Mladé děvče jde přes park, když vtom vidí proti sobě velkého chlapa, ruce roztažené, vlevo keř, vpravo keř, tak si říká, to je konec. Když už byl blízko, tak se rozběhla a vší silou ho nakopla do rozkroku. Velká rána, řev a nadávání: „Do háje, to je už třetí tabule skla, já to okno snad nikdy nezasklím!“

Jedou beznohý a bezruký na dvojkole a bezruký říká beznohému: „Šlápni na to!“
A beznohý odpoví: „Tak se drž!“

Majitel psa napsal majiteli hotelu:
„Vážený pane, rád bych se ve Vašem hotelu ubytoval se svým psem. Je slušně vychovaný, neštěká a nepřidělá obsluze žádnou práci.“

Majitel hotelu mu odpověděl:
Vážený pane, svůj hotel provozuji už 25 let. Za celou tu dobu mi žádný pes neukradl ručník, osušku, župan, toaletní papír ani příbor či obraz na zdi. Ani jednou jsem kvůli psovi nemusel uprostřed noci volat policii nebo záchranku, protože se opil a ublížil sobě nebo komukoli jinému. Ani jednou jsme kvůli psovi nemuseli malovat pokoj, protože by ho pozvracel. Váš pes tedy je v mém hotelu vítán. A pokud se za Vás zaručí, můžete přijet s ním.

Správce rekreační chaty vítá pana Nováka: „Uděláme všechno, abyste se zde cítil jako doma!“
„Bože! A já myslel, že si sem jedu odpočinout!“

„Mám takovou sílu, že bych jedním úderem zabil i vola.“
„Tak si dej pozor, abys nespáchal sebevraždu!“

Popeláři vyprazdňují kontejner. Přibíhá paní Nováková se smetím a volá: „Doufám, že nejdu pozdě!“
„Ale kdepak, teta, naskočte si!“

„U nás na poli roste kukuřice jako telegrafní sloupy.“
„Tak vysoká?“
„Ne, tak daleko od sebe.“

Starý farmář vlastní velkou farmu. Má i pěkné hřiště a taky rybníček, k němuž se jednoho večera šel podívat. Když už se blížil, zaslechl hlasy a smích. Došel k němu a uviděl skupinku mladých žen, jak se tam bez plavek koupou. Opatrně na sebe upozornil a ony začaly vřískat a ustoupily do hlubší části rybníčka.
Jedna zavolala: „Nevylezeme, dokud neodejdete.“
Farmář na to: „Já jsem se nepřišel dívat na vaše plavání ani jak polezete z vody. Přišel jsem jen nakrmit krokodýly.“

Paní volá na sousedku: „Dobrý den, tak jak se vám včera vydařila ta bramborová kaše ze sáčku?“ „Výborně, manžel s ní slepil dva hrnce a dnes se chystá opravit vázu.“

Plavčík, který hlídá u půjčovny loděk, volá směrem k řece:
„Devítko, devítko, vraťte se, končí vám zaplacená hodina.“
Kolega ho slyší a říká:
„Hele, ale my máme jen 8 loděk.“
„Šestko, je všechno v pořádku?“

„Paní, vy tvrdíte, že je ten byt příliš vlhký? A můžete to nějak dokázat?“
„Můžu! Včera se mi do pasti na myši chytila ryba.“

Víš, jak ulovit krokodýla?

Není to zrovna jednoduché, potřebovat na to budeš rybářský prut, aritmetické tabulky z matematiky, deku, dvě pletací jehlice, kovadlinu, jablko, dvě esa, gril, maso na ten gril a příručku na lov jelenů. A jak to uděláš?

Nejprve musíš k nějaké řece, kde očekáváš výskyt krokodýlů. Nahodíš tam tedy prut, jenomže na rybářský prut krokodýla nechytíš, tak tě napadne, že ho chytíš na maso, které ugriluješ. Začneš tedy grilovat maso, jenomže než se to maso ugriluje, tak to nějakou tu chvíli trvá, tak si roztáhneš deku a aby sis zkrátil čekání, začneš si číst aritmetické tabulky. No jo, jenže aritmetické tabulky jsou strašně nudné čtení, takže u toho usneš. Za tu dobu, co spíš, se ugriluje to maso, které ucítí krokodýl a půjde si pro něj. Všimne si tebe, ale vedle tebe leží ty aritmetické tabulky – a protože je krokodýl chytré zvíře, začne si je číst. No jo, jenže aritmetické tabulky jsou strašně nudné čtení, takže u toho krokodýl usne.

