Jsou dva a baví se.
Ona: „Á, miláčku, mně dnes není dobře.“
On: „Ale to je škoda. Já jsem tě chtěl zrovna dnes vzít na nákupy.“
Ona: „Ale, né. Já si dělám srandu.“
On: „Já taky.“

„Čau, mám tady lístky na tento víkend na finále ligy mistrů, ale narazil jsem na problém – v sobotu se mám ženit. Kupoval jsem je ještě v době, kdy termín svatby nebyl naplánovaný. Má drahá je nejprve chtěla vrátit, ale nakonec ustoupila, že prý můžu někoho obdarovat. Tak jsem si vzpomněl na tebe. Máš nějaké plány na víkend? Nechtěl by sis ji vzít ty?“

„Slečno, hrajete na klavír?“
„Ne. Vy něco slyšíte?“

„Teď jsem našel v salátu slimáka! Myla jsi ho vůbec?“
„Proč bych měla mýt slimáka???“

V lékárně: „Ne, pane, když chcete koupit cyankáli, musíte mít recept. Fotografie vaší tchyně nestačí!“

„Ty jsi ke mně milá, jen když potřebuješ peníze!“
„Ale já jsem k tobě přece milá pořád!“
„No právě!“

Moje žena přinesla domů svíčku za litr. Nějakou, co prý hoří podobně jako krb. Dělá zvuk, jako když hoří krb. A po dlouhém hledání vhodného místa ji postavila na náš krb.

Do autobusu z Bnej Brak do Jeruzaléma naskočí na poslední chvíli velice spoře oblečená dívka a posadí se vedle ortodoxního studenta ješivy. Ten sáhne do tašky a podá jí jablko.
Dívka se na něj podívá a udiveně se zeptá:
„Proč mi dáváte jablko?“
Ješivebocher jí to vysvětlí:
„Eva, teprve když snědla jablko, tak viděla, že je nahá.“
Druhý den nastoupila do téhož autobusu táž dívka, tentokráte daleko slušněji oblečená, a posadila se vedle stejného studenta.
Jakmile dosedla, tak sáhla do kabelky a podala mu jablko.
Ješivebocher se podivil, proč mu i ona dává jablko.
A dívka mu to vysvětlila:
„Adam, teprve když snědl jablko, pochopil, že když chce žít, musí pracovat.“

Ženy se ke mně většinou chovají jako k Bohu. Vždycky úplně zapomenou, že existuju, a přijdou za mnou jen, když něco potřebují.

Baví se dva horalové:
„Co bys dělal, kdyby tvou ženu napadl medvěd?“
„Nic. Sám ji napadl, sám ať se brání!“

„Měli bychom ostatním dát vědět, že spolu chodíme.“
„My spolu ale nechodíme...“
„Vidíš, taky jsi to nevěděla.“

„To je ale ošklivá nevěsta.“
„No dovolte, to je moje dcera!“
„Promiňte, nevěděl jsem, že jste její otec.“
„No dovolte, já jsem její matka!!“

Manželka se ptá manžela: „Proč jsi tu dětskou postel udělal tak vysoko?“
Manžel na to odpoví: „No, když to dítě náhodou spadne, tak abychom to líp slyšeli!“

Miláčku, kdyby sis mohl vybrat, líbí se ti spíš hezký, nebo chytrý holky?
Ani chytrý, ani hezký. Takže jako ty...

Může žena za den zhubnout až 300 kilo? Ano
Ráno je to kráva, odpoledne husa a večer brouček.

Žena: „Miláčku, tuhle jsem viděla takovou hezkou kabelku, myslíš že bych si ji mohla koupit?“
Muž: „Ty mě miluješ jenom, když potřebuješ peníze!“
Žena: „To není pravda, já tě miluju furt!“
Muž: „No dyť jo!“

Muž pokročilého věku byl pozván ke svým starým přátelům jednoho dne na večeři.
Udělalo na něj velký dojem jak jeho přítel, kdykoli se obrátil s něčím na svoji manželku, oslovoval ji miláčku, drahoušku, zlatíčko, má lásko, milá a podobně.
Pár žil ve společném manželství už téměř sedmdesát let a bylo z toho jasné, že jsou stále do sebe velmi zamilovaní.
Když manželka odešla z jídelny do obýváku, muž se naklonil k hostiteli a povídá:
„Myslím si, že je báječné, že po všech těch letech stále oslovuješ svoji manželku těmi zamilovanými jmény.“
Hostitel svěsil hlavu.
„Musím ti říct pravdu,“ povídá, „její jméno mi nějak vyklouzlo z paměti už před deseti lety a k smrti se bojím zeptat té nevrlé holky, jak se jmenuje.“

„Šla bys se mnou ven?“
„Ne.“
„A kdybych byl poslední člověk na světě?“
„Ne.“
„Proč ne?“
„Protože bych byla mrtvá.“

Chlapec píše: Všechno nejlepší k narozeninám Naty <3
Dívka: Já nemám narozeniny
Chlapec: Aha, tak to jsem si asi spletl datum
Dívka: Nebo jméno...
Clapec: Co??
Dívka: Jsem Veronika....

Pán se ptá na návštěvě svého známého:
„Poslyš, a kde že jste to byli na dovolené? Jak se to město jmenovalo?“
„No, ta moje paměť, kdybych si vzpomněl.... Jak se jmenuje taková ta kytka s trnama, co roste na zahradách??
„Růže.“
„A jó! Růžo, prosím tě, jak se jmenuje to město, kde jsme byli v létě na dovolené?“

Pán a paní po několika hodinách namáhavého výstupu vystoupí na vysokou horu s krásným výhledem. Paní se rozhlédne po okolní krajině a řekne: „No jen se podívej, není tam dole krásně?“
A manžel zavrčí: „Tak proč jsme tam nezůstali?“

Žena si objedná do bytu montovanou skříň. Přijedou, namontujou, žena zaplatí a odjedou. Najednou projede pod okny tramvaj a skříň spadne. Co teď? Manžel není doma a tak zajde pro souseda, ať ji pomůže. Soused skříň zvedne a připevní ji vruty ke zdi. Projede tramvaj a skříň zase spadne. Soused říká: Víte co, já vlezu do skříně a kouknu se, který vrut nedrží a dám místo něj delší. Žena souhlasí a jde zatím postavit na kávu. V tom se vrátí manžel a vidí prostřeno na kávu a novou skříň. Otevře ji a tam soused. Co tu děláte, sousede? zařve. Soused se zamysli a povídá: Víte co, rovnou mi dejte přes hubu, protože když vám řeknu, že čekám na tramvaj, tak mi stejně neuvěříte.

„Fando, proč už nechodíš ven s kamarády?“
„Ty by ses bavila s někým, kdo je blbej jako tágo, je podrazák a pomlouvá?“
„No to určitě ne!“
„Vidíš. Oni taky ne.“

Od té doby, co mi přítelkyně oznámila, že je těhotná, se toho v mém životě hodně změnilo. Třeba moje telefonní číslo, moje jméno, poštovní adresa, státní příslušnost...

„Představ si, že manžel zakopl na schodech tak nešikovně, že si vymknul kotník... a zrovna, když jsem s ním mluvila.“
„Chudák. A cos mu říkala?“
„Baf!“