra děje. Po chvíli se vychovatel vrátí s tím, že blázni hrají fotbal. „Tak je laskavě nějak uklidněte, jinak se tu všichni zabijeme.“ A opravdu, vychovatel odejde a za chvíli už je v letadle klid. Pilot si ho nechá zavolat a zeptá se, jak to dokázal. „Jednoduše, otevřel jsem dveře a řekl, ať si jdou hrát na dvorek.“

Jede trabant a najednou mu dojde benzín. Řidič zastaví a čeká, až ho někdo vezme do vleku. Zastaví mu řidič se škodovkou 120 a chvíli ho vleče. Po chvíli se však na škodovce něco porouchá a musí také zastavit. Po chvíli čekání zastaví řidič s volvem, zhodnotí situaci a říká: „Jak to vidím, tak vás klidně vezmu na lano oba dva.“
Řidič trabantu jen jemně poznamená: „Ale kdybyste jel moc rychle, tak já na vás zatroubím, a vy zpomalíte, ano?“
„Spolehněte se,“ odvětí řidič volva.
Tak tedy vyjedou. Na dálnici u radaru, kolem kterého právě projeli, šťouchne jeden policista podřimujícího kolegu a s vyjeveným obličejem se ho ptá: „Viděl jsi to?“
Druhý odpoví „Ne, co?“
„Představ si, že tu teď projelo volvo stoosmdesátkou!“
„No a? Kvůli tomu mě snad nemusíš budit.“
„No jo, ale za ním jela úplně stejnou rychlostí škodovka sto dvacítka!“
„Fakt, jo?“
„A to ještě není všechno: Za nima lítal trabant od jedné strany silnice k druhé a troubil, že je chce předjet!“

Jednou v létě jel vlak, poměrně plný, bylo docela horko, vlak tehdy ještě neměl klimatizaci, jízda trvala dlouho, a jeden děda tam neustále skučel: „Teda, to je žízeň! Já mám takovou žízeň! Nedovedete si představit, jakou já mám žízeň!“
Asi po hodině to už spolucestující nemohli vydržet, a aby konečně ztichnul, tak jeden mladík mu nabídl láhev piva. Děda se zhluboka napil, poděkoval – a celý zbytek museli jeho spolucestující poslouchat, jak říká: „Teda, to byla žízeň! Nedovedete si představit, jakou já jsem měl žízeň!“

Přijede Pražák do Brna a ptá se kolemjdoucího: „Prosím vás, kde je tady nejbližší tramvaj?“
Brňák se na něj podívá a odpoví: „V Olomouci...“

Cestovatelé časem:
„Pane, kam jedete?“
„Zpátky do roku 1998, abych natankoval!“

Bůh se rozhodne splnit nejvhodnějšímu člověku jedno přání.
„Můžeš si přát jakoukoliv věc a já ti ji splním.“
„No... Mám příbuzné, kteří bydlí daleko a cesta k nim trvá dlouho, takže bych si k nim přál dálnici.“
„A něco jednoduššího nemáš?“
„Eh... Mám ženu která je dost neočekavatelná a často se jí mění pocity... takže bych chtěl, abych věděl, co se jí honí hlavou"
„Ach jo... Chceš tu dálnici čtyřpruhovou nebo šestipruhovou?“

Letadlo na letišti se už rozjíždí, ale najednou zastaví a vrací se zpátky. Po hodinové pauze znovu odstartovalo. Znepokojený cestující se zeptal letušky, co se stalo.
Letuška na to odpoví: „Pilotovi se nějak nelíbil zvuk motoru a trvalo nám skoro hodinu, než jsme sehnali pilota, kterému by to nevadilo...“

Přijdou dva policajti na zastávku MHD:
„Pane kolego, jedeme autobusem anebo pěšky?“
„No, uvidíme, co přijede dřív.“

Vydal jsem se do Japonska a nespatřil jsem tam žádného ninju. Jsou dobří!

