Muž si přes E-Bay objedná opotřebovaný počítač za cenu 15 tisíc a chce jej zaplatit, ale E-Bay odmítá přijmout platbu. Nechápavý muž se proto rozhodne zeptat se přímo, kde je problém. Vzápětí mu přijde odpověď: „Nemůžete nám zvoleným způsobem uhradit 15 tisíc Kč.“ „Ale proč, použil jsem přeci elektronické peníze?!?“ „Ano, ale elektronické peníze neznamenají, že oskenujete tisícikorunu, uložíte jako obrázek a patnáctkrát pošlete e-mailem!“

Před týdnem jsem si objednal knížku o tom, jak okrádat lidi. Ještě mi nepřišla.

Proč je nejbohatší člověk na světě Dana?
Protože lidi platí daně!

Vešla jsem do lékárny, uviděla ceny a vrátila se domů. Lepší bude umřít. Pak jsem viděla ceny v pohřebnictví a vrátila se do lékárny...

Mozek říká salát.
Srdce říká steak.
Peněženka říká čínská polévka.

Potkají dva lidi nad kanálem. Jeden říká: „Spadla mi tam mince.“
A druhý: „A proč tam házíte další?“
„Pro jednu tam nepolezu.“

V rámci šetření EU s energiemi bylo světlo na konci tunelu zhasnuto.

Kdybych dostal milion pokaždé, když slyším ve zprávách o inflaci, mohl bych si brzy našetřit na nejnovější Ferrari autíčko na dálkové ovládání.

Kdybych dostal padesátikorunu pokaždé, když mě dívka odmítne, že nejsem atraktivní, časem bych jim začal připadat atraktivní.

Kdybych dostal desetikorunu pokaždé, když něco nechápu, ptal bych se „proč mi furt všichni dáváte peníze?“

Kdybych dostal pětikorunu pokaždé, když mě někdo osočí, že neumím počítat, vydělal bych na této pomluvě přesně 28 korun.

Pod mostem leží dva bezdomovci a ten jeden povídá: „Hele, Karle, teď se všude mluví o té finanční krizi, myslíš, že se to nějak dotkne i nás?“
„No jasně!“ povídá Karel.
„A jak, prosím Tě?“
Karel: „No, máš nějaký kamarády bankéře, manažery nebo podnikatele?“
„To teda nemám.“
Karel: „Tak vidíš, a teď je brzy budeš mít ...“

„Máslo je dnes dražší,“ upozorňuje dědu prodavačka v potravinách.
„Nevadí,“ praví stařík, „dejte mi nějaké včerejší.“

Jednou v noci se Johnny vzbudí a slyší jakýsi vnitřní hlas: „Prodej všechno, co máš, peníze vem s sebou a odjeď do Vegas.“ Zezačátku tomu nevěnuje pozornost. Ale ten vnitřní hlas se ozývá každou noc, a tak to nakonec Johnny udělá a odjede s penězi do Vegas.
„Jdi do kasina na rohu čtvrté a šesté Avenue,“ naviguje vnitřní hlas dále. Johnny poslechne.
„Jdi ke stolu č. 12,“ nabádá vnitřní hlas. Johnny jde a vnitřní hlas opět nabádá: „Teď vsaď všechny své peníze v ruletě na číslo 46.“ Johnny to udělá, krupiér roztočí ruletu a ta se zastaví na čísle 47 a vnitřní hlas na to: „Zatraceně!!!“

Jde jedna řádně obézní paní po Karlově náměstí, potká ji bezdomovec a žebrá: „Prosím, dejte mi dvacet korun, už šest dní jsem nejedl.“ Paní se na něho dlouze zadívá: „Chtěla bych mít vaši vůli...“

Sedí zbohatlík na zahradě své vily a cpe se jitrnicemi. Za plotem stojí žebrák a slintá. Chlap se na něj podívá a ptá se:
„Chceš kousnout?“
„Ano!“
„Azore, trhej!“

Řekla bych vám vtip o rublech, ale stejně by tady neměl cenu.

Do řeznictví vběhl pes, zmocnil se věnce buřtů a utekl. Ale řezník psa poznal, byl to pes místního právníka. Řezník tedy právníka navštívil a zeptal se ho:
„Když mi do řeznictví vběhne pes a něco si odnese, kdo by to měl zaplatit?“
„Samozřejmě majitel toho psa,“ odpověděl právník.
„Ahá, tak v tom případě mi dlužíte 120 korun, protože to byl váš pes.“
Právník tedy dá řezníkovi 120 korun a řezník se chystá k odchodu. Ale právník řekne: „Moment ještě. Tady je účet na 500 korun za moji konzultaci.“

Já se o svůj dluh nestarám. Je už přeci dost velký na to, aby se o sebe uměl postarat sám.

Chceš se stát za rok milionářem? Tak to je fakt jednoduchý.
Každý den si odlož stranou 2740 korun.

Nekoukám na svůj bankovní účet.
Co oči nevidí, to srdce nebolí.

Prodavač: „Bude to celkem 239 korun.“
Zákazník vytáhne krásnou nepomačkanou dvoutisícovku…
Prodavač: „Pardon, ale poslední dobou tady v okolí míváme potíže s padělateli, neměl byste menší?“
Zákazník: „Jasně!“ a vytáhne třístovku…

Když jsem byl malý, bál jsem se tmy.
Dnes, když vidím účet za elektřinu, bojím se světla.

V kostele byla vyloupena pokladnička. Po několika dnech obdržel farář obálku s dvacetikorunou. Na přiloženém lístku stálo: „Ukradl jsem ve vašem kostele sto korun. Protože mě trápí svědomí, posílám tímto dvacet korun zpět. Bude-li mě svědomí trápit dál, můžete počítat s dalšími splátkami.“

Jdou dva policisté a vidí na zemi válející se bankovku. První praví: „Hele, stovka!“
A druhý na to: „To je falešná stovka, roztrhej ji a vyhoď tamhle do koše.“
Ten první tedy peníze vyhodí a pokračují ve hlídce.
Po chvíli první prohodí: „Opravdu si myslíš, že ta bankovka byla falešná?“
Druhý odpoví: „No jasně, viděl jsi někdy stokorunu se třemi nulami???“