Čas ve vězení utíká celkem pomalu, proto se vězni z dlouhé chvíle rozhodli, že si očíslují vtipy, které si mezi sebou povídají. Za nějaký čas jsou s tím hotovi.
Zanedlouho jeden z vězňů řekne číslo „42“ a ostatní se při vzpomínce na dobrý vtip zasmějí. Další na to prohodí „25“ a většina vězňů se zase malinko usměje.
Za krátkou dobu třetí ze skupinky vězňů prohodí „81“ a pár se jich opět trochu směje, ale jeden z vězňů se začne smíchy skoro válet po zemi.
Ostatní na něj koukají: „Je ti něco?“ a vězeň povídá: „Ne, ale tenhle vtip jsem ještě neslyšel.“

„Dobrý den, vítám vás na přednášce Jak vydělat sto tisíc za jednu minutu. Kolik vás přišlo? Sto! Kolik jste za to zaplatili? Tisíc! To je vše. Děkuji za pozornost.“

Dají si závod 3 muži kdo vydrží nejdéle v ledničce.
První tam vydržel hodinu, 2 hodiny, a pak vylezl.
Šel tam druhý a vydržel tam den, 2 dny, a pak vylezl.
Šel tam 3. a vydržel tam týden, měsíc, rok, a pak vylezl a povídá: „Já čekám, až tu ledničku zapnete.“

​Šly jednou rajče s okurkou po přechodu a najednou jede auto. Rajče nestihne utéct a auto ho přejede. Jak odjede, tak rajče říká: „Okurko, zvedni mě prosím.“ Okurka říká: „Sorry, ale s kečupem se nebavím.“

Nejdelší zaznamenaná škytavka trvala 68 let!
Jakmile bylo veřejně oznámeno, že Charles Osborne obsadil první příčku v délce škytání, už ho nešlo překonat. Skoro každý, kdo škytal, si na něj vzpomenul… a on marně přemýšlel, kdo na něj vzpomíná.

Nad městem letí dva duchové a jeden říká druhému: „Jééé, pozor, ztratil jsi kapesník.“ A ten druhý na to: „Ale ne, to je můj syn, zrovna se učí lítat.“

Můj prapradědeček zažil Titanik. Od samého začátku varoval lidi, že ta loď se potopí. Ale nikdo nebral jeho varování vážně. Děda pokračoval a lidi se doslova zacpávali uši, aby neslyšeli jeho varování. Teprve v posledních okamžicích, kdy dal poslední varování, byl vyhozen z kina.

Pečú sa dva mafiny v rúre a jeden hovorí: „Bóže, ako je tu horúco.“ A druhý povie: „Ježiš, hovoriaci mafin!“

Baví se dva kamarádi:
„Půjdeš se mnou do kina?“
„Do kina? Jako na film?“
„No ne asi, počítat sedačky!“

Dnes ráno jsem seděl na lavičce vedle bezdomovce. Zeptal jsem se ho, proč takhle skončil.
On řekl: „Do minulého týdne jsem měl ještě všechno!!! Měl jsem střechu nad hlavou, kuchaře, moje šaty byly prané a žehlené, měl jsem TV, internet, chodil jsem do posilovny, bazénu, knihovny, do školy, pokud jsem chtěl...“
Zeptal jsem se ho: „Co se stalo? Drogy? Alkohol? Rozvod???“
„O ne, nic takového,“ řekl. „.... Jen mě pustili z basy.“

Na personálním oddělení zvoní telefon.
„Řekněte mi prosím, jak dlouho u vás pracoval pan Majzlík?“
„Asi tři měsíce,“ odpovídá referentka.
„Ale on uvádí, že u nás byl zaměstnán dva roky.“
„To byl, ale vy jste se ptal, jak dlouho pracoval!“

Konečně vím, kde se berou moje špeky. Když se sprchuji a myji si vlasy, stéká mi šampon po celém těle. Dnes jsem se koukla na nápis na lahvičce: „Pro větší objem a plnost“. Kruci, teď je jasné proč nemůžu ubrat na váze! Ale mám řešení! Od teď se budu mýt prostředkem na nádobí. Na jeho lahvi je napsáno „Odstraní i velmi odolný tuk“.

