Máma mi řekla „Co je pro jednoho odpad, pro druhého je poklad.“ Hezká rýmovačka, ale dost nepěkné od ní takhle mi sdělit, že jsem adoptován.

Rodiče mě vychovávali jako jedináčka. A to mého bratra pořádně naštvalo.

Básník: „Tak co říkáte na moje básně?“
Redakce: „Některé vaše básně jsou hrozně prosté, a ty zbylé jsou prostě hrozné.“
Básník: „Myslíte si, že v mých básních je málo ohně?“
Redakce: „Naopak, v ohni je málo vašich básní.“

„Nemá smysl hádat se s idioty.“
„Ale je přeci nesmírně důležité přesvědčit ostatní, že máte pravdu!“
„Nebudu se s vámi hádat.“

Šel jsem k věštkyni a zaklepal jsem na dveře
Najednou se ozvalo: „Kdo je to?“
Tak jsem odešel.

U doktora:
„Kouříte nebo pijete kávu?“
„Piju ji.“

Zloděj je ve zpovědnici, zároveň krade farářovi hodinky a zpovídá se:
Říká: „Já kradu!“
Farář říká: „Snad kradl jsem!“
Zloděj: „Ukradl jsem hodinky!“
Farář: „Tak je vrať!“
Zloděj: „Tady je máte.“
Farář: „Já je nechci. Vrať je majiteli.“
Zloděj: „Ale on je nechce!“
Farář: „Tak si je nech!“

Jsem velmi kreativní člověk, každý den vytvořím nový problém.

To, že medúzy přežily 350 milionů let bez mozku, dodává některým lidem naději.

Zeptal jsem se dcery, jestli neviděla moje noviny.
Řekla mi, abych se probral, že prý žije v 21. století a podala mi svůj iPad.
Proč ne, proti iPadu ta moucha neměla šanci.

Kdo jí hodně cibule, k tomu nechodí lékař.
Kdo jí hodně česneku, k tomu nechodí nikdo.

„Víš, jaký je rozdíl mezi toaletním papírem a sprchovým závěsem?“
„To opravdu netuším.“
„Takže tos byl ty!“

Schoval se opravdu dokonale. Ani Google ho nenašel.

Potkají se dvě jasnovidky a jedna povídá: „Ty se máš dobře, a co já?“

Jak rozlišíme větu hlavní od věty vedlejší?
Co řekne maminka, tak to je věta hlavní. Co řekne tatínek, to je věta vedlejší.

Jdeš k truhláři,
na zemi jsou piliny.
Jdeš ke kadeřnici,
na zemi jsou vlasy.
Jdeš do banky... a nic!!!
I pero mají na šňůrce!

Chatují si kámoši:
1: Tak mě napadlo, jak vy vysoký lidi vlastně spíte? Vždyť máš skoro dva metry, to ti musí čouhat nohy zpod peřiny, ne?
2: TAK SEŠ BLBEJ? JSOU TŘI RÁNO!!!
1: Nespíš, viď? Je to proto, že ti čouhaj nohy zpod peřiny.

„Dobrý den, nezlobte se, hledám tady vlakové nádraží.“

„Dobrý den, nezlobím se, hledejte.“

Mám otázku pro ministra školství:
Mám svému dítěti koupit oblečení na nový školní rok, anebo stačí pyžamo?

V noci, asi ve dvě ráno, křičí muž před panelákem.
„Sousede, přijďte mě roztlačit! Prosím pomozte mi! Roztlačte mě!“
Vzbudí se sousedova manželka a hned budí manžela. „Josefe, vstávej! On tě taky pomohl roztlačovat, když si měl vybitou autobaterii!“ Soused se tedy zvedne a jde na parkoviště. Nikde však svého souseda nevidí. „Sousede, kde jste?“ „Tady na houpačce!“

A: „Kolik vážíš?“
B: „S brýlemi 120 kg.“
A: „A bez brýlí?“
B: „To nevím, bez brýlí nevidím na váhu.“

Redaktor se ptá farmáře:
„Kolik mléka vám dávají tyto krávy?“
„A která? Ta černá nebo ta hnědá?“
„Třeba ta černá.“
„Tak 2–3 litry denně.“
„A ta hnědá?“
„Taky 2–3 litry denně.“
Redaktor trochu znejistěl.
„Aha, a copak jim dáváte jíst?“
„A které? Té černé nebo hnědé?“
„Třeba té černé.“
„Ta jí na louce trávu.“
„A ta hnědá?“
„Ta jí taky na louce trávu.“
Redaktor už celý nervózní.
„Proč se pořád ptáte kterou myslím, když jsou na tom obě stejně?“
„Protože ta černá je moje“
„Aha, a ta hnědá?“
„Ta je taky moje.“

Znám spoustu vtipů ve znakové řeči, takové, které nikdo neslyšel!

Muž má postavit dům, zasadit strom a zplodit syna.
Žena musí ten dům uklízet, strom zalévat a starat se o ta dvě jelita.

Kdo je nejlepší přítel muže?
Pes.
A žena?
Bojuje s ledničkou o deváté místo.