Hodina náboženství:
„Děti, proč chválíme a milujeme Ježíše?“
Pepíček: „Protože ten chlápek je úžasný. Narodí se – my dostaneme dárky. Pak ho lidé zabijí – a my dostaneme čokoládu.“

Paní učitelka se ptá Pepíčka: „Pepíčku, proč jsi mi odevzdal úplně prázdný papír?“
Pepíček se opře, zkříží ruce a povídá: „Protože jste říkala, ať nakreslíme něco, co nejde vidět.“
Učitelka: „A co to jako má být?“
Pepíček s vážnou tváří: „Domácí úkoly všech spolužáků, co tvrdí, že je měli hotové, ale pes jim je snědl.“
A ještě dodá: „A nebo vaše trpělivost, paní učitelko. Ta už je taky pryč.“

Pepíček dostane poznámku, protože spal v hodině.
Táta: „Proč spíš při hodině?“
Pepíček: „To ve mně dříme talent!“

Matikářka: „Umíte rozpůlit úsečku?“
Pepíček: „Jasně, k čemu jsou nůžky...“

Maminka: Pepíčku, chutná ti ten bonbon, co jsem ti dala?
Pepíček: Ano, maminko, chutná.
Maminka: No vidíš! A náš Alík ho vyplivnul.

Přijde Pepíček za maminkou a říká: „Mami, mě hrozně bolí bříško a měl jsem takový strašný sen, v němž jsem musel sníst velký maršmeloun.“
Maminka: „Pepíku, kde máš polštář?“

Pepíček jde navštívit svou kamarádku Aničku, která bydlí na farmě. Její tatínek mu ukáže chlívek s prasaty.

Pepíček se zeptá: „Proč má tohle prase dřevěnou nohu?“
Tatínek povídá: „Tohle prasátko je náš miláček. Jednou, když se Anička topila, tak to prase přiběhlo až k ní a opatrně ji vytáhlo z vody...“
Pepíček: „Ale proč má tu dřevěnou nohu?“
Tatínek: „To není celé. Jednou v noci začal hořet chlívek. Tohle prase nás probudilo kvičením pod oknem, takže jsme oheň včas uhasili...“
Pepíček: „Ale pořád jste mi neřekl, proč má dřevěnou nohu!“
Tatínek: „Když je to prasátko tak hodné, tak ho přece nesníme celé najednou!“

Učitel vyvolá Pepíčka: „Pepíčku, pokud se Pavel účastní závodu se třemi dalšími lidmi, jaká je šance, že vyhraje?“
„50 %.“
„Co! Jak jsi na něco takového přišel?“
„Buď vyhraje, nebo prohraje.“

Pepíček se chlubí kamarádům: „O hodině jsem řekl tak dobrý vtip, že pozvali moje rodiče, aby si ho poslechli taky.“

V křesťanské škole se ptá učitelka dětí:
„Tak děti, dám vám hádanku. Co je to? Skáče to po stromech a baští oříšky.“
Přihlásí se Pepíček: „Já bych řekl, že veverka, ale jak vás tak znám, bude to určitě zase Ježíš Kristus.“

Pepíček šel s mladší sestrou na ryby...
„Tohle víckrát neudělám. Nechytil jsem vůbec nic!“ povídá večer mamince.
„Buď trpělivý. Když jí to vysvětlíš, příště bude potichu a ryby ti nevyplaší.“
„O plašení nejde. Sežrala mi všechnu návnadu.“

Přijde chlapík k právníkovi do kanceláře a ptá se: „Kolik si účtujete za své služby?“
Právník: „Mám taxu 1000 korun za 3 zodpovězené otázky.“
„A není to příliš vysoká cena?“
„Je,“ povídá právník, „a jaká je vaše třetí otázka?“

Učitelka angličtiny: „Pepíčku, jak bys svým spolužákům vysvětlil význam slovního spojení I like to be...?“
Pepíček se zamyslí: „Lajkuji, abych přežil?“

Malý Pepíček si se zájmem prohlíží svého nového bratra a ptá se maminky: „On přišel z nebe, že?“
„Ano, Pepíčku.“
„No, ani se nedivím, že ho odtamtud vyhodili.“

Paní učitelka: „Pepíčku, proč jsi teď nebyl čtrnáct dní na online výuce?!“
Pepíček: „No, můj počítač chytil virus, tak jsem ho dal radši do karantény…“

Všechny děti si hrají na písku, jen Pepíček se baví pliváním na okno. Paní, která bydlí v tom bytě, otevře okno a hartusí: „Pepíčku, copak to děláš! Co by ti řekla maminka, kdybys jí takhle plival na okno?“
„Moc by se divila.“
„A čemu by se měla divit?“
„My bydlíme až v pátém poschodí.“

Přijde Pepíček domů a říká tatínkovi:
„Tati, z testu mám 2,9!“
Tatínek odpovídá:
„No to je úžasné! A jaký test to byl?“
Pepíček na to:
„Ten na alkohol. A nechali si tvoje auto...“

Pán sedí v kupé ve vlaku: „Paní, řekněte laskavě svému synovi, ať mě přestane napodobovat.“
Matka: „Pepíčku, přestaň ze sebe dělat blbečka!“

Pepíčkovi zavolal hacker...
Hacker: „Mám všechna tvá hesla.“
Pepíček: „Tak to je skvělé, protože já je už všechna zapomněl!“

Na návštěvě v muzeu se ptá průvodce dětí:
„Tak, děti, víte, jak staré jsou tyto kostry dinosaurů?“
Pepíček se hlásí: „Ano, pane průvodče! Jsou 70 milionů a šest měsíců staré!“
Průvodce se zarazí: „Jak to, Pepíčku?“
Pepíček vysvětluje: „Když jsme tu byli naposledy před půl rokem, říkal jste, že jsou staré 70 milionů let.“

Ve škole se rozdává vysvědčení. K Pepíčkovi se sehne paní učitelka a tiše mu sdělí: „Dávala jsem ti to s odřenýma ušima.“
Pepíček ji nečekaně chytí za hlavu, otočí s ní doleva, doprava… a říká: „No ale už máte ty uši docela pěkně zahojené!“

Paní učitelka se jednou ptá: „Děti, píše se vždy po písmenu R tvrdé Y?“
Přihlásí se Pepíček a povídá: „Ne, například ve slově ropucha se po písmenu R píše O.“

Pepíček se ptá svého kamaráda Franty: „Byl jsi někdy v zoo?“
„Jo, byl.“
„A proč jsi utekl? Málo tě krmili?“

Tatínek koupí Pepíčkovi hračku: „Tak Pepíčku, jak se říká?“
Pepíček odpoví: „Netuším.“
Tatínek řekne: „Vzpomeň si, co mi říká maminka vždycky, když přinesu výplatu?“
Pepíček řekne: „Jo aha! To si děláš srandu, to je všechno?!“