Ale kdo usne dřív, vzbudí se dřív, takže se vzbudíš ty a všimneš si spícího krokodýla, což tě vyděsí, takže mu píchneš první bodací jehlici do oka. Jenomže jednou pletací jehlicí krokodýla nezabiješ, takže se naštve a začne tě pronásledovat. Když tak běžíš, upustíš tu kovadlinu, čímž ho trochu zdržíš a vytvoříš si náskok. Pokračuješ v běhu, ale po chvíli upustíš i to jablko, nicméně jablko nepadá daleko od stromu – tak na ten strom vylezeš. Počkáš, než tě krokodýl doběhne a začne se škrábat nahoru, kde mu bodneš druhou jehlici do druhého oka. Krokodýl se zlekne a zařve: „Oko!“
Ale ty máš dvě esa, tak povídáš: „Přebíjím!“
Krokodýl se zamyslí a pak jen řekne: „To jsem z toho jelen...“
A tak dále pokračuješ podle příručky pro lov jelenů.

Baví se spolu dva zahrádkáři a ten jeden druhému říká:
„Víš že když budeš hezky mluvit k rostlinám, tak ti porostou?“
„Opravdu?“ říká ten druhý „tak já jdu na zahradu urazit plevel!“

Čas ve vězení utíká celkem pomalu, proto se vězni z dlouhé chvíle rozhodli, že si očíslují vtipy, které si mezi sebou povídají. Za nějaký čas jsou s tím hotovi.
Zanedlouho jeden z vězňů řekne číslo „42“ a ostatní se při vzpomínce na dobrý vtip zasmějí. Další na to prohodí „25“ a většina vězňů se zase malinko usměje.
Za krátkou dobu třetí ze skupinky vězňů prohodí „81“ a pár se jich opět trochu směje, ale jeden z vězňů se začne smíchy skoro válet po zemi.
Ostatní na něj koukají: „Je ti něco?“ a vězeň povídá: „Ne, ale tenhle vtip jsem ještě neslyšel.“

Dají si závod 3 muži kdo vydrží nejdéle v ledničce.
První tam vydržel hodinu, 2 hodiny, a pak vylezl.
Šel tam druhý a vydržel tam den, 2 dny, a pak vylezl.
Šel tam 3. a vydržel tam týden, měsíc, rok, a pak vylezl a povídá: „Já čekám, až tu ledničku zapnete.“

Nad městem letí dva duchové a jeden říká druhému: „Jééé, pozor, ztratil jsi kapesník.“ A ten druhý na to: „Ale ne, to je můj syn, zrovna se učí lítat.“

Můj prapradědeček zažil Titanik. Od samého začátku varoval lidi, že ta loď se potopí. Ale nikdo nebral jeho varování vážně. Děda pokračoval a lidi se doslova zacpávali uši, aby neslyšeli jeho varování. Teprve v posledních okamžicích, kdy dal poslední varování, byl vyhozen z kina.

Baví se dva kamarádi:
„Půjdeš se mnou do kina?“
„Do kina? Jako na film?“
„No ne asi, počítat sedačky!“

Malý Vašek potká na chodbě sousedku a říká jí: „Vy jste úplně jako z pohádky.“
„Vážně? To jsi mě potěšil, a z jaké?“, diví se polichocená sousedka.
„Z té o ježibabě.“

„Zjistila jsem, že umím věštit budoucnost.“
„Kdy?“
„Příští pátek.“

Dříve byly kazety A a B. Není divu, že se dnes jmenují CD.

Udýchaný muž přiběhne k farmáři stojícímu na poli a zeptá se: „Promiňte pane, mohl bych vám přeběhnout támhle po tom poli? Hrozně potřebuju stihnout vlak v 16:23!“

Zemědělec pokrčí rameny a odpoví: „Ale jo, klidně. A když si vás všimne můj býk, stihnete i ten v 16:05.“

Domluví se dva kamarádi, že přeplavou oceán. Když jsou ve čtvrtině oceánu, zeptá se jeden druhého: „Ještě můžeš?“ A ten druhý odpoví: „Ano, můžu.“ V polovině oceánu se zase zeptá: „Ještě můžeš?“ A ten druhý zase odpoví: „Ano, můžu.“ Když jsou ve třech čtvrtinách oceánu, znovu se zeptá: „Ještě můžeš?“ A ten druhý znovu odpoví: „Ano, můžu.“ Plavou dál, a když už jsou 50 metrů od břehu, zeptá se zase: „Ještě můžeš?“ A ten druhý odpoví: „Noooo, hele, já už nemůžu.“ A ten první řekne: „No nic no, tak plaveme zpátky.“

Jde babka s dědkem do lesa a dědkovi se začne chtít kadit. Tak jde. Když už tam je asi hodinu, tak na něj babka volá: „Dědku, co ti tak dlouho trvá? To tam snad hledáš ten bobek?“ „Ále, bobek jsem už měl dvakrát v ruce. Brejle hledám!“