„Jak se ti vede za volantem?“ ptá se známý novopečeného majitele auta.
„Jako když hraju šachy.“
„Jak to myslíš?“
„Jednou srazím pěšce, jindy dámu...“

Když jsem žádal o australské občanství, tak se mě pracovník, který vedl pohovor, zeptal: „Máte záznam v trestním rejstříku?“
Já řekl: „Ne, je to stále nutné?“

Rodina se vypravuje na dovolenou. Manželka hlásí: „Auto je naloženo, ale nyní kvůli tvému rybářskému harampádí není ve voze místo pro děti.“ Manžel jen ustaraně pokývá hlavou. „Nechala jsi jim doma dost jídla?“

Muž letí na dovolenou nízkonákladovými aerolinkami. Letuška se ho ptá:
„Chtěl byste večeři?“
„A jaký máte výběr?“
„Ano nebo ne.“

Přijdou do nebe řidič autobusu a farář. Svatý Petr pozve dovnitř řidiče a farářovi řekne, aby počkal. Farář se naštve a povídá:
„Proč mám já, zbožný člověk, který celý život věrně slouží Bohu, čekat na vstup do nebe kvůli nějakému řidiči?“
Svatý Petr na to: „Tak podívej, když ty jsi v kostele kázal, tak všichni spali. Zato když on řídil, tak se všichni modlili!“

Mamka: „Pepíčku, koho máš raději, mě nebo tvého tátu?“
Pepíček: „Mami, já vás miluju oba stejně!“
Mamka: „Kdybych já jela do Egypta a tvůj táta do Francie, kam bys jel?“
Pepíček: „Do Francie... ale protože tam chci jít.“
Mamka: „A co kdybych já jela do Francie a on do Egypta?“
Pepíček: „Tak do bych jel do Egypta“
Mamka: „Takže ty máš raději svého tátu než mě?!“
Pepíček: „Ne, ale už jsem ve Francii byl, tak teď chci do Egypta.“

Není hezčí pocit, než když v místnosti plné lidí přijde pejsek přímo za tebou...
Pokud tedy nejsi zrovna na letišti.

Na lodi je kouzelník a dělá tam kouzla pro pobavení cestujících. Na lodi je také papoušek, který už ty kouzla viděl mnohokrát, a tak je prokoukl. Říkal třeba: „Já vím! Toho králíka jsi schoval do klobouku...“

Jednou se ale loď potopila. Přežil to jen kouzelník a papoušek. Papoušek říká: „Já už nevím. Kam jsi tu loď schoval?“

Mladík, právě odvedený, projevil zájem sloužit u námořnictva. „Umíte plavat?“ zeptal se ho předseda komise.
Odvedenec se polekal: „To už nemáme žádné lodě?!“

V letištní hale posedává smutný chlap.
Přisedne si k němu starší paní a soucitně se ptá: „Co se vám stalo?“
„Ale, uletělo mi letadlo.“
„No tak si to tak neberte,“ utěšuje ho paní, „určitě chytnete další.“
„Ale já jsem pilot!“

V tramvaji ke mně přišel nějaký chlápek a chtěl po mně můj lístek. Jako by si nemohl koupit svůj!

Letová kontrola: „Let 798, slyšíme se?“
*ticho*
Letová kontrola znovu: „Let 798, slyšíme se?“
*opět ticho*
LK: „Let 798, slyšíme se? Ohlaste se.“
Hlas: „Éééé... tady... *škyt*... let 798, jsme... *škyt*..., jsme celkem v pořádku, jen tu máme... *škyt*... menší oslavu...“
LK: „Cestující jsou také v pořádku?“
H: „Éééé... jojo, jsou... *škyt*... v pořádku. Máme tu celkem... *škyt*... veselo, hehe... *škyt*...“
LK: „A co letová posádka?“
H: Éééé... *škyt*... ti se mají také dobře... oslavují tu taky.“
LK: „A piloti jsou v pořádku?“
H: „Ano... úplně... jen je ta oslava... *škyt*... trochu zmohla, tak spí v zadní části... *škyt*... letadla.
LK: „Tady letová kontrola. Můžete mi tedy říct, s kým vlastně mluvím?“
H: „Tady... *škyt*... autopilot...“

„Haló, dovolal jsem se do pojišťovny?“
„Ano, dovolal.“
„Jsem pojištěn na srážku se zvířetem?“
„Ano, jste, jaké zvíře jste srazil?“
„Rybu...“