Pár v obchodě s obuví:

manželka: „Tyto střevíce bych moc chtěla mít ve svém botníku, ale nemám u sebe peněženku.“
manžel: „Jaká je jejich cena?“
manželka: „Dva tisíce korun.“
Manžel sahá do kapsy, aby vyndal peněženku, a manželka je radostí celá bez sebe.
manžel: „Zde máš dvacku a dojeď si do našeho bytu pro peněženku. Já si dám mezitím kávu v kavárně naproti od obchodu, ve kterém jsme.“

Když se zeptám manžela, co chce k jídlu, pokaždé mi odpoví: „Je mi to jedno.“ A já se stále snažím zjistit, jak se to „Je mi to jedno.“ vaří. Nemáte někdo recept?

Muž potká kamaráda a říká mu: „Ahoj, Martine, prý do tebe nedávno uhodil blesk?“
Martin na to: „Já si ani nevzpomínám, po deseti letech manželství takové drobnosti ani neregistruješ.“

„Chceš se stát sluncem mého života?“
„Ano.“
„Tak se ode mě drž 147 097 000 km daleko.“

Manžel sedí na gauči a přijde k němu manželka, která s sebou vede kozu, a povídá: „Dnes jsem koupila tuhle kozu na trhu a.... “ ani to nedořekla a už manžel povídá: „A kam s tou krávou jdeš??“
Manželka se na něho nechápavě koukne a odpoví: „Zlato, ale to je koza a né kráva!“ usměje se manželka, a manžel odpoví: „Ale já nemluvil k tobě, ale k té koze!!!“

Se ženou jsme včera sledovali film Dokonalá vražda. Bylo to super, akorát mě znervózňovalo, že si pořád dělala poznámky.

Hlášení z psychiatrie...
„Prosím vás, to, že v karanténě mluvíte se svými domácími mazlíčky, je naprosto normální. Nemusíte nám kvůli tomu volat... Volat začněte, až když vám začnou odpovídat!“

„Včera muž našel v kuchyni švába, tak všechno vydrhl a dezinfikoval!
Zítra ho dám do koupelny a potom do ložnice!“

Manželka už ztratila trpělivost s pitím svého manžela a rozhodla se, že ho postraší a vytrestá.
Převlékla se za Lucifera, a když se v noci připotácel opilý domů, tak na něj zpoza rohu vyskočila a zavřeštěla.
Manžel si ji prohlédl a s klidem gentlemana jí říká:
„Mě nevyděsíš, frajere, 15 let jsem ženatej s tvojí ségrou!“

Jdou přítel a přítelkyně na ples a přítelkyně si tam dá zákusek. Najednou jí kousek spadne na šaty a ona vyhrkne: „Ježiš, já vypadám jako prase...!“ A přítel jí odpoví: „A ještě máš na šatech zákusek.“

Manželka píše manželovi dopis: „Milý manželi, nezlob se na mě, ale od manželství jsem čekala víc. Pořád je to stejné a vůbec nic se neděje, což už mě nebaví. Odjíždím k mamce a podávám žádost o rozvod.“ Tento dopis nechává viditelně na stole a sama se schovává pod postel.

O chvilku později přichází její manžel. Dopis si přečte a nahlas uvažuje: „Tak co se dá dělat, ono všechno zlé je k něčemu dobré.“ Zvedne mobil a volá: „Ahoj miláčku, tak ta stará kráva už to asi pochopila, podává žádost o rozvod. Za chvilku jsem u tebe, jen jí tu k tomu něco napíšu.“ Vezme dopis a připíše k němu pár vět. Pak za sebou zabouchne dveře a je pryč.

Jeho manželka celá ubrečená vyleze zpod postele a okamžitě se vrhá k dopisu, na kterém je připsáno: „Jsem si z tebe dělal legraci. Padám na pivo, byly ti vidět nohy!“

Holky o mně říkají, že jsem ošklivej, dokud nezjistí, kolik vydělávám...
Pak říkají, že jsem ošklivej a chudej.

Manželka chtěla podat balzám na rty. Omylem jsem jí podal vteřinové lepidlo. Ještě teď se mnou nemluví...

Ona: „Franto! Teď tady proběhla myš!“
On: „No a co?“
Ona: „Okamžitě volej na recepci a řekni jim to! Ty umíš líp anglicky...“
On: „Helou. Recepčn?“
Recepce: „Hello, yes – this is reception.“
On: „Du jů nou Tom end Džery?“
Recepce: „Ehmmm..., yes, I know them...“
On: „Džery is hír!“

„Tati, nevíš, kde je ta věc na škrábání brambor?“
„Jestli není v kuchyni, tak asi šla nakoupit.“

Jsou dva a baví se.
Ona: „Á, miláčku, mně dnes není dobře.“
On: „Ale to je škoda. Já jsem tě chtěl zrovna dnes vzít na nákupy.“
Ona: „Ale, né. Já si dělám srandu.“
On: „Já taky.“

„Čau, mám tady lístky na tento víkend na finále ligy mistrů, ale narazil jsem na problém – v sobotu se mám ženit. Kupoval jsem je ještě v době, kdy termín svatby nebyl naplánovaný. Má drahá je nejprve chtěla vrátit, ale nakonec ustoupila, že prý můžu někoho obdarovat. Tak jsem si vzpomněl na tebe. Máš nějaké plány na víkend? Nechtěl by sis ji vzít ty?“

„Slečno, hrajete na klavír?“
„Ne. Vy něco slyšíte?“

„Teď jsem našel v salátu slimáka! Myla jsi ho vůbec?“
„Proč bych měla mýt slimáka???“

V lékárně: „Ne, pane, když chcete koupit cyankáli, musíte mít recept. Fotografie vaší tchyně nestačí!“

„Ty jsi ke mně milá, jen když potřebuješ peníze!“
„Ale já jsem k tobě přece milá pořád!“
„No právě!“

Moje žena přinesla domů svíčku za litr. Nějakou, co prý hoří podobně jako krb. Dělá zvuk, jako když hoří krb. A po dlouhém hledání vhodného místa ji postavila na náš krb.

Do autobusu z Bnej Brak do Jeruzaléma naskočí na poslední chvíli velice spoře oblečená dívka a posadí se vedle ortodoxního studenta ješivy. Ten sáhne do tašky a podá jí jablko.
Dívka se na něj podívá a udiveně se zeptá:
„Proč mi dáváte jablko?“
Ješivebocher jí to vysvětlí:
„Eva, teprve když snědla jablko, tak viděla, že je nahá.“
Druhý den nastoupila do téhož autobusu táž dívka, tentokráte daleko slušněji oblečená, a posadila se vedle stejného studenta.
Jakmile dosedla, tak sáhla do kabelky a podala mu jablko.
Ješivebocher se podivil, proč mu i ona dává jablko.
A dívka mu to vysvětlila:
„Adam, teprve když snědl jablko, pochopil, že když chce žít, musí pracovat.“

Ženy se ke mně většinou chovají jako k Bohu. Vždycky úplně zapomenou, že existuju, a přijdou za mnou jen, když něco potřebují.

Baví se dva horalové:
„Co bys dělal, kdyby tvou ženu napadl medvěd?“
„Nic. Sám ji napadl, sám ať se brání!“