V lázeňském parku na lavičce sedí tři pánové. Kolem nich někdo projde.
Za čtvrt hodiny ten první pán řekne: „Byl to on.“
Za další čtvrt hodiny řekl ten druhý pán: „Nebyl to on.“
A za půl hodiny řekne ten třetí: „Přestaňte se hádat, kdo to má pořád poslouchat!“

Malý Vašek potká na chodbě sousedku a říká jí: „Vy jste úplně jako z pohádky.“
„Vážně? To jsi mě potěšil, a z jaké?“, diví se polichocená sousedka.
„Z té o ježibabě.“

Jdou dva hamburgery, jeden ztratí rajče a sýr a upadne. Druhý se ptá: „Kde jsi schoval vnitřní orgány?“

„Zjistila jsem, že umím věštit budoucnost.“
„Kdy?“
„Příští pátek.“

Někdo se ke mně včera v noci vloupal a hledal peníze. Tak jsem se probudil a hledali jsme spolu... marně.

Dříve byly kazety A a B. Není divu, že se dnes jmenují CD.

Udýchaný muž přiběhne k farmáři stojícímu na poli a zeptá se: „Promiňte pane, mohl bych vám přeběhnout támhle po tom poli? Hrozně potřebuju stihnout vlak v 16:23!“

Zemědělec pokrčí rameny a odpoví: „Ale jo, klidně. A když si vás všimne můj býk, stihnete i ten v 16:05.“

Domluví se dva kamarádi, že přeplavou oceán. Když jsou ve čtvrtině oceánu, zeptá se jeden druhého: „Ještě můžeš?“ A ten druhý odpoví: „Ano, můžu.“ V polovině oceánu se zase zeptá: „Ještě můžeš?“ A ten druhý zase odpoví: „Ano, můžu.“ Když jsou ve třech čtvrtinách oceánu, znovu se zeptá: „Ještě můžeš?“ A ten druhý znovu odpoví: „Ano, můžu.“ Plavou dál, a když už jsou 50 metrů od břehu, zeptá se zase: „Ještě můžeš?“ A ten druhý odpoví: „Noooo, hele, já už nemůžu.“ A ten první řekne: „No nic no, tak plaveme zpátky.“

Jde babka s dědkem do lesa a dědkovi se začne chtít kadit. Tak jde. Když už tam je asi hodinu, tak na něj babka volá: „Dědku, co ti tak dlouho trvá? To tam snad hledáš ten bobek?“ „Ále, bobek jsem už měl dvakrát v ruce. Brejle hledám!“

Kamarádi spolu mluví:
„Kde bydlíš?“
„V lednici.“
„Co? A není tam zima?“
„Ne, vždy si zavřu dveře.“

Učitel matiky si nechává vyvolávat fotky...
„10×15?“ ptá se paní za pultem.
„150!“ odpoví střelhbitě matikář.

Jede babička výtahem a tu nastoupí modelka. Babičce přijde, že krásně voní, a tak se na ni závistivě kouká, takže modelka řekne: „Channel za dva tisíce.“ Nastoupí 2. modelka a řekne: „Playboy za dvanáct set.“ Nastoupí 3. modelka a řekne: „Victoria’s secret za osm stovek.“ Pak si babička prdne a řekne: „Brokolice z Lidlu za 9,90.“

Velitel řve při výcviku na vojáky: „Tak, a teď se budeme plazit po rovné zemi!!“
Z řad vojáků se ozve: „Ale, pane veliteli, Země je přeci kulatá!“
Velitel: „Kdo to řekl??“
Voják: „Prosím, Koperník!“
Velitel: „Koperník - padesát kliků!!!“